Sterilizace (zubní lékařství)

Z WikiSkript

Ke sterilizaci se používají přístroje nazývané sterilizátory.

Celý proces sterilizace se skládá ze dvou částí – předsterilizační přípravy a vlastní sterilizace.

Předsterilizační příprava[upravit | editovat zdroj]

  • Mechanické očištění, osušení, zabalení do sterilizačního obalu.
  • U předmětů kontaminovaných například krví se nástroje ještě musí dezinfikovat virucidně působícím přípravkem.

Průběh: fyzikální nebo chemická dezinfekce, mechanické očištění, oplach pitnou vodou, osušení, zabalení do sterilizačního obalu.

Vlastní sterilizace[upravit | editovat zdroj]

Fyzikální sterilizace[upravit | editovat zdroj]

Parní sterilizace[upravit | editovat zdroj]

  • Vlhké teplo, kterým se v této metodě sterilizuje, je vhodné pro sterilizaci předmětů kovových, skleněných, porcelánových, keramických, dále pro textil, gumy, plasty, ….
Teplota

[°C]

Tlak

[kPa] / [bar]

Doba

[min]

121 205 / 2,05 20
134 304 / 3,04 10

Horkovzdušná sterilizace[upravit | editovat zdroj]

  • Horký proudící vzduch, jak již název metody napovídá, je sterilizačním prvkem. Je nutná cirkulace vzduchu v přístroji pro udržení stálé teploty ve všech částech. Protože suché teplo je méně účinné než vlhké teplo, je oproti autoklávu zapotřebí působení vyšších teplot po delší dobu, obvykle 160 °C–180 °C po dobu 1–2 hodin. Bakteriální spory jsou zničeny při 180 °C za 15 minut.Tato metoda se hodí pro suché předměty - kov, sklo, porcelán, keramiku a kameninu.
autokláv

Plazmová sterilizace[upravit | editovat zdroj]

  • Plazma ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli ve vakuu působí na peroxid vodíku nebo jiné látky, převede je na reaktivní radikály, které při 50 °C za 20 minut sterilizují většinu suchých předmětů.

Radiační sterilizace[upravit | editovat zdroj]

  • γ-záření v dávce 25 kGy v odstíněných komorách.
  • Používá se při průmyslové výrobě jednorázově používaných sterilních materiálů.

Chemická sterilizace[upravit | editovat zdroj]

Používá se pro materiál, který špatně odolává velkým teplotám. Sterilizace probíhá při přetlaku či podtlaku za teploty do 80 °C. Po ukončení sterilizace je nutné materiál odvětrat.

Sterilizace formaldehydem[upravit | editovat zdroj]

  • Plynná směs formaldehydu a vodní páry při 60–80 °C.
  • Vhodné pro termolabilní předměty, kovové ostré předměty, některé optické předměty, gumy, ale ne pro textil.

Sterilizace etylénoxidem[upravit | editovat zdroj]

  • Etylénoxid je plyn při 37–55 °C, tedy při teplotě, při které se sterilizace etylénoxidem provádí.
  • Vhodné pro termolabilní předměty, některé optické předměty, ostré nástroje, papír, porézní materiál (peří, molitan, matrace, talek, …)

Kontrola sterilizace[upravit | editovat zdroj]

  1. Monitorování sterilizačního cyklu. (Dokumentace.)
  2. Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů.
    1. Biologické systémy.
    2. Chemické systémy.
    3. Fyzikální systémy.
  3. Kontrola sterility vysterilizovaného materiálu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena a epidemiologie : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1129-5.
  • PEHROVÁ, Arnoštka. Sterilizace v zubním lékařství [přednáška k předmětu Preklinické zubní lékařství, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. letní semestr 2010.