Sulfonamidy

Z WikiSkript

Sulfonamidy[1] jsou látky používané zejména k léčbě močových infekcí. Dnes je nejrozšířenější kombinovaná látka kotrimoxazol.

Základní chemická struktura sulfonamidů

Mechanismus účinku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sulfonamidy kompetitivně inhibují syntézu kyseliny listové, která je růstovým faktorem bakterií. Jejich účinek je bakteriostatický a působí pouze na mikroorganismy syntetizující vlastní kyselinu listovou.

Antimikrobiální spektrum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Účinné jsou proti streptokokům, hemofilům, aktinomycetám, neiseriím, chlamydiím.

Farmakokinetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podávají se per os, jsou metabolizovány v játrech a vylučovány ledvinami. Sulfonamidy vykazují četné interakce – zejména s warfarinem, methotrexátem, deriváty sulfonylurey (perorální antidiabetika).

Nežádoucí účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • kožní alergické projevy, fototoxicita
  • útlum kostní dřeně (anémie, leukopenie, trombocytopenie)

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • toxoplazmóza, nokardióza
  • v žádné indikaci nejsou lékem první volby

Kontraindikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sulfonamidy se nesmí podávat těhotným, kojícím ženám a novorozencům. Kyselá moč zvyšuje riziko krystalizace v močových cestách.

Zástupci[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Do této skupiny řadíme[1][2]:

Sulfisoxazol[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je užíván u močových infekcí.

Sulfathiazol[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je určen k lokální léčbě.

Sulfasalazin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Užívá se k léčbě ulcerózní kolitidy, z GIT se špatně vstřebává.

Sulfamethoxazol[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Používá se v kombinaci s trimethoprimem. Tato kombinace (sulfamethoxazol : trimethoprim, 1:5) se nazývá kotrimoxazol (též co-trimoxazol). Působí baktericidně.

Mechanismus účinku: synergické působení obou látek proti řadě G+ i G− bakterií

Farmakokinetika: Trimethoprim se dobře absorbuje po p.o. podání, dobře proniká do tělěsných tekutin a tkání, vylučuje se ledvinami. Sulfamethoxazol se také dobře absorbuje po p.o. podání, dobře proniká do tkání, vylučuje se ledvinami, kde dochází k významné tubulární reabsorpci. Proniká placentou a do mléka.

Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, závratě, bolesti hlavy, kožní alergické projevy, změny v krevním obraze.

Indikace: infekce horních a dolních cest dýchacích, ORL infekce, infekce močových cest, kapavka a k léčbě tyfu. Terapie a profylaxe Pneumocystis carini

Kontraindikace: poruchy krvetvorby a funkce ledvin


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.
  2. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ, et al. Vybrane kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium [online]. ©2005. [cit. 2010-08-14]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/prednbak.htm>.