Svalové vřeténko

Z WikiSkript

Svalové vřeténko – schéma zapojení

Svalové vřeténko je skupina modifikovaných svalových vláken. Jsou přítomna ve všech svalech, hojněji v těch, které ovládají jemnou motoriku (např. m. abductor pollicis brevis). Vřeténko je tvořeno vazivovým pouzdrem a cca deseti intrafuzálními vlákny. Na centrální část vláken jsou přiložena senzitivní nervová zakončení a periferní část je kontraktilní. Vřeténko je uloženo v intersticiálních septech svaloviny. Zapojeno je paralelně s vlastními (extrafuzálními) vlákny kosterního svalu.

Funkce a zapojení[upravit | editovat zdroj]

Svalová vřeténka jsou receptorem natahovacího (vřeténkového) reflexu, což znamená, že registrují protažení a zkrácení svalu. Podnět vyvolaný gravitací, tahem antagonistických svalů nebo vnějším drážděním (např. úder neurologického kladívka) vyvolá přenos signálu do příslušného míšního segmentu i do vyšších etáží CNS. Vřeténko je inervováno dvěma způsoby:

1. Senzoricky (reflexní dráha) Při natažení svalu dochází také k natažení svalového vřeténka. Tento podnět zvýší frekvenci signálů v dostředivých vláknech. Dostředivá vlákna jsou po průchodu zadním míšním kořenem přepojena na α- motoneurony v předním míšním rohu. Motorická vlákna vycházející z α-motoneuronu způsobí kontrakci svalu, v němž bylo natažení registrováno. Při svalové kontrakci se vřeténka uvolní a frekvence dostředivých signálů klesá.

2. Motoricky z γ-motoneuronů Gama-motoneurony dostávají informace z CNS, na jejichž základě upravují citlivost vřeténka (zachovávají jeho dráždivost). Toto spojení je velmi významné pro regulaci svalového tonu a označuje se jako γ-klička. Ta začíná převodem signálu z mozku (retikulární formace) na γ-motoneurony předního míšního rohu. Gama-motoneuron následně odesílá informaci na vřeténko, které se kontrahuje. Kontrakce vlastního receptoru, vyvolá opět aktivaci reflexní dráhy do příslušného míšního segmentu. Svalová vřeténka vnímají jak statické, tak dynamické změny uvnitř svalů.

Typ změny Typ vlákna Zakončení ve svalu Přepojení v míše Frekvence signálů
Statická (trvalé natažení) II větvičkovité γ-motoneurony neustálá
Dynamická Ia anulospirální α-motoneurony vysoká při natažení svalu

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • MYSLIVEČEK, Jaromír, et al. Základy neurověd. 2. vydání. Praha : Triton, 2009. 390 s. ISBN 978-80-7387-088-1.