Syfilis (klinický obraz)

Z WikiSkript

Získaná syfilis se typicky rozvíjí ve třech klinických stádiích.

Primární stadium[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Extragenitální tvrdý vřed

Primární stadium je charakterizováno změnami v místě vstupu infekce. Inkubační doba od infekce k projevům na sliznici či kůži je cca 21 dnů. Pro primární stádium syfilis jsou charakteristické tyto léze:

Ulcus durum (šánkr) – místo vstupu infekce
  1. Ulcus durum (tvrdý vřed):
    • nejprve plochá papula měnící se postupně v erozi a vřed;
    • vyvýšené okraje, temně červená spodina;
    • palpačně (v rukavicích!) tuhý vřed s indurovanými okraji;
    • nebolestivý
    • v infiltrátu převažují lymfocyty, plazmatické buňky a makrofágy;
    • treponemy po zhojení primárního infektu přežívají intracelulárně.
  2. Regionální lymfadenitida (zduření spádových uzlin):
    • vzniká za 1–2 týdny;
    • uzliny jsou zvětšené, nebolestivé a zarudlé.

Protilátky vzniklé v primárním stádiu nezabrání vzniku stadia sekundárního.

Sekundární stadium[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sekundární stádium je projevem generalizace infekce, dochází k němu do dvou let od primoinfekce. Treponemata se množí v krevním oběhu. Projevem je makulopapulózní rash na kůži a sliznicích. Výrazně stoupá koncentrace protilátek a tvoří se imunokomplexy.

Projevy generalizace infekce
  • kožní exantém – makuly či papuly 0,5–1 cm, červené, mohou být kryté šupinou
  • condylomata lata – papuly až hrboly, červené nebo barvy kůže;
  • leucoderma syphiliticum – depigmentace na krku;
  • na sliznicích enantém (sliznice úst, genitálu);
  • alopecia areolaris (difuzní alopecie ve kštici a vousech, ztráta řas a laterální třetiny obočí);
  • hepatitis, lymfadenitis (trvá 2–8 týdnů), od 6. měsíce v 25 % příznaky neurologické – akutní syfilitická meningitida.

První i druhé stadium je nakažlivé.

Terciární stadium[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Model hlavy pacienta se 3. stádiem syfilis

Terciární stadium je pozdním a neinfekčním projevem lues po různě dlouhé latenci. Treponemata se prokazují jen výjimečně. Rozvíjejí se orgánové změny, projevuje se cévní poškození a poškození CNS.

Projevy terciární syfilidy
  • gummata:
  • ostře ohraničené hrboly (na kůži i vnitřních orgánech), lividně červené, palpačně tuhé, v centru kolikvují;
  • obsah perforuje navenek, vzniká vřed a vytéká vazká žlutavá tekutina;
  • hojí se depigmentovanou jizvou;
  • kůže – syfilis noduloulcerosa:
  • papuly a hrboly splývající do ložisek temně červené barvy, hojí se v centru atrofickou pigmentovou jizvou;
  • na extenzorech, zádech a na obličeji;
  • v 7 % příznaky neurologické – paralysis progressiva, tabes dorsalis[1]
  • U neléčené lues se ve 25 % objeví akutní syfilitická meningitis nejdříve 6 měsíců od primoinfekce;
    • působí ji meningeální invaze Treponema pallidum (spirocheta citlivá na vlivy vnějšího prostředí[2]);
    • mozkový parenchym nepostihuje.
  • Za 5–15 let od nákazy se objeví u některých neléčených obliterující endarteritis (syphilis meningovasculosa), chronická subpiální meningitis (syphilis spinalis), optická atrofie.
  • Někteří postižení nemusejí projít všemi stadii nemoci, asi třetina osob se uzdraví po primárním infektu i bez léčení, u další třetiny zůstane infekce latentní bez klinické manifestace. Terciární stádium se rozvine jen u třetiny nemocných.

Vrozená syfilis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Keratitis profunda při syfilis
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vrozená syfilis.

Vrozená syfilis vzniká transplacentárním přenosem nemoci z matky na plod. Při infekci matky ve II. trimestru těhotenství vzniká syfilis congenita tarda (manifestace ve školním věku, Hutchinsonova trias a postižení kostí), při infekci matky ve III. trimestru těhotenství vzniká syfilis congenita praecox (manifestace v novorozeneckém věku, příznaky 2. stádia syfilis).

Hutchinsonova trias: slepota, hluchota, soudkovité zuby.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  2. DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0749-2.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.
  • DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0749-2.
  • BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 186.