Tamponáda srdeční

Z WikiSkript


Ilustrace srdeční tamponády: (1) perikard, (2) perikardiální prostor, (3) Epikard. Rentgenový snímek použitý jako pozadí je novorozenec s kongenitální kardiomyopatii a srdeční tamponádou

Tamponáda srdeční je akutní, život ohrožující stav, který bez urgentní léčby vede k selhání srdce jako pumpy, a tedy ke smrti pacienta.

Srdce je v dutině hrudní uloženo v tzv. perikardiálním (osrdečníkovém) vaku. Mezi epikardem (zevní vrstva srdeční stěny) a perikardem je pouze malý prostor vyplněný asi 20−50 ml serózní tekutiny. Tato serózní tekutina je ultrafiltrátem krevní plazmy a umožňuje hladké vzájemné klouzání epikardu a perikardu[1]. Perikard je roztažitelný, společně se srdeční stěnou se při diastolickém plnění dilatuje, čímž srdce funkčně neomezuje.

Během některých patologických stavů však může docházet k hromadění většího množství tekutiny v perikardiálním vaku (v prostoru mezi epikardem a perikardem), vzrůstá intraperikardiální tlak (tekutina působí na srdce tlakem – dochází k útlaku srdce) a srdce se dostává jakoby do korzetu – nadále pak není schopné se řádně při diastole dilatovat. Dochází k poruše diastolického plnění srdce, hypotenzi a snížení srdečního výdeje (low output syndrom). Funkce srdce jako pumpy selhává, hypotenze vede ke tkáňové hypoperfúzi a rozvoji šokového stavu.

Hemodynamická významnost srdeční tamponády závisí na rychlosti přírůstku tekutiny v perikardiálním prostoru. Relativně malý výpotek (200–300 ml) nahromaděný v krátké době se může manifestovat srdeční tamponádou, zatímco relativně velký přírůstek (1 000 ml) vznikající pomalu během dlouhého časového horizontu se klinicky manifestovat nemusí[2].

Příčiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při srdeční tamponádě může být srdce utlačováno:

  1. výpotkem (perikarditida – infekce, nádorové onemocnění, autoimunitní onemocnění včetně postperikardiotomického syndromu, …);
  2. krví či krevním koagulem (IM spojený s rupturou stěny levé komory, ruptura ascendentní aorty, komplikace kardiochirurgického výkonu, trauma srdce).

Klinická manifestace[1][✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Beck v roce 1935 stanovil klinickou trias charakteristickou pro rychle se rozvíjející tamponádu (př. ruptura stěny LK při IM):

  1. hypotenze (pokles systémového arteriálního tlaku);
  2. rozšíření krčních žil (vzestup centrálního žilního tlaku);
  3. oslabení srdečních ozev.

→ U hypotenze a tachykardie je zřejmá závislost na fázi dýchání. Při nádechu tlak hodně klesne a pulz je špatně hmatný, při výdechu krevní tlak vzroste a pulz je hmatný lépe. Je to dáno tím, že při nádechu rozšířené plíce ještě více stlačí už tak utlačované srdce.

Perikardiotomie

Dále nacházíme:

  • tachykardii;
  • pulsus paradoxus;
  • známky tkáňové hypoperfúze (vlhká, chladná kůže; periferní cyanóza; dušnost);
  • neklid, úzkost;
  • vertigo, porucha vědomí;
  • šokový stav.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnostika srdeční tamponády se opírá o:

  • anamnézu;
  • klinické příznaky (viz výše);
  • RTG;
  • echokardiografické vyšetření (zlatý standard, často však pro akutnost situace nebo nepřítomnost echokardiografu v terénu není provedení tohoto vyšetření možné).

V diagnosticky nejasných situacích lze využít CT a/nebo MRI.

Diferenciálně diagnosticky je nutné vyloučit hemoperikard a tenzní pneumothorax.

Léčba[1][✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Císařovna Sissi
  • Perikardiocentéza. Jedná se o punkci perikardu za účelem evakuace perikardiální tekutiny.
    • V nemocničních podmínkách se provádí pod echokardiografickou kontrolou nebo lze zasáhnout kardiochirurgicky (thorakotomie a perikardiotomie).
    • V terénu se perikard punktuje tzv. naslepo. Pacient zaujme polohu v polosedě. Epidurální jehlu zavádím vlevo od processus xiphoideus pod úhlem cca 35° pod žebra směrem k levé prsní bradavce. Za neustálé aspirace se přibližujeme k srdci. Čekáme na slabé lupnutí signalizující průnik perikardem a následnou aspiraci krve.

Výkon s sebou nese riziko lacerace perikardu a srdce, poranění koronární arterie nebo plíce. Mortalita perikardiocentézy naslepo je kolem 20 %.

  • Následuje léčba primární příčiny srdeční tamponády.

Zajímavost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Protržení stěny srdeční může být způsobeno i bodným poraněním. Tento mechanismus způsobil smrt císařovny Sissi, které atentátník probodl srdce nabroušeným pilníkem. Otvor v osrdečníku se po vytažení vražedné zbraně sice uzavřel, malým otvorem v srdeční stěně však do dutiny osrdečníku začala téci krev. Samotné bodnutí císařovna paradoxně vůbec necítila, měla dojem, že do ní jen strčil kolemjdoucí člověk a po atentátu pokračovala v procházce. Zhroutila se až po několika desítkách metrů chůze, kdy došlo k rozvoji srdeční tamponády.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Video[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
  2. VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.