Terapie asthma bronchiale/PGS (VPL)
 | Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství | |||
| Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek, | ||||
| jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství. | ||||
Základní cíl terapie je dosažení a udržení kontroly nad astmatem.
Kontrola nad astmatem (resp. astma pod kontrolou)[upravit | editovat zdroj]
V klinice znamená splnění všech následujících podmínek:
- žádné nebo minimální (nejvýše 2× týdně se vyskytující) denní příznaky,
- žádné omezení denních aktivit,
- žádné noční příznaky,
- žádná nebo minimální (nejvýše 2× za týden) potřeba úlevových léků,
- normální funkce plic a
- žádné exacerbace.
Obtížně léčitelné astma[upravit | editovat zdroj]
Asi 5% astmatiků nedosáhne a trvale neudrží astma pod kontrolou, což označujeme jako obtížně léčitelné astma (OIA).
Komplexní léčba astmatu[upravit | editovat zdroj]
Zahrnuje kromě medikace také:
- výchovu a edukaci pacientů s písemným vypracováním individuálního akčního plánu léčby s vysvětlením důležitosti a cílů jednotlivých kroků.
Pravidelné ambulantní kontroly[upravit | editovat zdroj]
Pneumolog/alergolog na pravidelné kontrole:
- fyzikální vyšetření a vyšetření plicní funkce nemocného,
- kontrola a upevňování získaných návyků a vědomostí.
- specialista také na počátku onemocnění verifikuje diagnózu.
Průběžnou péči a dohled dodržování léčebných plánů může vykonávat i praktický lékař.
Nefarmakologická prevence či režimová opatření[upravit | editovat zdroj]
Zásadní je omezení expozice rizikovým faktorům (induktorům astmatu, spouštěčům exacerbací).
Farmakoterapie[upravit | editovat zdroj]
Dvě skupiny léků:
- Úlevová antiastmatika (bronchodilatancia s rychlým nástupem účinku) − aplikují se v případě akutních potíží:
- β2-agonisté s rychlým nástupem účinku (RABA = rapid-acting beta agonists):
- fenoterol, salbutamol a terbutalin (inhalační β2-agonisté s krátkodobým účinkem (SABA = short-acting beta agonists),
- formoterol, (inhalační β2-agonista s dlouhodobým účinkem (LABA = long-acting beta agonists).
- β2-agonisté s rychlým nástupem účinku (RABA = rapid-acting beta agonists):
- Kontrolující, preventivní antiastmatika − proti zánětu dýchacích cest, užívají se pravidelně, každodenně a dlouhodobě (i při zmírnění či vymizení obtíží).
- inhalační kortikoidy (IKS) − mají nejvýraznější protizánětlivý účinek, jsou základem a lékem první volby
- antileukotrieny, metylxantiny (theofyliny) a částečně i LABA (salmeterol a formoterol) − podpůrný protizánětlivý účinek,
- systémové (p.o.) podávání kortikoidů − u některých nemocných se závažnými formami (OIA) je nutné − takové astma se označuje jako tzv. kortikodependentní astma.
Ekvipotentní dávky inhalačních steroidů užívaných v ČR
| Dávka IKS (μg) | Nízká dospělí | Nízká děti | Střední dospělí | Střední děti | Vysoká dospělí | Vysoká děti |
|---|---|---|---|---|---|---|
| BDP (beklomethason dipropionát) | 200–500 | 100–200 | > 500–1000 | > 200–400 | > 1000–2000 | > 400 |
| BUD (budesonid) | 200–400 | 100–200 | > 400–800 | > 200–400 | > 800–1600 | > 400 |
| CIC (ciclesonid) | 80–160 | 80–160 | > 160–320 | > 160–320 | > 320–1280 | > 320 |
| FP (flutikason propionát) | 100–250 | 100–200 | > 250–500 | > 200–500 | > 500–1000 | > 500 |
BUD a CIC lze podávat v jedné denní dávce.
Dávkování a kombinace léků[upravit | editovat zdroj]
Volíme je dle závažnosti a odpovědí na dosavadní léčbu - stupňujeme.
Stupňovitá farmakoterapie astmatu – Děti nad 5 let, adolescenti a dospělí.
| Stupeň | specifikace | Th. první volby | Alternativní terapie |
|---|---|---|---|
| 1 | monoterapie | RABA | SAMA p.o. SABA p.o. LABA p.o. theofyliny s krátkodobým účinkem |
| 2 | monoterapie | IKS (nízká dávka) | Antileukotrien |
| 3 | Kombinace – vyber jednu kombinaci | IKS (nízká dávka) + LABA | IKS (střední/vysoká dávka) IKS (nízká dávka) + theofylin SR IKS (nízká dávka) + Antileukotrien |
| 4 | Kombinace – přidej další 1/více léků | IKS (střední/vysoká dávka) + LABA | + Antileukotrien + theofylin SR |
| 5 | Kombinace – přidej jeden/oba léky | Jako stupeň 4 | + Kortikosteroidy p.o. (nízká dávka) + Anti-IgE |
Po dosažení kontroly astmatu by se nemělo s intenzitou a dávkováním klesat na nižší stupeň farmakoterapie dříve než za 3 měsíce od získání kontroly.
Specifická alergenová imunoterapie, resp. vakcinace (SAIT)[upravit | editovat zdroj]
Indikaci a provádění řeší alergolog − indikuje astmatiky, u kterých je:
- definován spouštěcí alergen,
- chybí klinická vazba na více alergenů
- astma je dlouhodobě pod kontrolou.
Navozuje tím toleranci vůči příčinnému alergenu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Na portálu VPL:
Ve Wikiskriptech:
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SALAJKA, František. Asthma bronchiale : Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online] . 1. vydání. Praha : Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2008. Dostupné také z <https://www.svl.cz/default.aspx/cz/spol/svl/default/menu/doporucenepostu/doporucenepostu5>. ISBN 978-80-86998-26-8.
- SALAJKA, F, S KONŠTACKÝ a V KAŠÁK. Asthma bronchiale : Doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře. 1. vydání. Praha : Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005.
- SALAJKA, F, V KAŠÁK a P POHUNEK. Diagnostika, léčba a prevence průduškového astmatu v České republice : Uvedení globální strategie do praxe. 1. vydání. Praha : Jalna, 2008.
