Thalamus

Z WikiSkript

Thalamus vzniká z diencephala, sekundárního mozkového váčku, který se vytváří v oblasti prosencephalon (primárního předního mozkového váčku). Pro savce je charakteristická jeho značná expanze související s rozvojem vyšších mozkových funkcí, ke kterému dochází u těchto živočichů. Skládá se z velkého počtu skupin neuronů, jader (viz dále). Obecně můžeme říci, že funkcí thalamických jader je integrace a převod signálů z nižších oddílů nervového systému (míchy, mozkového kmene a mozečku) a bazálních ganglií do mozkové kůry a striata. Některá jádra jsou též součástí limbického systému nebo okruhu řízení motoriky. Přenos signálů se neuskutečňuje pouze jedním směrem, ale je reciproční.

Thalamus (MRI)

Zevní popis thalamu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Thalamus je párový vejčitý útvar, na frontálním průřezu má zaobleně trojboký tvar. Můžeme na něm tedy rozlišit mediální, dorsální a laterální plochu. Dopředu vybíhá v tuberculum anterius, vzadu se rozšiřuje do polštářovitého útvaru zvaného pulvinar thalami.

Na dorsální ploše spodní části pulvinaru nacházíme dva párové hrbolky – corpus geniculatum laterale a mediale.

Mediální plocha thalamu je přivrácena do III. mozkové komory. Thalamy obou stran bývají často spojeny můstkem tvořeným šedou hmotou mozkovou nazvaným adhesio interthalamica. Kromě toho na mediální ploše nacházíme sulcus hypothalamicus, který odděluje thalamus od hypotalamu. Na přechodu mediální a dorsální plochy je viditelný svazeček nervových vláken – stria medullaris.

Na dorsální plochu thalamu se přes taenia choroidea upíná telencephalon. Kromě toho na této ploše najdeme epithalamus, trigona habenularum a na spodní ploše dva párové hrbolky – corpus geniculatum mediale a laterale.

Laterální plocha thalamu je přivrácená ke capsula interna.

Z dorsolaterální strany přiléhá k thalamu nucleus caudatus.

Typy neuronů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V thalamu se setkáváme se třemi typy neuronů (projekční, inhibiční a specifický typ neuronů v nucleus reticularis thalami), které rozlišujeme na základě rozdílů v morfologii, mediátorech, které jsou v nich exprimovány a jejich projekcí do ostatních oblastí nervového systému.

  • Projekční neurony – projikují do kůry či striata, jedná se o neurony excitační, jejich mediátorem je glutamát.
  • Inhibiční interneurony – inhibují projekční neurony, mediátorem je GABA.
  • Neurony nc. reticularis thalami – inhibují ostatní thalamická jádra, jejich mediátorem je také GABA.
Jádra thalamu

Jádra thalamu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jako thalamické jádro označujeme soubor neuronů, které jsou pod vlivem stejné aferentace a projikují do stejné oblasti kůry nebo telencephala. Projekce jader do mozkové kůry jsou VŽDY reciproční, přičemž kortiko-thalamická je silnější (jejím úkolem je zabránit přenosu méně významných informací do kůry).

Základní skupiny thalamických jader[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Ncc. anteriores (nc. anterodorsalis, nc. anteroventralis, nc. anteromedialis) přijímají aferentní spoje z corpora mammillaria, eferentní spoje do gyrus cinguli, jsou součástí limbického systému.
  2. Ncc. mediani (ncc. paraventriculares anteriores et posteriores, nc. rhomboidalis, nc. Reuniens) jsou součástí limbického systému.
  3. Nc. medialis dorsalis – má aferentní i eferentní spoje s prefrontální korovou oblastí.
  4. Nuclei intralaminares (nc. paracentralis, nc. parafascicularis, nc. centralis lateralis, nc. centralis medialis, nc. centromedianus), aferentní spoje přijímají z retikulární formace, vysílají eferentní spoje do striata a rozsáhlých oblastí mozkové kůry.
  5. Ncc. ventrolaterales – jsou největší skupinou thalamických jader, jednotlivá jádra se liší aferentními a eferentními spoji – nc. ventralis anterior (aferentace z nc. globosus, eferentace míří do striata), nc. ventralis medialis (aferentace z mozečku, eferentace do motorických oblastí mozkové kůry), nc. lateralis dorsalis et nc. lateralis posterior (obě mají eferentace do kůry okcipitálního laloku a kůry limbického systému), nc. ventralis lateralis (eferentace do motorických oblastí mozkové kůry), ncc. ventrales posteriores (tzv. ventrobazální komplex thalamu) zahrnující nc. ventralis posterolateralis (aferentace z lemniscus medialis a ze spinothalamických drah) a nc. ventralis posteromedialis (aferentace ze senzorických složek hlavových nervů, eferentace do kůry gyrus postcentralis).
  6. Ncc. posteriores – asociační jádra pulvinaru (aferentace a eferantace do kůry temenního a spánkového laloku).
  7. Nc. corporis geniculati lateralis – aferentace přijímá skrze tractus opticus a nervus opticus z retiny, eferentace směřují do zrakové korové oblasti.
  8. Nc. corporis geniculati medialis – aferentace přichází z colliculus inferior, eferentace vysílá do akustických korových oblastí.
  9. Nc. reticularis – aferentace představují kolaterály thalamo-kortikálních a kortiko-thalamických drah, eferentace do ncc. mediales a ncc. intralaminares, jsou součástí ascendentního aktivačního systému.

Další způsoby dělení thalamických jader[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kromě výše uvedeného anatomického dělení můžeme jádra thalamu dělit z hlediska jejich funkce a způsobu zapojení.

Dělení dle funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nespecifická jádra – jsou součástí ascendentního aktivačního systému (ncc. mediani, ncc. intralaminares).
  • Specifická senzorická jádra – zajišťují přenos signálů z periferních receptorů do příslušných korových oblastí (nc. ventralis posterolateralis, nc. ventralisposteromedialis, nc. corporis geniculati lateralis, nc. corporis geniculati medialis).
  • Specifická nesenzorická jádra – jsou součásti limbického a systému řídícího motoriku (ncc. anteriores, nc. mediodorsalis, ncc. ventrales), regulují emoční a paměťové funkce (nc. mediodorsalis).
  • Asociační jádra – zajišťují převod signálů do asociačních oblastí mozkové kůry (ncc. posteriores, ncc. laterales).

Dělení dle způsobu zapojení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Relé jádra – mají jeden hlavní podkorový vstup a projikují do přesně vymezené korové oblasti.
  • Integrační jádra – přijímají signály z více podkorových vstupů, projikují do několika asociačních oblastí kůry.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související stránky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • DRUGA, Rastislav a Miloš GRIM. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vydání. Praha : Galén; Karolinum, 2011. 219 s. ISBN 978-80-7262-706-6.
  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4.