Transplantace plic

Z WikiSkript

Transplantace plic je velice náročný chirurgický výkon, během kterého dojde k přesunu jedné plíce, obou plic nebo komplexu srdce plíce z těla dárce do těla příjemce. Je to poslední terapeutická možnost terminálních stádií především plicních onemocnění.

Statistická data[upravit | editovat zdroj]

V České republice se transplantace plic provádí od roku 1997. Potřeba transplantací u nás je zhruba 3–5/1 milión obyvatel za rok. Čekací doba na tranplantaci je v průměru 200–250 dní. Jeden rok po transplantaci přežívá přes 85 % pacientů, 5 let kolem 60 %.

Typy transplantací plic[upravit | editovat zdroj]

  • Transplantace jednostranná – typicky u CHOPN, fibrotizujících plicních procesů, emfyzému, obliterující bronchiolitidy,
  • transplantace oboustranná – typické u cystické fibrózy, bronchiektázie, histiocytózy X, lymfangioleiomyomatózy, CHOPN s převahou emfyzému, emfyzému, obliterující bronchiolitidy,
  • transplantace komplexu srdce plíce – nemoci srdce, primární parenchymatózní plicní onemocnění spojené s poškozením myokardu nebo nereparabilní chlopenní vadou,
  • transplantace laloku plic od živého dárce se v ČR neprovádí.

Během operačního výkonu je pacient připojen na mimotělní krevní oběh.

Indikace k výkonu[upravit | editovat zdroj]

Pro indikaci není důležitý věk pacienta, ale jeho biologický stav. Jde o nemocné, jejichž předpokládaná délka života je rok až rok a půl. V době zařazení na čekací listinu je většina i přes komplexní léčbu závislá na oxygenoterapii. Indikační hodnoty funkčního vyšetření plic jsou[1]:

  1. u fibrotizujících plicních onemocnění TLC (celková plicní kapacita) pod 50 % náležitých hodnot, VC (vitální kapacita) pod 50 % náležitých hodnot, difúzní kapacita pod 30 % náležitých hodnot a PaO2 v arteriální krvi pod 6,0 kPa,
  2. u emfyzému TLC nad 150 % náležitých hodnot a FEV1 nižší než 30 % náležitých hodnot.

Onemocnění, která vedou k transplantaci plic jsou[2]:

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi absolutní kontraindikace transplantace plic patří[3]:

  • těžká systémová onemocnění,
  • maligní onemocnění v posledních 5 letech (byť radikálně léčené),
  • multiorgánové selhání,
  • extrémní kachexie nebo obezita – IBW (ideal body weight) < 70 % nebo > 130 %,
  • dlouhodobá léčba kortikoidy v dávce vyšší než 20 mg Prednisonu / den,
  • kouření, alkoholismus a závislost na drogách (u kuřáků se vyžaduje nejméně 6 měsíční abstinence),
  • systémová infekce,
  • jakákoli akutní infekce v době transplantace,
  • psychosociální nestabilita, pohovor s psychologem je součástí předtransplantačního protokolu,
  • diabetes mellitus v případě orgánových komplikací.

Mezi relativní kontraindikace patří:

  • vysoký věk pacienta > 60–65 let,
  • potřeba invazivní ventilace,
  • kardiální onemocnění,
  • porucha renálních funkcí – clearence kreatininu < 50 mg/ml/min.

Komplikace výkonu[upravit | editovat zdroj]

Mezi časné komplikace patří krvácení, reperfuzní edém plic, plicní infekce, která je již při transplantaci přítomna v darované plíci (vzniká až u 80 % pacientů), pneumothorax a srdeční arytmie.

Závažnou pozdní komplikací je odhojení (rejekce) štěpu. Akutní rejekce štěpu vzniká obvykle do 1 roku po výkonu. Chronická rejekce se projevuje jako obstruktivní bronchitida.

Všichni transplantovaní pacienti jsou doživotně imunokompromitováni, proto jsou ohroženi infekcemi.

Jeden rok po transplantaci přežívá 70–80 % pacientů, 5 let 50–55 %.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 523. ISBN 978-80-7387-423-0.
  2. ČR. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Transplantace plic - indikace. 2001. Dostupné také z URL <http://www.pneumologie.cz/odborne/doc/Transplantace%20plic%20-%20indikace.doc>.
  3. ČR. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Transplantace plic - indikace. 2001. Dostupné také z URL <http://www.pneumologie.cz/odborne/doc/Transplantace%20plic%20-%20indikace.doc>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 523. ISBN 978-80-7387-423-0.

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]