Trichinelóza

Z WikiSkript
Trichinella spiralis
Adenophorea
Trichinellidae
larva ve svalu
larva ve svalu
Výskyt mírný pás
Onemocnění trichinelóza
Infekční stadium a způsob nákazy k nákaze dochází pozřením larev ve svalovině mezihostitele
Diagnostika detekce protilátek, mikroskopie, průkaz parazitární DNA
Terapie čerstvé nákazy: projímadlo + albendazol; svalová fáze: albendazol + protizánětlivá léčba
MeSH ID D017160


Trichinelóza je onemocnění způsobené parazitem Trichinella spiralis (česky svalovec stočený). Ten patří mezi Nematoda – hlístice a je rozšířen kosmopolitně. Parazit se šíří alimentárně. Původcem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. Trichinella nemá žádné volně nebo vně žijící stádium, vždy se tedy nachází v hostiteli - tzv. intracelulární parazitismus. Aby se dostal do konečného hostitele, musí současný mezihostitel pozřít budoucího hostitele. Larva je velmi odolná, přežívá v mršině i v mrtvém organismu. Trichinelóza je život ohrožující stav, který vyžaduje hospitalizaci.

Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele – tzv. mezidruhová biologická variabilita:

  • Geografické rozlišení (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se adaptovat na změnu fauny či počet hostitelů.
  • Široké hostitelské spektrum: prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich)
  • Různá patogenita jednotlivých druhů
  • Patogeneze: tvoří x netvoří kolagenní cystu
  • Odolnost larev vůči vnějším faktorům

Výskyt[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V ČR se vyskytují hlavně druhy T. spiralis, T. britovii a T. pseudospiralis.
Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), Spojené království a SRN (1999), Španělsko (2002)

Životní cyklus

Životní cyklus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Infekce se šíří alimentárně – pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v GIT. Larvy dospívají za 1–2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá do stěny tenkého střeva a produkuje živé larvičky, přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky aktivně pronikají stěnou střeva a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita – dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá nurse cell. Po cca 6–12 měsících dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku je až 30 let.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Závisí na počtu pozřených larev a na fázi, ve které se parazit nachází. Slabé nákazy mohou být asymptomatické.

Střevní fáze
  • Obtíže u 5–10 % pacientů.
  • Průjem, nevolnost, zvracení.
  • Hemoragické vředy – ileum, žaludek, duodenum, jejunum, tlusté střevo.
  • 8–10 dní po infekci je vrchol zánětlivých reakcí.
  • Na konci této fáze se larvičky provrtají skrz střenu střeva a poté GIT problémy vymizí.
Změny očí u trichinelózy
Migrační a svalová fáze
  • Horečka.
  • Na trupu a končetinách makulopapulózní exantém.
  • Edémy obličeje.
  • Bolestivost svalů.
  • Dysfunkce nebo snížení fce svalů včetně dýchacích.
  • Poruchy vidění a eozinofilie.

Těžké případy: Zakrvácení i pod nehtovými lůžky.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Detekce protilátek proti E\S antigenům.
  • Mikroskopie: průkaz larev (histologie) ve stolici.
  • Průkaz parazitální DNA.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden podává silnější projímadlo a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný albendazol. Dále je třeba zavést protizánětlivou léčbu pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. Kortikosteroidy přinesou symptomatickou úlevu a mohou odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, kteří mohou rodit další larvy a tím zhoršit samotnou léčbu.

Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČR předpisy: povinnost kontroly zda maso neobsahuje larvy svalovců.
  • Základní metoda: vyšetření masa kompresoriem.
  • Alternativní trávicí metoda: natrávení pomocí trypsinu, citlivost 1 larva na 1 g masa.
  • V USA se spoléhají na hluboké a dlouhodobé zmražení masa (−15 °C po 20 dnů), které larvy zničí.
  • Teplem nastává smrt larev až při 60 °C, proto je grilování nedostatečné pro zničení larev.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.