Trichomonas vaginalis

Z WikiSkript
Trichomonas vaginalis
Trichomonadea (bičenky)
Trichomonadidae
Trichomonas vaginalis obarveno Giemsou
Trichomonas vaginalis obarveno Giemsou
Onemocnění trichomoniáza
Infekční stadium a způsob nákazy trofozoit při nechráněném pohlavním styku
Diagnostika roztěr poševního sekretu,PCR
Terapie metronidazol a ornidazol
MeSH ID D014246
Životní cyklus T. vaginalis


Trichomonas vaginalis patří mezi prvoky Protozoa, kteří způsobují urogenitální infekce. Má typickou strukturu se čtyřmi bičíky. Pátý bičík je nejkratší a je tvořený undulující membránou. Bičíky a undulující membrána zajišťují T. vaginalis pohyb. Trichomonáda se vyskytuje převážně ve vegetativní formě a netvoří cysty. Množí se binárním dělením. Způsobuje onemocnění zvané urogenitální trichomoniáza neboli Trichomoniasis urogenitalis. Toto onemocnění nezanechává imunitu. Je rozšířena celosvětově.

Mechanismus infekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přenáší se pohlavním stykem, předměty znečistěnými močí či vaginálním sekretem. Mimo tělo hostitele mají malou odolnost, je zvláště citlivá na vyschnutí a bez vlhkého prostředí rychle hynou. Ve vodě dokáží přežít několik hodin, v moči i celý den.

Symptomatika a patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Infekce Trichomonas vaginalis způsobuje veliké spektrum klinických symptomů u žen, od asymptomatické nákazy až vaginitidu, která je však rozsáhlejší. Narušení epiteliální bariéry se projevuje jako svědění, pálení a bolest při močení. Pouze u 50 % infikovaných žen se vyvine onemocnění během šesti měsíců. U mužů je 50–90 % nákaz asymptomatických, v některých případech se nákaza projeví jako urethritida, prostatitida a vzácně epididymitida. Symptomy jsou ovlivňovány fyziologickým stavem hostitele. [1]

Vaginitis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vaginitida se projevuje pálením, pocity tlaku v podbřišku, svěděním, žlutozeleným sladce páchnoucím výtokem s množstvím leukocytů, sexuálními obtížemi (např. algopareunie).

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mikroskopická[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kultivační[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Speciální půda pro trichomonády doplněná koňským nebo beraním inaktivovaným sérem, která má větší záchytnost oproti mikroskopické metodě.

Terapie a prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčíme všechny sexuální partnery metronidazolem nebo tinidazolem. Prevencí je dostatečná osobní hygiena, opatrnost na veřejných záchodech a praktikování bezpečného sexu.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

T. vaginalis mohou způsobit u žen předčasný porod, nízkou porodní hmotnost novorozence. Kromě zánětu parazit také způsobuje lýzu epiteliálních buněk a červených krvinek v oblasti pochvy, a vede tedy k narušení epiteliální ochranné bariéry. Zvyšuje tedy riziko přenosu HIV viru. [2]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, M. a V. FRAŇKOVÁ. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 10: 80-2380-297-6.
  • VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Neptun, 2006. 495 s. ISBN 8090289665.
  • Repetitorium z Mikrobiologie 3. LF. Dostupné z: http://old.lf3.cuni.cz/mikrobiologie/rep/trva.htm
  • MURRAY, Patrick R a Ken S ROSENTHAL. Medical microbiology. 7. vydání. Philadelphia : Elsevier/Saunders, c2013. ISBN 978-0-323-08692-9.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BEDNÁŘ MAREK. Lékařská mikrobiologie: bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s.
  2. PARIA MIRMONSEF, Laurie Krass. The Role of Bacterial Vaginosis and Trichomonas in HIV Transmission Across The Female Genital Tract. 2012.