Trichurióza

Z WikiSkript


Trichuris trichuria
Adenophorea
Trichuridae
Vajíčko Tenkohlavce lidského
Vajíčko Tenkohlavce lidského
Výskyt kosmopolitní (v ČR importovaná infekce)[1]
Onemocnění Trichurióza
Infekční stadium a způsob nákazy vajíčka (alimentární)
Diagnostika mikroskopie
Terapie benzimidazoly (Vermox)
MeSH ID D014258
Tenkohlavec lidský

Trichurióza, nazývaná také jako endemická nematodóza, je onemocnění trávicího traktu způsobené Trichuris trichiura – tenkohlavcem lidským. Ten patří mezi hlístice. Je to parazit člověka a primátů rozšířený hlavně v tropech a subtropech. Proto je většina nákaz u nás importovaná. Prevalence onemocnění je 800–1300 milionů. Morbidita je 0,2 %.

Průběh infekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ke kontaminaci dochází hlavně perorálně - pozřením kontaminované potravy nebo nápoje. Larvy se vylíhnou a žijí v kryptách tenkého střeva. Dospělci pak migrují do tlustého střeva, hlavně do céka. Tam se přední tenkou částí zanoří do sliznice a uchytí se pomocí ústního ústrojí a proteolytických enzymů. Tlustší část parazita vyčnívá do lumen střeva. Samičky produkují hodně vajíček, která odchází se stolicí. Vajíčka musí ve vnějším prostředí uzrát 3–4 týdny, aby byla infekční.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pokud se ve střevě vyskytuje menší množství dospělců, pak je infekce většinou asymptomatická. Naopak masivní infekce se projevuje bolestí v horní části dutiny břišní a znatelnými ztrátami krve. Infekce bývají sdružena s jinými parazitózami, s malnutricí a s chronickými poruchami trávicího ústrojí. U dětí je tato nákaza obzvlášť nebezpečná, neboť může způsobit poruchy růstu až mentální retardaci.

Masivní nákazy (hlavně v tropech) se projeví jako:

Diagnóza a terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K diagnóze využíváme průkazu vajíček ve stolici. Tvar vajíček je charakteristický, má tvar citronu.

Jde o poměrně odolného červa a k léčbě se využívají nejčastěji antiparazitika mebendazol a albendazol.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 
  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 515. ISBN 8023802976.