Herpes zoster

Z WikiSkript

(přesměrováno z VZV)

Varicella zoster virus
Herpesviridae
VZV v elektronovém mikroskopu
VZV v elektronovém mikroskopu
Typ NK dsDNA
Zdroj člověk
Přenos transplacentárně, kapénkový přenos
Výskyt kosmopolitní
Onemocnění plané neštovice (primoinfekce), pásový opar (reaktivace)
Diagnostika klinický obraz, epidemiologická anamnéza, sérologie, PCR
Terapie symptomatická (antihistaminika, antivirotika), aciclovir
Očkování živá očkovací látka (doporučená vnímavým jedincům), pasivní imunizace (hyperimunní globulin) u novorozenců infikovaných matek
MeSH ID D006562
Medscape 1132465

Varicella zoster virus (VZV) způsobuje klinicky 2 různé choroby:

  1. Plané neštovice (Varicella)
  2. Pásový opar

VZV působí běžnou encefalitidu, zřídka pak akutní diseminovanou encefalitidu.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Virus v latentní formě přežívá v senzitivních gangliích zadních míšních kořenů: ganglion Gasseri (nervus trigeminus) a ganglion geniculi. Infekce vzplane při oslabení organizmu (operace, celková choroba aj.). Infekce se povětšinou šíří do periferie v příslušném kožním dermatomu.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

V průběhu dermatomu se objeví bolest, které někdy předchází svědění. Za pár dní se objeví serózní (až částečně hemoragický) exantém různého rozsahu, regionální lymfatické uzliny jsou bolestivé a zduřelé. Puchýřky po 2 týdnech zasychají, zanechávají depigmentace či hyperpigmentace, bolest postupně mizí. U části nemocných trvá silná neuralgická bolest v příslušném dermatomu i po odloučení krust. Ve 20 % jsou přítomny parézy,[1], encefalitida vzácná.

Herpes zoster oticus

Při postižení ganglion geniculi. Puchýřky se objeví ve zvukovodu i kolem ucha. Huntův syndrom – porucha sluchu, závratě, paréza nervus facialis (n. VII).

Herpes zoster ophthalmicus

Léze ganglion Gasseri. Výsev puchýřků v I. větvi trigeminu (nervus ophthalmicus). Způsobuje konjunktivitidu a nebezpečí keratitidy. 50–70 % nemocných má oční komplikace. Predominantně se vyskytuje ve vyšším věku (v 5.–8. dekádě). [2] V mozkomíšním moku nacházíme zmnožení lymfocytů

Exantém na kůži

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Lékem volby je aciklovir. Sestupná kůra prednisonu. Dále také tekutý pudr k ošetření puchýřů, ATB proti superinfekci a na neuralgii karbamazepin či tricyklická antidepresiva.

Očkování[upravit | editovat zdroj]

Živá vakcína Zostavax, indikovaná pro osoby starší 50 let. Po prodělání pásového oparu je doporučený odstup 6 měsíců. Kontraindikované u těhotných, imunosuprimovaných, u aktivní neléčené TBC, přecitlivělosti na složky vakcíny. Dostupné v ČR od r. 2014, není hrazené ze zdravotního pojištění.[3]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  2. Medixa - Herpes zoster
  3. TOPINKOVÁ, Eva. Herpes zoster a očkování proti němu [online]. www.ProLékaře.cz, ©2014. [cit. 30. 10. 2014]. <https://www.prolekare.cz/preventabilni-onemocneni-novinky/herpes-zoster-a-ockovani-proti-nemu-4256,>.