Voda v organismu

Z WikiSkript

Voda v organismu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vodu v organismu dělíme na:

  • Volnou vodu – slouží k rozpouštění látek.
  • Hydratační vodu – vázána na hydrofilní koloidy.
Molekuly volné a hydratační vody se neustále vyměňují a jsou v rovnováze.
  • Oxidační vodu – vznikne při spalování tuků, bílkovin,…

Člověk bez vody vydrží 6–8 dní, pak přijde o více než 11 % vody ze svalů nebo tukové tkáně a zemře.

Metabolismus vody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Metabolismus vody je v organismu velmi úzce spřažen s metabolismem Na+. Schopnost organismu skladovat vodu a rozdělit ji do příslušných kompartmentů je dána množstvím částic v ní rozpuštěných, tedy tzv. osmolalitou.

Tab.: Rozdělení vody v jednotlivých prostorech.
Prostor H2O (v l) H2O (% těl. hmotnosti) H2O (% celkové vody)
ICT 28 40 65
ECT 14 20 35
* IST 11 15 25
* plazma 3 5 10
celkem 42 60 100
  • U dětí je obsah vody v organismu vyšší (70−80 %), rovněž podíl ICT a ECT je odlišný (u novorozence je objem ECT dokonce vyšší než ICT).
  • Poruchy v metabolismu vody jsou poruchami v osmoregulaci. Normální osmolalita plazmy se pohybuje v rozmezí 275–295 mmol/kg. Při vzestupu nad hodnotu 278 mmol/kg začne sekrece antidiuretického hormonu (ADH). K dalšímu postupnému zvyšování sekrece ADH dochází tak, jak se zvyšuje osmolalita v plasmě – maxima je dosaženo při hodnotě 298 mmol/l. Další patologické zvýšení osmolality už nevede k dalšímu zvýšení sekrece ADH. Jiným stimulem sekrece ADH je pokles cirkulujícího objemu o 10–20 % nebo pokles krevního tlaku o 5 %. Podobný efekt může mít úzkost, bolest, některé drogy (opiáty, barbituráty, též chlorpropamid, acetaminofen).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Další kapitoly z knihy MASOPUST, J., PRŮŠA, R.: Patobiochemie metabolických drah:

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Se souhlasem autora převzato z http://uloz.to/1162346/biofot.doc.
  • MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s. s. 170–171.