Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte

Z WikiSkript

  1. anamnéza (vrozené srdeční vady, získaná onemocnění srdce v rodině, rizikové faktory,…)
  2. vzhled pacienta (výška, váha, dysmorfie, barva kůže,…)
  3. dýchání (rychlost a způsob dýchání, tvar hrudníku,…)
  4. vyšetření břicha (velikost a struktura jater,…)
  5. vlastní kardiovaskulární vyšetření

Celkové příznaky onemocnění srdce a cév[upravit | editovat zdroj]

centrální cyanóza, periferní cyanóza, poruchy dýchání (tachypnoe, dyspnoe), únava, váhové neprospívání, nadměrné pocení, palpitace, bolesti na hrudníku, hypoxické záchvaty (u Fallotovy tetralogie), paličkovité prsty, periferní otoky (u kojenců a malých dětí zprvu periorbitálně), hepatomegalie

Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Palpace pulsu[upravit | editovat zdroj]

  • frekvence a amplituda pulsů (na všech čtyřech končetinách)

Kontrola periferního prokrvení[upravit | editovat zdroj]

  • barva a teplota akrálních částí končetin

Palpace prekordia[upravit | editovat zdroj]

Auskultace srdce[upravit | editovat zdroj]

  1. 2. mezižebří vpravo u sterna (aortální oblast) – určíme rychlost pulsu, identifikujeme ozvy a určíme rytmus
  2. 2. mezižebří vlevo (pulmonální oblast) – hodnotíme především druhou ozvu (rozštěp v inspiriu?), pulmonální průtokový šelest (nevinný), první ozva (časné systolické pulmonální klapnutí?)
  3. dolní levý okraj sterna (trikuspidální oblast) – hledáme rozštěp první ozvy, systolický a diastolický šelest
  4. oblast hrotu (mitrální oblast) – časné systolické aortální klapnutí?, mezosystolický klik?, třetí ozva?
  5. oblast nad velkými cévami na krku


  • první ozva – vzniká uzávěrem atrioventrikulárních chlopní (1. mitrální, 2. trikuspidální)
    • u dětí trvá 0,07-0,1 vteřiny[1]
    • patologický rozštěp první ozvy (odlišíme uzávěr mitrální a trikuspidální chlopně) – např. při stenóze trikuspidální chlopně
    • hlučná první ozva až obrácený rozštěp – při mitrální stenóze (chlopeň se uzavírá se zpožděním)
  • druhá ozva – vzniká uzávěrem semilunárních chlopní (1. aortální, 2. pulmonální)
    • u dětí trvá 0,06 vteřiny[2]
    • rozštěp druhé ozvy je fyziologický, pokud při výdechu mizí (díky zmenšení venózního návratu a následnému zkrácení doby, kdy je menší objem vypuzován do plicnice)
    • patologický rozštěp druhé ozvy (fixovaný) – např. při levopravém zkratu (defekt septa síní), nebo při selhávání pravé komory
  • třetí ozva – vzniká rozkmitáním relaxovaného myokardu komory na začátku diastoly, v době jejího rychlého plnění
    • temnější a hlubší než první dvě ozvy, proto je za fyziologických podmínek špatně slyšitelná
    • nejlépe slyšitelná na srdečním hrotě
    • u dětí a mladistvých má větší amplitudu než u dospělých, proto je slyšet až u 80 % zdravých dětí[2]
    • u novorozenců a kojenců je patologická
    • akcentace při abnormální dilataci komor při srdečním selhávání
  • čtvrtá ozva – vzniká při mohutné systole síní, která vede k rychlému vzestupu tlaku v komoře a způsobí vibraci svaloviny komor
    • u zdravých dětí ani dospělých není slyšitelná (komory jsou poddajné)
    • slyšitelná u srdečních vad s hypertrofií předsíní

Přídatné zvuky[upravit | editovat zdroj]

Palpace femorálních pulsů[upravit | editovat zdroj]

Měření tlaku krve[upravit | editovat zdroj]

  • naměřenou hodnotu posuzujeme podle pohlaví, věku a výšky dítěte
  • pozor na syndrom bílého pláště!
  • hypertenze je krevní tlak rovnající se nebo přesahující 95. percentil pro dané pohlaví, věk a výšku dítěte, naměřený při třech různých měřeních[3]

Speciální vyšetřovací metody[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 115. ISBN 978-80-7262-438-6.
  2. a b LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 116. ISBN 978-80-7262-438-6.
  3. LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 122. ISBN 978-80-7262-438-6.

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 113-129. ISBN 978-80-7262-438-6.

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Interní propedeutika (2. LF UK) – vyšetření srdce