Vyšetření polohy, chůze a pohyblivosti

Vyšetření polohy, chůze a pohyblivosti patří mezi celková posouzení stavu pacienta. Vyšetření by mělo probíhat v klidném prostředí.

Poloha pacienta

Opistotonus u tetanu

Aktivní poloha: pacient se zvládne sám dostat do jakékoliv polohy.

Pasivní poloha: pacient potřebuje pomoc při polohování, je bezvládný.

Nucená poloha: pacient si vybírá polohu, která mu uleví od bolesti.

• Ortopnoická poloha: pacient sedí na lůžku, rukama se drží lůžka, čímž zapojí pomocné dechové svaly a zhluboka dýchá, což pomáhá při dušnosti (např. u levostranného srdečního selhání).
• Poloha na boku: pacient při onemocnění pohrudnice (pleuritida) leží na nemocné straně, aby kompresí omezil dýchací pohyby a tím bolestivé dráždění pleury. Při výpotku v plicích leží také na nemocné straně, aby zdravá plíce mohla plně ventilovat.
• Poloha na zádech: při dráždění peritonea (NPB), pacient je zcela nehybný a má lehce pokrčené nohy. I malý pohyb vyvolává silnou bolest.
• Poloha na břiše nebo vkleče na 4 končetinách u karcinomu pankreatu.
• Hlava zvrácená dozadu a flektované končetiny (meningitida)
• Opistotonus: zvracení hlavy vzad a dorzální flexe celé páteře, př. tetanus, hysterie.

Typický předklon a malé krůčky u Parkinsonismu

Chůze

V prvním případě požádáme pacienta, aby přecházel po místnosti a následně hodnotíme držení těla při chůzi, synkinezi (souhra horních a dolních končetin), rychlost chůze, svalovou slabost, kulhání a jiné úchylky. Při druhém vyšetření požádáme pacienta, aby zavřel oči a pohyby zopakoval.

• Parkinsonská chůze: Nemocný je v předklonu, dělá drobné krůčky s anteflexí, bradykinezí, akinezí, dyssinkinezí, freezing, hezitací (váhavá chůze). Patří tam chůze při Parkinsonově nemoci, po zánětu mozku.
• Ataktická chůze: kymácivá a vrávoravá chůze se širokou bází (intoxikace alkoholem), vyskytuje se u mozečkové dysfunkce, při tabes dorsalis a u vestibulární ataxie.
• Paretická: Dolní končetina je pro převahu extenzorů natažená v kolenním kloubu a vykonává obloukovitý pohyb do strany.
  • Při ohraničené parézi n. peroneus pacient není schopen dorzální flexe a tak špička přepadává. Pacient při této paréze není schopen postavit se na paty.
  • Při paréze n. tibialis může chůze vypadat normálně, avšak pacient se nepostaví na paty.
• Hemiparetická chůze: zvýšený svalový tonus postižených svalů. Charakteristické Wernickeho-Mannovo držení těla. Spastická flexe horních končetin s extenční kontrakturou dolních končetin. Postižená dolní končetina obkresluje oblouk po zemi.
• Antalgická chůze: chůze při bolesti vyvolané zatížením jedné končetiny. Snaha minimalizovat přenos váhy na končetinu bolestivou.
• Neurogenní klaudikace: vznikající bolest při lumbální stenóze páteře, nediskoidného typu. Pacient zaujímá flekční polohu páteře, což "roztáhne" páteřní kanál a bolest na chvíli ustoupí. Bolest taky ustoupí při ležení.
• Spastická chůze: spastická končetina je ztuhlá, těžko flektuje.

Stoj

Postoj zdravého člověka je přímý, jistý, chůze je pružná a pohyby uvolněné.

• Stoj I - spontánní s otevřenýma očima
  • Hodnotíme rozkročný stoj, celkové držení těla, mimovolní pohyby či spontánní úchylky do stran či tendence k pádům.

• Stoj II - stoj spatný s otevřenýma očima
  • Hodnotíme a sledujeme stabilitu.

• Stoj III - stoj spatní se zavřenýma očima

Pozitivní Rombergův test je pokud dojde k zhoršení mezi stojem II a III.

Pohyblivost

• Fyziologicky: pružná pohyblivost, pohyby uvolněné.
• Abnormální pohyby:
  • tik: nekontrolované rytmické pohyby skupiny svalů převažující ve stresových situacích a mizící ve spánku.
    • příklad: záškub lícního svalu, zavírání oka, pohyb koutků
  • třes (tremor): nechtěný rytmický pohyb postihující končetiny, hlavu a víčka:
    1. parkinsonský třes (je klidový, při pohybu se zmírňuje; postihuje prsty, ruce, předloktí a hlavu);
    2. třes při roztroušené skleróze (objevuje se při pohybu);
    3. třes při hypertyreóze (velice jemný třes, který není viditelný; snadněji ho poznáme hmatem);
    4. třes u neurotiků (hrubý);
    5. třepotavý třes při jaterním selhávání (vypadá jako pohyb křídel ptáka);
  • křeče (spasmy): jsou buď tonické (spínavé) nebo klonické (škubavé)
    • nachází se u epilepsie, eklampsie, tetanu, cévních mozkových příhod, encefalitid, otocích mozku, hypokalémii, hyperkalémii, u febrilních křečí u dětí nebo při hysterie;
  • atetoidní pohyby: pomalé, kroutivé pohyby, které postihují hlavně obličej, končetiny, krk a trup;
  • choreatické pohyby: bezděčné, cloumavé pohyby, které narušují motorickou činnost nemocného;
    • chorea se vyskytuje například při revmatické horečce nebo degenerativní Huntingtonově chorobě.

Odkazy

Související články

• Fyzikální vyšetření
• Celkové vyšetření nemocného
  • Vyšetření tělesné konstituce a stavu výživy
  • Vyšetření stavu hydratace
  • Vyšetření kůže a kožních adnex
  • Vyšetření stavu vědomí meningeální příznaky

Zdroj

• CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Grada, 2003. ISBN 80-247-0609-1.