Vyšetření respiračního systému dítěte

Z WikiSkript

Choroby respiračního systému jsou nejčastější příčinou nemocnosti u dětí všech věkových skupin. Jejich klinický obraz se mění v závislosti na věku – čím mladší je dítě, tím větší je riziko rozvoje obstrukce dýchacích cest a dušnosti a tím spíše dochází k alteraci celkového stavu.[1]

Vyšetření respiračního systému dítěte:

  1. anamnéza
  2. fyzikální vyšetření
  3. laboratorní vyšetření
  4. zobrazovací metody
  5. funkční vyšetření dýchání

Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Pohled[upravit | editovat zdroj]

Hodnotíme dechový vzorec a jeho změny: dyspnoe, tachypnoe, apnoe, hyperpnoe, bradypnoe, Cheyneovo-Stokesovo dýchání, Biotovo dýchání, Kussmaulovo dýchání, …

Dyspnoe (namáhavé, ztížené dýchání)
  • subj.: pocit dechové tísně či nedostatku vzduchu
  • obj.: tachypnoe, alární souhyb, vpadávání či zatahování jugulární jamky, zvýšené úsilí dechových svalů, ortopnoická poloha
Restrikční postižení plic (např. plicní fibróza)
  • zmenšený dechový objem je kompenzován zvýšenou dechovou frekvencí
  • zkracuje se poměr exspirium/inspirium
Obstrukční postižení plic (např. astma bronchiale)
  • snížená dechová frekvence je kompenzována prohloubením dechového objemu
  • prodlužuje se poměr exspirium/inspirium

Dále hodnotíme barvu kůže (periferní či centrální cyanóza – hladina redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l[1]), všímáme si známek dlouhodobé tkáňové hypoxie (paličkovité prsty), tvaru hrudníku (astenický, hyperstenický neboli pyknický, pectus carinatum, pectus excavatum) a výrazu obličeje (facies adenoidea).

Pohmat[upravit | editovat zdroj]

  • hodnocení hrudního chvění (fremitus pectoralis) a bronchofonie – pouze u starších dětí a adolescentů
  • třáskání v podkoží – u podkožního emfyzému (nejč. na krku)
  • palpační vyšetření krčních (axilárních, podklíčkových) mízních uzlin

Poklep[upravit | editovat zdroj]

  • neprovádí se u novorozenců a kojenců!!!
  • nad zdravou plící je poklep plný, jasný
  • poklep temný či zkrácený je nad nevzdušnou plící (atelektáza, pneumonie), výpotkem a nad svaly
  • poklep přitlumený nebo ztemnělý je nad orgány (srdce, játra) a nad fibrotickou plicní tkání
  • poklep bubínkový je nad střevy, žaludkem a pneumotoraxem
  • poklep zvučný, hypersonorní či škatulový je nad emfyzémem a pneumotoraxem

Poslech[upravit | editovat zdroj]

  • distanční fenomény (zvuky slyšitelné i na dálku, bez fonendoskopu): stridor (chrčení), kašel, posouzení hlasu
  • KAŠEL
    • suchý (bez expektorace) x vlhký (s expektorací)
    • trvalý x záchvatovitý
  • POSOUZENÍ HLASU
    • chrapot až afonie (laryngitis)
    • zastřený, huhňavý hlas (epiglottitis)
  • poslech fonendoskopem
  • POMĚR NÁDECH:VÝDECH
    • prodloužený nádech – obstrukce horních cest dýchacích
    • prodloužený výdech – obstrukce dolních cest dýchacích
  • DÝCHÁNÍ
    • fyziologické:
      • čisté sklípkové – u dětí nad 6 let[1]
      • „puerilní“ – u menších dětí
    • patologické:
      • zostřené dýchání (výpotek, srůsty, difúzní katar průdušek,…)
      • oslabené dýchání (pohrudniční výpotek, pneumotorax, atelektáza)
      • trubicové dýchání – výdech hlučnější než vdech (fyziol. nad tracheou, patol. nad infiltrovanou plicní tkání, abscesem, bronchiektáziemi)
    • vedlejší dýchací fenomény:
      • vlhké chropy – vznikají v bronších (bronchitida)
      • chrůpky (třáskání) a krepitus – vznikají v plicních sklípcích (pneumonie)
      • pískoty a vrzoty (obstrukce dolních dýchacích cest)

Laboratorní vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • mikrobiologické vyšetření – výtěr z krku, nosu (ne pro procesy v plicích), vykašlané sputum (musí být z DCD, malé děti to nedokážou vykašlat), odsátý sekret z horních cest dýchacích, tracheální sekret, sekret průdušek odebraný při bronchoskopii, punktát abscesu a pohrudničního výpotku
  • krevní obraz, FW, CRP
  • biochemické vyšetřeníalfa1-antitrypsin (jeho deficit vede k emfyzému)
  • ABR, krevní plyny, transkutánní pulsní oxymetrie – respirační insuficience parciální (hypoxémie) či globální (hypoxémie s hyperkapnií)
  • imunologické vyšetření
  • stanovení hladiny chloridů v potu – koncentrace chloridů v potu nad 60 mmol/l je přítomná u cystické fibrózy
  • určení pohyblivosti řasinek buněk nosní sliznice – Kartagenerův syndrom (KO: opakované bronchitidy)
  • sérologické vyšetření
  • molekulárně-genetické vyšetření – cystická fibróza (mutace F508), deficit alfa1-antitrypsinu (mutace PiZZ)
  • cytologie z bronchoalveolární laváže
  • biopsie plicní tkáně – vzácně

Zobrazovací metody[upravit | editovat zdroj]

Funkční vyšetření dýchání[upravit | editovat zdroj]

  • standardní testy funkčního vyšetření plic lze provádět u spolupracujících dětí starších 6 let
  • spirometrie – k měření základních plicních objemů a vitální kapacity, k dynamickým měření výdechových rychlostí a popisu obstrukčních postižení plic (asthma bronchiale)
  • celotělová pletysmografie – k vyšetření ventilační mechaniky, k popisu restrikčních postižení plic (plicní fibróza, emfyzém)
  • PEF (peak expiratory flow) – ke sledování astmatu

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6.

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6.