Vyšetření stavu hydratace

Z WikiSkript

Hydratace je procentuální zastoupení vody v organismu (tvoří 60% hmotnosti u dospělého člověka). Je důležitým parametrem při celkovém vyšetření pacienta, protože nadměrné zvýšení nebo snížení množství vody v organizmu může být příznakem různých chorob (jako je například renální selhání). Porucha hydratace může být také příčinou určitého patologického stavu. Například při dehydrataci může nastat hypovolemický šok.

Edém

Známky hydratace[upravit | editovat zdroj]

  • sliznice – zjišťuje vlhkost (například v dutině ústní);
  • vlhkost kůže
    • norma: svěží vzhled díky běžné produkci potu;
    • suchá, šupinatá kůže, odlupuje se – dehydratace;
  • kožní turgor – natáhnutí kožní řasy a následným puštěním zjistíme schopnost kůže dostat se do původního stavu;
    • zpomalený návrat kůže značí dehydrataci (může být dána například horečkou);
  • centrální žilní tlak
    • norma: 5–10 mm Hg (kolísá s dechovou aktivitou);
    • snížený centrální žilní tlak je znakem hypohydratace;
    • zvýšený centrální žilní tlak je znakem hyperhydratace;
  • kapilární návrat – stlačení nehtu – sledujeme opětovné zrůžovění nehtového lůžka;
    • norma: cca do 2 sekund;
    • prodloužení návratu svědčí o hypovolémii a tedy hypohydrataci;
  • pulz;
    • snížený pulz je při hyperhydrataci;
    • zvýšený pulz při dehydrataci;
  • krevní tlak;
    • při dehydrataci je hypotenze;
    • při hyperhydrataci je hypertenze.

Pro informaci o hydrataci se u hospitalizovaných pacientů zapisuje příjem (per os, intravenózně) a výdej tekutin (diuréza).

Poruchy hydratace[upravit | editovat zdroj]

Hyperhydratace vede ke zvýšení krevního tlaku. V případě zdravého jedince je tlak normalizován regulačními mechanizmy, hlavně pomocí ledvin. V případě narušení funkce ledvin a neschopnosti přefiltrovat nadměrné množství tekutin, může dojít ke vzniku otoků.

Pozn.: Pozor si musíme dát hlavně u starších lidí. Ani příznaky o dehydrataci, nemusí být jejím důkazem. Může být dána pouze změnami, které jsou způsobené stárnutím (například snížená elasticita kůže). U seniorů musíme dávat větší důraz na hydrataci a pravidelný přísun tekutin, protože ve stáří je oslabena schopnost pociťovat žízeň.

U dětí a novorozenců hrozí rychlejší vznik problémů z nedostatku tekutin. U novorozenců pozorujeme vpadlou fontanelu jako příznak dehydratace.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. 243 s. ISBN 978-80-247-1309-0.
  • KLENER, Pavel a Mojmír HORYNA. Propedeutika ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Praha : Karolinum : Galén, 2006. ISBN 80-7262-429-6.