Vztah hostitele a mikroba

Z WikiSkript

Vztahy organismů

Symbióza – soužití dvou a více různých organismů.

  • Endosymbióza x ektosymbióza
  • Symbiont – kterýkoliv mikroorganismus, který aspoň část života tráví s jiným organismem
  • Tři formy symbiózy:
    1. komenzalismus – komenzálovi přináší užitek a hostiteli neškodí (normální střevní flóra)
    2. mutualismus – oba partneři mají prospěch (Escherichia coli a produkce vitaminu B12 a K, znesnadnění osídlení patogeny)
    3. parazitismus – organismus škodí hostiteli – přímo, nebo mu jen ubírá živiny – intracelulární paraziti, ektoparaziti (veš), endoparaziti (tasemnice)

Parazit a saprofyt

  • Parazit je organismus, který alespoň někdy vyžaduje jiný živý organismus
  • Saprofyt – mikrob nepotřebuje jiný organismus, jen neživé organické látky

Infekce

Pencil.png upravit Pro pojem infekce neboli nákaza existuje několik definic:

  1. Přítomnost mikroorganismu u určitého hostitele.
  2. Průnik původce nákazy do organismu, množení uvnitř a nepříznivé působení na jeho površích (oproti tomuto stojí kolonizace – osídlení nepatogenním nebo patogenním mikrobem bez chorobných příznaků).
  3. Konflikt mezi mikrobem a jeho hostitelem (i bezpříznaková infekce).

Průběh infekce

Průběh a závažnost infekce mohou být ovlivněny několika faktory:

Ze strany mikroba
  • patogenita;
  • virulence;
  • infekční dávka.
Ze strany makroorganismu
  • stupeň nespecifické odolnosti – celková zdatnost, genetické faktory (odolnost populace);
  • specifická imunita – primární, sekundární reakce;
  • věk, výživa, způsob života.
Další okolnosti

Etapy infekce

  1. Inkubační doba;
  2. období prodromálních příznaků – nespecifické symptomy;
  3. typický syndrom;
  4. rekonvalescence – může dojít k relapsu;
  5. recidiva – po uzdravení.

Formy infekce

Dle projevů
  1. Inaparentní.
  2. Manifestní.
    • Subklinická – necharakteristické příznaky.
    • Abortivní – málo vyjádřené příznaky.
    • Klinická forma infekce – všechny vyjádřené příznaky.
Dle rozsahu
  1. Lokální (možno také fokální).
  2. Systémové (někdy označované jako masivní) – postihne-li celý systém nebo podstatnou část (např. chřipka, plicní TBC, meningitida, pyelonefritida…).
  3. Generalizované (pravidelně např. břišní tyfus, skvrnivka, většina exantematických viróz).
Dle průběhu
  1. Akutní (dny).
  2. Subakutní (měsíce).
  3. Fulminantní (prudké).
  4. Chronické (roky).


Odkazy

Související články

Zdroj