Zarděnky

Z WikiSkript
Zarděnky
Rubella
Rubeola
Exantém zarděnek
Exantém zarděnek
Původce virus zarděnek (rod Rubivirus, Togaviridae)
Přenos kapénkami, transplacentárně[1]
Inkubační doba 12–23 dní[1]
Klinický obraz získaná rubeola: nesplývající makulopapulózní exantém, nejprve na obličeji, později se šíří na celé tělo, enantém na sliznici patra, Forscheimerovy skvrny (petechie na patře), zvýšená teplota, zduření subokcipitálních a postaurikulárních mízních uzlin; vrozená rubeola: Greggův syndrom, IUGR[1]
Diagnostika klinická, sérologie, RT-PCR[1]
Léčba symptomatická
Komplikace trombocytopenie, trombocytopenická purpura, artralgie, artritida, encefalitida[1]
Očkování živá očkovací látka, v ČR povinné očkování (trojvakcína: zarděnky, spalničky, příušnice)
Incidence v ČR 0/100 000 obyvatel (ČR, 2014)[2], celkem 1 případ (ČR, 2014)[3]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 B06
MeSH ID D012409
MedlinePlus 001574
Medscape 968523

Zarděnky neboli rubeola (anglicky rubella nebo German measles) jsou virové infekční exantémové onemocnění. Původcem je virus zarděnek (rod Rubivirus, čeleď Togaviridae; patří mezi RNA viry).

Pozor! V angličtině termín rubeola označuje spalničky (taky measles, morbilli).

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hlášený výskyt zarděnek v České republice v letech 2005–2009 je 4–14 případů ročně, tzn. 0,1 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.[4]
  • Zdrojem infekce je člověk, s klinicky manifestní i s klinicky němou formou zarděnek, a to od konce inkubační doby do 7. dne po vzniku exantému.[5]
  • Zdrojem infekce může být i dítě s vrozenými zarděnkami – vylučuje virus řadu měsíců až let po narození. [5]

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • inkubační doba: 15–20 dní, průměrně 17 dní.[6]
  • infekce se šíří kapénkovou infekcí či transplacentárně
  • projevuje se makulopapulózní nesplývající vyrážkou, která začíná na obličeji a odtud se šíří na celé tělo, na končetinách je méně výrazná
  • na sliznici patra může být přítomen enantém až drobné petechie (Forscheimerovy skvrny)
  • vyrážka je doprovázena zduřením subokcipitálních a retroaurikulárních mízních uzlin[6]

Infekce v těhotenství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Infekce matky v prvních 4 měsících těhotenství způsobuje:
  • Riziko poškození plodu klesá s délkou gravidity.
  • Plod je nejvíce ohrožen při onemocnění matky rubeolou v prvním trimestru.[5]
  • Kongenitálně získané zarděnky se projevují vznikem tzv. Greggova syndromu:
  • Pokud je těhotná žena vystavena infekci v prvním trimestru a nemá přítomné ochranné protilátky, doporučuje se za 2–3 týdny zopakovat sérologické vyšetření a při vzniku protilátek doporučit genetickou konzultaci.[7]Riziko postižení plodu je za této situace významné, v rámci genetické konzultace je tak těhotné možné nabídnout i umělé ukončení těhotenství.
Katarakta při kongenitální rubeole

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • klinická (exantém, lymfadenopatie, epidemiologická anamnéza) [5]
  • sérologie; ELISA
  • přímý průkaz viru v krvi, moči a nazofaryngeálním sekretu.[7]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • není, pouze zmírňování obtíží, tzv. symptomatická léčba
  • nemocné je třeba izolovat od vnímavé populace [5]

Očkování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • V rámci pravidelného očkování se podává MMR vakcína:
    • Obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek (measles, mumps, rubella).
    • První dávka se podává po patnáctém měsíci věku dítěte.
    • Přeočkování se provádí za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování.[8]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 102, 103, 401, 542. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně [online]. ©2014. [cit. 2015-12-02]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne>.
  3. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,. Infekce v ČR 2015, kumulativně [online]. [cit. 2015-12-02]. <http://www.szu.cz/publikace/data/kumulativni-nemocnost-vybranych-hlasenych-infekci-v-ceske>.
  4. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
  5. a b c d e f g BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
  6. a b  a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 227. ISBN 978-07234-3398-9.
  7. a b c KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz>. ISSN 1803-5264. 
  8. MAREK, Petráš. Vakcíny.net [online]. ©2009. Poslední revize 23. 3. 2009, [cit. 20. 7. 2009]. <http://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/MMR.htm>.