Zubní pasty

Z WikiSkript

Funkce[upravit | editovat zdroj]

Zubní pasty jsou kosmetické přípravky využívané jako pomůcky při péči o hygienu dutiny ústní. Jsou nosiči aktivních látek a pomáhají zvýšit účinnost čištění zubním kartáčkem díky lubrikačním vlastnostem.

Nanesení zubní pasty (pacient by měl použít množství o velikosti hrachu)

Složení[upravit | editovat zdroj]

  • Plniva : Využívají se deriváty celulózy (karboxymetylcelulóza nebo hydroxyetylcelulóza) či algináty.
  • Abraziva
  1. anorganická: uhličitan vápenatý, hydrogenofosforečnan vápenatý (anhydrát či dihydrát) nebo pyrogenní kyselina křemičitá
  2. organická: polymetylmetakryláty nebo polyvinylchloridy
  • Změkčovadla: Někdy označované jako zvláčňovadla. V pastách to je například glycerin nebo polyethylenglykoly.
  • Povrchově aktivní látky: Někdy označované jako tenzidy, detergenty nebo pěnidla. Příkladem může být sodium laurylsulfát, natrium laurylsarkosinát nebo cocomidopropyl betain.
  • Konzervační látky: Často se užívají parabeny (estery kyseliny pahydroxybenzoové).
  • Sladidla: Ty mají za úkol zpříjemnit chuť pasty.
  • Aromatické látky: Nejčastěji jsou to výtažky z mentolu, máty peprné a kadeřavé, eukalyptu, kmínu, eugenolu, anýzu i různých druhů ovoce.
  • Rozpouštědlo: V zubních pastách plní tuto funkci čištěná voda.

Aktivní látky[upravit | editovat zdroj]

  • Látky zvyšující odolnost zubní skloviny proti vlivu kyselin
  1. anorganické sloučeniny: fluorid sodný (NaF), fluorid cíničitý (SnF2), monofluorofosforečnan sodný (Na2FPO4)
  2. organické sloučeniny: aminfluorid
  • Látky s adstringentním účinkem: například aluminium aceticotartarát, aluminium chlorhydroxyallantoinát, mléčnan hlinitý či mořská sůl i některé rostlinné extrakty
  • Látky s protizánětlivou přísadou: různé rostlinné extrakty – užívá se heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
  • Látky omezující tvorbu plaku: chlorhexidin, triclosan, esenciální oleje (mentol, eugenol, eukalyptol), enzymy (například glukózooxidáza, aminoglukosidáza a laktoperodidáza)
  • Látky omezující tvorbu zubního kamene: pyrofosfát sodný a draselný, chlorid a citrát zinečnatý
  • Látky snižující citlivost dentinu: fluoridy, chlorid strontnatý, dusičnan draselný, citronan sodný, hydroxyapatit
  • Látky bělící: papain, kyselina citronová a nejčastěji peroxidy

Rozdělení zubních past[upravit | editovat zdroj]

Dle obsahu fluoru můžeme dělit zubní pasty do třech kategorií:

  • Pasty dětské – 250 až 400 ppm fluoru
  • Pasty kosmetické – 1000 až 1500 ppm fluoru
  • Pasty terapeutické – 1800 až 2500 ppm fluoru

Fluoridované zubní pasty snižují kazivost chrupu o 20 až 30 %. Důvodem sníženého obsahu fluoridů u zubních past pro nižší věkové skupiny je časté polykání zubní pasty dětmi, což by mohlo ve větším množství ohrozit jejich zdraví.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
  • BROUKAL, Zdeněk. Prostředky a techniky pro hygieny dutiny ústní [přednáška k předmětu Preventivní zubní lékařství 1, obor zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. 8. 12. 2015. 
  • MAZÁNEK, Jiří, et al. Zubní lékařství : Propedeutika. 1. vydání. Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-3534-4.