Renální selhání (neonatologie)

Z WikiSkript

Selhání ledvin u novorozenců je život ohrožující stav způsobený akutně nebo postupně vznikajícím poškozením funkce ledvin. U novorozenců je významně častější akutní selhání ledvin.[1]

Akutní selhání ledvin (acute kidney injury, AKI) je stav provázený náhlým poklesem glomerulární filtrace. Neexistuje jednoznačná definice ARF u novorozenců, ale z praktického hlediska lze o poškození ledvin uvažovat, pokud po narození neklesá hladina kreatininu nebo pokud přetrvává hladina kreatininu > 130 µmol/l (> 1,5 mg/dl). Podle diurézy lze AKI rozdělit na oligurické (diuréza < 1 ml/kg) a non-oligurické (diuréza > 1 ml/kg). AKI může být provázené i zcela normální diurézou (tj. 1-3 ml/kg/h), například u novorozenců po asfyxii. U novorozenců je nejčastějším typem prerenální selhání, méně časté je pak selhání renální a postrenální.[2][3] Akutní selhání ledvin může přejít do chronického selhání.

Akutní selhání ledvin[upravit | editovat zdroj]

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Prerenální příčiny
  • vzniká v důsledku zhoršené perfuze ledvin, která vede ke zhoršení funkce normální ledviny;
  • příčiny: krvácení, dehydratace, septický šok, městnavé srdeční selhání, otevřená Botallova dučej (PDA), nekrotizující enterokolitida, syndrom dechové tísně, hypoxie, vrozené vady srdce, hypoalbuminemie, perinatální asfyxie, ECMO a hypotenze, léky: indometacin ibuprofen, ACE inhibitory; léky užívané matkou: NSAID, ACE inhibitory, COX-2 inhibitory.
Renální příčiny
  • vzniká v důsledku strukturálního poškození ledvin, které vede k renální tubulární dysfunkci;
  • příčiny: akutní tubulární nekróza (nejčastější; příčinami jsou protrahovaná hypoperfuze ledvin, ischemie či hypoxie, sepse, kardiologická operace - transfuze krevních derivátů, aminoglykosidy, NSAID, amfotericin B, kontrastní látky, acyklovir), vrozené vady ledvin (oboustranná ageneze ledvin, polycystické onemocnění ledvin, vrozený nefrotický syndrom, renální hypoplázie/dysplázie), cévní léze (oboustranná žilní/arteriální renální trombóza, kortikální nekróza, DIC), infekce (kongenitální syfilis, toxoplasmóza, kandidiáza, pyelonefritida) a toxiny (myoglobinurie, hemoglobinurie).
Postrenální/obstrukční příčiny
  • vzniká v důsledku obstrukce vývodných cest močových;
  • příčiny: zadní chlopeň uretry, striktury a stenózy močových cest, atd.[3]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • pozitivní rodinná anamnéza
  • oligohydramnion, plicní hypoplázie (při těžkém oligohydramniu)
  • hmatná rezistence při palpaci břicha
  • snížená diuréza
  • Prune belly syndrom, meningomyelokéla, Potter facies.[3]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • zavedení močového katetru
  • sérová hladina urey a kreatininu
  • vyšetření moči: osmolalita, natrium a kreatinin (sérum vs. moč)
  • krevní obraz (sepse, trombocytopenie - renální žilní trombóza), sérová hladina draslíku (zvýšená při renální insuficienci), vyšetření moči (hematurie - renální žilní trombóza, tumory, DIC; pyurie - infekce močových cest)
  • tekutinová výzva: i.v. bolus krystaloidu a poté bolus furosemidu - pokud se nezvýší diuréza, je třeba pátrat po obstrukci proximálně od močového měchýře (ultrazvuk), po vyloučení obstrukce je najpravděpodobnější příčinou intrinsické renální selhání
  • zobrazovací metody: ultrazvuk břicha.[3]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • léčba základní příčiny
  • bilance tekutin, hrazení ztrát tekutin
  • monitorování sérové hladiny sodíku a draslíku (riziko hypoNa a hyperK)
  • restrikce příjmu proteinů < 2 g/kg/den
  • monitorování hladiny fosforu a vápníku (riziko hyperP a hypoCa)
  • korekce metabolické acidózy - chronická orální suplementace bikarbonátem při pH < 7,25 a sérové hladině bikabonátu < 12 mmol/l
  • monitorování krevního tlaku (riziko hypertenze)
  • peritoneální dialýza (metoda volby), hemodialýza, hemofiltrace.[3]

Chronické renální selhání[upravit | editovat zdroj]

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • neprospívání, náhodný záchyt zvýšené sérové hladiny kreatininu
  • zvýšené vylučování sodíku močí - sklon k hyponatremii
  • arteriální hypertenze.[2]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • zajištění dostatečného přísunu energie (optimálně 150-180 kcal/kg/den)
  • urémie vede k nechutenství, nauzee a zvracení, proto je často nutné krmení nasogastrickou sondou
  • substituce bikarbonátem sodným k dosažení plazmatické hladiny bikarbonátu 22-24 mmol/l
  • při hyponatremii a neprospívání suplementace NaCl
  • suplementace vápníku (Ca gluconicum) k u udržení normální plazmatické hladiny fosforu.[2]

Obrázky a videa[upravit | editovat zdroj]

Odkazy

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. STRAŇÁK, Z a J JANOTA. Neonatologie. 2. vydání. Mladá fronta, 2015. s. 424-431. ISBN 978-80-204-3861-4.
  2. a b c RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. s. 934. ISBN 978-0-7020-3479-4.
  3. a b c d e GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 7. vydání. Lange, 2013. s. 830-834. ISBN 978-0-07-176801-6.