https://www.wikiskripta.eu/api.php?action=feedcontributions&user=Barri&feedformat=atom
WikiSkripta - Příspěvky [cs]
2024-03-29T10:25:50Z
Příspěvky
MediaWiki 1.39.1
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:V%C3%BDvoj_mozku&diff=178991
Diskuse:Vývoj mozku
2012-01-24T12:07:13Z
<p>Barri: pravopis</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Jirkj2103, 14. 1. 2011<br />
|citace = Jirkj2103, 14. 1. 2011<br />
|kategorie_a_portály = Jirkj2103, 14. 1. 2011; Jirkj2103, 14. 1. 2011<br />
|synonyma_a_název = Kuželka, 12. 9. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = Jirkj2103, 14. 1. 2011; Jirkj2103, 14. 1. 2011<br />
|obrázky_a_licence = Držiak, 30. 8. 2011; Držiak, 30. 8. 2011<br />
|prolinkování<br />
|pravopis = Barri, 24. 1. 2012<br />
|typografie = Jirkj2103, 14. 1. 2011<br />
}}<br />
<br />
Dobrý den, chtěla bych se zeptat věta **sestupují ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše, přesně jí nerozumím, takže se bojím, abych to významově špatně neopravila. Děkuji 25.7.2011 Mizugameza</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178989
Vývoj mozku
2012-01-24T12:06:27Z
<p>Barri: /* Popis migrační vlny neuroblastů */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příčný žlábek rozdělí podélné hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, které pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, postupně roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní stěny Rathkeovy výchlipky vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus striatum'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus striatum které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují striatum na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá striatum, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve, jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhlé oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek, ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178987
Vývoj mozku
2012-01-24T12:04:02Z
<p>Barri: /* Telencephalon */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příčný žlábek rozdělí podélné hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, které pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, postupně roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní stěny Rathkeovy výchlipky vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus striatum'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus striatum které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují striatum na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá striatum, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178985
Vývoj mozku
2012-01-24T11:59:58Z
<p>Barri: /* Telencephalon */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příčný žlábek rozdělí podélné hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, které pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, postupně roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní stěny Rathkeovy výchlipky vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus striatum'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178984
Vývoj mozku
2012-01-24T11:58:10Z
<p>Barri: /* Diencephalon */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příčný žlábek rozdělí podélné hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, které pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, postupně roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní stěny Rathkeovy výchlipky vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178983
Vývoj mozku
2012-01-24T11:55:29Z
<p>Barri: /* Diencephalon */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příčný žlábek rozdělí podélné hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, které pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178982
Vývoj mozku
2012-01-24T11:54:32Z
<p>Barri: /* Mesencephalon */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příčný žlábek rozdělí podélné hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178980
Vývoj mozku
2012-01-24T11:53:43Z
<p>Barri: /* Mesencephalon */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v její marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše <br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178979
Vývoj mozku
2012-01-24T11:52:28Z
<p>Barri: /* Cerebellum */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho buňky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly, se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178978
Vývoj mozku
2012-01-24T11:50:58Z
<p>Barri: /* Cerebellum */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které se těsně pod mesencefalem setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho bunky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178977
Vývoj mozku
2012-01-24T11:48:31Z
<p>Barri: /* Varolův most */ prolinkování</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a [[mozeček]].<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které těsně pod mesencefalem se setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho bunky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178976
Vývoj mozku
2012-01-24T11:47:23Z
<p>Barri: /* Alární ploténka */ prolinkování</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především [[n. trigeminus]] do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), [[n. facialis]] (VII), [[n. glossopharyngeus]] (IX), [[n.vagus]] (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a mozeček.<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které těsně pod mesencefalem se setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho bunky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178975
Vývoj mozku
2012-01-24T11:46:01Z
<p>Barri: /* Bazální ploténka */ pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představuje rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především n. trigeminus do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), n. facialis (VII), n. glossopharyngeus (IX), n.vagus (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a mozeček.<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které těsně pod mesencefalem se setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho bunky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178974
Vývoj mozku
2012-01-24T11:44:59Z
<p>Barri: /* Myelencephalon */ pravopis; prolinkování</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze kterého vzniká [[prodloužená mícha]].<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představují rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především n. trigeminus do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), n. facialis (VII), n. glossopharyngeus (IX), n.vagus (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a mozeček.<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které těsně pod mesencefalem se setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho bunky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=V%C3%BDvoj_mozku&diff=178973
Vývoj mozku
2012-01-24T11:41:46Z
<p>Barri: prolinkování; pravopis</p>
<hr />
<div>[[File:EmbryonicBrain CS.svg|right|thumb|250px|Schéma mozkových váčků embrya.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4 (přehled).png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
[[Soubor:Rýhování týden 4.png|thumb|4. týden embryonálního vývoje.]]<br />
Základ [[centrální nervový systém|centrální nervové soustavy]] tvoří na začátku '''3. týdne''' ploténka ztluštělého ektodermu – '''neurální ploténka'''. Má tvar pantoflíčku ležícího ve střední čáře na dorzální straně embrya před primitívnim uzlem (Hensenovým). Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurálni trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory ''neuroporus anterior et posterior''. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18–20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.<br />
<br />
;Na hlavovém konci neurální trubice se tvoří 3 primární mozkové váčky:<br />
# Přední mozek neboli '''[[prosencephalon]]'''.<br />
# Střední mozek neboli '''[[mesencephalon]]'''.<br />
# Zadní mozek neboli '''[[rhombencephalon]]'''.<br />
<br />
;Současně se tvoří 2 ohbí:<br />
# Týlní ohbí neboli '''flexura cervicalis''' – hranice zadního mozku a míchy.<br />
# Temenní ohbí neboli '''flexura cephalica''' – oblast středního mozku.<br />
<br />
;Změny v 5. týdnu:<br />
# Prosencephalon se skládá ze 2 částí:<br />
#* '''telencephalon''' neboli koncový mozek;<br />
#* '''dienecephalon''' neboli mezimozek.<br />
# Mesencephalon.<br />
# Rhombencephalon:<br />
#* '''metencepahalon''';<br />
#* '''myelencephalon'''.<br />
<br />
;Na jednotlivých oddílech mozku můžeme v 5. týdnu rozlišit tyto struktury:<br />
*telenecephalon – '''lamina terminalis''' (střední část) a dvě postranní vyklenutí, '''základy mozkových hemisfér''';<br />
*diencephalon – výrůstají z něho '''oční váčky''';<br />
*'''isthmus rhomboencephali''' – zúžení, které odděluje mesencephalon a rhombencephalon;<br />
*'''flexura pontis''' – hranice mezi metencephalon a myelencephalon.<br />
<br />
;Medulla spinalis, hřbetní mícha, má uvnitř kanálek, '''canalis centralis''', který pokračuje do dutiny v mozkových váčcích:<br />
*v rhomboencephalon – '''4. mozková komora''';<br />
*v [[diencephalon]] – '''3. mozková komora''';<br />
*v telencepaholn, resp. mozkové hemisféry – '''laterální komory''' jsou spojeny se třetí komorou pomocí '''foramen interventriculare (Monroi)''';<br />
*v mezencephalon – '''aquaeductus mesencephali (Sylvii)'''.<br />
<br />
Bazální a alární ploténka, resp. motorická a senzitivní oblast, odděluje sulcus limitans v [[rhombencephalon|rhombencephalu]] i [[mesencephalon|mesencephalu]]. V [[prosencephalon|prosencefalu]] je toto rozdělení setřeno velkým rozvojem alární ploténky a redukci ploténky basální.<br />
<br />
==Rhombencephalon==<br />
===Myelencephalon===<br />
*'''Myelencephalon''' je mozkový váček, ze které vzniká prodloužená mícha.<br />
*Odlišnost od míchy spočívá v rozevření, při kterém alární ploténky leží více laterálně.<br />
<br />
====Bazální ploténka====<br />
*obsahuje motoneurony seskupené v jádrech, které dělíme na 3 skupiny:<br />
*# Mediální somatomotorické jádra.<br />
*# Laterální somatomotorické jádra.<br />
*# Visceromotorické jádra.<br />
<br />
*Mediální somatomotorická jádra – '''mediální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Představují rostrální pokračování motoneuronů předních rohů míšních, pokračuje až do mesencephala.<br />
**Jádro [[n. hypoglossus]] (XII) – svaly jazyka.<br />
<br />
*Laterální somatomotorické jádra – '''laterální řada somatomotorických jader'''.<br />
**Jádra:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] ('''IX'''),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] ('''X'''),<br />
**# [[Nervus accessorius|n. accessorius]] ('''XI''').<br />
<br />
*Visceromotorické jádra – '''visceromotorická řada jader'''.<br />
**Inervují srdce, hladkou svalovinu a žlázy DS, TS, MPS (močopohlavní ústrojí).<br />
**V této řadě leží pregangliové neurony parasympatiku jejichž vlákna běží v:<br />
**# [[Nervus glossopharyngeus|n. glossopharyngeus]] (IX),<br />
**# [[Nervus vagus|n. vagus]] (X).<br />
<br />
==== Alární ploténka====<br />
*3 skupiny jader, které přivádějí sensitívni (aferentní) podněty:<br />
*#'''Somatické aferentní –''' ''speciální (sensorické)'', ke kterým přicházejí podněty z vnitřního ucha cestou n. vestibulocochlearis (VIII) a ''obecné'' – vlákna z kůže obličeje, přivádí především n. trigeminus do dlouhého jádra, které zasahuje do hřbetní míchy a do mesencephala.<br />
*#'''Speciální viscerosensitivní''' - sensoricke vlákna z chuťových pohárků, přicházejí n. trigeminus (V), n. facialis (VII), n. glossopharyngeus (IX), n.vagus (X), končí v nucleus solitarius tesně u sulcus limitans.<br />
*#'''Obecné viscerosensitivní''' – vlákna ze sliznic TS, DS a ze srdce. Spojí se se sensorickými vlákny chuťových pohárků.<br />
<br />
====Stropová ploténka myelencephala, tela choroidea====<br />
*Stropová ploténka myelencephala se skládá z jedné vrstvy ependymových buněk krytých mesenchymem pia mater obsahujícím cévy.<br />
*Tvoří strop 4. mozkové komory a do její dutiny vystupují plexus choroideus – je místem produkce mozkomíšního moku.<br />
<br />
===Metencephalon===<br />
*'''Metencephalon''' se člení na [[Varolův most]] a [[mozeček]].<br />
<br />
====Varolův most====<br />
*'''Varolův most''' je v dorsální části rozdělen na alárni a bazálni ploténku. Ventrální část mostu obsahuje dráhy propojující mozkovou kůru, míchu a mozeček.<br />
*Basálni ploténka je uspořádána podobně jako v myelencephalu, resp. je jí pokračováním, a obsahuje 3 řady jader hlavových nervů:<br />
**mediální řada somatomotorických jader: n. abducens (VI), n. trochlearis (IV), n. oculomotorius (III) – inervují okohybné svaly;<br />
**laterální řada somatomotorických jader: n. facialis (VII), n. trigeminus (V) – inervují 1. a 2. faryngový oblouk;<br />
**řada visceromotorických jader obsahujíci parasympatické pregangliové neurony, jejichž axony opouštějí mozkový kmen cestou n. facialis (VII) a n. oculomotorius (III) – zásobují submandibulární a sublinguální žlázu;<br />
**basální ploténka obsahuje také jiná jádra, které nejsou pokračováním jader myelencephala, a také obsahuje jádra retikulární formace;<br />
**okrajová vrstva basální ploténky narůstá průběhem vláken přicházejících z mozkové kůry do mozečku a do míchy.<br />
*Z alární ploténky pocházejí jádra, nuclei pontis, z nich je část vláken přepojována z kůry do mozečku. Obsahuje také jádra, které jsou pokračováním sensitivních a senzorických jader alární ploténky myelencephala:<br />
**somatické aferentni – n. trigeminalis (III);<br />
**speciální viscerosensitivní;<br />
**obecní viscerosensitívní.<br />
<br />
====Cerebellum====<br />
*'''Cerebellum''' je částí metencephalonu.<br />
*Dorsolaterální části alární ploténky se ohýbají mediálně a vytvářejí valy, které těsně pod mesencefalem se setkávají ve střední čáře.<br />
*Následkem prohlubenní flexura pontis se valy stlačí a vytvoří mozečkovou ploténku.<br />
*Ve 12. týdnu je patrna malá část vermis, a dvě laterální části – hemisféry.<br />
*Koncem 3. měsíce fissura posterolateralis oddělí lobus flocculonodularis, na vestibulární část mozečku, od přední části mozečku.<br />
*Přední část mozečku se počátkem 4. měsíce rozdělí hlubokou rýhou, fissura prima, na lobus anterior (spinální mozeček) a na lobus posterior, pontinní mozeček.<br />
*Později se mozeček člení na jednotlivé folia.<br />
*Mozečková ploténka je tvořena nejdřív 3 vrstvami:<br />
*# periventrikulární;<br />
*# plášťovou;<br />
*# marginální.<br />
*Další vývoj mozečku je komplikován vytvořením dvou germinálnich vrstev a až koncem 3. měsíce migrují prekursory jednotlivých buněčných typů do svých definitivních vrstev:<br />
*#vnitřní germinální vrstva – periventrikulárni + plášťová vrstva;<br />
*#zevní germinální vrstva – vytváří se na povrchu mozečku z buněk vnitřní germinálni vrstvy.<br />
*Neuroblasty z vnitřní germinální vrstvy migrují směrem k povrchu mozečku a diferencují se z nich Purkyňovy a Golgiho bunky.<br />
*Z buněk, které nemigrovaly se diferencují neurony mozečkových jader. <br />
*Neuroblasty ze zevní germinální vrstvy migrují podél radiální glie do hloubi mozečku a diferencují se z nich granulární, hvězdicovité a košíčkovité buňky.<br />
*Gliové buňky pocházejí z obou germinálních vrstev. Mozečková jádra jsou diferencována ještě před narozením, ale kůra mozečku dosahuje svého definitivního uspořádání až po narození.<br />
<br />
==Mesencephalon==<br />
*'''V basální ploténce''' se nacházejí dvě skupiny motorických jader:<br />
**mediální řada somatomotorických jader – vystupují z nich axony inervující okohybné svaly cestou n. oculomotorius (III) a n. trochlearis (IV);<br />
**malé visceromotorické jádro nucleus accessorius n. oculomotorii – jehož pregangliové axony po přepojení v ggl. ciliare inervují m. sphincter pupille a m. ciliaris.<br />
<br />
*Pod basální ploténkou, v jej marginální zóně, se tvoří crura cerebri:<br />
**sestupují z ní axony z mozkové kůry do center v prodloužené míše hřbetní míše<br />
<br />
*'''V alární ploténce:'''<br />
**jsou zpočátku patrné jako dva podélné hrbolky oddělené mělkým žlábkem ve střední čáře;<br />
**příční žlábek rozdelí podélne hrbolky a vznikne čtverohrbolí s párovými colliculi superiores et inferiores;<br />
***'''colliculi superiores''' a oblast před nimi – jsou centrem zrakových reflexů;<br />
***'''colliculi inferiores''' – přepojována sluchová dráha;<br />
**Čtverohrbolí se formuje během několika vln migrace neuroblastů, které směřují vždy do nepovrchovější vrstvy. Výsledkem je vrtevnaté uspořádání patrné v colliculi superiores;<br />
**'''nucleus ruber''' a '''subtantia nigra''' pocházejí neuroblastů alární ploténky.<br />
<br />
==Prosencephalon==<br />
*'''Prosencephalon''' je vysoce specializovanou částí CNS a soudí se, že telencephalon a diencephalon jsou deriváty alární a stropové ploténky a že basální ploténka není v předním mozku vytvořena. Také segmentace je pouze v předním mozku naznačena a naznačené segmenty se popisují jako '''prosomery'''.<br />
<br />
====Diencephalon====<br />
*Diencephalon je vytvořen ze střední části prosencephala:<br />
*'''spodinová a basální ploténka nejsou patrné''';<br />
*'''oblasti stropové ploténky''' odpovídá vpředu v diencephalu vrstva ependymových buněk, který pokrývá vaskularisovaný mesenchym – tvoří strop 3. mozkové komory, '''tela choroidea ventriculi tertii.''' V zadní části stropové ploténky se diferencuje:<br />
**'''epithalamus s epifysou, corpus pineale''' – epifysa se zakládá jako ztluštění ependymu, které se v 7. týdnu začíná vychlipovat. Nakonec se vyvine v solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores. Produkuje melatonin, který se uplatňuje v regulaci hormonálních a cirkadiánních rytmů jako reakce na střídání světla a tmy.<br />
*'''oblasti alárni ploténky''';<br />
*tvoří struktury diencephala po stranách 3. komory. Na jejich vnitřní straně je žlábek, '''sulcus hypothalamicus''', který tuto část diencephala dělí:<br />
**na dorsální oddíl, '''thalamus'''. Proliferační aktivita buněk v oblasti thalamu spůsobí jeho vyklenutí do dutiny 3. komory a často i ke srůstu thalamu obou stran, '''adhesio interthalamica'''. Je to největší část diencephala. Jeho jádra přepojují impulsy z periferních receptorů do přislušné oblasti kůry. Vstup zrakových a sluchových podnětů je přepojován v jádrech metathalamu (corpus geniculatum mediale et laterale);<br />
**ventrální oddíl, '''hypothalamus''' se postupně diferencuje v řadu jader a oblastí, které se uplatňují v řízení viscerálních funkcí (trávení, tělesná teplota, emoční chování, spánek), např. jedno z takových jader je corpus mamillare, které je patrné na ventrálním povrchu hypothalamu.<br />
*z výběžku diencephala v oblasti '''infundibula''' se vyvíjí dorsální část '''hypofysy'''. Druhá část, ventrální, vzniká z '''ektodermové (Rathkeovy) výchlipky''' ve stropu '''stomodea'''. Ve 3. týdnu je Rathkeova výchlipka již patrná, Postupne roste dorsálním směrem k infundibulu a koncem 2. měsíce ztrácí spojení s dutinou ústní a vstupuje do kontaktu s infundibulem. Během dalšího vývoje buňky v přední stěně Rathkeovy výchlipky proliferují a diferencují se v buňky předního laloku hypofysy, '''adenohypofysy'''. Její malý výběžek, '''pars tuberalis''', obklopuje stopku hypofysy. Ze zadní steny Rathkeovy váčku vzniká pars intermedia a zadní lalok hypofysy, neurohypofysis, se diferencuje '''z pituicytů,''' které jsou modifikovanou neuroglií, obsahuje nervová vlákna z hypothalamu.<br />
<br />
===Telencephalon===<br />
*'''Telencephalon''' je nejrostrálnější z mozkových váčků.<br />
*Je složen ze dvou laterálních výchlipek hemisfér a střední části, lamina terminalis.<br />
*Uvnitř hemisfér jsou dutiny postranních komor – ventriculi laterales, které komunikují s 3. komorou otvorem foramen interventriculare. <br />
*Hemisféry vznikají na začátku '''5. týdne''' vývoje jako vyklenutí laterální stěny prosencefala. Basální část hemisfér začína '''v polovině 2. měsíce''' růst a vyklenovat se do dutiny postranních komor, ta je základem šedé hmoty basálních ganglií. Jejich největší centrální část se podle žíhaného charakteru v transverzálních řezech nazýva '''corpus stratium'''.<br />
*Na mediální stěně hemisféry nedochází k tvorbě neuroblastů, a proto je tato tvořená jen ependymovými buňkami. Jsou překryty vaskularisovaným mesenchymem a podílejí se na tvorbě '''plexus choroideus''' a následkem jejich nerovnoměrného růstu se nakonec vyklenuje z mediální strany do postranních komor jako '''plexus choroideus ventriculi lateralis.'''<br />
*Stěna hemsifér se ztlušťuje těsně nad plexus choroideus a vytváří hippocampus vyklenutý do postranní komory.<br />
*S dalším růstem naléhá hemisféra shora ze strany na diencephalon a dostává se do těsného kontaktu s thalamem. Nakonec přerůstá i přes mesencephalon a mozeček. Takovým přerůstaním směrem dopředu, dolů a dolů vede ke vzniku '''čelních, temenních, spánkových a týlních laloků.'''<br />
*Corpus stratium které je součástí hemisféry, narůstá dorsálním směrem. Svazky nervových vláken, které směrují z mozkové kůry do mozkového kmene, rozdělují stratium na dorsomediální '''nc. caudatus''' a ventrolaterální '''nc. lentiformis'''. Svazek nerovových vláken, který dělí striatum na dvě části, se nazýva capsula interna.<br />
*Oblast kůry, která překrývá stratium, zpomaluje svůj růst a okolní části ji začnou překrývat. To vede k jejímu relativnímu zanoření. Tato oblast se nazývá '''insula''', je na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku '''fossa lateralis cerebri'''. V této době se povrch mozkových hemisfér rychle zvětšuje a vznikají početná vyklenutí '''gyri''', oddělená brázdami, '''sulci''' a hlubokými brázdami '''fissurae'''<br />
*Na povrchu hemisféry je mozkový plášť, '''pallium''' – základ mozkové kůry, cortex cerebri. Dělí se do tří částí, které se liší vyvojovým stářím:<br />
**'''paleopallium''' – těsně laterálně od stratia;<br />
**'''archipallium''' – mediálni části telencefala;<br />
**'''neopallium''' – mezi paleopallium a archipallium se diferencuje.<br />
*Paleopallium a archipallium diferencují se ve třívrstevný '''paleocortex a archicortex'''. Největší část plochy hemisfér, neopallium, se diferencuje v neocortex.<br />
<br />
==Popis migrační vlny neuroblastů==<br />
*Neuroblasty, které cestují k subpiálnímu povrchu skrze vrstvy již dříve vytvořené, kde se diferencují v neurony. Neuroblasty , které migrují nejdříve jsou v kůře uložené nejhlouběji a tedy poslední vlna neuroblastů je uložená nejblíže k povrchu mozku. Při narození je mozková kůra už stratifikovaná díky pokročilé diferenciaci buněk ve vrstvách.<br />
*'''Motorická oblast kůry''' obsahuje velké množství pyramidových buněk.<br />
*'''Sensitívní oblast kůry''' obsahuje granulární neurony.<br />
*'''Bíla hmota hemisfér''' vzniká růstem a myelinisací drah v prostoru mezi pallidem a basálními ganglii.<br />
*Diferenciace čichové plakody – diferenciace '''sensorických neuronů''' čichového epithelu a jejich axony vrůstají do bulbus olfactorius na spodině telencephala. V bulbu se vytvářejí synaptická spojení s jeho sekundárními neurony. V sedmém týdnu jsou tyto spojení dobře vytvořena. S postupným růstem mozku se bulbus zvětšuje a axony sekundárních neuronů v tractus olfactorius se prodlužují.<br />
*V mozku se vytváří několik svazků nervových vláken, které propojují korové oblasti pravé a levé hemisféry, '''commissurae cerebri:'''<br />
*#jako prvá komisura – '''commisura anterior''', která propojuje čichové korové oblasti a kůru spánkového laloku. Vyvíjí se v tzv. komisurální plotence v 5. týdnu vývoje jako ztluštění lamina terminalis;<br />
*#jako druhá – '''commisura fornicis''', jejíž vlákna spojují pravý a levý gyrus parahippocampalis a hippokampové formace;<br />
*#Nejdůležitější je z komisurálních spojů je '''corpus callosum''' – objevuje se v 10. týdnu a spojuje rozsáhle oblasti mozkové kůry pravé a levé hemisféry s výjimkou čichové oblasti a spánkových laloků. Zakladá se v komisurální ploténce jako malý svazek ale s expansí neopalia se nejdřív zvětšuje dopředu a později dozadu;<br />
*#diencefalické komisury v epithalamu – '''commissura posterior a commissura habenularum.'''<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Vrozené vady nervové soustavy]]<br />
*[[Vývoj míchy]]<br />
===Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Jančálek<br />
| jméno1 = Radim<br />
| příjmení2 = Dubový<br />
| jméno2 = Petr<br />
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html<br />
| název = Základy neurověd v zubním lékařství<br />
| vydavatel = MEFANET<br />
| rok = 2011<br />
| datum_revize = 27.10.2011<br />
| citováno = 26.11.2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = Thomas W<br />
| titul = Langmanova lékařská embryologie<br />
| podnázev = Překlad 10. vydání<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 432<br />
| isbn = 978-80-247-2640-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Moore<br />
| jméno1 = Keith L<br />
| příjmení2 = Persaud<br />
| jméno2 = T.V.N<br />
| titul = Zrození člověka<br />
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| rozsah = 564<br />
| isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Sadler<br />
| jméno1 = T.W<br />
| titul = Langman's Medical Embryology<br />
| vydání = 10<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 385<br />
| isbn = 978-0-7817-9485-5<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:N%C3%A1hradn%C3%AD_rodinn%C3%A1_p%C3%A9%C4%8De&diff=178972
Diskuse:Náhradní rodinná péče
2012-01-24T11:38:35Z
<p>Barri: pravopis</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Vesper, 28. 12. 2011; Tereza, 4. 1. 2012<br />
|synonyma_a_název<br />
|členění_a_nadpisy<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Vesper, 30. 12. 2011; netřeba, Vesper, 30. 12. 2011<br />
|prolinkování<br />
|pravopis = Barri, 24. 1. 2012<br />
|typografie<br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Sialoadenitida&diff=178672
Diskuse:Sialoadenitida
2012-01-22T19:27:45Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC)<br />
|citace = OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC)<br />
|kategorie_a_portály = OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC); OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC)<br />
|synonyma_a_název = OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC)<br />
|členění_a_nadpisy = OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC); OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC)<br />
|obrázky_a_licence = Vesper, 5. 12. 2010, 16:13 (CET); Vesper, 5. 12. 2010, 16:13 (CET)<br />
|prolinkování = Barri, 22. 1. 2012<br />
|pravopis = Vesper, 5. 12. 2010, 16:12 (CET)<br />
|typografie = OK, 10. 6. 2010, 11:22 (UTC)<br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sialoadenitida&diff=178671
Sialoadenitida
2012-01-22T19:27:23Z
<p>Barri: /* Chronická rekurentní parotitida */ prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Soubor:Mumps virions, thin sectioned TEM 8757 lores.jpg|thumb|300px|right|Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy]]<br />
[[Soubor:Mumps PHIL 130 lores.jpg|thumb|right|300px|Dítě s příušnicemi]]<br />
Sialoadenitidy jsou''' záněty''' slinných žláz. Lze je rozdělit na:<br />
# '''imunosialoadenitidy''';<br />
# '''infekční sialoadenitidy''';<br />
#* bakteriální;<br />
#* virové;<br />
#* specifické ([[syfilis]], [[TBC]], [[aktinomykóza]]).<br />
<br />
=== Imunosialoadenitidy ===<br />
Do této skupiny chorob [[slinné žlázy|slinných žláz]] patří tzv. '''myoepiteliální sialoadenitidy''', což je '''autoimunitní''' onemocnění, které se vyskytuje jako součást [[Sjögrenův syndrom|Sjögrenova syndromu]].<br />
* Klinicky se onemocnění manifestuje typickou triádou:[[ revmatoidní artritida]], [[xeroftalmie]], [[xerostomie]].<br />
* U slinné žlázy postižené myoepiteliální sialoadenitidou je několikanásobně vyšší riziko vzniku [[maligní lymfom|maligního lymfomu]].<br />
* Podáváme imunosupresiva a [[kortikosteroidy]].<br />
<br />
=== Akutní virová sialoadenitida ===<br />
{{Podrobnosti|Příušnice}}<br />
Akutní virová [[sialoadenitida]] je způsobena virem příušnic ([[příušnice]]), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.<br />
* Často se vyskytuje v dětství.<br />
* Kromě [[slinné žlázy|gl. parotis]] může být postižen i [[CNS]], [[varlata]], [[ženské pohlavní ústrojí|ovaria]], [[pankreas]] nebo [[nervus vestibulocochlearis|sluchový nerv]].<br />
* Léčba je symptomatická.<br />
<br />
=== Akutní bakteriální sialoadenitida ===<br />
Jedná o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při [[dehydratace|dehydrataci]] jakožto ascendetní duktální infekce. <br />
* Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci [[ATB]].<br />
* Onemocnění může být komplikováno vznikem [[absces|abscesu]], který je následně nutné řešit chirurgicky.<br />
<br />
=== Chronická bakteriální sialoadenitida ===<br />
[[Soubor:Chronic sialadenitis.jpg|thumb|right|320px|Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy]]<br />
==== Chronická fibropruduktivní sialoadenitida ====<br />
Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní [[zánět]], jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. [[Küttnerův nádor]].<br />
* Léčba spočívá v [[extripace|extirpaci]] žlázy.<br />
<br />
==== Chronická rekurentní parotitida ====<br />
Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická. <br />
* Vyskytuje se především v dětství, v pubertě většinou odezní.<br />
* V době ataky léčíme [[antibiotika|antibiotiky]].<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Nemoci slinných žláz]]<br />
* [[Vyšetřovací metody v ORL/přehled]]<br />
* [[Slina]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = 2007<br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc<br />
}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Klozar<br />
| jméno1 = Jan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Speciální otorinolaryngologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 224<br />
| isbn = 80-7262-346-X<br />
}}<br />
<br />
{{Pahýl}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sialoadenitida&diff=178670
Sialoadenitida
2012-01-22T19:26:22Z
<p>Barri: /* Akutní bakteriální sialoadenitida */ prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Soubor:Mumps virions, thin sectioned TEM 8757 lores.jpg|thumb|300px|right|Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy]]<br />
[[Soubor:Mumps PHIL 130 lores.jpg|thumb|right|300px|Dítě s příušnicemi]]<br />
Sialoadenitidy jsou''' záněty''' slinných žláz. Lze je rozdělit na:<br />
# '''imunosialoadenitidy''';<br />
# '''infekční sialoadenitidy''';<br />
#* bakteriální;<br />
#* virové;<br />
#* specifické ([[syfilis]], [[TBC]], [[aktinomykóza]]).<br />
<br />
=== Imunosialoadenitidy ===<br />
Do této skupiny chorob [[slinné žlázy|slinných žláz]] patří tzv. '''myoepiteliální sialoadenitidy''', což je '''autoimunitní''' onemocnění, které se vyskytuje jako součást [[Sjögrenův syndrom|Sjögrenova syndromu]].<br />
* Klinicky se onemocnění manifestuje typickou triádou:[[ revmatoidní artritida]], [[xeroftalmie]], [[xerostomie]].<br />
* U slinné žlázy postižené myoepiteliální sialoadenitidou je několikanásobně vyšší riziko vzniku [[maligní lymfom|maligního lymfomu]].<br />
* Podáváme imunosupresiva a [[kortikosteroidy]].<br />
<br />
=== Akutní virová sialoadenitida ===<br />
{{Podrobnosti|Příušnice}}<br />
Akutní virová [[sialoadenitida]] je způsobena virem příušnic ([[příušnice]]), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.<br />
* Často se vyskytuje v dětství.<br />
* Kromě [[slinné žlázy|gl. parotis]] může být postižen i [[CNS]], [[varlata]], [[ženské pohlavní ústrojí|ovaria]], [[pankreas]] nebo [[nervus vestibulocochlearis|sluchový nerv]].<br />
* Léčba je symptomatická.<br />
<br />
=== Akutní bakteriální sialoadenitida ===<br />
Jedná o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při [[dehydratace|dehydrataci]] jakožto ascendetní duktální infekce. <br />
* Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci [[ATB]].<br />
* Onemocnění může být komplikováno vznikem [[absces|abscesu]], který je následně nutné řešit chirurgicky.<br />
<br />
=== Chronická bakteriální sialoadenitida ===<br />
[[Soubor:Chronic sialadenitis.jpg|thumb|right|320px|Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy]]<br />
==== Chronická fibropruduktivní sialoadenitida ====<br />
Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní [[zánět]], jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. [[Küttnerův nádor]].<br />
* Léčba spočívá v [[extripace|extirpaci]] žlázy.<br />
<br />
==== Chronická rekurentní parotitida ====<br />
Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická. <br />
* Vyskytuje se především v dětství, v pubertě většinou odezní.<br />
* V době ataky léčíme antibiotiky.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Nemoci slinných žláz]]<br />
* [[Vyšetřovací metody v ORL/přehled]]<br />
* [[Slina]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = 2007<br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc<br />
}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Klozar<br />
| jméno1 = Jan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Speciální otorinolaryngologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 224<br />
| isbn = 80-7262-346-X<br />
}}<br />
<br />
{{Pahýl}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sialoadenitida&diff=178669
Sialoadenitida
2012-01-22T19:25:48Z
<p>Barri: /* Akutní virová sialoadenitida */ prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Soubor:Mumps virions, thin sectioned TEM 8757 lores.jpg|thumb|300px|right|Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy]]<br />
[[Soubor:Mumps PHIL 130 lores.jpg|thumb|right|300px|Dítě s příušnicemi]]<br />
Sialoadenitidy jsou''' záněty''' slinných žláz. Lze je rozdělit na:<br />
# '''imunosialoadenitidy''';<br />
# '''infekční sialoadenitidy''';<br />
#* bakteriální;<br />
#* virové;<br />
#* specifické ([[syfilis]], [[TBC]], [[aktinomykóza]]).<br />
<br />
=== Imunosialoadenitidy ===<br />
Do této skupiny chorob [[slinné žlázy|slinných žláz]] patří tzv. '''myoepiteliální sialoadenitidy''', což je '''autoimunitní''' onemocnění, které se vyskytuje jako součást [[Sjögrenův syndrom|Sjögrenova syndromu]].<br />
* Klinicky se onemocnění manifestuje typickou triádou:[[ revmatoidní artritida]], [[xeroftalmie]], [[xerostomie]].<br />
* U slinné žlázy postižené myoepiteliální sialoadenitidou je několikanásobně vyšší riziko vzniku [[maligní lymfom|maligního lymfomu]].<br />
* Podáváme imunosupresiva a [[kortikosteroidy]].<br />
<br />
=== Akutní virová sialoadenitida ===<br />
{{Podrobnosti|Příušnice}}<br />
Akutní virová [[sialoadenitida]] je způsobena virem příušnic ([[příušnice]]), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.<br />
* Často se vyskytuje v dětství.<br />
* Kromě [[slinné žlázy|gl. parotis]] může být postižen i [[CNS]], [[varlata]], [[ženské pohlavní ústrojí|ovaria]], [[pankreas]] nebo [[nervus vestibulocochlearis|sluchový nerv]].<br />
* Léčba je symptomatická.<br />
<br />
=== Akutní bakteriální sialoadenitida ===<br />
Jedná o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při dehydrataci jakožto ascendetní duktální infekce. <br />
* Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci [[ATB]].<br />
* Onemocnění může být komplikováno vznikem [[absces|abscesu]], který je následně nutné řešit chirurgicky.<br />
<br />
=== Chronická bakteriální sialoadenitida ===<br />
[[Soubor:Chronic sialadenitis.jpg|thumb|right|320px|Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy]]<br />
==== Chronická fibropruduktivní sialoadenitida ====<br />
Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní [[zánět]], jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. [[Küttnerův nádor]].<br />
* Léčba spočívá v [[extripace|extirpaci]] žlázy.<br />
<br />
==== Chronická rekurentní parotitida ====<br />
Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická. <br />
* Vyskytuje se především v dětství, v pubertě většinou odezní.<br />
* V době ataky léčíme antibiotiky.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Nemoci slinných žláz]]<br />
* [[Vyšetřovací metody v ORL/přehled]]<br />
* [[Slina]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = 2007<br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc<br />
}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Klozar<br />
| jméno1 = Jan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Speciální otorinolaryngologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 224<br />
| isbn = 80-7262-346-X<br />
}}<br />
<br />
{{Pahýl}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sialoadenitida&diff=178668
Sialoadenitida
2012-01-22T19:24:24Z
<p>Barri: /* Akutní virová sialoadenitida */ prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Soubor:Mumps virions, thin sectioned TEM 8757 lores.jpg|thumb|300px|right|Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy]]<br />
[[Soubor:Mumps PHIL 130 lores.jpg|thumb|right|300px|Dítě s příušnicemi]]<br />
Sialoadenitidy jsou''' záněty''' slinných žláz. Lze je rozdělit na:<br />
# '''imunosialoadenitidy''';<br />
# '''infekční sialoadenitidy''';<br />
#* bakteriální;<br />
#* virové;<br />
#* specifické ([[syfilis]], [[TBC]], [[aktinomykóza]]).<br />
<br />
=== Imunosialoadenitidy ===<br />
Do této skupiny chorob [[slinné žlázy|slinných žláz]] patří tzv. '''myoepiteliální sialoadenitidy''', což je '''autoimunitní''' onemocnění, které se vyskytuje jako součást [[Sjögrenův syndrom|Sjögrenova syndromu]].<br />
* Klinicky se onemocnění manifestuje typickou triádou:[[ revmatoidní artritida]], [[xeroftalmie]], [[xerostomie]].<br />
* U slinné žlázy postižené myoepiteliální sialoadenitidou je několikanásobně vyšší riziko vzniku [[maligní lymfom|maligního lymfomu]].<br />
* Podáváme imunosupresiva a [[kortikosteroidy]].<br />
<br />
=== Akutní virová sialoadenitida ===<br />
{{Podrobnosti|Příušnice}}<br />
Akutní virová [[sialoadenitida]] je způsobena virem příušnic ([[příušnice]]), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.<br />
* Často se vyskytuje v dětství.<br />
* Kromě gl. parotis může být postižen i [[CNS]], [[varlata]], [[ženské pohlavní ústrojí|ovaria]], [[pankreas]] nebo [[nervus vestibulocochlearis|sluchový nerv]].<br />
* Léčba je symptomatická.<br />
<br />
=== Akutní bakteriální sialoadenitida ===<br />
Jedná o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při dehydrataci jakožto ascendetní duktální infekce. <br />
* Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci [[ATB]].<br />
* Onemocnění může být komplikováno vznikem [[absces|abscesu]], který je následně nutné řešit chirurgicky.<br />
<br />
=== Chronická bakteriální sialoadenitida ===<br />
[[Soubor:Chronic sialadenitis.jpg|thumb|right|320px|Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy]]<br />
==== Chronická fibropruduktivní sialoadenitida ====<br />
Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní [[zánět]], jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. [[Küttnerův nádor]].<br />
* Léčba spočívá v [[extripace|extirpaci]] žlázy.<br />
<br />
==== Chronická rekurentní parotitida ====<br />
Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická. <br />
* Vyskytuje se především v dětství, v pubertě většinou odezní.<br />
* V době ataky léčíme antibiotiky.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Nemoci slinných žláz]]<br />
* [[Vyšetřovací metody v ORL/přehled]]<br />
* [[Slina]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = 2007<br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc<br />
}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Klozar<br />
| jméno1 = Jan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Speciální otorinolaryngologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 224<br />
| isbn = 80-7262-346-X<br />
}}<br />
<br />
{{Pahýl}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sialoadenitida&diff=178667
Sialoadenitida
2012-01-22T19:22:49Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Soubor:Mumps virions, thin sectioned TEM 8757 lores.jpg|thumb|300px|right|Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy]]<br />
[[Soubor:Mumps PHIL 130 lores.jpg|thumb|right|300px|Dítě s příušnicemi]]<br />
Sialoadenitidy jsou''' záněty''' slinných žláz. Lze je rozdělit na:<br />
# '''imunosialoadenitidy''';<br />
# '''infekční sialoadenitidy''';<br />
#* bakteriální;<br />
#* virové;<br />
#* specifické ([[syfilis]], [[TBC]], [[aktinomykóza]]).<br />
<br />
=== Imunosialoadenitidy ===<br />
Do této skupiny chorob [[slinné žlázy|slinných žláz]] patří tzv. '''myoepiteliální sialoadenitidy''', což je '''autoimunitní''' onemocnění, které se vyskytuje jako součást [[Sjögrenův syndrom|Sjögrenova syndromu]].<br />
* Klinicky se onemocnění manifestuje typickou triádou:[[ revmatoidní artritida]], [[xeroftalmie]], [[xerostomie]].<br />
* U slinné žlázy postižené myoepiteliální sialoadenitidou je několikanásobně vyšší riziko vzniku [[maligní lymfom|maligního lymfomu]].<br />
* Podáváme imunosupresiva a [[kortikosteroidy]].<br />
<br />
=== Akutní virová sialoadenitida ===<br />
{{Podrobnosti|Příušnice}}<br />
Akutní virová [[sialoadenitida]] je způsobena virem příušnic ([[příušnice]]), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.<br />
* Často se vyskytuje v dětství.<br />
* Kromě gl. parotis může být postižen i [[CNS]], [[varlata]], [[ovaria]], [[pankreas]] nebo [[sluchový nerv]].<br />
* Léčba je symptomatická.<br />
<br />
=== Akutní bakteriální sialoadenitida ===<br />
Jedná o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při dehydrataci jakožto ascendetní duktální infekce. <br />
* Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci [[ATB]].<br />
* Onemocnění může být komplikováno vznikem [[absces|abscesu]], který je následně nutné řešit chirurgicky.<br />
<br />
=== Chronická bakteriální sialoadenitida ===<br />
[[Soubor:Chronic sialadenitis.jpg|thumb|right|320px|Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy]]<br />
==== Chronická fibropruduktivní sialoadenitida ====<br />
Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní [[zánět]], jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. [[Küttnerův nádor]].<br />
* Léčba spočívá v [[extripace|extirpaci]] žlázy.<br />
<br />
==== Chronická rekurentní parotitida ====<br />
Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická. <br />
* Vyskytuje se především v dětství, v pubertě většinou odezní.<br />
* V době ataky léčíme antibiotiky.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Nemoci slinných žláz]]<br />
* [[Vyšetřovací metody v ORL/přehled]]<br />
* [[Slina]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = 2007<br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc<br />
}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Klozar<br />
| jméno1 = Jan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Speciální otorinolaryngologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 224<br />
| isbn = 80-7262-346-X<br />
}}<br />
<br />
{{Pahýl}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178665
Diskuse:Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T19:20:50Z
<p>Barri: prolinkování; pravopis</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Cemnotar, 27. 1. 2011<br />
|citace = netřeba, Míša R, 31. 1. 2011<br />
|kategorie_a_portály = Kotletka, 17. 3. 2010, 23:59 (UTC); Kotletka, 17. 3. 2010, 23:59 (UTC)<br />
|synonyma_a_název<br />
|členění_a_nadpisy = Jančulína, 28. 7. 2011; Jančulína, 28. 7. 2011<br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování = Barri, 22. 1. 2012<br />
|pravopis = Barri, 22. 1. 2012<br />
|typografie = Cemnotar, 6. 4. 2011<br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178663
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T19:19:58Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== [[Audiometrie]] =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== [[CT]] mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze [[mozečku]] (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== [[MRI]] mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či [[roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózu]].<br />
<br />
===== [[RTG]] krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové ([[tinnitus]], hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, [[diplopie]])<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a parestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku ([[tumor]], malácie, [[hemoragie]], [[atrofie]]).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy [[(RS)]].<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci ]]Keyser-Fleyscherova prstence]] nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, [[friedreichova atxie|Friedreichovu ataxii]] či [[Wilsonova choroba|Wilsonovu chorobu]].<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech ([[neuropatie]]) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní [[ischémie]], vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' ([[glykémie]], [[mineralogram]], renální parametry, TSH, [[zánětlivé markery]]) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
[[''EMG'']] provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza [[diabetes mellitus|diabetu]], kardiovaskulární poruchy či [[onemocnění štítné žlázy|thyreopatie]]<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti ([[Chvostkův jev]], živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem [[varicella-zoster virus]]. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i [[lymeská borrelióza|borreliosy]] se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo [[CT]] pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou ([[plané neštovice|varicella]], [[příušnice]], lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací [[lumbální punkce]], diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== [[Roztroušená skleróza]] ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, [[skotom]]y, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kmenov%C3%A9_isch%C3%A9mie/PGS/diagnostika&diff=178662
Kmenové ischémie/PGS/diagnostika
2012-01-22T19:17:02Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
<noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
==Tzv. vertebrobazilární insuficience== <br />
(VBI) je jednou z nejčastějších příčin [[Vestibulární syndrom|vestibulárního syndromu]] u starších nemocných. Je způsobena [[ischemie|ischemií]] [[mozkový kmen|mozkového kmene]], začíná náhle, často v návaznosti na [[dehydratace|dehydrataci]] nebo dekompenzaci [[TK]]. Centrální vestibulární syndrom je často doprovázen dalšími kmenovými příznaky ([[dysartrie]], [[diplopie]], končetinová ataxie), vertigo však může být izolovaným příznakem. VBI je transitorní ischemická ataka ve vertebrobazilárním povodí, symptomy odezní do 24 hodin (typicky do 1-2 hodin), mohou však v krátké době recidivovat. VBI je tedy varováním před hrozícím [[ischemie mozku|iktem]]. Etiologií je nejčastěji trombotická či embolizační stenoza arterií vertebrobasilárního povodí ([[a. vertebralis]], [[a. basilaris]], a. labyrinthi, a. cerebelli anterior inferior – AICA, či posterior inferior – PICA). Méně časté příčiny jsou komprese a. vertebralis při degenerativních změnách krční páteře, '''subclavian steal syndrom''' při stenoze [[a. subclavia]] (kdy dochází k obrácení toku v a. vertebralis) nebo hemodynamické poruchy. <br />
<br />
==Cévní mozková příhoda==<br />
Ve VB povodí se projeví symptomy trvajícími déle než 24 hodin. Při [[infarkt]]u a. labyrinthi dojde k náhle vzniklému perifernímu vestibulárnímu syndromu, který je dlouhodobý a poruše sluchu, která je ireverzibilní. I při VBI může někdy dominovat ischémie a. labyrinthi a projevovat se tak jako periferní vestibulární syndrom. Ischémií PICA vzniká '''Wallenbergův syndrom''' (nejčastěji je způsobena proximálním uzávěrem a. vertebralis): centrální vestibulární syndrom, diplopie, homolaterálně porucha čití na obličeji, [[Hornerův syndrom]], paréza měkkého patra, ataxie končetin a kontralaterálně na končetinách disociovaná porucha čití pro teplo a bolest. V diagnostice je metodou volby [[MRI]], které lépe zobrazí oblast zadní jámy.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Anesteziologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Otoskler%C3%B3za/PGS/diagnostika&diff=178660
Otoskleróza/PGS/diagnostika
2012-01-22T19:13:43Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div><noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
Je způsobena imobilitou třmínku, která se začíná projevovat většinou ve 2. dekádě a často má hereditární složku. Projevuje se poruchou sluchu s rekurentním [[vertigo|vertigem]] periferního typu. V diferenciální diagnose musí být odlišena [[Menierova choroba]] (pozitivní rodinná anamneza, začátek v časnějším věku, kondukční porucha sluchu).<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Tumory_mostomoze%C4%8Dkov%C3%A9ho_koutu/PGS/diagnostika&diff=178659
Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika
2012-01-22T19:12:51Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
<noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
Jsou většinou benigní a rostou velmi pomalu. V 80 % se jedná o '''[[vestibulární schwannom]] (dříve neurinom statoakustiku)''', ve zbylých případech nejčastěji o '''[[meningeom]]''' či '''cholesteatom'''. Neurinom se obvykle nejprve manifestuje jednostranným zhoršením sluchu či tinnitem, postupně se přidává porucha rovnováhy, která mívá nespecifický charakter. V pokročilém stádiu dochází k postižení dalších hlavových nervů procházejících mostomozečkovým úhlem ([[n. trigeminus|trigeminus]], [[n. facialis]]). V diagnostice má přednost [[MRI]]. Terapie je chirurgická, nejlépe otevřenou operací, alternativou je stereotaktický výkon [[gamanožem]]. Vzhledem k tomu, že [[schwannom]] roste velmi pomalu, volíme u starších pacientů a menších tumorů konzervativní postup &ndash; observaci.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178657
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T19:09:21Z
<p>Barri: překlep</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== [[Audiometrie]] =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== [[CT]] mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze [[mozečku]] (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== [[MRI]] mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či [[roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózu]].<br />
<br />
===== [[RTG]] krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové ([[tinnitus]], hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, [[diplopie]])<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a parestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku ([[tumor]], malácie, [[hemoragie]], [[atrofie]]).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy [[(RS)]].<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci ]]Keyser-Fleyscherova prstence]] nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, [[friedreichova atxie|Friedreichovu ataxii]] či [[Wilsonova choroba|Wilsonovu chorobu]].<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech ([[neuropatie]]) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní [[ischémie]], vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' ([[glykémie]], [[mineralogram]], renální parametry, TSH, [[zánětlivé markery]]) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
[[''EMG'']] provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza [[diabetes mellitus|diabetu]], kardiovaskulární poruchy či [[onemocnění štítné žlázy|thyreopatie]]<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti ([[Chvostkův jev]], živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem [[varicella-zoster virus]]. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i [[lymeská borrelióza|borreliosy]] se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo [[CT]] pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178656
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T19:08:04Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== [[Audiometrie]] =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== [[CT]] mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze [[mozečku]] (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== [[MRI]] mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či [[roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózu]].<br />
<br />
===== [[RTG]] krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové ([[tinnitus]], hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, [[diplopie]])<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a parestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku ([[tumor]], malácie, [[hemoragie]], [[atrofie]]).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy [[(RS)]].<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci ]]Keyser-Fleyscherova prstence]] nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, [[friedreichova atxie|Friedreichovu ataxii]] či [[Wilsonova choroba|Wilsonovu chorobu]].<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech ([[neuropatie]]) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní [[ischémie]], vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' ([[glykémie]], [[mineralogram]], renální parametry, TSH, [[zánětlivé markery]]) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
[[''EMG'']] provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza [[diabetes mellitus|diabetu]], kardiovaskulární poruchy či [[onemocnění štítné žlázy|thyreopatie]]<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti ([[Chvostkův jev]], živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem [[varicella-zoster]]. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i [[lymeská borrelióza|borreliosy]] se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo [[CT]] pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178655
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T19:03:38Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== [[Audiometrie]] =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== [[CT]] mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze [[mozečku]] (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== [[MRI]] mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či [[roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózu]].<br />
<br />
===== [[RTG]] krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové ([[tinnitus]], hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, [[diplopie]])<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a parestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku ([[tumor]], malácie, [[hemoragie]], [[atrofie]]).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy [[(RS)]].<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci ]]Keyser-Fleyscherova prstence]] nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, [[friedreichova atxie|Friedreichovu ataxii]] či [[Wilsonova choroba|Wilsonovu chorobu]].<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech ([[neuropatie]]) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní [[ischémie]], vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' (glykémie, mineralogram, renální parametry, TSH, zánětlivé markery) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
''EMG'' provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza diabetu, kardiovaskulární poruchy či thyreopatie<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti (Chvostkův jev, živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem varicella-zoster. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i borreliosy se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo CT pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178654
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T19:00:33Z
<p>Barri: překlep</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== [[Audiometrie]] =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== [[CT]] mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze [[mozečku]] (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== [[MRI]] mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či [[roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózu]].<br />
<br />
===== [[RTG]] krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové ([[tinnitus]], hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, [[diplopie]])<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a parestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku (tumor, malácie, hemoragie, atrofie).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy (RS).<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci Keyser-Fleyscherova prstence nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, Friedreichovu ataxii či Wilsonovu chorobu.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech (neuropatie) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní ischémie, vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' (glykémie, mineralogram, renální parametry, TSH, zánětlivé markery) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
''EMG'' provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza diabetu, kardiovaskulární poruchy či thyreopatie<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti (Chvostkův jev, živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem varicella-zoster. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i borreliosy se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo CT pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178653
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T18:57:00Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== [[Audiometrie]] =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== [[CT]] mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze [[mozečku]] (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== [[MRI]] mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či [[roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózu]].<br />
<br />
===== [[RTG]] krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové ([[tinnitus]], hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, [[diplopie]])<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a pallestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku (tumor, malácie, hemoragie, atrofie).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy (RS).<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci Keyser-Fleyscherova prstence nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, Friedreichovu ataxii či Wilsonovu chorobu.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech (neuropatie) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní ischémie, vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' (glykémie, mineralogram, renální parametry, TSH, zánětlivé markery) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
''EMG'' provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza diabetu, kardiovaskulární poruchy či thyreopatie<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti (Chvostkův jev, živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem varicella-zoster. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i borreliosy se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo CT pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vertigo/PGS/diagnostika&diff=178642
Vertigo/PGS/diagnostika
2012-01-22T18:47:18Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
<noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
(pravá závrať) je iluze pohybu těla nebo prostředí, který může být lineární nebo rotační. Pacienti jej vnímají jako pocit z řetízkového kolotoče, pocity houpání nebo tahu na stranu. Vertigo je nejčastěji způsobeno dysfunkcí periferního (labyrint vnitřního ucha, [[nervus vestibulocochlearis|vestibulární nerv]]) či centrálního (vestibulární jádra mozkového kmene a jejich spoje) vestibulárního systému. Méně často může být vyvoláno lézí vestibulárních jader mozečku, vzácně mívá kortikální-epileptický původ, většinou ve frontální či parieto-temporální oblasti. Často je doprovázeno vegetativními příznaky: [[nauzea|nauzeou]], [[zvracení]]m, pobledlostí. Jedná se o subjektivně velmi nepříjemný prožitek.<br />
<br />
Vertigo je nutno odlišit od nevestibulárních závratí a ostatních příčin poruch rovnováhy, dále je nezbytné odlišit vertigo periferního a centrálního původu. Je třeba si uvědomit, že vertigo periferního původu vzniká asymetrií funkce labyrintů či vestibulárních nervů (tj. jednostrannou hyperfunkcí či hypofunkcí). Při symetrickém postižení obou labyrintů (používá se termín bilaterální vestibulopatie) dochází k vestibulární ataxii a oscilopsii (snížení zrakové ostrosti při pohybu hlavou).<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 410px; height: 141px;"<br />
|-<br />
| '''Vertigo podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* spontánní pocity tahu či rotace doprovázené nauzeou a zvracením<br />
* příznaky jsou indukované změnou polohy hlavy<br />
* zneostření zraku při rychlých pohybech hlavou (např. při chůzi)<br />
* spontánní, pohledový či polohový nystagmus<br />
* tonické úchylky končetin<br />
* [[vestibulární ataxie]]<br />
* přidružené kmenové či sluchové symptomy<br />
|}<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vertigo/PGS/diagnostika&diff=178641
Vertigo/PGS/diagnostika
2012-01-22T18:46:42Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
<noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
(pravá závrať) je iluze pohybu těla nebo prostředí, který může být lineární nebo rotační. Pacienti jej vnímají jako pocit z řetízkového kolotoče, pocity houpání nebo tahu na stranu. Vertigo je nejčastěji způsobeno dysfunkcí periferního (labyrint vnitřního ucha, [[nervus vestibulocochlearis|vestibulární nerv]]) či centrálního (vestibulární jádra mozkového kmene a jejich spoje) vestibulárního systému. Méně často může být vyvoláno lézí vestibulárních jader mozečku, vzácně mívá kortikální-epileptický původ, většinou ve frontální či parieto-temporální oblasti. Často je doprovázeno vegetativními příznaky: [[nauzea|nauzeou]], [[zvracení]]m, pobledlostí. Jedná se o subjektivně velmi nepříjemný prožitek.<br />
<br />
Vertigo je nutno odlišit od nevestibulárních závratí a ostatních příčin poruch rovnováhy, dále je nezbytné odlišit vertigo periferního a centrálního původu. Je třeba si uvědomit, že vertigo periferního původu vzniká asymetrií funkce labyrintů či vestibulárních nervů (tj. jednostrannou hyperfunkcí či hypofunkcí). Při symetrickém postižení obou labyrintů (používá se termín bilaterální vestibulopatie) dochází k vestibulární ataxii a oscilopsii (snížení zrakové ostrosti při pohybu hlavou).<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 410px; height: 141px;"<br />
|-<br />
| '''Vertigo podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* spontánní pocity tahu či rotace doprovázené nauzeou a zvracením<br />
* příznaky jsou indukované změnou polohy hlavy<br />
* zneostření zraku při rychlých pohybech hlavou (např. při chůzi)<br />
* spontánní, pohledový či polohový nystagmus<br />
* tonické úchylky končetin<br />
* vestibulární ataxie<br />
* přidružené kmenové či sluchové symptomy<br />
|}<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178640
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T18:43:38Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a [[klinické vyšetření|klinickým vyšetřením]].<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí [[mozeček|mozečku]], proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo [[presynkopální stavy]] pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== Audiometrie =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== CT mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze mozečku (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či roztroušenou sklerózu.<br />
<br />
===== RTG krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové (tinnitus, hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, diplopie)<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a pallestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku (tumor, malácie, hemoragie, atrofie).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy (RS).<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci Keyser-Fleyscherova prstence nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, Friedreichovu ataxii či Wilsonovu chorobu.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech (neuropatie) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní ischémie, vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' (glykémie, mineralogram, renální parametry, TSH, zánětlivé markery) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
''EMG'' provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza diabetu, kardiovaskulární poruchy či thyreopatie<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti (Chvostkův jev, živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem varicella-zoster. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i borreliosy se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo CT pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS&diff=178639
Poruchy rovnováhy/PGS
2012-01-22T18:40:35Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20111028201234|[[Uživatel:Pdusek|MUDr. Petr Dušek]]|155350}}{{PGS}}<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Rovnováha znamená schopnost udržovat polohu těla a jeho částí v prostoru. Závisí na stálé aferentaci ze somatosensorického, vestibulárního a zrakového aparátu, na zpracování těchto informací v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], [[mozeček|mozečku]], [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] a některých částech kortexu. Dysfunkce jakékoliv z těchto oblastí nervového systému vede k poměrně specifické poruše rovnováhy, která je odlišitelná pečlivou [[anamnéza|anamnézou]] a klinickým vyšetřením.<br />
<br />
'''Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace''':<br />
<br />
*typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory <br />
*provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) <br />
*doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) <br />
*průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky <br />
*doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) <br />
*anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace <br />
<br />
'''Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit''':<br />
<br />
#vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému <br />
#ataxii vzniklou lézí mozečku, proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému <br />
#poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů <br />
#nespecifické nebo presynkopální stavy pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami. <br />
<br />
== Rozlišení příčin poruchy rovnováhy ==<br />
=== [[Vertigo/PGS/diagnostika|Vertigo]] ===<br />
{{Edituj článek|Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vertigo/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Nystagmus/PGS/diagnostika|Nystagmus]] ====<br />
{{Edituj článek|Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Nystagmus/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Tonické úchylky ====<br />
jsou též odrazem statické vestibulární nerovnováhy. Při vertigu periferního původu je jejich směr totožný s pomalou složkou nystagmu (směřují k slabšímu vestibulárnímu aparátu), proto se periferní vestibulární syndrom někdy nazývá jako harmonický. ''Hautantova zkouška'' se provádí vsedě s opřenými zády, zavřenýma očima a předpaženými horními končetinami. Sleduje se odchylka končetin do strany za 30 sekund. Obdobnou příčinu má i odchýlení stoje od vertikály. Platí, že pacient má tendenci padat za slabším labyrintem (uchem), směr pádu se tedy mění při otočení hlavy. Rovněž při chůzi dochází k uchylování od přímého směru. Citlivějším testem je ''zkouška Unterbergerova'', kdy pacienta necháme pochodovat na místě s předpaženými horními končetinami a zavřenýma očima po dobu aspoň 30-ti vteřin. Při vestibulární asymetrii pozorujeme vychýlení o více než 45°. Centrální vestibulární syndrom způsobuje tonické úchylky a pády bez stranové predilekce, někdy se proto nazývá jako dysharmnonický.<br />
<br />
==== [[Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika|Vestibulární ataxie]] ====<br />
{{Edituj článek|Vestibulární_ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Vestibulární ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Přidružené sluchové či kmenové příznaky ====<br />
[[Sluch]] orientačně vyšetříme třením prstů postupně u obou uší pacienta. Postižení sluchu asociované s vertigem svědčí pro jeho periferní původ. Z kmenových příznaků vyšetříme okulomotoriku, funkci ostatních hlavových nervů, mozečku a dlouhých motorických i sensorických drah. Nález kmenových příznaků spolu s vertigem svědčí pro jeho centrální původ.<br />
<br />
==== Speciální zkoušky ====<br />
Při lehčích jednostranných vestibulárních lézích, které nezpůsobí spontánní nystagmus, vyšetříme tzv. ''dynamickou vestibulární funkci'' pomocí head-impulse testu, který spočívá v pasivních pohybech hlavou v rovinách polokruhovitých kanálků při zrakové fixaci jednoho bodu. Postižení vestibulookulárního reflexu se projeví nedostatečným kompenzačním pohybem bulbů proti pohybu hlavou při pohybu hlavou k postiženému labyrintu, což musí být vyrovnáno kompenzační sakádou.<br />
<br />
Velmi citlivým testem jednostranné poruchy vestibulárního aparátu je ''kalorická zkouška'' – vstříknutí teplé a studené vody do zvukovodu, které indukuje nystagmus, jehož intenzita z obou stran se zaznamenává a následně porovnává. Při podezření na polohové vertigo provedeme ''polohové zkoušky'' – Dix-Hallpikeův manévr – při kterém otočíme vsedě nemocnému hlavu do úhlu 45 stupňů a rychle jej takto položíme s hlavou přes lůžko, sledujeme rozvoj vertiga a nystagmu, které typicky přichází s latencí několika sekund a do minuty odeznívají. Test provedeme i s hlavou směřující dopředu a otočenou 45 stupňů na druhou stranu.<br />
<br />
==== Pomocná vyšetření ====<br />
===== Audiometrie =====<br />
objektivizuje poruchu sluchu, jejíž přítomnost svědčí pro periferní postižení.<br />
<br />
===== Kmenové evokované potenciály =====<br />
objektivizují postižení vestibulární dráhy.<br />
<br />
===== CT mozku =====<br />
indikujeme u centrálního a každého posttraumatického vestibulárního syndromu. Pomůže vyloučit závažné léze vnitřního ucha, léze mozečku (malácie, hemoragie, atrofie), může zobrazit starší kmenové malácie, tumor mostomozečkového koutu a difuzní ischemické léze.<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
je přesnější v diagnostice roztroušené sklerózy, kmenových malácií a tumorů mostomozečkového koutu.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
je nutno vyšetřit při podezření na zánětlivou příčinu či roztroušenou sklerózu.<br />
<br />
===== RTG krční páteře =====<br />
ukáže degenerativní změny při podezření na cervikogenní poruchu rovnováhy. Vyšetření má však malou výpovědní hodnotu, neboť nález degenerativních změn neznamená potvrzení kauzální souvislosti s poruchou rovnováhy.<br />
<br />
===== Sonografie mozkových tepen =====<br />
prokáže hemodynamické poruchy nebo kongenitální abnormity mozkového řečiště.<br />
<br />
Tab. 1: Rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="left"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Periferní'''<br />
| '''Centrální'''<br />
|-<br />
| '''Intenzita, charakter'''<br />
| Silná, proporciální vzhledem k nystagmu, intermitentní<br />
| Mírná až střední, kontinuální<br />
|-<br />
| '''Nystagmus'''<br />
| Jednosměrný, horizontální, fixace pohledu jej inhibuje<br />
| Vertikání, měnící směr, disociovaný, fixace pohledu bez efektu<br />
|-<br />
| '''Tonické úchylky'''<br />
| Jedním směrem – harmonický<br />
| Různým směrem – dysharmonický<br />
|-<br />
| '''Kompenzace'''<br />
| Poměrně rychlá – habituace i únava nystagmu<br />
| Obtížná, často je chronický<br />
|-<br />
| '''další příznaky'''<br />
| Sluchové (tinnitus, hypakuze)<br />
| Kmenové (dysartrie, diplopie)<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== [[Ataxie/PGS/diagnostika|Ataxie]] ===<br />
{{Edituj článek|Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Ataxie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Klinické vyšetření ====<br />
Taxi vyšetřujeme na horních končetinách zkouškou prst-nos, kdy necháme pacienta střídavě se ukazovákem dotýkat svého nosu a našeho prstu, jehož polohu měníme, dále vyšetříme zkoušku prst-nos se zavřenýma očima. Na dolních končetinách taxi vyšetřujeme zkouškou pata-koleno, kdy se pacient bez zrakové kontroly dotkne patou kolena druhé dolní končetiny a následně patou pomalu sjede po bérci. Trupovou ataxii vyšetřujeme zkouškou stability stoje, nejprve mírně rozkročeného (stoj I), poté spatného (stoj II) a nakonec stoje spatného se zavřenýma očima (stoj III). Hodnotíme úchylky do stran (titubace) eventuálně jestli je přítomna tendence k pádu v určitém směru.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 735px; height: 247px;"<br />
|-<br />
| '''Cerebellární ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* nešikovnost horních i dolních končetin<br />
* pacient udává, že je "jako opilý"<br />
* nezhoršuje se příliš po zavření očí<br />
* dysartrie charakteru sakadované řeči<br />
* při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)<br />
* pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)<br />
* dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)<br />
* může být doprovázena nystagmem<br />
* asynergie pohybů (jsou trhané, rozložené do posloupnosti dílčích pohybů, nikoliv souvislé)<br />
|-<br />
| '''Sensorickou ataxii podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* anamnéza zhoršení stability v šeru (horší se rovněž při zavření očí)<br />
* parestézie a necitlivost aker dolních končetin<br />
* horší klinický nález na dolních než na horních končetinách<br />
* snížený polohocit, pohybocit a pallestézie na dolních končetinách (vyšetřujeme ladičkou)<br />
* hyporeflexie<br />
|}<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovacími metody u cerebellárního syndromu ====<br />
===== CT mozku =====<br />
které může zobrazit atrofii či strukturální lézi mozečku (tumor, malácie, hemoragie, atrofie).<br />
<br />
===== MRI mozku =====<br />
které je přesnější v zobrazení cerebellitis a roztroušené sklerózy (RS).<br />
<br />
===== Screening metabolismu mědi =====<br />
a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci Keyser-Fleyscherova prstence nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby.<br />
<br />
===== Genetické vyšetření =====<br />
indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, Friedreichovu ataxii či Wilsonovu chorobu.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Yo) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== Vyšetření likvoru =====<br />
k vyloučení zánětlivé příčiny a RS a ''hladina vitaminu E''.<br />
<br />
==== Pomocné vyšetřovací metody u sensorické ataxie ====<br />
Příčin sensorické ataxie je celá řada a mohou být lokalizovány v periferních nervech (neuropatie) nebo v dlouhých drahách míchy, zejména zadních provazcích, které vedou proprioceptivní informace (myelopatie). V diagnostice pomohou: ''EMG'' k potvrzení axonální či demyeliniační léze periferního nervového systému.<br />
<br />
===== Likvor =====<br />
k vyloučení chronické imunitní demyelinizační polyneuropatie a infekční příčiny.<br />
<br />
===== Paraneoplastické protilátky =====<br />
(anti-Hu) při podezření na paraneoplastické postižení.<br />
<br />
===== MRI míchy =====<br />
zobrazí atrofii nebo strukturální postižení zadních provazců (komprese tumorózními hmotami, roztroušená skleróza, vaskulární malformace, míšní ischémie, vasculitis).<br />
<br />
Dále pomůže pátrání po příčině polyneuropatie (hladina vitaminu B12, glykémie, TSH).<br />
<br />
=== Porucha stability při lézi frontálních drah, bazálních ganglií a jejich spojů ===<br />
je způsobena především ztrátou posturálních reflexů a poruchou iniciace pohybů – zejména chůze. Posturální reflexy vyšetřujeme pull-testem, kdy hodnotíme schopnost pacienta vyrovnat vychýlení z rovnováhy postrčením dozadu. Fyziologickou odpovědí je pokrčení kolen. Pečlivě vyšetřujeme rovněž chůzi a přítomnost dalších příznaků Parkinsonského syndromu (akineza, rigidita, třes). Poruchou stability tohoto typu se blíže zabývá kapitola – Parkinsonské syndromy.<br />
<br />
Z pomocných vyšetření pomohou zejména zobrazovací metody (CT, MRI mozku), které mohou odlišit strukturální abnormity v oblasti bazálních ganglií, multiinfarktové postižení bílé hmoty (morbus Binswanger) a normotenzní hydrocefalus.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 859px; height: 189px;"<br />
|-<br />
| '''Frontální poruchu stability a chůze podporuje:'''<br />
|-<br />
|<br />
* chůze o rozšířené bazi spolu se strachem z pádu a krátkými krůčky<br />
* zlepšení stability i s minimální oporou (chycení se prstu vyšetřujícího)<br />
* hesitace (váhání) při zahájení chůze<br />
* freezing (zamrznutí) a zhoršení stability v otočkách při chůzi<br />
* chůze v anteflexi, se sníženými synkinezemi<br />
* nález dalších symptomů Parkinsonského syndromu<br />
* nález příznaků svědčící pro difuzní léze bílé hmoty (pyramidové iritační příznaky, axiální syndrom, pseudobulbární syndrom, úchopový reflex)<br />
* při vychýlení pull-testem nedojde k vyvážení těžiště pokrčením kolen, ale k pulzi (cupitání krátkými krůčky) a/nebo k pádu<br />
|}<br />
<br />
=== Presynkopální stavy a nespecifické pocity nerovnováhy ===<br />
<br />
(prázdno v hlavě, nejistota, pocit jako na vodě) nemají vestibulární charakter a mohou být způsobeny nedostatečným zásobením mozku kyslíkem a živinami při poruchách kardiovaskulárních, hematologických nebo metabolických či abnormálním zpracováním sensorických vstupů nebo abnormním prožíváním vnitřních stavů při poruchách psychiatrických. Vždy je nutno pamatovat, že poruchy kardiovaskulárního aparátu mohou způsobit i centrální vestibulární syndrom, zvláště u staších pacientů v terénu aterosklerotických změn ve vertebrobazilárním a řečišti a větvích Willisova okruhu.<br />
<br />
Při podezření na presynkopální stav nutno provést vyšetření ''EKG'', změřit ''krevní tlak'' vleže a po postavení, provést ''biochemické vyšetření'' (glykémie, mineralogram, renální parametry, TSH, zánětlivé markery) a ''krevní obraz''.<br />
<br />
''Sonografie mozkových tepen'' může prokázat oboustrannou hemodynamicky významnou stenózu karotid či difuzní atherosklerotické změny ve vertebrobasilárním povodí.<br />
<br />
Výše uvedená vyšetření je nutno provést i u centrálního vestibulárního syndromu!<br />
<br />
''EMG'' provedeme při podezření na tetanický syndrom, stejně jako vyšetření ''hladiny Mg a Ca''.<br />
<br />
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 520px; height: 105px;"<br />
|-<br />
| '''Pro nestabilitu nezpůsobenou lézí nervových struktur svědčí:'''<br />
|-<br />
|<br />
* pacient není chopen přesně popsat svoji nestabilitu<br />
* často se jedná o podivný, obtížně specifikovatelný pocit v hlavě<br />
* anamnéza diabetu, kardiovaskulární poruchy či thyreopatie<br />
* pozitivní psychiatrická anamnéza<br />
* nově nasazené léky snižující TK<br />
* nález zvýšené neuromuskulární dráždivosti (Chvostkův jev, živé reflexy)<br />
|}<br />
<br />
== Klinické jednotky ==<br />
=== Poruchy periferního vestibulárního systému (probíhající akutně i chronicky) ===<br />
Při podezření na periferní vestibulární syndrom je nutná konzultace ORL specialisty.<br />
<br />
==== Benigní paroxysmální polohové vertigo ====<br />
Je velmi častá příčina periferního vestibulárního syndromu. V anamnéze jsou opakované ataky vertiga periferního typu, trvající méně než 1 minutu, vyvolané změnou polohy hlavy. Typicky se objevují s latencí několik vteřin po ulehnutí a po vertikalizaci. Pacienti si stěžují i na lehkou instabilitu při chůzi. Příčinou je uvolnění krystalků uhličitanu vápenatého z otolitového systému a jejich vycestování do polokruhovitých kanálků (nejčastěji do zadního), která vede k dráždění vláskových buněk při pohybu hlavou. Nejčastěji se vyskytuje v 6. dekádě, více u žen, rizikovým faktorem je trauma hlavy a prodělaná virová labyrintitis. Diagnózu stanovíme pomocí Dix-Hallpikeova polohového testu. Terapií volby jsou polohovací manévry (Semontův nebo Epleyho [http://www.youtube.com/watch?v=ZqokxZRbJfw&feature=related]), při kterých se krystalky přesunou z polokruhovitých kanálků do utriculu, kde nepůsobí potíže.<br />
<br />
==== Akutní zánětlivé vestibulopatie ====<br />
Při virové '''vestibulární neuronitis''' (neurolabyrintitis) se vertigo rozvíjí během několika hodin, maxima dosahuje cca za 24 hodin a poté postupně odeznívá, ke kompletní úpravě dochází však až v průběhu 1–3 měsíců. Cca v 50&thinsp;% je předcházena virovým onemocněním, někdy se vyskytuje epidemicky v rodinách. Nebývá doprovázena výraznější poruchou sluchu. Tato benigní jednotka musí být odlišena od '''zoster oticus''', který je způsoben virem varicella-zoster. Obvykle začíná bolestí ucha a následně výsevem vezikulární erupce v oblasti zevního zvukovodu a na bubínku (někdy je vidět pouze otoskopicky – při podezření je nutné ORL vyšetření). Kdykoliv v průběhu může dojít k postižení VII a VIII hlavového nervu, která mohou být ireverzibilní. Rovněž '''borrelioza''' ve II. stadiu může vyvolat poruchy hlavových nervů, typicky bilaterální lézi VII. nervu, méně často lézi okulomotorických či vestibulokochleárního nervu. Diagnoza herpes zoster i borreliosy se potvrdí pozitivním likvorovým vyšetřením (cytoproteinová asociace s mononukleární pleocytozou, nález patogena mikroskopicky či pomocí PCR, průkaz specifických protilátek). '''Bakteriální labyrintitida''' je dnes vzácná a může být komplikací zánětu středouší nebo osteomastoiditidy. Většinou má rychle se rozvíjející těžký průběh. V anamneze je možné se dopátrat bolestí v oblasti ucha či mastoidního výběžku. Diagnozu potvrdí otoskopické vyšetření a/nebo CT pyramid.<br />
<br />
==== [[Menierova choroba/PGS|Menierova choroba]] ====<br />
{{Edituj článek|Menierova_choroba/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Menierova choroba/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika|Posttraumatické závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Posttraumatické_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Posttraumatické závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika|Tumory mostomozečkového koutu]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_mostomozečkového_koutu/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory mostomozečkového koutu/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Otoskleróza/PGS/diagnostika|Otoskleróza]] ====<br />
{{Edituj článek|Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Otoskleróza/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxické vestibulopatie ====<br />
Alkohol při akutní ebrietě může vyvolat cerebellární i vestibulární ataxii s vertigem a nystagmem. Při nálezu nystagmu po úrazu v ebrietě je však nejprve nutno vyloučit závažnější příčinu tohoto stavu. Rovněž '''aminoglykosidy, salicyláty, chinin, chinidin''' a '''cis-platina''' jsou vestibulotoxické.<br />
<br />
=== Centrální vestibulární a mozečkové poruchy s převážně akutním rozvojem ===<br />
==== Lékové intoxikace ====<br />
Cerebellární syndrom, někdy doprovázený i zmateností, může být vyvolaný intoxikací '''alkoholem''', sedativy-hypnotiky, jako jsou '''benzodiazepiny''' či '''barbituráty''' nebo antikonvulzivy – typicky '''fenytoinem''' či '''carbamazepinem'''. Intoxikace může vzniknout i omylem, záměnou slabší za silnější dávku léku (např. Rivotril 0.5&thinsp;mg za 2&thinsp;mg balení). Hladiny těchto látek je možné stanovit v plazmě a/nebo v moči, což má význam v potvrzení suspekce na intoxikaci.<br />
<br />
==== [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]] ====<br />
{{Edituj článek|Wernickeho_encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Kmenové ischémie/PGS/diagnostika|Kmenové ischémie]] ====<br />
{{Edituj článek|Kmenové_ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Kmenové ischémie/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== [[Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika|Krvácení v zadní jámě]] ====<br />
{{Edituj článek|Krvácení_v_zadní_jámě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Krvácení v zadní jámě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Infekční onemocnění ====<br />
Akutně vzniklý mozečkový syndrom může být vzácně způsoben infekční příčinou – virovou encefalitidou (varicella, příušnice, lymfocytární choriomeningitis) či bakteriálním abscesem. Pozor – absces je kontraindikací lumbální punkce, diagnostikuje se výhradně zobrazovacími metodami! Vzácně může mít také autoimunitní příčinu a následovat virové onemocnění nebo vakcinaci.<br />
<br />
==== Roztroušená skleróza ====<br />
Akutní vertigo centrálního původu trvající déle 24 hodin, zejména u mladších osob (typicky v 2.–3. dekádě) a pokud se vyskytuje opakovaně může být prvním příznakem roztroušené sklerózy. V anamnéze nutno pátrat po zhoršování zraku, parestéziích končetin, v objektivním nálezu po známkách léze pyramidové dráhy. V průběhu onemocnění se může objevit ataxie původu cerebellárního či sensorického, zpočátku relabujícího, v pokročilejších stádiích i trvalého charakteru.<br />
<br />
==== Migrenosní závratě ====<br />
Závratě mohou být projevem bazilární migrény a tzv. vestibulární migrény. Bazilární migréna se častěji vyskytuje u mladých dívek a projevuje se příznaky dysfunkce vertebrobasilárního povodí (verigo, ataxie, dysartrie, periorální parestézie, skotomy, amnézie či porucha vědomí). Vestibulární migréna se projevuje akutním vertigem s náhlým začátkem trvající typicky minuty až hodiny. Vertigo může být předcházeno, následováno nebo se může vyskytovat současně s cefaleou. V 1/3 případů se může vertigo objevit i bez cefaley. Pacienti mívají mimo ataky zvýšenou tendenci ke kinetóze.<br />
<br />
==== [[Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika|Cervikogenní závratě]] ====<br />
{{Edituj článek|Cervikogenní_závratě/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Cervikogenní závratě/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Difuzní mozkové léze a ostatní příčiny ====<br />
Centrální vestibulární syndrom nebo pocit nestability může být též příznakem difůzních lézí bílé hmoty: demyelinizačních, vaskulitických, pozánětlivých ale nejčastěji při '''vaskulárně-ischemických změnách''' atherosklerotické etiologie. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin instability ve stáří. Pacienti si stěžují na chronické nerotační závratě zhoršující se pohybem hlavou a při vertikalizaci (ortostáza). Stav kolísá se stavem hydratace a kardiovaskulárního výdeje a může progredovat do obrazu typické VBI.<br />
<br />
Rovněž mozkové '''tumory''', nejčastěji v parieto-temporální lokalizaci, se mohou projevovat rekurentími atakami vertiga trvajícími několik minut, někdy doprovázenými amnézií a dezorientací. Vertigo může mít vzácně rovněž '''epileptický původ''' u fokusů v této lokalizaci.<br />
<br />
Tab. 2: Diferenciální diagnóza závratí<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| rowspan="15" | Vertigo<br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Typ postižení'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Izolovaná protrahovaná ataka<br />
| rowspan="3" | Centrální<br />
| infarkt kmene/mozečku<br />
| MRI<br />
|-<br />
| mozečkové krvácení<br />
| CT<br />
|-<br />
| roztroušená sklerosa<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="3" | Periferní<br />
| infarkt labyrintu<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| bakteriální osteomastoiditis<br />
| CT, ORL<br />
|-<br />
| vestibulární neuronitis<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="6" | Opakované spontánní ataky<br />
| rowspan="2" | centrální (doprovodné neurologické symptomy)<br />
| VB insuficience<br />
| MRI, USG<br />
|-<br />
| roztroušená skleróza<br />
| MRI, likvor<br />
|-<br />
| rowspan="2" | periferní (doprovázené poruchou sluchu)<br />
| Menierova choroba<br />
| ORL<br />
|-<br />
| Otosklerosa<br />
| ORL<br />
|-<br />
| rowspan="2" | bez doprovodných příznaků<br />
| Cervikokraniální syndrom<br />
| efekt rehabilitace<br />
|-<br />
| Migréna<br />
| pokus s antimigrenikem<br />
|-<br />
| rowspan="2" | Opakované polohové vertigo<br />
| porucha sluchu, příznaky zadní jámy<br />
| tumor mostomozečkového koutu<br />
| MRI, BAEP<br />
|-<br />
| normální nález<br />
| benigní polohové vertigo<br />
| Dix-Hallpike manévr<br />
|}<br />
<br />
=== Mozečkové poruchy s převážně chronickým rozvojem ===<br />
==== [[Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika|Paraneoplastické postižení]] ====<br />
{{Edituj článek|Paraneoplastické_postižení/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Paraneoplastické postižení/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Autoimunitní postižení ====<br />
Pacienti s celiakií, autoimunitní thyroiditis a anti-GAD (glutamic acid decarboxylase) syndromem mohou vykazovat pomalu progredující cerebellární syndrom, který je s největší pravděpodobností způsoben autoprotilátkami a v některých případech dobře reaguje na léčbu intravenózními imunoglubuliny. Diagnosticky se uplatňuje průkaz příslušných protilátek (antigliadinové, anti-transglutamináza, anti-TPO, antithyreoglubulinové, anti-GAD).<br />
<br />
==== [[Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika|Tumory zadní jámy]] ====<br />
{{Edituj článek|Tumory_zadní_jámy/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Tumory zadní jámy/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Toxická cerebellární degenerace ====<br />
Nejčastěji se vyskytuje u chronických '''alkoholiků''', nejspíše na podkladě nutriční deficience. V klinickém obraze dominuje zejména ataxie stoje a chůze, dále potom přidružené nálezy polyneuropatie či známky difuzní léze nervového systému. Je třeba pátrat po známkách akutní Wernickeho encefalopatie. CT a MRI mohou ukázat cerebellární atrofii. Terapií je abstinence alkoholu, adekvátní výživa a dlouhodobá substituce B vitaminů. Cerebellární degeneraci může způsobit i dlouhodobé podávání antiepileptika '''phenytoinu'''.<br />
<br />
==== [[Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika|Hereditární onemocnění]] ====<br />
{{Edituj článek|Hereditární_onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
{{:Hereditární onemocnění/PGS/diagnostika}}<br />
<br />
==== Malformace zadní jámy ====<br />
Vývojové abnormity zadní jámy mohou způsobit cerebellární poruchu v dospělosti. Nejčatější je '''Arnold-Chiariho malformace''' (typ I) s kaudálním posunem mozečkových tonzil do foramen magnum. Kromě cerebellární ataxie chůze se může manifestovat obstrukčním hydrocefalem (cefalea, zvracení), kompresí kmene (vertigo, dysfagie, dysatrie) a syringomyelií (porucha termického a algického čití). Diagnostikuje se zobrazovacími metodami.<br />
<br />
Tab. 3: Diferenciální diagnóza mozečkového syndromu<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Průběh'''<br />
| '''Porucha'''<br />
| '''Vyšetření'''<br />
|-<br />
| rowspan="7" | Cerebellární syndrom<br />
| rowspan="2" | akutní<br />
| cerebellární hemoragie<br />
| CT<br />
|-<br />
| Wernickeho encefalopatie<br />
| Podání thiaminu<br />
|-<br />
| rowspan="2" | progrese měsíce<br />
| Paraneoplastické postižení<br />
| CT mozku, anti-Yo protilátky, screening neolázie<br />
|-<br />
| tumory zadní jámy<br />
| CT, MRI<br />
|-<br />
| rowspan="3" | progrese roky<br />
| toxické postižení<br />
| CT, usus alkoholu, fenytoinu<br />
|-<br />
| hereditární postižení<br />
| Genetika<br />
|-<br />
| Arnold-Chiariho malformace<br />
| CT<br />
|}<br />
<br />
==== Symptomatická terapie ====<br />
Závrať je subjektivně velmi nepříjemný pocit, opakované zvracení může navíc vést k dehydrataci a minerálovému rozvratu. U akutního postižení je tedy indikovaná symptomatická terapie. Základním přípravkem je fenothiazinové neuroleptikum ''thiethylperazin'' (Torecan), který působí jako antivertiginózum i antiemetikum, můžeme jej aplikovat intramuskulárně či intravenózně, k dispozici jsou i čípky a tablety. Nežádoucím účinkem, zvláště u starších pacientů může být rozvoj extrapyramidového syndromu, neměl by se proto používat u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Další možností je použití ''diazepamu'', který je k dispozici ve stejných formách, jako thiethylperazin. U méně intenzivního vertiga lze použít antihistaminik jako ''embramin'' (Medrin), kombinovaný perparát ''Arlevert'' (dimenhydrinát + cinnarizin), které jsou k dispozici pouze v tabletové formě či ''prometazin'' (Prothazin), který je k dispozici i v injekční formě. Nežádoucími účinky jsou útlum, ospalost a anticholinergní efekt (rozmazané vidění, tachykardie, sucho v ústech, zácpa, porucha mikce).<br />
<br />
U chronického vertiga způsobeného ischemií labyrintu nebo Menierským syndromem je lékem první volby antihistaminikum ''betahistin'' (Betaserc), který nasazujeme v dostatečné dávce (zpočátku 48&thinsp;mg denně) po dostatečně dlouhou dobu (aspoň několik týdnů). Určitý efekt může mít i ''cinarizin'', který je účinný i v prevenci kinetóz, může však zhoršovat Parkinsonský syndrom u staších pacientů a extrakt z ''ginkgo-biloby'', který může zvyšovat riziko hemoragie u antikoagulovaných pacientů.<br />
<br />
Antivertiginóza by se neměla používat ve fázi rekonvalescence z akutního vestibulárního syndromu, protože zpomalují kompenzaci. Dále by se neměla používat u chronických oboustranných vestibulárních lézích, kdy je nejdůležitější terapií vestibulární rehabilitace s nácvikem kompenzačních strategií s použitím somatosensorického a zrakového aparátu.<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Jin%C3%A9_%C3%BAzkostn%C3%A9_poruchy&diff=178636
Diskuse:Jiné úzkostné poruchy
2012-01-22T18:34:46Z
<p>Barri: prolinkování; pravopis</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály<br />
|synonyma_a_název<br />
|členění_a_nadpisy<br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování = Barri, 22. 1. 2012<br />
|pravopis = Barri, 22. 1. 2012<br />
|typografie<br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Jin%C3%A9_%C3%BAzkostn%C3%A9_poruchy&diff=178635
Jiné úzkostné poruchy
2012-01-22T18:34:09Z
<p>Barri: /* Panická porucha */ prolinkování</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
K ostatním úzkostným poruchám řadíme tyto dvě:<br />
# '''Panická porucha''';<br />
# '''smíšená úzkostně depresivní porucha'''.<br />
=== Panická porucha ===<br />
Panická porucha se projevuje paroxysmy intenzivní úzkosti se silným vegetativním doprovodem. Záchvat je vyvolán chybnou interpretací normálních fyziologických jevů. Například bušení srdce při chůzi do schodů je vnímáno jako [[palpitace]] při závažné arytmii nebo známka [[akutní infarkt myokardu|srdečního infarktu]]. Strach ze [[smrt]]i vyvolá intenzivní vegetativní doprovod, který nemocného utvrdí v oprávěnosti jeho obav. Paroxysmy začínají náhle a trvají obvykle několik minut. Průběh bez léčby je chronický, sekundárně se mohou rozvinout i jiné úzkostné poruchy (agorafobie) nebo [[deprese]].<br />
<br />
=== Smíšená úzkostně depresivní porucha ===<br />
Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje jak některými příznaky úzkostné poruchy, tak příznaky deprese. Žádný ze symptomů ale nepřevažuje natolik, aby mohla být učiněna samostatná definitivní diagnóza. Nemocný má pocit, že nic nezvládá, je neužitečný, nikdo jej nemá rád a o budoucnosti uvažuje velmi pesimisticky. Nemoc má chronický průběh a je velmi invalidizující. <br />
<noinclude><br />
=== Odkazy ===<br />
==== Související články ====<br />
* [[Fobické úzkostné stavy]]<br />
* [[Obsedantně-kompulzivní porucha]]<br />
* [[Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení]]<br />
==== Použitá literatura ====<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 9788072625864<br />
| příjmení1 = Raboch<br />
| jméno1 = Jiří<br />
| příjmení2 = Pavlovský<br />
| jméno2 = Pavel<br />
| titul = Klinická psychiatrie v denní praxi<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = c2008<br />
| strany = 105–112<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Psychiatrie]]<br />
[[Kategorie:Psychologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178633
Diskuse:Germinální nádory
2012-01-22T18:31:33Z
<p>Barri: pravopis</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Cemnotar, 6. 1. 2011 = Cat.katka, 22. 1. 2012<br />
|citace = Ivetttak, 23. 11. 2010<br />
|kategorie_a_portály = Michaela Mužilová, 23. 11. 2010; Michaela Mužilová, 23. 11. 2010<br />
|synonyma_a_název = Kuželka, 5. 6. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = <br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování = = Barri, 22. 1. 2012 <br />
|pravopis = = Barri, 22. 1. 2012<br />
|typografie = <br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178632
Diskuse:Germinální nádory
2012-01-22T18:31:08Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Cemnotar, 6. 1. 2011 = Cat.katka, 22. 1. 2012<br />
|citace = Ivetttak, 23. 11. 2010<br />
|kategorie_a_portály = Michaela Mužilová, 23. 11. 2010; Michaela Mužilová, 23. 11. 2010<br />
|synonyma_a_název = Kuželka, 5. 6. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = <br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování = = Barri, 22. 1. 2012 <br />
|pravopis = <br />
|typografie = <br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178631
Germinální nádory
2012-01-22T18:30:34Z
<p>Barri: /* Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované) */ prolinkování</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také [[Sertoliho buňky]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do [[mužské pohlavní ústrojí|nadvarle]]te, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce [[α1-fetoproteinu]], který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý<br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce [[maligní]], krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující [[hCG]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje [[hCG]], jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – [[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]]…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s [[těhotenství]]m prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří [[zárodečné listy|zárodečných listů]] různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se [[dermoidní cysta]]), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, [[štítná žláza]], [[hlenotvorný epithel]], hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, [[chrupavka]], [[kost]]…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny [[maligní|znaky malignity]] až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178630
Germinální nádory
2012-01-22T18:27:41Z
<p>Barri: /* Choriokarcinom */ prolinkování</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také [[Sertoliho buňky]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do [[mužské pohlavní ústrojí|nadvarle]]te, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce [[α1-fetoproteinu]], který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý<br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce [[maligní]], krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující [[hCG]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje [[hCG]], jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – [[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]]…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s [[těhotenství]]m prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178629
Germinální nádory
2012-01-22T18:25:17Z
<p>Barri: /* Embryonální karcinom */ prolinkování</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také [[Sertoliho buňky]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do [[mužské pohlavní ústrojí|nadvarle]]te, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce [[α1-fetoproteinu]], který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý<br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce [[maligní]], krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující [[hCG]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178628
Germinální nádory
2012-01-22T18:24:46Z
<p>Barri: /* Embryonální karcinom */ prolinkování</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také [[Sertoliho buňky]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do [[mužské pohlavní ústrojí|nadvarle]]te, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce [[α1-fetoproteinu]], který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý<br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce [[maligní]], krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující hCG<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178627
Germinální nádory
2012-01-22T18:24:15Z
<p>Barri: /* Nádor ze žloutkového váčku */ prolinkování</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také [[Sertoliho buňky]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do [[mužské pohlavní ústrojí|nadvarle]]te, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce [[α1-fetoproteinu]], který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý<br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce maligní, krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující hCG<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178626
Germinální nádory
2012-01-22T18:23:20Z
<p>Barri: /* Seminom */ prolinkování; překlep</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také [[Sertoliho buňky]]<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do [[mužské pohlavní ústrojí|nadvarle]]te, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce α1-fetoproteinu, který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý <br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce maligní, krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující hCG<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178625
Germinální nádory
2012-01-22T18:21:44Z
<p>Barri: /* Seminom */ pravopis</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří xcarakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také Sertoliho buňky<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do nadvarlete, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce α1-fetoproteinu, který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý <br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce maligní, krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující hCG<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Germin%C3%A1ln%C3%AD_n%C3%A1dory&diff=178624
Germinální nádory
2012-01-22T18:21:00Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>'''Germinální nádory''' jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních [[kmenové buňky|kmenových buněk]], které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické. <br />
<br />
# nádory z '''prvopohlavních buněk''' (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy<br />
# nádory z '''kmenových buněk''', které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):<br />
#* '''somatické''' – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu<br />
#* '''extrasomatické''' – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
<br />
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá [[varle|varlata]]), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v [[retroperitoneum|retroperitoneu]], předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.<br />
<br />
==Seminom==<br />
* v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá '''dysgerminom'''<br />
* vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí<br />
* [[maligní]] <br />
<br />
'''''mikroskopie''''': tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jarérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří xcarakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také Sertoliho buňky<br />
<br />
'''''makroskopie''''': zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do nadvarlete, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin<br />
<br />
'''''prognóza''''': do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná<br />
<br />
==Nádor ze žloutkového váčku==<br />
* vysoce maligní<br />
* bývá součástí smíšených nádorů<br />
'''''mikroskopie''''': nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce α1-fetoproteinu, který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky<br />
'''''makroskopie''''': neohraničený, žlutý <br />
<br />
==Embryonální karcinom==<br />
* vysoce maligní, krajně nediferencovaný<br />
* většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)<br />
'''''mikroskopie''''': jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující hCG<br />
<br />
'''''makroskopie''''': šedobílý, prokrvácený, neohraničený<br />
<br />
==Choriokarcinom==<br />
* maligní<br />
* nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)<br />
* produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie<br />
* metastazuje hematogenně ([[plíce]], [[mozek]], kosti, [[játra]])<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:<br />
* disociovaný<br />
* nediferencovaný<br />
* diferencovaný<br />
<br />
<br />
* syncytiotrofoblastický<br />
* cytotrofoblastický<br />
* smíšený<br />
<br />
'''''makroskopie''''': měkký, prokrvácený<br />
<br />
'''''prognóza''''': u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na [[Protinádorová terapie|chemoterapii]], ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná<br />
<br />
==Polyembryom==<br />
* vzácný, maligní <br />
* bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady<br />
'''''mikroskopie''''': nádorový parenchym je uspořádán do tzv. '''embryonálních tělísek''' uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya<br />
<br />
==Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)==<br />
* nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:<br />
* teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele<br />
* teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)<br />
* teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)<br />
<br />
===Koetánní teratom===<br />
* „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus <br />
* většinou [[benigní]] (u mužů po pubertě maligní)<br />
* častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní<br />
<br />
'''''mikroskopie''''': mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. '''monodermálních teratomech''', příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)<br />
<br />
'''''makroskopie''''': unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty<br />
<br />
===Teratom diferencovaný s maligním zvratem===<br />
* označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)<br />
<br />
===Teratom nezralý===<br />
* podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu<br />
<br />
'''''makroskopie''''': mívá solidní strukturu<br />
<br />
'''''prognóza''''': biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně<br />
<br />
==Smíšené germinální nádory==<br />
* jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených<br />
'''''prognóza''''': prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení <br />
<br />
'''alternativní rozdělení'''<br />
# nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom<br />
# nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:<br />
#* extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom<br />
#* somatické tkáně – teratomy v užším smyslu<br />
#* nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Zdroj===<br />
PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
===Použitá literatura===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Stříteský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Patologie<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2001<br />
| isbn = 80-86297-06-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Axon&diff=178623
Diskuse:Axon
2012-01-22T18:17:27Z
<p>Barri: prolinkování</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Kotletka, 12. 1. 2012<br />
|citace = Kotletka, 12. 1. 2012<br />
|kategorie_a_portály = Jančulína, 12. 1. 2012<br />
|synonyma_a_název<br />
|členění_a_nadpisy = Kotletka, 12. 1. 2012<br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování = Barri, 22. 1. 2012<br />
|pravopis = Mizugameza, 8.1.2012<br />
|typografie = Kotletka, 12. 1. 2012<br />
}}</div>
Barri
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Axon&diff=178622
Axon
2012-01-22T18:15:54Z
<p>Barri: /* Stavba Axonu */ prolinkování</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Axon.jpg|thumb|right|300px|Axon]]<br />
Většina [[neuron|neuronů]] má pouze jeden axon. [[Buněčná membrána]], která ohraničuje axon, se nazývá [[axolemma]]. [[Cytoplasma]] obsažená v axonu se nazývá [[axoplasma]]. Axon většinou odstupuje z těla neuronu, jen výjimečně z hlavního dendritu. Axon má cylidrický tvar, jeho průměr je konstantní, v průběhu axonu se nemění. Podle velikosti tloušťka neuronu kolísá tloušťka axonu od 1 do 20 μm. Délka axonu je různá, ale může dosahovat až 100 cm (například axony motorických neuronů předních rohů míšních – inervace svalů dolních končetin). Ve svém průběhu se axon většinou nevětví, jen někdy krátce po odstupu od těla neuronu vysílá větev, která se vrací do blízkosti neurocytu – kolaterální větve, neboli kolaterály. Axon se bohatě větví až na svém distálním konci, kde vytváří terminální arborizaci.<br />
<br />
==Typy axonů==<br />
Podle rychlosti vedení vzruchu, která je přibližně přímo úměrná tloušťce axonu, rozeznáváme v periferním nervovém systému tři základní typy axonů (do této klasifikace spadají i periferní větve výběžků pseudounipolárních neuronů). <br />
*A-vlákna jsou myelinizovaná<br />
**Aα-vlákna (12–20 μm, 70–120 ms<sup>-1</sup>) zajišťují propriocepci a somatickou hybnost<br />
**Aβ-vlákna (5–12 μm, 30–70 ms<sup>-1</sup>) vedou informace o dotyku a tlaku<br />
**Aγ-vlákna (3–6 μm, 15–30 ms<sup>-1</sup>) zajišťují hybnost intrafusálních svalových vláken<br />
**Aδ-vlákna (2–5 μm, 12–30 ms<sup>-1</sup>) předávají zprávy o [[bolest]]i a teplotě<br />
*B-vlákna (3 μm, 3–15 ms<sup>-1</sup>) jsou rovněž myelinizovaná a představují pregangliová autonomní vlákna<br />
*C-vlákna jsou nemyelinizovaná a jsou to jednak postgangliová vlákna sympatiku (0,3–1,3 μm, 0,3–1,3 ms<sup>-1</sup>), jednak se podílejí na vedení informace o bolesti (0,4–1,2 μm, 0,5–2 ms<sup>-1</sup>). <br />
<br />
Podle typu axonů jsou často pojmenovávány i jejich neurocyty.<br />
<br />
==Stavba Axonu==<br />
Odstupový konus je počáteční kónický úsek axonu. Axoplasma odstupového konusu se liší od cytoplasmy neurocytu. Nevyskytuje se zde [[Granulární endoplazmatické retikulum|granulární endoplazmatické retikulum]], ale naopak četné elementy [[Cytoskelet|cytoskletu]] – neurotubuly a neurofilamenta – zde vytvářejí drobné svazky.<br />
<br />
Iniciální segment nacházíme u [[Myelin|myelinizovaných]] axonů. Představuje úsek mezi odstupovým konusem a místem, kde začíná myelinová pochva. Z funkčního hlediska je velmi důležitý. Je rozhodující pro vytvoření a šíření [[Akční potenciál|akčního potenciálu]]. V axolemě iniciálního segmentu jsou lokalizovány ve velkém počtu [[iontové kanály]], které jsou nezbytné pro tvorbu a propagaci změn elektrického potenciálu. Penetrující integrální membránové proteiny jsou vážícím proteinem ankyrinem zakotveny k elementům cytoskeletu a k vrstvičce elektronově densního materiálu, která se v iniciálním segmentu nachází pod axolemou. Neurotubuly a neurofilamenta tu probíhají ve svazcích.<br />
<br />
Vlastní axon obsahuje v cytoplasmě malý počet mitochondrií, ojedinělé tubuly hladkého endoplasmatického retikula, četné neurotubuly a neurofilamenta. V axonech nacházíme odlišné proteiny připojené k mikrotubulům než v dendritech. Vyskytuje se zde MAP1 a pro axony specifický MAP tau (tubulin-associated unit), který urychluje polymerizaci tubulinu a stabilizuje mikrotubuly tím, že vytváří 18 nm dlouhé můstky, které vzájemně váží sousední mikrotubuly. Tato schopnost MAP tau přispívá k velké stabilitě axonálních mikrotubulů. Absence organel, které jsou zapojeny do proteosyntézy, je důkazem závislosti na neurocytu. Axolemma obsahuje v celém průběhu axonu napěťově ovládáné iontové kanály, u myelinizovaných axonů jsou iontové kanály soustředěny v oblastech [[Ranvierovy zářezy|Ranvierových zářezů]].<br />
<br />
Koncová část axonu se větví. Tuto oblast nazýváme terminální arborizace ([[telodendron]]). Terminální větévky axonu se na svých koncích rozšiřují v terminální butony (boutons terminaux) a přicházejí do styku s membránou jiných buněk.<br />
<br />
Do rozšířené koncové části axonu nezasahují neurofilamenta a neurotubuly. Nacházíme zde ale četné mitochondrie a především synaptické vesikuly (průměr obvykle 20–65 nm). Synaptické vesikuly obsahují chemické mediátory odpovědné za přenos nervového vzruchu. Elektrický impuls je na synapsi tedy převeden na chemický, aby byl vzápětí vrácen do elektrické podoby. Chemické mediátory jsou nejčastěji [[acetylcholin]] (má své nikotinové a muskarinové receptory) nebo [[noradrenalin]]. V CNS byla popsána celá řada dalších – např. [[GABA|kyselina gamaaminomáselná (GABA)]], [[adrenalin]], [[kyselina glutamová]], [[dopamin]], [[serotonin]], [[glycin]], [[histamin]], v PNS se uplatňují i [[ATP]] a [[adenosin]] v tzv. purinergních synapsích, velmi často mezi výběžkem neuronu a jinou buňkou, epitelovou nebo hladkou svalovou, méně často se zde setkáme se synapsemi histaminergními (u senzitivních nervů), dopaminergními (vegetativní ganglia) a serotoninergními (Auerbachův plexus). Morfologicky lze od sebe některé některé typy synaptických vesikul odlišit – světlé, sférické vesikuly s acetylcholinem nebo vesikuly s elektronově denzním jádrem, kde byl prokázán noradrenalin. V zakončeních některých axonů byly nalezeny větší vesikuly (průměr 80–90 nm), jejichž obsah není znám.<br />
<br />
==Synaptofysin a synapsin I==<br />
V synaptických vesikulách lze imunocytochemickými metodami prokázat přítomnost proteinů – např. [[synaptofysin]] – glykoprotein přítomný v membránách synaptických vesikul, který hraje úlohu při koncentraci chemických mediátorů v synaptických vesikulách.<br />
<br />
Synaptické vesikuly jsou v dilatovaných koncových částech axonu vzájemně spojeny vláknitým proteinem, který se nazývá synapsin I. Silnější filamenta tvořená proteinem podobným spektrinu pak přes ankyrin váží synapsin k integrálním membránovým proteinům presynaptické buněčné membrány. Synaptické vesikuly jsou tak udržovány v blízkosti této membrány.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Použitá literatura ==<br />
*{{Citace<br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 =Vajner<br />
|jméno1 = Luděk<br />
|příjmení2 =UHLÍK<br />
|jméno2 = Jiří <br />
|příjmení3 = Konrádová<br />
|jméno3 = Václava <br />
|kolektiv = ne<br />
|titul = Lékařská histologie I.: Cytologie a obecná histologie<br />
|vydání = 1<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = Karolínum<br />
|rok = 2010<br />
|isbn = 978-80-246-1860-9<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Histologie]]<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>
Barri