https://www.wikiskripta.eu/api.php?action=feedcontributions&user=Cat.katka&feedformat=atom
WikiSkripta - Příspěvky [cs]
2024-03-28T09:00:51Z
Příspěvky
MediaWiki 1.39.1
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:11._WikiV%C3%ADkend/seznam_%C3%BA%C4%8Dastn%C3%ADk%C5%AF&diff=204953
Fórum:11. WikiVíkend/seznam účastníků
2012-10-15T17:54:50Z
<p>Cat.katka: /* Nezúčastní se */nezapsání se</p>
<hr />
<div>19.–21. října 2012.<br />
<br />
== Účast potvrdili ==<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Jméno !! Poznámky !! Fotka <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Pavel Dusek|Pavel Dušek]] || pouze pátek a část soboty || [[Soubor:Pavel Dusek.jpg|30px|link=Uživatel:Pavel Dusek]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Cemnotar|Jiří Mudruňka]] || || [[Soubor:Jiri Mudrunka.jpg|30px|link=Uživatel:Cemnotar]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Iannadecz|Jana Tesařová]] || || [[Soubor:Tesarova_Jana.jpg|30px|link=Uživatel:Iannadecz]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Mvejr|Martin Vejražka]] || || [[Soubor:Martin Vejražka.jpg|30px|link=Uživatel:Mvejr]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Azrael|Antonín Šípek]] || || [[Soubor:Antonín Šípek.jpg|30px|link=Uživatel:Azrael]]<br />
|-<br />
| [[Paulína Maslíková|Paulína Maslíková]] || potrebovala by som požičiať spacák,vopred ďakujem ||<br />
|-<br />
|| [[Uživatel:BillyBones|Honza Mudruňka]]|| || [[Soubor:BillyBones.jpg|30px|link=Uživatel:BillyBones]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Johan|Jan Tomiška]] || || <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Tomino|Tomáš Plucha]] || ||<br />
|-<br />
|| [[Uživatel:Mahowny|Josef Brychta]]|| || [[Soubor:Josef Brychta.jpg|30px|link=Uživatel:Mahowny]]<br />
|-<br />
|| [[Uživatel:Misstery|Michaela Miklíková]]|| || [[Soubor:Michaela Miklíková.jpg|30px|link=Uživatel:Misstery]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Ready|Jan Jirků]] || cesta tam samostatně, zpět hromadně; dorazím až v sobotu || [[Soubor:Jan Jirků.jpg|30px|link=Uživatel:Ready]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Katkel|Katarína Žiaková]] || ||[[Soubor:Katkel.png|30px|link=Uživatel:Katkel]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Držiak|Jakub Žiak]] || ||[[Soubor:Držiak.jpg|30px|link=Uživatel:Držiak]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Josmart|Josef Martiňák]] || ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Martina Ševčíková|Martina Ševčíková]] || Dorazím v pátek později (do 18:00 jsem ve škole) || [[Soubor:M.jpg|30px|link=Uživatel:Martina Ševčíková]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Effrena|Lenka Ruferová]] || Dorazím v pátek později (do 18:00 jsem ve škole) :-) ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:kikiku|Kristýna Kučerová]] || v pátek dorazím později, do 18:00 jsem v terminálovně ||<br />
[[Soubor:Kucerova Kristyna.jpg|30px|link=Uživatel:Kikiku]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Andie|Andrea Kovářová]] || pouze pátek a sobota ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Valtameri|Valtameri]] || sobota, zbytek ještě upřesním ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:TinaM|Kristýna Mixová]] || pouze pátek a sobota ||<br />
|}<br />
<br />
==Nezúčastní se== <!---- Důvod neúčasti je třeba doložit omluvenkou podepsanou rodiči ☺ ---> <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Jméno<br />
! Poznámky<br />
! Obrázek<br />
|-<br />
|[[Uživatel:CeSt|Čestmír Štuka]] ||v tomhle termínu fakt nemůžu|| [[Soubor:CeSt2.jpg|30px|link=Uživatel:CeSt]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Icewalker|Filip Mareš]] || příprava na státnici z chirurgie || [[Soubor:Filip Mareš.jpg|30px|link=Uživatel:Icewalker]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Sidd|Zdeněk Šteffek]] || svatba || [[Soubor:Sidd.jpg|30px|link=Uživatel:Sidd]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Weru|Veronika Zemanová]] || učení na státnici z interny || [[Soubor:Weru.jpg|30px|link=Uživatel:weru]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Dusan|Dušan Ospalík]] || příprava na státnici z chirurgie || [[Soubor:Dušan_Ospalík.jpg|30px|link=Uživatel:Dusan]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:JANKA|Jana Janovcová]] || príprava na skúšku z psychiatrie, možem svoj spacák posunúť Paulíne || [[Soubor:Jana_Janovcová.jpg|30px|link=Uživatel:JANKA]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Cat.katka|Katka Kůlová]] || práce :-( || [[Soubor:Cat.katka.JPG|30px|link=Uživatel:Cat.katka]]<br />
|-<br />
|}</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:10._WikiV%C3%ADkend/seznam_%C3%BA%C4%8Dastn%C3%ADk%C5%AF&diff=196181
Fórum:10. WikiVíkend/seznam účastníků
2012-06-12T18:02:47Z
<p>Cat.katka: /* Nezúčastní se */ připsání se</p>
<hr />
<div>10. wikivíkend 29. června–1. července 2012<br />
<br />
== Účast potvrdili ==<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Jméno !! Poznámky !! Fotka <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Mvejr|Martin Vejražka]]|| || [[Soubor:Martin Vejražka.jpg|30px|link=Uživatel:Mvejr]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Icewalker|Filip Mareš]]|| || [[Soubor:Filip_Mareš.jpg|30px|link=Uživatel:Icewalker]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:JANKA|Jana Janovcová]]|| || [[Soubor:Jana_Janovcová.jpg|30px|link=Uživatel:JANKA]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Ready|Jan Jirků]]|| || [[Soubor:Jan Jirků.jpg|30px|link=Uživatel:Ready]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:CeSt|Čestmír Štuka]] || || [[Soubor:CeSt2.jpg|30px|link=Uživatel:CeSt]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Azrael|Antonín Šípek]] || Možná budu mít službu :-( Ještě to upřesním....|| [[Soubor:Antonín Šípek.jpg|30px|link=Uživatel:Azrael]] <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Tomino|Tomáš Plucha]] || Tak jasně, že jedu ;-) !! || <br />
|-<br />
| [[Uživatel:Iannadecz|Jana Tesařová]] || +1 1/2 pokud nám zdraví dovolí|| <br />
|}<br />
<br />
==Nezúčastní se== <!---- Důvod neúčasti je třeba doložit omluvenkou podepsanou rodiči ☺ ---> <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Jméno<br />
! Poznámky<br />
! Obrázek<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Sidd|Zdeněk Šteffek]] || mimo ČR || [[Soubor:Sidd.jpg|30px|link=Uživatel:Sidd]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Cemnotar|Jiří Mudruňka]] || zkoušky || [[Soubor:Jiri Mudrunka.jpg|30px|link=Uživatel:Cemnotar]]<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Josmart|Josef Martiňák]] || mimo ČR ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Cooba|Jakub Štefela]] || mimo ČR ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Cernater|Tereza Černá]] || zkoušky ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Andie|Andrea Kovářová]] || dovolená, bohužel ne mimo ČR:) ||<br />
|- <br />
| [[Uživatel:StenDy|Stanislav Smutný]] || mimo ČR ||<br />
|-<br />
| [[Uživatel:Cat.katka|Kateřina Kůlová]] || mimo ČR ||</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Patologie&diff=194614
Portál:Patologie
2012-05-21T20:27:13Z
<p>Cat.katka: +odkaz</p>
<hr />
<div><!-- Portál: Fyziologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál | obrázek=Patologie.png|pozadí = #FFD700}}<br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #AA80EE;"><center>Odkazy a literatura</div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #AA80EE;"><br />
{|width=100%<br />
|style="width:33%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Zkouška'''</big><br />
|-<br />
|<br />
*[[Portál:Otázky z patologie (1. LF, VL)|Zkouškové otázky pro všeobecné lékaře (1. LF UK)]]<br />
*[[Portál:Otázky z patologie (2. LF, VL)|Zkouškové otázky pro všeobecné lékaře (2. LF UK)]]<br />
*[[Portál:Otázky z patologie (1. LF, ZL)|Zkouškové otázky pro zubní lékaře (1. LF UK)]]<br />
|}<br />
<br />
|style="width:33%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Materiály'''</big><br />
|-<br />
| <br />
* {{Mefanet|http://portal.mefanet.cz/disciplina-26-patologie-a-soudni-lekarstvi.html|MEFANET portál Patologie a soudního lékařství}}<br />
* [http://pau.lf1.cuni.cz/article.asp?nDepartmentID=2949&nArticleID=9930&nLanguageID=1 Textové části prezentací] (1. LF UK)<br />
* [http://www.ikem.cz/www?docid=1005040 Výukové materiály prim. Honsové, přednášky z patologie ledvin] (1. LF UK, IKEM)<br />
* [https://atlases.muni.cz/atlases/stud/atl_cz/sect_main.html Atlas patologie pro studenty medicíny] (Brno)<br />
* [http://www.lfhk.cuni.cz/vip/ Virtuální preparáty - atlas patologických preparátů] (LF HK UK)<br />
* [http://www.patola.cz Stránky věnované patologii se souborem testových otázek] (3. LF UK)<br />
|}<br />
<br />
|style="width:33%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Pracoviště'''</big><br />
|-<br />
|<br />
* [http://pau.lf1.cuni.cz/ Patologický ústav 1. LF UK]<br />
* [http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/upa/vyuka.htm Patologický ústav 2. LF UK]<br />
* [http://old.lf3.cuni.cz/patologie/ Patologický ústav 3. LF UK]<br />
* [http://www.fingerland.cz/ Fingerlandův ústav patologie LF HK UK]<br />
|}<br />
|}<br />
</div><!-- Konec první tabulky --><br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #AA80EE;"><center>Obecná patologie</div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #AA80EE;"><br />
{|width=100%<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;border:"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Buněčný základ patologických změn'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|[[Cytopatologie]]<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color: transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Regresivní změny'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|[[Smrt]] • [[Posmrtné změny]] • [[Nekróza]] • [[Apoptóza]] • [[Gangréna]] • [[Atrofie]] • [[Dystrofie]] • [[Poruchy mezibuněčné hmoty]] • [[Oxidačný stres]] • [[Fibrinoidní dystrofie]] • [[Hlenová dystrofie]] • [[Hyalinní dystrofie]] • [[Hyalinní zkapénkovatění]]<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Progresivní změny'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Progresivní změny]] • [[Regenerace]] • [[Reparace]] • [[Hyperplázie|Hyperplázie]] • [[Hypertrofie|Hypertrofie]] • [[Metaplázie]] • [[Kožní eflorescence]] • [[Hojení rány]] • [[Granuloma pyogenicum]]<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color: transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Poruchy metabolismu'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color: transparent"<br />
| [[Dědičné metabolické poruchy malých molekul]] • [[Dědičné metabolické poruchy komplexních molekul]] • [[Dědičné metabolické poruchy]]<br />
|-<br />
| '''Poruchy metabolismu bílkovin a aminokyselin:''' [[Amyloidóza]]<br />
|-<br />
| '''Poruchy metabolismu tuků:''' [[Steatóza]] • [[Lipidózy]]<br />
|-<br />
| '''Poruchy metabolismu sacharidů:''' [[Poruchy metabolismu glykogenu]] • [[Glykogenózy]] • [[Mukopolysacharidózy]] <br />
|-<br />
| '''[[Poruchy metabolismu vody]]''' <br />
|-<br />
| '''Poruchy metabolismu minerálů:''' [[Patologické zvápenění]]<br />
|-<br />
| '''Ostatní poruchy metabolismu:''' [[Antrakóza]] • [[Arthritis uratica]] • [[Konkrementy]] • [[Krystaly]] • [[Litiáza]] • [[Lyzosomální onemocnění]] • [[Pigment]] • [[Tezaurismózy]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Oběhový systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|'''Poruchy oběhu:''' [[Hemolýza]] • [[Trombóza]] • [[Embolie]] • [[Paradoxní embolie]] • [[Hyperemie|Hyperémie]] • [[Ischémie]] • [[Anémie]] • [[Hemoglobinopatie]] • [[Krvácení]] • [[Hemoragické diatézy (patologie)|Hemoragické diatézy]] • [[Otok]] • [[Šok]] <small>• [[Distribuční šok|distribuční]] • [[Kardiogenní šok|kardiogenní]] • [[Obstrukční šok|obstrukční]] • [[Hypovolemický šok|hypovolemický]]</small> • [[Cirkulační kolaps]] • [[Srdeční selhání (patologie)|Srdeční selhání]] • [[Posthemoragická anémie]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''[[Zánět]]'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|<br />
* [[Projevy zánětu]] • <small> [[Mikroskopické projevy zánětu|Mikroskopické projevy]] • [[Makroskopické projevy zánětu|Makroskopické projevy]] </small> <br />
* [[Zánět granulomatózní]] • [[Histamin]] • [[Hojení rány]] • [[Tuberkulóza (patologie)|Tuberkulóza]] • [[Ulcerácia|Ulcerace]] • [[Záněty exsudativní intersticiální]] • [[Záněty exsudativní povrchové]] • [[Zánět proliferativní a hojení]] • [[Bakteriémie]] • [[Absces]] • [[Infekční sklerom]] • [[Lepra (patologie)|Lepra]] • [[Panaricium]]<br />
|} <br />
|}<!-- Konec levého sloupce --><br />
<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color: transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;border:"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Infekce a etiologická patologie'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Sepse]]<br />
|-<br />
| [[Brucelóza]] • [[Ehrlichióza]] • [[Lymeská borrelióza]] • [[Aktinomykóza]] • [[Rickettsiózy]] • [[Tuberkulóza (patologie)|Tuberkulóza]] • [[Botulismus]]• [[Syfilis]] • [[Lepra (patologie)|Lepra]] • [[Infekční sklerom]]<br />
|-<br />
| '''[[Dermatofytózy|Mykózy]]:'''<br />
|-<br />
| '''Parazitární infekce:''' [[Toxoplazmóza]] • [[Chagasova choroba]] • [[Spavá nemoc]] <br />
|-<br />
| '''Virové infekce:'''<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Imunitní systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Imunodeficience]] • [[Alergie]] • Imunopatologické reakce [[Imunopatologická reakce I. typu|I. typu]], [[Imunopatologická reakce II. typu|II. typu]], [[Imunopatologická reakce III. typu|III. typu]], [[Imunopatologická reakce IV. typu|IV. typu]] • [[Autoimunitní onemocnění] • [[Systémová sklerodermie]] • [[Poruchy imunity]]<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color: transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Obecná onkologie'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Mechanismy vzniku nádorů]] • [[(Proto)onkogeny]] • [[Nádory]] • [[Prekancerózy]] • [[Biologické vlastnosti nádorů]] • [[Benigní]] • [[Maligní]] • [[Karcinogeny]] • [[Kancerogeneze]] • [[Hematogenní]]<br />
|-<br />
| '''[[Pseudotumory]]:''' [[Hyperplázie|Hyperplázie]] • [[Cysty]] • [[Retenční cysty]] • [[Zánětlivý pseudotumor]] • [[Poruchy embryonálního vývoje tkání]] • [[Polyp|Polypy]]<br />
|-<br />
|'''[[Nádory mezenchymové]]:''' [[Myxoma|Myxom]] • [[Lipom]] • [[Liposarkom]] • [[Lipoblastom]] • [[Hibernom]] • [[Chondrom]] • [[Osteom]] • [[Osteosarkom]] • [[Hemangiom]] • [[Fibrom]] • [[Xantom]]<br />
|-<br />
| '''[[Nádory epitelové]]:''' [[Karcinom]] • [[Mesotelioma]] • [[Karcinoid]]<br />
|-<br />
| '''[[Nádory neuroektodermové]]:''' [[Melanom]]<br />
|-<br />
| '''[[Nádory smíšené]]:''' [[Nádory germinální]]<br />
|-<br />
| '''[[Nádory hematogenní]]:''' [[Akutní myeloidní leukemie]] • [[Akutní lymfatická leukemie]] • [[Chronická myeloidní leukemie]] • [[Chronická lymfatická leukemie]] • [[Leukemie z vláskových buněk]] • [[Maligní lymfom]] • [[Mnohočetný myelom]] • [[Histiocytózy]] • [[Burkittov lymfom]]<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#87CEFA;text-align:center" | <big>'''Nezařazené'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:#E0FFFF"<br />
<br />
* [[Malformace]]<br />
* [[Polandova anomálie]]<br />
* [[Patologie - rozdělení oboru, metody vyšetření a technické zpracování vzorku]]<br />
| <br />
|} <br />
|}<br />
|}<br />
</div><!-- Konec druhé tabulky --><br />
<br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #AA80EE;"><center>Speciální patologie</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #AA80EE;"><br />
{|width=100%<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
| class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Oběhový systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| '''Cévy:''' [[Ateroskleróza]] • [[Aneurysma]] <small>• [[Výduť břišní aorty]] </small> • [[Skleróza]] • [[Systémové vaskulitidy]] <small>• [[Obrovskobuněčná arteriitida]] • [[Takayasuova arteriitida]] • [[Polyarteriitis nodosa]] • [[Kawasakiho nemoc]] • [[Lymfadenitidy]] • [[Mikroskopická polyangiitida]] • [[Wegenerova granulomatóza]] • [[Syndrom Churgův-Straussové]] • [[Henochova-Schönleinova purpura]] • [[Esenciální kryoglobulinemie]]</small> • [[Trombangiitis obliterans]] • [[Bércový vřed]] • [[Poruchy žilního oběhu/Repetitorium|Repetitorium poruchy žilního oběhu]]<br />
* '''Nádory:'''<br />
|-<br />
| '''Srdce:''' [[Vrozené srdeční vady]] • [[Získané srdeční vady]] • [[Ischemická choroba srdeční]] <small>• [[Infarkt myokardu (patologie)|Infarkt myokardu]] • [[Angina pectoris]] • [[Prinzmetalova angina pectoris]] • [[Koronární syndrom X]] • [[Náhlá srdeční smrt]]</small> • [[Arteriální hypertenze]] • [[Cor pulmonale]] • [[Kardiomegalie]] • [[Sarkoidóza/srdce]] • [[Onemocnění chlopní pravého srdce]]<br />
* ''Endokard:'' [[Endokarditida]] <small>• [[Neinfekční endokarditida]] • [[Infekční endokarditida]]</small> • [[Chlopenní vady]]<br />
* ''Myokard:'' [[Arytmogenní dysplazie pravé komory]] • [[Kardiomyopatie]] <small>• [[Dilatační kardiomyopatie|dilatační]] • [[Restrikční kardiomyopatie|restrikční]] • [[Hypertrofická kardiomyopatie|hypertrofická]]</small> • [[Myokarditida]]<br />
* ''Perikard:'' [[Perikarditida (patologie)|Perikarditida]]<br />
* '''Nádory:''' [[Primární nádory srdce]] • [[Sekundární nádory srdce]] • [[Hemangiom]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
| class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Krevní a mízní systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Hemofilie]] • [[Anémie]] • [[Trombocytopenie]] <small>• [[Trombocytopenie ze snížené tvorby trombocytů]] • [[Trombocytopenie ze zvýšeného zániku trombocytů]] • [[Idiopatická trombocytopenická purpura]] • [[Trombotická trombocytopenická purpura]]</small> • [[Trombóza]] • [[Diseminovaná intravaskulární koagulace]] • [[Neutropenie u dětí]] • [[Sarkoidóza/krev]] • [[Toxémie]] • [[Petechie]] • [[May-Hegglinova anomálie]] • [[Nenádorové lymfadenopatie]] • [[Sarkoidóza/lymfatický systém]]<br />
* '''Nádory:''' [[Leukemie]] <small>• [[Akutní myeloidní leukemie]] • [[Akutní lymfatická leukemie]] • [[Chronická myeloidní leukemie]] • [[Chronická lymfatická leukemie]] • [[Leukemie z vláskových buněk]]</small> • [[Maligní lymfom]] • [[Plazmocelulární myelom]] • [[Nádory hematogenní]] • [[Sézaryho syndrom]] •[[Burkittov lymfom]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
| class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Dýchací systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Emfyzém]] • [[Pneumokoniózy]] ([[Onemocnění z azbestu]] • [[Azbestóza]] • [[Silikóza]] • [[Uhlokopská pneumokonióza]]) • [[Sarkoidóza (patologie)|Sarkoidóza]] • [[Kveimův test]] • [[ Tracheomalácie]] • [[Tuberkulóza (patologie)|Tuberkulóza]] <br />
* '''Nádory:''' [[Bronchogenní karcinom]] • [[Nádory plic]] • [[Pancoastův tumor]] • [[Mesotelioma|Mezoteliom]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Gastrointestinální systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|[[Atrice]] • [[Abraze]] • [[Eroze]] • [[Resorpce zubů]] • [[Kalcifikace zubní dřeně]] • [[Epitelové nádory ústní dutiny]] • [[Onemocnění jícnu]] <small>• [[Refluxní choroba jícnu]] • [[Divertikly jícnu]] • [[Barrettův jícen]]</small> • [[Nespecifické střevní záněty]] <small>• [[Ulcerózní kolitida]] • [[Crohnova choroba]]</small> • [[Jaterní cirhóza]] • [[Peritonitida]] • [[Cholelitiáza]] • [[Toxické poškození jater]] • [[Ikterus]] • [[Epulidy]] • [[Fisurální cysty]] • [[Sarkoidóza/játra]] • [[Balzerova nekróza]]<br />
* '''Nádory:''' [[Nádory slinných žláz]] • <small> [[Benigní nádory slinných žláz]] • [[Maligní nádory slinných žláz]]</small> • [[Karcinom pankreatu]] • [[Odontogenní cysty]] • [[Odontogenní nádory]] <small>([[Adenoameloblastom]] • [[Ameloblastom]] • [[Ameloblastický fibrom]] • [[Cementom]] • [[Odontom]])</small> • [[Tumory jater a podjaterní krajiny]] • [[Kolorektální karcinom/patologie|Kolorektální karcinom]] • [[Nádory jícnu]] • [[Nádory ústní dutiny]]<br />
|} <br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color: transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Vylučovací systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent" <br />
|[[Alportův syndrom]] • [[Azotemie]] • [[Glomerulonefritidy]] <small>• [[Membranózní glomerulonefritida]]</small> • [[Hemolyticko-uremický syndrom]] • [[Hydronefróza]] • [[Nefritický syndrom]] • [[Nefrotický syndrom]] • [[Postižení ledvin u diabetes mellitus]] • [[Urolithiasa]] • [[Sarkoidóza/ledviny]]<br />
* '''Nádory:''' [[Nádory ledvin]] • [[Karcinom ledviny]] • [[Benigní nádory ledvin]] • [[Wilmsův tumor]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Pohlavní systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| '''Mužský pohlavní systém:''' [[Benigní hyperplazie prostaty]] <br />
* '''Nádory:''' <br />
|-<br />
| '''Ženský pohlavní systém:''' [[Ovariální cysty]] • [[Mimoděložní těhotenství]]<br />
* '''Nádory:''' [[Myoma uteri]] <br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Nervový systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|[[Difúzní axonální poranění]] • [[Edém mozku]] • [[Encefalitida]] • [[Epilepsie]] • [[Intrakraniální hypertenze]] • [[Leukodystrofie]] • [[Lucidita]] • [[Mozkový absces]] • [[Neurodegenerativní onemocnění]] • [[Hnisavá meningitida (infekce)|Hnisavá meningitida]] • [[Charcotův-Marieův-Toothův syndrom|Charcot Marie Tooth]] • [[Sarkoidóza/nervy]]<br />
* '''Nádory:''' [[Gliomy mozku]] • [[Meningeomy]] • [[Nádory periferních nervů]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Pohybový aparát'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
| [[Osteopoikilóza]] • [[Pagetova choroba]] • [[Morbus Albers-Schönberg]] • [[Osteopenie]] • [[Cherubismus]] • [[Achondroplázie]] • [[Osteogenesis imperfecta]] • [[Osteoporóza]] • [[Fibrózní kostní dysplázie|Osteodysplasia fibrosa]] • [[Rachitis]] • [[Osteodystrophia fibrosa cystica generalisata|Osteodystrophia fibrosa]] • [[Sarkoidóza/pohybový aparát]] • [[Vývojová dysplázie kyčelní|Dysplázie kyčelního kloubu]] • [[Revmatoidní artritida]] • [[Osteoartróza]]<br />
* '''Nádory:''' [[Nádory pohybového aparátu]] • [[Osifikující fibrom]] • [[Ewingův sarkom]] • [[Chondrosarkom]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Endokrinní systém'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
'''Nadledviny:''' [[Adrenogenitální syndrom]] • [[Addisonova choroba]]<br />
|-<br />
|'''Pankreas:''' [[Diabetes mellitus]] • <small>[[Diabetes mellitus 1. typu (endokrinologie) | Diabetes mellitus 1. typu]] • [[Diabetes mellitus 2. typu (endokrinologie) | Diabetes mellitus 2. typu]] • [[Jiné specifické typy diabetes mellitus]]</small><br />
|-<br />
|'''Štítná žláza:''' <br />
* '''Nádory:''' [[Nádory štítné žlázy]] <small>• [[Adenom štítné žlázy|Adenom]] • [[Diferencovaný karcinom štítné žlázy|Diferencovaný karcinom]] • [[Anaplastický karcinom štítné žlázy|Anaplastický karcinom]] • [[Medulární karcinom štítné žlázy|Medulární karcinom]] </small><br />
|-<br />
|'''Ostatní:''' [[Gynekomastie]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Kůže a její deriváty'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|'''Kůže:''' [[Histopatologické změny v kůži]] • [[Candidosis|Kandidóza]] • [[Dermatitis seborrhoica|Seborrhoická dermatitida]] • [[Dermatitis contacta allergica|Kontaktní dermatitida]] • [[Prurigo]] • [[Urticaria]] • [[Systémová sklerodermie]] • [[Pemfigus]] • [[Erysipel]] • [[Albinismus]] • [[Sarkoidóza/kůže]]<br />
* '''Nádory:''' [[Bazaliom]] • [[Kožní lymfom]] • [[Karbunkl]]<br />
|-<br />
| '''Mléčná žláza:''' [[Záněty prsní žlázy]]<br />
* '''Nádory:''' [[Nádory prsu]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Smysly'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|<br />
| '''Oko:''' [[Sarkoidóza/oči]]<br />
* '''Nádory:''' [[Retinoblastom]]<br />
'''Ucho:''' [[Cholesteatom]]<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Patologie novorozence'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;#AA80EE<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#FFD700;text-align:center" | <big>'''Nezařazené'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"| <br />
{| style="background-color:transparent"<br />
* [[Sarkoidóza/metabolizmus Ca]]<br />
<br />
<br />
|<br />
|}<br />
|}<br />
<br />
<br />
|}<br />
</div><!-- Konec třetí tabulky --></div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=N%C3%A1dory_%C3%BAstn%C3%AD_dutiny&diff=194613
Nádory ústní dutiny
2012-05-21T20:25:55Z
<p>Cat.katka: kategorie</p>
<hr />
<div>==Mezenchymové benigní==<br />
# '''fibrom''' – může být ''stopkatý'' (tzv. fibroepitheliální polyp) nebo ''přisedlý'', podle poměru buněk a mezibuněčné hmoty (množství kolagenu) je ''tuhý'' nebo ''měkký'', na povrchu může být ''exulcerovaný'', vyskytuje se kdekoliv v ústní dutině, hlavně v bukální sliznici, variantou je ''obrovskobuněčný fibrom z hvězdicovitých a obrovských mnohojaderných'' (až vzhledu Langhansových buněk) ''fibroblastů'', některé buňky mohou obsahovat zrnka pigmentu, nejčastěji v dásni<br />
# '''lipom''' – měkký, nažloutlý nádor, mikroskopicky z tukového tkáně s příměsí vaziva (až fibrolipom)<br />
# '''hemangiom''' – kapilární, kavernózní, pyogenní granulom, třeba odlišit od teleangiektázií u Rendu-Oslerovy choroby a Sturge-Weberova syndromu<br />
# '''lymfangiom''' – vzácný, hlavně v jazyku a rtu (může působit makroglosii a makrocheilii)<br />
# '''myoblastický myom''' (nádor z granulárních buněk, Abrikosovův nádor) – nejčastěji v jazyku, sliznice nad ním jeví pseudoepiteliomatózní hyperplázii (na rozdíl od myoblastického myomu u novorozenců – tzv. epulis congenita, kdy žádné změny ve sliznici nejsou)<br />
# '''kostní nádory''' – v čelistech nejčastěji osteoklastom a osteom<br />
<br />
==Mezenchymové maligní==<br />
# '''fibrosarkom''' – z měkkých částí i z periostu, periodontu a dřeňových dutin kostí<br />
# '''nádory kostní dřeně''' – Ewingův sarkom a myelom <br />
# '''Kaposiho sarkom''' – u pacientů s AIDS, hlavně na patře<br />
# '''maligní lymfomy''' (tonzily, jazyk, patro a patrové oblouky) + infiltráty u hemoblastóz<br />
<br />
==Neuroektodermové==<br />
'''neurilenom''', '''neurofibrom''', '''pigmentový névus''', '''melanoblastom'''<br />
<br />
==Epitelové benigní==<br />
'''dlaždicobuněčný papilom''' – výskyt hlavně na patře, bukálních sliznici a rtech<br />
<br />
==Epitelové maligní==<br />
různě diferencovaný '''dlaždicobuněčný karcinom''', roste exo- (ca rtu) i endofyticky (ca jazyka)<br />
# '''karcinom rtu''' – hlavně na dolním rtu u starších mužů, metastazuje do submandibulárních a submentálních uzlin<br />
# '''karcinom jazyka''' – nejmalignější nádor ústní dutiny, vzniká na okrajích, hrotu a v kořeni jazyka, roste rychle do hloubky, metastazuje do hlubokých krčních uzlin a hematogenně do plic<br />
# '''karcinom spodiny ústní dutiny a bukální sliznice''' – podobá se biologickým chováním karcinomu jazyka<br />
# '''karcinom dásně''' – v oblasti třetích molárů, postupuje pomalu <br />
# '''verukózní karcinom''' – pomalu rostoucí nádor s nízkým maligním potenciálem, mikroskopicky široké čepy nádorového parenchymu (buňky vysoce diferencovány, nízká mitotická aktivita), parenchym je dobře ohraničen od stromatu, bývá zaměňován za pseudoepitheliomatózní hyperplázii, vyskytuje se především na bukální sliznici a v dásni<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Pastor<br />
| jméno1 = Jan<br />
| název = Langenbeck's medical web page: Nádory<br />
| rok = 2004<br />
| citováno = 2012-05-21 <br />
| url = http://www.freewebs.com/langenbeck/Nadory.rar<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=WikiSkripta:Pracovn%C3%AD_skupiny/Patologie&diff=194612
WikiSkripta:Pracovní skupiny/Patologie
2012-05-21T20:25:03Z
<p>Cat.katka: hotové</p>
<hr />
<div>{| style="text-align: center; border: none; width: 100%;"<br />
|- <br />
|style="width:80px;"|[[Soubor:Ambox warning blue construction.svg|75px|link=Fórum:Pracovní skupiny]] || <span style="color: blue; font-size: 125%;">'''Vítejte na stránce pracovní skupiny Patologie'''</span> || style="width:80px;"| [[Soubor:Patologie.png|75px|link=Fórum:Pracovní skupiny/Patologie]]<br />
|}<br />
<br />
'''''Dotazy směřujte na''''': [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]]<br />
<br />
==Převod patologických textů z webu Langenbeck´s medical web page==<br />
Články k převodu naleznete zde: [http://langenbeck.webs.com/pathologie.htm Langenbeck´s medical web page]<br />
<br />
<br />
Materiály jsou rozděleny do několika souborů: Obecná patologie, Nádory, Obecná etiologie a infekce, Speciální patologie 1 a Speciální patologie 2.<br />
<br />
==Doporučení==<br />
Při převádění textů dodržujte, prosím, tato doporučení:<br />
<br />
* Zdrojové texty jsou psány starším pravopisem, je třeba ho upravit dle [[WikiSkripta:Pravopisná doporučení|pravopisných doporučení]].<br />
* Před založením nového článku vždy zkontrolujte, zda již článek se stejným nebo podobným názvem neexistuje. Použijte fantazii a hledejte i v příbuzných tématech. Používejte vyhledávací políčko.<br />
* Pokud již je vytvořen článek stejného tématu, rozšiřte jej o nové informace.<br />
* Pokud již je vytvořen článek stejného tématu, avšak z pohledu jiného oboru, vytvořte verze článku.<br />
* Zdrojový text může obsahovat podrobnější informace např. o některých onemocněních. Je vhodné ověřit, zda na WikiSkriptech existuje článek s tímto tématem a ten doplnit o nové informace.<br />
* Kategorizujte, u rozšiřovaných článků ověřte, zda je mezi kategoriemi uvedena Patologie.<br />
* Máte-li pocit, že článek potřebuje ještě jiné úpravy a sami si na ně netroufáte, připište je do seznamu.<br />
<br />
<br />
* '''Zdroj''': PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. Uveďte rok vytvoření souboru a datum, kdy jste autora citovali.<http://langenbeck.webs.com>.<br />
Použijte šablonu citace, výsledek pak bude vypadat např. takto: PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. ©2006. [cit. 2009-09-01]. <http://langenbeck.webs.com>.<br />
<br />
* '''Shrnutí editace''': Se souhlasem autora převzato z Pastor, J.: Langenbeck's medical web page. [online] http://langenbeck.webs.com/<br />
<br />
<br />
'''''Vřelé díky za spolupráci!'''''<br />
<br />
==Histopatologické preparáty==<br />
Yale Rosen, M.D. udělil WS souhlas k použití jeho atlasu a sbírky mikroskopických histopatologických obrázků plicních patologií. Obrázky jsou dostupné na http://granuloma.homestead.com/ a http://www.flickr.com/photos/pulmonary_pathology/. Yale Rosen, M.D. svolil k nahrání obrázků pod licencí '''Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 3.0 Unported (CC BY-NC-ND 3.0)'''. Souhlas udělil WikiSkriptům, proto, prosím, obrázky nahrávejte '''primárně do WikiSkript''', nikoliv do Wikimedia Commons. (Viz [[Fórum:Úkoly pro redaktory/materiály k převodu#Mikroskopické histopatologické obrázky|Materiály k převodu: Mikroskopické histopatologické obrázky]]).<br />
<br />
<br />
V tabulce je rozpis materiálů z '''Obecné patologie''' spolu s doporučením ke zpracování. Neváhejte se ke článkům upisovat a označovat hotové.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ [http://langenbeck.webs.com/pathologie.htm Langenbeck´s medical web page: Obecná patologie]<br />
! Název článku ve zdroji !! Co s ním? !! Zpracovává !! Hotovo<br />
|- <br />
| Amyloidosa || doplnit článek [[Amyloidóza]] || [[Uživatel:StenDy|StenDy]]||<br />
|-<br />
| Hypertense || doplnit články [[Arteriální hypertenze]], [[Plicní arteriální hypertenze]] nebo založit patologické verze těchto článků || ||<br />
|-<br />
| Imunopathologické reakce || doplnit článek [[Alergie]] a do něj vložené články, je-li třeba || ||<br />
|-<br />
| Lepra || doplnit článek [[Lepra]] nebo založit patologickou verzi || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Pigmenty || část Ikterus doplnit do článku [[Ikterus]], je-li třeba || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Poruchy metabolismu glykogenu || doplnit článek [[Glykogenózy]], je-li třeba || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Srdeční selhání || doplnit, případně sloučit články [[Srdeční selhání]], [[Srdeční insuficience]] a [[Projevy insuficience krevního oběhu]] || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Zánět || doplnit článek [[Zánět]] o definici, rozdělení zánětů ||[[Uživatel:StenDy|StenDy]]||<br />
|-<br />
| Záněty nespecifické || doplnit do článků [[Záněty exsudativní povrchové]], [[Záněty exsudativní intersticiální]], [[Zánět proliferativní a hojení]] ||[[Uživatel:StenDy|StenDy]] ||<br />
|-<br />
| Záněty specifické || doplnit článek [[Zánět granulomatózní]] ||[[Uživatel:StenDy|StenDy]] ||<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ [http://langenbeck.webs.com/pathologie.htm Langenbeck´s medical web page: Nádory]<br />
! Název článku ve zdroji !! Co s ním? !! Zpracovává !! Hotovo<br />
|- <br />
| Epithelové nádory || doplnit článek [[Nádory epitelové]], případně i [[karcinom]], [[karcinoid]] || ||<br />
|-<br />
| Fibrom, myxom, lipom || doplnit článek [[Fibrom]] a [[Xantom]], založit [[Fibrózní histiocytom]] || || <br />
|-<br />
| Germinální nádory || doplnit [[Nádory germinální]] || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Karcinom prostaty || založit [[Karcinom prostaty]] || ||<br />
|-<br />
| Karcinom dělohy || založit [[Kracinom dělohy]] || ||<br />
|-<br />
| Mesenchymové nádory - obecně || || || hotovo<br />
|-<br />
| Mesenchymové nádory dělohy || založit [[Mesenchymové nádory dělohy]], doplnit [[Myoma uteri]], prolink || ||<br />
|-<br />
| Mesotheliom || || || hotovo<br />
|-<br />
| Mozkové nádory || založit [[Nádory mozku]] jako zastřešující článek s úvodním textem + meduloblastom, prolink na [[Gliomy mozku]] a [[Meningeomy]], ty doplnit || ||<br />
|-<br />
| Nádory a divertikly jícnu || || || hotovo<br />
|-<br />
| Nádory cév || založit [[Nádory cév]], doplnit a prolinkovat [[Hemangiom]] (vložený článek?) || ||<br />
|-<br />
| Nádory hypofysy || založit [[Nádory hypofýzy]], odkaz na podrobnosti [[Adenom hypofýzy]], který doplnit || ||<br />
|-<br />
| Nádory jater || doplnit [[Nádory jater]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory kostí || založit [[Nádory kostí]] (přehled, úvod), některé nádory mají již samostatné články, prolink s [[Nádory pohybového aparátu]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory ledvin || doplnit [[Nádory ledvin]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory močových cest || založit [[Nádory močových cest]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory mozkových obalů || založit [[Nádory mozkových obalů]], část o meningeomech doplnit do [[Meningeomy]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory neuroektodermové || doplnit [[Nádory periferních nervů]] a [[Nádory neuroektodermové]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory nosu, laryngu a bronchů || založit [[Nádory nosu]], [[Nádory laryngu]], [[Nádory bronchů]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory ovaria || založit [[Nádory ovaria]], část germinální nádory doplnit [[Nádory germinální]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory pankreatu || doplnit [[Nádory slinivky břišní]], udělat verzování pro Karcinom pankreatu (interna, patologie) || ||<br />
|-<br />
| Nádory plic || doplnit [[Nádory plic]], [[Brochogenní karcinom]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory slinných žlaz || doplnit [[Nádory slinných žláz]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory střeva || založit [[Nádory střeva]], část doplnit do [[Kolorektální karcinom/patologie]], případně založit samostatnou verzi článku, část Karcinoid nepřevádět, článek je již založen || ||<br />
|-<br />
| Nádory štítné žlázy || doplnit [[Nádory štítné žlázy]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory ústní dutiny || založit [[Nádory ústní dutiny]] || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Nádory varlete || založit [[Nádory varlete]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory ze svalové tkáně || založit [[Nádory ze svalové tkáně]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory žaludku || doplnit [[Nádory žaludku]] || ||<br />
|-<br />
| Nádory žlučových cest || doplnit [[Nádory žlučovodů]] || ||<br />
|-<br />
| Obecná onkologie || doplnit [[Biologické vlastnosti nádorů]] || ||<br />
|-<br />
| Odontogenní nádory || doplnit [[Odontogenní nádory]] || ||<br />
|-<br />
| Pathologické melanotické lese || založit [[Melanotické léze]], doplnit [[Melanom]] || ||<br />
|-<br />
| Prekancerosy || doplnit [[Prekancerózy]] || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Příčiny nádorového růstu || založit [[Příčiny nádorového růstu]] || ||<br />
|-<br />
| Pseudotumory || doplnit [[Pseudotumory]] || [[Uživatel:Cat.katka|Cat.katka]] || hotovo<br />
|-<br />
| Smíšené nádory || || ||hotovo<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Fórum|{{PAGENAME}}]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=N%C3%A1dory_%C3%BAstn%C3%AD_dutiny&diff=194611
Nádory ústní dutiny
2012-05-21T20:23:38Z
<p>Cat.katka: překlep</p>
<hr />
<div>==Mezenchymové benigní==<br />
# '''fibrom''' – může být ''stopkatý'' (tzv. fibroepitheliální polyp) nebo ''přisedlý'', podle poměru buněk a mezibuněčné hmoty (množství kolagenu) je ''tuhý'' nebo ''měkký'', na povrchu může být ''exulcerovaný'', vyskytuje se kdekoliv v ústní dutině, hlavně v bukální sliznici, variantou je ''obrovskobuněčný fibrom z hvězdicovitých a obrovských mnohojaderných'' (až vzhledu Langhansových buněk) ''fibroblastů'', některé buňky mohou obsahovat zrnka pigmentu, nejčastěji v dásni<br />
# '''lipom''' – měkký, nažloutlý nádor, mikroskopicky z tukového tkáně s příměsí vaziva (až fibrolipom)<br />
# '''hemangiom''' – kapilární, kavernózní, pyogenní granulom, třeba odlišit od teleangiektázií u Rendu-Oslerovy choroby a Sturge-Weberova syndromu<br />
# '''lymfangiom''' – vzácný, hlavně v jazyku a rtu (může působit makroglosii a makrocheilii)<br />
# '''myoblastický myom''' (nádor z granulárních buněk, Abrikosovův nádor) – nejčastěji v jazyku, sliznice nad ním jeví pseudoepiteliomatózní hyperplázii (na rozdíl od myoblastického myomu u novorozenců – tzv. epulis congenita, kdy žádné změny ve sliznici nejsou)<br />
# '''kostní nádory''' – v čelistech nejčastěji osteoklastom a osteom<br />
<br />
==Mezenchymové maligní==<br />
# '''fibrosarkom''' – z měkkých částí i z periostu, periodontu a dřeňových dutin kostí<br />
# '''nádory kostní dřeně''' – Ewingův sarkom a myelom <br />
# '''Kaposiho sarkom''' – u pacientů s AIDS, hlavně na patře<br />
# '''maligní lymfomy''' (tonzily, jazyk, patro a patrové oblouky) + infiltráty u hemoblastóz<br />
<br />
==Neuroektodermové==<br />
'''neurilenom''', '''neurofibrom''', '''pigmentový névus''', '''melanoblastom'''<br />
<br />
==Epitelové benigní==<br />
'''dlaždicobuněčný papilom''' – výskyt hlavně na patře, bukálních sliznici a rtech<br />
<br />
==Epitelové maligní==<br />
různě diferencovaný '''dlaždicobuněčný karcinom''', roste exo- (ca rtu) i endofyticky (ca jazyka)<br />
# '''karcinom rtu''' – hlavně na dolním rtu u starších mužů, metastazuje do submandibulárních a submentálních uzlin<br />
# '''karcinom jazyka''' – nejmalignější nádor ústní dutiny, vzniká na okrajích, hrotu a v kořeni jazyka, roste rychle do hloubky, metastazuje do hlubokých krčních uzlin a hematogenně do plic<br />
# '''karcinom spodiny ústní dutiny a bukální sliznice''' – podobá se biologickým chováním karcinomu jazyka<br />
# '''karcinom dásně''' – v oblasti třetích molárů, postupuje pomalu <br />
# '''verukózní karcinom''' – pomalu rostoucí nádor s nízkým maligním potenciálem, mikroskopicky široké čepy nádorového parenchymu (buňky vysoce diferencovány, nízká mitotická aktivita), parenchym je dobře ohraničen od stromatu, bývá zaměňován za pseudoepitheliomatózní hyperplázii, vyskytuje se především na bukální sliznici a v dásni<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Pastor<br />
| jméno1 = Jan<br />
| název = Langenbeck's medical web page: Nádory<br />
| rok = 2004<br />
| citováno = 2012-05-21 <br />
| url = http://www.freewebs.com/langenbeck/Nadory.rar<br />
}}<br />
</noinclude></div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:N%C3%A1dory_%C3%BAstn%C3%AD_dutiny&diff=194610
Diskuse:Nádory ústní dutiny
2012-05-21T20:22:27Z
<p>Cat.katka: š redakce</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály<br />
|synonyma_a_název<br />
|členění_a_nadpisy<br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování<br />
|pravopis<br />
|typografie<br />
}}</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=N%C3%A1dory_%C3%BAstn%C3%AD_dutiny&diff=194609
Nádory ústní dutiny
2012-05-21T20:21:48Z
<p>Cat.katka: wikifikace, patička</p>
<hr />
<div>==Mezenchymové benigní==<br />
# '''fibrom''' – může být ''stopkatý'' (tzv. fibroepitheliální polyp) nebo ''přisedlý'', podle poměru buněk a mezibuněčné hmoty (množství kolagenu) je ''tuhý''' nebo ''měkký''', na povrchu může být ''exulcerovaný'', vyskytuje se kdekoliv v ústní dutině, hlavně v bukální sliznici, variantou je ''obrovskobuněčný fibrom z hvězdicovitých a obrovských mnohojaderných'' (až vzhledu Langhansových buněk) ''fibroblastů'', některé buňky mohou obsahovat zrnka pigmentu, nejčastěji v dásni<br />
# '''lipom''' – měkký, nažloutlý nádor, mikroskopicky z tukového tkáně s příměsí vaziva (až fibrolipom)<br />
# '''hemangiom''' – kapilární, kavernózní, pyogenní granulom, třeba odlišit od teleangiektázií u Rendu-Oslerovy choroby a Sturge-Weberova syndromu<br />
# '''lymfangiom''' – vzácný, hlavně v jazyku a rtu (může působit makroglosii a makrocheilii)<br />
# '''myoblastický myom''' (nádor z granulárních buněk, Abrikosovův nádor) – nejčastěji v jazyku, sliznice nad ním jeví pseudoepiteliomatózní hyperplázii (na rozdíl od myoblastického myomu u novorozenců – tzv. epulis congenita, kdy žádné změny ve sliznici nejsou)<br />
# '''kostní nádory''' – v čelistech nejčastěji osteoklastom a osteom<br />
<br />
==Mezenchymové maligní==<br />
# '''fibrosarkom''' – z měkkých částí i z periostu, periodontu a dřeňových dutin kostí<br />
# '''nádory kostní dřeně''' – Ewingův sarkom a myelom <br />
# '''Kaposiho sarkom''' – u pacientů s AIDS, hlavně na patře<br />
# '''maligní lymfomy''' (tonzily, jazyk, patro a patrové oblouky) + infiltráty u hemoblastóz<br />
<br />
==Neuroektodermové==<br />
'''neurilenom''', '''neurofibrom''', '''pigmentový névus''', '''melanoblastom'''<br />
<br />
==Epitelové benigní==<br />
'''dlaždicobuněčný papilom''' – výskyt hlavně na patře, bukálních sliznici a rtech<br />
<br />
==Epitelové maligní==<br />
různě diferencovaný '''dlaždicobuněčný karcinom''', roste exo- (ca rtu) i endofyticky (ca jazyka)<br />
# '''karcinom rtu''' – hlavně na dolním rtu u starších mužů, metastazuje do submandibulárních a submentálních uzlin<br />
# '''karcinom jazyka''' – nejmalignější nádor ústní dutiny, vzniká na okrajích, hrotu a v kořeni jazyka, roste rychle do hloubky, metastazuje do hlubokých krčních uzlin a hematogenně do plic<br />
# '''karcinom spodiny ústní dutiny a bukální sliznice''' – podobá se biologickým chováním karcinomu jazyka<br />
# '''karcinom dásně''' – v oblasti třetích molárů, postupuje pomalu <br />
# '''verukózní karcinom''' – pomalu rostoucí nádor s nízkým maligním potenciálem, mikroskopicky široké čepy nádorového parenchymu (buňky vysoce diferencovány, nízká mitotická aktivita), parenchym je dobře ohraničen od stromatu, bývá zaměňován za pseudoepitheliomatózní hyperplázii, vyskytuje se především na bukální sliznici a v dásni<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Pastor<br />
| jméno1 = Jan<br />
| název = Langenbeck's medical web page: Nádory<br />
| rok = 2004<br />
| citováno = 2012-05-21 <br />
| url = http://www.freewebs.com/langenbeck/Nadory.rar<br />
}}<br />
</noinclude></div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=N%C3%A1dory_%C3%BAstn%C3%AD_dutiny&diff=194607
Nádory ústní dutiny
2012-05-21T20:16:36Z
<p>Cat.katka: nový článek, Se souhlasem autora převzato z Pastor, J.: Langenbeck's medical web page. [online] http://langenbeck.webs.com/</p>
<hr />
<div>==Mezenchymové benigní==<br />
# '''fibrom''' – může být ''stopkatý'' (tzv. fibroepitheliální polyp) nebo ''přisedlý'', podle poměru buněk a mezibuněčné hmoty (množství kolagenu) je ''tuhý''' nebo ''měkký''', na povrchu může být ''exulcerovaný'', vyskytuje se kdekoliv v ústní dutině, hlavně v bukální sliznici, variantou je ''obrovskobuněčný fibrom z hvězdicovitých a obrovských mnohojaderných'' (až vzhledu Langhansových buněk) ''fibroblastů'', některé buňky mohou obsahovat zrnka pigmentu, nejčastěji v dásni<br />
# '''lipom''' – měkký, nažloutlý nádor, mikroskopicky z tukového tkáně s příměsí vaziva (až fibrolipom)<br />
# '''hemangiom''' – kapilární, kavernózní, pyogenní granulom, třeba odlišit od teleangiektázií u Rendu-Oslerovy choroby a Sturge-Weberova syndromu<br />
# '''lymfangiom''' – vzácný, hlavně v jazyku a rtu (může působit makroglosii a makrocheilii)<br />
# '''myoblastický myom''' (nádor z granulárních buněk, Abrikosovův nádor) – nejčastěji v jazyku, sliznice nad ním jeví pseudoepiteliomatózní hyperplázii (na rozdíl od myoblastického myomu u novorozenců – tzv. epulis congenita, kdy žádné změny ve sliznici nejsou)<br />
# '''kostní nádory''' – v čelistech nejčastěji osteoklastom a osteom<br />
<br />
==Mezenchymové maligní==<br />
# '''fibrosarkom''' – z měkkých částí i z periostu, periodontu a dřeňových dutin kostí<br />
# '''nádory kostní dřeně''' – Ewingův sarkom a myelom <br />
# '''Kaposiho sarkom''' – u pacientů s AIDS, hlavně na patře<br />
# '''maligní lymfomy''' (tonzily, jazyk, patro a patrové oblouky) + infiltráty u hemoblastóz<br />
<br />
==Neuroektodermové==<br />
'''neurilenom''', '''neurofibrom''', '''pigmentový névus''', '''melanoblastom'''<br />
<br />
==Epitelové benigní==<br />
'''dlaždicobuněčný papilom''' – výskyt hlavně na patře, bukálních sliznici a rtech<br />
<br />
==Epitelové maligní==<br />
- různě diferencovaný dlaždicobuněčný karcinom, roste exo- (ca rtu) i endofyticky (ca jazyka)<br />
<br />
1.) karcinom rtu – hlavně na dolním rtu u starších mužů, metastasuje do submandibulárních a submentálních<br />
uzlin<br />
<br />
2.) karcinom jazyka – nejmalignější nádor ústní dutiny, vzniká na okrajích, hrotu a v kořeni jazyka, roste rych-<br />
le do hloubky, metastasuje do hlubokých krčních uzlin a hematogenně do plic<br />
<br />
3.) karcinom spodiny ústní dutiny a bukální sliznice – podobá se biologickým chováním karcinomu jazyka<br />
<br />
4.) karcinom dásně – v oblasti třetích molárů, postupuje pomalu <br />
<br />
5.) verukosní karcinom – pomalu rostoucí nádor s nízkým maligním potenciálem, mikroskopicky široké čepy<br />
nádorového parenchymu (buňky vysoce diferencovány, nízká mitotická aktivita),<br />
parenchym je dobře ohraničen od stromatu, bývá zaměňován za pseudoepithelioma-<br />
tosní hyperplasii, vyskytuje se především na bukální sliznici a v dásni</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194298
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T15:15:17Z
<p>Cat.katka: prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#[[Plátci zdravotního pojištění, finanční zdroje|Národní zdravotní pojištění]]. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#[[Základní modely zdravotnických systémů|Základní typy zdravotnických systémů]] – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#[[Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte]] (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#[[Potřeby a práva dítěte|Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte]] (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole (podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#[[Pracovní zátěž|Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky]]<br />
#[[Tepelně-vlhkostní mikroklima|Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci]]<br />
#[[Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění|Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence]]<br />
#Nemoci z povolání, [[Pracovní úraz|pracovní úrazy]], jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená azbestem]], pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence]]<br />
#[[Ionizující záření|Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence]]<br />
#[[Intoxikace oxidem uhelnatým|Otrava oxidem uhelnatým]], [[Organická rozpouštědla|halogenovanými a aromatickými uhlovodíky]]<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#[[Infekční nemoci jako choroby z povolání|Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence]]<br />
#Profesionální [[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami|intoxikace olovem]] a [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami|rtutí]]<br />
#[[Silikóza|Silikóza plic a její prevence]]<br />
#[[Pracovně lékařská péče v podnicích|Závodní preventivní péče]]. [[Pracovnělékařské prohlídky osob|Obecné principy prevence v pracovním lékařství]]<br />
#[[Hluk|Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence]]<br />
#[[Vibrace a lidský organismus|Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence]]<br />
#[[Profesní rizika práce ve zdravotnictví|Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence]]<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. [[Výživa ve sportu]]<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Hlavní principy správné výživy]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#[[Přehled intoxikace houbami|Otravy houbami]]<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194297
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T15:09:56Z
<p>Cat.katka: /* Výživa */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#[[Pracovní zátěž|Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky]]<br />
#[[Tepelně-vlhkostní mikroklima|Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci]]<br />
#[[Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění|Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence]]<br />
#Nemoci z povolání, [[Pracovní úraz|pracovní úrazy]], jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená azbestem]], pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence]]<br />
#[[Ionizující záření|Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence]]<br />
#[[Intoxikace oxidem uhelnatým|Otrava oxidem uhelnatým]], [[Organická rozpouštědla|halogenovanými a aromatickými uhlovodíky]]<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#[[Infekční nemoci jako choroby z povolání|Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence]]<br />
#Profesionální [[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami|intoxikace olovem]] a [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami|rtutí]]<br />
#[[Silikóza|Silikóza plic a její prevence]]<br />
#[[Pracovně lékařská péče v podnicích|Závodní preventivní péče]]. [[Pracovnělékařské prohlídky osob|Obecné principy prevence v pracovním lékařství]]<br />
#[[Hluk|Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence]]<br />
#[[Vibrace a lidský organismus|Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence]]<br />
#[[Profesní rizika práce ve zdravotnictví|Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence]]<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. [[Výživa ve sportu]]<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Hlavní principy správné výživy]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#[[Přehled intoxikace houbami|Otravy houbami]]<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194296
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T15:07:38Z
<p>Cat.katka: /* Pracovní lékařství */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#[[Pracovní zátěž|Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky]]<br />
#[[Tepelně-vlhkostní mikroklima|Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci]]<br />
#[[Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění|Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence]]<br />
#Nemoci z povolání, [[Pracovní úraz|pracovní úrazy]], jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená azbestem]], pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence]]<br />
#[[Ionizující záření|Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence]]<br />
#[[Intoxikace oxidem uhelnatým|Otrava oxidem uhelnatým]], [[Organická rozpouštědla|halogenovanými a aromatickými uhlovodíky]]<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#[[Infekční nemoci jako choroby z povolání|Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence]]<br />
#Profesionální [[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami|intoxikace olovem]] a [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami|rtutí]]<br />
#[[Silikóza|Silikóza plic a její prevence]]<br />
#[[Pracovně lékařská péče v podnicích|Závodní preventivní péče]]. [[Pracovnělékařské prohlídky osob|Obecné principy prevence v pracovním lékařství]]<br />
#[[Hluk|Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence]]<br />
#[[Vibrace a lidský organismus|Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence]]<br />
#[[Profesní rizika práce ve zdravotnictví|Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence]]<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. [[Výživa ve sportu]]<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Hlavní principy správné výživy]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Pracovn%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&diff=194295
Portál:Pracovní lékařství
2012-05-16T15:06:22Z
<p>Cat.katka: +odkaz</p>
<hr />
<div>{{Portál|obrázek=Pracovní lékařství.png|pozadí=#90EE90}}<br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7CCD7C;"><center>Zkouškové otázky</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7CCD7C;"><br />
* [[Portál:Otázky z nemocí z povolání (1. LF, VL)|Otázky ke zkoušce z nemocí z povolání (1. LF UK, Všeobecné lékařství)]]<br />
* {{Mefanet|http://portal.mefanet.cz/disciplina-125-pracovni-lekarstvi-a-toxikologie.html|MEFANET portál Pracovního lékařství a toxikologie}}<br />
</div><br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7CCD7C;"><center>Nemoci z povolání</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7CCD7C;"><br />
{| class="sb_portal" style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #9AFF9A; text-align: center; font-weight: bold;"> Profesionální poškození, úrazy </div><br />
* [[Nejčastější nemoci z povolání v Česku|Nejčastější nemoci z povolání v ČR]]<br />
* [[Pracovní úraz]]<br />
* [[Profesionální astma]]<br />
* [[Profesionální vazoneuróza]]<br />
* [[Profesionální poškození periferních nervů]]<br />
* [[Syndrom horní hrudní apertury]]<br />
* [[Dermatitis contacta allergica|Kontaktní dermatitida]]<br />
* [[Pneumokoniózy]] • [[Silikóza]] • [[Uhlokopská pneumokonióza]]<br />
* [[Onemocnění z azbestu]] • [[Azbestóza]] • [[Mesotelioma]]<br />
* [[Anorganické látky v budovách]] • [[Organické látky v budovách]]<br />
* [[Deterministické účinky ionizujícího záření | Účinky ionizujícího záření]]<br />
* [[Požití kyselin a louhů]]<br />
* [[Vibrace a lidský organismus|Onemocnění z vibrací]]<br />
* [[Toxické poškození jater]]<br />
* [[Pracovnělékařské prohlídky osob]]<br />
* [[Zdravotní způsobilost]]<br />
* [[Infekční nemoci jako choroby z povolání]]<br />
<div style="background-color: #9AFF9A; text-align: center; font-weight: bold;">Alergická onemocnění</div><br />
<br />
* [[Alergická profesionální onemocnění dýchacích cest a plic]]<br />
* [[Exogenní alergická alveolitida]]<br />
<br />
<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<br />
<div style="background-color: #9AFF9A; text-align: center; font-weight: bold;">Intoxikace</div><br />
* [[Intoxikace xenobiotiky]]<br />
* [[Intoxikace alkoholy]]<br />
* [[Přehled intoxikace houbami|Intoxikace houbami]]<br />
* [[Intoxikace pesticidy]]<br />
* [[Organická rozpouštědla|Intoxikace organickými rozpouštědly]]<br />
**[[Intoxikace chlorovanými uhlovodíky a benzenem]]<br />
* [[Intoxikace kyanovodíkem a kyanidy]]<br />
* [[Intoxikace lokálními anestetiky]] <br />
* [[Intoxikace methemoglobinizujícími látkami]] • [[Intoxikace oxidem uhelnatým | oxidem uhelnatým]]<br />
* '''Intoxikace kovy''': [[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami| olovem]] • [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami | rtutí ]] • [[Itai-itai|kadmiem]]<br />
* '''Intoxikace léčivy''': [[Intoxikace morfinem | morfinem]] • [[Intoxikace benzodiazepiny | benzodiazepiny]] • [[Intoxikace antidepresivy | antidepresivy]] • [[Intoxikace paracetamolem| paracetamolem]]<br />
* [[Antidota při intoxikacích]] • [[Kyselina ethylendiaminotetraoctová|EDTA]]<br />
* [[Požití kyselin a louhů]] • [[Bezpečnostní listy chemických látek|Bezpečnostní listy chemických přípravků]] • [[Toxikologické informační středisko]]<br />
* [[Bezpečnostní listy chemických látek]]<br />
* [[Arsen]]<br />
|}<br />
</div><br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7CCD7C;"><center>Externí odkazy</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7CCD7C;"><br />
* [http://nempov.lf1.cuni.cz/default.asp?nDepartmentID=2543&nLanguageID=1 Klinika pracovního lékařství 1. LF UK - Informace o výuce]<br />
</div><br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7CCD7C;"><center>Doporučená literatura</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7CCD7C;"><br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Pelclová<br />
| jméno1 = Daniela<br />
| titul = Nemoci z povolání a intoxikace<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 207<br />
| isbn = 80-246-1183-X<br />
}}<br />
</div><br />
<br />
[[Kategorie:Pracovní lékařství]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Epidemiologie&diff=194294
Portál:Epidemiologie
2012-05-16T15:00:12Z
<p>Cat.katka: +odkaz</p>
<hr />
<div><!-- Portál: Epidemiologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál|obrázek=Epidemiologie.png|pozadí=#EEEED1}}<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #CDCDB4;"><center>Užitečné odkazy</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #CDCDB4;"><br />
{| class="sb_portal" style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Zkouškové otázky</div><br />
* [[Portál:Otázky ke státní zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF, VL)|Otázky ke státní zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF UK, Všeobecné lékařství)]]<br />
* '''[[Portál:Otázky z hygieny a epidemiologie (1. LF, ZL)|Otázky ke zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF UK, Zubní lékařství)]]'''<br />
* [[Portál:Otázky z hygieny a epidemiologie (1. LF, bakalářský obor nutriční terapeut)|Otázky ke zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF UK, Nutriční terapeut)]]<br />
* [[Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF, VL)|Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF, VL)]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Tipy ke zkoušce</div><br />
* [[Portál:Otázky ke státní zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF, VL)/Tipy|Tipy ke zkoušce od prof. Bencka (1. LF UK)]]<br />
<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Doporučená literatura</div><br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-246-0383-7<br />
| korporace = Kolektiv autorů<br />
| titul = Epidemiologie<br />
| podnázev = &nbsp;výukové texty pro studenty 1. LF UK<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2002<br />
}}<br />
* [[Soubor:Mefanet portal.png|25px|link=http://portal.mefanet.cz/disciplina-36-epidemiologie-preventivni-lekarstvi-hygiena.html]] '''[http://portal.mefanet.cz/disciplina-36-epidemiologie-preventivni-lekarstvi-hygiena.html MEFANET portál Epidemiologie, preventivní lékařství, hygieny]'''<br />
|}<br />
</div><br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #CDCDB4;"><center>Epidemiologie</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #CDCDB4;"><br />
{| class="sb_portal" style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Úvod</div><br />
* [[Epidemiologie]] • [[Metodologie v epidemiologii]] • [[Základní epidemiologické charakteristiky]] • [[Základní ukazatele zdravotního stavu]]<br />
<br />
'''Epidemiologické studie'''<br />
* [[Deskriptivní studie]] • [[Analytické studie]] • [[Experimentální studie]] • [[Metaanalýza]] • [[Formulace hypotéz]] • [[Měření závislosti, korelace a regrese]] • [[Mezinárodní klasifikace nemocí]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologická terminologie</div><br />
<br />
* [[Absolutní riziko]] • [[Aritmetický průměr]] • [[Atributivní riziko]] • [[Attack rate]] • [[Bias]] • [[Deskriptivní charakteristiky]] • [[Eliminace nákazy]] • [[Eradikace nákazy]] • [[Expozice]] • [[Gaussovo rozdělení]] • [[Homogenní soubor]] • [[Incidence]] • [[Infekce]] • [[Kohorta]] • [[Kontrolní soubor]] • [[Letalita]] • [[Morbidita]] • [[Mortalita]] • [[Náhodný výběr]] • [[Náhradní cíl]] • [[Ohnisko nákazy]] • [[Pandemie]] • [[Pilotní studie]] • [[Požadavky na vyšetřovací techniky]] • [[Prevalence]] • [[Randomizace]] • [[Relativní riziko]] • [[Reliabilita]] • [[Senzitivita testu]] • [[Specificita testu]] • [[Surveillance]] • [[Validita]] • [[Výběr (epidemiologie)]] • [[Základní soubor]] • [[Znaky (epidemiologie)]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Statistické metody v epidemiologii</div><br />
* [[Základní soubor]] • [[Homogenní soubor]] • [[Výběr (epidemiologie)]] • [[Náhodný výběr]] • [[Statistická indukce]]<br />
* [[Testování statistických hypotéz]] • [[Čtyřpolní a kontingenční tabulka]] • [[Míry polohy]] • [[Míry variability]] • [[Gaussovo rozdělení]] • [[Atributivní riziko]] • [[Relativní riziko]] • [[Odds ratio]] • [[Rizikový faktor a zavádějící faktor]] • [[Validita]] • [[Reliabilita]] • [[Deskriptivní statistika]]<br />
<br />
'''Evidence-based Medicine'''<br />
* [[Medicína založená na důkazech]]<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologie nádorových onemocnění</div><br />
* [[Nádorová epidemiologie]] • [[Incidence nádorů]] • [[Prevence nádorových onemocnění]] • [[Rizikové faktory nádorových onemocnění]] • [[Screening nádorových onemocnění]] • [[Nádorové registry]] • [[Kolorektální karcinom/epidemiologie a rizikové faktory|Kolorektální karcinom]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění</div><br />
[[Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologie kouření</div><br />
* [[Epidemiologie závislosti na tabáku]] • [[Tabák|Formy užívání tabáku]] • [[Zplodiny kouření]] • [[Prevence závislosti na tabáku]] • [[Léčba závislosti na tabáku]]<br />
<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologie alergií</div><br />
* [[Alergeny]] • [[Alergie]] • [[Prevence alergií]] • [[Léčba alergie]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologie úrazů</div><br />
* [[Epidemiologie úrazů]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Epidemiologie infekčních onemocnění</div><br />
[[Zdroj nákazy]] • [[Ohnisko nákazy]] • [[Proces šíření nákazy]] • [[Vnímavý organismus v procesu šíření nákazy]]<br />
<br />
<br />
* [[Přenos původců nákaz]] • [[Nákazy prenášané alimentárnou cestou|Nákazy přenášené alimentární cestou]] • [[Nákazy přenášené vzdušnou cestou]] • [[Transmisivní nákazy]] • [[Nákazy prenášané krvou|Nákazy přenášené krví]] • [[Nákazy kože a povrchových slizníc|Nákazy kůže a povrchových sliznic]] • <br />
<br />
<br />
* [[Antropozoonózy]] <small>[[Salmonelóza]] · [[Kampylobakterová enteritida]] · [[Toxoplazmóza]] · [[Tularémie]] · [[Listerióza]] · [[Toxokaróza]] · [[Nemoc z kočičího škrábnutí]] · [[Lymeská borrelióza]] · [[Klíšťová encefalitida]] · [[Brucelóza]] · [[Vzteklina]] · [[Erysipeloid]] · [[Mor]] · [[Svrab]]</small><br />
<br />
<br />
* [[Preventivní protiepidemická opatření]] • [[Protiepidemická opatření v ohnisku nákazy]] • [[Surveillance]] • [[Bariérové funkce těla]] • [[Specifická imunita]] • [[Nespecifická imunita]]<br />
<br />
<br />
* [[Epidemiologie AIDS]] • [[Pandemie]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Prevence</div><br />
* [[Primární prevence nemocí hromadného výskytu]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Očkování</div><br />
* [[Aktivní imunizace]] • [[Pasivní imunizace]] • [[Simultánní kombinovaná imunizace]]<br />
* [[Očkování (epidemiologie)]] • [[Pravidelná očkování v Česku]] • [[Členění očkování v Česku]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Nozokomiální nákazy</div><br />
* [[Nozokomiální nákazy – prevence, represe]] • [[Rizikové faktory vzniku nozokomiálních nákaz]] • [[Sterilizace (hygiena)]] • [[Dezinfekce (hygiena)]]<br />
<br />
|}<br />
</div><br />
[[Kategorie:Hygiena]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Hygiena&diff=194293
Portál:Hygiena
2012-05-16T14:59:18Z
<p>Cat.katka: + odkaz</p>
<hr />
<div><!-- Portál: Hygiena<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál|obrázek=Washsym handwash.png|pozadí=#CDC8B1|kategorie=Hygiena}}<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #8B8878;"><center>Užitečné odkazy</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #8B8878;"><br />
{| class="sb_portal" style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Zkouškové otázky</div><br />
* [[Portál:Otázky ke státní zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF, VL)|Otázky ke státní zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF UK, Všeobecné lékařství)]]<br />
* [[Portál:Otázky z hygieny a epidemiologie (1. LF, ZL)|Otázky ke zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF UK, Zubní lékařství)]] {{Kniha rovnou|Portál:Otázky z hygieny a epidemiologie (1. LF, ZL)}}<br />
* [[Portál:Otázky z hygieny a epidemiologie (1. LF, bakalářský obor nutriční terapeut)|Otázky ke zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF UK, Nutriční terapeut)]]<br />
* [[Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF, VL)|Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF, VL)]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Tipy ke zkoušce</div><br />
* [[Portál:Otázky ke státní zkoušce z hygieny a epidemiologie (1. LF, VL)/Tipy|Tipy ke zkoušce od prof. Bencka (1. LF UK)]]<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Pracoviště</div><br />
* [http://hyg.lf1.cuni.cz/ Ústav hygieny a epidemiologie 1.LF UK]<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Doporučená literatura</div><br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-246-1129-5<br />
| příjmení1 = Bencko<br />
| jméno1 = Vladimír<br />
| titul = Hygiena a epidemiologie<br />
| podnázev = &nbsp;učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor Zubní lékařství<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2006<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-247-0927-9<br />
| příjmení1 = Tuček<br />
| jméno1 = Milan<br />
| příjmení2 = Cikrt<br />
| jméno2 = Miroslav<br />
| titul = Pracovní lékařství pro praxi<br />
| podnázev = &nbsp;Příručka s doporučením a standardy<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 348<br />
}}<br />
* [[Soubor:Mefanet portal.png|25px|link=http://portal.mefanet.cz/disciplina-36-epidemiologie-preventivni-lekarstvi-hygiena.html]] '''[http://portal.mefanet.cz/disciplina-36-epidemiologie-preventivni-lekarstvi-hygiena.html MEFANET portál Epidemiologie, preventivní lékařství, hygieny]'''<br />
|}<br />
</div><br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #8B8878;"><center>Hygiena</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #8B8878;"><br />
{| class="sb_portal" style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Úvod</div><br />
* [[Hygiena]] • [[Prevence]] <br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Zdraví a prostředí</div><br />
[[Prostředí]] • [[Polutant]] • [[Alergeny]]<br />
<br />
'''Vnější prostředí'''<br />
* [[Prostředí a zdraví]] • [[Znečištění ovzduší]] • [[Emise]] • [[Imise]] • [[Smogové havarijní situace]]<br />
* [[Škodliviny v prostředí|Nejvyšší přípustné koncentrace]] • [[Biologické expoziční testy]] • [[Biologický monitoring|Biologický monitoring životního prostředí]]<br />
* [[Hygienická problematika tuhých odpadov|Hygienická problematika tuhých odpadů]] • [[Zdravotní rizika z půdy]] • [[Detské pieskoviská|Dětské pískoviště]] • [[Kúpaliská a bazény|Koupaliště a bazény]]<br />
<br />
'''Vnitřní prostředí budov'''<br />
* [[Důsledky pobytu v budovách]] • [[Chemické látky v budovách]] (<small>[[Organické látky v budovách]] · [[Anorganické látky v budovách]]</small>) • [[Mikrobiologická a biologická rizika pobytu v budovách|Biologická rizika budov]] • [[Zdravotní problematika radonu]] • [[Azbest]] • [[Tepelně-vlhkostní mikroklima]]<br />
<br />
'''Světlo'''<br />
* [[Denní osvětlení]] • [[Umělé osvětlení]] • [[Sdružené osvětlení, oslnění|Sdružené osvětlení a oslnění]]<br />
<br />
'''Hluk'''<br />
* [[Hluk]] • [[Hluková zátěž]] • [[Hluk|Účinky hluku]]<br />
<br />
'''UV záření'''<br />
* [[Ultrafialové záření]] • [[Typy ultrafialového záření|Typy UV záření]] • [[Účinky ultrafialového záření|Biologické účinky UV záření]]<br />
<br />
'''Ionizující a neionizující záření'''<br />
* [[Ionizující záření]] • [[Laser (hygiena)]] • [[Neionizující záření]] • [[Nemoc z ozáření]]<br />
<br />
'''Voda'''<br />
* [[Zdravotní rizika z vody]] • [[Požadavky na kvalitu pitné vody]] • [[Balená voda]] • [[Sloučeniny dusíku v pitné vodě]]<br />
* [[Individuální zdroj pitné vody]] • [[Hromadné zásobování vodou]] • [[Vodárenská úprava pitné vody]] • [[Úprava vody v polních podmínkách]] • [[Pitná voda|Problematika pitné vody v ČR]] • [[Zdravotní a hygienická problematika bazénů]] • [[Voda a zdraví]]<br />
<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Nemocniční hygiena</div><br />
* [[Dezinfekce (hygiena)]] • [[Sterilizace (hygiena)]] • [[Asepse]] • [[Antisepse]]<br />
<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Hygiena práce</div><br />
* [[Hygiena pracovního prostředí]] • [[Typy práce]] • [[Rizika při práci]] • [[Pracovní zátěž]] • [[Podpora zdraví v podnicích]] • [[Ergonomie]] • [[Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění]] • [[Vibrace a lidský organismus]] • [[Profesionální vazoneuróza]] • [[Syndrom horní hrudní apertury]] • [[Nejčastější nemoci z povolání v Česku]] • [[Prohlídky pracovišť]]<br />
<br />
<br />
* [[Profesní rizika práce ve zdravotnictví]] • [[Zdravotní problematika práce v zemědělství]] • [[Organická rozpouštědla]] • [[Toxické kovy]] • [[Bezpečnostní listy chemických látek]]<br />
<br />
<br />
* [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami]] • [[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami]] • [[Intoxikace methemoglobinizujícími látkami]] • [[Genotoxické látky]]<br />
<br />
<br />
* [[Pracovně lékařská péče v podnicích]] • [[Pracovnělékařské prohlídky osob]] • [[Zdravotní způsobilost]] • [[Expozice v pracovním prostředí|Hodnocení expozice v pracovním prostředí]] • [[Práce specifických skupin osob]] • [[Poradenská a konzultační činnost pracovního lékaře]]<br />
<br />
<div style="background-color: #EEE8CD; text-align: center; font-weight: bold;">Životní styl</div><br />
'''Kouření'''<br />
* [[Epidemiologie závislosti na tabáku]] • [[Tabák|Formy užívání tabáku]] • [[Zplodiny kouření]] • [[Prevence závislosti na tabáku]] • [[Léčba závislosti na tabáku]]<br />
<br />
'''Výživa'''<br />
* [[Druhy potravin]] • [[Tuky v potravě | Tuky]] • [[Sacharidy v potravě | Sacharidy]] • [[Bílkoviny v potravě| Bílkoviny]] • [[Minerální látky v potravě | Minerály]] • [[Mikroorganismy v potravě | Mikroorganismy]] • [[Vitaminy|Vitamíny]] • [[Stopové prvky|Stopové prvky v potravě]] • [[Cudzorodé látky v potravinách|Cizorodé látky v potravinách]] • [[Itai-itai|Itai itai]]<br />
* [[Výživová doporučení]] • [[Výživa dětí]] • [[Význam kojení]] • [[Stravování pracujících]] • [[Alternativní výživa]] • [[Hodnocení výživového stavu]] • [[Biochemické hodnocení výživy]]<br />
* [[Onemocnění z nadbytku živin]] • [[Onemocnění z nedostatku živin]] (<small>·[[pelagra|Pellagra]] · [[Kurděje]] · [[Beri beri]] · [[Deficit jódu]] · [[Jodurie]]</small>) • [[Keshanská choroba]]<br />
* [[Hygienické požadavky na společné stravování]]<br />
* [[Legislativa se vztahem k výrobě a distribuci potravin|Legislativa - výroba a distribuce potravin]]<br />
<br />
'''Návykové látky'''<br />
* [[Abúzus návykových látek]]<br />
<br />
'''Mentální hygiena'''<br />
* [[Stres (hygiena)|Stres]] • [[Duševní hygiena]]<br />
<br />
|}<br />
</div></div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194292
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:58:17Z
<p>Cat.katka: /* Pracovní lékařství */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#[[Pracovní zátěž|Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky]]<br />
#[[Tepelně-vlhkostní mikroklima|Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci]]<br />
#[[Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění|Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence]]<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená azbestem]], pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#[[Onemocnění z azbestu|Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence]]<br />
#[[Ionizující záření|Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence]]<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální [[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami|intoxikace olovem]] a [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami|rtutí]]<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#[[Pracovně lékařská péče v podnicích|Závodní preventivní péče]]. [[Pracovnělékařské prohlídky osob|Obecné principy prevence v pracovním lékařství]]<br />
#[[Hluk|Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence]]<br />
#[[Vibrace a lidský organismus|Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence]]<br />
#[[Profesní rizika práce ve zdravotnictví|Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence]]<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. [[Výživa ve sportu]]<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Hlavní principy správné výživy]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194291
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:47:30Z
<p>Cat.katka: /* Tělovýchovné lékařství */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. [[Výživa ve sportu]]<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Hlavní principy správné výživy]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194290
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:46:41Z
<p>Cat.katka: /* Výživa */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Hlavní principy správné výživy]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194289
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:45:03Z
<p>Cat.katka: /* Výživa */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#[[Alternativní výživa|Alternativní výživové směry – výhody a rizika]]<br />
#[[[https://el.lf1.cuni.cz/p82408209/ Výživová doporučení 07]|Hlavní principy správné výživy]]<br />
#[[Hodnocení výživového stavu|Možnosti hodnocení nutričního stavu]]<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#[[Antisklerotická dieta|Rizikové faktory aterogeneze ve výživě]]<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#[[Cudzorodé látky v potravinách|Toxické látky ve výživě]] – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#[[Tuky v potravě|Tuky]], [[Bílkoviny v potravě|bílkoviny]] a [[Sacharidy v potravě|sacharidy]] ve výživě<br />
#[[Vitaminy]] a [[Minerální látky v potravě|minerální látky]] – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#[[Výživa těhotných a kojících žen|Výživa matek v období těhotenství]] (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#[[Výživa dětí|Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)]]<br />
#[[Výživa ve stáří|Výživa starých lidí]]<br />
#[[Antisklerotická dieta|Výživa v prevenci aterosklerózy]]<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#[[Diety v onkologii|Výživa v prevenci nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194288
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:28:20Z
<p>Cat.katka: /* Zdraví dětí a mládeže */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, [[prevence závislosti na tabáku|primární prevence kouření]], [[Léčba závislosti na tabáku|psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie]])<br />
#Kouření – zdravotní rizika ([[Zplodiny kouření|složení tabákového kouře]], [[Tabák|epidemiologie následků kouření]], [[Epidemiologie závislosti na tabáku|prevalence kouření v ČR a ve světě]], [[Tabák|zdravotní důsledky kouření]], [[Tabák|pasivní kouření]])<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#Alternativní výživové směry – výhody a rizika<br />
#Hlavní principy správné výživy<br />
#Možnosti hodnocení nutričního stavu<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#Rizikové faktory aterogeneze ve výživě<br />
#Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě<br />
#Vitamíny a minerální látky – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#Výživa matek v období těhotenství (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)<br />
#Výživa starých lidí<br />
#Výživa v prevenci aterosklerózy<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#Výživa v prevenci nádorových onemocnění<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194287
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:21:36Z
<p>Cat.katka: /* Epidemiologie */ prolink</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, primární prevence kouření, psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie)<br />
#Kouření – zdravotní rizika (složení tabákového kouře, epidemiologie následků kouření, prevalence kouření v ČR a ve světě, zdravotní důsledky kouření, pasivní kouření)<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická [[surveillance]], účel a elementy<br />
#[[Nádorová epidemiologie|Epidemiologie nádorů]]<br />
#[[Epidemiologie úrazů]]<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#[[Nozokomiální nákazy|Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence]]<br />
#[[Pravidelná očkování v Česku|Očkovací kalendář ČR]]<br />
#Principy [[aktivní imunizace|aktivní]] a [[pasivní imunizace]]<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#Alternativní výživové směry – výhody a rizika<br />
#Hlavní principy správné výživy<br />
#Možnosti hodnocení nutričního stavu<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#Rizikové faktory aterogeneze ve výživě<br />
#Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě<br />
#Vitamíny a minerální látky – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#Výživa matek v období těhotenství (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)<br />
#Výživa starých lidí<br />
#Výživa v prevenci aterosklerózy<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#Výživa v prevenci nádorových onemocnění<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=N%C3%A1dorov%C3%A1_epidemiologie&diff=194286
Nádorová epidemiologie
2012-05-16T14:13:57Z
<p>Cat.katka: /* Související články */ +</p>
<hr />
<div>Je to samostatný vědní obor sbírající a analyzující údaje týkající se výskytu a úmrtnosti na zhoubné choroby.<br />
<br />
== Deskriptivní epidemiologie ==<br />
*popisuje údaje o vzniku a úmrtnosti na jednotlivé nádory<br />
*obvykle používá relativní čísla na 100 000 obyvatel<br />
*pojmy:<br />
** '''incidence''' (počet nově vzniklých nádorů)<br />
** '''prevalence''' (počet nádorů v určitém časovém období)<br />
** '''mortalita''' (úmrtnost)<br />
<br />
== Analytická epidemiologie ==<br />
*snaží se v popisu najít příčinné souvislosti (př. kouření – karcinom plic, karcinom žaludku – Japonsko…)<br />
*počet nádorů vzrůstá, druhé místo v úmrtnosti (za nemocemi kardiovaskulárního systému)<br />
*'''vzestup''' &ndash; [[karcinom plic]] (dnes hlavně u žen, u mužů začíná klesat)<br />
*'''pokles''' &ndash; [[karcinom žaludku]], [[karcinom čípku děložního]] (účinná prevence)<br />
*'''setrvalý stav''' &ndash; [[karcinom mammy]]<br />
*v ČR je vysoká incidence &ndash; karcinomu kolorekta, ledvin<br />
*v současnosti je pokles karcinomu plic &ndash; v 70. letech začaly [[Infarkt myokardu|IM]] v mladším věku, lidé přestávali kouřit<br />
<br />
Nejčastější výskyt karcinomů:<br />
<br />
*'''muži''' – plíce, kolorektum, prostata, ledviny, močový měchýř; '''ženy''' – prs, kolorektum, ženské nádory, plíce<br />
*dle úmrtnosti &ndash; prs, kolorektum, plíce<br />
*nádory kůže se sem často nepočítají, jinak by byly v úmrtnosti hned za prsem, ne-li více…<br />
*ve věku do 24let &ndash; varlata, leukémie, nádory mozku, lymfomy<br />
*ve věku do 14 let &ndash; leukémie, nádory mozku, lymfomy<br />
*'''v čem vede ČR'''<br />
**nejvíc na světe je u nás karcinomů ledvin (nemají takovou úmrtnost, tolik se o nich nemluví), dále kolorektální karcinom, karcinom pankreatu<br />
**jsme 1. v Evropě v mortalitě na karcinom těla děložního a ovárií<br />
<br />
*stát s největší incidencí karcinomů – Maďarsko<br />
*největší incidence melanomů – Skandinávie (obyvatelé hodně cestují)<br />
<br />
== Karcinogeny ==<br />
{{podrobnosti|Fyzikální karcinogeneze|Chemická karcinogeneze|Virová karcinogeneze}}<br />
<br />
*tabák – 15-30 % nádorů<br />
*chronické infekce 10-25 %<br />
*výživa 30 %<br />
*ostatní 5 %<br />
*tabák &ndash; plíce, jazyk + dutina ústní, žaludek, ledviny, čípek, měchýř, pankreas (?)<br />
*chron. infekce &ndash; EBV (Burkittův lymfom), ''[[Helicobacter pylori]]'', [[Hepatitida B|VHB]], [[Hepatitida C|VHC]], papilomaviry<br />
*ca žaludku – pověstné je jím Japonsko – patrně díky Sushi – syrové maso (mnoho infekcí)<br />
*99 % karcinomů čípku &ndash; [[Lidský papillomavirus|papilomavirus]]<br />
<br />
== Screening ==<br />
{{podrobnosti|Screening nádorových onemocnění}}<br />
<br />
== Dědičně podmíněná nádorová onemocnění ==<br />
{{Podrobnosti|Hereditární nádorové syndromy}} <br />
<br />
*jen u 10 % nádorů lze vystopovat familiární výskyt<br />
* mají některé společné vlastnosti, vyskytují se v mladším věku, jsou obvykle [[Autosomálně dominantní dědičnost|AD]] dědičné, jsou častěji multifokální<br />
*mezi nejčastější hereditární nádory patří:<br />
**'''retinoblastom''' &ndash; [[mutace]] [[gen]]u Rb, oboustranný retinoblastom, častější kostní sarkomy a nádory prsu a plic<br />
**'''familiární polypóza tlustého střeva''' – mutace genu APC<br />
**'''[[Gardnerův syndrom|Gardnerův]] a Turcotův syndrom''' &ndash; polypózy GIT, karcinom jak colon tak jinde (často [[medulární karcinom štítné žlázy]]), jde o deleci na [[chromozom]]u 17 a 18<br />
**'''FAMMM''' (familial atypical multiple mole melanoma) syndrom – delece na 1.chromosomu, dysplastické névy a melanomy<br />
**'''[[Syndrom Li-Fraumeni|Li-Fraumeni syndrom]]''' &ndash; rodinný výskyt karcinomu prsu a dalších nádorů (defekt p53)<br />
**'''Lynchův sy I''' (HNCPP – hereditary nonpolyposis colorectal cancer) &ndash; karcinom colon bez polypózy (defekt reparace)<br />
**'''Lynchův sy II''' – kromě karcinomu colon se vyskytují ještě jiné karcinomy (žaludek, prs, endometrium, endokrinní…)<br />
**jiné – [[Wilmsův tumor]], [[Neurofibromatóza]], MEN sy, Hereditární karcinom prsu a ovária (BRCA1, BRCA2 geny)<br />
<br />
==Související články==<br />
* [[Incidence nádorů]]<br />
* [[Hereditární nádorové syndromy]]<br />
* [[Prevence nádorových onemocnění]]<br />
* [[Screening nádorových onemocnění]]<br />
* [[Prevence a screening v onkologii|Rizikové faktory nádorových onemocnění]]<br />
<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie: Epidemiologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194285
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:10:57Z
<p>Cat.katka: kat</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, primární prevence kouření, psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie)<br />
#Kouření – zdravotní rizika (složení tabákového kouře, epidemiologie následků kouření, prevalence kouření v ČR a ve světě, zdravotní důsledky kouření, pasivní kouření)<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická surveillance, účel a elementy<br />
#Epidemiologie nádorů<br />
#Epidemiologie úrazů<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence<br />
#Očkovací kalendář ČR<br />
#Principy aktivní a pasivní imunizace<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#Alternativní výživové směry – výhody a rizika<br />
#Hlavní principy správné výživy<br />
#Možnosti hodnocení nutričního stavu<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#Rizikové faktory aterogeneze ve výživě<br />
#Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě<br />
#Vitamíny a minerální látky – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#Výživa matek v období těhotenství (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)<br />
#Výživa starých lidí<br />
#Výživa v prevenci aterosklerózy<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#Výživa v prevenci nádorových onemocnění<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194284
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:09:08Z
<p>Cat.katka: kat</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, primární prevence kouření, psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie)<br />
#Kouření – zdravotní rizika (složení tabákového kouře, epidemiologie následků kouření, prevalence kouření v ČR a ve světě, zdravotní důsledky kouření, pasivní kouření)<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická surveillance, účel a elementy<br />
#Epidemiologie nádorů<br />
#Epidemiologie úrazů<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence<br />
#Očkovací kalendář ČR<br />
#Principy aktivní a pasivní imunizace<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#Alternativní výživové směry – výhody a rizika<br />
#Hlavní principy správné výživy<br />
#Možnosti hodnocení nutričního stavu<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#Rizikové faktory aterogeneze ve výživě<br />
#Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě<br />
#Vitamíny a minerální látky – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#Výživa matek v období těhotenství (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)<br />
#Výživa starých lidí<br />
#Výživa v prevenci aterosklerózy<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#Výživa v prevenci nádorových onemocnění<br />
<br />
[[Kategorie:Hygiena]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Ot%C3%A1zky_ke_st%C3%A1tn%C3%AD_zkou%C5%A1ce_z_preventivn%C3%ADho_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD_(3._LF_UK,_VL)&diff=194283
Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)
2012-05-16T14:07:04Z
<p>Cat.katka: seznam otázek</p>
<hr />
<div>==Veřejné zdravotnictví==<br />
#Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje<br />
#Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů<br />
#Indikátory zdravotnického systému<br />
#Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem<br />
#Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody<br />
#Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR<br />
#Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice<br />
#Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence<br />
#Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR<br />
#Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich<br />
#Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví<br />
#Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR<br />
#Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám<br />
#Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody<br />
#Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování<br />
#Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR<br />
#Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)<br />
#Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR<br />
#Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody <br />
<br />
==Zdraví dětí a mládeže==<br />
#Kouření – prevence (Fagerstromův test, primární prevence kouření, psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie)<br />
#Kouření – zdravotní rizika (složení tabákového kouře, epidemiologie následků kouření, prevalence kouření v ČR a ve světě, zdravotní důsledky kouření, pasivní kouření)<br />
#Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)<br />
#Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)<br />
#Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)<br />
#Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)<br />
#Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)<br />
#Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)<br />
#Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)<br />
#Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)<br />
#Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole ( podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)<br />
#Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)<br />
<br />
==Epidemiologie==<br />
#Alimentární intoxikace infekční etiologie<br />
#Bakteriální střevní infekce<br />
#Epidemiologická surveillance, účel a elementy<br />
#Epidemiologie nádorů<br />
#Epidemiologie úrazů<br />
#Infekce vyvolané enteroviry<br />
#Infekce vyvolané herpetickými viry<br />
#Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi<br />
#Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR<br />
#Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence<br />
#Očkovací kalendář ČR<br />
#Principy aktivní a pasivní imunizace<br />
#Rané infekce<br />
#Respirační bakteriální infekce<br />
#Respirační virové infekce<br />
#Virové exantematické infekce, včetně příušnic<br />
#Virové hepatitidy<br />
#Virové střevní nákazy<br />
<br />
==Obecná hygiena==<br />
#Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami<br />
#Pitná voda a její vliv na zdraví<br />
#Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům<br />
Nakládání s odpady ve zdravotnictví<br />
#Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí<br />
#Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)<br />
#Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení<br />
#Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence <br />
#Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR<br />
<br />
==Pracovní lékařství==<br />
#Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí<br />
#Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky<br />
#Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci<br />
#Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence<br />
#Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence<br />
#Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy<br />
#Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence<br />
#Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence<br />
#Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky<br />
#Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu<br />
#Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence<br />
#Profesionální intoxikace olovem a rtutí<br />
#Silikóza plic a její prevence<br />
#Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství<br />
#Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence<br />
#Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence<br />
#Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence<br />
<br />
==Tělovýchovné lékařství==<br />
#Doping<br />
#Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci<br />
#Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky<br />
#Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení<br />
#Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu<br />
#Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT<br />
#Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)<br />
#Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob<br />
#Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)<br />
#Svalové dysbalance<br />
#Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy<br />
#"Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)<br />
#Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus<br />
#Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže<br />
#Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu<br />
<br />
==Výživa==<br />
#Alternativní výživové směry – výhody a rizika<br />
#Hlavní principy správné výživy<br />
#Možnosti hodnocení nutričního stavu<br />
#Otravy houbami<br />
#Prevence alimentárních nákaz a intoxikací<br />
#Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře<br />
#Rizikové faktory aterogeneze ve výživě<br />
#Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)<br />
#Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)<br />
#Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě<br />
#Vitamíny a minerální látky – projevy nedostatku a nadbytku<br />
#Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR<br />
#Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu<br />
#Výživa matek v období těhotenství (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)<br />
#Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)<br />
#Výživa starých lidí<br />
#Výživa v prevenci aterosklerózy<br />
#Výživa v prevenci diabetu<br />
#Výživa v prevenci nádorových onemocnění</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=WikiSkripta:Check_WikiSkripta/Wikifikace&diff=194155
WikiSkripta:Check WikiSkripta/Wikifikace
2012-05-14T20:19:04Z
<p>Cat.katka: /* Články, které potřebují wikifikaci */ smazáno hotové</p>
<hr />
<div>'''Poslední aktualizace: 3:55:21 2012/3/19'''<br />
<br />
Můžete pomoci WikiSkriptům tak, že text článků v následujících seznamech převedete do [[Nápověda:Základy formátování|wikikódu]], u článků se špatným počtem '[' a ']' zkontrolujete, zdali jsou správně zapsány wikiodkazy. Stejně tak se vyhledávají články, které nemají v textu shodný počet '(' a ')'. Dále je zde uveden seznam článků, u nichž se bot pokusil o zlepšení obsahu automaticky.<br />
<br />
== Články, které potřebují wikifikaci ==<br />
Počet článků: 19<br />
{| class='wikitable sortable'<br />
|-<br />
! Článek !! Summary<br />
|}<br />
<br />
== Články, které používají špatně CSS styly ==<br />
* [[Membránový potenciál a jeho změny]]<br />
* [[Molekulární podstata dědičných chorob]]<br />
* [[Monitorování krevního tlaku]]<br />
* [[Mor]]<br />
* [[Míšní traumata/PGS/diagnostika]]<br />
* [[Nebílkovinné dusíkaté látky]]<br />
* [[Odměrná analýza]]<br />
* [[Parenterální výživa (pediatrie)]]<br />
* [[Plazmatické bílkoviny/přehled]]<br />
* [[Pleurální punkce (pediatrie)]]<br />
* [[Porfyrie/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy acidobazické rovnováhy]]<br />
* [[Poruchy genové exprese/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu glukózy/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu kyseliny močové/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy rovnováhy/PGS]]<br />
* [[Poruchy výživy/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy řečové komunikace a poruchy polykání/PGS]]<br />
* [[Posmrtné změny]]<br />
* [[Prehľad názvov chorôb v rôznych jazykoch]]<br />
* [[Primární imunodeficience]]<br />
* [[Převodní systém srdeční]]<br />
* [[ROC křivka]]<br />
* [[Rutinní laboratorní vyšetření u ženy s mrtvým plodem]]<br />
* [[Sekretorická otitida]]<br />
* [[Seznam užitých zkratek]]<br />
* [[Shigellosis]]<br />
* [[Slovník fyziologie/nové články]]<br />
* [[Spavá nemoc]]<br />
* [[Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu]]<br />
* [[Transkripce]]<br />
* [[Transport kyslíku krví]]<br />
* [[Trombocytární koncentrát (pediatrie)]]<br />
* [[Tubulointersticiální nefritidy]]<br />
* [[Těžce nemocný a naděje]]<br />
* [[Vegetativní nervová soustava (fyziologie)]]<br />
* [[Vertigo/PGS/diagnostika]]<br />
* [[Vnitřní prostředí (pediatrie)]]<br />
* [[Voda/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Vyšetření moči/Fyzikální]]<br />
* [[Véna (histologický preparát, WRF)]]<br />
* [[Wolffův-Parkinsonův-Whiteův syndrom]]<br />
* [[Zpětné křížení]]<br />
* [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
* [[Základní testy v hematologii (pediatrie)]]<br />
* [[Čerstvě zmražená plasma (pediatrie)]]<br />
== Stránky s neuzavřenými závorkami ==<br />
U těchto článků není stejný počet znaků '[' a ']'.<br />
<br />
Počet článků: 33<br />
{| class='wikitable sortable'<br />
|-<br />
! Článek !! Chyba<br />
|-<br />
| [[Výživová potřeba a doporučení v různých obdobích života]] || 17krát '(' a 18krát ')'<br />
|-<br />
| [[Česká verse nutriční pyramidy]] || 16krát '(' a 21krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potraviny a potravinové suroviny rostlinného původu]] || 130krát '(' a 131krát ')'<br />
|-<br />
| [[Poruchy lipidového metabolizmu (podrobně)]] || 278krát '(' a 275krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinové tabulky a databáze]] || 24krát '(' a 22krát ')'<br />
|-<br />
| [[Nákazy prenášané alimentárnou cestou]] || 27krát '(' a 32krát ')'<br />
|-<br />
| [[Úvod do etiky]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Topografická anatomie končetin/Skeletní podklad ramenního kloubu a jeho okolí]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Zákon o potravinách]] || 72krát '(' a 77krát ')'<br />
|-<br />
| [[Pertusse]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Nukleotid]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Potravinářská aditiva (1. LF, NT)]] || 122krát '(' a 121krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinářská toxikologie]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Vyšetření hybných stereotypů]] || 4krát '(' a 15krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinová bezpečnost]] ||<br />
|-<br />
| [[Translace u prokaryot]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Struktura DNA]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky]] || 31krát '(' a 32krát ')'<br />
|}<br />
<br />
== Špatně kategorizované uživatelské stránky ==<br />
U těchto stránek není kategorie či kategorie s argumentem PAGENAME.<br />
<br />
Počet článků: 4<br />
* [[Uživatel:JasonFjjj392]]<br />
* [[Uživatel:Lexikon166]]<br />
* [[Uživatel:Mollyjones7755]]<br />
* [[Uživatel:ShotwellDunlap470]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_vybran%C3%BDch_hlavov%C3%BDch_nerv%C5%AF/PGS&diff=194154
Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS
2012-05-14T20:18:45Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>{{PGS}}<br />
<br />
== Poruchy okohybné ==<br />
<br />
===Základní charakteristika=== <br />
<br />
Okohybné poruchy dělíme na '''infranukleární (či nukleární)''' při postižení jednotlivých okohybných nervů od kmene až po jednotlivé svaly a '''supranukleární''' při postižení kmenových a korových center.<br />
<br />
#'''Základním projevem infranukleární okohybné poruchy je [[diplopie]]''' (dvojité vidění), případně jen rozostřené vidění při mírném postižení. Vzniká na podkladě narušení rovnováhy očních svalů a vychýlení původně paralelních očních os.'''Právě tento akutní nebo subakutní příznak bývá důvodem, proč pacient přichází k lékaři'''.<br />
#'''Při supranukleárním postižení''' dochází k poruše sdružených pohybů bulbů při lézi v oblasti příslušných kmenových a korových center (viz. níže). Pohyby bulbů zůstávají konjugované a nemocný se nemůže podívat určitým směrem, proto '''mluvíme o parézách pohledu''' (horizontálně nebo vertikálně) a dvojité vidění nebývá.<br />
<br />
===Anatomie a funkce=== <br />
<br />
====Infranukleární inervace====<br />
<br />
Okohybné svaly jsou inervované 3 hlavovými nervy: <br />
*'''[[N. oculomotorius]] (III.)''' – všechna jádra jsou uložena v mezencefalu, nerv pak vystupuje z kmene na spodině mozku.<br />
*'''[[N. trochlearis]] (IV.)''' – jádro na rozhraní mezencefala a pontu. Jako jediný nerv vystupuje na dorzální straně kmene, a pak se připojuje k n. III.<br />
*'''[[N. abducens]] (VI.)''' – jádro leží v dolní části pons Varoli, nerv vystupuje v sulcus bulbopontinus, při hrotu pyramidy jde do laterální stěny [[sinus cavernosus]].<br />
<br />
Všechny 3 nervy jdou do sinus cavernosus a poté vstupují do orbity fissurou orbitalis superior.<br />
<br />
''S okohybnými poruchami je úzce spjat stav zornic'':<br />
:Inervaci zajišťují '''parasympatická vlákna n. III a n. sympaticus'''. <br />
:Na zornicové fotoreakci se podílí '''n. opticus,''' který tvoří aferentní část reflexu. Vlákna jdou do area pretectalis, odtud vede spojka do obou částí párového parasympatického jádra n. III (Edinger-Westphalova), kde začíná eferentní část reflexního oblouku cestou n. III a končí u m. sphincter pupillae (konstrikce zornice). <br />
:Vzhledem ke spojkám do obou částí párového jádra dochází při osvitu k fotoreakci a zúžení jak ipsilatrálně ('''fotoreakce přímá''') tak kontralaterálně ('''fotoreakce nepřímá''').<br />
<br />
*'''N.sympaticus''' – ciliospinální centrum je v míšních segmentech C8, Th1, vlákna jdou podél [[a. carotis interna]] jako perarteriální sympatická pleteň do sinus cavernosus, kde se připojuje k n. ophtalmicus (V1). <br />
<br />
Tab. 1 Základní charakteristika jednotlivých okohybných nervů + n. sympaticus <br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Nerv'''<br />
| '''Inervované svaly'''<br />
| '''Fyziologická funkce'''<br />
| '''Projevy léze'''<br />
|-<br />
| '''N. III. (oculomotorius)'''<br />'''Část parasympatická'''<br />
| m. sphincter pupillae,<br /> m. ciliaris<br />
| Zúžení zornice,<br /> akomodace.<br />
| Porucha přímé i nepřímé fotoreakce na postiženém oku, '''mydriáza''' (dilatovaná zornice).<br />
|-<br />
| rowspan="2" |'''N. III, (oculomotorius)'''<br />'''Motorická vlákna'''<br /> – inervace 4 ze 6 okohybných svalů<br />
| m. rectus medialis,<br /> superior a inferior,<br /> m. obliquus inferior<br />
| Pohyb oka nazálně, vzhůru, dolů.<br />
| Omezení hybnosti bulbu nazálně a vzhůru, částečně i dolů, '''diplopie''' ve směru postižených svalů (nejlepší vidění je zevně), '''divergentní strabismus''' (ve směru n. VI.).<br />
|-<br />
| m. levator palpebrae superior<br />
| Elevace víčka, otevřená oční štěrbina.<br />
| Ptóza (pokles víčka).<br />
|-<br />
| '''N. IV. (trochlearis)'''<br />
| m. obliquus bulbi superior<br />
| Pohyb bulbu dolů a dovnitř.<br />
| Není výrazný strabismus, '''diplopie''' při pohledu dolů a navnitř. Pacienti uklánějí hlavu od léze (laterálně), aby snížili míru diplopie.<br />
|-<br />
| '''N.VI. (abducens)''' <br />
| m. rectus lateralis<br />
| Abdukce oka.<br />
| '''Konvergentní strabismus''', omezený pohyb bulbu zevně, tímto směrem je i '''diplopie'''.<br />
|-<br />
| '''N. sympaticus'''<br />
| m. dilatator pupillae<br /> a m. tarsalis (hladký sval horního víčka)<br />
| Dilatace zornice,<br /> tonus očního víčka.<br />
| '''[[Hornerův syndrom]]''': nevýrazná ptóza, mióza (patologicky zúžená zornice), může být lehký enoftalmus.<br />
|}<br />
<br />
====Supranukleární inervace====<br />
<br />
Pohyb bulbů musí být pro sledování obrazu sdružený a proto je inervace oboustranná a je zajištěna následujícím mechanismy:<br />
<br />
Korové centrum pro vertikální pohled není známo, '''[[funkční korové oblasti|korová centra]]''' pro horizontální pohled jsou lokalizována v předním (frontální lalok, '''gyrus frontalis medius''') a zadním zrakovém poli ('''okcipitální lalok''').<br />
<br />
Vlákna z gyrus frontalis medius jdou přes [[capsula interna]] do '''paramediální retikulární pontinní formace (centrum pro horizontální pohled)''' a také do '''[[střední mozek|mezencefala]] (centrum pro vertikální pohyby očí)'''. V mezencefalu začíná '''fasciculus longitudinalis medialis (FLM)''', který běží dále do pontu a prodloužené míchy a jeho vlákna vzájemně propojují jádra okohybných nervů stejné i opačné strany. Také slouží k funkčnímu propojení s n. XI, vestibulárními jádry a [[mozeček|mozečkem]].<br />
<br />
===Etiologie=== <br />
; Infranukleární okohybná porucha &#58;<br />
*vzniká na podkladě patologického procesu v oblasti jader kmene a v průběhu nervů. <br />
:Při podezření na toto postižení zvažujeme:<br />
:*parézu okohybných nervů (n. III., IV. a VI.) při lézi jádra v mozkovém kmeni nebo v jejich průběhu, a to jednotlivě nebo i v kombinaci;<br />
:*proces v orbitě a retroorbitálně;<br />
:*poruchu [[nervodsvalová ploténka|nervosvalového přenosu]] (MG); <br />
:*svalové onemocnění postihující [[okohybné svaly]]. <br />
<br />
;Supranukleární okohybná porucha&#58;<br />
* Dojde-li k lézi drah v kmeni a v oblasti hemisfér.<br />
<br />
<br />
'''Obecné rozdělení podle příčiny (etiologie) postižení''':<br />
<br />
*'''Mechanická''' – [[nádory|tumor]] (pineální cysta, adenom aj.), dekompenzace [[intrakraniální hypertenze|nitrolební hypertenze]] (transtentoriální herniace), trauma orbit, event. ruptura svalu.<br />
*'''Cévní''' – ischémie nervu (při diabetu, arteriální hypertenzi), [[ischémie]] nebo hemoragie v oblasti kmene, aneurysma na [[a. carotis interna]], communis, cerebri posterior nebo a. basilaris, karotido–kavernózní píštěl .<br />
*'''Zánětlivá''' – ''autoimunitní'': Tolosa-Huntův syndrom, [[Myasthenia gravis]] (MG), [[Roztroušená skleróza]] (RS), Miller-Fischerův syndrom jako podskupina Guillain – Barré sy (GB), myositida, ''infekční'': meningoencefalitidy, zoster oftalmicus, [[lymeská borreliosa|borreliosa]], parainfekční .<br />
*'''Metabolická''' – toxická (alkohol při [[Wernickeova encefalopatie|Wernickeově encefalopatii]], botulotoxin, některé léky, např. tricyklická [[antidepresiva]]), diabetes melitus (DM)- hl. III a VI, thyreopatie. <br />
*'''Jiné''' – ophtalmoplegická migréna, isolovaná idiopatická mononeuropatie, kongenitální postižení (Moebiův sy – paréza n. VI a n. VII, často oboustranně), idiopatická, po lumbální punkci.<br />
<br />
'''Tab. 2 Postižení okohybných nervů, hlavně kombinované, podle místa léze (+obr.1)'''<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Místo vzniku'''<br />
| '''Upřesnění lokalizace'''<br />
| '''Příčina'''<br />
|-<br />
| '''kmenová léze'''<br />
| <br />
| ischemie, hemoragie, cévní anomálie, disekce art. vertebralis, tumor, syringobulbie, zánětlivá infekční a autoimunitní onemocnění (např. RS), kongenitální<br />
|-<br />
| rowspan="3" | '''průběh nervů – většinou jednostranná léze'''<br />
| proces v oblasti sinus cavernosus<br />
| Tolosa-Huntův sy, karotido–kavernózní pištěl, trombóza, intrakavernózní [[aneurysma]] (v obl. art. carotis int.)<br />
|-<br />
| fissura orbitalis superior nebo hrotu orbity<br />
| endokrinní orbitopatie, nádor očnice, trauma, retrobulární varikosní uzel, pseudotumor orbitae, mukokéla, sinusitid sphenoidalis<br />
|-<br />
| jiné (v průběhu nervu intrakraniálně)<br />
| nitrolební hypertenze (temporální konus nebo transtentoriální herniace), SAK (při aneurysma v obl. a. communicans posterior nebo [[a. basilaris]], ale i jako neurochirurgická komplikace), meningeom v obl. kosti klínové<br />
|-<br />
| rowspan="4" | '''oboustranná léze'''<br />
| process v oblasti baze, sella turcica<br />
| nasopharyngeální ca, adenom hypofýzy, meningeom, tumory baze lební<br />
|-<br />
| proces v oblasti clivu<br />
| [[chordom]]<br />
|-<br />
| disperzní, ložiskově nejasně lokalizovaný proces CNS<br />
| polyradiculoneuritis (GB), bazilární meningitida, jiná akutní neuroinfekce, DM, karcinomatóza, leukemická infiltrace, paraneoplasie, [[sarkoidóza]], trauma<br />
|-<br />
| onemocnění nervů a svalů<br />
| MG a další myastenické sy, myopatie, myositida, chronická progresivní ophtalmoplegie<br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Při supranukleárním postižení''' (paréze pohledu) je nejčastější akutní příčinou:<br />
<br />
Ischemická nebo hemoragická cévní mozková příčina (CMP), ale i stav po [[epilepsie|epileptickém záchvatu]] (postparoxyzmální).<br />
<br />
===Klinický obraz=== <br />
<br />
'''(1.) Infranukleární postižení'''<br />
*'''Paréza n. III.'''<br />
Je přítomna '''[[ptóza]]''', '''[[divergentní strabismus]]''' (přetažení ve směru n.VI.),'''omezení hybnosti bulbu''' především nazálně a vzhůru, částečně i dolů, s diplopií při pohledu ve směru postižených svalů. Poškozením parasympatiku pak vzniká '''[[mydriáza]]'''.<br />
<br />
U n. III rozlišujeme tzv. ''kompletní oftalmoplegii'' s mydriázou i parézou okohybných svalů nebo ''inkompletní'' parézu ''vnitřní'' s izolovaným postižením zornice a ''zevní'' s postižením okohybných svalů a ptózou. '''Toto rozdělení neodpovídá anatomickému uspořádání!'''<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| Povrchové uložení parasympatiku vysvětluje jeho postižení při kompresi (isolovaná mydriáza) a ušetření při ischemii nebo metabolickém postižení nervu, nejčastěji na podkladě diabetu nebo hypertenze.<br />
|}<br />
<br />
<br />
*'''Paréza n. IV.'''<br />
Není přítomen výrazný strabismus, ale '''diplopie a paréza při pohledu dolů a dovnitř'''. Pacienti uklánějí hlavu od léze – zevně, to snižuje velikost diplopie.<br />
<br />
*'''Paréza n. VI.'''<br />
Parézou m. rectus lateralis vzniká '''[[konvergentní strabismus]]''' (vzhledem k zachované inervaci n. III), '''omezený pohyb bulbu zevně''', kde je i diplopie.<br />
<br />
*'''Porucha zornic''': <br />
''Při lézi n.opticus'' – bude vyhaslá přímá fotoreakce na postiženém oku i nepřímá na oku zdravém, při osvitu zdravého oka, budou obě reakce normální.<br />
<br />
''Při lézi n. III'' – '''[[mydriáza]]''' (patologické rozšíření zornice). Foto reakce přímá bude po osvitu na postiženém oku vyhaslá, ale nepřímá na oku zdravém bude zachovaná. Při osvitu zdravého oka bude vyhaslá i nepřímá reakce na postiženém oku.<br />
<br />
''Léze n. sympaticus'' – '''[[mióza]]''' (patologické zúžení zornice)<br />
<br />
<br />
'''Některé důležité infranukleární a nukleární syndromy a léze'''<br />
<br />
*'''Weberův sy – horní alternující obrna''' – při lézi v oblasti mezencefala dochází k paréze n. III na postižené straně (ipsilaterálně-IL) a kontralaterálně k hemiparéze <br />
*'''Tolosa-Huntův sy''' – nespecifický granulomatózní zánět sinus cavernosus charakterizovaný bolestí trvající bez léčby asi 8 týdnů. Diagnostika dle [[MRI]] mozku nebo [[biopsie]]. Příznakem je paréza okohybných nervů isolovaně nebo v kombinaci, případně i 1. větve n. V. K promptnímu ústupu bolestí by mělo dojít po aplikaci kortikosteroidů (cca do 72 hodin), většinou perorálně. Léčíme [[Prednison]]em 40-80 mg a postupně vyklesat/většinou o 10 mg á 1–2 dny<br />
*'''Karotido-kavernózní píštěl''' – charakterizovaná pulsatilním exophtalmem, ophtalmoplegií a chemózou spojivek. Léčba neurochirurgická. <br />
*'''Miller-Fischerův sy''' – podskupina sy Guillain – Barré, charakterizovaná jako zevní ophtalmoplegie, ataxie, [[areflexie]] a někdy i další mozkové nervy. Bývají pozit. protilátky proti IgG gangliosidu GQ1b. <br />
*'''Endokrinní orbitopatie''' – [[exophtalmus]], bolest, diplopie, oftalmoplegie <br />
*'''Wernickeova encefalopatie''' -charakterizovaná trias: okohybné abnormity, ataxie (neo a palleocerebelární) a mentální poruchy (hlavně recentní poruchy paměti) s relativně akutním rozvojem. Nejčastěji u alkoholiků. Léčba je parenterálním podáváním vitaminu B1 (thiamin) <br />
*'''Pseudotumor orbitae''' – protruze bulbu s poruchou oční pohyblivost důsledku zánětlivé afekce obsahu očnice s akutní myositidou zevních okohybných svalů <br />
*'''Hornerův syndrom''' – Je charakterizován trias: mióza, lehká ptóza a enoftalmus. Vzniká ''při lézi sympatiku centrálně'' (narušení dráhy mezi hypothalamem a spinálním centrem v obl. C8 a Th1-kmene) např. při ischemické CMP, nebo při ''periferním postižení'' v obl. cervikálního řetězce, při úrazech nebo tumorech v oblasti krku, lézi periarteriálního plexu kolem art. carotis, při lézi brachiálního plexu nebo syndromu horní hrudní apertury, u tumorů plicního hrotu, arteriální disekce <br />
*'''Adieův syndrom''' – tonická reakce (rozšíření) zornice náhodně zjištěná. Chybí reakce na světlo a někdy i akomodaci, ale velikost zornice se pomalu mění při prolongované stimulaci. Benigní syndrom, častěji u žen. <br />
*'''Argyll-Robertsonovi zornice''': nepravidelný tvar zornice, nereagující na světlo, ale reagující na akomodaci. U [[syfilis]], neoplasie, cévní nebo zánětlivé příčiny, abusu alkoholu <br />
<br />
<br />
'''(2.) Supranukleární postižení'''<br />
<br />
<br />
'''Parézy pohledu'''<br />
*'''Paréza horizontálního pohledu při lézi v oblasti frontálních zrakových polí'''<br />
Dochází ke kontralaterálnímu postižení, shodném s hemiparézou. <br />
Většinou je paretická složka přetlačována z neporušené okohybné inervace na opačnou stranu, tedy dochází ke konjugované deviaci bulbů a hlavy ke straně léze v [[Centrální nervový systém|CNS]], tzn. na opačnou stranu než je hemiparéza.'''„Nemocný se dívá na ložisko“'''<br />
POZOR: při [[Epilepsie|epileptickém záchvatu]] (fokální, sekundární) dochází k deviaci bulbů horizontálně od ložiska (ke končetinám s epi záškuby). Po záchvatu (postparoxyzmálně)může být patrná paréza pohledu na opačnou stranu<br />
<br />
*'''Horizontální obrna pohledu při lézi v oblasti pontu''' <br />
Má naopak parézu pohledu na opačnou stranu. Bulby jsou tedy působením zachované inervace deviovány ve směru hemiparézy. '''„Nemocný se dívá na hemiparézu“.'''<br />
Perzistují mnohem déle než korové. <br />
<br />
*'''Oboustranná horizontální obrna''' <br />
Při oboustranné lézi v pontu, nejčastěji na podkladě uzávěru a. basilaris '''při „locked in“''' <br />
<br />
<br />
<br />
'''Jiné důležité poruchy okohybné inervace v oblasti mozkového kmene'''<br />
<br />
*Při afekcích v mezencefalu (přední čtverohrbolí) vzniká '''Parinaudův syndrom''', neřadíme ho ale mezi parézy pohledu, jedná se o postižení pohledu vzhůru a konvergence. Příčina: tumor gl. pinealis, při hydrocefalu, Wernickeově encephalopatii, RS, neuroinfekci, také při progresivní supranukleární opthtalmoplegii (Steel – Richardson-Olszewski)<br />
*'''Internukleární oftalmoplegie''' – paréza m. rectus medialis na addukujícím oku (nedotáhne bulbus navnitř) a [[nystagmus]] abdukujícího (zevně se dívajícího). Neporušený je pohled ke straně léze. Vzniká při postižení FLM, nejčastěji u RS a CMP.<br />
*'''Jeden a půl syndrom''' – jednostranná léze FLM a homolaterálního jádra n. VI. Na straně léze je bulbus paretický pro horizontální pohyby na druhé straně je zachovalý pohyb jen zevně a dolů.<br />
*'''Skew deviation''' (Hertwig-Magendiho strabismus)– šikmá deviace bulbů, porucha vertikálních očních os. Jeden bulbus stočený nahoru a často i zevně, druhý dolů. Při otolitových poruchách, lézích kmene a mozečku, popisuje se i jako reverzibilní nález u intrakraniální hypertenze<br />
<br />
===Diagnostika=== <br />
Anamnestické údaje:<br />
*[[Anamnéza]]: akutně nebo plíživě, febrilie, klíště, herpes, trauma, DM, onemocnění štítné žlázy, [[hypertenze]], alkohol, [[cytostatika]] atd <br />
*Subjektivní příznaky: postižení kmene (oslabení síly, brnění končetin, motání hlavy, zvýšená únava), příznaky poruchy dalších hlavových nervů, náhlá [[bolest]] hlavy (myslíme hlavně na SAK, dekomp. aneurysma, tumor, některé kmenové léze, ale i [[migréna|migrénu]] s aurou), bolest za okem, tzv. '''bolestivé oftalmoplegie''' jsou popisovány '''při procesech v obl. sinus cavernosus a fissura orbitalis superior.''' Mívají je ale i pacienti při diabetické neuropatii. <br />
<br />
<br />
Neurologické vyšetření:<br />
*Posouzení etáže postižení: porucha vědomí (transtentoriální herniace), [[meningeální syndrom|meningeální příznaky]] (meningitida, SAK), kmenové příznaky atd. <br />
*Zhodnocení příznaků v oblasti očí: '''Postavení bulbů''' (strabismus konvergentní, divergentní) a '''hybnost bulbů''' všemi směry s '''diplopií''' nebo bez (důležitý znak při rozlišení akutního a chronického postižení). Konkomitující [[Konkomitantní a paralytický strabismus|strabismus]] při poruše vyváženosti očních svalů (často vrozený, s poruchou zraku). Při současném pohybu očí „šilhají“, při izolované zkoušce je „normální pohyb,,. '''Stav víček''' – ptóza (paréza n. III, MG, [[Hornerův syndrom]]), lagoftalmus (při paréze n. VII), blefarocheláza („nadbytečná kůže víček“, ve stáří), blefarospasmus (tonický stah víček). Ptóza při Hornerově sy se mírně zlepšuje při pohledu vzhůru. Při výdržových testech dochází k zhoršování ptózy při MG. '''Zornice''' – mióza, mydriáza, izokorie, anizokorie (asymetrická šíře zornic), fotoreakce, pupilotonie (Adieho sy).Exoftalmus (při expanzivním procesu v orbitě).<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| Anizokorie s dobrou fotoreakcí a negativním neurologickým nálezem, bez subjektivních obtíží je zpravidla fyziologickou odchylkou!<br /><br />
|}<br />
<br />
Pomocné vyšetřovací metody:<br />
*[[CT]] mozku nebo v indikovaných případech [[MRI]] mozku, [[angiografie]] nebo CTAg, MRAg <br />
*Vyšetření likvoru: cytologie a biochemie, základní virologie – hlavně herpetické viry, borrelióza, další vyšetřovací metody (ELM, PCR, WB), bakteriolog. vyšetření, oligoklonální pásy, imunologie, atd. <br />
*V dif.dg.nervosvalových onemocnění: EMG vyšetření, svalové enzymy (CK, CK-MB, LD, myoglobin), metabolické a mitochondriální vyšetření, biopsie svalů, Achr, cévní screening: TTECHOKG, TK, duplexní sono karotid a VB povodí, trombofilní stavy, ostatní: odběry na vaskulitidy, ELFO, štítná žláza, ostatní biochemie, serologie <br />
<br />
<br />
'''Způsob diferenciálně-diagnostického uvažování'''<br />
<br />
Pokud přijde pacient s diplopií, nejdůležitější je zjistit:<br />
*Zda se jedná o '''izolované postižení hlavového nervu nebo kombinované''' , zhodnocením všech příznaků se snažíme nalézt místo léze'''. Izolovaně vzniká hlavně paréza n. III. a VI., paréza n. IV není častá. Zejména u n . VI. dochází k paréze i bez jasné příčiny, jedná se totiž o dlouhý a měkký nerv se značnou vulnerabilitou.<br />
<br />
*Jestli jsou přítomny i '''další příznaky''', např. [[bolest]] -dle tohoto znaku dělíme okohybné poruchy na '''bolestivé''' (např. typické při postižení v obl. kavernózního sinu) a '''nebolestivé'''odpovídající lézi v oblasti kmene nebo známky disperzního neurologického postižení včetně poruchy více hlavových nervů<br />
<br />
*Zda dochází '''k akutnímu vzniku nebo pomalému rozvoji''' <br />
<br />
<br />
'''Obecně lze říci''', <br />
že ve všech případech po pečlivém neurologickém vyšetření v současné době vylučujeme nejdříve mechanický útlak a cévní lézi pomocí [[CT]] mozku. <br />
Zejména při výrazném podezření na ložiskový proces dále zvažujeme výhledové doplnění MRI mozku a MR nebo CT- angiografie. <br />
Naopak při disperzním nálezu musíme myslet i na různé metabolické příčiny a zánětlivá onemocnění (vše viz. souhrn etiologie obtíží) a také na paraneoplasii (v těchto případech i základní onko screening). <br />
Samozřejmě vždy volíme vyšetřovací program „rozumně“, často ambulantně, s přihlédnutím k rychlosti vzniku, anamnéze, celkovému stavu a věku pacienta. Např. u 20 leté ženy musíme po vyloučení krvácení, traumatu a tumoru myslet na diagnózu rotroušené sklerózy (RS) u člověka nad 65 let na kraniální neuropatii při diabetu nebo dekompenzované hypertenzi.<br />
<br />
= Postižení n. trigeminus (V.) =<br />
===Anatomie a funkce=== <br />
<br />
<br />
[[Nervus trigeminus|N. trigeminus]] je smíšený motoricko-sensitivní nerv, převažují '''vlákna senzitivní'''. Má 3 větve:<br />
<br />
*'''V1. n. ophtalmicus''' – oblast očnice a čela, jde přes fissuru orbitalis superior a sinus cavernosus <br />
*'''V2. n. maxilaris''' – pro oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a canalis rotundum jde krátky kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus <br />
*'''V3. n. mandibularis''' – z dolní čelisti jdou z fossa infratemporalis pod bazi lební přes foramen ovale <br />
<br />
Všechny tři větve se spojují v ggl. Gasseri (leží v cavum Meckeli na hrotu pyramidy), vstupují do kmene a dělí se dle kvalit čití – propriocepce ze žvýkacích svalů v jádru mezencefala, pro lehký dotyk v pontu, termické a alogické čití pak ve spinálním jádru.<br />
<br />
<br />
Tab. 3 Podrobný výčet inervace jednotlivých větví<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Senzitivní oblast V1'''<br />
| '''Senzitivní oblast V2'''<br />
| '''Senzitivní oblast V3'''<br />
|-<br />
| oko, oční spojivka a slzní žláza, orbita, horní víčko, čelo, vlasatá část hlavy po interautikulární čáru, kořen nosu, paranasální dutiny (ethmoidální, sfenoidální a přední část frontální)<br />
| zevní část nosu, dolní víčko, horní ret, tvrdé a měkké patro, nazofarynx, maxilární dutina, horní ret, zuby a gingiva, horní čelist, zadní dvě třetiny nosní dutiny, slzní žláza, slinné žlázy v oblasti maxily<br />
| mandibula, brada, část boltce, dolní zuby, gingiva a přední 2/3 jazyka<br />
|}<br />
<br />
<br />
*'''Motorická část'''- inervuje žvýkací svaly (m. masseter, mm. pterygoidei lateralis a medialis, m. temporalis) a další drobné svaly v oblasti čelisti. Z jádra uloženého v pontu mediálně od sensitivního jdou do oblastí pod Gasserským ggl. a '''připojuje se k V3''', s ním vstupuje přes foramen rotundum do fossa pterygoidea.<br />
<br />
===Etiologie=== <br />
<br />
<br />
Existuje mnoho patologií v celém průběhu nervu – od malých větvích v oblasti zubů, čelisti a paranasálních dutin, přes sinus caveronosus (V1) a subarachnoidální prostor až po mozkový kmen. <br />
Nejčastější příčinou supranukleární léze je ložiskový proces v úrovni capsula interna nebo prim. somatosenzorického kortexu.<br />
<br />
<br />
'''Obecné rozdělení podle podle příčiny (etiologie) postižení''':<br />
*Mechanická – [[tumor]]y (např. meningeom, lymfom, osteosarkom), [[M. Paget]], úrazy<br />
*Cévní– ischémie nervu, trombóza, útlak cévní kličkou, ischémie nebo hemorhagie v obl. kmene, [[aneurysma]]:<br />
*Zánětlivá – ''infekční'': záněty v oblasti zubů, sinusitidy, osteomyelitis, [[herpes zoster]] (V1, V2), jiné zánětlivé afekce (včetně TBC), ''autoimunitní''- RS, [[systémový lupus erythematodes]] (SLE)<br />
*Metabolická – toxická<br />
*Jiné – např. atypická obličejová bolest (patří mezi [[Bolesti hlavy/PGS | bolesti hlavy]])<br />
<br />
<br />
'''Tab. 4 Postižení n. trigeminus podle místa léze'''<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Místo léze'''<br />
| '''Klinický nález'''<br />
| '''Příčina'''<br />
|-<br />
| '''Periferní větve'''<br />
| jednostr. senzorická porucha<br /> v oblasti větve nebo její části<br />
| Afekce sinus cavernosus (Tolosa Huntův sy (V1), trombóza, meningeom, aneurysma, [[sarkoidosa]], tumor, M. Paget, herpetická a jiné zánětlivé afekce (včetně TBC). Postižení paranasálních dutin, zubů, čelisti. Toxické příčiny.<br />
|-<br />
| '''Gasserské ggl.'''<br />
| porucha všech kvalit citlivosti na polovině obličeje IL<br />
| Osteomyelitis nebo Gradenigův syndrom (petrositis), herpes zoster (V1, V2), [[Sjögrenův syndrom|Sjogrenův syndrom]], SLE<br />
|-<br />
| '''Pregangliové'''<br />
| porucha citlivosti v obličeji IL<br />
| Postižení mostomozečkového koutu (MMK)- schwannom, meningeom, meningitis.<br />
|-<br />
| '''Kmenová (nukleární)'''<br />
| IL disociovaná porucha citlivosti v obličeji,porucha citlivosti trupu a končetin je lokalizovaná na straně opačné<br />
| Tumor, ischemie, RS, SLE<br />
|-<br />
| '''Supranukleární'''<br />
| KL porucha citlivosti obličeje, i končetin<br />
| Tumor (např. gliom, meningeom), cévní, zánětlivé léze (infekční I autoimunitní-RS a SLE), úrazy.<br />
|}<br />
<br />
===Klinický obraz=== <br />
<br />
<br />
<br />
'''(1.) Postižení senzitivní složky''' <br />
<br />
'''Neuralgie trigeminu'''<br />
*'''Neuralgie primární''' – úporné [[bolest]]i vlivem dráždění některé z větví n.V bez zjevného důvodu, většinou na podkladě neurovaskulárního konfliktu – kompresí nervu aberantní vinutou arterií, která způsobuje fokální demyelinizaci (většinou art. cerebelli superior) <br />
<br />
*'''Neuralgie sekundární''' – při poškození nervu patologickým procesem<br />
<br />
<br />
'''Tab. 5 Rozlišení primární a sekundární neuralgie'''<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Primární neuralgie'''<br />
| '''Sekundární neuralgie'''<br />
|-<br />
| '''Etiologie'''<br />
| neznámá, možný neurovaskulární konflikt<br />
| patologie v oblasti kmene i v v průběhu nervu<br />
|-<br />
| '''Výskyt'''<br />
| nejčastěji více než 60 let, vice ženy<br />
| spíše mladší osoby<br />
|-<br />
| '''Typ bolesti'''<br />
| paroxysmální šlehavé krátké (1 až několik sekund) prudké intenzivní bolesti<br />
| tupější bolest nebo dysestézie, parestézie, pozvolna narůstající<br />
|-<br />
| '''Frekvence bolesti'''<br />
| často v sériích, mezi nimi klid, 10-15x/den<br />
| trvalejšího rázu<br />
|-<br />
| '''Lokalita bolesti'''<br />
| striktně UNILATERÁLNÍ, hlavně ve V2 a V3<br />
| pozvolné šíření, může být ve všech třech větvích<br />
|-<br />
| '''Vyvolávající faktory'''<br />
| mluvení, žvýkání, dotyk spouštové zony<br />
| ne<br />
|-<br />
| '''Neurologické vyšetření'''<br />
| NORMÁLNÍ, výstupy V.<br /> nebolestivé<br />
| hemihypestézie obličeje, ↓<br /> korneální r., bolestivé výstupy<br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Změny citlivosti'''<br />
- [[hypestézie]], dysestézie, hyperestézie, [[parestézie]]''' <br />
<br />
*'''Periferní hypestézie''' – v jednotlivých větvích nebo jejich částech<br />
*'''Centrální – kmenové''' – léze v průběhu lemniscus medialis vede k hypestézii obličeje v podobě koncentrických kruhů kolem úst a nosu, také může být syringomyelická disociace s kontralaterální senzitivní poruchou na končetinách<br />
*'''Centrální – supratentoriální''' – kontralaterální hemihypestézie obličeje a končetin<br />
<br />
<br />
'''(2.) Poškození motorické složky)'''<br />
<br />
*'''Paréza žvýkacích svalů''' – při jednostranném poškození se [[Dolní čelist|mandibula]] uchyluje při otevření úst k postižené straně, snížený masseterový reflex. Kolísavé oboustranné oslabení žvýkacích svalů vídáme u u myastenie gravis<br />
*'''Iritace – trismus''' – křečový dlouhodobý stah žvýkacích svalů. Příčinou bývá zánět po vytržení zubu, tetanus<br />
<br />
'''Specifické syndromy:'''<br />
<br />
*'''Costenův sy''' – dysfunkce TM kloubu s bolestí v obl. obličeje, často spouštěné žvýkáním a mluvením <br />
*'''Readerův sy''' – bolest a hypestezie V1, V2, ptosa a miosa, zachované pocení v dolní polovině obličeje, vzácné <br />
*'''Walenbergerův syndrom''' – ischemická léze laterálního pontu -disociovaná porucha citlivosti (ztráta termického a algického čití IL na obličeji, spolu se spontánní bolestí z léze descendentního jádra) a současné postižení algické a termické citlivosti na KL polovině těla z léze spinothalamického traktu. Mohou být přítomny i další příznaky: mozečková ataxie ipsilaterálně, dysfagie, dysfonie a snížený dávivý reflex IL, [[Hornerův syndrom|Hornerova trias]], vestibulární syndrom ([[vertigo]], nystagmus).<br />
<br />
===Diagnostika=== <br />
<br />
Anamnestické údaje – důležité pro určení lokalizace a příčiny<br />
*Subjektivně: charakter bolesti (šlehavá, tupá), lokalizace (jednostranná, více větví), provokující moment, délka trvání<br />
*Anamnéza: herpetický výsev nebo záněty dutin, zubů, febrilie, úbytek na váze <br />
*Přidružené obtíže: [[vertigo]], [[diplopie]], parestézie končetin, poruchy řeči a polykání, pískání v uchu nebo porucha sluchu <br />
<br />
Neurologické vyšetření<br />
*Vyšetření [[nervus trigeminus|n. trigeminus]]: '''palpace výstupů''' trigeminu (k vyloučení sekundární etiologie bolesti, např. u zánětů vedlejších dutin), '''čití''' lehký dotek a píchnutí na každé straně (pozor na překrývání s dermatomy C2-3 v oblasti úhlu mandibuly), při abnormálním nálezu vyšetřit termické čití – zda se nejedná o syringomyelickou disociaci čití (postižení kmene). '''Motorické funkce''' hypotrofie žvýkacích svalů, skousnutí (sval. síla, hmatání masseterů), otvírání úst proti odporu (je deviace čelisti na stranu?). '''Reflexy'''- rr. korneální, maseterový – periferní léze vede ke snížení, léze supranukleární ke zvýšení masseterového reflexu <br />
*Posouzení dalších neurologických příznaků<br />
<br />
Pomocné vyšetřovací metody<br />
*[[CT]] mozku k vyloučení tumoru, krvácení, zánětu dutin nebo [[MRI]] mozku (RS, diskrétní léze), MRAg (aberantní cévy, neurovaskulární konflikt) <br />
*ORL, stomatologické vyšetření včetně RTG – pacient často přichází k neurologickému vyšetření z těchto pracovišť <br />
*Vyšetření likvoru: cytologie a biochemie, základní virologie – hlavně herpetické viry, borreliosa, další vyšetřovací metody (ELM, PCR, WB), bakteriolog. vyšetření, oligo klonální pásy, imunologie, další odběry atd.<br />
<br />
===Léčba=== <br />
'''Léčba primární neuralgie:'''<br />
<br />
*'''Medikamentózně'''<br />
<br />
Při akutním záchvatu lze podat Phenytoin (Epanutin) 1 amp i.v.<br />
<br />
Léčba chronických obtíží<br />
<br />
'''1. Karbamazepin''' (Timonil, Biston, Tegretol) po 6-8 hodinách, začni na 300 mg a pomalu (3-5 dnech) stoupat (denně 300-1500 mg, např 3-5xd 200 mg). Pokud nereaguje možno zkusit snížit na 600 mg/d a přidat Baclofen 3xd (10-80 mg/d)<br />
'''2.''' Nebo zkusit postupně navyšování gabapentinu na 3x300 nebo až 3x600 mg, také Pregabalin nejdříve 2x 75 mg, pak event. 2x150 mg<br />
'''3.''' Při nesnášenlivosti Clonazepam (Rivotril), postupně až 4x2 mg/d<br />
'''4.''' Další možnosti: Fenytoin 400 mg/d s Baclofenem nebo Lamotrigin – nasazuj velmi pomalu, začni na 25 mg/den – riziko závažných kožních reakcí, udržovací dávka je 300-600mg/denně, nebo Valproát s Klonazepamem nebo Gabapentin<br />
<br />
*'''Chirurgicky – cílené výkony v oblasti ganglion Gasseri''' <br />
<br />
Záleží na pracovišti, které je provádí, liší se volená metodika i přístup do oblasti <br />
'''1.''' ''Glycerolýza'' – instilace glycerolu transbukálně přes foramen ovale při skiaskopické kontrole do cavum Meckeli, dojde k neurotoxickému účinku na nerv <br />
'''2.''' ''Stereotaktické ozáření'' vstupní zóny kořene trigeminu gama nožem<br />
'''3.''' ''Mikrokomprese'' gaserského ganglia v cavum Meckeli balónkovou metodou.<br />
'''4.''' ''Radiofrekvenční termokoagulace'' – v současnosti asi nejméně užívaná <br />
<br />
*'''Chirurgicky – mikrovaskulární dekomprese kořene trigeminu'''<br />
<br />
Řešení předpokládaného neurovaskulárního konfliktu (většinou art. cerebelli sup.)- podmínkou je provedení MRAg a většinou se provádí do 65 let věku. V celkové anestézii se subokcipitálním přístupem provede oddělení cévy od nervu plastovou vložkou<br />
<br />
<br />
'''Léčba sekundární neuralgie:'''<br />
<br />
<br />
Řešení primárního procesu (viz. tabulka příčin) + symptomatická léčba, která je obdobná jako při esenciální neuralgii<br />
<br />
<br />
<br />
= Paréza n. facialis =<br />
<br />
===Anatomie a funkce===<br />
<br />
<br />
[[nervus facialis|N. facialis]] (VII. hlavový nerv) se skládá ze dvou částí: '''motorické a n. intermedius'''.<br />
<br />
<br />
Jádro leží v pons Varoli, nerv vstupuje v meatus acustici interni do canalis facialis v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideus a rozvětvuje se na horní a dolní větev pod [[Slinné žlázy|glandula parotis]].<br />
<br />
<br />
K jádru '''pro horní část obličeje''' vedou '''vlákna kortikopontinní pyramidové dráhy z obou hemisfér''', do jádra '''pro dolní část''' z obličeje jdou informace '''jen z kontralaterální hemisféry''' (obr. 2)<br />
<br />
<br />
<br />
Tab. 6 Základní charakteristika nervus facialis<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Části n. facialis'''<br />
| '''Inervace'''<br />
| '''Funkce'''<br />
| '''Léze'''<br />
|-<br />
| rowspan="2" | '''Motorická část-<br /> horní větev'''<br />
| m. frontalis, m. corrugator supercilii, m. orbicularis oculi, m. nasalis<br />
| inervace mimických svalů<br />
| vyhlazené vrásky, nesvraští obočí, nenakrčí čelo, nedo-vře víčko (lagophtalmus).<br />
|-<br />
| m. stapedius<br />
| vnímání zvuků<br />
| přecitlivělost (hyperakusis)<br />
|-<br />
| '''Motorická část-<br /> dolní větev'''<br />
| m.orbicularis oris, m. mentalis, m. buccinator, m. risorius, m. depressor labi inferiors, m. levator anguli oris, platysma<br />
| mimické svaly<br />
| nenašpulí rty, necení<br /> symetricky, nenafoukne tváře<br />
|-<br />
| rowspan="3" | <br /> '''N. intermedius'''<br />
| žlázy v dutině nosní, slzní a slinné, žlázy nosohltanu<br />
| tvorba slz a slin v příslušných žlázách<br />
| změna sekrece<br />
|-<br />
| senzorická inervace<br />
| část bubínku, ucha a vnějšího zvukovodu<br />
| klinicky nevýznamná porucha čití<br />
|-<br />
| přední 2/3 jazyka<br />
| chuť předních 2/3<br />
| porucha chuti na jazyku<br />
|}<br />
<br />
===Etiologie===<br />
<br />
<br />
<br />
'''(1.) Periferní paréza n.facialis''' opět může vzniknout při afekcích v celém průběhu nervu v různých lokalizacích – parotida, canalis facialis, mostomozečkový kout a kmen.<br />
<br />
<br />
'''Obecné rozdělení podle příčiny (etiologie postižení)''':<br />
*Mechanická – ''tumory'': neurinom n. acustici, meningeom MMK, tu kmene, parotidy, ''úrazy'': fraktura baze lební, pyramidy, ''operace'': v obl. glanduly parotis, cholesteatomy, tympanoplastiky, mastoidektomie, neurinomu akustiku, dekomprese při esenciální neuralgii n. trigeminus<br />
*Cévní – [[ischemie]], hemoragie, AV malformace, cavernom <br />
*Zánětlivá- Herpes zoster oticus (Ramsay Huntův sy), [[Lymeská borrelióza|Lymeská borreliosa]] (často jako diplegie), mesotitida, mastotitidy, parotitidy, arachnoiditida, kraniální polyradikuloneuritida (subtyp GB), demyelinizace jádra n. VII, [[syfilis]] <br />
*Jiné – [[Těhotenství|graviditida]], [[diabetes mellitus]], hemoblastózy, karcinomatózy, hypertenze, thyreopatie <br />
<br />
<br />
'''(2.) U centrální parézy n.facialis''' dochází k poškození kortikopontinní dráhy v jejím průběhu také různými příčinami:<br />
<br />
*Cévní – ischemická nebo hemoragická cévní mozková příhoda, cévní anomálie<br />
*Tumor – hlavně [[gliom]], lymfom<br />
*Úrazy – subdurální nebo epidurální hematom, kontuze <br />
*Zánětlivé onemocnění CNS – akutní (herpetická, borrelióza), chronické (SLE, RS)<br />
<br />
===Klinický obraz===<br />
<br />
<br />
Pro n. facialis je specifická rozdílnost periferní a centrální parézy.<br />
'''Při periferní paréze''' dochází '''ke kompletní lézi v oblasti obou větví''' n. facialis. <br />
'''Při centrální paréze''' je horní část obličeje, která je zásobena i z druhé strany, ušetřena a '''postižena je jen dolní větev.'''<br />
<br />
<br />
'''(1.) Periferní paréza nervus facialis'''<br />
''Subjektivně'' udávají pocit “divné tváře, citlivosti”, která se při neurologickém vyšetření neprokáže, dále bolest retroaurikulárně, problémy během jídla – vytékání slin, ulpívání potravy za zuby. Pacient často ukazuje na zdravou tvář jako na nemocnou! <br />
<br />
''Objektivně'' je patrné oslabení celé poloviny obličeje, paréza je většinou vidět na první pohled jako nápadná asymetrie obličeje, a to i při neúplném ochrnutí. <br />
<br />
<br />
Je třeba ověřit některé příznaky typické pro odstupy nervů v canalis n.facialis:<br />
'''''Před odstupem n. petrosus major (proximální léze)''''': snížená tvorba slz, pálení očí<br />
'''''Před odstupem n. stapedius''''' – hyperakusis<br />
'''''Před odstupem chorda tympani (distální léze)''''' – porucha chuti předních 2/3 jazyka<br />
<br />
<br />
*'''Bellova paréza – esenciální, primární'''<br />
Je nejběžnější, vzniká náhle, v kterémkoliv věku, často po předchozím infektu, prochlazení z jízdy autem nebo při pobytu v průvanu (proto e frigore). Je nazývána jako primární (esenciální, idiopatická), ale prakticky vždy se jedná o kraniální neuritis – serózní zánět s edémem nervu ve Fallopiově kanálu, kdy dochází ke kompresi nervu a vasa nervorum a následně k ischémii.<br />
<br />
*'''B. Sekundární periferní paréza n. VII'''<br />
Vzniká v celém průběhu nervů, na podkladě různých etiologií<br />
<br />
<br />
'''(2.) Centrální paréza n. facialis'''<br />
Vzniká poškozením supranukleární dráhy z obl. gyrus precentralis k jádru n. facialis<br />
Až na výjimky je sdružená se stejnostrannou hemiparézou, poruchou řeči (afázie,dysartrie), event. parézou n. XII. (při postižení capsula interna)<br />
<br />
''Subjektivně'' pacient často ani ochrnutí nevnímá, nebo jen jako divný pocit kolem úst <br />
<br />
''Objektivně'' je patrný pokles koutku, s větší nebo menší poruchou cenění a nafouknutí úst, je důležitým lokalizačním příznakem i u pacientů s kvantitativní poruchou vědomí <br />
<br />
<br />
'''Specifické syndromy'''<br />
<br />
*'''Diplegie facialis''' – oboustranné postižení n. facialis. Nejčastěji na podkladě polyneuritis cranialis (subtyp G-B), leukémie a lymfomů, léze v oblasti pontu, sarkoidózy.<br />
*'''Melkerson – Rosenthalův sy''' – multifokální granulomatosní angiitida s postižením dalších mozkových nervů, lézí plexů, psychózou, encefalomyelitickými projevy. Bývá přítomna recidivují paréza n. VII, otok obličeje, rozbrázděná lingua plicata, oboustr. parézy n. VI.<br />
*'''Ramsay Huntův syndrom'''- paréza n. facialis na podkladě infekce herpes zoster oticus. Typické jsou erupce na meatus acusticus externus, bolest, může být i porucha sluchu. Léčba acyclovirem (herpesinem). <br />
*'''Hemispazmus facialis''' – jednostranná iritace v oblasti n. VII., která se projevuje spontánními mimovolním stahy mimického svalstva. Může být následkem periferní parézy n. VII. (postparalytický), nebo idiopatický (bez jasné příčiny, ale opět lze předpokládat kompresi centrálního segmentu n. VII arterií)<br />
<br />
<br />
<br />
===Diagnostika===<br />
<br />
'''(1.) Periferní paréza n. facialis'''<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| Léčba a diagnostika periferní parézy bývá v běžné praxi ambulantním výkonem, proto je naprosto nezbytné odlišit všechny závažné stavy dle anamnézy, klinického obrazu a pomocných vyšetření. Zejména je třeba vyloučit kmenové postižení, akutní zánět CNS.<br />
|}<br />
<br />
<br />
Anamnestické údaje<br />
*anamnéza: úraz, febrilie, infekt, [[Diabetes mellitus|DM]], onemocnění štítné žlázy, hypertenze, výtok z ucha <br />
*subjektivně: [[vertigo]], [[diplopie]], parestézie končetin, poruchy řeči a polykání, pískání v uchu nebo porucha sluchu, [[bolest hlavy|bolesti hlavy]]<br />
<br />
Neurologické vyšetření<br />
*Základní s posouzením etáže – léze v obl.hlavových nervů, oblasti kmene, supranukleárně <br />
*Zhodnocení příznaků v oblasti mimiky: '''horní větev''' – zvednutí obočí a nakrčení čela, zamračení, zavření očí (vhodné změřit nedovření víčka – lagophtalmus v milimetrech), nakrčení nosu, '''dolní větev''' – zhodnocení nasolabiální rýhy, symetrie koutků v klidu a při řeči, sešpulení pusy, zapískání, nafouknutí tváří, tlak čelem proti odporu. '''Reflexy''' korneální a nasopalpebrální, bývají snížené <br />
<br />
Pomocné vyšetřovací metody základní<br />
*ORL vyšetření – stav středouší, vyloučení herpes zoster oticus, vyšetření sluchu <br />
* [[CT]] mozku nebo [[MRI]] mozku <br />
<br />
Pomocné vyšetřovací metody fakultativní (dle příznaků)<br />
*Borrelie protilátky serologicky, zákl. odběry včetně štítné žlázy a gylkémie<br />
*[[Lumbální punkce]]: základní virologie – hlavně herpetické viry, protilátky proti borrelióze, kultivace likvoru, vyšetření oligoklonálních pásů, imunologie, atd.<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| Neprovádí se u všech pacientů, měla by proběhnout při podezření na akutní neuroinfekci, při recidivě parézy (susp. na chronické zánětlivé onemocnění CNS včetně RS)!<br />
|}<br />
<br />
*[[Elektroencefalografie|EEG]] vyšetření, zejména u susp. na neuroinfekci <br />
*[[EMG]] vyšetření k ozřejmění tíže periferní parézy <br />
*[[RTG]] lbi u traumat<br />
<br />
'''(2.) Centrální paréza n. facialis'''<br />
<br />
Anamnestické údaje<br />
*rozvoj náhlý nebo plíživý, infekce, bolesti hlavy, fyziologická asymetrie obličeje po operaci nebo při defektu chrupu (prohlédnout fotku v občanském průkazu, dle rodiny) <br />
<br />
Neurologické vyšetření k posouzení etáže postižení<br />
*obecné neurologické příznaky: nález na končetinách (stejnostranná hemiparéza) a další příznaky <br />
*zhodnocení charakteru parézy n. VII: symetrie obličeje v klidu, cenění, příznak dýmky (při dýchání odfukování ochablým koutkem) a asymetrické grimasování u pacientů v bezvědomí <br />
<br />
Pomocné vyšetřovací metody<br />
*CT mozku statim k vyloučení tumoru, krvácení, časné ischémie při těžkém iCMP nebo starých ischemických změn v první fázi <br />
*Cévní program – Duplexní sono karotid, TEECHOKG, Holter EKG a velká koagulace <br />
*V indikovaných případech MRI mozku, event. MRAg (RS, cévní malformace) <br />
*[[Lumbální punkce]] – hlavně k vyloučení zánětlivé etiologie akutní nebo chronické<br />
<br />
===Léčba===<br />
<br />
'''(1.) Léčba periferní parézy:'''<br />
<br />
'''Bellova paréza'''<br />
*Kortikoidní kúra jako farmakologická dekomprese většinou do 3 dnů od vzniku nasadit [[Prednison]] 40-80 mg a postupně vyklesat (většinou o 10 mg á 1-2 dny) během 7-14 dnů. Nepodává se ale vždy (u rizikových pacientů – susp. zánět, diabetici, staří pacienti). V graviditě a u KI zvážit [[diuretika]] a jinou antiedematózní terapii (Aescin). <br />
*Symptomatická nespecifická – Milgamma i.m. obden nebo denně, celkem 10x <br />
*Prevence – edukace pacienta jak přidržovat tvář, aby nedocházelo k přetahování a vzniku synkinéz, ochrana před prochladnutím <br />
*Ošetření očí – nutné sledovat stav očí a bránit vysychání, které '''může vést až k ulceraci rohovky'''. Přes den se aplikují„umělé slzy“ každé 1-2 hodiny, alespoň 3x denně, na noc při lagophtalmu krytí mulem s mastí – používá se např. Ophtalmo Azulen. Při přetrvávajícím nálezu vhodné oční konzultace („komůrka“šetřící oko, sutura víčka). <br />
*Rehabilitace – měkké techniky, instruktáž, elektroléčba<br />
<br />
'''Sekundární periferní paréza'''<br />
<br />
*Terapie příčiny – [[Antibiotika|ATB]] (infekty středouší, meningoencefalitidy, neuroborrelióza), Herpesin (herpes zoster oticus, herpetická neuroinfekce), plazmaferézy u GB, SoluMedrol u RS <br />
*Symptomatická – viz. Bellova – zde hlavně vitaminy a antiedematózní léčba (Aescin)<br />
<br />
<br />
'''(2.) Léčba centrální parézy n. VII'''<br />
Je kauzální dle základního onemocnění – CMP, RS, meningoencefalitidy, tumory atd.<br />
<br />
= Bulbární a pseudobulbární syndrom =<br />
<br />
===Anatomie a funkce===<br />
<br />
<br />
Postranní smíšený systém je soubor 3 hlavových nervů: '''n.IX – [[n.glossopharyngeus]]''', '''n.X – [[n. vagus]]''' a '''n.XI – [[n. accessorius]]'''. <br />
Funkcí a uložením je s nimi úzce spjat i '''n. XII – [[n. hypoglossus]]'''.<br />
<br />
N. IX. a X. jsou nervy smíšené, n. XI. a n. XII. motorické.<br />
<br />
Jádra jsou uložena v [[Medulla oblongata|prodloužené míše]], všechny 3 nervy vystupují po stranách prodloužené míchy a jdou do oblasti foramen jugulare, a pak dále k příslušným oblastem.<br />
<br />
<br />
<br />
Tab. 7 Základní charakteristika nervů postranního smíšeného systému (PSS) a n. XII.<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Nerv'''<br />
| '''Inervované svaly'''<br />
| '''Fyziologická funkce'''<br />
| '''Projevy léze'''<br />
|-<br />
| '''n.IX- n.glossopharyngeus<br />Část motorická'''<br />(společná pleteň s n.X)<br />
| svaly pharyngu, měkké patro, m.stylopharyngeus<br />
| hybnost měkkého patra, hltanu a isthm. faucium <br />
| porucha polykání (dysfagie), lehká<br />
|-<br />
| '''n.IX – parasympatická vlákna '''<br />
| gl. parotis<br />
| sekrece žlázy<br />
| porucha funkce žlázy<br />
|-<br />
| '''n.IX – senzitivní vlákna'''<br />
| farynx, Eustachova trubice, tonsily<br />
| senzitivní zásobení<br />
| porucha čití<br />
|-<br />
| '''n.IX- chuťová vlákna'''<br />
| zadní třetina jazyka<br />
| chuť zadní/3 jazyka<br />
| porucha chuti<br />
|-<br />
| <br />
'''n.X. – n. vagus'''<br />
'''somatomotorická vlákna'''<br />
<br />
| larynx, pharynx, hlasivky<br />
| motorika přísl. oblasti<br />
| dysfagie, paréza měkkého patra, dysartrie, dysfonie<br />
|-<br />
| '''n.X. – n. vagus'''<br /><br />
'''visceromotorická vlákna'''<br />
| orgány v dutině hrudní a břišní<br />
| visceromotorika<br />
| spasmy, porucha funkce<br />
|-<br />
| '''n.X. – n. vagus'''<br /><br />
'''senzitivní vlákna'''<br />
| kořen jazyka, zevní zvukovod (zadní a spodní stěna), horní část boltce <br />
| <br />
| porucha dávivého reflexu, poruchy čití<br />
|-<br />
| '''n.X. – n. vagus'''<br /><br />
'''viscerosenzitivní vlákna '''<br />
| hltan, hrtan, orgány hrudníku a trávicí trubice<br />
|<br />
| tachykardie při poškození, bradykardie drážděním n.<br />
|-<br />
| '''n.X. – n. vagus'''<br /><br />
'''chuťová vlákna'''<br />
| epiglotis,glosoepiglotická oblast<br />
| senzorická funkce<br />
| <br />
|-<br />
| '''n.XI. – n. accessorius<br />r. internus n. XI'''<br />
| svaly hrtanu<br />
| motorika této oblasti<br />
| hlavně dysartrie a dysfonie<br />
|-<br />
| '''n.XI. – r. externus – radix spinalis (zás. i z C1-C6)'''<br />
| m. trapezius a sternocleidomastoideus<br />
| elevace ramen, úklon a rotace hlavy<br />
| paréza příslušných svalů (viz. vyšetření)<br />
|-<br />
| '''n. XII. – n. hypoglossus<br />(podíl vláken z C1-3)'''<br />
| intra a extraglossální svaly<br />
| hybnost jazyka<br />
| periferní paréza, <br />centrální paréza<br />
|}<br />
<br />
===Etiologie===<br />
<br />
'''(1.) Periferní postižení (= bulbární syndrom)''' vzniká nejčastěji při lézi jader v mozkovém kmeni.<br />
<br />
'''V průběhu nervu''' pak opět jako bulbární syndrom nebo také jen jako isolované postižení jednotlivých nervů postranního smíšeného systému (PSS) při patologických procesech zadní jámy, baze lební, okolí foramen jugulare, v průběhu na krku.<br />
<br />
<br />
'''Obecné rozdělení podle příčiny (etiologie) postižení''':<br />
<br />
*Tumory – meningeomy, gliomy, neurofibromy, karcionamatóza<br />
*Cévní – ischémie nebo hemoragie v obl. kmene, SAK<br />
*Zánětlivá – ''autoimunitní'': Roztroušená skleróza (RS), Guillain – Barré (GB) – kraniální polyradikuloneuritis, myositida, ''infekční'': meningoencefalitidy, bazilární meningitida, (TBC), syfilis, ostomyelitis <br />
*Jiné – úrazy v obl. baze a krku, operace (uzlin na krku, štítné žlázy), centrální pontinní myelinolýza při hypernátremii<br />
<br />
<br />
<br />
(2.) '''Centrální postižení (=pseudobulbární syndrom)''' vzniká v průběhu drah supratentoriálně, hlavně v oblasti capsula interna.<br />
'''Nejčastější příčinou je ischémie''' v povodí perforujících art. (opakované drobné lakunární infarkty), dále může vzniknout na podkladě demyelinizace a tumorů.<br />
<br />
<br />
'''Smíšený (bulbární i pseudobulbární syndrom)''' vzniká při amyotrofické laterální skleróze <br />
<br />
<br />
Tab.8 Postižení postranního smíšeného systému dle místa poškození<br />
<br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| '''Místo postižení'''<br />
| '''charakter příznaků'''<br />
| '''Etiologie'''<br />
|-<br />
| '''V průběhu drah supratentoriálně, hlavně v oblasti capsula interna'''<br />
| Pseudobulbární<br />
| ischémie v povodí perforujících art. (opakované drobné lakunární infarkty), demyelinizace, SLE, sarkoidóza<br />
|-<br />
| '''Léze v oblasti kmene'''<br />
| Pseudobulbární i bulbární<br />
| infarkt, demyeliznizace (RS), krvácení, inf. zánět, tumor, syringobulbie, centrální pontinní myelinolýza<br />
|-<br />
| '''Patologické procesy zadní jámy, baze lební, okolí foramen jugulare'''<br />
| bulbární syndrom nebo příznaky nervů PPS<br />
| tumory – meningeomy, neurofibromy, osteomyelitis, bazilární a jiné meningitidy, syfilis, karcinomatóza<br />
|-<br />
| '''V průběhu krční oblasti'''<br />
| Bulbární sy nebo izolované příznaky nervů PSS<br />
| operace (uzlin na krku, štítné žlázy), tumory, úrazy <br />
|-<br />
| '''Jiné'''<br />
| Smíšené<br />Bulbární<br />
| Moto neuron disease (MND=ALS), Myasthenia gravis (MG), Guillain-Barré (GB)<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
===Klinický obraz===<br />
<br />
<br />
K izolovanému postižení nervů postranního smíšeného systému dochází jen výjimečně.<br />
Mnohem častější je kombinovaná porucha, kterou označujeme jako bulbární syndrom, nebo při centrální lézi jako pseudobulbární syndrom. <br />
<br />
Obecně vzniká postižení měkkých struktur (jazyka, hltanu a hrtanu), a proto je základním příznakem '''dysartrie''' (porucha výslovnosti) a '''dysfagie''' (porucha polykání).<br />
<br />
'''Základní charakteristika bulbárního a pseudobulbárního syndromu'''<br />
<br />
*'''Bulbární syndrom = periferní''' <br />
Vzniká nejčastěji při lézi jader v oblasti kmene, oboustranně, většinou s převahou jedné strany, může být přidruženo i postižení n. V., n. VII. a n. XII.<br />
Dochází k '''dysartrii, dysfagii'''. Dále k poklesu měkkého patra (příznak opony), '''snížený dávivý reflex a masseterový reflex'''. '''Atrofie a fascikulace jazyka'''.<br />
<br />
*'''Pseudobulbární syndrom = centrální''' <br />
Objevuje se při postižení kortikonukleární dráhy, '''nejčastější příčinou jsou lakunární infarkty v oblasti capsula interna'''. K oboustranné poruše zpravidla nedochází současně, jednostranná je plně kompenzovaná druhou stranou (bilaterální supranukleární inervace jader !) a až při další lézi dosud nepoškozené strany náhle vznikne pseudobulbární sy. <br />
Je opět přítomna '''dysartrie, dysfagie''', '''vyšší masseterový reflex''', přítomný dávivý reflex, jazyk bez většího postižení, spíše jen neobratnost.<br />
Postižením dalších drah v této oblasti jsou vysvětlitelné emoční labilita ('''spastický smích a pláč'''), '''pyramidové příznaky''', poruchy stoje chůze typu '''astazie a abazie''', '''axiální jevy'''.<br />
<br />
*'''Smíšený pseudo- a bulbární syndrom'''<br />
Je typický pro amyotrofickou laterální sklerózu. Vedle dysartrie a dysfagie jsou přítomné '''známky periferního postižení (bulbárního syndromu)'''- atrofie a fascikulace na jazyku a také '''centrálního postižení (pseudobulbárního syndromu)''' – hyperreflexie masseterového reflexu, přítomný dávivý reflex<br />
<br />
<br />
'''Tab. 9 Porovnání bulbárního a pseudobulbárního syndromu''' <br />
{| width="700" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"<br />
|-<br />
| <br />
| '''Bulbární'''<br />
| '''Pseudobulbární'''<br />
|-<br />
| '''Lokalizace postižení'''<br />
| většinou jednostr či s převahou jedné strany<br />
| většinou oboustranné<br />
|-<br />
| '''Dysartrie a dystonie'''<br />
| ano<br />
| ano<br />
|-<br />
| '''Dysfagie'''<br />
| ano<br />
| ano<br />
|-<br />
| '''Atrofie jazyka, fascikulace'''<br />
| ano<br />
| ne<br />
|-<br />
| '''Masseterový r.'''<br />
| normální či snížený<br />
| zvýšený<br />
|-<br />
| '''Dávivý r.'''<br />
| ne nebo snížený<br />
| ano<br />
|-<br />
| '''Jazyk lze vypláznout '''<br />
| ano, do pokročilých stadií<br />
| ne<br />
|-<br />
| '''Paréza mimického a žvýkacího svalstva'''<br />
| může být<br />
| může být<br />
|-<br />
| '''Spastický smích a pláč'''<br />
| ne<br />
| ano<br />
|-<br />
| '''Axiální jevy'''<br />
| ne<br />
| ano<br />
|-<br />
| '''Pyramidový sy'''<br />
| ne<br />
| ano<br />
|-<br />
| '''Expy sy'''<br />
| ne<br />
| může být<br />
|-<br />
| '''[[Aspirační pneumonie]], porucha<br />dýchání (útlum dechového centra)'''<br />
| ano<br />
| ne<br />
|-<br />
| '''Porucha chůze'''<br />
| ne<br />
| může být<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Specifické syndromy pro jednotlivé nervy:'''<br />
<br />
*'''Neuralgie n. glossopharyngeus''' – jednostranné bolesti vystřelující do zevního zvukovodu přilehlé části boltce, středoušní dutiny a Eustachovy trubice<br />
*'''Postižení n. recurens''' – paréza hlasivky – dysfonie při operaci v oblasti štítné žlázy<br />
*'''Iritační léze n.X''' – laryngospasmus, esofagospasmus, pylorospasmus –singultus (škytavka). Iritací parasympatických vláken – bradykardie, pokles TK<br />
*'''Paréza zevní větve n. XI''' – iatrogeně při poranění vláken excizí lymfatických uzlin na krku, s postižením hlavně v oblasti m. trapézius<br />
*'''Paréza n. XII.''' – ''periferní'': v ústech jazyk uchyluje na stranu zdravou, při plazení na stranu léze, při oboustranné poruše – dysartrie, vázne vypláznutí, ''centrální'' při těžkých hemiparézách, stejnostranná – deviace jazyka ke straně postižených končetin<br />
<br />
===Diagnostika===<br />
<br />
'''Vyšetření'''<br />
<br />
Anamnestické údaje<br />
<br />
*anamnéza: doba trvání obtíží (postupně plíživě nebo akutní vznik), slabost, křeče a fascikulace na končetinách (ALS), [[bolesti hlavy]], poruchy paměti<br />
*přidružené obtíže subjektivně: [[vertigo]], diplopie, parestézie končetin, poruchy řeči a polykání, pískání v uchu nebo porucha sluchu, slabost dalších svalových skupin, fascikulace<br />
<br />
Neurologické vyšetření<br />
*Vyšetření postranního smíšeného systému: '''Postavení oblouků''' v klidu i při elevaci (symetrie, příznak opony při paréze jednoho z nich), '''umístění uvuly''', posouzení '''polykání''', dávivý a patrový reflex. '''Zhodnocení řeči''': dysartrie (porucha artikulace), nasolalie (mluvení nosem), dys- nebo afonie (porucha síly hlasu).<br />
'''Vyšetřeni svalů''' [[m. sternocleidomastoideus]] (nemocný SCM – porucha úklonu na stranu nemocnou a rotace na stranu zdravou), [[m. trapesius]] (zvedání ramen, atrofie trapézu s poklesem ramene a vystouplou lopatkou). '''Stav jazyka''': plazení (u periferní parézy – při vypláznutí padá na nemocnou stranu a v ústech je přetahování na stranu zdravou) a trofika jazyka (atrofie a fascikulace při periferní lézi). '''Reflexy''': dávivý, patrový, masseterový, okulokardiální reflex (zatlačení na oční bulby – zpomalení srdeční akce – bradykardie)<br />
*Další neurologické příznaky: pyramidové jevy, axiální sy, poruchy chůze, atd.<br />
<br />
Pomocné vyšetřovací metody<br />
*CT mozku (oblast zadní jámy je špatně zobrazitelná pro četné artefakty), nebo [[MRI]] mozku, MRAG<br />
*EMG repetitivní stimulace a Anti Achr k dovyšetření MG, jehlová [[EMG]] k vyloučení [[Amyotrofická laaterální skleróza|ALS]]<br />
*serologie, likvor, imunologie a další dle výsledků</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_dif%C3%BAze._Dif%C3%BAzn%C3%AD_kapacita_plic/Repetitorium&diff=194153
Poruchy difúze. Difúzní kapacita plic/Repetitorium
2012-05-14T19:49:36Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno | 20120329174802 | [[Uživatel:Vízek|prof. MUDr. Martin Vízek, CSc]]|188578}}<br />
=== Předpokládané pojmy ===<br />
*faktory ovlivňující difúzi<br />
*rozdíly v difúzi O<sub>2</sub>, CO<sub>2</sub> a N<sub>2</sub><br />
<br />
==Poruchy difúze==<br />
# Zmenšení '''difúzní plochy''' (morfologické a funkční změny plic, edém plic, změny poměru ventilace a perfúze).<br />
# Změny '''difúzní dráhy''' (fibróza plic, edém plic – astma cardiale), „alveolární blok“.<br />
# Snížení alveolo-kapilárního '''tlakového gradientu''' (změny v parciálních tlacích plynů, alveolární hypoventilace, nerovnoměrná ventilace).<br />
<br />
==Difúzní kapacita plic (D<sub>L</sub>) – Transfer faktor (faktor přenosu)== <br />
*Velikost difúze za jednotku času vztažená na jednotku tlakového gradientu (pro kyslík, oxid uhličitý nebo oxid uhelnatý). <br />
<br />
==Metody měření==<br />
# '''pro kyslík''': D<sub>LO2</sub> = V<sub>O2</sub> / Pa<sub>O2</sub> (norm. 25 – 30 ml/min/torr)<br />
# '''pro kysličník uhelnatý''': D<sub>LCO</sub> = V<sub>CO</sub> / PA<sub>CO</sub> , &nbsp;&nbsp; D<sub>LO2</sub> = D<sub>LCO</sub> . 1,23<br />
<br />
*Výhody stanovení difúzní kapacity pomocí CO. <br />
*Klinická interpretace hodnot difúzní kapacity plic. <br />
*Závislost hodnot difúzní kapacity plic na nerovnoměrnosti V´/Q´.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Vyšetření plicní difuze a perfuze]]<br />
{{Repetitorium}}<br />
<br />
===Zdroj===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Vízek<br />
| jméno1 = Martin<br />
| url = http://pf.lf2.cuni.cz/vyuka/repetitorium.html<br />
| název = Repetitorium<br />
| citováno = 2012-01-11<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Patofyziologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=R%C3%A1mcov%C3%BD_j%C3%ADdeln%C3%AD_l%C3%ADstek_pro_diabetickou_dietu&diff=194152
Rámcový jídelní lístek pro diabetickou dietu
2012-05-14T19:46:06Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>==Rámcový jídelní lístek pro diabetickou dietu na 275 g sacharidů==<br />
*'''složení''': 2103 kcal/8819 kJ, 275 g S, 75 g T, 85 g B<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! colspan="4" | Rámcový jídelní lístek pro diabetickou dietu na 275 g sacharidů<br />
|-<br />
! !! Potraviny !! kJ/kcal !! S v g<br />
|-<br />
! Snídaně <br /> 1830 kJ/437 kcal <br /> 55 g S<br />
| 200 ml mléka do bílé kávy, kakaa, čaje s mlékem <br /> 90 g chléb nebo 80 g dalamánek, 60 g knäckebrote <br /> 20 g rostlinné máslo <br /> 50 g tav.sýr netučný nebo 50 g krájený sýr <br /> 50 g šunka <br /> 100 g tvaroh <br /> 150 ml jogurtu (obsahuje 10 g S)|| 420/100 <br /> 423/102 <br /> 588/140 <br /> 399/95 <br /> <br /> <br /> <br />|| 10<br />45<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /><br />
|-<br />
! Přesnídávka<br />504kJ/120 kcal <br /> 30 g S<br />
| 100–150 g ovoce (200 g zeleniny) <br /> 30 g chléb || 210/50 <br /> 294/70 || 15<br />15<br />
|-<br />
! Oběd <br /> 2662 kJ/634 kcal <br /> 73 g S<br />
| 90 g maso (lib.vepřové, lib.hovězí) nebo 150 g kuřecí prsa (krůtí) nebo 150–200 g ryby<br /> 15 g mouka (zahuštění polévky, masa atd.)<br /> 15 g olej <br /> 270 g brambory nebo<br />210 g vařené těstoviny, rýže<br />170 g bramborový knedlík <br /> 320 g bramborová kaše<br />100 g houskový knedlík<br />260 g vařené luštěniny<br />100 g chléb<br />250 g zelenina nebo 100–150 g neslazený kompot<br />1/4 ks vejce (do pokrmů) || 567/135<br />252/60<br />441/105<br />940/224<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br />294/70<br />168/40 || –<br />10<br />–<br />51<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br />12<br />–<br />
|-<br />
!Svačina<br />875 kJ/210 kcal<br />32 g S<br />
|250 ml mléka<br />40 g chléb || 500/120<br />375/90 || 12<br />20<br />
|-<br />
!Večeře<br />2263 kJ/539 kcal<br />70 g S<br />
|maso jako oběd nebo 85 g drůbeží párky<br />90 g šunka<br />80 g drůbeží aspik<br />145 g měkký tvaroh<br />80 g zavináče<br />75 g tuňák ve vlastní šťávě<br />75 g tavený sýr netučný<br />55 g sýr Hermelín<br />55 g krájený sýr<br />40 g sýr Niva<br />55 g zrající jihočeský sýr<br />50 g sýr Lučina<br />90 g Lučina Linie netučná<br />30 g Poličan nebo Vysočina, raději nezařazujte<br />(na záměnu vybírejte pouze jednu potravinu!)<br />10 g mouky<br />10 g olej<br />270 g brambory nebo<br />115 g chléb na studenou večeři<br />250 g zelenina (100–150 g neslazený kompot) || 567/135<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> 168/40<br />294/70<br />940/224<br /> <br />294/70 || –<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> 7<br />–<br />51<br /> <br />12<br />
|-<br />
! II.večeře <br />685 kJ/163 kcal<br />15 g S<br />
|30 g chléb<br />50 g netučný sýr<br />Celkem za den || 286/68<br />399/95<br />8819/2103 || 15<br /> <br />275<br />
|}<br />
<br />
<br />
==Rámcový jídelní lístek pro dietu na 1200 kcal/5040 kJ ==<br />
*'''složení''': 1200 kcal/5040 kJ, 150 g S, 35 g T, 70 g B<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! colspan="4" | Rámcový jídelní lístek pro dietu na 1200 kcal/5040 kJ <br />
|-<br />
! !! Potraviny !! kJ/kcal !! S v g<br />
|-<br />
! Snídaně <br /> 1428 kJ/340 kcal <br /> 38 g S<br />
| 225 ml mléka do bílé kávy, kakaa, čaje s mlékem <br /> 60 g chléb nebo 40 g knäckebrote, 50 g dalamánek <br /> 50 g tav.sýr netučný nebo 50 g krájený sýr <br /> 50 g šunka <br /> 100 g tvaroh <br /> 150 ml jogurtu (obsahuje 10 g S)|| 462/110 <br /> 567/135 <br /> 399/95 <br /> <br /> <br /> <br />|| 10<br />28<br /> – <br /> <br /> <br /> <br /><br />
|-<br />
! Přesnídávka<br />210kJ/50 kcal <br /> 15 g S<br />
| 100–150 g ovoce (200 g zeleniny) || 210/50 || 15<br />
|-<br />
! Oběd <br /> 1491 kJ/355 kcal <br /> 36 g S<br />
| 90 g maso (lib.vepřové, lib.hovězí) nebo 150 g kuřecí prsa (krůtí) nebo 150–200 g ryby<br /> 5 g olej <br /> 5 g mouka<br />110 g brambory nebo<br />90 g vařené těstoviny, rýže<br />130 g bramborová kaše<br />90 g vařené luštěniny<br />40 g chléb<br />250 g zeleniny nebo 150 g dia kompot || 567/135<br />147/35<br />84/20<br />399/95<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> 294/70 || –<br />–<br />4<br /> 20<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br />12<br />
|-<br />
!Svačina<br />210 kJ/50 kcal<br />10 g S<br />
|150–200 g zeleniny nebo 80 g ovoce || 210/50 || 10<br />
|-<br />
!Večeře<br />1491 kJ/355 kcal<br />36 g S<br />
|maso jako oběd nebo 85 g drůbeží párky<br />90 g šunka<br />80 g drůbeží aspik<br />145 g měkký tvaroh<br />80 g zavináče<br />75 g tuňák ve vlastní šťávě<br />75 g tavený sýr netučný<br />55 g sýr Hermelín<br />55 g krájený sýr<br />40 g sýr Niva<br />55 g zrající jihočeský sýr<br />50 g sýr Lučina<br />90 g Lučina Linie netučná<br />30 g Poličan nebo Vysočina, raději nezařazujte<br />(na záměnu vybírejte pouze jednu potravinu!)<br />5 g olej<br />5 g mouka<br />110 g brambory nebo 50 g chléb na studenou večeři<br />250 g zeleniny nebo 150 g dia kompot || 567/135<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br />147/35<br />84/20<br />399/95 <br />294/70 || –<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br />– <br />4<br />20<br />12<br />
|-<br />
! II.večeře <br />210 kJ/50 kcal<br />15 g S<br />
|100–150 g ovoce<br />Celkem za den || 210/50<br />5040/1200 || 15<br /> 150<br />
|}<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Diabetická dieta]]<br />
* [[Diabetické potraviny]]<br />
<br />
=== Zdroj ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Svačina<br />
| jméno1 = Štěpán<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/p66466615/<br />
| název = Dietologie a klinická výživa<br />
| citováno = 2012-03-10<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie: Nutriční terapie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Pulzn%C3%AD_oxymetrie&diff=194151
Pulzní oxymetrie
2012-05-14T19:38:43Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
[[Soubor:Saturometre 1.jpg|thumb|Pulzní oxymetr]]<br />
Pulzní oxymetrie '''neinvazivně měří saturaci [[hemoglobin]]u kyslíkem v arteriální části krevního řečiště''' (pulzatilní tok). <br />
Místem '''umístění detektoru''' jsou '''prsty končetin nebo ušní lalůčky'''. Vzhledem k cirkulační době detekuje snímač umístěný na ušním lalůčku změny dříve než snímač umístěný na prstu končetiny. Při ponechání snímače na jednom místě po dlouhou dobu existuje '''riziko poškození tkáně tlakem'''.<br />
'''U novorozenců''' jsou fyziologicky '''nižší hodnoty dány přítomností P–L zkratů'''.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ Interpretace hodnot SaO<sub>2</sub> při oxygenoterapii<br />
! width="150" | Hodnoty SaO<sub>2</sub> !! width="150" | Klinické poznámky<br />
|-<br />
| Novorozenci >&thinsp;90&nbsp;% <br />děti nad 1&nbsp;měsíc >&thinsp;95&nbsp;%|| align="center" | fyziologické hodnoty<br />
|-<br />
| Novorozenci <&thinsp;90&nbsp;% <br />děti nad 1&nbsp;měsíc <&thinsp;95&nbsp;%|| align="center" | patologické hodnoy<br />
|-<br />
| align="center" |<&thinsp;80&nbsp;% || align="center" | kritický stav v horizontu desítek minut<br />
|-<br />
| align="center" | <&thinsp;60&nbsp;% || align="center" | bezprostřední kritická desaturace<br />
|}<br />
<br />
==Vztah mezi SaO<sub>2</sub> a pO<sub>2</sub>==<br />
'''Vztah''' mezi hodnotou PaO<sub>2</sub> a SaO<sub>2</sub> '''je dán průběhem disociační křivky hemoglobinu'''. Vzhledem k jejímu esovitému průběhu neumožňuje sledování SaO<sub>2</sub> detekovat změny PaO<sub>2</sub> v nízkém a vysokém pásmu hodnot (hodnoty SaO<sub>2</sub> < 70&nbsp;% a hodnoty SaO<sub>2</sub> >&thinsp;98&nbsp;%). <br />
'''Faktory, které ovlivňují polohu disociační křivky hemoglobinu, ovlivňují i hodnotu SaO<sub>2</sub>'''. Tyto '''změny jsou významné pouze na strmé části disociační křivky'''.<br />
<br />
U nemocných s normálními hodnotami [[pH]] a tělesné teploty odpovídá hodnota SaO<sub>2</sub> 90&nbsp;% cca pO<sub>2</sub> kolem 60–65&nbsp;mm&thinsp;Hg (=&thinsp;8–8,6&nbsp;kPa). Při klinicky detekovatelné [[cyanóza|cyanóze]] u nemocných bez [[anémie]] jsou již parametry SaO<sub>2</sub> obvykle kolem 80&nbsp;%.<br />
Pulzní oxymetrie nedostatečně koreluje s nadměrně vysokým pO<sub>2</sub>, např. při SaO<sub>2</sub> 98&nbsp;% může být pO<sub>2</sub> 10, ale i 20&nbsp;kPa a to se již jedná o toxickou hyperoxii. Tento fakt je významný zejména v neonatologii.<br />
<br />
==Přehled nejčastějších příčin artefaktů při pulzní oxymetrii==<br />
*nízká perfuze místa měření → [[hypotenze]], nízký srdeční výdej, hypotermie;<br />
*závažná anémie;<br />
*nadměrná intenzita okolního světla;<br />
*nesprávná poloha senzorů;<br />
*pohyb senzoru;<br />
*venózní pulzace na dolní končetině.<br />
'''''Nejčastější příčinou artefaktu je ztráta pulzatilního charakteru signálu při hypoperfúzi monitorovaného místa.'''''<br />
<br />
==Klinické poznámky k hodnocení SaO<sub>2</sub>==<br />
'''''Při intoxikaci oxidem uhelnatým''''' vzniká [[karboxyhemoglobin]] (COHb), který má prakticky stejnou schopnost absorbovat světlo o vlnové délce 660&nbsp;nm jako oxyhemoglobin, a proto standardní oxymetry udávají v přítomnosti COHb falešně vysokou hodnotu SaO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''''Při methemoglobinemii''''' detekujeme hodnotu SaO<sub>2</sub> 85&nbsp;%, neboť methemoglobin má stejný absorpční koeficient pro červené i infračervené světlo. Methemoglobinémie tedy vede k falešně nízké hodnotě SaO<sub>2</sub>, je-li její skutečná hodnota vyšší než 85&nbsp;%, a k falešně vysoké hodnotě, je-li její skutečná hodnota nižší než 85&nbsp;%.<br />
<br />
'''''Při anemii''''' detekujeme falešně vysokou hodnotu SaO<sub>2</sub>, neboť při nízké koncentraci [[krevní obraz|erytrocytů]] jsou tyto výborně saturovány. Naopak falešně nízké hodnoty SaO<sub>2</sub> detekujeme '''''při polyglobulinemii'''''.<br />
<br />
'''''Při hypoperfúzi''''' může být SaO<sub>2</sub> falešně nízká nebo vysoká (→ pokud pulzní oxymetr snímá aktuálně otevřené AV zkraty).<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
[[Kardiopulmonální monitoring]]<br />
=== Zdroj ===<br />
HAVRÁNEK, Jiří: ''Kardiopulmonální monitoring''.<br />
<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Fyziologie]]<br />
[[Kategorie:Lékařská technika]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Par%C3%A9za_nervus_facialis/PGS&diff=194149
Paréza nervus facialis/PGS
2012-05-14T19:35:17Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div><noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
== Základní anatomie a funkce ==<br />
<br />
'''[[nervus facialis|N. facialis]]''' (VII.) se skládá ze dvou částí, '''motorického nervu a n. intermedius'''. Jádro je v [[Varolův most|pons Varoli]], nerv vstupuje v meatus acustici interni do canalis facialis (Fallopii) v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideum a rozvětvuje se na horní a dolní větev pod [[slinné žlázy|glandula parotis]].<br />
<br />
Rozdílné je nervové zásobení z kortikopontinní pyramidové dráhy pro dolní a horní větve n. facialis. Jádro pro '''horní část obličeje''' je zásobeno z '''obou hemisfér''', do jádra pro '''dolní část obličeje''' jdou informace jen z '''kontralaterální hemisféry''' (viz._obr._15). <br />
<br />
{| class = wikitable<br />
|+ Tab. 5 – Základní charakteristika nervus facialis<br />
! Části n. facialis !! Inervace !! funkce<br />
|-<br />
| '''Motorická část''' -<br />''horní větev'' <br /><br /><br />''dolní větev'' || m. frontalis, corrugator supercilii, nasalis,<br />orbicularis oculi<br />m. stapedius <br /><br />m. orbicularis oris, mentalis, buccinator, levator anguli oris, risorius, depressor labi inf., platysma || zvedání obočí, vraštění obočí,<br />svírání víček<br />vnímání a regulace zvuků <br /><br />špulení rtů, nafouknutí tváří, úsměv, cenění<br />
|-<br />
| ''N.intermedius'' || žlázy dutiny nosní, nosohltanu, slzní a slinné<br /><br /><br />senzorická inervace<br /><br /><br />chuťová vlákna z předních 2/3 jazyka || tvorba slz a slin příslušných žláz <br /><br /><br />malá oblast bubínku, vnějšího zvukovodu a ucha<br /><br /><br />chuť předních 2/3 jazyka<br />
|}<br />
<br />
== Základní příčiny (etiologie) ==<br />
===Periferní paréza===<br />
Periferní paréza n. facialis opět může vzniknout při afekcích průběhu nervu v různých lokalizacích – v oblasti parotitidy, canalis facialis, kmene a v mostomozečkovém koutu:<br />
* Zánětlivá – Herpes zoster oticus (Ramsayův Huntův sy), [[Lymeská borrelióza|Lymeská borreliosa]] (často jako diplegie), mesotitida, mastotitidy, parotitidy, polyradikuloneuritida (GB), [[roztroušená skleróza]]<br />
* Cévní etiologie – ischemie, hemoragie, AV malformace<br />
* Tumory – neurinom n. acustici, meningeom MMK, tumor kmene, parotidy<br />
* Úrazy – fraktura baze lební, pyramidy<br />
* Operace – v oblasti glanduly parotis, [[cholesteatom]]y, tympanoplastiky, mastoidektomie, [[neurinomu akustiku]], dekomprese při esenciální neuralgii n. trigemini (V)<br />
* Jiné – graviditida, [[diabetes mellitus]], hemoblastózy, karcinomatózy, [[arteriální hypertenze|hypertenze]], tyreopatie<br />
<br />
===Centrální paréza===<br />
Při centrální paréze n. facialis dochází k poškození kortikopontinní dráhy v jejím průběhu také různými příčinami:<br />
* cévní – ischemická nebo hemoragická cévní mozková příhoda<br />
* tumor – hlavně gliom, lymfom<br />
* úrazy – subdurální nebo epidurální hematom, kontuze<br />
* zánětlivé onemocnění CNS – akutní (herpetická, borrelióza), chronické (SLE, RS)<br />
<br />
==Klinický obraz==<br />
'''Pro parézu n. facialis je specifická rozdílnost periferní a centrální parézy.''' <br />
'''Při periferním postižení''' dochází ke kompletní paréze v oblasti obou větví n. facialis. Při centrální paréze je horní část obličeje, která je zásobena i z druhé strany, ušetřena.<br />
<br />
'''Centrální paréza n. facialis (viz._video_10)'''<br />
<br />
VIDEO 10<br />
<br />
* Subjektivně pacient často ani ochrnutí nevnímá, nebo jen pociťuje divný pocit kolem úst<br />
* Objektivně je patrný pokles koutku, s větší nebo menší poruchou cenění, a nafouknutí úst<br />
<br />
- Až na výjimky je sdružená se stejnostrannou hemiparézou, poruchou řeči (afázie, dysartrie), <br />
event. parézou n. XII. (při postižení capsuly interny) <br />
<br />
'''Periferní paréza nervus facialis (viz._video_11)'''<br />
<br />
VIDEO 11<br />
<br />
'''Subjektivně''' pacienti udávají pocit “divné tváře, citlivosti”, která se při neurologickém vyšetření <br />
neprokáže, dále popisují bolest retroaurikulárně, problémy během jídla – vytékání slin, ulpívání <br />
potravy za zuby. Pacient většinou ukazuje na zdravou tvář jako na nemocnou!<br />
<br />
'''Typické je zjišťování některých znaků typických pro odstupy nervů v canalis n. facialis:'''<br />
* Před odstupem n. petrosus major (proximální léze) – hypolacrimie (snížená tvorba slz)<br />
* Před odstupem n. stapedius – hyperakusis<br />
* Před odstupem chorda tympani (distální léze) – porucha chuti předních 2/3 jazyka<br />
<br />
'''Objektivně''' je patrné oslabení celé poloviny obličeje, '''paréza''' je většinou '''vidět na první <br />
pohled jako nápadná asymetrie obličeje''', a to i při neúplném ochrnutí. <br />
<br />
'''1. Bellova paréza – esenciální, primární'''<br />
<br />
Je nejběžnější příčinou, vzniká náhle, v kterémkoliv věku, často po předchozím infektu, prochladnutí při jízdě autem nebo při pobytu v průvanu (proto e frigore). <br />
Je nazývána jako primární (esenciální, idiopatická), ale prakticky vždy se jedná o kraniální neuritis – serózní zánět s edémem nervu ve Fallopiově kanálu. Dochází ke kompresi nervu a vasa nervorum a následně k ischémii.<br />
<br />
'''2. Sekundární periferní paréza n. VII''' <br />
<br />
Poškození na podkladě různých příčin (viz etiologie)<br />
<br />
'''Specifické syndromy'''<br />
<br />
* Diplegie facialis – oboustranná paréza n. facialis. Nejčastěji na podkladě polyneuritis cranialis (subtyp G-B), leukémie a lymfomů, léze v oblasti pontu, sarkoidózy.<br />
* Ramsayův Huntův syndrom – paréza n. facialis na podkladě infekce – herpes zoster oticus. Typické jsou erupce na meatus acusticus externus, bolest, může být i porucha sluchu. Léčba herpesinem.<br />
* Hemispazmus facialis – jednostranná iritace v oblasti n. VII., která se projevuje spontánními mimovolními stahy mimického svalstva. Může být následkem periferní parézy n. VII. (postparalytický) (viz._video_12), nebo idiopatický (bez jasně prokázané příčiny, ale opět lze předpokládat kompresi centrálního segmentu n. VII arterií) (viz._video_13)<br />
<br />
VIDEO 13<br />
<br />
==Diagnostika==<br />
#'''Anamnestické údaje'''<br />
#* rozvoj náhlý nebo plíživý, další příznaky (na končetinách, [[diplopie]], vertigo parestézie), <br />
#* fyziologická asymetrie obličeje po operaci nebo při defektu chrupu (prohlédnout fotku v občanském průkazu, dle rodiny)<br />
#* hlavně u periferní parézy se ptáme na úraz, febrilie, infekt, DM, výtok z ucha a další jiná základní onemocnění (štítné žlázy, art. hypertenze)<br />
#'''Neurologické vyšetření''' <br />
##'''Centrální paréza''' <br />
##* nález na končetinách (stejnostranná hemiparéza) a další příznaky<br />
##* symetrie obličeje v klidu, cenění, příznak dýmky (při dýchání odfukování ochablým koutkem) a asymetrické grimasování u pacientů v bezvědomí, cenění<br />
##'''Periferní paréza'''<br />
##* Základní s posouzením etáže – léze v oblasti hlavových nervů, kmene, supranukleárně<br />
##* Zhodnocení příznaků v oblasti mimiky: '''horní větev''' – zvednutí obočí a nakrčení čela, zamračení, zavření očí (vhodné změřit nedovření víčka – lagophtalmus v milimetrech), nakrčení nosu, '''dolní větev''' – zhodnocení nasolabiální rýhy, symetrie koutků v klidu a při řeči, sešpulení úst, zapískání, nafouknutí tváří, tlak čelem proti odporu.<br />
##* '''Reflexy''' korneální a nasopalpebrální, bývají snížené<br />
#'''Pomocné vyšetřovací metody'''<br />
##'''Centrální paréza'''<br />
##* CT mozku statim k vyloučení tumoru, krvácení, časné ischémie při těžkém iCMP nebo starých ischemických změn v první fázi<br />
##* Cévní program – Duplexní sono karotid, TEECHOKG, Holter EKG a velká koagulace<br />
##* V indikovaných případech MRI mozku, event. MRAg (RS, cévní malformace)<br />
##* Lumbální punkce – hlavně k vyloučení zánětlivé etiologie akutní nebo chronické<br />
##'''Periferní paréza'''<br />
##* ORL vyšetření – stav středouší, vyloučení herpes zoster oticus, sluchu<br />
##* CT mozku nebo MRI mozku (často se provádí odloženě, ne statim)<br />
<br />
===Vyšetřovací metody fakultativní (dle příznaků)===<br />
* Odběry – borrelie protilátky serologicky, zákl. odběry včetně štítné žlázy a glykémie<br />
* Lumbální punkce (základní virologie – hlavně herpetické viry, protilátky proti borreliose, kultivace likvoru, vyšetření oligo klonálních pásů, imunologie, atd.)<br />
<br />
Neprovádí se u všech pacientů, měla by proběhnout při podezření na akutní neuroinfekci, při recidivě parézy (susp. na chronické zánětlivé onemocnění CNS včetně RS)!<br />
<br />
* Další vyšetření: EEG (u neuroinfekcí), EMG k určení tíže léze n. facialis, RTG lbi u traumat<br />
<br />
==Léčba==<br />
===Léčba centrální parézy===<br />
* Kauzální dle základního onemocnění – CMP, RS, meningoencefalitidy, tumory atd.<br />
<br />
===Léčba Bellovy parézy:===<br />
* Kortikoidní kúra, u rizikových pacientů ne (susp. neuroinfekce, diabetici, staří pacienti). <br />
* Symptomatická léčba – vitaminy, základní opatření – jak přidržovat tvář, ochrana před prochladnutím. <br />
* Rehabilitace- měkké techniky, instruktáž, elektroléčba<br />
* Ošetření očí – bránit vysychání očí (kapky, krytí na noc), může dojít až k ulceraci rohovky. <br />
<br />
===Léčba sekundární periferní parézy===<br />
* Terapie příčiny – ATB (infekty středouší, meningoencefalitidy, neuroborrelióza), Herpesin (herpes zoster oticus, herpetická neuroinfekce), plazmaferézy u GB, SoluMedrol u RS<br />
* Symptomatická – viz. Bellova – hlavně vitaminy<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=WikiSkripta:Check_WikiSkripta/Wikifikace&diff=193891
WikiSkripta:Check WikiSkripta/Wikifikace
2012-05-11T14:16:33Z
<p>Cat.katka: /* Články, které potřebují wikifikaci */ smazáno hotové</p>
<hr />
<div>'''Poslední aktualizace: 3:55:21 2012/3/19'''<br />
<br />
Můžete pomoci WikiSkriptům tak, že text článků v následujících seznamech převedete do [[Nápověda:Základy formátování|wikikódu]], u článků se špatným počtem '[' a ']' zkontrolujete, zdali jsou správně zapsány wikiodkazy. Stejně tak se vyhledávají články, které nemají v textu shodný počet '(' a ')'. Dále je zde uveden seznam článků, u nichž se bot pokusil o zlepšení obsahu automaticky.<br />
<br />
== Články, které potřebují wikifikaci ==<br />
Počet článků: 19<br />
{| class='wikitable sortable'<br />
|-<br />
! Článek !! Summary<br />
|-<br />
| [[Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS]] || &lt;u&gt;, &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Poruchy difúze. Difúzní kapacita plic/Repetitorium]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Primární imunodeficience/kazuistika]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Umělé osvětlení]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Rámcový jídelní lístek pro diabetickou dietu]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Pulzní oxymetrie]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Systémové vaskulitidy/kazuistika]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Morfologie zubů]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Paréza nervus facialis/PGS]] || &lt;br&gt;<br />
|}<br />
<br />
== Články, které používají špatně CSS styly ==<br />
* [[Membránový potenciál a jeho změny]]<br />
* [[Molekulární podstata dědičných chorob]]<br />
* [[Monitorování krevního tlaku]]<br />
* [[Mor]]<br />
* [[Míšní traumata/PGS/diagnostika]]<br />
* [[Nebílkovinné dusíkaté látky]]<br />
* [[Odměrná analýza]]<br />
* [[Parenterální výživa (pediatrie)]]<br />
* [[Plazmatické bílkoviny/přehled]]<br />
* [[Pleurální punkce (pediatrie)]]<br />
* [[Porfyrie/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy acidobazické rovnováhy]]<br />
* [[Poruchy genové exprese/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu glukózy/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu kyseliny močové/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy rovnováhy/PGS]]<br />
* [[Poruchy výživy/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy řečové komunikace a poruchy polykání/PGS]]<br />
* [[Posmrtné změny]]<br />
* [[Prehľad názvov chorôb v rôznych jazykoch]]<br />
* [[Primární imunodeficience]]<br />
* [[Převodní systém srdeční]]<br />
* [[ROC křivka]]<br />
* [[Rutinní laboratorní vyšetření u ženy s mrtvým plodem]]<br />
* [[Sekretorická otitida]]<br />
* [[Seznam užitých zkratek]]<br />
* [[Shigellosis]]<br />
* [[Slovník fyziologie/nové články]]<br />
* [[Spavá nemoc]]<br />
* [[Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu]]<br />
* [[Transkripce]]<br />
* [[Transport kyslíku krví]]<br />
* [[Trombocytární koncentrát (pediatrie)]]<br />
* [[Tubulointersticiální nefritidy]]<br />
* [[Těžce nemocný a naděje]]<br />
* [[Vegetativní nervová soustava (fyziologie)]]<br />
* [[Vertigo/PGS/diagnostika]]<br />
* [[Vnitřní prostředí (pediatrie)]]<br />
* [[Voda/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Vyšetření moči/Fyzikální]]<br />
* [[Véna (histologický preparát, WRF)]]<br />
* [[Wolffův-Parkinsonův-Whiteův syndrom]]<br />
* [[Zpětné křížení]]<br />
* [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
* [[Základní testy v hematologii (pediatrie)]]<br />
* [[Čerstvě zmražená plasma (pediatrie)]]<br />
== Stránky s neuzavřenými závorkami ==<br />
U těchto článků není stejný počet znaků '[' a ']'.<br />
<br />
Počet článků: 33<br />
{| class='wikitable sortable'<br />
|-<br />
! Článek !! Chyba<br />
|-<br />
| [[Výživová potřeba a doporučení v různých obdobích života]] || 17krát '(' a 18krát ')'<br />
|-<br />
| [[Česká verse nutriční pyramidy]] || 16krát '(' a 21krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potraviny a potravinové suroviny rostlinného původu]] || 130krát '(' a 131krát ')'<br />
|-<br />
| [[Poruchy lipidového metabolizmu (podrobně)]] || 278krát '(' a 275krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinové tabulky a databáze]] || 24krát '(' a 22krát ')'<br />
|-<br />
| [[Nákazy prenášané alimentárnou cestou]] || 27krát '(' a 32krát ')'<br />
|-<br />
| [[Úvod do etiky]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Topografická anatomie končetin/Skeletní podklad ramenního kloubu a jeho okolí]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Zákon o potravinách]] || 72krát '(' a 77krát ')'<br />
|-<br />
| [[Pertusse]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Nukleotid]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Potravinářská aditiva (1. LF, NT)]] || 122krát '(' a 121krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinářská toxikologie]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Vyšetření hybných stereotypů]] || 4krát '(' a 15krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinová bezpečnost]] ||<br />
|-<br />
| [[Translace u prokaryot]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Struktura DNA]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky]] || 31krát '(' a 32krát ')'<br />
|}<br />
<br />
== Špatně kategorizované uživatelské stránky ==<br />
U těchto stránek není kategorie či kategorie s argumentem PAGENAME.<br />
<br />
Počet článků: 4<br />
* [[Uživatel:JasonFjjj392]]<br />
* [[Uživatel:Lexikon166]]<br />
* [[Uživatel:Mollyjones7755]]<br />
* [[Uživatel:ShotwellDunlap470]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Plazmatick%C3%A9_b%C3%ADlkoviny/p%C5%99ehled&diff=193890
Plazmatické bílkoviny/přehled
2012-05-11T14:16:11Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div> <!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br />
|-<br />
|<br />
{| class=wikitable<br />
|- style="border-bottom:2px solid"<br />
! <br />
! Bílkovina<br />''Relativní molekulová hmotnost'' <br />
! Koncentrace<br />v séru [g/l] <br />
! Poločas<br />[dny] <br />
! Funkce <br />
!<br />
|- <br />
| rowspan = 2 | <br />
| '''Prealbumin'''<br />(Transthyretin)<br />''54&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,2–0,4<br />
| align=center | 2 <br />
| <br />
*vazba [[Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích|hormonů štítné žlázy]] a retinol vázajícího proteinu<br />
| ↓ malnutrice<br />
|- style="border-bottom:2px solid"<br />
| '''Albumin'''<br />''68&nbsp;000''<br />
| align=center| 35–53<br />
| align=center| 15–19<br />
|<br />
*nejvýznamnější transportní protein<br />
*udržení koloidně-osmotického tlaku<br />
*proteinová rezerva organismu<br />
| ↓ katabolismus<br />↓ hepatopatie<br />↓ ztráty bílkovin<br />
|-<br />
| rowspan=4 align=center | '''&alpha;<sub>1</sub><br />oblast'''<br />
| '''&alpha;<sub>1</sub>-lipoprotein'''<br />''180&nbsp;000–360&nbsp;000''<br />
| align=center| 1,0–1,6<br />(Apo A-I)<br />
| <br />
|<br />
*lipoprotein o vysoké hustotě (HDL)<br />
*transport [[cholesterol]]u do jater<br />
|<br />
|-<br />
| '''&alpha;<sub>1</sub>-antitrypsin'''<br />(&alpha;<sub>1</sub>-inhibitor proteáz)<br />''54&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,9–2,0<br />
| align=center| 4<br />
|<br />
*inhibitor [[lyzosom]]álních [[proteáza|proteáz]] (hlavně elastázy z&nbsp;polymorfonukleárních leukocytů)<br />
*vrozená deficience může být příčinou onemocnění plic (emfyzém) a&nbsp;jater (cirhóza)<br />
| ↑ '''akutní zánět'''<br />
|-<br />
| &alpha;<sub>1</sub>-kyselý glykoprotein<br />('''orosomukoid''')<br />''40&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,5–1,2<br />
| align=center| 5<br />
|<br />
*vazba lipofilních látek (např. progesteronu a některých léků)<br />
*podílí se na regulaci imunitní odpovědi<br />
| ↑&nbsp;'''zánět'''<br />
|- style="border-bottom:2px solid"<br />
| '''&alpha;<sub>1</sub>-fetoprotein'''<br />''69&nbsp;000''<br />
| align=center| <&nbsp;7,5&nbsp;&mu;g/l<br />
| align=center| 3,5<br />
|<br />
*fyziologicky produkován fetálními játry a žloutkovým váčkem<br />
*hlavní protein fetálního séra<br />
*fyziologicky přítomen v&nbsp;séru těhotných žen<br />
| ↑ hepatom<br />↑ některé malignity GIT<br />↑ těhotenství<br />
|-<br />
| rowspan=3 align=center | '''&alpha;<sub>2</sub><br />oblast'''<br />
| '''Haptoglobin'''<ref group="p">Haptoglobin existuje ve třech fenotypech. Jeden z nich má tendenci vytvářet polymery o vysoké molekulové hmotnosti.</ref><br />''85&nbsp;000–1&nbsp;000&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,3–2,0<br />
| align=center| 2<br />
|<br />
*vychytává volný hemoglobin<br />
| ↑ '''akutní zánět'''<br />↓ hepatopatie<br />↓ intravaskulární hemolýza (konzumpce haptoglobinu)<br />
|-<br />
| '''&alpha;<sub>2</sub>-makroglobulin'''<br />''800&nbsp;000''<br />
| align=center| 1,3–3,0<br />
| align=center| 5<br />
|<br />
*inhibitor proteáz (trombin, trypsin, chymotrypsin, pepsin)<br />
*transport malých proteinů ([[cytokiny]], růstové faktory) a dvojmocných iontů (např. Zn<sup>2+</sup>)<br />
*díky velmi vysoké molekulové hmotnosti neprojde ani poškozenou glomerulární membránou<br />
|↑ '''akutní zánět'''<br />
|- style="border-bottom:2px solid"<br />
| '''Ceruloplasmin'''<br />''160&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,2–0,6<br />
| align=center| 4,5<br />
|<br />
*oxidoredukční aktivita (oxidace Fe<sup>2+</sup> na Fe<sup>3+</sup>)<br />
*vazba mědi (váže až 90&nbsp;% Cu v séru)<br />
| ↓ [[Wilsonova choroba]] (hepatolentikulární degenerace)<br />
|-<br />
| rowspan=4 align=center| '''&beta;<sub>1</sub> oblast'''<br />
| '''Transferin'''<br />''77&nbsp;000''<br />
| align=center| 2,0–3,6<br />
| align=center| 7<br />
|<br />
*transport a vychytávání volného železa<br />
| ↑ nedostatek železa<br />↓ malnutrice<br />↓ hepatopatie<br />↓ zánět<br />
|-<br />
| '''Hemopexin'''<br />''57&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,5–1,1<br />
| align=center| 3–7<br />
|<br />
*vazba [[hem]]u<br />
| <br />
|-<br />
| '''&beta;-lipoprotein'''<br />''2&nbsp;750&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,7–0,9<br />(Apo B-100)<br />
| align=center| 3<br />
|<br />
*lipoprotein o nízké hustotě (LDL)<br />
*transport cholesterolu k buňkám<br />
*velmi vysoká molekulární hmotnost<br />
| <br />
|- style="border-bottom:2px solid"<br />
| '''C4''' složka komplementu<br />''206&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,1–0,4<br />
| align=center| 1<br />
|<br />
*součást [[komplement]]u<br />
| ↑ '''zánět'''<br />↓ autoimunitní stavy<br />
|-<br />
| rowspan=4 align=center| '''&beta;<sub>2</sub> oblast'''<br />
| '''C3''' složka komplementu<br />''180&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,8–1,4<br />
| align=center| 1<br />
|<br />
*součást komplementu<br />
| ↑ '''zánět'''<br />↓ autoimunitní stavy<br />
|-<br />
| '''&beta;<sub>2</sub>-mikroglobulin'''<br />''11&nbsp;800''<br />
| align=center| 0,001–0,002<br />
|<br />
|<br />
*součást leukocytárních antigenů<br />
| ↑ hematologické nádory<br />↓ porucha tubulární resorpce<br />
|-<br />
| '''Fibrinogen'''<br />''340&nbsp;000''<br />
| align=center| 1,5–4,5<br />
|<br />
|<br />
*součást koagulační kaskády, prekurzor fibrinu<br />
*fyziologicky jen v plazmě, není v&nbsp;séru<br />
| ↑&nbsp;zánět<br />
|- style="border-bottom:2px solid"<br />
| '''C-reaktivní protein'''<br />''111&nbsp;000''<br />
| align=center| 1,5–5&nbsp;mg/l<br />
| align=center| 3<br />
|<br />
*aktivace komplementu<br />
| <div style="text-indent:-2ex;margin-left:2ex">↑&nbsp;'''akutní zánět (bakteriální)'''</div><br />
|-<br />
| rowspan=3 align=center| '''&gamma; oblast'''<br />
| '''IgG'''<br />''150&nbsp;000''<br />
| align=center| 8,0–18,0<br />
| align=center| 24<br />
|<br />
*pozdní protilátky<br />
| ↑ (chronický) '''zánět'''<br />
|-<br />
| '''IgA'''<ref group="p">Elektroforetická pohyblivost zahrnuje i &beta;-oblast.</ref><br />''160&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,9–3,0<br />
| align=center| 6<br />
|<br />
*protilátky slizniční imunity<br />
| ↑ '''záněty sliznic a jater'''<br />
|-<br />
| '''IgM'''<br />''900&nbsp;000''<br />
| align=center| 0,6–2,5<br />
| align=center| 5<br />
|<br />
*časné protilátky<br />
| ↑&nbsp;'''akutní zánět'''<br />
|}<br />
|<br />
|}<br />
<references group="p"/><br />
[[Soubor:Elektroforéza.jpg|Elektroforéza plasmatických proteinů|thumb]]<br />
[[Kategorie:Biochemie]]<br />
[[Kategorie:Fyziologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Warburg%C5%AFv_optick%C3%BD_test&diff=193889
Warburgův optický test
2012-05-11T14:10:31Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem "Odkazuje sem". <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]][[Soubor:Warburgův test.png | thumb|500px | Oxidace a redukce NAD]]<br />
Když Otto Heinrich Warburg (1883&ndash;1970), německý biochemik a později nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1931), poprvé využil ke sledování reakce katalyzované enzymem absorpčních vlastností pyridinových koenzymů, netušil patrně, jak významně se tento objev uplatní v klinické chemii. Převážná většina dnes rutinně používaných metod ke stanovení aktivity [[enzym]]ů je založena přímo nebo nepřímo na fotometrii absorbance reakčních směsí, které obsahují pyridinový [[koenzym]]. Tento princip dal také metodě její označení „optický test“.<br />
<br />
Reverzibilní hydrogenace [[nikotinamidadenindinukleotid]]u (<chemform>NAD+</chemform>), která nastává na pyridinovém kruhu nikotinamidu, vede k redukované formě (NADH&nbsp;+&nbsp;<chemform>H+</chemform>) a je provázena výraznou změnou absorpčního spektra. Zatímco oxidovaná forma (<chemform>NAD+</chemform>) má absorpční maximum při vlnové délce 260&nbsp;nm, je zrušení aromatického charakteru pyridinového jádra a jeho přechod v chinoidní formu (NADH&nbsp;+&nbsp;<chemform>H+</chemform>) provázeno vznikem dalšího absorpčního maxima při 340&nbsp;nm.<br />
<br />
Velikost, případně změny absorbance při vlnové délce 340 nm jsou přímo úměrné počtu redukovaných molekul koenzymu. Přeměna jednoho molu koenzymu zase odpovídá přeměně jednoho molu substrátu, a navíc lze tuto přeměnu sledovat v čase, tedy kontinuálně měřit rychlost reakce pomocí [[spektrofotometr]]u.<br />
<br />
Tak je možné připravit reakční směs ze sledovaného enzymu (nebo biologického materiálu, v němž ho stanovujeme), koenzymu a příslušného substrátu v optimální koncentraci, a za optimálního [[pH]] i teploty zjišťovat reakční rychlost měřením změn [[absorbance]] na vhodném fotometru při vlnové délce 340&nbsp;nm.<br />
<br />
<br />
===Spřažené reakce===<br />
Vzhledem ke skutečnosti, že <chemform>NAD+</chemform> je koenzymem jen některých dehydrogenas a že existuje řada klinicky významných enzymů z jiných tříd než jsou právě oxidoreduktasy, používá se vedle „jednoduchého optického testu“ ještě častěji „složených optických testů“, kdy se výše uvedeného principu využívá pouze jako indikátorové reakce, zatímco vlastní reakce měřící aktivitu příslušného enzymu je předřazena nebo dokonce spřažena v celou sérii s dalšími pomocnými reakcemi.<br />
<br />
{| class = wikitable<br />
! enzym !! reakce !! pomocná reakce !! indikační reakce<br />
|-<br />
| alaninaminotransferasa [http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC2/6/1/2.html EC 2.6.1.2]<br />
| [[alanin]] + 2-oxoglutarát {{vratná reakce}} [[glutamát]] + [[pyruvát]]<br />
|<br />
| '''''LD:'''''<br />
[[pyruvát]] + NADH + <chemform>H+</chemform> {{vratná reakce}} [[laktát]] + <chemform>NAD+</chemform><br />
|-<br />
| [[kreatinkinasa]] [http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC2/7/3/2.html EC 2.7.3.2]<br />
| [[kreatinfosfát]] + ADP → [[kreatin]] + ATP<br />
| '''''HK'''''<br />
[[glukosa]] + ATP → [[glukosa-6-fosfát | Glc-6-P]] + ADP<br />
| '''''[[Glukosa-6-fosfátdehydrogenasa | Glc-6-PD]]'''''<br />
Glc-6-P + <chemform>NADP+</chemform> {{vratná reakce}} 6-P-glukonát + NADPH + <chemform>H+</chemform><br />
|}<br />
<br />
'''Vysvětlivky:'''<br />
::'''''LD''''' &ndash; laktátdehydrogenasa ([http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC1/1/1/27.html EC 1.1.1.27])<br />
::'''''HK''''' &ndash; hexokinasa ([http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC2/7/1/1.html EC 2.7.1.1])<br />
::'''''Glc-6-PD''''' &ndash; glukosa-6-fosfátdehydrogenasa ([http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC1/1/1/49.html EC 1.1.1.49])<br />
::'''''Glc-6-P''''' &ndash; glukosa-6-fosfát<br />
<br />
Jako indikační reakce se také často používá peroxidasová reakce, např. při stanovení glukosy či cholesterolu.<br />
<br />
{| class = wikitable<br />
! analyt !! reakce !! indikační reakce<br />
|-<br />
| [[glukosa]]<br />
| '''''GOD''''' <br /> glukosa + <chemform>O2</chemform> → glukonová kyselina + <chemform>H2O2</chemform><br />
| '''''POD''''' <br /> <chemform>H2O2</chemform> + [[fenol]] + [[aminoantipyrin | 4-aminoantipyrin]] → chinonimin (růžový) + 4 <chemform>H2O</chemform><br />
|-<br />
| [[cholesterol]]<br />
| '''''CHE''''' <br /> cholesterol + <chemform>O2</chemform> → 4-cholesten-3-on + <chemform>H2O2</chemform><br />
| '''''POD''''' <br /> <chemform>H2O2</chemform> + fenol + 4-aminoantipyrin → chinonimin (růžový) + 4 <chemform>H2O</chemform><br />
<br />
|}<br />
<br />
'''Vysvětlivky:'''<br />
::'''''GOD''''' &ndash; glukosaoxidasa ([http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC1/1/3/4.html EC 1.1.3.4])<br />
::'''''CHE''''' &ndash; cholesteroloxidasa ([http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC1/1/3/6.html EC 1.1.3.6])<br />
::'''''POD''''' &ndash; peroxidasa ([http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/EC1/11/1/7.html EC 1.11.1.7])<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Chemie]]<br />
[[Kategorie:Biochemie]]<br />
[[Kategorie:Klinická biochemie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_v%C3%BD%C5%BEiva_kojence&diff=193888
Umělá výživa kojence
2012-05-11T14:09:52Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>* Výživu [[kojenec|kojence]] lze rozdělit na tři období:<br />
** První období – '''výhradně mléčné''', dítě je buď plně [[kojení|kojeno]] nebo dostává výrobek mléčné kojenecké výživy (počáteční mléko).<br />
*** Prospívající dítě může být jen kojeno až do konce 6.&nbsp;měsíce.<br />
*** Množství mléka pro zdravého kojence – 1/6 jeho hmotnosti (150&ndash;180&nbsp;ml/kg/den), maximálně 1&nbsp;litr denně.<br />
** Druhé období – '''přechodné''', ke kojení či k umělé výživě dostává dítě [[Nemléčná strava kojence|kašovité příkrmy]].<br />
** Třetí období – období '''smíšené stravy''' – postupně zařazujeme do jídelníčku upravenou stravu dospělých vhodnou pro dítě.<br />
* Tato období nejsou určena jen funkční vyzrálostí trávicího ústrojí, ale též psychomotorickým rozvojem a funkční schopností ledvin.<br />
* '''Počáteční mléka''' jsou doporučována pro [[novorozenec|novorozence]] a kojence od 0 do 6 měsíců, pokud nemohou být kojeni.<br />
* '''Pokračovací mléka''' pro děti od ukončeného 4.&nbsp;měsíce.<ref name="Hrodek">{{Citace <br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 = Hrodek<br />
|jméno1 = Otto<br />
|příjmení2 = Vavřinec<br />
|jméno2 = Jan<br />
|kolektiv = ano<br />
|titul = Pediatrie<br />
|vydání = 1<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = Galén<br />
|rok = 2002<br />
|strany = 92-96 <br />
|isbn = 80-7262-178-5<br />
}}</ref><br />
<br />
==Počáteční výživa==<br />
* Počáteční mléka obsahující bílkovinu kravského mléka – ta může být:<br />
** ''neadaptovaná'' (poměr bílkovin ''syrovátky'' ke ''kaseinu'' je 20:80),<br />
** ''adaptovaná'' (zmíněný poměr je vyšší nebo roven 1).<br />
* Většina dnes vyráběných mlék je '''adaptovaná''' – není prokázáno, že by adaptovaná mléka byla z výživově fyziologického hlediska výhodnější, ale jsou stravitelnější, vhodná hlavně pro nedonošence.<br />
*Obsahují '''laktózu''', ale v určitém množství i jiné [[sacharidy]] (sacharózu, maltózu, maltodextriny, [[glukóza|glukózu]]).<br />
** Kojenec by ale měl v prvních 4 měsících dostávat přednostně mléka, která obsahují výhradně [[laktóza|laktózu]],<br />
** mateřské mléko obsahuje jen laktózu a v určitém množství oligosacharidy,<br />
** dítě, které dostává hned od začátku [[sacharóza|sacharózu]], si zvyká na sladkou chuť,<br />
** maltodextriny dítě moc neumí štěpit – [[pankreatická šťáva]] nemá ještě takovou aktivitu → mohou způsobovat nadýmání a koliky,<br />
*** maltodextrinů nesmí být v počátečním mléce více než 2&nbsp;g/100&nbsp;ml.<br />
** Dělají se i léčebné mléčné přípravky kojenecké výživy s nízkým nebo žádným obsahem laktózy.<br />
* Počáteční mléko musí obsahovat určité množství '''kys. linolové a α-linolenové'''.<br />
* Jsou přesně určena množství '''[[Minerální látky v potravě|minerálů]]''' a '''[[stopové prvky|stopových prvků]]''' a '''[[vitaminy|vitaminů]]'''.<br />
<br />
===Mléka pro nedonošené děti a [[Novorozenci s nízkou porodní hmotností|děti s nízkou porodní hmotností]]===<br />
* Pro děti s velmi nízkou porodní hmotností není ideální ani [[Význam kojení|mateřské mléko]] – proto existují přípravky k obohacení mateřského mléka (tzv. fortifikační přípravky).<br />
* Potřebují více energie a bílkovin, také složení tuků je upravováno,<br />
** přidáváme také vícenenasycené MK s dlouhými řetězci (kys. arachidonová…).<br />
* Musí tam být více vitaminů, vápníku, fosforu, sodíku, železa.<br />
* Např.: ''Alprem&reg;, Enfamil premature&reg;, Nenatal&reg;, Prematil&reg;,..''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! !! Plně adaptované mléko<br /> pro donošené dítě !! Mléko pro nedonošence<ref name="peychl">{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Peychl| jméno1 = Ivan| titul = Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra| vydání = 1| vydavatel = Galén| rok = 2005| strany = 56| isbn = 80-7262-283-8}}</ref><br />
|- <br />
| Energie (kcal) || 67 || 80<br />
|-<br />
| Bílkovina (g) || 1,4 || 2,2<br />
|-<br />
| Tuk (g) || 3,6 || 4,4<br />
|-<br />
| Sacharidy (g) || 7,1 || 8,0<br />
|-<br />
| Ca (mg) || 54 || 108<br />
|-<br />
| P (mg) || 27 || 54<br />
|-<br />
| Fe (mg) || 0,5 || 0,9<br />
|-<br />
| Na (mg) || 18 || 32<br />
|-<br />
| [[Vitamin D]] (IU) || 44 || 96<br />
|}<br />
<br />
===Počáteční mléka s hydrolyzovanou bílkovinou===<br />
* Je to '''hypoalergenní''' mléko pro preventivní použití.<br />
* Pokud je jeden rodič těžký atopik ([[astma]], [[atopický ekzém|ekzém]]), je nejlepší prevencí kojení, příp. tato mléka.<br />
* Stupeň štěpení může být nízký (větší antigenicita, lepší chuť), nebo vysoký (menší antigenicita, horší chuť).<br />
* U alergie na bílkoviny kravského mléka musíme používat mléka s vysokým stupněm hydrolýzy.<br />
* Nedoporučují se u novorozenců bez rizika alergického onemocnění.<br />
* Pokud diagnostikujeme alergii na bílkovinu kravského mléka, podáváme kojenci výhradně hypoalergenní přípravky pro léčebné použití (ne pro preventivní) s vysokým stupněm hydrolýzy (semielementázní výživa).<br />
* Podléhají lékařskému doporučení.<br />
* V poslední době byl na trh uveden preparát obsahující jen AMK (elementární výživa) – pro děti, které [[Alergie|alergicky]] reagují i na hydrolyzáty, u závažných malabsorpčních syndromů.<br />
* Např.: ''Beba H. A.&reg;, Hamilon H. A.&reg;, Milupa H. A.&reg;, Nutrilon H. A.&reg;, Sunar H. A.&reg;,…''<br />
* Mléka s obsahem vysoce nebo plně hydrolyzované bílkoviny: ''Alfaré&reg;, Neocate&reg;, Nutramigen&reg;, Nutrilon 1 Pepti&reg;, Nutrilon Pepti MCT&reg;, Pregestimil&reg;''.<br />
<br />
===Antirefluxová mléka=== <br />
* jsou '''zahuštěná''' rýžovým škrobem nebo vlákninou karubinem ze svatojánského chleba,<br />
* mají '''zabránit ublinkávání'''.<br />
* Např.: ''Enfamil A. R.&reg;, Nutrilon 1 A. R.&reg;, Plasmon A.R.&reg;,…''<br />
<br />
===Počáteční výživa ze sóji===<br />
* '''Není určena k běžné výživě!'''<br />
* Nejčastěji je užívána z těchto důvodů:<br />
** rodiče jsou [[vegan]]i,<br />
** [[malabsorpční syndrom]] při deficitu laktázy,<br />
** [[galaktosémie]] (bezlaktózové mléko),<br />
** alergie na bílkovinu kravského mléka – u 30&ndash;50&nbsp;% dětí se vyvine též alergie na bílkovinu sóji (není to dnes léčba volby).<br />
* Je to rostlinná bílkovina, takže musí být obohacena [[methionin]]em, [[karnitin]]em, [[taurin]]em, [[cystin]]em, [[vápník]]em, [[železo|železem]], stopovými prvky a vitaminy.<br />
* V žádném případě nezaměňovat za tzv. sojová mléka běžně dostupná na trhu.<ref name="Hrodek"/><br />
<br />
==Přechodné období==<br />
===Pokračovací mléka=== <br />
* Pro děti '''od ukončeného 4.&nbsp; měsíce'''. <br />
* Nekryjí plně potřeby dítěte, proto je možné je podávat jako součást smíšené stravy, kdy dítě už dostává příkrm.<br />
* Poměr bílkovin ke kaseinu zůstává neadaptovaný (20:80).<br />
* Mléko může obsahovat jiné sacharidy, nesmí ale obsahovat [[lepek]].<br />
* Mléka pro starší kojence obohacujeme o Fe, I a Zn, doporučené jsou i vit. [[Vitamin A|A]], [[vitamin D|D]], [[Kyselina askorbová|C]] a [[vitamin E|E]].<br />
* Všechna mléka mají snížený obsah bílkovin ve srovnání s neupraveným kravským mlékem.<br />
<br />
===Neupravené kravské mléko===<br />
* Syrové mléko '''není vhodné pro svou vysokou antigenicitu a hygienická rizika'''.<br />
* Pasterizované mléko má vyšší antigenicitu ve srovnání se sušeným mlékem.<br />
* Neupravená mléka jsou doporučována až ve druhém roce života, v omezeném množství je lze použít od 10. &nbsp;měsíce.<br />
<br />
===Kozí mléko=== <br />
* Není vhodné pro malé kojence, obsahuje velké množství bílkovin, minerálů a tuků → nadměrná osmotická zátěž ledvin.<br />
* Má málo vitaminů – hlavně [[Kyselina askorbová|C]], [[vitamin D|D]], [[vitamin B12|B<sub>12</sub>]], pak železa a [[kyselina listová|kyseliny listové]].<ref name="Hrodek"/><br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
* [[Výživa novorozence]] ▪ [[Kojení]] ▪ [[Nemléčná strava kojence]] ▪ [[Doporučený příjem živin (pediatrie)]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2009|url = http://www.jirben.wz.cz/}}<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Neonatologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sacharidy_(1._LF_UK,_NT)&diff=193887
Sacharidy (1. LF UK, NT)
2012-05-11T14:09:26Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>===Klasifikace===<br />
podle počtu cukerných jednotek<br />
* monosacharidy<br />
* oligosacharidy (2-10 monosacharidových jednotek)<br />
* polysacharidy (> 10 monosacharidových jednotek)<br />
* složené (komplexní, konjugované) sacharidy<br />
<br />
podle vázanosti:<br />
* volné<br />
* vázané <br />
**homoglykosidy<br />
**heteroglykosidy<br />
**aglykon (necukerná složka)<br />
<br />
== Monosacharidy ==<br />
*polyhydroxyalkylsubstituované aldehydy a ketony, odvozené sloučeniny<br />
*hlavní živiny, biologicky a senzoricky aktivní látky<br />
*vlastnost: sladkost<br />
===Struktura a klasifikace===<br />
:Podle druhu karbonylové skupiny [[Soubor:aldosy-ketosy.jpg]]<br />
* aldosy<br />
* ketosy<br />
:Podle počtu atomů uhlíku (3-8) (násobky CH<sub>2</sub>O (formaldehyd)):<br />
* ''triosy''<br />
**D-(+)-glyceraldehyd (D-glycero-triosa) [[Soubor:D-glyceraldehyd.jpg]]<br />
**L-(-)-glyceraldehyd [[Soubor:L-glyceraldehyd.jpg]]<br />
**1,3-dihydroxyaceton (1,3-dihydroxypropan-2-on, glyceron) [[Soubor:dihydroxyaceton.jpg]]<br />
* ''tetrosy''<br />
* ''pentosy''<br />
* ''hexosy''<br />
**D-glukosa (D-gluko-hexosa) = dextrosa, hroznový cukr [[Soubor:D-glc.jpg]]<br />
**D-fruktosa (D-arabino-hex-2-ulosa) = levulosa, ovocný cukr [[Soubor:D-fru.jpg]]<br />
:Podle uspořádání řetězce<br />
* s přímým řetězcem<br />
* s rozvětveným řetězcem<br />
:Podle typu laktolu<br />
*furanosy [[Soubor:aldehyd.poloacetal-acetal.jpg]]<br />
*pyranosy [[Soubor:Pyranosy.jpg]]<br />
<br />
====Mutarotace====<br />
*anomery, anomerní C, anomerní OH [[Soubor:mutarotace.jpg]]<br />
====Konformace====<br />
* furanosy (obálkové E, zkřížené T)<br />
* pyranosy (židličkové <sup>4</sup>C<sub>1</sub>, <sup>1</sup>C<sub>4</sub>)<br />
* acyklické formy (konformace cik-cak)<br />
===Výskyt===<br />
*složky téměř všech poživatin<br />
*netypické monosacharidy<br />
**D-apiosa (rozvětvený cukr) kořenové zeleniny [[Soubor:D-apiosa.jpg]]<br />
**L-sorbosa (cukr L-řady) jeřabiny [[Soubor:L-sorbosa.jpg]]<br />
**D-manno-hept-2-ulosa (ketoheptosa) avokado [[Soubor:ketoheptosa.jpg]]<br />
<br />
(zkratky: glukosa ''Glc'', furanosa ''f'', fruktosa ''Fru'', pyranosa ''p'', mannosa ''Man'', kyselina ''A'', apiosa ''Api'', sorbosa ''Sor'', β-D-glukopyranosa ''β-D-Glcp'')<br />
<br />
== Deriváty monosacharidů ==<br />
:chemické reakce jejich vzniku:<br />
*'''oxidace (přesmyk)''' - cukerné kyseliny, ketoaldosy, diketosy<br />
*'''redukce''' - cukerné alkoholy, deoxycukry<br />
*'''dehydratace''' - anhydrocukry<br />
*'''reakce s dalšími sloučeninami''' - glykosidy, ethery, estery, aminocukry<br />
<br />
===Cukerné kyseliny===<br />
*aldonové (glykonové) - glukosaoxidasa, Ca-glukonan (medicína), δ-lakton (fermentované salámy, 0,1 %)<br />
*alduronové (glykuronové) - polysacharidy: D-GlcA6 (glykoproteiny), D-GalA6 (pektiny), D-ManA6 a L-GulA6 (algináty)<br />
*aldarové (glykarové), např. vinná a jablečná kyselina<br />
*obsah v čekance a sladu<br />
<br />
===Ketoaldosy, diketosy===<br />
*klíčové produkty Maillardovy reakce a oxidace<br />
**3-deoxyglykosulosy, 1-deoxyglykodiulosy, 4-deoxyglykodiulosy [[Soubor:ketosy.jpg]]<br />
<br />
===Cukerné alkoholy===<br />
*alditoly, glycitoly (deriváty glycerolu)<br />
*redukce poloacetalového hydroxylu mono- a oligosacharidů<br />
[[Soubor:cukerne-alko.jpg]]<br />
<br />
*přirozené složky potravin<br />
**ribitol -- riboflavin<br />
**arabinitol -- houby<br />
**xylitol -- houby<br />
**D-glucitol -- švestky, jeřabiny, hrušky<br />
**D-mannitol -- houby, jeřabiny, celer, zelená káva<br />
**galaktitol -- houby, kysané mléčné výrobky<br />
*syntetické (redukce H2/kat., NaHgx, náhradní sladidla)<br />
**xylitol, D-glucitol<br />
<br />
*cyklitoly - obsah<br />
*cyklohexan-1,2,3,4,5,6-hexoly (inositoly, cyklosy)<br />
**myo-inositol (meso-inositol) [[Soubor:myo-inositol.jpg]]<br />
velmi rozšířen, fosfolipidy, fytáty, pseudooligosacharidy (luštěniny) [[Soubor:galaktinol.jpg]]<br />
<br />
==Deoxycukry==<br />
*redukce primárního / sekundárního hydroxylu - přírodní, Maillardova reakce<br />
'''2-deoxycukry'''<br />
*2-deoxy-D-ribosa (thyminosa), deoxyribonukleové kyseliny [[Soubor:thyminosa.jpg]]<br />
'''6-deoxycukry''' (6-deoxyhexosy = methylpentosy) [[Soubor:fukosa-rhamnosa-chinovosa.jpg]]<br />
<br />
==Anhydrocukry==<br />
anhydridy cukrů, glykosany, eliminace vody, hlavně poloacetalová a další OH<br />
*přírodní složky polysacharidů CH2O [[Soubor:karagenan-agar.jpg]]<br />
**3,6-anhydro-α-D-galaktopyranosa (karagenany)<br />
**3,6-anhydro-α-L-galaktopyranosa (agar)<br />
*produkty termických reakcí [[Soubor:karamel.jpg]]<br />
**1,6-anhydro-β-D-glukopyranosa (β-glukosan, levoglukosan) (karamel)<br />
<br />
==Glykosidy, ethery, estery a další deriváty==<br />
[[Soubor:glykosidy.jpg]]<br />
<br />
*O-glykosidy - velmi rozšířeny<br />
*ethery: 4-O-methyl-D-GlcpA (hemicelulosy), 2-O-methyl-D-Xylp (pektiny)<br />
*estery - přírodní (fosfáty, acetáty, benzoáty aj.), syntetické (mastné kyseliny, emulgátory)<br />
*S-glykosidy - glukosinoláty<br />
*N-glykosidy - přírodní (ATP, NADH), Maillardova reakce (glykosylaminy)<br />
*aminodeoxycukry - přírodní (chitosamin), Maillardova reakce (Amadoriho produkty)<br />
*C-glykosidy<br />
<br />
== Oligosacharidy ==<br />
*homoglykosidy<br />
*pentosy, hexosy, cukerné kyseliny aj. deriváty<br />
*furanosy, pyranosy<br />
===Klasifikace===<br />
'''Podle počtu monosacharidů (monos, 2-10)'''<br />
*disacharidy (biosy) – dekasacharidy (dekaosy)<br />
'''Podle přítomnosti poloacetalové OH'''<br />
* redukující (glykosidy)<br />
* neredukující (glykosylglykosidy)<br />
'''Podle převažujícího monosacharidu'''<br />
* glukooligosacharidy<br />
**maltosa, maltooligosacharidy<br />
* fruktooligosacharidy<br />
**sacharosa<br />
* galaktooligosacharidy<br />
**laktosa, α-galaktosidy<br />
'''Podle stravitelnosti'''<br />
* stravitelné<br />
* nestravitelné<br />
'''Podle biologických účinků'''<br />
* prebiotické účinky (stimulují růst a metabolismus žádoucí mikroflóry)<br />
* probiotické účinky (s vlákninou ovlivňují a regulují peristaltiku)<br />
* synbiotické účinky (současně prebiotické i probiotické)<br />
[[Soubor:sach_podle_biol_poločas.jpg]]<br />
<br />
===Názvosloví===<br />
*maltosa<br />
**α-D-glukopyranosyl-(1→4)-D-glukopyranosa,<br />
**4-O-α-D-glukopyranosyl-D-glukopyranosa<br />
**α-D-Glcp-(1→4)-D-Glcp<br />
*α,α-trehalosa<br />
**α-D-glukopyranosyl-α-D-glukopyranosid<br />
**α-D-Glcp-(1↔1)-α-D-Glcp<br />
<br />
== Glukooligosacharidy ==<br />
maltosa = α-D-Glcp-(1→4)-D-Glcp (sladový cukr) [[Soubor:maltosa.jpg]]<br />
*výskyt<br />
*produkt hydrolýzy škrobu, reverze glukosy<br />
*slad, chléb (1,7-4,3 %), med (2,7-16 %)<br />
<br />
Výroba<br />
* maltosové (85 %), glukosové sirupy (kyseliny, enzymy)<br />
* maltosa<br />
* isomerace na maltulosu, α-D-Glcp-(1→4)-D-Fruf<br />
* redukce na maltitol, α-D-Glcp-(1→4)-D-glucitol<br />
<br />
== fruktooligosacharidy ==<br />
sacharosa = α-D-Glcp-(1↔4)-β-D-Fruf (řepný cukr) [[Soubor:sacharosa.jpg]]<br />
<br />
Výskyt<br />
{| class="wikitable"<br />
|- <br />
| ovoce || do 8 % || .<br />
|-<br />
| zelenina || 0,1-12 % || .<br />
|-<br />
| káva zelená (pražená) || 6-7 % (0,2 %) || .<br />
|-<br />
| cukrová řepa || 15-20 % || řepný cukr <br />
|-<br />
| cukrová třtina || 12-26 % || třtinový cukr<br />
|-<br />
| javor cukrodárný (šťáva) || 5 % || javorový sirup<br />
|-<br />
| datle || 81 % (suš.) || datlový cukr<br />
|}<br />
<br />
Výroba (z cukrové řepy)<br />
* extrakce řízků (difúze)<br />
* čištění (epurace) surové šťávy, čiření Ca(OH)2<br />
* saturace CO2<br />
* filtrace, lehká šťáva<br />
* zahuštění - těžká šťáva (61-67 % sacharosy, 68-72 % sušiny)<br />
* surový (hnědý) cukr - 96 % sacharosy, 2-3 % necukrů, 1-2 % vody (1,0-1,2 % organických, 0,8-1,0 % anorganických látek)<br />
* afináda<br />
* rafináda - melasa (krmivo, substrát pro kvasné procesy), výroba invertního cukru, dalších produktů<br />
<br />
== Galaktooligosacharidy ==<br />
laktosa = β-D-Galp-(1→4)-D-Glcp (mléčný cukr) [[Soubor:laktosa.jpg]]<br />
<br />
Výskyt<br />
*kravské mléko 4-5 %<br />
*lidské mléko 5,5-7 %<br />
<br />
Výroba (ze syrovátky)<br />
* ultrafiltrací<br />
* po zahuštění krystalizací - výroba galaktosy, galaktitolu, laktulosy, laktitolu<br />
<br />
další β-galaktooligosacharidy mléka<br />
<br />
<br />
== α-galaktooligosacharidy luštěnin ==<br />
obsah [[Soubor:galaktooligosacharidy_luštěnin.jpg]]<br />
<br />
<br />
== Reakce sacharidů ==<br />
*komplexní enzymové a neenzymové reakce<br />
*karbonylové, anomerní OH, primární OH, sekundární OH<br />
<br />
Reakce neenzymového hnědnutí<br />
* reakce samotných sacharidů<br />
* reakce Maillarda (reakce s proteiny, aminosloučeninami)<br />
* karamelizace<br />
<br />
Reakce sacharidů<br />
*Reaktanty<br />
** redukující mono- a oligosacharidy<br />
** neredukující oligo- a polysacharidy po hydrolýze<br />
<br />
Hlavní reakce monosacharidů (reakce acidobazicky katalyzované)<br />
*v kyselém prostředí (další faktory: teplota, doba)<br />
**vznik (hydrolýza) glykosidů, dehydratace, vznik reduktonů <br />
*v alkalickém prostředí<br />
**mutarotace , isomerace, přesmyky, fragmentace, oxidace<br />
<br />
Vznik a hydrolýza glykosidů<br />
*reakce poloacetalových OH [[Soubor:reakce-polyacetalových-OH.jpg]]<br />
<br />
Hydrolýza (inverze)<br />
* výroba škrobových sirupů<br />
* invertního cukru<br />
* galaktosy<br />
Vznik (reverze, Fischerova reakce)<br />
*Vedlejší produkty inverze (škrobové sirupy: 5-6 %)<br />
*Vedlejší produkty karamelizace<br />
*nízkoenergetické výrobky<br />
*indikátory falšování<br />
<br />
Dehydratace<br />
*reakce poloacetalových OH a dalších OH<br />
*poloacetalový OH / další OH → anhydrocukry (glykosany)<br />
*další OH / další OH → deoxycukry<br />
<br />
Anhydrocukry<br />
*β-D-Glcp → 1,6-anhydro-β-D-Glcp (β-glukosan) [[Soubor:beta-glukosan.jpg]]<br />
*vedlejší produkty inverze (glukosa: < 1 %)<br />
*vedlejší produkty karamelizace (více)<br />
<br />
Deoxycukry<br />
*1,2-enolizace (série isomerací a dehydratací)<br />
**[[Soubor:1-2-enolizace.jpg]]<br />
**[[Soubor:2-3-enolizace.jpg]]<br />
*2,3-enolizace (karamelové aróma) [[Soubor:2a3-enolizace.jpg]]<br />
<br />
Vznik reduktonů<br />
* antioxidanty<br />
**redukce organických látek, iontů kovů [[Soubor:redukton-triulosa.jpg]]<br />
**pH < 6 (podobně jako endioláty) monoanionty<br />
**pH > 6 dianionty<br />
<br />
Isomerace<br />
*aldosa → ketosa<br />
*aldosa → aldosa (epimerace) [[Soubor:epimerace.jpg]]<br />
<br />
Isomerace disacharidů<br />
*laktosa - β-D-Galp-(1→4)-D-Glcp<br />
*laktulosa - β-D-Galp-(1→4)-D-Fruf<br />
*epilaktosa - β-D-Galp-(1→4)-D-Manp<br />
<br />
Přesmyky na kyseliny<br />
*1-en-1,2-diol, Cannizzarova reakce, benzilový přesmyk<br />
<br />
Fragmentace<br />
*vznik velmi reaktivních sloučenin<br />
** retroaldolizací [[Soubor:aldolizace.jpg]]<br />
** oxidací (po isomeraci, dehydrataci) [[Soubor:oxidace-po-isomeraci-dehydrataci.jpg]]<br />
<br />
=== MAILLARDOVA REAKCE ===<br />
= reakce neenzymového hnědnutí<br />
Reaktanty<br />
* cukry (karbonylové sloučeniny)<br />
**monosacharidy a redukující oligosacharidy<br />
**(neredukující oligosacharidy, polysacharidy, glykosidy)<br />
***triosa > …. > pentosa > hexosa (acyklická forma)<br />
***aldosa > ketosa<br />
***α-dikarbonyly > aldehydy > ketony > sacharidy<br />
* bílkoviny (aminosloučeniny)<br />
**ε-NH<sub>2</sub> Lys, N-koncová NH<sub>2</sub>, guanidylová Arg, SH Cys<br />
**volné aminokyseliny, aminy, amoniak<br />
**ε-NH<sub>2</sub> > …. > β-NH<sub>2</sub> > α-NH<sub>2</sub><br />
**NH<sub>3</sub> > R-NH<sub>2</sub> > aminokyselina<br />
<br />
Reakční podmínky<br />
* aktivita vody (a<sub>w</sub> 0,3-0,7)<br />
* pH (9-10)<br />
* další (teplota, doba reakce, další složky)<br />
<br />
Důsledky pozitivní, negativní<br />
* vznik aromatických látek<br />
* vznik žlutých, hnědých, černých pigmentů melanoidinů<br />
* snížení výživové hodnoty<br />
* potenciálně toxické produkty<br />
* reakce in vivo (glykosylace bílkovin)<br />
<br />
Mechanismy reakce - 3 fáze reakce<br />
*počáteční fáze<br />
**vznik glykosylaminu (Amadoriho přesmyk) a aminodeoxucukru (Amadoriho produktu)<br />
*střední fáze<br />
**rozklad sacharidů, glykosylaminů, aminodeoxycukrů (dehydratace, fragmentace)<br />
**rozklad aminokyselin (Streckerova degradace)<br />
*závěrečná fáze<br />
**reakce produktů a rozkladných produktů, vznik vonných, chuťových a barevných látek (melanoidinů)<br />
<br />
== Glykosylaminy a aminodeoxycukry ==<br />
[[Soubor:GAG-ADC.jpg]]<br />
<br />
*ketosy → ketosylamin → aldosamin (2-amino-2-deoxyaldosa), Heynsův p.<br />
<br />
*mechanismy (reakce acyklických forem)<br />
<br />
[[Soubor:reakce-acyklickych-forem-1.jpg]]<br /><br />
[[Soubor:reakce-acyklickych-forem-2.jpg]]<br />
<br />
Rozklad aminodeoxycukrů<br />
*1,2-enolizace kyselé prostředí<br />
*2,3-enolizace neutrální a alkalické prostředí<br />
**vznik glykosulos a glykodiulos (aldoketos a diketos)<br />
[[Soubor:vznik_glykosulos.jpg]]<br />
<br />
Analogie s reakcemi samotných cukrů<br />
* nižší aktivační energie<br />
* produkty obsahují N a S<br />
* kvalitativně i kvantitativně více produktů<br />
paralelně rozklad samotných cukrů a aminokyselin<br />
<br />
<br />
Významné heterocyklické produkty<br />
*[[Soubor:heterocykl-produkty.jpg]]<br />
<br />
=== Maillardova reakce u významných komodit ===<br />
*pozitivní i negativní důsledky, žádoucí i nežádoucí reakce<br />
technologie (vůně, chuť, barva, nutriční hodnota)<br />
* pražení<br />
* vaření, pečení, smažení <br />
* sušení <br />
* extruze, mikrovlnný ohřev<br />
* mléko, mléčné výrobky - Lys: 10-30 % tradiční sušení, 3 % srejové sušení<br />
* cereálie, cereální výrobky - Lys: 70 % kůrka chleba, 10 % celkem<br />
* maso, masné výrobky - mutageny<br />
* ovoce, zelenina<br />
* káva, kakao, ořechy<br />
<br />
Reakce při zpracování mléka nevyužitelný (blokovaný) Lys<br />
*[[Soubor:reakce_mleka.jpg]]<br />
*isomerace laktosa → laktulosa + epilaktosa<br />
*lysinoalanin<br />
<br />
Inhibice Maillardovy reakce<br />
* vytváření nepříznivých podmínek<br />
** obsah vody (aktivita), snížení teploty, úprava pH<br />
* odstranění jednoho z partnerů<br />
* použití inhibitorů [[Soubor:inhibice-maillarda.jpg]]<br />
<br />
=== KARAMELIZACE ===<br />
*cukry (sacharosa, glukosa, fruktosa, škrobové sirupy, invertní cukr)<br />
*teplota 150-190 °C (240 °C)<br />
*doba reakce 5-10 hodin<br />
*katalyzátor<br />
<br />
*karamel - pevný produkt<br />
*kulér - roztok<br />
<br />
{| border="1"<br />
!třída!!!!název kuléru!!přídatné látky!!použití<br />
|-<br />
|I||CP||kaustický||Na<sub>2</sub>C0<sub>3</sub>, K<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>, NaOH. KOH, H<sub>2</sub>S0<sub>4</sub>, octová, citronová kyselina||lihoviny (vysoký obsah alkoholu)<br />
|-<br />
|II||CCS||kaustický sulfitový||S0<sub>2</sub>, H<sub>2</sub>S0<sub>4</sub>, Na<sub>2</sub>S0<sub>3</sub>, K<sub>2</sub>S0<sub>3</sub>, NaOH, KOH||ocet, pivo, lihoviny, aromatizovaná vína, medovina<br />
|-<br />
|III||AC||amoniakový||NH<sub>3</sub>, (NH<sub>4</sub>)2S0<sub>4</sub>, Na<sub>2</sub>C0<sub>3</sub>, H<sub>2</sub>S0<sub>4</sub>, NaOH, KOH||pivo aj. alkoholické nápoje, kyselé potraviny<br />
|-<br />
|IV||SAC||ainoniakový-sulfitový||NH<sub>3</sub>, S0<sub>2</sub>, (NH<sub>4</sub>)2S0<sub>3</sub>, Na<sub>2</sub>S0<sub>3</sub>, K<sub>2</sub>S0<sub>3</sub>, Na<sub>2</sub>C0<sub>3</sub>, K<sub>2</sub>C0<sub>3</sub>, NaOH, KOH, H<sub>2</sub>S0<sub>4</sub>||kyselé potraviny, nealkoholické nápoje<br />
|}<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Zdroj ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Davídek<br />
| jméno1 = Jiří<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/p46134582/<br />
| název = 5. SACHARIDY<br />
| citováno = 2012-03-12<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie: Nutriční terapie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_klasifikace_nemoc%C3%AD&diff=193884
Mezinárodní klasifikace nemocí
2012-05-11T14:05:40Z
<p>Cat.katka: tabulka</p>
<hr />
<div>'''Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)''' je systém klasifikace onemocnění, příznaků, příčin onemocnění a dalších termínů z oblasti medicíny.<br />
* plným názvem – Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů<br />
* v originále – International Classification of Diseases (ICD)<ref>{{Citace<br />
|typ = web<br />
|korporace = ÚZIS ČR<br />
|název = Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů<br />
|rok = 2012<br />
|citováno = 2012-2-21<br />
|url = http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html<br />
}}</ref> <br />
==Historie vzniku==<br />
* Původně se jednalo o Mezinárodní seznam příčin smrti (Bertillonova klasifikace), který byl přijat na kongresu Mezinárodního statistického institutu v roce 1893. Potřeby úprav na základě pokroků lékařské vědy byly řešeny postupnými revizemi, které přicházely přibližně každých deset let (decenální revize).<br />
* Od roku 1948 (6. revize) došlo ke sloučení klasifikace příčin úmrtí a do té doby doplňkových seznamů. Ve stejném roce převzala dohled nad správou a vývojem MKN nově vzniklá [[Světová zdravotnická organizace]] (World Health Organisation – WHO).<ref>{{Citace<br />
|typ = web<br />
|korporace = WHO<br />
|název = History of the development of the ICD<br />
|rok = 2004<br />
|citováno = 2012-2-21<br />
|url = http://www.who.int/classifications/icd/en/HistoryOfICD.pdf<br />
}}</ref> <br />
* Od roku 1994 je používána aktuální 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) s pravidelnými ročními (minor) a tříletými (major) korekcemi.<br />
* Na rok 2015 se připravuje vydání 11. revize klasifikace MKN.<ref>{{Citace<br />
|typ = web<br />
|korporace = WHO<br />
|název = The International Classification of Diseases 11th Revision is due by 2015<br />
|rok = 2011<br />
|citováno = 2012-2-21<br />
|url = http://www.who.int/classifications/icd/revision/en/<br />
}}</ref><br />
==Využití v ČR==<br />
V České republice se MKN-10 běžně používá pro kódování příčin smrti na Listu o prohlídce mrtvého a v dalších statistických informačních systémech. Běžně se také používá ve zdravotnické dokumentaci.<br />
==Členění==<br />
MKN-10 obsahuje 22 kapitol s hierarchickým členěním až k třímístným kódům, které určují jednotlivá onemocnění (či jiné termíny), čtvrté místo kódu termín blíže definuje. V některých případech lze použít i páté místo kódu, typicky např. u kódů začínajících písmenem M (Nemoci svalové a kosterní soustavy), kde blíže určuje lokalizaci postižení.<br />
<br />
==Seznam kapitol MKN-10==<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| I || A00–B99 || Některé [[infekce|infekční]] a parazitární nemoci<br />
|-<br />
| II || C00–D48 || [[Novotvar]]y<br />
|-<br />
| III || D50–D89 || Nemoci [[krev|krve]], krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu [[imunita|imunity]]<br />
|-<br />
| IV || E00–E90 || Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek<br />
|-<br />
| V || F00–F99 || [[Duševní poruchy|poruchy duševní]] a poruchy chování<br />
|-<br />
| VI || G00–G99 || Nemoci nervové soustavy<br />
|-<br />
| VII || H00–H59 || Nemoci [[oko|oka]] a očních adnex<br />
|-<br />
| VIII || H60–H95 || Nemoci [[ucho|ucha]] a bradavkového výběžku<br />
|-<br />
| IX || I00–I99 || Nemoci [[oběhová soustava|oběhové soustavy]]<br />
|-<br />
| X || J00–J99 || Nemoci dýchací soustavy<br />
|-<br />
| XI || K00–K93 || Nemoci trávicí soustavy<br />
|-<br />
| XII || L00–L99 || Nemoci [[kůže]] a podkožního [[vazivo|vaziva]]<br />
|-<br />
| XIII || M00–M99 || Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně<br />
|-<br />
| XIV || N00–N99 || Nemoci [[močová soustava|močové]] a pohlavní soustavy<br />
|-<br />
| XV || O00–O99 || [[Těhotenství]], [[porod]] a šestinedělí<br />
|-<br />
| XVI || P00–P96 || Některé stavy vzniklé v perinatálním období<br />
|-<br />
| XVII || Q00–Q99 || Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality<br />
|-<br />
| XVIII || R00–R99 || Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde<br />
|-<br />
| XIX || S00–T98 || Poranění, [[otravy]] a některé jiné následky vnějších příčin<br />
|-<br />
| XX || V01–Y98 || Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti<br />
|-<br />
| XXI || Z00–Z99 || Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami<br />
|-<br />
| XXII || U00–U99 || Kódy pro speciální účely<br />
|}<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
==Odkazy==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html On-line verze českého překladu MKN-10 (ÚZIS ČR)]<br />
* [http://apps.who.int/classifications/icd10/browse/2010/en On-line verze mezinárodního vydání MKN-10 (WHO)]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Posti%C5%BEen%C3%AD_nervus_trigeminus/PGS/diagnostika&diff=193882
Postižení nervus trigeminus/PGS/diagnostika
2012-05-11T13:56:59Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div><noinclude> {{PGS}} </noinclude><br />
<br />
== Základní anatomie a funkce ==<br />
<br />
N. trigeminus je smíšený motoricko-senzitivní nerv, senzitivní složka převažuje. Má 3 větve, které vedou informace z jednotlivých částí obličeje do oblasti ggl. Gasseri:<br />
<br />
'''V1. n. ophtalmicus''' − oblast očnice a čela, jde přes fissuru orbitalis superior a sinus cavernosus<br />
<br />
'''V2. n. maxillaris''' − pro oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a foramen rotundum jde krátký kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus<br />
<br />
'''V3. n. mandibularis''' − oblast dolní čelisti, jdou z fossa infratemporalis pod bazi lební přes foramen ovale <br />
<br />
Všechny tři větve se spojují v ggl. Gasseri (leží v cavum Meckeli na hrotu pyramidy), vstupují do kmene, do jednotlivých jader dle kvality čití (propriocepce ze žvýkacích svalů v jádru mezencefala, pro lehký dotyk v pontu, termické a algické čití ve spinálním jádru).<br />
<br />
Motorická část inervuje žvýkací svaly (m. masseter, mm. pterygoidei lateralis a medialis, m. temporalis) a další drobné svaly v oblasti dolní čelisti (viz. obr. 12). Z jádra uloženého v pontu mediálně od senzitivního jde do oblasti pod Gasserským ggl. a '''připojuje se k V3''', s ním vstupuje přes foramen rotundum do fossa pterygoidea.<br />
<br />
{| class = wikitable<br />
|+ Tab.3 – Podrobný výčet inervace jednotlivých větví<br />
! Nervus trigeminus (V.) !! Inervace okrsku, svalů<br />
|-<br />
| '''V1 – n. ophtalmicus''' <br /> ''senzitivní vlákna'' || oko, oční spojivka a slzní žláza, orbita, horní víčko, čelo, vlasatá část hlavy po interaurikulární čáru, kořen nosu, paranasální dutiny (ethmoidální, sfenoidální a přední část frontální)<br />
|-<br />
| '''V2 – n. maxillaris''' <br /> ''senzitivní vlákna'' || zevní část nosu, dolní víčko, horní ret, tvrdé a měkké patro, nazofarynx, maxillární dutina, horní ret, zuby a gingiva, horní čelist, zadní dvě třetiny nosní dutiny, slzní žláza, slinné žlázy maxilly<br />
|-<br />
| '''V3 – n. mandibularis''' <br /> ''senzitivní oblast''<br /><br />''motorická oblast'' || mandibula, brada, boltec, dolní zuby, gingiva a přední 2/3 jazyka<br /><br /><br />m. masseter, mm. pterygoidei lateralis, medialis, m. temporalis a další drobné svaly v oblasti čelisti<br />
|}<br />
<br />
<br />
== Základní příčiny (etiologie) ==<br />
<br />
Existuje mnoho patologií '''v celém průběhu nervu''' − od malých větví v oblasti zubů, čelistí a paranasálních dutin, přes sinus cavernosus (V1) a subarachnoidální prostor '''až po mozkový kmen'''. Nejčastější příčinou '''supranukleární léze''' je ložiskový proces v úrovni capsula interna nebo primárního somatosenzorického kortexu.<br />
* Mechanická − tumor (např. meningeom), M. Paget<br />
* Cévní − ischémie nervu, trombóza, útlak cévní kličkou, ischémie nebo hemorhagie v oblasti kmene, aneurysma<br />
* Zánětlivá − infekční: záněty v oblasti zubů, sinusitidy, osteomyelitis, herpes zoster (V1, V2), jiné zánětlivé afekce (včetně TBC), autoimunitní − RS, systémový lupus erythematodes (SLE)<br />
* Metabolická − toxická<br />
* Jiné − atypická obličejová bolest (patří mezi [[Bolesti hlavy/PGS | bolesti hlavy]])<br />
<br />
== Klinický obraz ==<br />
<br />
'''1. Neuralgie n. trigeminus'''<br />
Neuralgie − úporné bolesti vlivem dráždění některé z větví n. V<br />
<br />
* '''Esenciální, primární neuralgie''' − bez zjevného důvodu, většinou na podkladě neurovaskulárního konfliktu − kompresí nervu aberantní vinutou arterií, která vede k fokální demyelinizaci (většinou art. cerebelli superior)<br />
* '''Sekundární neuralgie''' − při poškození nervu patologickým procesem<br />
<br />
{| class = wikitable<br />
|+ Tab. 4 − Rozlišení primární a sekundární neuralgie<br />
! !! Primární neuralgie !! Sekundární neuralgie<br />
|-<br />
| '''Etiologie''' || Neznámá, pravděpodobný neurovaskulární konflikt || patologie v oblasti kmene i v průběhu nervu<br />
|-<br />
| '''Výskyt''' || nejčastěji > 60 let, více ženy || spíše mladší osoby<br />
|-<br />
| '''Typ bolesti''' || paroxysmální šlehavé krátké (1 až několik sekund) prudké intenzivní bolesti || tupější bolest nebo dysestézie, parestézie, pozvolna narůstající<br />
|-<br />
| '''Frekvence bolesti''' || často v sériích, mezi nimi klid, 10–15x/den || trvalejšího rázu<br />
|-<br />
| '''Lokalita bolesti''' || striktně UNILATERÁLNÍ, hlavně ve V2 a V3 || pozvolné šíření, může být ve všech třech větvích<br />
|-<br />
| '''Vyvolávající faktory''' || mluvení, žvýkání, dotyk spouštěcí zóny || ne<br />
|-<br />
| '''Neurologické vyšetření''' || NORMÁLNÍ, výstupy V. nebolestivé || hemihypestézie obličeje, ↓ korneální reflex, bolestivé výstupy<br />
|}<br />
<br />
<br />
'''2. Změny citlivosti (viz._ obr._)'''<br />
<br />
Hypestézie (necitlivost), dysestézie (změněná citlivost), hyperestézie (zvýšená), parestézie (brnění)<br />
* '''Periferní hypestézie''' − v jednotlivých větvích nebo jejich částech<br />
* '''Centrální – kmenové''' − léze v průběhu lemniskus medialis vede k hypestézii v podobě koncentrických kruhů kolem úst a nosu. Také může být syringomyelická disociace (viz. WS)<br />
- Walenbergerův syndrom (WS) − ischemická léze laterálního pontu − disociovaná porucha citlivosti (ztráta termického a algického čití ipsilaterálně na obličeji, spolu se spontánní bolestí z léze descendentního jádra) a současné postižení algické a termické citlivosti na kontralaterální polovině těla z léze spinothalamického traktu. Mohou být přítomny i další příznaky: mozečková ataxie ipsilaterálně, dysfagie, dysfonie a snížený dávivý reflex ipsilaterálně, Hornerova trias, vestibulární syndrom (vertigo, nystagmus). (viz._obr._13)<br />
<br />
- '''supratentoriální''' − kontralaterální hemihypestézie i s končetinami<br />
<br />
'''3. Poškození motorické složky'''<br />
* '''Paréza žvýkacích svalů''' <br />
<br />
- při jednostranném poškození se mandibula uchyluje při otevření úst k postižené straně, snížený masseterový reflex, paréza nervu nebo i oboustranně u myastenia gravis<br />
<br />
* '''Iritace − trismus'''<br />
<br />
- křečový dlouhodobý stah žvýkacích svalů, příčinou bývá zánět po vytržení zubu, tetanus<br />
<br />
== Diagnostika == <br />
<br />
'''1. Anamnestické údaje − důležité pro určení lokalizace a příčiny'''<br />
* charakter bolesti (šlehavá, tupá), lokalizace (jednostranné, více větví), provokující moment, délka trvání, herpetický výsev, záněty dutin, zubů, febrilie, úbytek na váze atd.<br />
* přidružené neurologické příznaky subjektivně: vertigo, diplopie, parestézie končetin, <br />
poruchy řeči a polykání, pískání v uchu nebo porucha sluchu<br />
<br />
'''2. Neurologické vyšetření'''<br />
<br />
* palpace výstupů trigeminu (u sekundární etiologie mohou být citlivé), čití: lehký dotek, píchnutí na každé straně (pozor na překrývání s dermatomy C2-3 v oblasti úhlu mandibuly),při abnormálním nálezu vyšetřit termické čití − zda se nejedná o syringomyelickou disociaci <br />
(postižení kmene)<br />
* motorické funkce: hypotrofie žvýkacích svalů, skousnutí (sval. síla, hmatání masseterů),otvírání úst proti odporu (je deviace čelisti na stranu?) <br />
* rr. korneální, rr. maseterový − periferní léze vede ke snížení, léze supranukleární ke zvýšení masseterového reflexu (i u pseudobulbárního syndromu, viz. níže)<br />
<br />
'''3. Pomocné vyšetřovací metody základní'''<br />
<br />
* CT mozku (vyloučení tumoru, krvácení, zánětu dutin) nebo MRI mozku (RS, diskrétní léze) (viz._obr.14), MRAG (aberantní cévy, neurovaskulární konflikt)<br />
* ORL, stomatologické vyšetření − pacient často přichází k neurologickému vyšetření z těchto pracovišť<br />
* Lumbální punkce (cytologie, biochemie, oligoklonální pásy), serologie, základní odběry (krevní obraz − KO, biochemie) a další vyšetření agens, imunologie<br />
<br />
== Léčba ==<br />
<br />
Primární neuralgie:<br />
<br />
* '''Medikamentózně'''<br />
<br />
analgetická léčba (Tramal, NSA), antiepileptika (Karbamazepin, Gabapentin, Pregabalin nebo event. Baclofen, Fenytoin, Valproát, Klonazepam)<br />
<br />
* '''Chirurgicky''' − '''cílené výkony v oblasti ganglion Gasseri''' <br />
Záleží na pracovišti, které je provádí, liší se nejčastěji volená metodika i přístup do oblasti <br />
<br />
1. Glycerolýza − instilace glycerolu transbukálně přes foramen ovale při skiaskopické kontrole do cavum Meckeli, která vede k neurotoxickému účinku na nerv<br />
<br />
2. Stereotaktické ozáření vstupní zóny kořene trigeminu gama nožem<br />
<br />
3. Mikrokomprese gaserského ganglia v cavum Meckeli balónkovou metodou. <br />
<br />
4. Radiofrekvenční termokoagulace <br />
:* v současnosti asi nejméně užívaná<br />
:* '''mikrovaskulární dekomprese kořene trigeminu'''<br />
<br />
Řešení předpokládaného neurovaskulární konfliktu, podmínkou je provedení MRAg a většinou se provádí do 65 let věku. V celkové anestézii se subokcipitálním přístupem provede oddělení cévy od nervu plastovou vložkou.<br />
<br />
Sekundární neuralgie: <br />
<br />
* řešení primárního procesu dle příčiny<br />
* symptomatická léčba je obdobná jako při esenciální neuralgii<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Neurowiki]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Subthalamus&diff=193881
Subthalamus
2012-05-11T13:55:43Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
* oblast [[diencephalon|diencephala]], ventrálně od [[thalamus|thalamu]] a laterálně od [[hypothalamus|hypothalamu]]<br />
* svazky vláken spojující bazální ganglia a [[thalamus]] prochází subthalamem<br />
* jádra: <br />
** nucleus subthalamicus<br />
** zona incerta<br />
<br />
== '''Nucleus subthalamicus (Luysi)'''==<br />
<br />
===Stuktura a poloha===<br />
* tvar bikonkavni čočky<br />
* dorsálně: fasciculus lenticularis (odděluje nc. subthalamicus od zona incerta)<br />
* bazálně: [[capsula interna]]<br />
* cca 0,5 milion [[neuron|neuronů]]; hlavně projekční, jen málo interneuronů<br />
* součást okruhů [[Bazální ganglia|bazálních ganglií]]<br />
<br />
===Spoje===<br />
====aferentní spoje====<br />
* [[globus pallidus|Pallidum externum]]<br />
** pallidosubthalamická vlákna tvoří svazek fasciculus subthalamicus<br />
** mediátor: [[GABA]] → inhibiční vliv pallida na aktivitu neuronů<br />
* Motorická, premotorická a doplňková motorická korová oblast (area 4,6)<br />
** vlákna končí převážně v motorickém sektoru (dorsolaterální část jádra)<br />
** mediátor: [[glutamát]] → excitační vliv mozkové kůry na aktivitu neuronů<br />
* Intralaminární jádra<br />
** thalamosubthalamické spoje<br />
**excitační<br />
*Substantia nigra (pars compacta)<br />
** dopaminergní projekce<br />
* Rafeální jádra [[retikulární formace]]<br />
** serotoninergní projekce<br />
* Nucleus pedunculopontinus<br />
** cholinergní projekce<br />
====eferentní spoje====<br />
* [[globus pallidus]] (pallidum internum et externum)<br />
** hlavní eferentní projekce<br />
** mediátor: glutamát → excitační vliv<br />
* substantia nigra <br />
<br />
=='''Zona incerta'''==<br />
===struktura a poloha===<br />
*proužek šedé hmoty pod thalamem<br />
* laterálně přechází do nucleus reticularis thalami<br />
<br />
===spoje===<br />
==== aferentní spoje====<br />
* [[mozkový kmen]]<br />
* [[thalamus]]<br />
* mozková kůra<br />
====eferentní spoje====<br />
* vzestupné – končí v [[hypotalamus|hypothalamu]], [[thalamus|thalamu]] a mozkové kůře<br />
* sestupné – končí v recipročních strukturách [[mozkový kmen|mozkového kmene]]<br />
* většina vláken končící v [[thalamus|thalamu]] a mozkové kůře jsou inhibiční ([[GABA]]ergní)<br />
<br />
<br />
Subthalamem prochází svazky vláken, které vystupují z [[mozkový kmen|mozkového kmene]], [[mozeček|mozečku]] a [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a mířící do [[thalamus|thalamu]]:<br />
* Ansa lenticularis – vystupuje z mediálního segmentu [[globus pallidus]] (z jeho laterální části)<br />
* Fasciculus lenticularis – vystupuje z mediálního segmentu [[globus pallidus]] (z jeho mediální části)<br />
* Fasciculus thalamicus – dorzálně od zona incerta, obsahuje pallidothalamická, cerebellothalamická vlákna, lemniscus medialis, tractus spinothalamicus<br />
* Fasciculus subthalamicus – spojuje nucleus subthalamicus a [[globus pallidus]]<br />
<noinclude><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7262-706-6<br />
| příjmení1 = Druga<br />
| jméno1 = Rastislav<br />
| příjmení2 = Grim<br />
| jméno2 = Miloš<br />
| příjmení3 = Dubový<br />
| jméno3 = Petr<br />
| titul = Anatomie centrálního nervového systému<br />
| vydání = první<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2011<br />
}}</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vegetativn%C3%AD_nervov%C3%A1_soustava_(fyziologie)&diff=193880
Vegetativní nervová soustava (fyziologie)
2012-05-11T13:51:30Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>'''Vegetativní nervový systém (VNS)''' (též '''autonomní nervový systém''', ANS) je součástí [[periferní nervový systém|periferního nervového systému]] společně se somatickým [[motorický systém|eferentním (motorickým) systémem]] (přivádějícím vzruchy z [[CNS]] na vůlí kontrolované příčně pruhované svaly) a senzorickými (aferentními) vlákny (vedoucími [[čití]] a [[bolest]]). VNS zabezpečuje převod vzruchů mezi centrálním nervovým systémem ([[CNS]]) a efektorovými tkáněmi '''nezávislými na kontrole vůlí''' ([[hladká svalovina]], [[myokard]], exokrinní žlázy…).<br />
<br />
Vegetativní nervový systém se dělí na část '''motorickou (eferentní)''' a '''senzorickou (aferentní)'''. Ačkoli aferentní vlákna hrají důležitou roli v regulaci [[homeostáza|homeostázy]] (např. cholinergní vlákna z [[baroreceptory|baroreceptorů]] v oblasti ''[[paraganglia|glomus caroticum]]''), z hlediska farmakologie je ovlivňuje minimum léčiv. Pozornost se proto soustřeďuje na studium eferentní části. Ta se anatomicky skládá ze 2 systémů – '''[[sympatikus|sympatiku]]''' a '''[[parasympatikus|parasympatiku]]'''. Poněkud samostatnou jednotku tvoří '''[[enterický nervový systém|enterický nervový systém (ENS)]]''', který je pro svou relativní nezávislost na ostatních částech VNS často vyčleňován jako samostatná třetí část VNS se specifickou funkcí v kontrole funkce [[trávicí soustava|gastrointestinálního traktu]].<br />
<br />
== Anatomie VNS ==<br />
Eferentní (motorické) dráhy VNS tvoří 2 [[neuron]]y, které se interpolují ve ''vegetativních gangliích'' – podle pozice se rozlišují neurony ''pregangliové'' a ''postgangliové''. Mezi sympatikem a parasympatikem jsou značné rozdíly v uspořádání těchto drah.<br />
=== Sympatikus ===<br />
Těla pregangliových neuronů sympatiku se nachází v postranních rozích [[medulla spinalis#šedá hmota|šedé hmoty míšní]] v oblasti hrudních a bederních segmentů. Axony těchto neuronů opouští míchu v odpovídajících segmentech, proto je sympatikus označován jako systém ''torako-lumbální''. Vegetativní ganglia sympatiku jsou dobře organizovaná a tvoří dva paravertebrální řetězce podél páteře. Vzruchy pro břišní a pánevní orgány jsou interpolovány v gangliích uložených prevertebrálně. Z uvedeného vyplývá, že axony pregangliových neuronů jsou mnohem kratší než axony postgangliových neuronů. <br />
=== Parasympatikus ===<br />
Pregangliová vlákna parasympatiku opouštějí CNS prostřednictvím některých hlavových nervů (n. [[nervus oculomotorius|III]], [[nervus facialis|VII]], [[nervus accessorius|IX]] a [[nervus vagus|X]]) a předních rohů míšních v oblasti sakrálních segmentů (S2–S4) – parasympatikus je proto označován jako systém ''kranio-sakrální''. Vegetativní ganglia parasympatiku se nacházejí převážně ve stěně efektorových orgánů, pregangliová vlákna jsou proto mnohem delší než axony postgangliových neuronů. Až na výjimky (ggl. cilliare, submandibulare a pelvická ganglia) nejsou ganglia parasympatiku přesně organizovaná a spoje mezi pre- a postganglionárními neurony jsou ve stěně efektorových orgánů spíše difuzně rozptýlené.<br />
<br />
{{Podrobnosti|Vegetativní nervová soustava (anatomie)}}<br />
<br />
== Mediátory VNS ==<br />
'''[[Noradrenalin]]''' je mediátorem na vetšině '''postgangliových vláken sympatiku''' a také '''dřeně nadledvin''' − ta produkuje také [[adrenalin]].<br />
<br />
'''[[Acetylcholin]]''' se jako mediátor uplatňuje na všech '''pregangliových vláknech VNS''', všech '''postgangliových vláknech parasympatiku''' a některých postgangliových vláknech sympatiku (např. potní žlázy).<br />
<br />
Dle medátorů dělíme vlákny VNS na '''adrenergní''' a '''cholinergní'''. <br />
<br />
== Funkce VNS ==<br />
Tabulka 1 nabízí přehled základních funkcí které jsou ovlivňovány vegetativním nervovým systémem. Většina tkání kontrolovaných VNS přijímá inervaci od parasympatiku i sympatiku, které zde obvykle působí protichůdně. Nicméně vliv jednoho systému v dané tkání většinou převažuje – např. cévy jsou primárně pod vlivem sympatiku, GIT a [[Převodní systém srdeční#SA uzel|SA uzel]] pod vlivem parasympatiku.<br />
<br />
{| class=wikitable<br />
|+ '''Tabulka 1 – Hlavní funkce VNS'''<br />
|-<br />
! rowspan=2 | Orgán !! colspan=2 | Sympatikus !! colspan=2 | Parasympatikus<br />
|-<br />
! Odpověď !! Receptor !! Odpověď !! Receptor<br />
|-<br />
! colspan=5 style="text-align:left" | Srdce<br />
|-<br />
| SA uzel || zrychlení || β<sub>1</sub> || zpomalení || M<sub>2</sub><br />
|-<br />
| svalovina síní || ↑ kontraktilita || β<sub>1</sub> || ↓ kontraktilita || M<sub>2</sub><br />
|-<br />
| AV uzel || ↑ automaticita || β<sub>1</sub> || ↓ rychlost vedení || M<sub>2</sub><br />
|- <br />
| svalovina komor || ↑ automaticita<br />↑ kontraktilita || β<sub>1</sub> || ↓ automaticita<br /> ↓ kontraktilita<br />
| M<sub>2</sub><br />
|-<br />
! colspan="5" style="text-align:left" | HLADKÉ SVALSTVO CÉV<br />
|-<br />
| kůže, mukózy,<br /> vnitřní orgány<br />
| konstrikce || α<sub>1</sub>, α<sub>2</sub> || vazodilatace ? || nejsou<br /> inervovány<br />
|-<br />
| kosterní svalstvo<br />
| dilatace || β<sub>2</sub> || ||<br />
|- <br />
! colspan="5" style="text-align:left" | PLÍCE<br />
|- <br />
| svaly trachey a bronchů<br />
| relaxace || β<sub>2</sub> || kontrakce ||<br />
|-<br />
| sekrece žláz bronchů<br />
| inhibice || || stimulace || M<sub>3</sub><br />
|- <br />
! colspan="5" style="text-align:left" | GIT<br />
|-<br />
| svalovina<br />
| relaxace, ↓ motility || α<sub>2</sub>, β<sub>2</sub> || ↑ tonu, motility || M<sub>3</sub><br />
|-<br />
| rowspan="2" | svěrače<br />
| kontrakce || α<sub>1</sub> || rowspan="2" | relaxace || rowspan="2" | M<sub>3</sub><br />
|- <br />
| relaxace || β<sub>2</sub><br />
|-<br />
! colspan="5" style="text-align:left" | UROGENITÁLNÍ TRAKT<br />
|-<br />
| m. detrusor<br />
| relaxace || β<sub>2</sub> || kontrakce || M<sub>3</sub><br />
|-<br />
| sfinkter <br />
| kontrakce || α<sub>1</sub> || relaxace || M<sub>3</sub> <br />
|-<br />
! colspan="5" style="text-align:left" | OKO<br />
|-<br />
| nitrooční tlak<br />
| zvýšení || || snížení ||<br />
|- <br />
| m. dilatator pupilae<br />
| mydriasa || α<sub>1</sub> || --- <br />
|- <br />
| m. sfincter pupilae<br />
| --- || || miosa || M<sub>3</sub><br />
|-<br />
| m. ciliaris<br />
| akomodace na dálku || β<sub>2</sub> || akomodace na blízko || M<sub>3</sub><br />
|-<br />
! colspan="5" style="text-align:left" | ŽLÁZY<br />
|-<br />
| slinné <br />
| slabá stimulace<br /> sekrece || α<sub>1</sub> || silná generalizovaná<br /> sekrece || M<sub>3</sub><br />
|-<br />
| slzné<br />
| slabá stimulace<br /> sekrece || α<sub>1</sub> || silná sekrece<br />
|-<br />
! colspan="5" style="text-align:left" | ostatní<br />
|-<br />
| Děloha<br />
| relaxace || β<sub>2</sub> || variabilní ||<br />
|-<br />
| Muž. pohl. org.<br />
| ejakulace || α<sub>1</sub> || erekce ||<br />
|-<br />
| Játra<br />
| gylkogenolýza,<br /> glukoneogeneze || β<sub>2</sub> || ||<br />
|-<br />
| Tukové bb<br />
| lipolýza || β<sub>2</sub>, β<sub>3</sub> || ||<br />
|}<br />
{{Pahýl}}<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
===Související články===<br />
* [[Vegetativní nervová soustava (farmakologie)]]<small> • [[Sympatomimetika]] • [[Sympatolytika]] • [[Parasympatomimetika]] • [[Parasympatolytika]] </small> <br />
* [[Vegetativní nervová soustava (anatomie)]]<br />
<br />
=== Zdroj ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Martínková<br />
| jméno1 = Jiřina<br />
| příjmení2 = Mičuda<br />
| jméno2 = Stanislav<br />
| příjmení3 = Cermanová<br />
| jméno3 = Jolana<br />
| url = http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/vegetat-bak.doc<br />
| název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium<br />
| podnázev = Vegetativní nervový systém<br />
| rok = 2001<br />
| citováno = 2010-08-15<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Mladěnka<br />
| jméno = Přemysl<br />
| téma = VNS - seminář<br />
| předmět = Farmakologie<br />
| obor = Farmacie<br />
| fakulta = FaF HK<br />
| univerzita = UK v Praze<br />
| místo = Hradec Králové<br />
| datum = 22.3, 30.3 a 5.4 2011<br />
}}<br />
<br />
<noinclude><br />
[[Kategorie:Farmakologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Zna%C4%8Den%C3%AD_zub%C5%AF&diff=193879
Značení zubů
2012-05-11T13:49:48Z
<p>Cat.katka: wikifikace</p>
<hr />
<div>Existuje několik různých způsobů označení zubů.<br />
<br />
== Zsigmondyho značení ==<br />
{{Edituj článek|Zsigmondyho značení zubů}}{{:Zsigmondyho značení zubů}}<br />
<br />
== Haderupovo značení ==<br />
{{Edituj článek|Haderupovo značení zubů}}{{:Haderupovo značení zubů}}<br />
<br />
== Two-digit systém ==<br />
{{Edituj článek|Two-digit systém značení zubů}}{{:Two-digit systém značení zubů}}<br />
<br />
== Americký způsob ==<br />
{{Edituj článek|Americký způsob značení zubů}}{{:Americký způsob značení zubů}}<br />
<br />
== Skandinávský způsob ==<br />
{{Edituj článek|Skandinávský způsob značení zubů}}{{:Skandinávský způsob značení zubů}}<br />
<br />
==Vlastní značení==<br />
{| class = "wikitable"<br />
! colspan = "8" | Značení zubů různými způsoby u stálého a dočasného chrupu <br />
|-<br />
! colspan = "4" | Stálé zuby !! colspan = "4" | Dočasné zuby<br />
|-<br />
! Haderup !! Two-digit !! Americký <br /> způsob !! Skandinávský <br /> způsob !! Haderup !! Two-digit !! Americký <br /> způsob !! Skandinávský <br /> způsob<br />
|-<br />
| 8+ || 18 || 1 || 8+ || || 55 || A || 05+<br />
|- <br />
| 7+ || 17 || 2 || 7+ || || 54 || B || 04+<br />
|- <br />
| 6+ || 16 || 3 || 6+ || || 53 || C || 03+<br />
|- <br />
| 5+ || 15 || 4 || 5+ || || 52 || D || 02+<br />
|- <br />
| 4+ || 14 || 5 || 4+ || || 51 || E || 01+<br />
|- <br />
| 3+ || 13 || 6 || 3+ || || 61 || F || +01<br />
|- <br />
| 2+ || 12 || 7 || 2+ || || 62 || G || +02<br />
|- <br />
| 1+ || 11 || 8 || 1+ || || 63 || H || +03<br />
|- <br />
| +1 || 21 || 9 || +1 || || 64 || I || +04 <br />
|- <br />
| +2 || 22 || 10 || +2 || || 65 || J || +05<br />
|- <br />
| +3 || 23 || 11 || +3 || || 75 || K || -05<br />
|- <br />
| +4 || 24 || 12 || +4 || || 74 || L || -04<br />
|- <br />
| +5 || 25 || 13 || +5 || || 73 || M || -03<br />
|- <br />
| +6 || 26 || 14 || +6 || || 72 || N || -02<br />
|- <br />
| +7 || 27 || 15 || +7 || || 71 || O || -01<br />
|- <br />
| +8 || 28 || 16 || +8 || || 81 || P || 01-<br />
|- <br />
| -8 || 38 || 17 || -8 || || 82 || Q || 02-<br />
|- <br />
| -7 || 37 || 18 || -7 || || 83 || R || 03-<br />
|- <br />
| -6 || 36 || 19 || -6 || || 84 || S || 04-<br />
|- <br />
| -5 || 35 || 20 || -5 || || 85 || T || 05-<br />
|- <br />
| -4 || 34 || 21 || -4<br />
|- <br />
| -3 || 33 || 22 || -3<br />
|- <br />
| -2 || 32 || 23 || -2<br />
|- <br />
| -1 || 31 || 24 || -1<br />
|- <br />
| 1- || 41 || 25 || 1-<br />
|- <br />
| 2- || 42 || 26 || 2-<br />
|- <br />
| 3- || 43 || 27 || 3-<br />
|- <br />
| 4- || 44 || 28 || 4-<br />
|- <br />
| 5- || 45 || 29 || 5-<br />
|- <br />
| 6- || 46 || 30 || 6-<br />
|- <br />
| 7- || 47 || 31 || 7-<br />
|- <br />
| 8- || 48 || 32 || 8-<br />
|}<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Jansová<br />
| jméno1 = K<br />
| příjmení2 = Eber<br />
| jméno2 = M<br />
| titul = Preklinická stomatologie<br />
| podnázev = I. část - morfologická<br />
| vydání = 2., dopl<br />
| místo = Olomouc<br />
| vydavatel = Univerzita Palackého<br />
| rok = 1996<br />
| rozsah = 72<br />
| isbn = 80-7067-596-9<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=WikiSkripta:Check_WikiSkripta/Wikifikace&diff=193876
WikiSkripta:Check WikiSkripta/Wikifikace
2012-05-11T13:45:17Z
<p>Cat.katka: /* Stránky s neuzavřenými závorkami */ smazáno hotové</p>
<hr />
<div>'''Poslední aktualizace: 3:55:21 2012/3/19'''<br />
<br />
Můžete pomoci WikiSkriptům tak, že text článků v následujících seznamech převedete do [[Nápověda:Základy formátování|wikikódu]], u článků se špatným počtem '[' a ']' zkontrolujete, zdali jsou správně zapsány wikiodkazy. Stejně tak se vyhledávají články, které nemají v textu shodný počet '(' a ')'. Dále je zde uveden seznam článků, u nichž se bot pokusil o zlepšení obsahu automaticky.<br />
<br />
== Články, které potřebují wikifikaci ==<br />
Počet článků: 19<br />
{| class='wikitable sortable'<br />
|-<br />
! Článek !! Summary<br />
|-<br />
| [[Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS]] || &lt;u&gt;, &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Vegetativní nervová soustava (fyziologie)]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Subthalamus]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Postižení nervus trigeminus/PGS/diagnostika]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Mezinárodní klasifikace nemocí]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Sacharidy (1. LF, NT)]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Umělá výživa kojence]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Warburgův optický test]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Poruchy difúze. Difúzní kapacita plic/Repetitorium]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Primární imunodeficience/kazuistika]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Rehabilitační ošetřovatelství/SŠ (sestra)]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Umělé osvětlení]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Plazmatické bílkoviny/přehled]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Rámcový jídelní lístek pro diabetickou dietu]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Značení zubů]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Pulzní oxymetrie]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Systémové vaskulitidy/kazuistika]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Morfologie zubů]] || &lt;br&gt;<br />
|-<br />
| [[Paréza nervus facialis/PGS]] || &lt;br&gt;<br />
|}<br />
== Články, které používají špatně CSS styly ==<br />
* [[Membránový potenciál a jeho změny]]<br />
* [[Molekulární podstata dědičných chorob]]<br />
* [[Monitorování krevního tlaku]]<br />
* [[Mor]]<br />
* [[Míšní traumata/PGS/diagnostika]]<br />
* [[Nebílkovinné dusíkaté látky]]<br />
* [[Odměrná analýza]]<br />
* [[Parenterální výživa (pediatrie)]]<br />
* [[Plazmatické bílkoviny/přehled]]<br />
* [[Pleurální punkce (pediatrie)]]<br />
* [[Porfyrie/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy acidobazické rovnováhy]]<br />
* [[Poruchy genové exprese/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu glukózy/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu kyseliny močové/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy rovnováhy/PGS]]<br />
* [[Poruchy výživy/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Poruchy řečové komunikace a poruchy polykání/PGS]]<br />
* [[Posmrtné změny]]<br />
* [[Prehľad názvov chorôb v rôznych jazykoch]]<br />
* [[Primární imunodeficience]]<br />
* [[Převodní systém srdeční]]<br />
* [[ROC křivka]]<br />
* [[Rutinní laboratorní vyšetření u ženy s mrtvým plodem]]<br />
* [[Sekretorická otitida]]<br />
* [[Seznam užitých zkratek]]<br />
* [[Shigellosis]]<br />
* [[Slovník fyziologie/nové články]]<br />
* [[Spavá nemoc]]<br />
* [[Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu]]<br />
* [[Transkripce]]<br />
* [[Transport kyslíku krví]]<br />
* [[Trombocytární koncentrát (pediatrie)]]<br />
* [[Tubulointersticiální nefritidy]]<br />
* [[Těžce nemocný a naděje]]<br />
* [[Vegetativní nervová soustava (fyziologie)]]<br />
* [[Vertigo/PGS/diagnostika]]<br />
* [[Vnitřní prostředí (pediatrie)]]<br />
* [[Voda/Otázky a kazuistiky]]<br />
* [[Vyšetření moči/Fyzikální]]<br />
* [[Véna (histologický preparát, WRF)]]<br />
* [[Wolffův-Parkinsonův-Whiteův syndrom]]<br />
* [[Zpětné křížení]]<br />
* [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
* [[Základní testy v hematologii (pediatrie)]]<br />
* [[Čerstvě zmražená plasma (pediatrie)]]<br />
== Stránky s neuzavřenými závorkami ==<br />
U těchto článků není stejný počet znaků '[' a ']'.<br />
<br />
Počet článků: 33<br />
{| class='wikitable sortable'<br />
|-<br />
! Článek !! Chyba<br />
|-<br />
| [[Výživová potřeba a doporučení v různých obdobích života]] || 17krát '(' a 18krát ')'<br />
|-<br />
| [[Česká verse nutriční pyramidy]] || 16krát '(' a 21krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potraviny a potravinové suroviny rostlinného původu]] || 130krát '(' a 131krát ')'<br />
|-<br />
| [[Poruchy lipidového metabolizmu (podrobně)]] || 278krát '(' a 275krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinové tabulky a databáze]] || 24krát '(' a 22krát ')'<br />
|-<br />
| [[Nákazy prenášané alimentárnou cestou]] || 27krát '(' a 32krát ')'<br />
|-<br />
| [[Úvod do etiky]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Topografická anatomie končetin/Skeletní podklad ramenního kloubu a jeho okolí]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Zákon o potravinách]] || 72krát '(' a 77krát ')'<br />
|-<br />
| [[Pertusse]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Nukleotid]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Potravinářská aditiva (1. LF, NT)]] || 122krát '(' a 121krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinářská toxikologie]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Vyšetření hybných stereotypů]] || 4krát '(' a 15krát ')'<br />
|-<br />
| [[Potravinová bezpečnost]] ||<br />
|-<br />
| [[Translace u prokaryot]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Struktura DNA]] || lichý počet apostrofů<br />
|-<br />
| [[Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky]] || 31krát '(' a 32krát ')'<br />
|}<br />
<br />
== Špatně kategorizované uživatelské stránky ==<br />
U těchto stránek není kategorie či kategorie s argumentem PAGENAME.<br />
<br />
Počet článků: 4<br />
* [[Uživatel:JasonFjjj392]]<br />
* [[Uživatel:Lexikon166]]<br />
* [[Uživatel:Mollyjones7755]]<br />
* [[Uživatel:ShotwellDunlap470]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Alergie_na_b%C3%ADlkovinu_kravsk%C3%A9ho_ml%C3%A9ka&diff=193875
Alergie na bílkovinu kravského mléka
2012-05-11T13:43:49Z
<p>Cat.katka: typo</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
Jsou doporučeny zvláštní algoritmy pro kojené a uměle živené kojence. Doporučení zdůrazňují důležitost podrobné anamnézy a pečlivého fyzikálního vyšetření. Pacienti s těžkými symptomy by měli být odesláni ke specialistovi. Eliminace bílkovin kravského mléka z diety dítěte nebo matky a expozice jsou zlatým standardem pro diagnózu.<br />
Klíčová slova: alergie na bílkovinu kravského mléka, extenzivní hydrolyzáty, aminokyselinové formule<br />
*Revised guidelines for diagnosis, therapy and prevention cow milk protein allergy<br />
<br />
Separate algorithms cover breast-fed and formula-fed infants. The recommendations emphasise the importance of comprehensive history taking and careful physical examination. Patients with severe symptoms need to be referred to a specialist. Elimination of cow's milk protein from the infant's or mother's diet and challenges are the gold standard for diagnosis.<br />
*Key words: cow milk allergy, extensive hydrolyzed formulas, aminoacid formulas<br />
<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že se v oblasti diagnostiky, terapie a prevence alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) objevily nové poznatky – poruchy motility jako projev ABKM, pojem tzv. těžké ABKM, nový postoj k zavádění komplementární výživy ve smyslu prevence ABKM – byl přepracován doporučený postup uveřejněný v roce 2001 Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, reg. číslo: o/035/073 ([http://www.cls.cz/dokumenty2/postupy/r073.rtf www.cls.cz/dokumenty2/postupy/r073.rtf]).<br />
<br />
Pojem ABKM je chápán jako imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka. Vzhledem k tomu, že užší pojetí alergie je chápáno ve smyslu reakce mediované pouze IgE, je někdy místo ABKM používán pojem hypersenzitivita na bílkovinu kravského mléka k vyjádření všech možných typů alergických reakcí na bílkovinu kravského mléka, zvláště tehdy, když chybí laboratorní průkaz alergie.<br />
<br />
Incidence ABKM je podle prospektivních studií s provedeným reexpozičním testem 2,2 - 2,8 % u dětí mladších tří let. ABKM u plně kojených dětí, má incidenci 0,5 %.<br />
<br />
Podle prospektivní studie provedené v Praze v r. 2004 – 2006 byla ABKM diagnostikována u 2,2% kojenců (<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Fabiánová<br />
| jméno1 = J<br />
| příjmení2 = Frühauf<br />
| jméno2 = P<br />
| článek = Epidemiologická studie intolerance kravského mléka. 18.pracovní dny dětské gastroenterologie a výživy, Hrubá Skála 4.10.-6.10.2007<br />
| časopis = Čes.slov.Pediat<br />
| rok = 2008<br />
| svazek = 63<br />
| strany = 49<br />
| issn = -<br />
}}<br />
</ref>). <br />
Patofyziologicky kromě IgE zprostředkovaných reakcí se uplatňují i další typy alergických reakcí. Je udáváno, že u 50% kojenců a starších dětí s klinicky prokázanou alergií neexistují žádné známky IgE mediované reakce.<br />
Rizikovým faktorem rozvoje ABKM je rodinná alergická zátěž, přičemž je-li anamnestická zátěž alergií u obou rodičů nebo u jednoho rodiče a u sourozence je manifestovaná ABKM, je to považováno za důvod k preventivní dietní intervenci. Anamnestický údaj o tzv. první lahvi (senzibilizující), tj. podání umělého kojeneckého mléka před rozvojem laktace je závažný.<br />
Klinické příznaky ABKM jsou uvedeny v tabulce č.1.<br />
<br />
<br />
Tabulka č.1: Klinické příznaky (<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Heine<br />
| jméno1 = RG<br />
| článek = Allergic gastrointestinal motility disorders in infancy and early childhood<br />
| časopis = Pediatr Allergy Immunol<br />
| rok = 2008<br />
| svazek = 19<br />
| strany = 383 – 391<br />
| issn = -<br />
}}<br />
</ref>, <ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Vandenplas<br />
| jméno1 = Y<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Guidelines for the diagnosis and management of cow´s milk protein allergy in infants<br />
| časopis = Arch Dis Child<br />
| rok = 2007<br />
| svazek = 92<br />
| strany = 902-908<br />
| issn = -<br />
}}<br />
</ref>)<br />
{| class="wikitable"<br />
! postižený systém:!! klinické projevy:<br />
|-<br />
| anafylaktická reakce|| pokles TK, šok<br />
|-<br />
| kůže || orální alergický syndrom, exantém, urtica, angioedém, ekzém<br />
|-<br />
| gastrointestinální trakt || zvracení, průjem, malabsorpce, GER, enterorrhagie, obstipace<br />
|-<br />
| respirační trakt || rýma, exspirační dyspnoe, kašel<br />
|-<br />
| poruchy chování || iritabilita, abdominální koliky<br />
|}<br />
<br />
Vztah času rozvoje ABKM a množství vypitého mléka a obvyklých klinických manifestací ukazuje tabulka č.2.<br />
<br />
<br />
Tabulka č.2: Vztah času rozvoje ABKM a množství vypitého mléka a obvyklých klinických manifestací<br />
{| class="wikitable"<br />
! reakce: !! kůže: !! respirace: !! GIT: !! množství mléka nutné k vyvolání reakce<br />
|-<br />
| minuty || +++, urtika, angio-edém, exantém || +, v rámci anafy- laktických r. || -/+, zvracení || malé množství mléka<br />
|-<br />
| hodiny || - || - || ++, zvracení a/nebo průjem || střední množství mléka (60 - 200 ml)<br />
|-<br />
| dny || +, ekzém || ++, kašel, rýma || +++, průjem || normální objemy mléka<br />
|}<br />
<br />
ABKM se zpravidla projevuje v kojeneckém věku a udává se, že gastrointestinální příznaky má asi 60 % postižených, kožní projevy 50 - 60 % nemocných a respirační projevy jsou asi u jedné třetiny kojenců s ABKM, přičemž příznaky se často kombinují. Soudí se, že asi 10 % kojenců s abdominálními kolikami lze úspěšně ovlivnit eliminací kravského mléka (KM). V poslední době jsou publikovány práce, které upozorňují na spojení ABKM s poruchami motility. <br />
<br />
Charakteristickými rysy těchto projevů jsou: začátek v prvních týdnech života, selhávání obvyklé terapie, zlepšení po eliminaci KM, relaps po zavedení KM, koexistence více obtíží: GER + koliky + obstipace.<br />
<br />
Anafylaktická reakce (projevy s poklesem TK je literárně uváděna u 9 % dětí s ABKM). Anafylaktický šok jako projev ABKM lze očekávat asi u 2 %. 50 % ABKM se manifestuje do jednoho týdne po kontaktu s KM, je však uváděno, že první reakce se může manifestovat až za 2 měsíce. ABKM je nepravděpodobná, jestliže dítě toleruje plné porce KM déle než 3 měsíce.<br />
<br />
Diagnosticky neexistuje jednoznačný laboratorní test, kterým by bylo možno celý komplex ABKM postihnout. Vyšetřování různých protilátek proti KM proto nemusí přinést jednoznačnou odpověď a jejich pozitivita je pouze pomocným diagnostickým faktorem a může být i falešně pozitivní - vyšetřování IgA a IgG protilátek je zcela zbytečné a zavádějící, což vede k mylným diagnózám a zcela zbytečným dietám. Pozitivní protilátky ve třídě IgE nejsou důkazem alergie na KM. Pouze 20-30 % dětí s IgE protilátkami na KM má pozitivní expoziční test (4). Lepší je negativní prediktivní hodnota testu - negativní protilátky ve třídě IgE vylučují anafylaktickou reakci. Rozhodnutí o změně výživy je stejně nutno přijmout před zhodnocením vyšetření protilátek. V současné době jsou ceněny nejvýše prick testy, ale ani jejich senzitivita a specificita není stoprocentní. Náplasťové testy nejsou obecně doporučovány (časová náročnost, subjektivita, omezený informační přínos).<br />
<br />
Zlatým diagnostickým standardem proto zůstává zhodnocení eliminace KM z výživy a následná reexpozice k potvrzení alergické povahy reakce. KM se zavádí znovu do výživy obvykle po 1 - 4 týdnech předchozí eliminace. Při takto prováděné diagnostice se původní hypotéza o ABKM potvrzuje podle různých pramenů pouze u 30 - 60 % původních suspekcí na ABKM. Podstatou reexpozičního testu je podávání zvyšujícího se množství KM pod lékařskou supervizí v prvních hodinách podávání, kdy by měly být zachyceny nejzávažnější reakce vyžadující akutně kromě přerušení podávání KM i event. medikaci při anafylaktické reakci (adrenalin 0,01 mg/kg/dávku s.c., event. dále kortikoidy). Metodika podávání KM při reexpozici je uvedena v tabulce č.3. Je vhodné používat mléko se sníženým obsahem laktózy nebo bez ní aby bylo vyloučeno současné posuzování tolerance bílkoviny a laktózy.<br />
<br />
<br />
Tabulka č.3: Metodika expozičního testu<br />
{| class="wikitable"<br />
|<br />
den 1.<br />
<br />
začátek ve zdravotnickém zařízení,<br />
<br />
není-li reakce odchází dítě po 4 - 6 hodinách domů<br />
||<br />
8,00 1 ml na okraj rtu<br />
<br />
8,30 5 ml KM p.o.<br />
<br />
9,30 10 ml KM p.o.<br />
<br />
10,00 50 ml KM p.o.<br />
<br />
10,30 100 ml KM p.o. a dále zvyšovat<br />
|-<br />
| den 2. - 6. || plné dávky KM<br />
|-<br />
| den 7. || kontrola <br />
|}<br />
<br />
Metodologicky je nejkorektnější eliminační test s aminokyselinovým preparátem (AAF), protože určité množství kojenců s ABKM (až 10%) netoleruje ani extenzivní hydrolyzát (eHF). Neústup obtíží po eHF může být interpretován jako neúspěch eliminace a tudíž je diagnóza ABKM – jako příčiny klinických obtíží – zpochybněna. Eliminace v případě eozinofilních a non-IgE reakcí musí trvat alespoň 2 týdny, u atopické dermatitídy a alergické kolitídy 4 týdny.<br />
V případě, že se jedná o posouzení některých reakcí, které je obtížné správně interpretovat (irritabilita kojence, koliky, ekzém a jeho změny) je vhodné test provést jako dvojitou slepou studii, tj. rodiče neví zda dítě dostane skutečný testační pokrm nebo placebo, tj. proteinový hydrolyzát, který dítě dostávalo jako terapeutický. Teprve po vyhodnocení záznamového listu (tabulka č.4) po provedení zátěže s KM a placebem je definitivně zhodnocen reexpoziční test (příprava placeba a testačního pokrmu je uvedena v tabulce č.5, navážený prášek je rodičům vydáván v neoznačené konzervě).<br />
<br />
<br />
Tabulka č.4: Záznamový list pro rodiče dítěte při expozičním testu :<br />
{| class="wikitable"<br />
! jméno a r.č.:<br />
|-<br />
| den: || 1. || 2. || 3. || 4. || 5. || 6. || 7.<br />
|-<br />
| datum: || || || || || || ||<br />
|-<br />
| dávka ml || || || || || || ||<br />
|-<br />
! kůže <br />
|-<br />
| svědění || || || || || || ||<br />
|-<br />
| vyrážka || || || || || || ||<br />
|-<br />
| zrudnutí || || || || || || ||<br />
|-<br />
! trávení:<br />
|-<br />
| zvracení || || || || || || ||<br />
|-<br />
| počet stolic || || || || || || ||<br />
|-<br />
| normální || || || || || || ||<br />
|-<br />
| objemná || || || || || || ||<br />
|-<br />
| průjem || || || || || || ||<br />
|-<br />
! další pozorování:<br />
|-<br />
| neklid || || || || || || ||<br />
|-<br />
| pískání || || || || || || ||<br />
|-<br />
| rýma || || || || || || ||<br />
|-<br />
| váha || || || || || || ||<br />
|}<br />
<br />
Tabulka č.5: Testační pokrmy<br />
{| class="wikitable"<br />
| testační pokrm: ||<br />
10 g aminokyselinového preparátu +<br />
<br />
20 g formule s kravským mlékem, nejlépe<br />
<br />
:s nízkým obsahem laktózy nebo bez ní<br />
<br />
180 ml převařené a ochlazené vody<br />
|-<br />
| placebo pokrm: ||<br />
30 g aminokyselinového preparátu +<br />
<br />
180 ml převařené a ochlazené vody<br />
|}<br />
<br />
Diferenciálně diagnosticky je třeba vzít v úvahu intoleranci laktózy (vzácná primární se projevuje již po porodu, častější sekundární obvykle po gastrointestinálnálních infektech, celiakii), podobnou symptomatologii může mít gastroesofageální reflux, imunodefekty nebo intolerance mléka v důsledku metabolických vad. V některých případech vyžaduje diferenciální diagnostika i provedení enterobiopsie.<br />
<br />
Terapeutickým opatřením je kompletní eliminace preparátů s kravským mlékem z výživy dítěte. U ABKM není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. Je třeba rovněž zdůraznit, že v rámci existence multiproteinových alergií je uváděna alergie na sojové preparáty u 17 - 47 % kojenců s ABKM a proto je užití sojových preparátů v léčbě ABKM nevhodné. Tepelné zpracování mléka (pasteurizace, sušení, kondenzace) sice snižuje antigenicitu mléka, ale není považováno za dostatečnou úpravu mléka u ABKM (terapeutický preparát by mělo tolerovat 90 % postižených s ABKM). Z výše uvedeného vyplývá, že pro malou skupinu kojenců s ABKM je i extenzivní proteinová hydrolýza bílkoviny nedostatečné opatření a je třeba podávat preparát, jehož bílkovinná složka je tvořena pouze směsí aminokyselin. Základním technologickým postupem při výrobě proteinových hydrolyzátů je hydrolýza bílkoviny (syrovátky, kaseinu, bovinního kolagenu, sojové bílkoviny). Z hlediska hloubky zásahu do struktury bílkovin potom dělíme preparáty na hypoalergenní - extenzivně hydrolyzované, tj. terapeutické a hypoantigenní - parciálně hydrolyzované, tj. preventivní. U prokázané ABKM jsou nevhodné i tzv. hypoantigenní formule (označované výrobci HA). Mateřské mléko lze považovat z hlediska ABKM za hypoalergenní. <br />
Byl definován pojem tzv. těžké ABKM, kdy je primárně indikováno podání aminokyselinových preparátů (tabulka č.6).<br />
<br />
<br />
Tabulka č.6: Těžká ABKM:<br />
{| class="wikitable"<br />
| gastrointestinální projevy ||<br />
* neprospívání: chronický průjem a/nebo odmítání jídla a/nebo zvracení<br />
* anemie z okultních nebo makroskopických ztrát<br />
* hypalbuminémie<br />
* endoskopicky a/nebo histologicky prokázaná enteropatie nebo kolitída<br />
|-<br />
| dermatologické projevy ||<br />
* exsudativní nebo těžká atopická dermatitis s hypalbuminenií nebo neprospíváním, nebo anémií<br />
|-<br />
| respirační projevy ||<br />
* akutní edém laryngu<br />
* bronchiální obstrukce s dyspnoí<br />
|-<br />
| celková reakce ||<br />
* anafylaktická reakce<br />
|}<br />
<br />
Od tohoto členění a způsobu výživy (kojení, umělá výživa) se odvíjí diagnostický algoritmus – schéma 1 a 2.<br />
<br />
<br />
Schéma 1: Kojené dítě s ABKM (<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Vandenplas<br />
| jméno1 = Y<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Guidelines for the diagnosis and management of cow´s milk protein allergy in infants<br />
| časopis = Arch Dis Child<br />
| rok = 2007<br />
| svazek = 92<br />
| strany = 902-908<br />
| issn = -<br />
}}</ref>)<br />
<br />
[[Soubor:Kojené dítě s ABKM.jpg | 600px | Kojené dítě s ABKM]]<br />
<br />
Schéma 2: Uměle živené dítě s ABKM (<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Vandenplas<br />
| jméno1 = Y<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Guidelines for the diagnosis and management of cow´s milk protein allergy in infants<br />
| časopis = Arch Dis Child<br />
| rok = 2007<br />
| svazek = 92<br />
| strany = 902-908<br />
| issn = -<br />
}}</ref>)<br />
<br />
[[Soubor:Uměle živené dítě s ABKM.jpg | 600px | Uměle živené dítě s ABKM]]<br />
<br />
<br />
Preparáty k léčbě a prevenci ABKM a jejich indikace (tabulka č.7).<br />
<br />
<br />
Tabulka č.7: Preparáty k léčbě a prevenci ABKM a jejich indikace<br />
{| class="wikitable"<br />
| Preparáty: || Indikace:<br />
|-<br />
| 1.Směsi aminokyselin (AAF) ||<br />
* těžká ABKM,<br />
* intolerance extenzivních hydrolyzátů při léčbě ABKM,<br />
* provádění eliminačního testu při suspekci na ABKM<br />
|-<br />
| 2a.Extenzivně hydrolyzované formule (hypoalergenní - eHF ) ||<br />
* ABKM<br />
|-<br />
| 2b.Extenzivně hydrolyzované formule (hypoalergenní - eHF) s částí tuku ve formě MCT ||<br />
* ABKM s projevy malabsorpce<br />
|-<br />
| 3.Parciálně hydrolyzované formule (hypoantigenní - HA) ||<br />
* prevence ABKM u kojenců se zvýšeným rizikem rozvoje<br />
|}<br />
<br />
Medikamentozní terapie má menší význam než dietoterapie a terapeutický efekt ve vztahu k ABKM event. multiproteinovým alergiím byl prokázán v některých kontrolovaných klinických studiích pouze u kromglykátu, u ostatních antialergik chybí u dětí kontrolované klinické studie.<br />
<br />
Prognosticky se ukazuje, že pouze asi polovina pacientů s ABKM toleruje KM ve věku dvou let. Počet dětí, které toleruji KM se postupně zvyšuje tak, že ve školním věku lze očekávat toleranci asi u 80 % původních pacientů s ABKM. Rozvoj dalších alergických projevů je ve skupině dětí s ABKM častější než ve zbytku populace, nejen ve smyslu multiproteinových potravinových reakcí (nejčastěji vejce, soja, burské ořechy i další), ale i respiračních alergóz.<br />
Kojení do 4 měsíců – u dětí s vyšším rizikem alergie – redukuje riziko atopické dermatitidy. Kojení rovněž snižuje riziko „wheezingu“ u kojenců a batolat. Nezdá se, že má význam ve vztahu k rozvoji astmatu. Rovněž není jasné zda kojení snižuje výskyt potravinových alergií.<br />
<br />
Dietní opatření u kojících matek je považováno za sporné. Dietní opatření u těhotných žen k prevenci nebo oddálení časného rozvoje atopického ekzému je neúčinné (tabulka č.8).<br />
<br />
<br />
Tabulka č.8: Preventivní opatření ke snížení rizika ABKM (<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Greer<br />
| jméno1 = FR<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Effects of Early Nutritional Interventions on the Development of Atopic Disease in Infants and Children: The Role of Maternal Dietary Restriction, Breastfeeding, Timing of Introduction of Complementary Foods, and Hydrolyzed Formulas<br />
| časopis = Pediatrics<br />
| rok = 2008<br />
| svazek = 121<br />
| strany = 183-191<br />
| issn = -<br />
}}<br />
</ref>, <ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Saarinen<br />
| jméno1 = KM<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Suplementary feeding in maternity hospitals and the risk of cow’s milk allergy: A prospective study of 6209 infants<br />
| časopis = J Alergy Clin Imunol<br />
| rok = 1999<br />
| svazek = 104<br />
| strany = 457-461<br />
| issn = -<br />
}}<br />
</ref>)<br />
{| class="wikitable"<br />
! colspan="2" | metody: !! provedení:<br />
|-<br />
| colspan="2" | '''identifikace rizikových kojenců''' || rodinná anamnéza (alespoň jeden rodič nebo již narozený sourozenec alergik)<br />
|-<br />
| rowspan="3" width="150px" | '''snížení expozice potravinových antigenů'''<br />
|| -v graviditě<br />
|| není doporučováno<br />
|-<br />
| -při kojení<br />
|| není doporučováno<br />
|-<br />
| width="125px" | -v kojenecké dietě<br />
||<br />
* kojení alespoň do 4. – 6. měsíce<br />
* dokrm hypoantigenními (HA) preparáty<br />
* solidní příkrmy nejdříve na konci 4.měsíce, není důkaz , že oddalování zavedení jakýchkoliv potravin po 4. – 6.měsíci snižuje výskyt alergických onemocnění<br />
|-<br />
| colspan="2" | '''nedietní opatření''' ||<br />
* nekuřácké prostředí<br />
* redukce aeroalergenů<br />
* minimalizace virových infektů (kojení, individuální péče, ne kolektivní zařízení)<br />
|}<br />
<br />
Užívání hydrolyzovaných formulí u nekojených dětí s vyšším rizikem rozvoje alergie má protektivní efekt a snižuje riziko atopické dermatitidy. Dietní opatření u kojící matky k prevenci nebo oddálení časného rozvoje atopického ekzému jsou považovány za neúčinné.<br />
<br />
Nejsou žádné důkazy proto, že by oddalování zavedení jakýchkoliv potravin po 4. – 6. měsíci snižovalo výskyt alergických onemocnění.<br />
<br />
Preskripce terapeutických preparátů - jsou částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami - je usměrněna u eHF na praktického lékaře pro děti a dorost, dětského lékaře, alergologa a dětského gastroenterologa. Aminokyselinové preparáty může předepisovat v indikaci ABKM dětský lékař, dětský gastroenterolog a alergolog.<br />
<br />
<br />
Tento doporučený postup byl projednán a schválen Pracovní skupinou pro dětskou gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti, závěrečnou recenzi provedl prof.MUDr.Jiří Nevoral, CSc.<br />
<br />
Práce je podporována MZO VFN 2005<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
=== Externí odkazy ===<br />
=== Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Fabiánová<br />
| jméno1 = J<br />
| příjmení2 = Frühauf<br />
| jméno2 = P<br />
| článek = Epidemiologická studie intolerance kravského mléka. 18.pracovní dny dětské gastroenterologie a výživy, Hrubá Skála 4.10.-6.10.2007<br />
| časopis = Čes.slov.Pediat<br />
| rok = 2008<br />
| svazek = 63<br />
| strany = 49<br />
| issn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Greer<br />
| jméno1 = FR<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Effects of Early Nutritional Interventions on the Development of Atopic Disease in Infants and Children: The Role of Maternal Dietary Restriction, Breastfeeding, Timing of Introduction of Complementary Foods, and Hydrolyzed Formulas<br />
| časopis = Pediatrics<br />
| rok = 2008<br />
| svazek = 121<br />
| strany = 183-191<br />
| issn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Heine<br />
| jméno1 = RG<br />
| článek = Allergic gastrointestinal motility disorders in infancy and early childhood<br />
| časopis = Pediatr Allergy Immunol<br />
| rok = 2008<br />
| svazek = 19<br />
| strany = 383 – 391<br />
| issn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Majamaa<br />
| jméno1 = H<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Cow’s milk allergy: Diagnostic accuracy of skin prick and patch tests and specific IgE<br />
| časopis = Eur J Allergy Clin Immunol<br />
| rok = 1999<br />
| svazek = 54<br />
| strany = 346-351<br />
| issn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Saarinen<br />
| jméno1 = KM<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Suplementary feeding in maternity hospitals and the risk of cow’s milk allergy: A prospective study of 6209 infants<br />
| časopis = J Alergy Clin Imunol<br />
| rok = 1999<br />
| svazek = 104<br />
| strany = 457-461<br />
| issn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Vandenplas<br />
| jméno1 = Y<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Guidelines for the diagnosis and management of cow´s milk protein allergy in infants<br />
| časopis = Arch Dis Child<br />
| rok = 2007<br />
| svazek = 92<br />
| strany = 902-908<br />
| issn = -<br />
}}<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
=== Zdroj ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Frühauf<br />
| jméno1 = Pavel<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/p74547423/<br />
| název = Revidovaný doporučený postup při diagnostice, léčbě a prevenci alergie na bílkovinu kravského mléka<br />
| citováno = 2012-03-10<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie: Nutriční terapie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poruchy_metabolismu_gluk%C3%B3zy/Ot%C3%A1zky_a_kazuistiky&diff=193874
Poruchy metabolismu glukózy/Otázky a kazuistiky
2012-05-11T13:29:08Z
<p>Cat.katka: typo</p>
<hr />
<div>{{tip<br />
|nadpis=Rozbalte si autorské odpovědi!<br />
|obsah=<br />
:* ''Klikněte na modré tlačidlo „ukázat“ v zeleném rámečku''<br />
:* ''vesele kontrolujte...''<br />
}}<br />
== Otázky ==<br />
# '''Během lačnění, který enzym je odpovědný za produkci volné glukosy v játrech'''<br />
#*A – [[Glukagon]] <br />
#*B – Glukosa-6-fosfátdehydrogenasa<br />
#*C – Glukokinasa<br />
#*D – Hexokinasa<br />
#*E – Glukosa-6-fosfatasa<br />
#'''Který z uvedených metabolitů nemůže poskytovat uhlíkové atomy pro glukoneogenezi?'''<br />
#*A – Alanin<br />
#*B – [[Pyruvát]]<br />
#*C – Laktát<br />
#*D – Palmitát<br />
#*E – Oxalacetát<br />
#'''[[Insulin]] urychluje'''<br />
#*A – produkci glukosy játry<br />
#*B – vychytávání glukosy ve svalech<br />
#*C – vylučování [[mastné kyseliny|mastných kyselin]] z tukové tkáně<br />
#*D – přeměnu glykogenu na glukosu v játrech<br />
#*E – přeměnu aminokyselin na glukosu ve svalech<br />
#'''Který z následujících enzymů má úlohu v [[Coriho cyklus|Coriho cyklu]]?'''<br />
#*A – [[Laktátdehydrogenasa]]<br />
#*B – Glukosa-6-fosfátdehydrogenasa<br />
#*C – Pyruvátdehydrogenasa<br />
#*D – Glukokinasa<br />
#*E – Hydroxymethylglutaryl–CoA reduktasa<br />
#'''Po přijetí potravy (smíšená strava) dochází k sekreci insulinu. Tento vzestup insulinu působí u normálního člověka, že: (správně doplňte, jestli něco stoupá, klesá nebo se nemění)'''<br />
#*A – uvolňování glukosy z jater...<br />
#*B – vychytávání glukosy svalstvem a tukové tkáni...<br />
#*C – glukoneogeneze v játrech...<br />
#*D – syntéza mastných kyselin...<br />
#*E – sekrece glukagonu...<br />
#'''Glukagon řídí funkci cílových buněk tak, že se naváže nejprve na specifický membránový receptor a tím se zvyšuje uvnitř buňky:'''<br />
#*A – [[neurotransmiter]]<br />
#*B – specifický peptid, který aktivuje určité enzymy<br />
#*C – [[cAMP]] (cyklický adenosinmonofosfát)<br />
#*D – nukleové kyseliny<br />
#*E – syntézu enzymů<br />
#'''Jaké jsou metabolické příčiny hyperglykemie u [[diabetes mellitus]]?'''<br />
#*A – Snížení utilizace glukosy v tkáních<br />
#*B – [[Glukoneogeneze]] ve svalech<br />
#*C – Glukoneogeneze v játrech<br />
#*D – Přenos glukosy přes membránu hepatocytu podmíněný deficitem insulinu<br />
#*E – Zvýšení renálního prahu pro glukosu<br />
#*F – Zvýšení účinku glukagonu nad účinkem insulinu<br />
#*G – Inhibice [[lipolýza|lipolýzy]] (odbourávání mastných kyselin)<br />
#'''Jaké jsou metabolické příčiny [[ketoacidóza diabetická|diabetické ketoacidózy]]? (více možností)'''<br />
#*A – Snížené odbourávání [[ketolátky|ketolátek]] v játrech<br />
#*B – Kombinace deficitu insulinu s nadbytkem glukagonu<br />
#*C – Konverse acetoacetátu na aceton<br />
#*D – Katabolismus mastných kyselin (lipolýza)<br />
#*E – Zvýšená produkce acetyl CoA v játrech<br />
#*F – Zvýšená tvorba hydroxymethylglutaryl-CoA v mitochondriích<br />
#'''Jaké jsou hlavní příčiny hyperosmolárního komatu u diabetes mellitus?'''<br />
#*A – Osmotická diuréza pro hyperglykemii při nedostatečném přísunu vody<br />
#*B – Úplné chybění insulinu kombinované s nadbytkem glukagonu <br />
#*C – Nedostatek insulinu sníží utilizaci glukosy v mozku, což způsobí poruchu v mozkových centrech řídících metabolismus vody a elektrolytů<br />
#*D – Glykace kolagenu v bazální membráně glomerulů, která vede ke zvýšené permeabilitě<br />
<br />
{| <br />
| class="portaltitle sbaleno" bgcolor=#00FF00 align=center | '''Odpovědi'''<br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{|<br />
'''Otázka 1.'''<br />
<div style="color:red"><br />
*A – Špatně. Glukagon není enzym, ale peptidový hormon, který zvyšuje hladinu glukosy v krvi glykogenolýzou, stimuluje glukoneogenezu a ketogenezi. Hlavní cílovou tkání jsou játra. <br />
*B – Špatně. Glukosa-6-fosfátdehydrogenasa je enzym, kterým začíná odbourávání glukosy [[Pentosový cyklus|pentosafosfátovým cyklem]]. <br />
*C – Špatně. Glukokinasa je jaterní enzym, který fosforyluje glukosu v cytoplasmě hepatocytu na glukosa-6-fosfát. Její aktivita je značně ovlivňována hladinou glukosy. <br />
*D – Špatně. Hexokinasa je enzym, který katalyzuje fosforylaci glukosy na glukosa-6-fosfát v extrahepatálních tkáních. Aktivita hexokinasy pro velmi nízkou hodnotu Km není ovlivněna koncentrací glukosy v krvi. <br />
<div style="color:green"><br />
*E – Správná odpověď. Glukosa-6-fosfatasa hydrolyzuje glukosa-6-fosfát a poskytuje volnou glukosu. Je přítomna v játrech a ledvině. Chybí (!) ve svalstvu a tukové tkáni. Její přítomnost umožňuje dodávku glukosy z tkání do krevní cirkulace. <br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 2.'''<br />
<div style="color:red"><br />
*A – Špatně. Alanin za katalýzu alaninaminotransferasy se může metabolizovat na pyruvát, který pak za účasti pyruvátkarboxylasy, Mg<sup>2+</sup>, ATP a CO<sub>2</sub> dá vznik oxalacetátu a po redukci malát (vše se odehrává v mitochondriích). Tento přestupuje mitochondriální membránu (oxalacetát je nepropustný) znovu se v cytoplasmě oxiduje na oxalacetát a ten za účasti fosfoenolpyruvátkarboxykinasy, GTP a CO<sub>2</sub> se mění na fosfoenolpyruvát. <br />
*B – Špatně. Pyruvát se sice nemůže přeměnit přímo na fosfoenolpyruvát pyruvátkinasa může pracovat z termodynamických důvodů jen jedním směrem), ale prostřednictvím pyruvátkarboxylasy a dále fosfoenolpyruvátkarboxykinasy přes oxalacetát, malát a znovu oxalacetát vzniká v glukoneogenetické dráze opět fosfoenolpyruvát. <br />
*C – Špatně. Laktát po dehydrogenaci laktátdehydrogenasou dává pyruvát, který "oklikou" tj. prostřednictvím enzymů glukoneogeneze (pyruvátkarboxylasa, fosfoenolpyruvátkarboxykinasa) se může změnit na fosfoenolpyruvát.<br />
<div style="color:green"><br />
*D – Správně. Palmitát podléhá β-oxidaci a dá vznik na konec 8 acetylCoA, které ještě v mitochondriích mohou být dále oxidovány v [[Citrátový cyklus|citrátovém cyklu]] na CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub>O už na prvních stupních cyklu, takže nezbývá příliš uhlíkových zbytků přeměněných na dostatečné množství oxalacetátu potřebného pro glukoneogenezu. Je-li totiž oxalacetát odejmut z cyklu a není-li nahrazen, kapacita buňky tvořit velmi potřebný ATP by byla omezena. Tedy acetyl-CoA není vhodným substrátem pro glukoneogenezu; tím je pyruvát vznikající z aminokyselin (alaninu), který poskytuje reakcí katalyzovanou pyruvátkarboxylasou dostatek oxalacetátu. Tím glukoneogeneze nenarušuje metabolizaci v cyklu kyseliny citronové.<br />
<div style="color:red"><br />
*E – Špatně. Oxalacetát je důležitým substrátem glukoneogeneze. Vzniká z pyruvátu působením pyruvát karboxylázy. Je však neprostupný přes mitochondriální membránu, proto musí být přeměněn na malát, který je prostupný; v cytoplasmě se znovu dehydrogenuje na oxalacetát, který dává za účasti fosfoenolpyruvátkarboxykinasy fosfoenolpyruvát; ten přes triosafosfáty a hexosafosfáty poskytuje v glukoneogenetické dráze glukosu. <br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 3.'''<br />
<div style="color:red"><br />
*A – Špatně. Naopak insulin podněcuje aktivitu jaterní glukokinasy a fosforyluje intracelulární glukosu na glukosa-6-fosfát. Tím snižuje intracelulární hladinu glukosy a nepřímo tak podporuje tok glukosy z cirkulace do hepatocytu. Insulin podporuje jaterní glykolýzu. Naopak inhibuje aktivitu jaterní glukosa-6-fosfatasy, která uvolňuje glukosu z jater.<br />
<div style="color:green"><br />
*B – Správně. Insulin podporuje utilizaci glukosy ve svalstvu tím, že podporuje translokaci glukosy prostřednictvím transportního systému z cirkulace do buňky, dále stimuluje tvorbu glukosa-6-fosfátu, který může být isomerizován na glukosa-1-fosfát, prekurzor pro syntézu glykogenu. <br />
<div style="color:red"><br />
*C – Špatně. Insulin má efekt opačný, podněcuje lipogenezi a je velmi účinným inhibitorem lipolýzy. <br />
*D – Špatně. Insulin má naopak účinek podporující syntézu glykogenu z glukosy. <br />
*E – Špatně. Insulin naopak podněcuje vstup aminokyselin do buněk, stimuluje syntézu proteinů (anabolický efekt). <br />
<div style="color:black"><br />
[[File:Cori Cycle.SVG|thumb|right|300px|Coriho cyklus]]<br />
'''Otázka 4.'''<br />
<div style="color:green"><br />
*A – Správně. Úlohou Coriho cyklu (též cyklus kyseliny mléčné) je přenos nadbytečných redukujících ekvivalentů ze svalstva do jater. V rychle pracujících svalech (při kontrakci) nestačí dodávka O<sub>2</sub> mitochondriím být tak rychlá, aby byl reoxidován NADH vzniklý při glykolýze. Když koncentrace cytoplasmatického NADH stoupá, laktátdehydrogenasa katalyzuje přenos redukčních ekvivalentů z NADH na pyruvát za vzniku laktátu. Tento proniká ze svalů do cirkulace a je vychytán játry. V nich laktátdehydrogenasa přenáší elektrony zpět na NAD za vzniku pyruvátu. Pyruvát pak v glukoneogenetické dráze je přeměněn na glukosu, která opouští játra a z cirkulace se dostane do svalstva. Tento cyklus dovoluje, aby kosterní svalstvo pracovalo po určitou krátkou dobu v anaerobních podmínkách.<br />
<div style="color:red"><br />
*B – Špatně. Glukosa-6-fosfátd0ehydrogenasa je úvodní enzym, kterým se začíná pentosafosfátová dráha metabolismu glukosy. <br />
*C – Špatně. Pyruvátdehydrogenasa přeměňuje pyruvát na acetyl CoA, který vstupuje do cyklu kyseliny citronové. Před tím musí pyruvát cytoplasmy být přenesen do mitochondrií. Tam pyruvát podléhá oxidativní dekarboxylaci katalyzované multienzymovým komplexem, který se souborně nazývá pyruvátdehydrogenasový komplex. <br />
*D – Špatně. Glukokinasa katalyzuje fosforylaci glukosy v játrech na glukosa-6-fosfát a zahajuje tak glykolytickou dráhu. <br />
*E – Špatně. Hydroxymethylglutaryl-CoA reduktasa je klíčový enzym při syntéze cholesterolu.<br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 5.'''<br />
*A – klesá<br />
*B – stoupá<br />
*C – klesá<br />
*D – stoupá<br />
*E – klesá<br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 6.'''<br />
<div style="color:red"><br />
*A – Špatně<br />
*B – Špatně<br />
<div style="color:green"><br />
*C – Správně. Glukagon vazbou na povrchový membránový receptor aktivuje adenylát cyklasový systém a zvyšuje tak obsah cAMP v buňce (cAMP působí jako "druhý poslíček" = second messenger), tím dochází k alosterické aktivaci cAMP dependentní proteinkinasy, která mění fosforylasu b na aktivní fosforylasu a, která štěpí glykogen v játrech (glykogenolytický účinek glukagonu v játrech; nikoliv ve svalech). Přitom dochází k inaktivaci glykogensyntézy (inaktivuje se proteinfosfatasou 1). Po požití potravy se dostává glukosa do [[vena portae]], glukosemie stoupá; maxima dosahuje za 30 – 60 minut. U zdravého jedince hodnota nepřevýší 10 mmol/l (obvykle 7 – 8 mmol/l).<br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 7.'''<br />
<div style="color:green"><br />
*A – Správně. Absolutní nebo relativní nedostatek insulinu brání transportu glukosy přes buněčnou membránu (vyjma hepatocytu), snižuje aktivaci hexokinasy a tím její fosforylaci na glukosa–6–fosfát.<br />
<div style="color:red"><br />
*B – Špatně. Místem glukoneogeneze jsou hlavně játra, nikoliv svalstvo. <br />
<div style="color:green"><br />
*C – Správně. Jaterní glukoneogeneze se podílí významně na hyperglykemii u diabetu. Hlavním substrátem glukoneogeneze jsou aminokyseliny (alanin), který je přeměněn na pyruvát a glukoneogenetickou dráhou na glukosu. Reakce vyžaduje energii, která se bere z oxidace mastných kyselin (lipolýza). Zvýšené produkce acetyl CoA (β-oxidace mastných kyselin) allostericky aktivuje pyruvátkarboxylasu (enzym, který zahajuje zpětnou přeměnu pyruvátu až na fosfoenolpyruvát) a naopak inhibuje pyruvátdehydrogenasu, která je nutná pro vstup pyruvátu (resp. acetyl CoA) do cyklu kyseliny citronové. Zvýšenou koncentrací alaninu a mastných kyselin se brzdí přeměna fosfoenolpyruvátu na pyruvát a tím se inhibuje glykolýza a podporuje glukoneogeneze. <br />
<div style="color:red"><br />
*D – Špatně. Přenos glukosy do hepatocytu není závislý na insulinu. U jiných buněk tento proteinový nosič glukosy usnadňuje translokaci glukosy přes membránu a potřebuje insulin. Nepřímo však nedostatek insulinu ovlivňuje vstup glukosy z cirkulace do hepatocytu u diabetu tím, že není dostatečně aktivována glukokinasa, která za normálních okolností zvyšuje gradient mezi "volnou" glukosou vně a uvnitř jaterní buňky. <br />
*E – Špatně. Zvýšení renálního prahu pro glukosu vzniká až později v průběhu diabetu a je spíše následkem hyperglykemie než její primární příčinou. Zvýšený renální práh u pokročilého diabetu se však může podílet na diskrepančním nálezu vysoké hyperglykemie při relativně malé glykosurii. <br />
<div style="color:green"><br />
*F – Správně. Při nedostatku insulinu převažuje účinek glukagonu, který podporuje hyperglykémii zvýšenou jaterní glykogenolýzou a stimulací glukoneogeneze.<br />
<div style="color:red"><br />
*G – Špatně. Deficit insulinu naopak (pro relativní nadbytek glukagonu) podporuje lipolýzu, která je potřebná jako energetický zdroj pro glukoneogenezu.<br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 8.'''<br />
<div style="color:red"><br />
*A – Špatně. Nejde o snížené odbourávání, ale o zvýšenou produkci ketolátek v játrech. <br />
<div style="color:green"><br />
*B – Správně. Kombinace nedostatku insulinu (nebo jeho účinku) se zvýšeným účinkem glukagonu vede k nedostatečné utilizaci glukosy, ke glukoneogeneze a stimulaci lipolýzy (vystupňování β-oxidace mastných kyselin a nadprodukci acetyl CoA v játrech).<br />
<div style="color:red"><br />
*C – Špatně. Neenzymová konverze acetoacetátu na aceton naopak navozuje možnost vylučování ketolátek též plícemi (v dechu cítit ovocný zápach).<br />
<div style="color:green"><br />
*D – Správně. Zvýšený katabolismus mastných kyselin v játrech, které se sem dostanou z lipolýzy z tukových depot, vede k nadprodukci acetyl CoA, který nemůže být odbourán v cyklu kyseliny citronové (nedostatek oxalacetátu vzniklého při glykolýze); z molekuly acetyl-CoA se kondensuje na acetoacetyl-CoA, z kterého vzniká acetoacetát; při nedostatku O<sub>2</sub> se může redukovat na hydroxybutyrát. Obě karboxylové kyseliny jsou středně silné (pK kolem 4) a značně ovlivňují pH krve ve smyslu acidemie. <br />
*E – Správně. Zvýšená produkce acetyl-CoA v játrech, vede k hromadění kondensačního produktu – acetoacetátu. Jde tedy o nadměrnou produkci ketolátek v játrech, nikoliv o snížené odbourávání. <br />
*F – Správně. Tvorba hydroxymethylglutaryl-CoA (HMG-CoA) je jedna z cest, z kterých vzniká acetoacetát. Acetoacetyl-CoA přibírá další molekulu acetyl CoA; vzniká tak HMG-CoA, který působením HMG-CoA–lyasy odštěpuje acetyl-CoA a zůstává "volný" acetoacetát. Tento způsob tvorby acetoacetátu z aceto-acetyl-CoA se zdá být významnější než jednoduché deacylace. <br />
<div style="color:black"><br />
'''Otázka 9.'''<br />
<div style="color:green"><br />
*A – Správně. Trvající výrazná hyperglykemie u noninsulin dependentního diabetu navodí osmotickou diurézu. Za stavu nedostatečné dodávky vody, zejména u starších lidí po mrtvici nebo infekci, dochází k hyperosmolaritě ECT. Zbytková sekrece insulinu stačí zabránit nadměrné ketogenezi, ale nestačí ovlivnit hyperglykemii. Hyperosmolární koma se proto vyskytuje častěji u noninsulindependentního diabetu; má vysokou mortalitu (až 50%). <br />
<div style="color:red"><br />
*B – Špatně. Chybění insulinu kombinované s nadbytkem glukagonu je příčinou ketoacidotického komatu u IDDM. U NIDDM zbytková sekrece insulinu zabrání zvýšené produkci ketolátek, ale nezabrání hyperglykémii. <br />
*C – Špatně. Insulin neovlivňuje utilizaci glukosy mozkem. <br />
*D – Špatně. Glykace kolagenu v bazální membráně glomerulů sice způsobí zvýšenou permeabilitu, která vede nejprve k tzv. [[mikroalbuminurii]] jako první laboratorní známce počínající [[diabetická nefropatie|diabetické nefropatie]]; není však příčinou osmotické diurézy. <br />
|}<br />
|}<br />
</div><br />
== Kazuistiky ==<br />
===Pacientka s nadváhou a bolestmi v břiše===<br />
49-letá žena, dlouhá anamnéza tloušťky bez snahy o dietu a redukci váhy. Má bolesti v pánvi. Gynekolog. nález: chron. pánevní zánět. Při poslední návštěvě zvýšený krevní tlak, glykemie na lačno 15,8 mmol/l. <br />
<br />
'''Otázky:'''<br />
# Jakým typem diabetu pravděpodobně pacientka trpí?<br />
# Co působí zvýšený glukagon?<br />
# Co je příčinou zvýšeného vylučování urey močí u diabetes mellitus?<br />
<br />
{| <br />
| class="portaltitle sbaleno" bgcolor=#00FF00 align=center | '''Odpovědi'''<br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{|style="width: 100%; vertical-align: top; background-color:#FFDAB9;"<br />
|<br />
# NIDDM. <br />
# Glukagon usnadňuje glykogenolýzu, tím stoupá krevní glukosa. <br />
# Nedostatek insulinu vede ke zvýšenému odbourávání bílkovin pro zvýšení glukoneogeneze. Zvýšená urea v séru je odrazem zvýšeného katabolismu aminokyselin.<br />
|}<br />
|}<br />
===Žena, 21 roků s diabetem typu 1===<br />
Přijata k hospitalizaci v obluzeném stavu s tachypnoe. V dechu cítit ovocný zápach. V anamnéze akutní infekce dýchacích cest. Laboratorní nález:<br />
*krev: glukosa 22 mmol/l, hydrogenkarbonát 9,5 mmol/l<br />
*sérum: urea 11,8 mmol/l, Na<sup>+</sup> 136 mmol/l, K<sup>+</sup> 5,7 mmol/l<br />
<br />
'''Otázky:'''<br />
# O jakou diagnózu se jedná<br />
# Jak lze vysvětlit nízkou hladinu hydrogenkarbonátu (patobiochemický podklad)<br />
# Proč je zvýšená hladina urey a K<sup>+</sup>.<br />
<br />
{| <br />
| class="portaltitle sbaleno" bgcolor=#00FF00 align=center | '''Odpovědi'''<br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{|style="width: 100%; vertical-align: top; background-color:#FFDAB9;"<br />
|<br />
# Jde o diabetické ketoacidotické kóma.<br />
# Nízká hladin hydrogenkarbonátu je známkou metabolické acidózy pro nadměrné hromadění ketokyselin (acetoctová a 3-hydroxymáselná). Nedostatek insulinu vede k nedostatku glukosy v buňce. Tato situace navodí glukoneogenezu tj syntézu glukosy z uhlíkového skeletu aminokyselin. Energie se získává z β-oxidace mastných kyselin která vede k nadprodukci ketolátek a k jejich hromadění pro nemožnost metabolizace v citrátovém cyklu.<br />
# Zvýšená urea v séru je způsobena jednak dehydratací navozenou osmotickou diurézou pro hyperglykemii (snížený cirkulující objem → snížené prokrvení ledvin → snížená glomerulární filtrace → prerenální uremie), jednak zvýšeným odbouráváním aminokyselin při glukoneogeneze (zvýšená ureageneze). Hyperkalemie u některých pacientů provází metabolickou acidózu a je výrazem výstupu K<sup>+</sup> z buněk do ECT. Při protrahované osmotické diuréze dochází ke značným ztrátám K<sup>+</sup> močí a hladina plasmatického K<sup>+</sup> se snižuje jako výraz už velmi nebezpečné kaliové deplece.<br />
|}<br />
|}<br />
===Zdravotní sestra, 24 roků===<br />
Mívala opakované stavy hypoglykemie. Laboratorní vyšetření ukázalo následující výsledky: B-glukosa opakovaně 0,9 – 1,1 mmol/l, C-peptid: 0,01 pmol/l až neprokazatelný (opakovaně)<br />
<br />
'''Otázky:'''<br />
# Jaká je nejpravděpodobnější příčina hypoglykemie?<br />
<br />
{| <br />
| class="portaltitle sbaleno" bgcolor=#00FF00 align=center | '''Odpovědi'''<br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{|style="width: 100%; vertical-align: top; background-color:#FFDAB9;"<br />
|<br />
# Jde nejspíše o diagnózu hypoglycaemia facticia. Pro nepřítomnost insulinomu mluví velmi nízká hladina [[C-peptid]]u. Sestra si hypoglykemie navozovala pícháním insulinu.<br />
|}<br />
|}<br />
===Pacient na parenterální výživě===<br />
Muž, 32 roků, v pokročilém stadiu [[Crohnova choroba|Crohnovy choroby]] (ileitis terminalis), ve stavu těžké [[malnutrice]] byl na parenterální výživě. Laboratorní vyšetření:<br />
*B-glukosa (ne nalačno): 9,8 mmol/l<br />
*S-fosfát: 0,3 mmol/l<br />
*S-albumin: 27 g/l<br />
*S-Ca: 1,96 mmol/l<br />
<br />
'''Otázky:'''<br />
# Jaké je vysvětlení laboratorních hodnot<br />
<br />
{| <br />
| class="portaltitle sbaleno" bgcolor=#00FF00 align=center | '''Odpovědi'''<br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{|style="width: 100%; vertical-align: top; background-color:#FFDAB9;"<br />
|<br />
# Při parenterální výživě se často podává více glukosy než tkáně stačí průběžně utilizovat, a proto nález hyperglykemie bývá častý. O utilizaci glukosy (vstupu glukosy do buněk) svědčí nízká hladina anorganického fosfátu v plasmě. Vstup glukosy do buňky s následnou fosforylací na glukosa-6-fosfát je vždy provázen též přesunem fosfátu z ECT do ICT a jeho využitím při regeneraci ATP. Nízká hodnota albuminu u těžké formy Crohnovy choroby je způsobena exsudativní enteropatií (ztráty plasmatických proteinů sliznicí poškozené části střeva). Nízká hodnota Ca provází snížení albuminu (50% Ca je vázáno na albumin).<br />
|}<br />
|}<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Dědičné metabolické choroby z ukládání glykogenu]]<br />
* [[Energetický metabolismus a jeho poruchy]]<br />
{{Šablona:Patobiochemie metabolických drah (Masopust)}}<br />
=== Zdroj ===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-238-4589-6<br />
| příjmení1 = Masopust<br />
| jméno1 = Jaroslav<br />
| příjmení2 = Průša<br />
| jméno2 = Richard<br />
| titul = Patobiochemie metabolických drah<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Univerzita Karlova<br />
| rok = 1999<br />
| rozsah = 182<br />
| strany = 24−33<br />
}}<br />
<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Patobiochemie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Patofyziologie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_v%C3%BD%C5%BEiva&diff=193873
Zvláštní výživa
2012-05-11T13:27:25Z
<p>Cat.katka: /* Potraviny bezlepkové */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]<br />
__TOC__<br />
Potraviny určené pro zvláštní výživu (podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR 54/2004 Sb) jsou '''potraviny, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu svým'''<br />
*'''zvláštním složením''',<br />
*'''zvláštním výrobním postupem''',<br />
a jsou stanovené pro výživové účely uvedené v této vyhlášce a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.<ref>{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-1735-0<br />
| příjmení1 = Kudlová<br />
| jméno1 = Eva<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Hygiena výživy a nutriční epidemiologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2009<br />
| rozsah = 287<br />
| strany = 82-85<br />
}}</ref><br />
<br />
Pro stanovení výživových účelů platí zvláštní nutriční požadavky skupiny osob:<br />
*jejichž trávicí systém a látková výměna je narušená;<br />
*nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách;<br />
*zdravých kojenců a malých dětí (KDV).<br />
<br />
Kategorie potravin pro zvláštní výživu:<br />
*pro '''počáteční a pokračovací kojeneckou výživu''';<br />
*pro '''obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro KDV''' (dále se uvádí "ostatních příkrmů" – příloha 13);<br />
*pro '''nízkoenergetickou výživu určenou ke snižování tělesné hmotnosti''';<br />
*pro '''zvláštní lékařské účely''';<br />
*'''bez fenylalaninu''';<br />
*'''bezlepkové''';<br />
*pro '''diabetiky''' (s poruchami metabolizmu sacharidů);<br />
*s '''nízkým obsahem laktózy nebo bez laktózy''';<br />
*s '''nízkým obsahem bílkovin'''<br />
*s nízkým, velmi nízkým obsahem nebo '''prostých sodíku''';<br />
*pro '''sportovce nebo osoby při zvýšeném tělesném výkonu'''.<br />
<br />
Označování účelu použití. Je potřebné uvést údaje o:<br />
*zvláštnostech kvalitativního a kvantitativního složení nebo speciálním výrobním procesu;<br />
*nutričním značení v jednotkách: kJ, kcal, B,S,T, ve 100 g/100 ml;<br />
*předepsaném způsobu přípravy, je-li požadován;<br />
*původu bílkoviny (nebo hydrolyzátu bílkovin);<br />
*způsobu uchování a době spotřeby po otevření obalu, je-li to vyžadováno (ne u jednoporcovaných);<br />
*kategorii nebo bližší specifikaci;<br />
*zvláštních nutričních vlastnostech;<br />
*specifických informacích u jednotlivých kategorií těchto potravin.<br />
<br />
Nelze uvádět informace o:<br />
* léčebných a preventivních účincích (u PZLÚ lze uvádět doporučení pro použití);<br />
* tom, že při jejich použití není třeba rady lékaře;<br />
* nelze uvádět pod označením "dietní", "dietetický", "dia".<br />
<br />
==Potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí==<br />
*kojenci do 12 měsíců včetně;<br />
*děti od 1 do 3 let včetně;<br />
===Počáteční kojenecká výživa (KV)===<br />
*je určena pro kojence od narození do 6 měsíců života; může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny; počáteční mléčná KV vychází z bílkovin kravského mléka;<br />
*běžně se nazývá '''počáteční mléko'''.<br />
===Pokračovací kojenecká výživa=== <br />
*je určena pro kojence ve věku 6–12 měs.;<br />
*tvoří základní tekutý podíl postupně se rozšiřující smíšené stravy kojenců;<br />
*nazývaná též '''pokračovací mléko'''.<br />
===Zvláštní druhy kojenecké výživy===<br />
*určena pro nedonošené děti s nízkou porodní hmotností, pro kojence s alergií na mléčnou bílkovinu a pro odstranění rizika alergie na mléčnou bílkovinu ;<br />
*rozlišujeme přípravky s ''vysokým'' nebo ''nízkým stupněm hydrolýzy bílkovin'';<br />
*do této skupiny patří také mléka s ''nízkým obsahem laktózy'', ''antirefluxové mléko'', přípravky k obohacování mateřského mléka na ''zvýšení přívodu energie'' a hmotnosti, přípravky na bázi'' aminokyselin'' pro kojence, výživa na bázi ''sóji''.<br />
<br />
===Potraviny pro obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou pro výživu KDV (příkrmy)===<br />
*Obilné příkrmy:<br />
**obilné kaše;<br />
**obilnomléčné kaše; <br />
**těstoviny varné;<br />
**suchary a sušenky (přímo či rozmělněné).<br />
*Ovocné příkrmy (výživa, přesnídávky, pyré, dezert):<br />
**ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem či jiným fermentovaným mléčným výrobkem;<br />
**ovocnoobilné příkrmy;<br />
**ovocnozeleninové příkrmy.<br />
*Zeleninové příkrmy a polévky.<br />
*Masozeleninové příkrmy a polévky.<br />
*Masové příkrmy.<br />
*Nápoje na bázi ovoce a zeleniny a koncentráty.<br />
<br />
Označování:<br />
*věk konzumenta;<br />
*obsahuje-li lepek pro konzumenty do 6 měs. věku.<br />
<br />
==Potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti==<br />
*Úplná náhrada celodenní stravy;<br />
*náhrada jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|- <br />
! colspan="2" | Dávky (příloha 15) !! denní !! jeden pokrm (zřejmě jídlo) <br />
|-<br />
| colspan="2" | Energie (kcal) || 800–1200 || 200–400<br />
|-<br />
| rowspan="4" | Bílkoviny || (g) || max. 125 ||<br />
|-<br />
| (% energie) || 25–50 || 25–50<br />
|-<br />
| colspan="3" | možný přídavek aminokyselin<br />
|-<br />
| colspan="3" | referenční bílkovina (zákon minima)<br />
|-<br />
| colspan="2" | Tuky (% energie) || max. 30 || max. 30<br />
|-<br />
| colspan="2" | Kys. linolová (g v TAG) || min 4,5 || min. 1 (v denní dávce)<br />
|-<br />
| colspan="2" | Vláknina (g) || colspan="2" | 10–30<br />
|-<br />
| colspan="2" | Vitaminy, min.l. – tab (%) || 100 || 30<br />
|-<br />
| colspan="2" | Draslík || || min. 500<br />
|}<br />
<br />
Upozornění: <br />
* "u citlivých osob může vyvolat projímavé účinky";<br />
* používat jen s doporučením lékaře, max. 3 týdny;<br />
* určeny spotřebitelům nad 18 let.<br />
<br />
Zákaz údajů:<br />
* o rychlosti nebo úbytku hmotnosti;<br />
* o snížení pocitu hladu;<br />
* o zvýšení pocitu sytosti.<br />
<br />
{{podrobnosti|Redukční dieta}}<br />
<br />
==Dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely==<br />
*Jsou to potraviny podávané pod lékařským dohledem nebo na základě doporučení osoby kvalifikované pro oblast výživy lidí, farmacie anebo péče o matku a dítě. <br />
*Jsou určeny pro osoby,u kterých nelze dosáhnout úpravy stravy běžnými prostředky (pacienti s omezenou, poškozenou nebo ''narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny''). <br />
*Patří sem:<br />
**nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy, jsou-li užívány podle návodu výrobce;<br />
**nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, které mohou být jediným zdrojem výživy, jsou-li užívány podle návodu výrobce;<br />
**nutričně nekompletní potraviny s definovaným složením živin, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy, jsou-li užívány podle návodu výrobce.<br />
<br />
Značení:<br />
* kategorie, nutriční značení;<br />
* údaje o osmolalitě;<br />
* údaje o charakteru a původu bílkovin;<br />
* o cílové skupiny spotřebitelů, způsobu použití;<br />
* varování, existuje-li možnost ohrožení osob, kterým není tato potravina určena.<br />
<br />
==Potraviny bez fenylalaninu==<br />
*Obsah fenylalaninu je max.20 mg ve 100 ml/100 g ve stavu určenému ke spotřebě; <br />
*potraviny jsou vyrobené ze surovin přirozeně neobsahujících fenylalanin, u surovin obsahujících fenylalanin je použitý zvláštní technologický postup.<br />
<br />
==Potraviny bezlepkové==<br />
*Potraviny přirozeně bezlepkové (neobsahující žádné složky pšenice (všech druhů), ječmene, ovsa, žita, tritikale); <br />
**povolená je hodnota gliadinu max.1 mg/100 g sušiny.<br />
*Potraviny obsahující složky "lepkových" obilovin;<br />
**povolený je obsah gliadinu do 10 mg/100 g sušiny.<br />
*Nápoje jsou bezlepkové obsahují-li max. 10 mg gliadinu ve 100 ml nápoje.<br />
<br />
==Potraviny určené pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetiky)==<br />
*Pouze označení "vhodné pro diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu" nebo jen "vhodné pro diabetiky".<br />
{{podrobnosti|Diabetická dieta}}<br />
<br />
==Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové==<br />
*Nízký obsah - max. 1 g laktózy ve 100 g/100 ml ve stavu určené ke spotřebě.<br />
*Bezlaktózové - max. 10 mg laktózy ve 100 g/100 ml ve stavu určené ke spotřebě, přítomnost volné galaktózy je vyloučena.<br />
*Určeno pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.<br />
*Obsah laktózy se značí.<br />
<br />
==Potraviny s nízkým obsahem bílkovin==<br />
*Obsahují max. 2 g bílkovin na 1000 kJ energetické hodnoty.<br />
*Určeno pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.<br />
*Obsah bílkovin se značí.<br />
<br />
==Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku==<br />
*Jsou určené pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.<br />
*Obsah sodíku se značí.<br />
{| class="wikitable"<br />
|- <br />
| s nízkým obsahem || 120 mg ve 100 g/ml <br />
|-<br />
| s velmi nízkým || 40 mg ve 100 g/ml<br />
|-<br />
| bez sodíku || 5 mg ve 100 g/ml<br />
|}<br />
<br />
==Potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu==<br />
Jsou to potraviny zajišťující vyšší příjem:<br />
* energie (sacharidů, tuků) a nutrientů zvyšujících využití energetických zdrojů (B1, karnitin, chrom aj.);<br />
* bílkovin, peptidů a aminokyselin, tedy látek podporujících tvorbu svalstva;<br />
* ostatních specifických potravin pro sportovce;<br />
* nápoje, zejména iontové, s cílem '''náhrady minerálů''' se rozlišují na:<br />
** isotonické (osmolalita 290 ± 15 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě)<br />
** hypertonické (osmolalita min. 340 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě)<br />
** hypotonické (osmolalita max. 250 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě)<br />
** ostatní. <br />
<br />
Značení:<br />
* "vhodné pro sportovce", "vhodné při zvýšeném tělesném výkonu";<br />
* údaj o osmolalitě u nápojů iontových;<br />
* "obsahuje kofein", je-li součástí a "není vhodný pro registrované sportovce" (v praxi již není nutné).<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura === <br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-1735-0<br />
| příjmení1 = Kudlová<br />
| jméno1 = Eva<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Hygiena výživy a nutriční epidemiologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2009<br />
| rozsah = 287<br />
| strany = 82-85<br />
}}<br />
===References===<br />
<references/><br />
=== Zdroj ===<br />
{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Perlín<br />
| jméno1 = Ctibor<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/p24462415/<br />
| název = Zvláštní výživa<br />
| citováno = 2012-03-11<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie: Nutriční terapie]]<br />
[[Kategorie: Hygiena]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=%CE%92eta-oxidace&diff=193872
Βeta-oxidace
2012-05-11T13:23:41Z
<p>Cat.katka: typo</p>
<hr />
<div>β-oxidace je cyklický mechanismus k utilizaci mastných kyselin. Produktem je značné množství [[Acetyl-CoA|Ac-CoA]], které postupuje do [[Citrátový cyklus|citrátového cyklu]] a redukované [[koenzym]]y, které jsou využity v [[Dýchací řetězec|dýchacím řetězci]].<br />
<br />
== Obecná β-oxidace ==<br />
Vyšší mastné kyseliny se oxidují v matrix [[mitochondrie]]. Kromě aktivace [[Koenzym A|koenzymem A]] musí [[mastné kyseliny]] od délky 12C použít [[Karnitinový transportní systém|karnitinového přenašeče]], který se nachází mezi vnější a vnitřní membránou mitochondrie. Kyseliny delší 18C se musí nejprve zkrátit na [[Endoplazmatické retikulum|endoplazmatickém retikulu]]<ref name="Duška">{{Citace| typ = kniha| isbn = 80-246-1116-3| příjmení1 = Duška| jméno1 = František| titul = Biochemie v souvislostech, 1.díl – základy energetického metabolizmu| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 2006| rozsah = 165| strany = 77}}</ref> nebo peroxizomu.<br />
<br />
K oxidaci kyselin dochází na β-uhlíku (tj. C3), proto se řetězec jmenuje β-oxidace. Jeho pochod je aerobní a závislý na funkčnosti dýchacího řetězce.<br />
<br />
Enzymy zastoupené v reakcích jsou specifické pro krátké, střední i dlouhé řetězce. Deficit acyl-CoA-dehydrogenasy pro střední řetězce je spojován se syndromem '''[[SIDS|náhlého dětského úmrtí (SIDS)]]''' a '''[[Reyův syndrom|Reyovým syndromem]].''' <ref name="Ledvina"/><br />
V reakcích jsou využity celkem čtyři enzymy:<ref name="Ledvina">{{Citace| typ = kniha| isbn = 978-80-246-1416-8| příjmení1 = Ledvina| jméno1 = Miroslav| kolektiv = ano| titul = Biochemie pro studující medicíny. I. díl| vydání = 2| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 0000| rozsah = 269| strany = 159}}</ref><br />
* '''acyl-CoA-dehydrogenasa''' &ndash; odebírá dva vodíky a předává je FAD<br />
* '''enoyl-CoA-hydratasa''' &ndash; zajišťuje adici vody na dvojnou vazbu, vzniká tím hydroxylová skupina<br />
* '''β-hydroxyacyl-CoA-dehydrogenasa''' &ndash; další dehydrogenací odebírá dva vodíky za vzniku NADH+H<sup>+</sup><br />
* '''thiolasa''' &ndash; lyzuje vzniklý oxoacyl za odštěpení Ac-CoA a připojení HS-CoA na lyzovaný acyl. Tento acyl-CoA je nyní kratší o 2 uhlíky a může se znovu zapojit na začátek cyklu.<br />
<br />
== Přehled reakcí <ref name="Ledvina"/> ==<br />
[[Soubor:Beta-Oxidation1.svg|400px|right|1) Acyl-CoA &ndash; nenasycený acyl-CoA]]<br />
'''1. Acyl-CoA + FAD &rarr; nenasycený acyl-CoA + FADH<sub>2</sub>'''<br />
* na β-uhlíku acyl-CoA dochází k dehydrogenaci a tvorbě dvojné vazby, přičemž se redukuje flavinový koenzym<br />
* katalyzováno [[enzym]]em '''acyl-CoA-dehydrogenasa'''<br />
[[Soubor:Beta-Oxidation2.svg|400px|right|2) Nenasycený acyl-CoA &ndash; 3-hydroxyacyl-CoA]]<br />
<br />
'''2. Nenasycený acyl-CoA + <chemform>H2O</chemform> &rarr; β-hydroxyacyl-CoA'''<br />
* adice vody na dvojnou vazbu<br />
* katalyzováno enzymem '''enoyl-CoA-hydratasa'''<br />
[[Soubor:Beta-Oxidation3.svg|400px|right|3) 3-hydroxyacyl-CoA &ndash; 3-oxoacyl-CoA]]<br />
<br />
'''3. β-hydroxyacyl-CoA + NAD+ &rarr; β-oxoacyl-CoA + [[NAD]]H+H<sup>+</sup>'''<br />
* dehydrogenace hydroxylové skupiny a β-uhlíku za vzniku NADH+H<sup>+</sup><br />
* katalyzováno enzymem '''β-hydroxyacyl-CoA-dehydrogenasa'''<br />
[[Soubor:Beta-Oxidation4.svg|400px|right| 4) 3-oxoacyl-CoA &ndash; Ac-CoA + acyl-CoA(-2C)]]<br />
<br />
'''4. β-oxoacyl-CoA + HS-CoA &rarr; Ac-CoA + acyl-CoA(-2C) '''<br />
* konečný krok, kdy se odštěpí Acetyl-CoA a řetězec se tak zkrátí o dva uhlíky<br />
* katalyzováno enzymem '''thiolasa'''<br />
<br />
==Výtěžek β-oxidace <ref>{{Citace| typ = kniha| isbn = 80-246-1116-3| příjmení1 = Duška| jméno1 = František| titul = Biochemie v souvislostech, 1.díl – základy energetického metabolizmu| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 2006| rozsah = 165<br />
| strany = 78}}</ref>==<br />
Mastné kyseliny jsou bohatým zdrojem jak Ac-CoA, tak vodíků, které redukují příslušné koenzymy FAD a NAD+. Jsou poté využity v dýchacím řetězci. <br />
<br />
Orientační výtěžek pro kyselinu palmitovou (C16) činí:<br />
* 8x Ac-CoA = 80 [[ATP]] (v posledním kroku se ze čtyřuhlíkatého acylu-CoA vytvoří 2x Ac-CoA)<br />
* 7x NADH+H<sup>+</sup> = 17,5 ATP<br />
* 7x FADH<sub>2</sub> = 10,5 ATP<br />
* ztráta 2 ATP pro aktivaci acylu<br />
<br />
Dohromady je tedy teoretický výtěžek 106 ATP.<br />
<br />
==Regulace β-oxidace==<br />
Cyklus je ovlivněn:<ref>{{Citace| typ = kniha| isbn = 978-80-246-1416-8| příjmení1 = Ledvina| jméno1 = Miroslav| kolektiv = ano| titul = Biochemie pro studující medicíny. I. díl| vydání = 2| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 0000| rozsah = 269| strany = 160}}</ref><br />
* enzymem '''karnitintransferázou''', tj. karnitinovým přenašečem<br />
* dostupností '''substrátů (mastné kyseliny, karnitin)'''<br />
* '''odčerpáváním produktů'''<br />
* '''respirační kontrolou'''<br />
<br />
Hormonálně:<br />
* '''[[insulin]]''' &darr; (inhibuje)<br />
* '''[[glukagon]]''' &uarr;, '''[[adrenalin]]''' &uarr; (aktivuje)<br />
<br />
==Modifikovaná β-oxidace <ref>{{Citace| typ = kniha| isbn = 978-80-246-1416-8| příjmení1 = Ledvina| jméno1 = Miroslav| kolektiv = ano| titul = Biochemie pro studující medicíny. I. díl| vydání = 2| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 0000| rozsah = 269| strany = 162}}</ref>==<br />
V případech degradace '''nenasycených mastných kyselin''' nastává modifikace cyklu. Naprostá většina má své dvojné vazby v poloze ''cis''. Do doby, než mechanismus narazí na tuto vazbu, probíhá β-oxidace klasickým způsobem. Poté zasahuje enzym '''izomerasa''', který převede dvojnou vazbu z polohy ''cis'' na polohu ''trans.'' Dále pokračuje oxidace znovu klasickým způsobem.<br />
<br />
Další změnou cyklu je degradace mastných kyselin delších než 18 uhlíků. Zde nastupuje '''[[peroxizom]]''', jehož úlohou je zkracování řetězců pod 18C. Ty jsou poté přijímány mitochondriemi ke zpracování.<br />
<br />
Posledním a málo významným případem je β-oxidace mastných kyselin s lichým počtem uhlíků. V posledním stupni klasické β-oxidace zůstane '''propionyl-CoA''', který se přemění na sukcinyl-CoA. Ten slouží jako substrát v citrátovém cyklu. Je to i jediná výjimka, kdy mastná kyselina může být substrátem glukoneogeneze.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
*[[Citrátový cyklus]]<br />
*[[Dýchací řetězec]]<br />
*[[Acetyl-CoA]]<br />
*[[Karnitinový transportní systém]]<br />
*[[Regulace jednotlivých metabolických drah]]<br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-1416-8<br />
| příjmení1 = Ledvina<br />
| jméno1 = Miroslav<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Biochemie pro studující medicíny. I. díl<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 0000<br />
| rozsah = 269<br />
| strany = 157-162<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-246-1116-3<br />
| příjmení1 = Duška<br />
| jméno1 = František<br />
| titul = Biochemie v souvislostech, 1.díl – základy energetického metabolizmu<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 165<br />
| strany = 75-79<br />
}}<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
[[Kategorie:Biochemie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Rizikov%C3%A9_t%C4%9Bhotenstv%C3%AD_a_novorozenec&diff=193871
Rizikové těhotenství a novorozenec
2012-05-11T13:18:16Z
<p>Cat.katka: závorka</p>
<hr />
<div>Rizikové [[těhotenství]] je těhotenství, při kterém na [[plod]] působí rizikové faktory. Rizikový [[novorozenec]] vyžaduje po propuštění komplexní sledování zaměřené na prevenci, vyhledávání a léčbu specifických následků porodního stresu.<br />
<br />
==Rizikové těhotenství==<br />
Při rizikovém těhotenství působí na plod rizikové faktory (RF). Výsledek působení škodlivých vlivů na plod závisí na vlastnostech a délce působení noxy a na reakci plodu, která závisí na stádiu jeho vývoje. Výsledkem působení rizikového faktoru může být úmrtí plodu, [[vrozené vývojové vady]] (VVV) nebo prenatální nemocnost. Výsledkem může být porod zdravého, zdánlivě zdravého (postižení se projeví později) nebo nemocného novorozence (proto jsou rizikoví novorozenci dlouhodobě sledováni).<br />
<br />
Klasifikace rizikových faktorů je možná z různých pohledů:<br />
* Dle původu – ze strany matky, plodu či [[placenta|placenty]].<br />
* Dle času působení, charakteru apod.<br />
* Dle období (prenatální anamnéza).<br />
<br />
===Rizikové faktory prekoncepčního období===<br />
* [[rodinná anamnéza|Familiární]] výskyt poruch s dědičnou predispozicí ([[monogenně dědičné choroby]], [[dědičné metabolické poruchy]] apod.).<br />
* Nepříznivý osud předchozích těhotenství ([[potrat]]y, [[porod mrtvého dítěte]], děti s VVV, [[předčasný porod|předčasné porody]],…).<br />
* Celkové choroby matky s možným vlivem na plod ([[diabetes mellitus]], chronické choroby ledvin…).<br />
<br />
===Rizikové faktory v těhotenství===<br />
* Působí-li rizikové faktory '''0.–3. týden''' těhotenství, vznikají '''gametopatie''', blastematózy.<br />
** RF: změny v okolí [[nidace]] vajíčka (jizvy, infekce, [[vývojové vady dělohy]], [[RTG]] a [[ionizační záření]]).<br />
** Výsledek působení: většinou [[potrat]] (do 2. týdne reaguje [[embryo]] na případné poškození stylem „''vše nebo nic''“).<br />
** [[Chromozomální abnormality]], VVV zárodečných listů → malformace.<br />
* Působí-li rizikové faktory '''4.–12. týden''' těhotenství, vznikají '''embryopatie'''.<br />
** RF: ionizační záření, [[Léčiva v těhotenství|léky]], chemikálie ([[teratogeny]]), [[Infekce ohrožující plod|některé infekce]], [[hypoxie]], ketonémie, diabetická embryopatie, opakované [[hypoglykemie]].<br />
** Výsledek působení: VVV (efekt závisí na velikosti expozice, na jejím načasování a na dalších faktorech).<br />
* Působí-li rizikové faktory '''po 12. týdnu''' těhotenství, vznikají '''fetopatie'''.<br />
** RF: některé virové infekce, malnutrice (karence živin), intrauterinní hypoxie, imunologický konflikt, [[Fetální erytroblastóza|hemolytická choroba plodu]].<br />
** Výsledek: plod reaguje jako [[novorozenec]] – obranná reakce, zánět orgánů, [[Hypotrofický novorozenec|hypotrofie plodu]].<br />
<br />
==Rizikovost a morbidita při porodu==<br />
Uplatňují se všechny faktory, které mohou zapříčinit časné nebo pozdní postižení až smrt dítěte během porodu.<br />
<br />
Nejčastější rizikové faktory jsou:<br />
* '''Hrozící předčasný porod''' – známky porodní činnosti začínají před ukončením 37. gestačního týdne.<br />
** Nejčastější příčina – ascendentní infekce, insuficience hrdla děložního, špatné sociálně-ekonomické postavení matky.<br />
* '''[[Předčasný odtok plodové vody]]''' (PROM) – pokud [[plodová voda]] odteče více než 12 hod. před porodem, významně stoupá riziko infekce plodu ([[adnátní sepse]]).<br />
** Nejčastější příčina – patologická [[poševní mikroflóra]], která způsobí infekci [[amnion|amnia]].<br />
** Největším rizikem pro plod je kongenitální sepse.<br />
* '''Porušený porodní mechanismus''' – jakákoli odchylka od fyziologického průběhu porodu.<br />
** '''Urychlený porod''' – spontánně probíhající porod, který trvá méně než 3 hodiny.<br />
*** Příčiny – cervikoistmická insuficience, hyperaktivita dělohy, velmi poddajné porodní cesty.<br />
*** Rizika – [[Porodní traumatismus|traumatismus]], [[Hypoxie novorozence|asfyxie]].<br />
** '''Protrahovaný porod''' – trvá-li déle než 20 hod. u primipar, 14 hod. u multipar.<br />
*** Příčina – slabá činnost dělohy, nepravidelnosti porodních cest, poloha plodu.<br />
*** Rizika – trauma, asfyxie, infekce.<br />
** '''Asistovaný porod''' – pomocí kleští či vakuového extraktoru.<br />
*** Cílem je zkrátit II. porodní dobu při protrahovaném porodu, když už [[císařský řez]] není možný.<br />
*** Riziko – [[porodní traumatismus|poranění]].<br />
<br />
Náhlé stavy při porodu:<br />
* Situace, kdy plod akutně ohrožuje hypoxie:<br />
** '''[[abrupce placenty|Abruptio placentae]]''' – traumatem nebo změnou cév ([[hypertenze]], [[eklampsie]]).<br />
*** Ohrožení hypoxií, posthemoragickým šokem, v lehčím případě [[anémie|anémií]].<br />
** '''[[Patologické uložení placenty|Placenta praevia]]''' (vcestné lůžko).<br />
* Chorobné stavy plodu je třeba předvídat a terapeuticky ovlivňovat ([[indukce porodu]], posilňování či tlumení činnosti dělohy, [[císařský řez]], indukce plicní zralosti antenatálními steroidy apod.).<br />
* '''[[Perinatální asfyxie]]''' – akutní porucha placentární výměny plynů.<br />
** Výsledkem je málo O<sub>2</sub> a nadbytek CO<sub>2</sub> ([[respirační acidóza]]), pak se k ní vlivem [[glykolýza|anaerobní glykolýzy]] přidá [[metabolická acidóza]].<br />
** Příčiny – abnormální porodní mechanismus, porodnické krvácení, dlouhodobá hypoxie plodu při rizikové graviditě.<br />
**Hodnotíme [[skóre podle Apgarové]] a [[Acidobazická rovnováha|ABR]].<br />
<br />
==Rizikový novorozenec==<br />
* Rizikový novorozenec vyžaduje po propuštění komplexní '''sledování''' zaměřené na prevenci, vyhledávání a léčbu specifických následků porodního stresu.<br />
* U '''nedonošenců''' je v prvních letech častější výskyt [[apnoická pauza|apnoických pauz]] a [[Syndrom náhlého úmrtí kojence|syndromu náhlého úmrtí kojence]] (SIDS).<br />
** Častější respirační infekce.<br />
** Kombinace těžké [[nedonošenost]]i a intenzivní péče může vyústit v chronickou plicní nemoc ([[Bronchopulmonální dysplázie|bronchopulmonální dysplázii]]). <br />
* Častější vznik [[Průjmová onemocnění|gastroenteritid]] (zejména nekojené děti), časté jsou [[Poruchy vyprazdňování střev|obtíže s vyprazdňováním stolice]] (s diagnózou [[Megacolon congenitum|Hirschprungovy choroby]] u těchto dětí proto opatrně).<br />
* Častější výskyt [[gastroesofageální reflux|gastroesofageálního refluxu]] (GER).<br />
* '''Anémie nedonošených''' – vlivem ztrát krve z poporodních odběrů, poporodní [[hemolýza|hemolýzy]] a nedostatečné [[hematopoéza|hematopoézy]].<br />
** [[Krevní obraz]] bychom měli sledovat u všech [[nedonošenec|nedonošenců]] v prvních 3 měsících.<br />
** Preventivní podávání [[železo|železa]] – od 3. &ndash; 4. týdne života.<br />
** Symptomatické děti ([[neprospívání]], [[tachykardie]], [[srdeční šelest]], poruchy prokrvení) – [[transfúze]] erytrocytové suspenze.<br />
* Nejzávažnější komplikace – '''postižení [[CNS]] a smyslových orgánů'''.<br />
** Může dojít ke krvácení, dilataci komor krví, [[hydrocefalus|hydrocefalu]]…<br />
** Může dojít naopak k ischémii a rozvoji [[periventrikulární leukomalacie]].<br />
** Většinu poškození zjistíme až do 2 let.<br />
** Může se projevit poruchou hybnosti ([[dětská mozková obrna]]), opožděným mentálním vývojem, příp. [[poruchou chování]] (LMD – [[Lehká mozková dysfunkce]]).<br />
* '''[[Retinopatie nedonošených]]''' (ROP) – vazoproliferativní onemocnění nezralé sítnice způsobené narušením normálního vývoje tvořících se cév sítnice; podle stupně postižení dochází k rozvoji strabismu, [[amblyopie]], [[myopie]], v nejhorších případech ke ztrátě zraku, slepotě.<br />
** I bez retinopatie mají nedonošenci častější [[Oko (biofyzika)/Vady oka|myopie]], [[strabismus|strabismu]] a [[astigmatismus|astigmatismu]].<br />
* Porodní stres zvyšuje '''riziko postižení sluchu''' (až do hluchoty), včasná diagnostika má je velmi důležitá pro včasné zahájení léčby.<br />
** Proto se u nedonošenců doporučuje vyšetřit [[otoakustické emise]] či [[sluchové kmenové evokované potenciály]] během 1. roku života.<br />
* Prognóza nedonošenců – při váze nad 1500 g obvykle příznivá, pod 1000 g je asi 20% riziko těžkého postižení.<br />
* Nedonošence očkujeme podle normálního očkovacího kalendáře, podle chronologického věku.<br />
<br />
===Novorozenec drogově závislé matky===<br />
* Po porodu se může vyvinout '''neonatální abstinenční syndrom''' (akutní poporodní stav s přítomností řady nespecifických příznaků).<br />
* Abúzus je navíc často spojen i s infekcemi ([[hepatitidy]], [[syfilis]], [[HIV]]).<br />
* Nejčastější látky – '''[[opiáty]]''' ([[kodein]], [[heroin]], [[metadon]], [[morfin]]), '''[[barbituráty]]''', '''[[alkohol]]''', [[amfetamin]], [[kokain]], [[marihuana]], [[diazepam]].<br />
* Časté klinické příznaky abstinenčního syndromu – vysoce laděný křik, krátká doba spánku po jídle, zvýšený Moroův reflex, třes, hypertonie, křeče, problémy s krmením, [[zvracení (pediatrie)|zvracení]], řídká vodnatá stolice, [[horečka]], [[tachypnoe]], [[tachykardie]].<br />
* Příznaky se obvykle objeví v prvních hodinách až prvních 3 dnech (u opiátů mohou přetrvávat i 3&ndash;6 měsíců).<br />
* Abúzus v těhotenství může způsobit – [[předčasný porod]], [[Intrauterinní růstová retardace|intrauterinní růstovou retardaci]] (IUGR), teratogenní vliv se zkoumá.<br />
* [[Fetální alkoholový syndrom]] – [[Novorozenci s nízkou porodní hmotností|nízká porodní hmotnost]], mikrocefalie, typická facies s vyhlazeným filtrem, opoždění jemné motoriky a snížení intelektu.<br />
* Včasná diagnostika bývá obtížná, matky závislost většinou tají.<br />
* Nejčastější '''průkaz''' – biochemické vyšetření moči matky a novorozence, analýza smolky pro přítomnost návykových látek.<br />
* '''Terapie''' – [[fenobarbital]] ([[křeče]]), [[tinctura opii]], event. [[diazepam]].<br />
** Dávkování závisí na '''skórování abstinenčního syndromu dle Finneganové'''.<br />
* '''Prognóza''' – problém dětí je dlouhodobý, zdravotní i sociální, často je diskutovaný problém [[Syndrom náhlého úmrtí kojence|SIDS]].<br />
<br />
===Diabetická fetopatie===<br />
{{Podrobnosti|Novorozenec diabetické matky}}<br />
<br />
* '''Novorozenec diabetické matky''' – '''hypertrofie''' (nad 90. percentilem), '''zvýšený výskyt vrozených vad''' (5&nbsp;% vs. 3&nbsp;% v běžné populaci), komplikací po porodu a v prvních dnech je [[hypoglykémie]], [[syndrom dechové tísně]], [[polycytémie]] a [[hyperbilirubinemie]].<br />
* Příčinou je [[hyperglykemie]] matky spojená s hyperinzulinismem plodu, který vede ke zvýšenému ukládání tuku a [[glykogen]]u.<br />
* Hyperinzulinemie způsobuje po porodu hypoglykemii.<br />
<br />
==Infekce matky v graviditě==<br />
{{Podrobnosti|Infekce ohrožující plod}}<br />
<br />
* STORCH: [[Vrozená syfilis|'''S'''yfilis]], [[Toxoplazmóza|'''T'''oxoplasmosis]], '''O'''thers, [[zarděnky|'''R'''ubeola]], '''C'''ytomegalovirus, '''H'''erpes simplex.<br />
<br />
* Obrazem kongenitální toxoplazmózy je '''Sabinova trias''' (tetráda):<br />
*:* mikrocefalie,<br />
*:* mozkové kalcifikace,<br />
*:* chorioretinitis,<br />
*:* (křeče).<br />
<br />
* Obrazem konatálně získaných zarděnek je '''Greggův syndrom''':<br />
*:*hluchota (5&nbsp;%),<br />
*:*slepota – [[katarakta]], [[retinopatie]] (50&nbsp;%),<br />
*:*vrozené srdeční vady ([[Otevřená Botallova dučej|ductus Bottali apertus]], [[aortální stenóza]]),<br />
*:*[[mikrocefalie]], [[hepatosplenomegalie]].<br />
<br />
==Infekce spojené s porodem==<br />
* '''Infikovaný potrat''' (endotoxinový šok, leukopenie, [[trombocytopenie]], vysoký [[hematokrit]]).<br />
* '''Ascendentní infekce''' (po odtoku plodové vody, [[streptokoky]], [[Escherichia coli|E. coli]]).<br />
* Infekce po dg. výkonech ([[amniocentéza]], [[odběr choriových klků]], [[fetoskopie]]…).<br />
* '''Puerperální sepse''' ([[residua post partum]], [[mastitida]]).<br />
* Infekce v graviditě mají těžší průběh.<br />
* Předpokladem kongenitální infekce je přítomnost agens v krvi.<br />
* Febrilní stav během porodu je indikací k císařskému řezu.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2009|url = http://www.jirben.wz.cz/}}<br />
===Literatura===<br />
* {{Citace|typ = kniha|korporace =|příjmení1 = Hrodek |jméno1 = O|příjmení2 = Vavřinec |jméno2 = J|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1 |místo = Praha|vydavatel = Galén |rok = 2002 |rozsah = 767|strany = 85-88 |isbn = 80-7262-178-5 |url =}}<br />
* {{Citace|typ = kniha|korporace =|příjmení1 = Šašinka |jméno1 = M|kolektiv = ano|titul = Pediatria, zv. I a II|vydání = 1 |místo = Košice|vydavatel = Satus |rok = 1998 |rozsah =|edice = |svazek =|isbn = 9788089171491 |strany =|url =}}<br />
<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Neonatologie]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Potravn%C3%AD_dopl%C5%88ky&diff=193869
Diskuse:Potravní doplňky
2012-05-11T13:09:04Z
<p>Cat.katka: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Tereza, 28. 3. 2012<br />
|synonyma_a_název<br />
|členění_a_nadpisy<br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování<br />
|pravopis<br />
|typografie = Cat.katka, 11. 5. 2012<br />
}}</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Potravn%C3%AD_dopl%C5%88ky&diff=193861
Potravní doplňky
2012-05-11T12:54:03Z
<p>Cat.katka: typo</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
Pro lidský organismus je důležitá celá řada výživových látek, nutrientů. Jsou to jednak hlavní živiny, které jsou nositeli energie (kalorifery), tj. bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a cukry (sacharidy). Kromě toho je celá řada biologicky aktivních látek, které mohou být součástí hlavních živin, ale nemusí. Tyto nutrienty jsou esenciální. Mezi složky hlavních živin, které patří mezi esenciální nutriční faktory, jsou např. mastné kyseliny a fosfolipidy u lipidů, aminokyseliny jako složky bílkovin, vláknina jako složka sacharidů. Dále existují esenciální výživové složky, které nelze zařadit mezi hlavní živiny. Jsou to vitaminy a minerální látky spolu se stopovými prvky.<br />
<br />
== Vývoj stravování ==<br />
Během vývoje lidské společnosti se měnilo zatížení lidského organismu a tím i jeho potřeby. Tyto změny jsou dvojího charakteru. Snížení těžké a namáhavé práce vyústilo ve snížení energetické potřeby, tedy potřeby hlavních živin. Protože hlavní živiny obsahují i esenciální faktory, je snížený příjem hlavních živin doprovázen i snížením příjmu esenciálních faktorů. K tomu přistupuje i druhý faktor, a tím je vyšší potřeba biologicky aktivních látek pro zachování a posílení imunity organismu, daná změnami životního prostředí. Jaké jsou možnosti tuto situaci řešit?<br />
<br />
Odborná veřejnost se shodla na tom, že ideální je pestrá strava, která za normálních okolností zajistí všechny potřebné výživové faktory. Problém je dosažení "normálních okolností" pro všechny populační skupiny. Stravovací zvyklosti ovlivňuje měnící se životní styl (letmé stravování a užití rychlého občerstvení, sedavé zaměstnání) a úroveň individuálního a rodinného stravování. V různých zemích existují populační skupiny s nižším příjmem vitaminů a minerálních látek než jsou doporučení pro jejich příjem. Především se jedná o železo, jód, ale v některých případech i o vitamin B2 (riboflavin), vitamin B6 (pyridoxin), vitamin A, vitamin E, vitamin D a vápník. Významně se rozšířily i znalosti o působení kyseliny listové. Další deficity lze nalézt u stopových prvků (selen, chrom, zinek, bor, mangan aj.). Tady se nabízí další cesta řešení těchto nedostatků, a to je doplnění těchto nedostatkových esenciálních výživových faktorů. Na světě se objevují potravní doplňky.<br />
<br />
== Zákon o potravinách ==<br />
Zákon o potravinách definuje potravní doplňky jako nutriční faktory s významným biologickým účinkem, kam zařazuje vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky. Jejich aplikace do spotřeby potravin je dle zákona dvojí, a to buď formou obohacování vyráběných potravin, anebo formou zvláštních preparátů, tzv. potravin pro zvláštní výživu.<br />
<br />
=== Obohacování potravin ===<br />
Obohacování potravinářských výrobků vitaminy nebo minerálními látkami a stopovými prvky lze provádět několika formami. Může se jednat o '''fortifikaci''', tj. přidávání biologicky aktivních látek, které v surovině nejsou obsaženy. Anebo lze u potravinářských výrobků provést '''restituci''', tj. doplnění obsahu živin ve výrobku nebo pokrmu na hodnotu odpovídající kvalitní čerstvé surovině. Třetím možným způsobem je '''standardizace''', která znamená přidání potravinových doplňků do výrobku tak, aby se kompenzovaly přirozené rozptyly nutriční hladiny těchto látek v surovině a tím i ve finálním výrobku.<br />
<br />
Pak je tu druhá možnost řešení tohoto problému, a tím jsou různé preparáty vitaminů, minerálních látek a stopových prvků ve formě koncentrátů potravních doplňků jako součást samostatného trhu potravin. U některých minerálních látek a stopových prvků se využívá možnosti vázání těchto nutrientů na kvasničnou bílkovinu při její kultivaci. Jde např. o chrom a další prvky. Zde je nutné rozlišit léky od potravních doplňků. Velmi dobře propracovaná nizozemská potravní a farmaceutická legislativa tyto dvě kategorie jasně odlišuje. Do skupiny '''potravních doplňků''' jsou zařazeny produkty, které splňují alespoň jednu z uvedených podmínek:<br />
* jedná se o produkty, které se tradičně používají jako potravina<br />
* produkt obsahuje několik složek s různým účinkem – mechanismus biologického (biochemického) působení nelze vysvětlit pomocí specifické charakteristiky složení.<br />
<br />
Tato definice se již také blíží novým druhům potravinářských výrobků, pro které se razí označení funkční potraviny, kde je nutné z pohledu legislativy také jasně vymezit hranici mezi léky a potravinami. Funkční potraviny jsou takové potraviny, které buď využívají možnosti použití potravních doplňků, nebo přirozených extraktů z surovin, anebo naopak odstraňují z výrobku některé nežádoucí látky a tím ji činí lépe využitelnou v lidské výživě.<br />
<br />
Druhým oříškem k rozlousknutí je rozlišení potravních doplňků jako samostatného zboží a potravních doplňků jako potravinářských aditiv. Zrušením pojmu poživatiny česká potravní legislativa řadí obě skupiny těchto látek mezi potraviny. Podle vyjádření evropských expertů v EU převažuje názor, že se jedná o dvě samostatné skupiny zboží, pro které by měly platit samostatné vyhlášky. I pro tyto tzv. funkční potraviny platí v ČR zásada, že musí vyhovovat podmínkám pro výrobu potravin pro zvláštní výživu. Pak také mohou být deklarovány jejich pozitivní účinky na lidské zdraví. Jsou to potravinářské výrobky, které přispívají k prevenci chorob výživou a které posilují lidský imunitní systém, legislativně označované jako doplňky stravy.<br />
<br />
Volné použití doplňků stravy i potravinových doplňků může v některých případech sebou přinést riziko předávkování. Proto odborníci nesouhlasí s tradičním způsobem doporučení, které vychází z násobku doporučené dávky (1 až 3 krát), ale stále častěji připomínají potřebu stanovit horní hranice nezávadnosti, a to jak pro krátkodobou, tak i dlouhodobou spotřebu. Toto je snadné dodržet tam, kde potravní doplňky jsou součástí potravinářských výrobků. U volně prodávaných preparátů (doplňků stravy) si může spotřebitel sám způsobit újmu na zdraví tím, že se příslušným preparátem předávkuje. Proto při spotřebě preparátů s vitaminy i minerálními látkami a stopovými prvky je důležité dbát návodů na jejich používání a poradit se s odborným lékařem. Rizika předávkování jsou především u vitaminu A, kde je možno si poškodit zdraví i při nadměrném konzumu potravin s vysokým obsahem tohoto vitaminu. Byla popsána otrava retinolem (vitaminem A) po denní konzumaci tresčích jater po delší dobu. Podobně rizikový je i vitamin D, dále preparáty s fluorem (v nadměrných dávkách může způsobit křehkost kostí) a selenem. Nadbytek železa je rovněž považován za rizikový.<br />
<br />
Náš trh je zásoben potravinami s obsahem potravních doplňků relativně dobře, a to od domácích výrobců i z dovozu. Pro orientaci spotřebitele je důležité, zda výrobce anebo distributor uvádí na obalu nutriční přínos těchto výrobků, tedy obsah významných výživových faktorů. Dobří výrobci tak činí a to také může sloužit spotřebitelům na orientaci na dobré výrobce. Dnes pro dobrého výrobce platí nejen úzkostlivá péče o to, aby jeho výrobky byly zdravotně nezávadné, jiné se totiž na našem trhu vůbec nesmějí objevit, ale aby byly i přínosem k prevenci chorob a posílení zdraví výživou. <br />
<br />
Závěrem je možno konstatovat, že ideálním řešením je spotřeba pestrého sortimentu potravin s vysokým obsahem ovoce a zeleniny, které jsou hlavním dárcem minerálních látek, stopových prvků a vitaminů. Pro zajištění dostatečné hladiny vápníku je důležité mléko a mléčné výrobky, pro příjem jodu mořské ryby a používání jodované soli i v průmyslových potravinářských výrobcích, živočišné bílkoviny jsou cenným zdrojem železa, citrusové ovoce neopominutelným vitaminu C. Doplňky stravy ve formě tablet jsou cenné všude tam, kde je porušena spotřeba přirozených zdrojů těchto nutrientů nebo je nedostatečná z mnoha různých důvodů. A vlastní konzum preparátů by měl být uvážený. Reklamy typu "nejkomplexnější vitaminový preparát" by měla nechat konzumenta chladným, protože v žádném případě spotřebitel nepotřebuje získávat všechny vitaminy jen z preparátů, ale stačí mu na to přirozená strava. Například niacin, antipelagrický vitamin, již dávno není u naší běžné populace deficitním. Navíc se spotřebitel může orientovat na potravinářské výrobky typu funkčních potravin, které v sobě v mnoha případech požadované potravní doplňky již obsahují. Takže: kupujete-li si preparáty s potravními doplňky, čiňte tak uvážlivě a s rozmyslem. Jsou vhodné především pro zátěžové podmínky, pro preventivní ochranu před možnými karencemi a posílení imunitních systémů. A nebojte se poradit se svým lékařem. <br />
<br />
== Konkrétní faktory ==<br />
{{Poznámka|(pro informaci a doplnění znalostí studentů, nebude předmětem zkoušky z nutriční ekonomie).}}<br />
=== Vitaminy ===<br />
'''Vitaminy''' jsou katalyzátory biochemických reakcí v organismu živočichů, které si tyto organismy nejsou schopni sami připravit a musí je získat potravou. Stačí jich malé množství. Jsou součástí některých důležitých enzymů. Z praktických důvodů je rozdělujeme na rozpustné v tucích (A, D, E a K) a na rozpustné ve vodě (komplex vitaminů skupiny B a vitamin C). Z praktického hlediska jsou důležité ty vitaminy, které se v naší stravě objevují v nedostatkových množstvích, mohou tedy způsobit avitaminózy.<br />
<br />
'''Vitamin A''' (retinol) je nezbytný pro dobré vidění, podporuje imunitní systém, je odpovědný za růst a diferenciaci buněk tkání (epitel a kosti). Je obsažen v živočišných zdrojích, především v játrech. Jeho provitaminy jsou β-karoten a karotenoidy, která mají antioxidační vlastnosti, tedy působí jako lapače volných radikálů. Pro průměrného spotřebitele je denní dávka retinolu 850–1200 μg. Při nadměrném konzumu jater např. tresčích, hrozí onemocnění z nadbytku vitaminu A.<br />
<br />
'''Vitamin D''' tvoří skupina látek s antirachitickou aktivitou. Podílí se na metabolismu vápníku, tedy na tvorbě kostí. Jeho hlavními zdrojem jsou rybí tuk a ryby vůbec. Jedna jeho složka se syntetizuje v kůži působením UV paprsků (slunečního záření) z derivátu cholesterolu. Denní potřeba se blíží k 5 mg. Při předávkování hrozí poškození ledvin, kalcifikace měkkých tkání až smrt. <br />
<br />
'''Vitamin E''' má rovněž výraznou antioxidační účinnost, je nezbytný pro reprodukci, účinně působí při prevenci aterosklerózy, kardiovaskulárních onemocnění a dalších chorob. Připisuje se mu i zpomalování procesu stárnutí. Je obsažen v rostlinných olejích, obilovinách, vejcích a mléčných produktech. Rafinací těchto surovin se ale ztrácí. Jeho doporučená dávka se pohybuje kolem 10 mg.<br />
<br />
'''Vitamin K''' se rovněž vyskytuje v několika formách. Je potřebný k zastavení krvácení a podílí se na metabolismu vápníku (tvorba kostí). Je obsažen v listové zelenině, zeleném čaji, soje, obilovinách, vejcích, mléčných výrobcích. Potřeba je odhadnuta na 60–80 mg denně pro dospělého člověka.<br />
<br />
'''Vitamin B1''' (thiamin) ovlivňuje především metabolismu sacharidů a podílí se na vedení nervových impulsů. Jeho nedostatek vede k nervovým a kardiovaskulárním potížím. Vzhledem k tomu, že organismus si thiamin neumí uložit, je potřeba denního přívodu cca 1,4 mg. Vyskytuje se prakticky v celém potravním koši, bohatým zdrojem jsou kvasnice.<br />
<br />
'''Vitamin B2''' (riboflavin) je koenzymem velkého počtu enzymů, působících v systému dýchání a přenosu kyslíku. Nedostatek se projevuje záněty sliznic a spojivek, poruchami na kůži, padáním vlasů. Je také obsazen téměř ve všech potravinách, ale v malých množstvích. Hlavními zdroji jsou mléko, kvasnice a játra. Denní doporučená dávka činí 1,6 mg.<br />
<br />
'''Niacin, kyselina nikotinová''' působí při získávání energie v tkáních konverzí všech tří hlavních živin. Při jeho nedostatku vzniká onemocnění zvané pelagra. Vzhledem k jeho širokému výskytu v potravinách a bohatému přívodu i jeho provitaminu – tryptofanu, nehrozí karence v důsledku špatné výživy, a to i pří relativně vysoké denní potřebě 18 mg.<br />
<br />
'''Kyselina pantotenová''' se účastní ve formě koenzymu A na syntéze mastných kyselin a sterolů a celé řady dalších látek. Je součástí imunitních systémů a podílí se na tvorbě protilátek. V potravinách je všudypřítomná. Doporučuje se denní potřeba 6 mg.<br />
<br />
'''Kyselina listová''' je jedním z antianemických faktorů, podlí se na přenosu genových informací mezi buňkami a na metabolismu bílkovin, působí v prenatálním věku proti rozštěpům rtů a patra. Denní doporučená dávka v ČR je 200 μg, , těhotenství 400 μg, v některých zemích se doporučuje spotřeba až 1 mg denně. Jejími zdroji je zelenina, kvasnice a obiloviny, při kuchyňské úpravě potravin je značně labilní. Ztráty mohou snadno dosáhnout až 90 %.<br />
<br />
'''Vitamin B12''' se vyskytuje výhradně v živočišných zdrojích. Ovlivňuje tvorbu krvinek, bílkovin a nervových buněk, zlepšuje odolnost proti infekci. Jeho potřeba je minimální – pouhé 1–3 g denně, v ČR 1 g. Zásoby v játrech vystačí na zásobení 10–12 let při čisté veganské stravě.<br />
<br />
'''Vitamin B6''' je součástí enzymů podílejících se na syntéze aminokyselin a podílí se na uvolňování energie z glykogenu a na imunosystémech. Tento vitamin je všudypřítomný a jeho potřeba je 20 g na 1 g bílkovin, tedy v průměru 1,2 mg denně.<br />
<br />
'''Vitamin C''' (kyselina askorbová) zastává v lidském organismu řadu funkcí. Má značný antioxidační účinek, chrání před únavou, posiluje odolnost organismu proti různým onemocněním. Jeho nedostatek vyvolává skorbut (kurděje). Doporučuje se spotřeba kolem 70 mg denně, ale i 200 mg jako antioxidantu. Je obsažen především v ovoci (citrusovém) a zelenině, jeho významným zdrojem jsou i brambory vzhledem k jejich relativně vysokému příjmu. Při tepelné úpravě dochází k jeho ztrátám.<br />
<br />
=== Minerální a stopové prvky ===<br />
'''Minerální a stopové prvky''' jsou pro lidský organismus, a nejen pro lidský, velmi důležité. Jejich relativně malá množství na úrovní denní potřeby miligramů či mikrogramů ovlivňují důležité biochemické pochody. Jejich nezbytnost spočívá v tom, že organismus člověka a živočichů si je nedovede sám vytvořit, ale musí je dostat spolu s potravou. Jejich význam vzrostl v posledních letech v souvislosti s novými fyziologickými objevy jejich funkce a působení. Důležité je i to, že byly objeveny vzájemné vazby mezi jednotlivými složkami minerálních látek a stopových prvků navzájem i ve vazbě na příjem vitaminů.<br />
<br />
V současné době se minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy (denní potřeba nad 100 mg), mikroelementy (denní potřeba do 100 mg) a stopové prvky (potřeba v řádu μg). Potřeba byla popsána celkem u 24 prvků bez dalších pěti významných prvků, ze kterých jsou složeny základní živiny (uhlík, vodík, kyslík, dusík a síra). Problémem příjmu minerálních látek a stopových prvků je to, že existují tří pásma jejich příjmu: deficitní, optimální a toxické. Pro využití je také důležité v jaké formě se jednotlivé prvky vyskytují, tedy v jakých sloučeninách. Je zajímavé konstatovat, že mezi stopové prvky patří také některé elementy, které jsou známy jako toxické, např. kadmium, arsen, hliník, vanad aj. Vždy tedy závisí na celkovém množství jejich příjmu a formě, ve které se vyskytují. Všimněme si tedy jednotlivých nejdůležitějších minerálních látek a stopových prvků.<br />
<br />
'''Vápník''' je prvek, který je z minerálních látek v lidském těle zastoupen v největším množství. V podstatě je obsažen výhradně v kostech a zubech. Jeho dostatečný příjem je důležitý zejména u dětí a mládeže při růstu a tvorbě kostry. Denní potřeba je u dětí do 6 měsíců 400 mg, do 1 roku 600 mg a pak se zvyšuje až na 1500 mg. Nedostatek vápníku spolu s dalšími karencemi nutrientů (vitamin D, vitamin K, hořčík, fluor a další nutrienty) může vést k vzniku choroby osteoporózy, což je řídnutí kostí. Ohroženy jsou zejména ženy po menopauze. V potravě je hlavním zdrojem vápníku mléko a mléčné výrobky, v mnohem menší míře zelenina typu květáku, brokolice a kapusty, olejnatá semena (mák, mandle, mnohem méně soja).<br />
<br />
'''Fosfor''' tvoří asi 1 % hmotnosti těla (700 g). Má velký význam pro strukturu kostí, pro transformaci energie ve svalech, jako genetický činitel a pro syntézu bílkovin, je součástí fosfolipidů v buněčných membránách. Potřeba i doporučená spotřeba je téměř shodná s vápníkem. Bohatými zdroji jsou všechny potraviny živočišného původu, ořechy, luštěniny a mouka. Deficit fosforu je zcela ojedinělý, nadbytek fosforu může vyvolat deficit železa, fosforečnany znesnadňují absorpci vápníku (např. v tavených sýrech).<br />
<br />
'''Sodík a draslík''' spolu s chlorem jsou důležité pro regulaci osmotického tlaku, obsahu vody a acidobazické rovnováhy. Průměrný dospělý člověk (70 kg) obsahuje cca 92 g sodíku a 125 g draslíku. Základní potřeba sodíku není vyšší než 0,5 g soli denně, skutečná spotřeba dosahuje hodnot kolem 10 g/d. Vysoký krevní tlak je dáván do souvislosti s vysokých příjmem Na. U sodíku není problémem jeho nedostatek, protože je všudypřítomný. Potřeba draslíku je kolem 1 g/d, spotřeba je asi 2–4 krát vyšší. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, akumulací tekutin, poruchou nervového systému a ledvin. <br />
<br />
'''Hořčík''' zvyšuje odolnost proti onemocněním, je kofaktorem řady enzymů, je nezbytný pro normální funkci svalů. Jeho obsah v těle dospělého jedince je asi 25 g, vstřebává se z potravy asi ze 40 %. Denní potřeba se pohybuje mezi 300–400 mg v závislosti na pohlaví a stáří. Je obsažen především v potravinách rostlinného původu, které obsahují chlorofyl. Deficit hořčíku hrozí při těhotenství, nadměrné spotřebě alkoholu a některých onemocněních (diabetes, onemocnění ledvin, hypertenze apod.).<br />
<br />
'''Železo''' se podílí především na přenosu kyslíku a elektronů, tedy oxidačně-redukčních procesech. Je obsaženo v krevním hemu a nehemových bílkovinách (enzymy, transferin aj.). Projevy deficitu jsou anemie, narušené funkce termoregulace a imunitního systému, únava a další projevy. Hlavními zdroji jsou masné, drůbeží a rybí výrobky a vnitřnosti, ořechy a luštěniny. Denní doporučení pro muže je 10 mg, pro ženy ve fertilním věku 15 mg (ztráty menstruací). Při nadměrných dávkách, daných např. nadměrnou suplementací, hrozí otravy železem: krvavé průjmy, zvracení, genetické poruchy, kardiovaskulární nemoci v důsledků vzniku oxidačních radikálů.<br />
<br />
'''Zinek''' jako součást enzymů umocňuje působení inzulinu (spolu s chromem), jeho deficit vede k vývojovým vadám, snižování příjmu potravy a k narušení imunitního systému. Je obsažen v mase a rybách, také obilovinách a mléčných výrobcích. Fytáty výrazně snižují jeho využitelnost (z 50 až na 15 %). Jeho potřeba se pohybuje v mezích 4–8 mg/d z dobrých zdrojů. <br />
<br />
'''Jodu''' obsahuje lidské tělo cca 15–25 mg, především ve štítné žláze, kde je nepostradatelnou složkou hormonů této žlázy. Nedostatek jodu vede ke vzniku strumy (zvětšení velikosti i počtu buněk štítné žlázy), ale následně až k endemickému kretenismu. Nedostatek jodu také vede ke zpomaleným reflexům, zhoršené paměti, apatii, depresím apod. Doporučený denní příjem jodu pro dospělé je 150 μg (těhotné a kojící matky 200 μg). Zdrojem jodu jsou především mořské ryby, játra, mléko a další potraviny. Obsah jodu závisí na stanovišti, jodu ubývá od moře do vnitrozemí. Celkový nedostatek jodu se řeší jodací potravin, především soli kuchyňské. Za celoživotní limit denního příjmu jodu se považuje 1 mg na osobu.<br />
<br />
'''Fluor''' významně snižuje náklonnost zubní skloviny k jejímu porušení kyselinami produkovanými ústními bakteriemi. Denní potřeba fluoru u dospělých je 1,5–4 mg. Příjem z potravin činí do 1 mg/ za den, fluoridovanou vodou do 2 mg za den. Již 2–3krát vyšší než doporučená spotřeba fluoru vede ke křehkosti a lomivosti zubů u dětí, toxické dávky jsou 20–80 mg denně, což vede k hypermineralizaci kostí.<br />
<br />
'''Selen''' jako antioxidant brání tvorbě peroxidů, oddaluje proces stárnutí, zvyšuje účinnost imunitního systému, brání vzniku mutací a malignit. Doporučený příjem byl stanoven na 55–70 μg denně (0,1 μg/g diety). Dávky nad 2 μg/g diety vedou již ke chronické intoxikaci. Jeho obsah v potravinách je značně proměnlivý a jeho využitelnost závisí na formách výskytu. Nejvyšší obsah mají paraořechy (250 μg/100 g), ledviny (150) a krabí maso (85), mnohem méně ho je v mléce a zelenině (kolem 2μg/100 g). Rizikové skupiny jsou senioři (konzumují málo masa), vegetariáni, mladí lidé s nevyváženým příjmem potravin, těhotné a kojící ženy a kuřáci.<br />
<br />
'''Bor''' se zatím u živočichů neprojevil jako deficitní. Denní potřeba se odhaduje na 2 mg, spotřeba na 2–20 mg/d. Je obsažen ve všech skupinách potravin. Jeho funkce zatím nebyla do důsledků objasněna, předpokládá se, že je metabolickým regulátorem anebo stabilizátorem buněčné membrány.<br />
<br />
== Terminologická připomínka ==<br />
'''Potravní doplňky''' jsou látky, přidávané do potravin při jejich zpracování a mající nutriční či biologickou hodnotu.<br />
<br />
'''Doplňky stravy''' jsou směsi biologicky aktivních látek, určené k přímému konzumu. Vetšinou bývají v lékové formě (tabletky, dražé, apod.).<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vitaminy]]<br />
* [[Minerální látky v potravě]]<br />
* [[Stopové prvky|Stopové prvky v potravě]]<br />
=== Zdroj ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Perlín<br />
| jméno1 = Ctibor<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/p15871556/<br />
| název = Potravní doplňky<br />
| citováno = 2012-03-11<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie: Nutriční terapie]]</div>
Cat.katka
https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Potravn%C3%AD_dopl%C5%88ky&diff=193855
Potravní doplňky
2012-05-11T12:17:15Z
<p>Cat.katka: /* Minerální a stopové prvky */ typo</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
Pro lidský organismus je důležitá celá řada výživových látek, nutrientů. Jsou to jednak hlavní živiny, které jsou nositeli energie (kalorifery), tj. bílkoviny, lipidy (tuky) a sacharidy. Kromě toho je celá řada biologicky aktivních látek, které mohou být součástí hlavních živin, ale nemusí. Tyto nutrienty jsou esenciální. Mezi složky hlavních živin, které patří mezi esenciální nutriční faktory, jsou např. mastné kyseliny a fosfolipidy u lipidů, aminokyseliny jako složky bílkovin, vláknina jako složka sacharidů. Dále existují esenciální výživové složky, které nelze zařadit mezi hlavní živiny. Jsou to vitaminy a minerální látky spolu se stopovými prvky.<br />
== Vývoj stravování ==<br />
Během vývoje lidské společnosti se měnilo zatížení lidského organismu a tím i jeho potřeby. Tyto změny jsou dvojího charakteru. Snížení těžké a namáhavé práce vyústilo ve snížení energetické potřeby, tedy potřeby hlavních živin. Protože hlavní živiny obsahují i esenciální faktory, je snížený příjem hlavních živin doprovázen i snížením příjmu esenciálních faktorů. K tomu přistupuje i druhý faktor, a tím je vyšší potřeba biologicky aktivních látek pro zachování a posílení imunity organismu, daná změnami životního prostředí. Jaké jsou možnosti tuto situaci řešit?<br />
Odborná veřejnost se shodla na tom, že ideální je pestrá strava, která za normálních okolností zajistí všechny potřebné výživové faktory. Problém je dosažení "normálních okolností" pro všechny populační skupiny. Stravovací zvyklosti ovlivňuje měnící se životní styl (letmé stravování a užití rychlého občerstvení, sedavé zaměstnání) a úroveň individuálního a rodinného stravování. V různých zemích existují populační skupiny s nižším příjmem vitaminů a minerálních látek než jsou doporučení pro jejich příjem. Především se jedná o železo, jód, ale v některých případech i o riboflavin, vitamin B6 (pyridoxin), vitamin A, vitamin E, vitamin D a vápník. Významně se rozšířily i znalosti o působení kyseliny listové. Další deficity lze nalézt u stopových prvků (selen, chrom, zinek, bor, mangan aj.). A tady se nabízí další cesta řešení těchto nedostatků, a to je doplnění těchto nedostatkových esenciálních výživových faktorů. Na světě se objevují potravní doplňky.<br />
== Zákon o potravinách ==<br />
Zákon o potravinách definuje potravní doplňky jako nutriční faktory s významným biologickým účinkem, kam zařazuje vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky. Jejich aplikace do spotřeby potravin je dle zákona dvojí, a to buď formou obohacování vyráběných potravin, anebo formou zvláštních preparátů, tzv. potravin pro zvláštní výživu.<br />
=== Obohacování potravin ===<br />
Obohacování potravinářských výrobků vitaminy nebo minerálními látkami a stopovými prvky lze provádět několika formami. Může se jednat o '''fortifikaci''', tj. přidávání biologicky aktivních látek, které v surovině nejsou obsaženy. Anebo lze u potravinářských výrobků provést '''restituci''', tj. doplnění obsahu živin ve výrobku nebo pokrmu na hodnotu odpovídající kvalitní čerstvé surovině. Třetím možným způsobem je '''standardizace''', která znamená přidání potravinových doplňku do výrobku tak, aby se kompenzovaly přirozené rozptyly nutriční hladiny těchto látek v surovině a tím i ve finálním výrobku.<br />
<br />
Pak je tu ale i druhá možnost řešení tohoto problému, a tím jsou různé preparáty vitaminů, minerálních látek a stopových prvků ve formě koncentrátů potravních doplňků jako součást samostatného trhu potravin. U některých minerálních látek a stopových prvků se využívá možnosti vázání těchto nutrientů na kvasničnou bílkovinu při její kultivaci. Jde např. o chrom a další prvky. Zde je nutné rozlišit léky od potravních doplňků. Velmi dobře propracovaná nizozemská potravní a farmaceutická legislativa tyto dvě kategorie jasně odlišuje. Do skupiny potravních doplňků jsou zařazeny produkty, které splňují alespoň jednu z uvedených podmínek:<br />
* jedná se o produkty, které se tradičně používají jako potravina<br />
* produkt obsahuje několik složek s různým účinkem - mechanismus biologického (biochemického) působení nelze vysvětlit pomocí specifické charakteristiky složení.<br />
<br />
Tato definice se již také blíží novým druhům potravinářských výrobků, pro které se razí označení funkční potraviny, kde je nutné z pohledu legislativy také jasně vymezit hranici mezi léky a potravinami. Funkční potraviny jsou takové potraviny, které buď využívají možnosti použití potravních doplňků, nebo přirozených extraktů z surovin, anebo naopak odstraňují z výrobku některé nežádoucí látky a tím ji činí lépe využitelnou v lidské výživě.<br />
<br />
Druhým oříškem k rozlousknutí je rozlišení potravních doplňků jako samostatného zboží a potravních doplňků jako potravinářských aditiv. Zrušením pojmu poživatiny česká potravní legislativa řadí obě skupiny těchto látek mezi potraviny. Podle vyjádření evropských expertů v EU převažuje názor, že se jedná o dvě samostatné skupiny zboží, pro které by měly platit samostatné vyhlášky. I pro tyto tzv. funkční potraviny platí v ČR zásada, že musí vyhovovat podmínkám pro výrobu potravin pro zvláštní výživu. Pak také mohou být deklarovány jejich pozitivní účinky na lidské zdraví. Jsou to potravinářské výrobky, které přispívají k prevenci chorob výživou a které posilují lidský imunitní systém, legislativně označované jako doplňky stravy<br />
Volné použití doplňků stravy i potravinových doplňků může v některých případech sebou přinést riziko předávkování. Proto odborníci nesouhlasí s tradičním způsobem doporučení, které vychází z násobku doporučené dávky (1 až 3 krát), ale stále častěji připomínají potřebu stanovit horní hranice nezávadnosti, a to jak pro krátkodobou, tak i dlouhodobou spotřebu. Toto je snadné dodržet tam, kde potravní doplňky jsou součástí potravinářských výrobků. U volně prodávaných preparátů (doplňků stravy) si může spotřebitel sám způsobit újmu na zdraví tím, že se příslušným preparátem předávkuje. Proto při spotřebě preparátů s vitaminy i minerálními látkami a stopovými prvky je důležité dbát návodů na jejich používání a poradit se s odborným lékařem. Rizika předávkování jsou především u vitaminu A, kde je možno si poškodit zdraví i při nadměrném konzumu potravin s vysokým obsahem tohoto vitaminu. Byla popsána otrava retinolem (vitaminem A) po denní konzumaci tresčích jater po delší dobu. Podobně rizikový je i vitamin D, dále preparáty s fluorem (v nadměrných dávkách může způsobit křehkost kostí), selenu a nadbytek železa je rovněž považován za rizikový.<br />
<br />
Náš trh je zásoben potravinami s obsahem potravních doplňků relativně dobře, a to od domácích výrobců i z dovozu. Pro orientaci spotřebitele je důležité, zda výrobce anebo distributor uvádí na obalu nutriční přínos těchto výrobků, tedy obsah významných výživových faktorů. Dobří výrobci tak činí a to také může sloužit spotřebitelům na orientaci na dobré výrobce. Dnes pro dobrého výrobce platí nejen úzkostlivá péče o to, aby jeho výrobky byly zdravotně nezávadné, jiné se totiž na našem trhu vůbec nesmějí objevit, ale aby byly i přínosem k prevenci chorob a posílení zdraví výživou. <br />
<br />
Závěrem je možno konstatovat, že ideálním řešením je spotřeba pestrého sortimentu potravin s vysokým obsahem ovoce a zeleniny, které jsou hlavním dárcem minerálních látek, stopových prvků a vitaminů. Pro zajištění dostatečné hladiny vápníků je důležité mléko a mléčné výrobky, pro příjem jodu mořské ryby a používání jodované soli i v průmyslových potravinářských výrobcích, živočišné bílkoviny jsou cenným zdrojem železa, citrusové ovoce neopominutelným vitaminu C. Doplňky stravy ve formě tablet jsou cenné všude tam, kde je porušena spotřeba přirozených zdrojů těchto nutrientů nebo je nedostatečná z mnoha různých důvodů. A vlastní konzum preparátů by měl být uvážený. Reklamy typu "nejkomplexnější vitaminový preparát" by měla nechat konzumenta chladným, protože v žádném případě spotřebitel nepotřebuje získávat všechny vitaminy jen z preparátů, ale stačí mu na to přirozená strava. Například niacin, antipelagrický vitamin, již dávno není u naší běžné populace deficitním. Navíc se spotřebitel může orientovat na potravinářské výrobky typu funkčních potravin, které v sobě v mnoha případech požadované potravní doplňky již obsahují. Takže: kupujete-li si preparáty s potravními doplňky, čiňte tak uvážlivě a s rozmyslem. Jsou vhodné především pro zátěžové podmínky, pro preventivní ochranu před možnými karencemi a posílení imunitních systémů. A nebojte se poradit se svým lékařem. <br />
<br />
== Konkrétní faktory ==<br />
{{Poznámka|(pro informaci a doplnění znalostí studentů, nebude předmětem zkoušky z nutriční ekonomie).}}<br />
=== Vitaminy ===<br />
'''Vitaminy''' jsou katalyzátory biochemických reakcí v organismu živočichů, které si tyto organismy nejsou schopni sami připravit a musí je získat potravou. Stačí jich stačí malé množství. Jsou součástí některých důležitých enzymů. Z praktických důvodů je rozdělujeme na rozpustné v tucích (A,D,E a K) a na rozpustné ve vodě (komplex 8 vitaminů skupiny B a vitamin C). Z praktického hlediska jsou důležité ty vitaminy, které se v naší stravě objevují v nedostatkových množstvích, mohou tedy způsobit avitaminosy.<br />
<br />
'''Vitamin A''' (retinol) je nezbytný pro dobré vidění, podporuje imunitní systém, je odpovědný za růst a diferenciaci buněk tkání (epitel a kosti). Je obsažen v živočišných zdrojích, především v játrech. Jeho provitaminy jsou -karoten a karotenoidy, která mají antioxidační vlastnosti, tedy působí jako lapače volných radikálů. Pro průměrného spotřebitele je denní dávka retinolu 850 – 1200 g. Při nadměrném konzumu jater např. tresčích, hrozí onemocnění z nadbytku vitaminu A.<br />
<br />
'''Vitamin D''' tvoří skupina látek s antirachitickou aktivitou. Podílí se na metabolismu vápníku, tedy na tvorbě kostí. Jeho hlavními zdrojem jsou rybí tuk a ryby vůbec. Jedna jeho složka se syntetizuje v kůži působením UV paprsků (slunečního záření)z derivátu cholesterolu. Denní potřeba ke 5 g. Při předávkování hrozí poškození ledvin, kalcifikace měkkých tkání až smrt. <br />
<br />
'''Vitamin E''' má rovněž výraznou antioxidační účinnost, je nezbytný pro reprodukci, účinně působí při prevenci aterosklerózy, kardiovaskulárních onemocnění a dalších chorob. Připisuje se mu i zpomalování procesu stárnutí. Je obsažen v rostlinných olejích, obilovinách, vejcích a mléčných produktech. Rafinací těchto surovin se ale ztrácí . Jeho doporučená dávka se pohybuje kolem 10 mg.<br />
<br />
'''Vitamin K''' se rovněž vyskytuje v několika formách. Je potřebný k zastavení krvácení a podílí se na metabolismu vápníku (tvorba kostí).. Je obsažen v listové zelenině, zeleném čaji, soje, obilovinách, vejcích, mléčných výrobcích. Potřeba je odhadnuta na 60-80 g denně pro dospělého člověka.<br />
<br />
'''Vitamin B1''' thiamin ovlivňuje především metabolismu sacharidů a podílí se na vedení nervových impulsů. Jeho nedostatek vede k nervovým a kardiovaskulárním potížím. Vzhledem k tomu, že organismu si thiamin neumí uložit je potřeba denního přívodu cca 1,4 mg. Vyskytuje se prakticky v celém potravním koši, bohatým zdrojem jsou kvasnice.<br />
<br />
'''Vitamin B2''' riboflavin je koenzymem velkého počtu enzymů, působících v systému dýchání a přenosu kyslíku. Nedostatek se projevuje záněty sliznic a spojivek, poruchami na kůži, padáním vlasů. Je také obsazen téměř ve všech potravinách, ale v malých množstvích, Hlavními zdroji jsou mléko, kvasnice a játra. Denní doporučená dávka činí 1,6 mg.<br />
<br />
'''Niacin, kyselina nikotinová''' působí při získávání energie v tkáních konverzí všech tří hlavních živin. Při jeho nedostatku vzniká onemocnění zvané pelagra. Vzhledem k jeho širokému výskytu v potravinách a bohatému přívodu i jeho provitaminu – tryptofanu, nehrozí karence v důsledku špatné výživ, a to i pří relativně vysoké denní potřebě 18 mg.<br />
<br />
'''Kyselina pantotenová''' se účastní ve formě koenzymu A na syntéze mastných kyselin a sterolů a celé řady dalších látek. Je součástí imunitních systémů a podílí se na tvorbě protilátek. V potravinách je všudypřítomná. Doporučuje se denní potřeba 6 mg.<br />
<br />
'''Kyselina listová''' je jedním z antianemických faktorů, podlí se na přenosu genových informací mezi buňkami a na metabolismu bílkovin, působí v prenatálním věku proti rozštěpům rtů a patra. Denní doporučená dávka v ČR je 200 g, , těhotenství 400 g, v některých zemích se doporučuje spotřeba až 1 mg denně. Jejími zdroji je zelenina, kvasnice a obiloviny, při kuchyňské úpravě potravin je značně labilní., ztráty mohou lehce dosáhnout až 90 %.<br />
<br />
'''Vitamin B12''' se vyskytuje výhradně v živočišných zdrojích. Ovlivňuje tvorbu krvinek, bílkovin a nervových buněk, zlepšuje odolnost proti infekci. Jeho potřeba je minimální – pouhé 1 -3 g denně, v ČR 1 g. Zásoby v játrech vystačí na zásobení 10-12 let při čisté veganské stravě.<br />
<br />
'''Vitamin B6''' je součástí enzymů podílejících se na syntéze aminokyselin a podílí se na uvolňování energie z glykogenu a na imunosystémech. Tento vitamin je všudypřítomný a jeho potřeba je 20 g na 1 g bílkovin, tedy v průměru denně 1,2 mg..<br />
<br />
'''Vitamin C''' (kyselina askorbová) zastává v lidském organismu řadu funkcí. Má značný antioxidační účinek, chrání před únavou, posiluje odolnost organismu proti různým onemocněním. Jeho nedostatek vyvolává skorbut (kurděje). Doporučuje se spotřeba kolem 70 mg denně, ale i 200 mg jako antioxidantu. Je obsažen především o ovoce (citrusovém) a zelenině, jeho zdrojem jsou i brambory vzhledem k jejich relativně vysokému příjmu. Při tepelné úpravě dochází k jeho ztrátám.<br />
<br />
=== Minerální a stopové prvky ===<br />
'''Minerální a stopové prvky''' jsou pro lidský organismu, a nejen pro lidský, velmi důležité. Jejich relativně malá množství na úrovní denní potřeby miligramů či mikrogramů ovlivňují důležité biochemické pochody. Jejich nezbytnost spočívá v tom, že organismus člověka a živočichů vůbec si je nedovede sám vytvořit, ale musí je dostat spolu s potravou. Jejich význam vzrostl v posledních letech v souvislosti s novými fysiologickými objevy jejich funkce a působení. Důležité je i to, že byly objeveny i vzájemné vazby mezi jednotlivými složkami minerálních látek a stopových prvků navzájem i ve vazbě na příjmu vitaminů.<br />
<br />
V současné době se minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy (denní potřeba nad 100 mg), mikroelementy (denní potřeba do 100 mg) a stopové prvky (potřeba v řádu g). Potřeba byla popsána celkem u 24 prvků bez další pěti významných prvků, ze kterých jsou složeny základní živiny (uhlík, vodík, kyslík, dusík a síra). Problémem příjmu minerálních látek a stopových prvků je to, že existují tří pásma jejich příjmu: deficitní, optimální a toxické. Pro využití je také důležité, v jaké formě se jednotlivé prvky vyskytují, tedy v jakých sloučeninách. Je zajímavé také konstatovat, že mezi stopové prvky patří také některé elementy, které jsou známy jako toxické, např. kadmium, arzén, hliník, vanad aj. Vždy tedy závisí na celkovém množství jejich příjmu a formě, ve které se vyskytují. Všimněme si tedy jednotlivých nejdůležitějších minerálních látek a stopových prvků.<br />
<br />
'''Vápník''' je prvek, který je obsažen z minerálních látek v lidském těle v největším množství. V podstatě je obsažen výhradně v kostech a zubech. Jeho dostatečný příjem je důležitý zejména u dětí a mládeže při růstu a tvorby kostry. Denní potřeba je u dětí do 6 měsíců 400 mg, do 1 roku 600 mg a pak se zvyšuje až na 1500 mg. Nedostatek vápníků spolu s dalšími karencemi nutrientů (vitamin D, vitamin K, hořčík, fluor a další nutrienty) může vést k vzniku choroby osteoporózy, což je řídnutí kostí. Ohroženy jdou zejména ženy po menopauze. V potravě je hlavním zdrojem vápníku mléko a mléčné výrobky, v mnohem menší míře zelenina typu květáku, brokolice a kapusty, olejnatá semena (mák, mandle, mnohem méně soja).<br />
<br />
'''Fosfor''' tvoří asi 1 % hmotnosti těla (700 g). Má velký význam pro strukturu kostí, pro transformaci energie ve svalech, jako genetický činitel a pro syntézu bílkovin, je součástí fosfolipidů v buněčných membránách. Potřeba i doporučená spotřeba je téměř shodná s vápníkem. Bohatými zdroji jsou všechny potraviny živočišného původu, ořechy, luštěniny a mouka. Deficit fosforu je zcela ojedinělý, nadbytek fosforu může vyvolat deficit železa, fosforečnany znesnadňují absorpci vápníku (např. v tavených sýrech).<br />
<br />
'''Sodík a draslík''' spolu s chlorem jsou důležité pro regulaci osmotického tlaku, obsahu vody a acidobazické rovnováhy. Průměrný dospělý člověk (70 kg) obsahuje cca 92 g sodíku a 125 g draslíku. Základní potřeba sodíku není vyšší než 0,5 g soli denně, skutečná spotřeba dosahuje hodnot kolem 10 g/d. Vysoký krevní tlak je dáván do souvislosti s vysokých příjmem Na. U sodíku není problémem jeho nedostatek, protože je všudypřítomný. Potřeba draslíku je kolem 1 g/d, spotřeba je asi 2-4 krát vyšší. Nedostatek K se projevuje únavou, akumulací tekutin, poruchou nervového systému a ledvin. <br />
<br />
'''Hořčík''' zvyšuje odolnost proti onemocněním, je kofaktorem řady enzymů, je nezbytný pro normální funkci svalů. Jeho obsah v těle dospělého jedince je asi 25 g, vstřebává se z potravy asi ze 40 %. Denní potřeba se pohybuje mezi 300-400 mg Mg v závislosti na pohlaví a stáří. Je obsažen především v potravinách rostlinného původu, které obsahují chlorofyl. Deficit hořčíku hrozí při těhotenství, nadměrné spotřebě alkoholu a některých onemocněních (diabetes, onemocnění ledvin, hypertense apod.).<br />
<br />
'''Železo''' se podílí především na přenosech kyslíku a elektronů, tedy oxidačně-redukčních procesech. Je obsaženo v krevním hemu a nehemových bílkovinách (enzymy, transferin aj.). Projevy deficitu jsou anemie, narušené funkce termoregulace a imunitního systému, únava a další projevy. Hlavními zdroji jsou masné, drůbeží a rybí výrobky a vnitřnosti, ořechy a luštěniny. Denní doporučení pro muže je 10 mg, pro ženy ve fertilním věku 15 mg (ztráty menstruací). Při nadměrných dávkách, daných např. nadměrnou suplementací, hrozí otravy železem: krvavé průjmy, zvracení, genetické poruchy, kardiovaskulární nemoci v důsledků vzniku oxidačních radikálů.<br />
<br />
'''Zinek''' jako součást enzymů umocňuje působení insulinu (spolu s chromem), jeho deficit vede k vývojovým vadám, snižování příjmu potravy a k narušení imunitního systému. Je obsažen v mase a rybách, také obilovinách a mléčných výrobcích. Fytáty výrazně snižují jeho využitelnost (z 50 až na 15 %). Jeho potřeba se pohybuje v mezích 4-8 mg/d z dobrých zdrojů. <br />
<br />
'''Jodu''' obsahuje lidské tělo cca 15-25 mg, především ve štítné žláze, kde je nepostradatelnou složkou hormonů této žlázy. Nedostatek jodu vedou ke vzniku strumy (zvětšení velikosti i počtu buněk štítné žlázy), ale následně až k endemickému kretenismu. Nedostatek jodu také vede ke zpomaleným reflexům, zhoršené paměti, apatii,depresím apod. Doporučený příjem jodu pro dospělé je 150 μg (těhotné a kojící matky 200μg). Zdrojem jodu jsou především mořské ryby, játra, mléko a další potraviny. Obsah jodu závisí na stanovišti, jodu ubývá od moře do vnitrozemí. Celková nedostatek jodu se řeší jodací potravin, především soli kuchyňské. Za celoživotní limit denního příjmu jodu se považuje 1 mg na osobu.<br />
<br />
'''Fluor''' významně snižuje náklonnost zubní skloviny k jejímu porušení kyselinami produkovanými ústními bakteriemi. Potřeba fluoru u dospělých je 1,5-4 mg/d. Příjem z potravin činí do 1 mg/d, fluoridovanou vodou do 2 mg/d. Již 2-3krát vyšší než doporučená spotřeba fluoru vede k křehkosti a lomivosti zubů u děti, toxické dávky jsou 20-8O mg denně, což vede k hypermineralizaci kostí.<br />
<br />
'''Selen''' jako antioxidant brání tvorbě peroxidů, oddaluje proces stárnutí, zvyšuje účinnost imunitního systému, brání vzniku mutací a rakoviny.Doporučený příjem byl stanoven na 55 - 70 μg denně (0,1 μg/g diety). Dávky nad 2 μg/g diety vedou již ke chronické intoxikaci. Jeho obsah v potravinách je značně proměnlivý a jeho využitelnost závisí na formách výskytu. Nejvyšší obsah měly paraořechy (250 μg/100 g), ledviny (150) a krabí maso (85), mnohem méně ho bylo v mléce a zelenině (kolem 2μg/100 g). Rizikové skupiny jsou senioři (konzumují málo masa), vegetariáni, mladí lidé s nevyváženým příjmem potravin, těhotné a kojící ženy a kuřáci.<br />
<br />
'''Bor''' se zatím u živočichů neprojevil jako deficitní. Denní potřeba se odhaduje na 2 mg, spotřeba na 2-20 mg/d. Je obsažen ve všech skupinách potravin. Jeho funkce zatím nebyla do důsledků objasněna, předpokládá se, že je metabolickým regulátorem anebo stabilizátor buněčné membrány.<br />
<br />
== Terminologická připomínka ==<br />
'''Potravní doplňky''' jsou látky, přidávané do potravin při jejich zpracování a mající nutriční či biologickou hodnotu<br />
<br />
'''Doplňky stravy''' jsou směsi biologicky aktivních látek, určené k přímému konzumu. Vetšinou bývají v lékové formě (tabletky, draže, apod.)<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vitaminy]]<br />
* [[Minerální látky v potravě]]<br />
* [[Stopové prvky|Stopové prvky v potravě]]<br />
=== Zdroj ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Perlín<br />
| jméno1 = Ctibor<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/p15871556/<br />
| název = Potravní doplňky<br />
| citováno = 2012-03-11<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie: Nutriční terapie]]</div>
Cat.katka