https://www.wikiskripta.eu/api.php?action=feedcontributions&user=Horrymir&feedformat=atomWikiSkripta - Příspěvky [cs]2024-03-29T12:00:30ZPříspěvkyMediaWiki 1.39.1https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=U%C5%BEivatel:Horrymir/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=384708Uživatel:Horrymir/Pískoviště2017-06-10T06:06:59Z<p>Horrymir: video</p>
<hr />
<div>Podávání Wobenzymu zkracuje období s bolestmi během hojení sportovních úrazů. - Pro toto tvrzení neexistují dostatečné důkazy.<br />
<br />
[[Soubor:Epilepsy video.webm|náhled|pokus]]<br />
<br />
'''4. Riziko kardiovaskulárních onemocnění snižuje konzumace červeného vína v malém až středním množství.''' <ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Lippi<br />
| jméno1 = Giuseppe<br />
| příjmení2 = Franchini<br />
| jméno2 = Massimo<br />
| příjmení3 = Favaloro<br />
| jméno3 = Emmanuel J<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Moderate red wine consumption and cardiovascular disease risk: beyond the &quot;French paradox&quot;<br />
| časopis = Semin Thromb Hemost<br />
| rok = 2010<br />
| číslo = 1<br />
| svazek = 36<br />
| strany = 59-70<br />
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20391297<br />
| issn = 0094-6176 (print), 1098-9064<br />
}}</ref><br />
<br />
====Literatura====<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
==== Cvičení II, úkol 7 ====<br />
<br />
Hezký den,<br />
<br />
<br />
děkuji, že jste se rozhodla s důvěrou obrátit na WikiSkripta, ale přijměte prosím přesto moji omluvu - tento portál slouží pouze jako zdroj studijních materiálů a není v našich silách dávat rady týkající se zdravotních otázek. Doporučil bych Vám se v této záležitosti obrátit na Vašeho gynekologa, který Vám bude schopen nejlépe pomoci.<br />
<br />
<br />
S pozdravem za redakci WikiSkript<br />
<br />
--[[Soubor:horejsek.jpg|30px|link=Uživatel:Horrymir]] [[Uživatel:Horrymir|Jan Horejsek]] (<small>[[WikiSkripta:Redaktoři|redakce WikiSkript]]</small>) 4. 11. 2014, 17:24 (CET)<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
omlouvám se, ale WikiSkripta slouží pouze jako studijní materiál a nemohou dávat rady týkající se zdravotních otázek. Doporučil bych Vám se v této záležitosti obrátit na Vašeho gynekologa, který Vám bude schopen nejlépe pomoci.<br />
<br />
<br />
Normální pH arteriální krve se pohybuje v rozmezí 7,36 a 7,44, život ohrožující jsou však až hodnoty pod 6,8 nebo nad 7,8. Venózní krev je mírně kyselejší, což je způsobeno zvýšeným parciálním tlakem CO2 a s ním spojenou vyšší koncentrací vodíkových iontů.<br />
<br />
Snížení pH pod 7,36 označujeme jako acidózu, zvýšení nad 7,44 pak jako alkalózu.<br />
<br />
Pro udržení krevního pH ve fyziologickém rozmezí je důležitá existence nárazníkových systémů. Pufry v krvi vytváří 4 systémy:<br />
bikarbonátový,<br />
hemoglobinový,<br />
proteinový a<br />
fosfátový.<br />
<br />
<br />
<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-247-0512-5<br />
| příjmení1 = Trojan<br />
| jméno1 = Stanislav<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 4<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = c2004<br />
| strany = 116-117<br />
}}<br />
<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3068-4<br />
| příjmení1 = Kittnar<br />
| jméno1 = Otomar<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
}}<br />
<br />
* [[Uživatel:Horrymir/Pískoviště/Hokus pokus|Pískoviště/Hokus pokus]]<br />
* [[Uživatel:Horrymir/Pískoviště/Glaukom|Pískoviště/Glaukom]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Pruritus&diff=384369Pruritus2017-06-01T13:41:19Z<p>Horrymir: typo</p>
<hr />
<div>{{Heslo<br />
|cze = svědění<br />
|lat = pruritus<br />
}}<br />
<br />
'''Pruritus''' neboli '''svědění''' je nepříjemný obtěžující počitek vedoucí k nutkavému škrábání. Postihuje [[kůže|kůži]] a přilehlé [[sliznice]]. Primární pruritus zahrnuje svědění bez průvodních kožních změn. Bývá přítomný u starších osob, také při [[cholestáza|cholestáze]]. Sekundární pruritus označuje svědění, které provází různé kožní nemoci. <ref><br />
{{Citace<br />
| typ = web<br />
| korporace = Maxdorf<br />
| url = http://lekarske.slovniky.cz/pojem/pruritus<br />
| název = Pruritus<br />
| citováno = 2014-11-16<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Diferenciální diagnostika pruritu/PGS (VPL)]]<br />
* [[Lichenifikace]]<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Dermatovenerologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Pruritus&diff=384368Diskuse:Pruritus2017-06-01T13:40:27Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Natyf, 21.11.2014<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Miňko, 20. 3. 2015<br />
|synonyma_a_název = Kateřina Hromková, 22.11.2014<br />
|členění_a_nadpisy = Gajdacom, 1. 2. 2015<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|prolinkování = Kateřina Hromková, 22.11.2014<br />
|pravopis = Natyf, 21.11.2014<br />
|typografie = Gajdacom, 22. 11. 2014<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Plicn%C3%AD_ed%C3%A9m&diff=384367Diskuse:Plicní edém2017-06-01T13:37:25Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|synonyma_a_název = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|členění_a_nadpisy = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|obrázky_a_licence = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|prolinkování = Karloska, 8. 3. 2017<br />
|pravopis = Kulichom, 16. 3. 2017<br />
|typografie<br />
}}<br />
== Vliv onkotického tlaku v plicním oběhu ==<br />
<br />
Citace z článku:"Onkotický tlak bývá v intersticiu nižší, působí proto proti přestupu tekutiny z cév."<br />
Odlišné tvrzení:<br />
Proti přestupu tekutiny z cév do intersticia stojí onkotický tlak plazmy. Ten je v plicích vyšší (25 mmHg, jako všude jinde v těle) než kapilární hydrostatický tlak (cca 12 mmHg, oproti systémovým 35 mmHg). Obdobně působí intersticiální hydrostatický tlak (proti přestupu tekutiny z cév) a intersticiální onkotický tlak (pro přestip), tyto tlaky jsou však mnohem nižší než v cévě.</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Kultiva%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFdy&diff=384366Diskuse:Kultivační půdy2017-06-01T13:30:48Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Lenkah, 11. 2. 2017<br />
|citace = Kikiku, 27. 3. 2017<br />
|kategorie_a_portály = Kikiku, 27. 3. 2017<br />
|synonyma_a_název = Kikiku, 27. 3. 2017<br />
|členění_a_nadpisy = Lenkah, 11. 2. 2017<br />
|obrázky_a_licence = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|prolinkování = Karloska, 12. 1. 2017<br />
|pravopis = Mi, 16. 1. 2017<br />
|typografie<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kultiva%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFdy&diff=384365Kultivační půdy2017-06-01T13:30:33Z<p>Horrymir: drobnost</p>
<hr />
<div>Jedná se o substráty poskytující vhodné životní podmínky pro růst mikroorganismů. Lze je využít k průkazu a určení vlastností některých mikroorganismů.<br />
<br />
== Typy půd ==<br />
Půdy můžeme rozdělovat podle skupenství na tuhé (pevné) a tekuté (kapalné).<br />
=== Základní půdy ===<br />
Jsou bohaté na živiny a [[Růstový faktor|růstové faktory]]. Patří sem '''bujón'''.<br />
=== Obohacené půdy ===<br />
Používají se ke kultivaci růstově náročnějších [[bakterie|bakterií]], které potřebují speciální růstové faktory. Mohou být obohacené například o [[aminokyseliny]], [[vitaminy]], [[cukry]] apod.Typickým příkladem je '''krevní agar''' '''obohacený o růstový faktor hemin''', který je nezbytný např. k růstu [[Haemophilus|hemofilů]] nebo ''[[Neisseria gonorrhoeae]]''.<br />
=== Selektivní půdy ===<br />
Na selektivních půdách rostou jen určité organismy a používají se tedy, pokud chceme daný druh '''izolovat'''. Toho dosahujeme buď přidáním látek, které mají baktericidní účinky na určitý druh, anebo naopak že médium bude chudé na určité látky (např. daná [[aminokyseliny|aminokyselina]]) nezbytné pro růst nežádoucích organismů. Např. '''Löwensteinova-Jensenova půda'''.<br />
=== Diagnostické půdy ===<br />
Tyto půdy se používají pro rozlišení více druhů organismu nacházejících se na jednom médiu. Toho je docíleno většinou '''rozdílným zabarvením''' jednotlivých kolonií, což je způsobeno např. rozdílným metabolismem určité látky, jejíž produkty pak reagují s indikátorem v půdě. Příkladem je '''[[ENTEROtest]]'''.<br />
=== Selektivně diagnostické půdy ===<br />
Jsou kombinací selektivních a diagnostických půd. Obsahují inhibitory a indikátory a jsou proto specifičtější než předchozí dvě. Příkladem je '''Endova půda, DC agar, žluč-eskulinový agar'''…<br />
=== Transportní půdy ===<br />
Jsou určeny k přepravě vzorku do laboratoře. Obsahují minimum živin, aby nedošlo k přemnožení a zkreslení kvantity mikroorganismu ve vzorku. Příkladem je '''Amiesovo, Stuartovo''' nebo '''Cary-Blairovo médium'''.<br />
<br />
== Konkrétní příklady půd ==<br />
=== Bujón ===<br />
* universální tekutá půda<br />
* mikroorganismy rostou ve formě zákalu původně čirého média (fakultativně anaerobní), povrchové blanky (aerobní) nebo sedimentu (anaerobní)<br />
* přidáním agaru (polysacharidu z mořských řas) se z něj připravují tuhé půdy, které se běžně nazývají '''agary'''<br />
<br />
=== Živné půdy ===<br />
* obsahují základní živiny pro růst bakterií<br />
* mohou být tekuté (bujón) nebo zahuštěné agarem<br />
* jsou základem pro obohacené půdy<br />
[[Soubor:IMG_4253.JPG|thumb|200px||right|Krevní agar s několika koloniemi]]<br />
=== Krevní agar ===<br />
* tmavě červené médium, vyrobené z živné půdy s příměsí krve (většinou ovčí či koňské) a přírodního polysacharidu agaru<br />
* rostou na něm G+ i G− bakterie<br />
* je vhodný pro většinu náročnějších druhů<br />
* hemolyzující bakterie na něm působí znatelné zesvětlání – to je také základem [[CAMP test]]u pro rozeznání ''[[Streptococcus agalactiae]]'' a ''[[Streptococcus pyogenes]]''<br />
=== Čokoládový agar ===<br />
* vzniká přidáním krve do agarového základu při teplotě 85&nbsp;°C<ref>{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-1141-9<br />
| příjmení1 = Julák<br />
| jméno1 = Jaroslav<br />
| titul = Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2009<br />
| rozsah = 113<br />
}}</ref><br />
* tepelně denaturovaná krev způsobuje hnědé zbarvení<br />
<br />
=== Endova půda ===<br />
* je světle růžová a na světle dále růžoví<br />
* '''nerostou''' na ní '''G+''' bakterie<br />
* dělí bakterie na '''[[laktóza]]-pozitivní''', které metabolizují laktózu – tvoří se aldehydy, které reagují s '''fuchsinem''' obsaženým v Endově půdě za vzniku Schiffových bazí a kolonie se zbarvují '''tmavorůžově'''<br />
* laktóza-negativní bakterie mají svou standardní barvu<br />
<br />
=== MacConkey půda ===<br />
* podobně jako Endova půda dělí bakterie na laktóza-pozitivní, které zabarvují půdu do růžova až červena, a na laktóza negativní bakterie, které půdu nezbarvují<br />
<br />
=== Deoxycholát-citrátový agar (DC agar) ===<br />
* '''nerostou na něm G+ bakterie'''<br />
* G- bakterie zkvašující [[laktóza|laktózu]] – červeno-růžové zbarvení<br />
* laktóza negativní – bílé (např. některé střevní bakterie)<br />
* obsahuje Na<sub>2</sub>S<sub>2</sub>O<sub>3</sub> (thiosíran sodný), který se spolu se sirovodíkem, produkovaným několika rody bakterií ([[Salmonella]], [[Citrobacter]], [[Proteus]]), podílí na vzniku sulfidů Fe – černé špičky kolonií<br />
* potlačuje plazivý růst [[Proteus|protea]]<br />
<br />
=== Žluč-eskulinový agar (ŽE agar) ===<br />
* záchyt '''G+''' ''[[Enterococcus faecalis]]'' ([[tlusté střevo]]) → [[infekce močových cest]]<br />
=== Claubergova půda ===<br />
* mimo jiné složky obsahuje i teluričitan, který inhibuje růst bakterií kromě [[Corynebacterium|korynebakterií]], které redukují teluričitan na telur a to se následně projeví zbarvením půdy do šeda (popř. hněda či černa)<br />
=== Tinsdalova půda ===<br />
* podobně jako Claubergova půda slouží pro záchyt korynebakterií<br />
* kolem jednotlivých kolonií korynebakterií se tvoří šedočerný zákal (tzv. halo), což je produkt reakce teluru se sulfanem (vzniká z [[cystin]]u)<br />
=== Löwensteinova-Jensenova půda ===<br />
* slouží ke kultivaci [[Mycobacterium tuberculosis|mykobakterií]]<br />
<br />
=== Sabouraudova půda ===<br />
* jedná se o světle žlutou půdu, která je pro bakterie příliš chudá na živiny, ale rostou na ní především [[kvasinky]] a plísně<br />
=== Mueller-Hintonův agar (MH agar) ===<br />
* používá se ke při určování senzitivity na [[antibiotika]] ([[diskový difuzní test]])<br />
* existuje i varianta s příměsí krve<br />
<br />
== Galerie kultivačních půd ==<br />
<gallery><br />
Soubor:Bacterial smear on nutrient agar - E. coli.JPG|Živný agar s ''[[Escherichia coli]]''<br />
Soubor:Enterococcus faecalis-krevni agar.jpg|Krevní agar s ''[[Enterococcus faecalis]]''<br />
Soubor:Pozitivni CAMP.JPG|CAMP test na krevním agaru<br />
Soubor:Chocolate agar 1.jpg|Čokoládový agar<br />
Soubor:Endo-Agar.jpg|Endova půda<br />
Soubor:Escherichia coli, Endo agar.png|''Escherichia coli'' na Endově půdě<br />
Soubor:E.coli on MacConkey agar.JPG|''Escherichia coli'' na MacConkey agaru<br />
Soubor:MacConkey agar with LF and LF colonies.jpg|Laktóza-pozitivní (růžové, vlevo) a laktóza negativní (světle oranžové – stejně barevné jako kultivační médium, vpravo) kolonie na agaru MacConkey<br />
Soubor:Salmonella sp. on DC-agar from Flickr 69017875.jpg|''Salmonella sp.'' na DC agaru<br />
Soubor:Enterococcus faecalis-zluc esculin.jpg|[[Rod Enterococcus|Enterococcus faecalis]], žluč-eskulinový agar<br />
Soubor:Löwenstein–Jensen medium.jpg|:Löwenstein–Jensenova půda<br />
Soubor:Mycobacterium kansasii growing on Lowenstein–Jensen medium.jpg|Löwensteinova-Jensenova půda s vykultivovanou ''[[Atypická mykobakteria|Mycobacterium kansasii]]''<br />
Soubor:Candida albicans-Sabourauduv agar.jpg-Sabouradova půda s ''[[Candida albicans]]''<br />
Soubor:ENTEROtest 16.jpg|ENTEROtest<br />
Soubor:Muller Hinton agar with MRSA.jpg|MH agar s [[MRSA]]<br />
</gallery><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Očkování na půdy]]<br />
* [[Krevní agar]]<br />
* [[Čokoládový agar]]<br />
<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Ryšková<br />
| jméno1 = Olga<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Návody k praktickým cvičením z lékařské mikrobiologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 1997<br />
| isbn = 80-7184-307-5<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-1141-9<br />
| příjmení1 = Julák<br />
| jméno1 = Jaroslav<br />
| titul = Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2009<br />
| rozsah = 113<br />
}}<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Mikrobiologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Maxwellova_rovnice&diff=384361Maxwellova rovnice2017-06-01T11:11:33Z<p>Horrymir: přesměrování</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Maxwellovy rovnice]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Maxwellovy_rovnice&diff=384360Diskuse:Maxwellovy rovnice2017-06-01T11:11:05Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|synonyma_a_název = Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|členění_a_nadpisy<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Horrymir, 1. 6. 2017<br />
|prolinkování = Karloska, 24. 11. 2016<br />
|pravopis = Monika Němečková, 31. 5. 2017<br />
|typografie = Monika Němečková, 31. 5. 2017<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Biofyzika&diff=384359Portál:Biofyzika2017-06-01T11:10:13Z<p>Horrymir: +článek</p>
<hr />
<div><!-- Portál: Biofyzika<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál|obrázek=Biofyzika.png|pozadí=#66CD00}}<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #458B00;"><center>Užitečné odkazy</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #458B00;"><br />
{| style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Zkouškové otázky</div><br />
* [[Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)|Otázky ke zkoušce z biofyziky (1. LF UK, VL)]] {{Kniha rovnou|Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)}}<br />
* [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|Otázky ke zkoušce z biofyziky (2. LF UK, VL)]] – magisterské studium<br />
* [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, bak)|Otázky ke zkouškám z biofyziky a základů biofyziky (2. LF UK, bak)]] – bakalářské obory<br />
* [[Průvodce:Zkouškové_otázky_z_biofyziky_(LFHK,_VL)|Otázky ke zkoušce z biofyziky (LFHK, VL)]]<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Cvičení z biofyziky</div><br />
* [[Portál:Praktikum|Praktika]]<br />
* [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|Seminární práce na Wikiskriptech a pod.]] (2. LF UK, VL)<br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Katalog metod v biofyzice</div><br />
* [[Portál:Katalog metod v biofyzice|'''Katalog metod v biofyzice – seznam článků''']]<br />
* [http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-793-katalog-metod-v-biofyzice Katalog metod v biofyzice (externí odkaz)]<br />
<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Doporučená literatura</div><br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-2034-3<br />
| příjmení1 = Beneš<br />
| jméno1 = Jiří<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Základy lékařské biofyziky<br />
| vydání = 3<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 200<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 8086850013<br />
| příjmení1 = Hrazdira<br />
| jméno1 = Ivo<br />
| příjmení2 = Mornstein<br />
| jméno2 = Vojtěch<br />
| titul = Základy biofyziky a zdravotnické techniky<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Brno<br />
| vydavatel = Neptun<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 312<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-1152-2<br />
| příjmení1 = Navrátil<br />
| jméno1 = Leoš<br />
| příjmení2 = Rosina<br />
| jméno2 = Jozef<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Medicínská biofyzika<br />
| vydání = 1 (dotisk 2013)<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 524<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-902896-1-4<br />
| příjmení1 = Hrazdira<br />
| jméno1 = Ivo<br />
| příjmení2 = Mornstein<br />
| jméno2 = Vojtěch<br />
| titul = Lékařská biofyzika a přístrojová technika<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Brno<br />
| vydavatel = Neptun<br />
| rok = 2001<br />
| rozsah = 396<br />
}}<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Externí odkazy</div><br />
{{Mefanet|http://portal.mefanet.cz/disciplina-5-biofyzika.html|MEFANET portál Biofyzika}}<br />
{{Mefanet|http://portal.lf3.cuni.cz/clanky.php?aid&#61;72|E-learningové úlohy k praktickým cvičením}}<br />
{{Mefanet|http://mefanet.lfhk.cuni.cz/clanky.php?aid&#61;51|Laboratorní úlohy z lékařské biofyziky}}<br />
* [[Fórum:Průvodce studiem 1. LF UK/Přípravné kurzy#Přípravný kurz "Fyzika"|Přípravný kurz z fyziky]]<br />
|}<br />
</div><br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #458B00;"><center>Články z oboru biofyziky</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color:#458B00;"><br />
{| style="width: 100%; vertical-align: top; background-color: transparent;" <br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Vyšetřovací metody</div><br />
'''Měření fyzikálních veličin'''<br />
* [[Kalorimetrie]] • [[Kapalinové teploměry]] • [[Pyrometr]] • [[Krevní tlak|Krevní tlak a jeho měření]] • [[Měření teploty]] • [[Polotloušťky různých látek]] • [[Tonometr]]<br />
'''Elektrodiagnostické metody'''<br />
* [[Elektrody pro diagnostiku]]<br />
* [[Elektroencefalografie]] • [[Elektrokardiografie]] •[[Elektromyografie]] • [[Elektroretinografie]] • [[Osciloskop]] • [[Použití elektřiny v diagnostice]]<br />
'''Analytické metody'''<br />
* [[Měření vodivosti roztoků]] •[[Nefelometrie]] • [[Princip hmotové spektroskopie]]<br />
'''Zobrazovací metody'''<br />
* [[Endoskop]] a [[Endoskopie]]<br />
* [[MR angiografie (MRA)]]<br />
* [[Optický mikroskop]] • [[Elektronový mikroskop]] • [[Mikroskopie skenovací sondou]] • [[Zvětšení lupy]] • [[Inverzní mikroskop]] • [[Stereomikroskop]]<br />
* [[Ultrazvuk]] • [[Ultrazvuk/Diagnostické aplikace ultrazvuku|Diagnostické aplikace ultrazvuku]] • [[Dopplerovská ultrasonografie]] <br />
* [[Skiagrafie]] • [[Skiaskopie]]<br />
* [[Počítačová tomografie (heslo)]] • [[Počítačová tomografie]] • [[SPECT]] • [[PET]] <br />
* [[Nukleární magnetická rezonance]] • [[Princip magnetické rezonanční tomografie]] • [[Difuzní MRI|Difuzní magnetická rezonance]] • [[Funkční MRI (fMRI)|Funkční magnetická rezonance]] <br />
* [[Princip zobrazení pomocí RTG záření]]<br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Akustika</div><br />
* [[Akustický odpor]] <br />
* [[Akustika]] <br />
* [[Barva zvuku]]<br />
* [[Biofyzika sluchu]]<br />
* [[Dopplerův jev]] • [[Fetální Dopplerometrie]] <br />
* [[Hlasitost]] <br />
* [[Huygensův princip]]<br />
* [[Kavitace]] <br />
* [[Práh sluchu a sluchové pole]] <br />
* [[Sluch]] <br />
* [[Šíření akustického vlnění]] <br />
* [[Vlastnosti zvuku]] <br />
* [[Výška tónu]]<br />
* [[Weber-Fechnerův zákon]]<br />
* [[Frekvence]]<br />
'''Metody''' <br />
* [[Audiometrie (biofyzika)]] <br />
* [[Ultrazvuk]] <br />
** [[Ultrazvuk/Diagnostické aplikace ultrazvuku|Diagnostické aplikace ultrazvuku]] <br />
** [[Ultrazvuk/Terapeutické použití ultrazvuku|Terapeutické použití ultrazvuku]]<br />
** [[Ultrazvuk v různých prostředích a tkáních]]<br />
** [[Ultrazvukové vlnění]]<br />
** [[Účinky ultrazvuku]]<br />
** [[Terapeutické užití ultrazvuku]]<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Optika a elektromagnetické záření</div><br />
* [[Absorbance]]<br />
* [[Akomodace]]<br />
* [[Detektory optického záření]]<br />
* [[Difrakce světla]] <br />
* [[Disperse světla]] <br />
* [[Elektromagnetické spektrum]]<br />
* [[Energie a intenzita světla]] <br />
* [[Fotometrie]] <br />
* [[Index lomu světla]] <br />
* [[Infračervené záření]] <br />
* [[Interference světla]] <br />
* [[Laser]] • [[Laser (biofyzika)|Laser – biofyzikální princip]] • [[Využití laserů v medicíně]] • [[Typy laserů]]<br />
* [[Magnetický dipól]] <br />
* [[Maxwellovy rovnice]]<br />
* [[Odraz světla]] <br />
* [[Oko (biofyzika)/Princip vidění|Oko/Princip vidění]] <br />
* [[Oko (biofyzika)/Vady oka|Oko/Vady oka]]<br />
* [[Oko (biofyzika)]] <br />
* [[Optická mohutnost]] <br />
* [[Optická mřížka]] <br />
* [[Radiometrické a fotometrické veličiny]]<br />
* [[Rozlišovací schopnost lidského oka]]<br />
* [[Snellův zákon]]<br />
* [[Spektrální citlivost lidského oka]]<br />
* [[Typy světelných zdrojů]]<br />
* [[Vady optických soustav]] <br />
* [[Vlnově-korpuskulární dualismus]]<br />
* [[Zraková ostrost]]<br />
* [[Zářivá energie]] <br />
* [[Zářivá ionizace]]<br />
* Mikroskopie: <small>[[Abbeho teorie]] • [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu]] • [[Kontrast obrazu mikroskopu]] • [[Mez rozlišení mikroskopu]] • [[Hloubka ostrosti mikroskopu]] •[[Princip zobrazení optickým mikroskopem]] •[[Rozlišovací schopnost lidského oka]] • <br />
[[Zvětšení mikroskopu]] </small><br />
* Typy mikroskopických technik: <small>[[Elektronový mikroskop]] • [[Fluorescenční mikroskop]] • [[Fázová mikroskopie]] • [[Interferenční mikroskopie]] • [[Inverzní mikroskop]] • [[Konfokální mikroskop]] • [[Mikroskopie atomárních sil]] • [[Mikroskopie pro dopadající světlo]] • [[Mikroskopie pro procházející světlo]] • [[Optický mikroskop]] • [[Polarizační mikroskopie]] </small><br />
* [[Absorpce světla]]<br />
* [[Absorpce, Lambertův zákon]]<br />
* [[Beerův zákon]]<br />
* [[Fotom]]<br />
* [[Interakce ionizujícího záření]]<br />
* [[Kolimátor]]<br />
* [[Krevní řečiště, rovnice kontinuity]] • [[Biomechanika krevního oběhu]] <br />
* [[Lambert-Beerův zákon]]<br />
* [[Luminiscenční metody]] <br />
* [[Mikrovlny]] <br />
* [[Neionizující záření|Biologické účinky neionizujícího elektromagnetického záření]]<br />
* [[Polarimetrie]]<br />
* [[Polarizace světla]], optická stáčivost<br />
* [[Pružný a nepružný rozptyl]] <br />
* [[Rentgen (záření)]]<br />
* [[Spektrofotometrie]] <br />
* [[Spektrum zářiče]] <br />
* [[Termografie]]<br />
* [[Ultrafialové záření (biofyzika)]] <br />
* [[Ultrafialové záření (hygiena)]] <br />
* [[Účinky elektromagnetických polí na organismus]]<br />
* [[Viditelné světlo]] <br />
* [[Vlnová délka]]<br />
* [[Zvětšení lupy]] <br />
<br />
<br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Fyzika krve</div><br />
* [[Měření viskozity]] <br />
* [[Turbulentní proudění]]<br />
* [[Viskozita]] <br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Buněčná membrána</div><br />
* [[Aktivní transport]] <br />
* [[Akční potenciál (biofyzika)|Akční potenciál]] <br />
* [[Buněčná membrána]]<br />
* [[Gradient]] <br />
* [[Lipozomy]]<br />
* [[Lipozomy a řízené uvolňování léčiv]]<br />
* [[Membránový potenciál a jeho změny|Klidový membránový potenciál]]<br />
* [[Membránový transport]]<br />
* [[Pasivní transport]] <br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Termodynamika a kvantová fyzika</div><br />
* [[1. Fickův zákon|Fickův zákon]] <br />
* [[Analytické disperze]] <br />
* [[Bernoulliho rovnice]] <br />
* [[Biomechanika kapalin]] <br />
* [[Chemický potenciál]] <br />
* [[Ekvipartiční teorém]] <br />
* [[Elektrodové děje/Elektrochemický potenciál|Elektrochemický potenciál]] <br />
* [[Entalpie]] <br />
* [[Entropie]] <br />
* [[Fázové změny]], [[latentní teplo]] <br />
* [[Gibbsův zákon fází]] <br />
* [[Hagen-Poiseuillův zákon]] <br />
* [[Henryho zákon]] <br />
* [[Hookův zákon]]<br />
* [[Iontová vazba]]<br />
* [[Jevy na rozhraní fází]] <br />
* [[Kavitace]] <br />
* [[Koligativní vlastnosti roztoků]] <br />
* [[Koloidální disperze]] <br />
* [[Kryochirurgie]]<br />
* [[Kryoterapie]]<br />
* [[Kvantové jevy]] <br />
* [[Kvazičástice]]<br />
* [[Laminární proudění]] <br />
* [[Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení rychlostí]] <br />
* [[Měrná tepelná kapacita]] <br />
* [[Měření pH]] <br />
* [[Měření teploty]]<br />
* [[Ochlazovací účinek prostředí]]<br />
* [[Osmolalita]]<br />
* [[Osmotický tlak]] <br />
* [[Osmóza]] <br />
* [[Potenciál]]<br />
* [[Práce a teplo]] <br />
* [[Působení nízkých teplot na organismus]]<br />
* [[Působení vysokých teplot na organismus]]<br />
* [[Rovnice kontinuity]]<br />
* [[Raoultovy zákony]] <br />
* [[Reynoldsovo číslo]] <br />
* [[Stavová rovnice plynů]] <br />
* [[Stokesův zákon]] <br />
* [[Síly působící mezi molekulami]] <br />
* [[Tepelná pohoda organismu]] <br />
* [[Tepelná zařízení]] <br />
* [[Tepelné ztráty organismu]]<br />
* [[Teplotní stupnice]]: <small> [[Celsiova teplotní stupnice]] • [[Fahrenheitova teplotní stupnice]] • <br />
[[Rankineho teplotní stupnice]] • [[Réaumurova teplotní stupnice]] • [[Termodynamická teplotní stupnice]] </small> <br />
* [[Termodynamická rovnováha]]<br />
* [[Termodynamický systém]]<br />
* [[Termodynamické věty]] <br />
** [[1. termodynamický zákon]]<br />
* [[Termoterapie]]<br />
* [[Torr]]<br />
* [[Transport tepla]]<br />
* [[Vlivy extrémních teplot na živé organismy]]<br />
* [[Voda|Voda jako rozpouštědlo, voda v organizmu]] <br />
* [[Volná energie]] <br />
* [[Vratné a nevratné děje]] <br />
<br />
| style="width: 50%;vertical-align: top;" |<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Lékařská přístrojová technika</div><br />
* [[Analogově digitální a digitálně analogový převod]] <br />
* [[Audiometrie (biofyzika)]] <br />
* [[Biosignály z pohledu biofyziky]] • [[Charakteristiky biosignálů]]<br />
* [[CMYK barevný model]] <br />
* [[Detekce obrazu]] <br />
* [[Diferenciální zesilovač]] <br />
* [[Digitální obraz]] <br />
* [[Dopplerovský průtokoměr]]<br />
* [[Elektroencefalografie]] <br />
* [[Elektrokardiografie]] • [[Unipolární a bipolární zapojení elektrod]] <br />
* [[Elektrokauter]] <br />
* [[Elektroléčba]]<br />
* [[Elektromyografie]] <br />
* [[Elektronový mikroskop]] <br />
* [[Elektrostimulační metody]] <br />
* [[Endoskop]] <br />
* [[Endoskopie]] <br />
* [[Fluorescenční spektroskopie]] <br />
* [[Gama nůž]] <br />
* [[Gamakamera]]<br />
* [[Harmonický oscilátor]]<br />
* [[ImageJ]]<br />
* [[Intervenční radiologie]] <br />
* [[Krátkovlnná diatermie]]<br />
* [[Magnetoterapia, galvanoterapia, diatermia]]<br />
* [[Magnetoterapia]]<br />
* [[Mikrovlnná diatermie]]<br />
* [[Motion Capture]]<br />
* [[Optický mikroskop]] <br />
* [[PET]] <br />
* [[Polarimetrie]] <br />
* [[Počítačová tomografie (heslo)]] <br />
* [[Princip CCD kamery]] <br />
* [[Princip ergometrie]] <br />
* [[Princip spirometrie]] <br />
* [[Radiofrekvenční katétrová ablace|Radiofrekvenční ablace]] <br />
* [[Rázová vlna]] • [[Litotrypse extrakorporální rázovou vlnou]] <br />
* [[Rentgenové záření]]<br />
* [[RGB kódování barev]] <br />
* [[SPECT]]<br />
* [[Spektrofotometrie]] <br />
* [[Tlumený harmonický oscilátor]]<br />
* [[Tonometr]]<br />
* [[Ultrakrátkovlnná diatermie]]<br />
* [[Ultrazvuk]] <br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Nanotechnologie</div><br />
* [[Nanokrystaly]]<br />
* [[Nanotechnologie v medicíně]]<br />
** [[Nanotechnologie v medicíně/Nanotechnologie|Nanotechnologie]]<br />
** [[Nanotechnologie v medicíně/Nanomedicína|Nanomedicína]]<br />
** [[Nanotechnologie v medicíně/Nanomedicína v onkologii|Nanomedicína v onkologii]]<br />
** [[Nanotechnologie v medicíně/Medicínské aplikace nanovláken|Medicínské aplikace nanovláken]]<br />
** [[Nanobiosenzory]]<br />
** [[Nanotechnologie v medicíně//Fullereny]]<br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Elektrické jevy</div><br />
* [[Charakteristiky elektrických biosignálů]] <br />
* [[Coulombův zákon a permitivita prostředí]] <br />
* [[Časový a fyzikální rozměr biosignálů]] • [[Časové konstanty a filtry]] • [[Rušení biosignálů a artefakty]] • [[Nativní záznam a provokační testy]]<br />
* [[Elektrická impedance]] <small>• [[Elektrická impedance tkání]]</small> <br />
* [[Elektrochemie]] <br />
* [[Elektrodové děje/Elektrochemický potenciál|Elektrochemický potenciál]] <br />
* [[Elektrodové děje]] <br />
* [[Elektrokardiografie]] <br />
* [[Elektrolýza]]<br />
* [[Elektromagnetická interakce]] <br />
* [[Elektrostatické pole]] <br />
* [[Hallův jev]]<br />
* [[Hmota a energie]]<br />
* [[Indukované prúdy]]<br />
* [[Molární vodivost]]<br />
* [[Pohyb koloidních částic v elektrickém poli]] <br />
* [[Elektrické vlastnosti koloidů]]<br />
* [[Potenciál bodového náboje a na rozhraní fází]] <br />
* [[Reobáze, chronaxie]]<br />
* [[Skleněná elektroda/podrobnosti]] <br />
* [[Skleněná elektroda]] <br />
* [[Účinky elektrického proudu na organismus]]<br />
* [[Účinky různých druhů proudu na organizmus]] <br />
* [[Vedení elektrického proudu tělem|Vedení el. proudu tělem]] <br />
* [[Magnetické pole]]<br />
'''Metody''' <br />
* [[Použití elektřiny v diagnostice]] <br />
* [[Použití elektřiny v terapii]]: <small>[[Elektrostimulační metody#Galvanoterapie|Galvanoterapie]] • [[Iontoforéza]] • [[Elektroforéza]] • [[Magnetoterapie]]</small><br />
** <small>Střídavý proud nízkofrekvenční: [[Diadynamické proudy]] • [[TENS]] • [[Träbertovy proudy]]</small><br />
** <small>Střídavý proud středněfrekvenční: [[Interferenční proudy]]</small><br />
** <small>Střídavý proud vysokofrekvenční: [[Krátkovlnná diatermie]] • [[Ultrakrátkovlnná diatermie]] • [[Mikrovlnná diatermie]]</small><br />
* [[Měření napětí]] <br />
* [[Měření odporu]] <br />
* [[Měření proudu]] <br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Jaderná fyzika a kvantové jevy</div><br />
* [[Aktivita radionuklidu]]<br />
* [[Anihilace]]<br />
* [[Antičástice]]<br />
* [[Atomové jádro]] <br />
* [[atóm|Atom]] <br />
* [[Comptonův rozptyl]]<br />
* [[Cyklotron]] <br />
* [[Elektron-pozitronové páry]]<br />
* [[Elektronový obal těžkých atomů]] <br />
* [[Elementární částice]] <br />
* [[Fluorescence]] <br />
* [[Fosforescence]] <br />
* [[Fotoelektrický jev]]<br />
* [[Fotoluminiscence]]<br />
* [[Foton]]<br />
* [[Geigerův-Müllerův počítač|Geiger-Müllerův počítač]] <br />
* [[Interakce ionizujícího záření#Interakce elketromagnetického záření|Interakce γ záření s elektronovým obalem]]<br />
* [[Ionizace]]<br />
* [[Ionizační komora]] <br />
* [[Ionizující záření]] • [[Dozimetrie]]<br />
* [[Kvantová čísla]] <br />
* [[Kvantové jevy]] <br />
* [[Lineárny urýchľovač|Lineární urychlovač]] <br />
* [[Lineární urychlovač v lékařství]] <br />
* [[Lorentzova síla]]<br />
* [[Luminimetrie]] <br />
* [[Luminiscence]] <br />
* [[Magnetické vlastnosti jader, jaderný magneton]] <br />
* [[Nemoc z ozáření]] <br />
* [[Ochrana před ionizujícím zářením]]<br />
* [[Orbital]]<br />
* [[Orbitální magnetický moment elektronu]] <br />
* [[Orbitální moment hybnosti]]<br />
* [[Pojem ionizace]] • [[Zářivá ionizace]] <br />
* [[Poločas]]<br />
* [[Pozitron]]<br />
* [[Protonová terapie]]<br />
* [[Radiometrické veličiny]] <br />
* [[Radioterapie]] • [[Cesiové a kobaltové ozařovače]]<br />
* [[Rentgen]]<br />
** [[Rentgenová difrakční analýza]]<br />
** [[Rtg záření - mechanismus vzniku]]<br />
* [[Scintigrafie]]<br />
* [[Spektrum atomu vodíku]] <br />
* [[Typy silových interakcí]] <br />
* [[Typy vazeb mezi atomy]] <br />
* [[Vazebná energie elektronu, ionizace, excitace]] <br />
* [[Vylučování radioaktivních látek organismem]]<br />
* [[Zdravotní problematika radonu]] <br />
* [[Zákon radioaktivního rozpadu]]<br />
* [[Záření alfa]] • [[Rozpad alfa]]<br />
* [[Záření beta]] • [[Rozpad beta]]<br />
* [[Záření černého tělesa]] <br />
* [[Zářivá energie]] <br />
* [[Záření gama|Záření gamma]]<br />
** [[Záření gama – fyzikální povaha, oblast spektra]]<br />
** [[Záření gama – mechanismus vzniku]]<br />
* [[Zářivá energie]] <br />
* [[Kruhové urychlovače]]<br />
* [[Hadrony]]<br />
* [[Využití radioaktivity]]<br />
* [[Stínění a ochrana před gama zářením]]<br />
* [[Působení ionizujícího záření na organismus]]<br />
* [[Comptonův jev - v čem spočívá]]<br />
* [[Comptonův jev - co dokazuje, přínos]]<br />
<br />
<div style="background-color: #9ACD32; text-align: center; font-weight: bold;">Biofyzika tkání</div><br />
* [[Echogenita tkání]]<br />
* [[Elektrická aktivita buněk, tkání a orgánů]]<br />
* [[Elektrické a magnetické vlastnosti tkání]]<br />
* [[Elastické vlastnosti tkání]]<br />
* [[Echogenita tkání]]<br />
* [[Magnetické signály tkání]]<br />
* [[Mechanické vlastnosti tkání – úvod|Mechanické vlastnosti tkání]] <br />
** <small> [[Mechanické vlastnosti tkání - Trávicí systém|Trávicí systém]] • [[Mechanické vlastnosti tkání - Vylučovací systém|Vylučovací systém]] • [[Mechanické vlastnosti tkání - Cévní systém|Cévní systém]] • [[Mechanické vlastnosti tkání - lidský hlas a tvorba lidského hlasu|Lidský hlas]]</small><br />
* [[Polotloušťka látek]]<br />
* [[Pružnost a pevnost na subcelulární úrovni]]<br />
* [[Pružnost]]<br />
* [[Youngův modul pružnosti]]<br />
* [[Cytoskelet z pohledu biofyziky]]<br />
|}<br />
</div><br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #458B00;"><center>Katalog metod v Biofyzice</center></div><br />
{| style="border: 1px solid; width: 100%; margin: auto; margin-bottom: 15px; -moz-border-radius-bottomleft: 5px; -webkit-border-bottom-left-radius: 5px; -khtml-border-radius-bottomleft: 5px; border-bottom-left-radius: 5px; -moz-border-radius-bottomright: 5px; -webkit-border-bottom-right-radius: 5px; -khtml-border-radius-bottomright: 5px; border-bottom-right-radius: 5px;border-color: #458B00;"<br />
|-<br />
| class="portaltitle sbaleno" | ''Zde najdete seznam článků náležících do Katalogu metod v biofyzice''<br />
|-<br />
| class="sb_portal"| {{Portál:Katalog_metod_v_biofyzice}} <br />
|}<br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #458B00;"><center>Pracoviště</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #458B00;"><br />
* [http://biof.lf1.cuni.cz/ Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK]<br />
* [http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/ubf/vyuka.htm Ústav biofyziky 2. LF UK]<br />
* [http://old.lf3.cuni.cz/biofyzika/ Ústav lékařské biofyziky a lékařské informatiky 3. LF UK]<br />
* [http://ulb.upol.cz/ Ústav lékařské biofyziky LF UP]<br />
* [http://www.lfhk.cuni.cz/Karolinka/Department/default.asp?tsk=dep&lng=cz&i=170 Ústav lékařské biofyziky LF HK]<br />
* [http://www.lfp.cuni.cz/oddeleni/19-ustav-biofyziky.html Ústav biofyziky LFP UK]<br />
* [http://www.med.muni.cz/biofyz/ Biofyzikální ústav LF MU]<br />
* [http://www.upjs.sk/lekarska-fakulta/ustavy-lf/ustav-lekarskej-biofyziky Ústav lekárskej biofyziky LF UPJŠ]<br />
* [http://www.jfmed.uniba.sk/index.php?id=2054 Ústav lekárskej biofyziky JLF UK]<br />
* [http://www.fmed.uniba.sk/index.php?id=fyzika Ústav lekárskej fyziky, biofyziky, informatiky a telemedicíny LF UK]<br />
* [http://www.szu.sk/index.php?id=89&menu=28&kgid=125&idpart=4&iddp=2 Ústav biofyziky, informatiky a bioštatistiky SZU]<br />
</div></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Maxwellovy_rovnice&diff=384358Maxwellovy rovnice2017-06-01T11:09:10Z<p>Horrymir: typo, linky</p>
<hr />
<div>{{Heslo|cze=Maxwellovy rovnice|eng=Maxwell's equations|ger=die Maxwell-Gleichungen}}<br />
'''Maxwellovy rovnice''' jsou čtyři parciální diferenciální rovnice (resp. integro-diferenciální rovnice), ve kterých skotský fyzik James C. Maxwell (1831–1879) sjednotil dosavadní poznatky o [[Elektrostimulační metody|elektromagnetickém poli]]. Jejich bezprostředním důsledkem je mimo jiné to, že '''[[Elektromagnetické spektrum|elektromagnetické vlnění]]''' vč. světla '''se šíří konečnou rychlostí'''. Rovnice představují základ klasické teorie elektromagnetického pole, velmi dobře popisují chování elektromagnetického pole na makroskopické úrovni. Na fenomenologické úrovni ukazují provázanost elektrického a magnetického pole, vysvětlení této provázanosti je až otázkou relativistické fyziky.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Elektromagnetické spektrum]]<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Maxwell%27s_equations Maxwellovy rovnice na anglické Wikipedii]<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Biofyzika]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Iannadecz/rozpis_termin%C3%A1loven&diff=384102Uživatelka:Iannadecz/rozpis termináloven2017-05-30T11:36:05Z<p>Horrymir: služba</p>
<hr />
<div>{| class="wikitable"<br />
! U Nemocnice !! Fyziologie !! Purkyňák<br />
|-<br />
| <!------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
************************************************************************************<br />
***<br />
*** U NEMOCNICE ***<br />
*** ***<br />
************************************************************************************<br />
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
{| class="wikitable"<br />
! Datum !! Den v týdnu !! Dopoledne !! Odpoledne<br />
<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 1.5. || Pondělí || svátek<br />
|| <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 2.5. || Úterý || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 3.5. || Středa || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 4.5. || Čtvrtek || Vlaďka<br />
|| Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 5.5. || Pátek || Vláďa H.<br />
|| Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 8.5. || Pondělí || svátek<br />
|| <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 9.5. || Úterý || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 10.5. || Středa || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 11.5. || Čtvrtek || Vlaďka<br />
|| Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 12.5. || Pátek || Vláďa<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 15.5. || Pondělí || Vlaďka<br />
|| Alžběta N.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 16.5. || Úterý || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 17.5. || Středa || rektor.den<br />
|| <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 18.5. || Čtvrtek || Vlaďka<br />
|| Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 19.5. || Pátek || Jindra<br />
|| Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 22.5. || Pondělí || Vlaďka<br />
|| Alžběta N.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 23.5. || Úterý || Vláďa H.<br />
|| Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 24.5. || Středa || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 25.5. || Čtvrtek || Vlaďka<br />
|| Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 26.5. || Pátek || Jindra.<br />
|| Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 29.5. || Pondělí || Vlaďka<br />
|| Alžběta N.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 30.5. || Úterý || Vlaďka <br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 31.5. || Středa || Vlaďka<br />
|| Anežka B.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 1.6. || Čtvrtek || Vlaďka<br />
|| Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 2.6. || Pátek || Vláďa H.<br />
|| Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 5.6. || ZkO Pondělí || Jindra || Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 6.6. || ZkO Úterý || Vláďa H.<br />
|| Markéta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 7.6. || ZkO Středa || Vlaďka<br />
|| Alžběta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 8.6. || ZkO Čtvrtek ||Jindra || Alžběta N.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 9.6. || ZkO Pátek || Vlaďka<br />
|| Milan Mikuš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 12.6. || ZkO Pondělí || Jindra || Karolina P.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 13.6. || ZkO Úterý || || Julie J.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 14.6. || ZkO Středa || || Karolina P.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 15.6. || ZkO Čtvrtek || || Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 16.6. || ZkO Pátek || || Hanka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 19.6. || ZkO Pondělí || || Natália A.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 20.6. || ZkO Úterý || || Anezka<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 21.6. || ZkO Středa || || Hanka (misto Honzy H.)<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 22.6. || ZkO Čtvrtek || || Aleš Langer<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 23.6. || ZkO Pátek || || Kamila V.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 26.6. || ZkO Pondělí || || <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 27.6. || ZkO Úterý || || Alžběta N.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 28.6. ||ZkO Středa || || Markéta K.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 29.6. || ZkO Čtvrtek || || Veronika Pítová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 30.6. ||ZkO Pátek || Zavřeno<br />
|| Zavřeno<br />
|}<br />
|| <br />
<!------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
************************************************************************************<br />
***<br />
*** FYZIOLOGIE ***<br />
*** ***<br />
************************************************************************************<br />
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
{| class="wikitable"<br />
! Datum !! Den v týdnu !! Dopoledne !! Odpoledne<br />
<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 1.5. || Pondělí || svátek<br />
|| ATom<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 2.5. || Úterý || Jindar || Milan Mikuš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 3.5. || Středa ||Lukáš || Honza H.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 4.5. || Čtvrtek || Jindra || Veronika Pítová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 5.5. || Pátek || Lukáš<br />
|| Aleš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 8.5. || Pondělí || svátek<br />
|| ATom<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 9.5. || Úterý || Jindra || Milan Mikuš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 10.5. || Středa || Lukáš<br />
|| Honza H.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 11.5. || Čtvrtek || Lukáš || Veronika Pítová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 12.5. || Pátek || Jindra<br />
|| Aleš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 15.5. || Pondělí || Lukáš<br />
|| zavřeno - testy <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 16.5. || Úterý || Jindra || zavřeno - testy <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 17.5. || Středa || REKTORSKÝ DEN<br />
|| zavřeno - testy <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 18.5. || Čtvrtek || Jindra || zavřeno - testy <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 19.5. || Pátek || Lukáš<br />
|| zavřeno - testy <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 22.5. || Pondělí || zavřeno - testy || od 13:00 ATom <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 23.5. || Úterý || zavřeno - testy || od 13:00 Milan Mikuš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 24.5. || Středa || zavřeno - testy || od 13:00 Honza H.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 25.5. || Čtvrtek || zavřeno - testy || od 13:00 Veronika Pítová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 26.5. || Pátek || zavřeno - testy || od 13:00 Aleš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 29.5. || Pondělí || zavřeno - testy || od 13:00 ATom<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 30.5. || Úterý || Jindra || Milan Mikuš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 31.5. || Středa || Lukáš<br />
|| Honza H.<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 1.6. || Čtvrtek || Vláďa H|| Veronika Pítová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 2.6. || Pátek || Lukáš<br />
|| Aleš<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 5.6. || Pondělí || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 6.6. || Úterý || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 7.6. || Středa || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 8.6. || Čtvrtek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 9.6. || Pátek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 12.6. || Pondělí || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 13.6. || Úterý || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 14.6. || Středa || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 15.6. || Čtvrtek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 16.6. || Pátek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 19.6. || Pondělí || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 20.6. || Úterý || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 21.6. || Středa || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 22.6. || Čtvrtek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 23.6. || Pátek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 26.6. || Pondělí || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 27.6. || Úterý || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 28.6. || Středa || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 29.6. || Čtvrtek || ZkO || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 30.6. || Pátek || ZkO || ZkO<br />
|}<br />
|| <br />
<!------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
************************************************************************************<br />
***<br />
*** PURKYŇÁK ***<br />
*** ***<br />
************************************************************************************<br />
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
{| class="wikitable"<br />
! Datum !! Den v týdnu !! Odpoledne<br />
<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 1.5. || Pondělí || [[Uživatelka:Kalo|Kamila Vlčková]]<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 2.5. || Úterý || Julie Junková<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 3.5. || Středa || Karolina Peychlová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 4.5. || Čtvrtek || Natália Augustínová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 5.5. || Pátek || <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 8.5. || Pondělí || [[Uživatelka:Kalo|Kamila Vlčková]]<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 9.5. || Úterý || Julie Junková<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 10.5. || Středa || Karolina Peychlová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 11.5. || Čtvrtek || Natália Augustínová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 12.5. || Pátek || <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 15.5. || Pondělí || [[Uživatelka:Kalo|Kamila Vlčková]]<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 16.5. || Úterý || Julie Junková<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 17.5. || Středa || REKTORSKÝ DEN<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 18.5. || Čtvrtek || Natália Augustínová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 19.5. || Pátek || <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 22.5. || Pondělí || [[Uživatelka:Kalo|Kamila Vlčková]]<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 23.5. || Úterý || Julie Junková<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 24.5. || Středa || Karolina Peychlová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 25.5. || Čtvrtek || Natália Augustínová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 26.5. || Pátek || <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 29.5. || Pondělí || [[Uživatelka:Kalo|Kamila Vlčková]]<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 30.5. || Úterý || Julie Junková<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 31.5. || Středa || Karolina Peychlová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 1.6. || Čtvrtek || Natália Augustínová<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 2.6. || Pátek || <br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 5.6. || Pondělí || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 6.6. || Úterý || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 7.6. || Středa || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 8.6. || Čtvrtek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 9.6. || Pátek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 12.6. || Pondělí || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 13.6. || Úterý || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 14.6. || Středa || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 15.6. || Čtvrtek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 16.6. || Pátek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 19.6. || Pondělí || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 20.6. || Úterý || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 21.6. || Středa || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 22.6. || Čtvrtek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 23.6. || Pátek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 26.6. || Pondělí || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 27.6. || Úterý || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 28.6. || Středa || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 29.6. || Čtvrtek || ZkO<br />
|-------------------------------------------------------------<br />
| 30.6. || Pátek || ZkO<br />
|}<br />
<br />
|}<br />
<br />
*[[Uživatel:Iannadecz/rozpis termináloven ARCHIV|Archiv 2016-17]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Bicepsov%C3%BD_reflex&diff=382371Bicepsový reflex2017-05-10T14:23:24Z<p>Horrymir: typo, prolink</p>
<hr />
<div><noinclude><br />
{{Heslo<br />
|cze = Bicepsový reflex<br />
|eng = Biceps reflex<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
'''Bicepsový reflex''' se řadí mezi fyziologické ''[[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti#Proprioreceptivní reflexy (myotatické reflexy)|myotatické (proprioceptivní) reflexy]]'' na horní končetině se segmentovou inervací '''C5-6'''.<ref>{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 9788073871574<br />
| příjmení1 = Ambler<br />
| jméno1 = Zdeněk<br />
| příjmení2 = Bednařík<br />
| jméno2 = Josef<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Klinická neurologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2008-<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
Reflex se vybavuje poklepem kladívka na ''lacertus fibrosus m.&nbsp;bicipitis brachii''. Horní končetina je v přibližně 90° flexi v lokti. Fyziologickou odpovědí je přiměřená flexe předloktí.<ref name="el.lf1.cuni.cz/neurologie" >{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Roth<br />
| jméno1 = Jan<br />
| příjmení2 = Fiala<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Růžička<br />
| jméno3 = Evžen<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/neurologie<br />
| název = Neurologické vyšetření - norma<br />
| citováno = 2012-11-22<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
{{kamera}}[https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/default/video/video18.html Bicepsový reflex (video, Centrum elektronického vzdělávání 1.LF UK)]<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Míšní reflexy]]<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
* [[Musculus biceps brachii]]<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Fyziologie]]<br />
[[Kategorie:Heslo]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=M%C3%AD%C5%A1n%C3%AD_reflexy&diff=382370Míšní reflexy2017-05-10T14:23:11Z<p>Horrymir: drobná oprava</p>
<hr />
<div><br />
__TOC__<br />
[[Reflex]]em se rozumí automatická, mimovolní odpověď na nervový podnět. Většina reflexů je vrozená a představuje základní jednotku pohybové aktivity.<br />
== Stavba míšního reflexu ==<br />
[[Soubor:Anatomy and physiology of animals A reflex arc.jpg|thumb|500px|Reflexní oblouk]]<br />
# receptor − převedení fyzikálního podnětu na [[akční potenciál (fyziologie)|akční potenciál]];<br />
# dostředivé raménko reflexu − přivádí signály z periferních receptorů do [[CNS]], tvoří ho buňky spinálního ganglia, jejich dendrity a axony;<br />
# reflexní centrum − zpracovává signály z periferních receptorů, představuje ho zpravidla míšní segment;<br />
# odstředivé raménko reflexu − odvádí akční potenciál k efektoru, tvoří ho motoneurony a jejich [[axon]]y;<br />
# efektor − svalovina (příčně pruhovaná kosterní, srdeční, hladká), myoepitelové buňky žláz.<br />
== Dělení reflexů ==<br />
===Rozdělení podle uložení receptorů===<br />
*viscerální;<br />
** orgánové [[receptor]]y (visceroreceptory)<br />
** reakce − kontrakce nebo relaxace hladké svaloviny orgánů, změna aktivity žláz<br />
* viscerosomatické reflexy − reflexy, které mají odstředivé raménko v somatické oblasti, např. dráždění receptorů pobřišnice při zánětu vyvolá reflexní stažení svalů stěny břišní<br />
* somatické[[Soubor:Patellar-knee-reflex.png|thumb|500px|Patelární reflex]]<br />
*proprioceptivní<br />
*exteroceptivní<br />
** reakce na dotyk, tlak, bolest, teplo<br />
** součást obranných reakcí<br />
** charakter reflexů flexorových, extenzorových − součástí je inhibice antagonistického svalu.<br />
===Rozdělení podle počtu synapsí===<br />
*dělení reflexu podle počtu synapsí<br />
**monosynaptické<br />
**polysynaptické<br />
==Monosynaptické reflexy==<br />
Monosynaptické reflexy jsou základními typy [[Motorický systém|spinální motoriky]]. Zahrnují napínací a obrácený napínací reflex.<br />
=====Napínací reflex=====<br />
Jedná se o jediný pravý monosynaptický reflex. Jednoduše ho lze vystihnout větou: „Je-li sval pasivně natažen, stáhne se.“ Receptorovou buňkou je [[svalové vřeténko]] obsahující intrafuzální svalová vlákna. Aferentace končí na α-motoneuronech předních [[Medulla spinalis#Šedá hmota|míšních rohů]]. Eferentace vede k [[Motorická ploténka|motorické ploténce]]. Ve výsledku vzruchy z vřetének působí facilitačně na motoneurony vlastního svalu. Při zkrácení svalu klesá dráždivost vřetének. <br />
Signály z receptorů jsou vedeny dvěma typy vláken<br />
* '''silná vlákna''' (fázická) - informují o dynamické délce svalu<br />
* '''tenká vlákna''' (tónická) - informují o statické délce svalu<br />
Příklady reflexu: [[reflex patellární]], [[Bicepsový reflex|bicepsový]], [[Tricepsový reflex|tricepsový]], [[reflex Achillovy šlachy]]<br />
<br />
=====Gama-systém=====<br />
Neurony gamma-systému vychází z předních míšních rohů a jejich motorické ploténky jsou uloženy na intrafuzálních vláknech. Gamma-systém je pod vlivem vyšších úrovní [[CNS]], zvláště pak [[retikulární formace]]. Vyvoláním kontrakce intrafuzálních svalových vláken modulují '''γ-neurony''' citlivost svalových vřetének a udržují jejich citlivost rovnoměrnou délce svalu. Tento systém nabývá význam obzvlášť při posturálních reflexech. <br />
<br />
=====Obrácený napínací reflex=====<br />
Receptorem obráceného napínacího reflexu je [[Golgiho šlachové tělísko]], které je zapojené v sérii s extrafuzálními vlákny. V důsledku zapojení je tělísko stimulováno kontrakcí i pasivním protažením svalu. <br />
Aferentace končí excitační synapsí na inhibičním interneuronu, jehož axon vede na α-motoneuron předních kořenů míchy. Eferentace končí na motorické ploténce extrafuzálních vláken téhož svalu. Ze zapojení vyplývá, že aktivací Golgiho šlachového tělíska je utlumena aktivita motoneuronu. Zároveň vede ze zadních rohů kolaterála, která excitačním spojením s motoneurony antagonistů brání svaly před přetížením. <br />
<br />
=====Renshawovy interneurony=====<br />
Tyto buňky dostávají aferentaci z '''kolaterál α-motoneuronů'''. Tvoří inhibiční synapse na presynaptickém motoneuronu a tímto způsobem vytváří negativní zpětnou kontrolu. Pokud se zvýší aktivita motoneuronu zvýší se přímo úměrně i aktivita rekurentní inhibice. Tímto způsobem interneurony vyrovnávají změny v úrovni aktivity motoneuronu. Výsledkem účinku γ-motoneuronu je inhibice presynaptických neuronů a dezinhibice motoneuronů antagonistů. <br />
<br />
==Polysynaptické relfexy==<br />
Tyto reflexy mají ve své dráze jeden nebo více vmezeřených motoneuronů.<br />
===Extenzorový reflex===<br />
Působením nebolestivého taktilního podnětu jsou stimulovány mechanoreceptory. Důsledkem tohoto děje je kontrakce extenzorů a relaxace flexorů. kontrakce extenzorů, relaxace flexorů. V míše dochází k několikanásobnému přepojení na interneurony. <br />
<br />
:→ prostřednictvím inhibičního interneuronu jsou tlumeny flexory<br />
:→ prostřednictvím excitačního interneuronu se aktivují extenzory<br />
Extenzorový reflex je základem statických postojových reakcí.<br />
===Flexorový reflex (obranný)===<br />
Flexorový reflex nastává v reakci na '''bolestivý podnět'''. Impulz probíhá aferentně prostřednictvím '''Aδ vláken''' [[Bolest#Nociceceptory|nocireceptorů]] a přepojuje se na míšních interneuronech. <br />
: → excitační interneuron flexorů → flexe drážděné končetiny <br />
: → inhibiční interneuron extenzorů<br />
Umístění podnětu podmiňuje kombinaci pohybů. Proto označujeme reflex za '''plurisegmetální''' (výsledný pohyb pochází z více míšních segmentů) a zároveň i '''pluripotentní''' (reflex přebije jakýkoliv další pohyb). <br />
<br />
===Zkřížený extenzorový reflex===<br />
Zkřížený extenzorový reflex je kombinací obranného a posturálního reflexu. V důsledku přepojování flexorového reflexu přes interneurony je signál převeden na motoneurony opačné strany a zároveň je převráceno zapojení extenzorů a flexorů. Z toho důvodu je při flexorovém reflexu jedné strany zapojen extenzorový reflex druhé strany. Takové uspořádání je důležité pro '''udržení rovnováhy při obranném reflexu dolních končetin'''.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
* [[Reflexy]]<br />
* [[Mícha]]<br />
* [[Receptory]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-1895-1<br />
| příjmení1 = Druga<br />
| jméno1 = Rastislav<br />
| příjmení2 = Grim<br />
| jméno2 = Miloš<br />
| titul = Anatomie centrálního nervového systému<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén;&nbsp;Karolinum<br />
| rok = 2011<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Fyziologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Reflex_Achillovy_%C5%A1lachy&diff=382369Reflex Achillovy šlachy2017-05-10T14:21:21Z<p>Horrymir: -link</p>
<hr />
<div><noinclude><br />
{{Heslo<br />
|cze = reflex Achillovy šlachy<br />
|eng = Achilles tendon reflex, ankle jerk reflex, Achilles reflex<br />
}}<br />
</noinclude><br />
'''Reflex Achillovy šlachy''' se řadí mezi ''[[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti#Proprioreceptivní reflexy (myotatické reflexy)|proprioceptivní reflexy]]'' na dolní končetině s kořenovou inervací '''L5–S2'''. Vyšetření reflexu Achillovy paty se provádí při 90° flexi dolní končetiny v [[Articulatio coxae|kyčli]], v [[Biomechanika kolenního kloubu|koleni]] i v kotníku úhozem kladívka na Achillovu šlachu. Noha se drží za špičku, aby byla šlacha dostatečně napjatá v požadovaném úhlu a byla lépe cítit odpověď. Fyziologickou odpovědí je přiměřená extenze nohy.<br />
<ref name="el.lf1.cuni.cz/neurologie" ><br />
{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Roth<br />
| jméno1 = Jan<br />
| příjmení2 = Fiala<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Růžička<br />
| jméno3 = Evžen<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/neurologie<br />
| název = Neurologické vyšetření - norma<br />
| citováno = 2012-11-22<br />
}}<br />
</ref> <br />
<noinclude><br />
== Externí odkazy ==<br />
{{kamera}}[https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/default/video/video31.html Reflex Achillovy šlachy – fyziologický nález (Centrum elektronického vzdělávání 1.LF UK)]<br />
=== Související články ===<br />
* [[Míšní reflexy]]<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
* [[Motorický systém]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Heslo]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Reflex_Achillovy_%C5%A1lachy&diff=382368Reflex Achillovy šlachy2017-05-10T14:20:58Z<p>Horrymir: typo, prolink</p>
<hr />
<div><noinclude><br />
{{Heslo<br />
|cze = reflex Achillovy šlachy<br />
|eng = Achilles tendon reflex, ankle jerk reflex, Achilles reflex<br />
}}<br />
</noinclude><br />
'''Reflex Achillovy [[Šlacha (preparát)|šlachy]]''' se řadí mezi ''[[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti#Proprioreceptivní reflexy (myotatické reflexy)|proprioceptivní reflexy]]'' na dolní končetině s kořenovou inervací '''L5–S2'''. Vyšetření reflexu Achillovy paty se provádí při 90° flexi dolní končetiny v [[Articulatio coxae|kyčli]], v [[Biomechanika kolenního kloubu|koleni]] i v kotníku úhozem kladívka na Achillovu šlachu. Noha se drží za špičku, aby byla šlacha dostatečně napjatá v požadovaném úhlu a byla lépe cítit odpověď. Fyziologickou odpovědí je přiměřená extenze nohy.<br />
<ref name="el.lf1.cuni.cz/neurologie" ><br />
{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Roth<br />
| jméno1 = Jan<br />
| příjmení2 = Fiala<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Růžička<br />
| jméno3 = Evžen<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/neurologie<br />
| název = Neurologické vyšetření - norma<br />
| citováno = 2012-11-22<br />
}}<br />
</ref> <br />
<noinclude><br />
== Externí odkazy ==<br />
{{kamera}}[https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/default/video/video31.html Reflex Achillovy šlachy – fyziologický nález (Centrum elektronického vzdělávání 1.LF UK)]<br />
=== Související články ===<br />
* [[Míšní reflexy]]<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
* [[Motorický systém]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Heslo]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Masseterov%C3%BD_reflex&diff=382367Masseterový reflex2017-05-10T14:20:01Z<p>Horrymir: typo</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Masseter muscle animation small.gif|200px|vpravo|Musculus masseter]]<br />
'''Masseterový reflex''' ({{en|Jaw jerk reflex, Masseter reflex}}) se vybavuje poklepem kladívka na prst vyšetřujícího, který je položen napříč přes bradu vyšetřovaného, přičemž pacient má pootevřená [[dutina ústní|ústa]]. Vybavení tohoto reflexu patří k vyšetření funkce '''[[Nervus trigeminus|n. trigeminus]]'''.<br />
U zdravého pacienta je odpovědí rychlý a přiměřený náskok přivření [[dolní čelist]]i, který je dán stahem [[žvýkací svaly|žvýkacího svalstva]].<ref name="el.lf1.cuni.cz/neurologie" >{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Roth<br />
| jméno1 = Jan<br />
| příjmení2 = Fiala<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Růžička<br />
| jméno3 = Evžen<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/neurologie<br />
| název = Neurologické vyšetření - norma<br />
| citováno = 2012-11-22<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
'''Zvýšení masseterového reflexu''' může být u pacientů s [[Pseudobulbární syndrom|pseudobulbárním syndromem]], u bulbárního syndromu je reflex vymizelý. Dále je zvýšení reflexu běžné u pacientů s [[Amyotrofická laterální skleróza|amyotrofickou laterální sklerózou]].<ref>{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-7262-160-2<br />
| příjmení1 = Nevšímalová<br />
| jméno1 = Soňa<br />
| příjmení2 = Růžička<br />
| jméno2 = Evžen<br />
| příjmení3 = Tichý<br />
| jméno3 = Jiří<br />
| titul = Neurologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2002<br />
| rozsah = 368<br />
| strany = 80<br />
}}<br />
</ref><br />
{{kamera}}[https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/default/video/video7.html Masseterový reflex (video, neurologie 1.LF UK)]<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Fyziologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Reflex_patell%C3%A1rn%C3%AD&diff=382366Diskuse:Reflex patellární2017-05-10T14:19:11Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Anfruh, 11. 10. 2013<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Tereza, 18. 4. 2013<br />
|synonyma_a_název = Horrymir, 10. 5. 2017<br />
|členění_a_nadpisy = Natyf, 21.10.2013<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Horrymir, 10. 5. 2017<br />
|prolinkování = Ondra007, 13. 6. 2013<br />
|pravopis = Natyf , 28.4.2013<br />
|typografie = Anfruh, 11. 10. 2013<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Tricepsov%C3%BD_reflex&diff=382365Tricepsový reflex2017-05-10T14:18:29Z<p>Horrymir: typo, prolink</p>
<hr />
<div><noinclude><br />
{{Heslo<br />
|cze = Tricepsový reflex<br />
|eng = Triceps reflex<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
'''Tricepsový reflex''' se řadí mezi fyziologické ''[[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti#Proprioreceptivní reflexy (myotatické reflexy)|myotatické (proprioceptivní) reflexy]]'' na horní končetině se segmentovou inervací '''C7'''.<ref>{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 9788073871574<br />
| příjmení1 = Ambler<br />
| jméno1 = Zdeněk<br />
| příjmení2 = Bednařík<br />
| jméno2 = Josef<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Klinická neurologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2008-<br />
}}<br />
</ref><br />
Reflex se vybavuje poklepem kladívka na šlachu [[m.&nbsp;triceps brachii]]. Horní končetina je v přibližně 90° flexi v lokti. Fyziologickou odpovědí je přiměřená extenze předloktí.<ref name="el.lf1.cuni.cz/neurologie" >{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Roth<br />
| jméno1 = Jan<br />
| příjmení2 = Fiala<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Růžička<br />
| jméno3 = Evžen<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/neurologie<br />
| název = Neurologické vyšetření - norma<br />
| citováno = 2012-11-22<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
{{kamera}}[https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/default/video/video20.html Tricepsový reflex (video, Centrum elektronického vzdělávání 1.LF UK)]<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Heslo]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Reflex_patell%C3%A1rn%C3%AD&diff=382364Reflex patellární2017-05-10T14:16:55Z<p>Horrymir: typo, prolink</p>
<hr />
<div><noinclude><br />
{{Heslo<br />
|cze = patellární reflex<br />
|eng = patellar reflex<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
'''Patellární reflex''' se řadí mezi ''[[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti#Proprioreceptivní reflexy (myotatické reflexy)|proprioceptivní reflexy]]'' na dolní končetině s kořenovou inervací '''L2–L4'''. Vyšetření patellárního reflexu se provádí při 90° flexi dolní končetiny v [[kyčelní kloub|kyčli]], i v [[koleno|koleni]], úhozem kladívka na ligamentum patellae, tj. úhozem mezi [[čéška|čéšku]] a úpon m. quadriceps femoris na [[tibie|tibii]]. Fyziologickou odpovědí je přiměřená extenze bérce.<ref name="el.lf1.cuni.cz/neurologie" >{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Roth<br />
| jméno1 = Jan<br />
| příjmení2 = Fiala<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Růžička<br />
| jméno3 = Evžen<br />
| url = https://el.lf1.cuni.cz/neurologie<br />
| název = Neurologické vyšetření - norma<br />
| citováno = 2012-11-22<br />
}}<br />
</ref> <br />
<br />
{{kamera}}[https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/default/video/video30.html Patellární reflex – fyziologický nález (Centrum elektronického vzdělávání 1.LF UK)]<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Míšní reflexy]]<br />
* [[Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti]]<br />
* [[Motorický systém]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]<br />
[[Kategorie:Heslo]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Propriocepce&diff=382363Propriocepce2017-05-10T14:12:22Z<p>Horrymir: -mezera</p>
<hr />
<div><noinclude>{{<br />
Heslo<br />
|cze = Propriocepce<br />
|eng = proprioception<br />
}}</noinclude><br />
<br />
'''Propriocepce''' je pojem pro hlubokou citlivost. Tvoří ji mechanoreceptory [[Golgiho tělísko|Golgiho tělíska]] a [[svalové vřeténko|svalová vřeténka]].<br />
<br />
Jedná se o schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností ('''polohocit'''). Propriocepce je nezbytná pro správnou koordinaci pohybu, svalový tonus, průběh některých reflexů, registraci změny polohy těla atd. Z proprioreceptorů jsou podněty vedeny a přepojovány v míše, dále vedou zadními provazci. Projekce je do [[mozeček|mozečku]], [[thalamus|thalamu]], subkortikálních oblastí.<br />
<br />
Překlad slova doslova znamená cítění z vlastního těla: lat. proprius vlastní; -cepce.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Syndrom zadních míšních provazců]]<br />
* [[Traumatické míšní syndromy]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7345-202-5<br />
| příjmení1 = Vokurka<br />
| jméno1 = Martin<br />
| příjmení2 = Hugo<br />
| jméno2 = Jan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Velký lékařský slovník<br />
| vydání = 9<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Maxdorf<br />
| rok = 2009<br />
| rozsah = 1159<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-7262-160-2<br />
| příjmení1 = Nevšímalová<br />
| jméno1 = Soňa<br />
| příjmení2 = Růžička<br />
| jméno2 = Evžen<br />
| příjmení3 = Tichý<br />
| jméno3 = Jiří<br />
| titul = Neurologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2002<br />
| rozsah = 0<br />
}}<br />
<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Neurologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Poruchy_%C4%8Dichu&diff=382362Diskuse:Poruchy čichu2017-05-10T14:10:35Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|citace = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|kategorie_a_portály = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC); Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|synonyma_a_název = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|členění_a_nadpisy = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC); Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Horrymir, 10. 5. 2017<br />
|prolinkování = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|pravopis = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
|typografie = Nemekar, 22. 5. 2010, 08:26 (UTC)<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Mechanick%C3%A9_vlastnosti_tk%C3%A1n%C3%AD_-_lidsk%C3%BD_hlas_a_tvorba_lidsk%C3%A9ho_hlasu&diff=382361Mechanické vlastnosti tkání - lidský hlas a tvorba lidského hlasu2017-05-10T14:10:27Z<p>Horrymir: prolink</p>
<hr />
<div><br />
Na úvod si řekněme, co to vlastně hlas je. Tak jak je od chvíle, kdy v našem těle vznikne, až do té, kdy jej zase vnímáme, jde o zvuk šířící se v plynném, potažmo kapalném prostředí (Když jsme třeba pod vodou v bazénu. Náš popis by se ale mimochodem nezměnil, zobecnili-li bychom se na kapalná prostředí a pro plyn potom uvážili jen případ nulové viskozity.). Čemuž je tak, protože vzniká narážením kmitajících blán hlasivek do molekul pružného okolí (které na sebe silově působí, proto můžeme mluvit o pružném prostředí, kde se může šířit vlna), jenž se tím odráží a na některých místech se zhušťují a jinde zase zřeďují (oproti rovnovážnému rozložení). Tím vzniká tlaková změna, která se díky pružnému prostředí může s časem šířit prostorem. O takovém jevu klasicky mluvíme jako o zvuku. Taková letmá úvaha nám tedy dává jistý vhled, jak by měl popis tohoto jevu, jako je šíření zvukové vlny, vypadat - hledaná funkce by zřejmě měla být nějak periodická a závislá na čase i na poloze v prostoru. A nyní už to pojďme s nabytou motivací prozkoumat trochu podrobněji.<br />
<br />
== Šíření zvuku ==<br />
<br />
Když chceme tento proces nějak matematizovat, musíme se rozhodnout, jaké proměnné potřebujeme. Budeme zatím uvažovat velmi jednoduchý případ, kdy se zaměříme na jediný rozměr, a také budeme předpokládat, že jsme daleko od zdroje nebo že alespoň poměr <math>\frac{\sqrt{S}}{r}</math>, kde S je plocha přijímače (například bubínku) a r je vzdálenost od zdroje, je velmi malé číslo. Potom se čelo vlny jen málo liší od roviny a my jej můžeme takto aproximovat. Nás bude jistě zajímat, jak se vzduch přemístil, takže posunutí <math>\chi </math> vzduchu ve vlně bude jistě důležité. Pohyb vlny tedy vyjádříme funkcí <math> \chi (x,t)</math>, která nám bude říkat, jak se mění posunutí s časem a polohou. Navíc bychom potřebovali vědět, jak se mění hustota s posunutím. I tlak se mění, takže bude také další proměnnou. <br />
Průměrný tlak prostředí <math>p_{0} [Pa] </math> se mění jen velmi pomalu v závislosti na atmosférických podmínkách. Rozdíl mezi ním a skutečným tlakem plynu při našem ději nazývejme akustický tlak <math> p [Pa] </math>. Změny akustického tlaku naopak probíhají velmi rychle (můžeme asi očekávat, že to bude stejný řád jako u pohybu molekul prostředí) tak, že v tomto krátkém čase nemůže dojít k významné výměně tepla mezi jednotlivými částicemi plynu. Proto se uvedené změny dají považovat za adiabatické a můžeme použít stavovou rovnici pro adiabatický děj, a sice:<br />
:<center><math> p_{ref}V^{\kappa}_{0} = (p_{ref}+p)(V_{0}+\Delta V)^{\kappa}</math></center><br />
Kde <math> p_{ref} </math> je nějaký referenční tlak na počátku děje, <math> V_{0} </math> je jemu odpovídající objem elementu a <math> \kappa </math> je [[Poissonova konstanta]]. Tuto rovnici "křižným přenásobením" upravíme na:<br />
:<center><math> 1+ \frac{p}{p_{ref}}=(1+\frac{\Delta V}{V_{0}})^{-\kappa} </math></center><br />
Protože <math> \frac{\Delta V}{V_{0}} </math> je velmi malé, můžeme ji aproximovat na rovnici:<br />
:<center><math> \frac{p}{p_{ref}}=-\kappa \frac{\Delta V}{V_{0}} </math></center><br />
A vyjádřit tak tlak:<br />
<center><math> p=-A \frac{\Delta V}{V_{0}} </math></center><br />
Kde <math> A=\kappa p_{ref} </math> je prostě charakteristická konstanta. Pro nás může mít význam modulu pružnosti prostředí.<br />
:<br />
Pro náš jednorozměrný problém můžeme psát:<br />
<center><math> \Delta V= \frac{\part \chi}{\part x} \Delta x </math></center><br />
A tak s ohledem na <math> V_{0}=\Delta x </math>, dosadíme poměr <math> \frac{\Delta V}{V_{0}}=\frac{\part \chi}{\part x} </math> do naší rovnice pro tlak a dostáváme:<br />
<center><math> p=-A \frac{\part \chi}{\part x} </math></center><br />
Tlak se změní z <math> p </math> na <math> p+\frac{\part p}{\part x}\Delta x</math>, rozdíl <math> \frac{\part p}{\part x}\Delta x</math> tlaků pak zapříčiní pohyb vlny. Vyjádříme-li hmotnost jako <math> \rho \Delta x</math> a zrychlení jako <math> \frac{\part^{2} \chi}{\part t^2}</math>, máme užitím Newtonova zákona:<br />
<center><math> \rho \Delta x \frac{\part^{2} \chi}{\part t^2}=-\frac{\part p}{\part x}\Delta x</math></center><br />
Tuto rovnici vydělíme <math> \rho \Delta x </math> a částečně zderivujeme podle x, takže dostáváme:<br />
<center><math> \frac{\part^{2} \chi \part \chi}{\part x \part t^2}=-\frac{1}{\rho}\frac{\part^2 p}{\part x^2}</math></center><br />
Když naší starou dobrou rovnici pro tlak dvakrát částečně zderivujeme podle času, dostaneme tvar:<br />
<center><math>\frac{\part^{2} p}{\part t^2}=-A\frac{\part \chi \part^2 \chi}{\part x \part t^2}</math></center><br />
No a porovnáním obou předcházejících rovnic máme:<br />
<center><math> \frac{\part^{2} p}{\part t^2}=c^2 \frac{\part^2 p}{\part x^2}</math></center><br />
Kde <math> c=\sqrt\frac{A}{\rho}</math> je rychlost šíření vlny v daném prostředí - vzduchu. Dosazením za tlak ji můžeme upravit do řeči výchylky:<br />
<center><math> \frac{\part^{2} \chi}{\part t^2}=c^2 \frac{\part^2 \chi}{\part x^2}</math></center><br />
A tak dostáváme kýženou vlnovou rovnici, jíž musí splnit každá funkce popisující šíření vlny v prostoru. Taková funkce, která ji splňuje, se potom nazývá vlnová funkce. Zatím jsme se omezili jen na jediný rozměr, ale tuto rovnici můžeme zobecnit třeba na všechny tři. Pro zjednodušení si zavedeme Laplaceův oparátor jako <math> \Delta=\frac{\part^2}{\part x^2}+\frac{\part^2}{\part y^2}+\frac{\part^2}{\part z^2} </math>. Vlnovou rovnici pak, protože je situace ve všech rozměrech rovnocenná, můžeme jednoduše zapsat, jako:<br />
<center><math>\frac{1}{c^2}\frac{\part^2 \chi}{\part t^2}=\Delta \chi </math></center>.<br />
<br />
====== Rychlost zvuku ======<br />
<br />
Odvození vlnové rovnice nás dovedlo ke vztahu, který dává při normálním tlaku do souvislosti rychlost vlny a rychlost změny tlaku s hustotou. <math> c^2 = \frac{d p}{d t}</math> Při tomto výpočtu je důležité znát, jak se mění teplota. Newton, který jej první prováděl, předpokládal, že jsou ty změny tak rychlé, že probíhají izotermicky. Takový výpočet je ale špatný, tedy velmi nepřesný. Správný výsledek podal až Laplace, který předpokládal, že tlak a teplota se mění adiabaticky. Tepelný tok ze zhuštěné do zředěné části je zanedbatelný, je-li vlnová délka velká, ve srovnání se střední volnou dráhou. Za těchto podmínek nepatrný tok neovlivňuje rychlost zvuku, i když malý energetický tok tu reálně je a způsobuje absorpci zvukové energie. Taková absorpce vzroste, přiblíží-li se vlnová délka střední volné dráze. Takové délky jsou ale milionkrát menší, než délka slyšitelného zvuku. Skutečnou změnou tlaku s hustotou je taková, při níž neteče teplo, to odpovídá adiabatické, při které platí <math> pV^{\kappa}=konst. </math>. Mění-li se hustota nepřímo objemu, pak vztah mezi tlakem a jí je: <math> p=konst. \rho ^{\kappa} </math>. Čili <math> \frac{dp}{d \rho}=\kappa \frac{p}{\rho} </math>. Takže pro rychlost zvuku máme:<br />
<center><math>c=\sqrt\frac{\kappa p}{\rho}</math></center><br />
S využitím toho, že <math>pV=NkT</math> a <math>c=\sqrt\frac{\kappa pV}{\rho V}=\sqrt\frac{\kappa pV}{Nm}</math> můžeme psát:<br />
<center><math>c=\sqrt\frac{\kappa k T}{m}</math></center>,<br />
kde <math> m </math> je hmotnost molekuly a <math> k </math> je Boltzmannova konstanta. Tak jsme dostali vztah, z něhož je zřejmé, že rychlost zvuku závisí jen na teplotě a ne hustotě nebo tlaku. Také víme, že <math> kT=\frac{1}{3}m<v^2></math>, kde <math><v^2></math> je střední kvadratická rychlost, s čímž můžeme rychlost zvuku vyjádřit jako:<br />
<center><math>c=<v>\sqrt\frac{\kappa}{3}</math></center><br />
A tak zjišťujeme, že rychlost zvuku je stejného řádu, jako je průměrná rychlost molekul vzduchu, což je v dobrém souladu se zdravým rozumem i naší běžnou skutečností.<br />
<br />
== Vznik hlasu ==<br />
<br />
Máme dva pružné vazy, které jsou napnuté jako blána zepředu dozadu mezi štítnou chrupavkou a hlasivkovými chrupavkami. Tyto hlasivkové vazy pokrývá sliznice, která vytváří hlasové valy - hlasivky. Mezi oběma hlasivkami je průchod (hlasová štěrbina). Při dýchání jsou svalové vazy ochablé a hlasová štěrbina je otevřená, vzduch může při dýchání volně proudit. Při řeči nebo zpěvu drobné svaly hrtanu napínají hlasivkové vazy, čímž se zužuje hlasová štěrbina. Vydechovaný vzduch proudí přes hlasovou štěrbinu a rozechvívá hlasivky podobně jako se rozechvívá jazýček v píšťale. Vlnění dále rezonuje v dýchacích cestách. Tak vzniká hlas.<br />
:<br />
Vznik zvuků složených do slabik a slov je dán souhrou hlasového orgánu, horních dýchacích cest, jazyka, dutiny ústní, zubů a rtů. Po stránce akustické je řeč sled zvuků různého složení a různé intenzity, které vznikají v hlasovém orgánu člověka.<br />
:<br />
Zvuk hlasu vzniká tak, že kmitající hlasivky rytmicky přerušují proud vzduchu jdoucího z průdušnice. Hrtanový hlas nemá lidské zbarvení. To získává až po průchodu prostorem nad hlasovou štěrbinou - hrtanová dutina nad hlasivkami, hltan, dutina ústní a nosní a nosohltan, souhrnně nazývané nástavná hlasová trubice. Významně se na zabarvení hlasu podílí rezonance, která závisí na velikosti a tvaru příslušného prostoru, na hmotnosti vzduchu v něm obsaženém a na rozměrech a uspořádání vstupního a výstupního otvoru. Rezonátor některé frekvence zesiluje, jiné potlačuje. Pomocí artikulace měníme tvar, velikost a vzájemný poměr prostorů, v nichž k rezonanci dochází. Pro výklad akustických jevů při tvorbě samohlásek byly vytvořeny dvě teorie, které dobře souhlasí s prováděnými experimenty:<br />
:<br />
1. Helmholtzova - zvuk vycházející z hrtanu je složený tón, který obsahuje tóny harmonické. Průchodem rezonátory se zesílí vždy jen harmonický tón stejné (nebo podobné) frekvence jako je vlastní frekvence rezonátoru, ostatní tóny se potlačí. Změnou mluvidel se mění tvar a objem rezonátorů a tím dojde k zesílení jiných tónů, což se projeví jako jiná barva samohlásky.<br />
:<br />
2. Herrmannova - hrtanový hlas považuje za řadu krátkých impulsů, které vyrážejí při otevření hlasové štěrbiny do nástavné trubice. Tlakový náraz rozechvěje vzduch obsažený v rezonátorech a každý rezonátor odpoví při krátkém otevření hlasové štěrbiny krátkým tónem, tzv. formantem (formuje a vytváří hlásku). Frekvence formantu je daná vlastní frekvencí rezonátoru. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Mechanické vlastnosti tkání – úvod]]<br />
* [[Mechanické vlastnosti tkání - Opěrný a pohybový systém]]<br />
* [[Mechanické vlastnosti tkání - Cévní systém]]<br />
* [[Mechanické vlastnosti tkání - Trávicí systém]]<br />
* [[Mechanické vlastnosti tkání - Vylučovací systém]]<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
=== Reference ===<br />
#Richard P. Feynman: Feynmany přednášky z fyziky I., Fragment 2000, MIT 1977 <br />
#J. Reichl: Encyklopedie fyziky http://fyzika.jreichl.com/<br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Biofyzika]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=1._termodynamick%C3%BD_z%C3%A1kon&diff=3823601. termodynamický zákon2017-05-10T14:08:55Z<p>Horrymir: drobnosti, prolink, obnova KO</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20131122135300| [[User:Kychot|RNDr. Petr Heřman]]|381988|20170510160855}}<br />
<br />
== Formulace ==<br />
Pro danou soustavu je 1. termodynamický zákon definován jako:<br />
: <math> \Delta U = Q + W </math><br />
kde <math> \Delta U </math> je celkový přírůstek vnitřní energie dané soustavy, <math> Q </math> je celkové teplo, přijaté systémem od okolí, a <math> W </math> je celková práce, kterou okolí vykonalo na systému.<br />
<br />
Často se setkáme s vyjádřením v diferenciálním tvaru:<br />
: <math> \mathrm d U =\mathrm d Q + \mathrm d W</math><br />
<br />
U rovnice v diferenciálním tvaru se nejedná o hodnoty změněné za dobu trvání celého děje, ale za nekonečně krátký časový úsek.<br />
<br />
== Fyzikální interpretace ==<br />
Jedná se o případ [[zákon zachování energie]]:<br />
<br />
Energie, o kterou vnitřní energie systému vzroste, nemůže vzniknout z ničeho, ale musí být systému dodána zvenčí (tj. jeho okolím), a to ve formě tepla Q nebo mechanické práce W. Anebo, jinak řečeno, při výměně energie mezi systémem a okolím energie nevzniká ani nezaniká:<br />
: <math> \Delta U - Q - W = 0</math><br />
<br />
== Aplikace 1. termodynamického zákona ==<br />
První termodynamický zákon má veliké užití při popisu dějů v [[ideální plyn|ideálním plynu]], ve kterém mohou probíhat různé (v praxi využívané) děje. Aby byl jejich popis co nejsnazší a podstata co nejzřetelnější, zavedeme obecné parametry soustavy, na které budou jednotlivé děje popisovány:<br />
<br />
Soustava je <br />
# '''uzavřená''' (nemůže s okolím vyměňovat hmotu)<br />
# '''neizolovaná''' (může s okolím vyměňovat energii)<br />
# obsahuje '''1 mol'''<br />
# '''ideálního plynu'''. <br />
Díky prvním dvěma podmínkám můžeme uvažovat formulaci 1.TZ uvedenou výše, díky třetí podmínce můžeme zanedbat člen <math> n</math> - tj. látkové množství (protože <math> n = 1</math>) - a díky poslední podmínce nemusíme uvažovat ztráty způsobené vnitřním třením.<br />
<br />
Uvažujme speciální děje, během kterých tato soustava nemění jednu ze svých [[stavová veličina|stavových veličin]], tj. <math> \mathrm d = 0</math>, kde <math> A </math> je daná stavová veličina.<br />
<br />
=== Izochorický děj ===<br />
[[Soubor:Izochora.jpg|thumb|right|250px|Izochora]]<br />
Děj, při němž nedochází ke změně objemu, tj. <math> \mathrm d V = 0</math>, nazýváme izochorický (z řec. ''isos'' - stejný a ''choros'' - prostor).<br />
<br />
<br />
Platí <math> \mathrm d W = p \mathrm d V = 0 </math>. Z prvního termodynamického zákona po dosazení vyplývá<br />
<math> \mathrm d Q = \mathrm d U </math><br />
<br />
a tedy vešekeré dodané teplo se spotřebuje na zvýšení vnitřní energie <math> \Delta U </math>.<br />
<br />
Křivku závislosti <math> p=p(V) </math> při ději izochorickém nazýváme izochora.<br />
<br />
=== Izotermický děj ===<br />
[[Soubor:Ideal gas isotherms.svg| thumb |250px|right | Izotermy ideálního plynu]]<br />
Děj, při němž nedochází ke změně teploty, tj. <math> \mathrm d T = 0</math>, nazýváme izotermický (z řec. ''isos'' - stejný a ''therme'' - teplo).<br />
<br />
Platí <math> \mathrm d U = C_V \mathrm d T = 0 </math>, kde <math> C_V </math> je [[molární tepelná kapacita]] daného plynu za konstatního objemu.<br />
<br />
<br />
Z prvního termodynamického zákona po dosazení vyplývá<br />
<math> \mathrm d Q = -\mathrm d W </math><br />
<br />
a tedy vešekeré dodané teplo se spotřebuje na vykonání práce.<br />
<br />
<br />
Křivku závislosti <math> p=p(V) </math> při ději izotermickém nazýváme izoterma.<br />
<br />
=== Izobarický děj ===<br />
[[Soubor:Izobara.png|thumb|right|250px|Izobara]]<br />
Děj, při němž nedochází ke změně tlaku, se jmenuje děj izobarický (z řec. "isos" - stejný a "baros" - tíha).<br />
Tedy <math> \mathrm d p = 0</math>.<br />
<br />
<br />
Ze stavové rovnice nám vychází matematický popis izobarického děje v ideálním plynu <math>V/T = konst.</math>, což je tzv. Gay-Lussacův zákon.<br />
<br />
<br />
Pro výpočet práce vykonané plynem platí <math> \mathrm dW = p \mathrm dV</math>, po dosazení do rovnice prvního termodynamického zákona dostaneme jeho podobu pro izobarický děj.<br />
<math> \mathrm dQ = \mathrm dU + p\mathrm dV</math><br />
<br />
Křivku závislosti <math> p=p(V)</math> při izobarickém ději nazýváme izobara. Vzhledem ke konstantní hodnotě tlaku, práce vykonaná plynem se dá odečíst z grafu jako <br />
plocha pod křivkou ohraničená začáteční a výslední hodnotou objemu plynu. Tato plocha je grafickým zobrazením rovnice <math> \mathrm dW = p\mathrm dV</math>.<br />
<br />
Teplo přijaté ideálním plynem při izobarickém ději se rovná součtu přírůstku jeho vnitřní energie a práce, kterou plyn vykoná.<br />
<br />
Z hlediska platnosti prvního termodynamického zákona je tento děj nejkomplikovanější. Žádná z veličin vystupujících v prvním termodynamickém zákoně nebude nulová (u izochorického děje je nulová práce vykonaná ideálním plynem, u izotermického děje je nulová změna vnitřní energie plynu během daného děje). Praktické využití izobarického děje stejně jako ostatních termodynamických dějů najdeme například u vznětových motorů ([[wikipedia:cs:Dieselův cyklus|Dieselův cyklus]]).<br />
<br />
=== Adiabatický děj ===<br />
[[Soubor:adiabata.png|thumb|right|250px|Adiabata]]<br />
Při ději adiabatickém platí <math>\mathrm dQ = 0</math>, tedy mezi plynem a okolím buď neprobíhá tepelná výměna (jako v izolovaných soustavách), nebo<br />
děj proběhne tak rychle, že se žádná tepelná výměna nestihne uskutečnit. Tudíž je děj velmi komplikovaný na uskutečnění. Reálné děje bývají na pomezí mezi dějem izotermickým a adiabatickým ([[wikipedia:cs:Polytropický děj|Polytropický děj]]). Entropie se u adiabatického děje nemění.<br />
<br />
Po dosazení do rovnice prvního termodynamického zákona<br />
<math>\mathrm dW = -\mathrm dU</math><br />
<br />
je vidět, že soustava koná práci na úkor vnitřní energie.<br />
<br />
<br />
Tato rovnice by se dala dále upravovat, z čeho bychom dostali <math> pV^\kappa = </math> konst.<br />
Přičemž <math>\kappa</math> je [[Poissonova konstanta]] a dá se vyjadřit z rovnice <math>\kappa = c_p / c_V</math>.<br />
<br />
Takové vyjádření stanovuje závislost mezi proměnnými <math>p</math> a <math>V</math> a tím pádem dovoluje adiabatický děj vyjádřit také na diagramu (p, V). <br />
Tato křivka se jmenuje adiabata. Podobá se izotermě, má však strmější průběh, který odvodíme z rovnice izotermy <math>pV^1 = </math> konst. přičemž Poissonova konstanta <math>\kappa</math> je větší než jedna.<br />
<br />
<br />
Při adiabatickém stlačování plynu v nádobě se působením vnější síly na píst koná práce, teplota plynu a jeho vnitřní energie se zvětšuje. Při adiabatickém rozpínání koná práci plyn, teplota plynu i jeho vnitřní energie se zmenšuje. Adiabatického rozpínání se používá k dosažení nízkých teplot, adiabatického stlačování se používá u vznětových motorů: adiabatickou kompresí se zvýší teplota vzduchu na zápalnou teplotu nafty, která se po vstříknutí do tohoto vzduchu sama vznítí.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Termodynamické věty]]<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
* MARŠÁK, Zlatěk. Termodynamika a statistická fyzika. 3. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1995, s. 23-25. ISBN 80-01-01401-0. <br />
</noinclude><br />
* Multimediální encyklopedie fyziky (MEF), 2006-2013, Jaroslav Reichl, Martin Všetička http://fyzika.jreichl.com/<br />
<br />
[[Kategorie:Biofyzika]]<br />
[[Kategorie:Termodynamika]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vlastnosti_zvuku&diff=382359Vlastnosti zvuku2017-05-10T14:07:03Z<p>Horrymir: prolink</p>
<hr />
<div>'''Zvuk''' je mechanické (akustické) vlnění šířící se pružným prostředím. Je vymezem konvenčním frekvenčním rozsahem lidského [[Ucho|ucha,]] tedy 16&nbsp;Hz–20&nbsp;kHz). Akustické vlnění s nižší frekvencí se nazývá infrazvuk, s vyšší pak [[ultrazvuk]]. <br />
<br />
'''Fyzikální akustika''' se zabývá zákonitostmi šíření akustického vlnění včetně jejich matematického popisu a technických aplikací. Velmi hrubě lze říci, že fyzikální akustika se zabývá chováním, které lze popsat pomocí údajů jako je frekvence nebo intenzita.<br />
<br />
'''Fyziologická akustika''' se naproti tomu zabývá spíše [[Sluch|sluchem]] a [[Řeč|řečí]] z fyzikálního hlediska, ovšem se zohledněním vlastností sluchových [[Cortiho orgán|receptorů]] a fyziologickými účinky. Fyziologická akustika se zabývá např. studiem prahu citlivosti, prahu bolesti či vnímáním barvy tónů, zavádí nové veličiny jako je zejm. hladina intenzity.<br />
<br />
== Fyzikální vlastnosti ==<br />
=== Frekvence ===<br />
Frekvence udává počet kmitů za sekundu. Ve slyšitelné oblasti udává výšku tónu. <br />
Její převrácenou hodnotou je perioda, udává trvání jednoho kmitu.<br />
<br />
=== Rychlost šíření zvukové vlny ===<br />
Pro rychlost šíření akustického vlnění platí v obecném prostředí obecný vztah:<br />
:: <math> c = \sqrt{\frac{K} {\rho}} </math><br />
kde ''K'' je modul objemové pružnosti postředí a ''&rho;'' je hustota postředí.<br />
<br />
Pro rychlost šíření akustikého vlněn v plynech platí:<br />
::<math> c = \sqrt{\frac{\kappa p} {\rho}} </math><br />
kde ''&kappa;'' je [[Poissonova konstanta]], ''&rho;'' je hustota plynu, ''p'' je tlak plynu<br />
<br />
Pro ilustraci, rychlost zvuku se pohybuje od cca ''330 /s'' ve vzduchu (silně teplotně závislé), přes ''1450 m/s'' v tuku a ''1570 m/s'' v krvi až po ''4080 m/s'' v lebečních kostech.<br />
<br />
=== Vlnová délka ===<br />
Vlna se šíří prostředím konečnou rychlostí. Vlnová délka je vlastně vzdálenost dvou maxim. S rychlostí vlny a s frekvencí je spojena vztahem:<br />
:: <math> \lambda = \frac{c}{f} </math><br />
<br />
Někdy se používá převrácená hodnota vlnové délky, ''vlnočet'' (vyjadřující, kolik vln se vejde do délky 1 m), ale v akustice to není obvyklé.<br />
<br />
=== Akustická rychlost ===<br />
Protože je zvuk mechanickým kmitáním částic kolem rovnovážné polohy, kmitají tyto s nějakou rychlostí ''v''.<br />
<br />
== Akustický tlak ==<br />
Šířením vlny v prostředí vznikají místa s naředěním resp. nahloučením částic. Makroskopicky se to projevuje kolísáním tlaku. Velikost akustického tlaku závisí mimo jiné na hustotě prostředí, rychlosti vlny a frekvenci vlnění.<br />
<br />
S akustickou rychlostí ''v'' je akustický tlak ''p'' spojen veličinou akustická impedance ''Z'', která je charakteristikou prostředí:<br />
::<math>Z=\frac{p}{v}</math><br />
<br />
Akustický tlak se ve výsledku pochopitelně superponuje na atmosférický tlak.<br />
<br />
Maximální akustický tlak ''p<sub>MAX</sub>'' je obtížně měřitelný, proto se v praxi používá, podobně jako např. v elektrotechnice, hodota tlaku efektivního. Zavedení efektivní hodnoty souvisí s přenášenou energií a matematické odvození, i když není složité, přesahuje potřeby studentů medicíny. Pro harmonické vlnění platí:<br />
::<math>p_{EF} = \frac{\sqrt{2}}{2}p_{MAX}</math><br />
<br />
Ještě jednou je třeba zdůraznit, že toto platí jen pro harmonické průběhy. V případě neharmonického průběhu záleží na konkrétním měřidle, někdy může být hodnota správná, ale zejména u starších nebo špatně navržených přístrojů může být silně zavádějící.<br />
<br />
Pro další potřeby se stanovuje '''prahový akustický tlak''' ''p<sub>0</sub>'' jako do jisté míry konvencí stanovená hodnota akustického tlaku, jakou ještě může lidské ucho při použití čistého tónu o frekvenci ''1 kHz'' ještě zaregistrovat:<br />
::<math>p_0 = 2\cdot 10^{-5}\, Pa</math><br />
<br />
=== Intenzita vlnění ===<br />
Intenzita vlnění (zvuku) je definována jako množství energie, které projde jednotkovou plochou kolmou na směr šíření na jednotku času. <br />
<br />
Podobně jako u akustického tlaku, je i u intenzity vlnění zaváděna prahová intenzita ''I<sub>0</sub>'' jako nejnižší ještě registrovatelná intenzita čistého tónu o frekvenci ''1 kHz'':<br />
::<math> I_0 = 10^{-12}\, W\cdot m^{-2}</math><br />
<br />
=== Hladina intenzity ===<br />
Protože intenzita běžných zvuků kolísá v rozsahu několika dekád, zavádí se logaritmická škála, která prahové intenzitě přiřadí nulovou hodnotu:<br />
::<math> L = 10 \cdot \log \frac{I}{I_0}</math><br />
<br />
Hladina intenzity vychází z poměru dvou stejných veličin a proto je v SI bezrozměrná. Pro označení takto definovaných hladin (nejen v akustice, ale i např. v elektrotechnice) se používá jednotka decibel (dB). Jednotka je pojmenovaná po skotském vědci a vynálezci prvního prakticky použitelného telefonu A.G.Bellovi, předpona deci- pak značí vynásobení desítkou.<br />
<br />
Protože je intenzita vlnění přímo úměrná druhé mocnině akustického tlaku, platí současně:<br />
::<math> L = 20 \cdot \log \frac{p}{p_0}</math><br />
<br />
== Fyziologické vlastnosti ==<br />
<br />
=== Akustické spektrum ===<br />
V obecném případě není akustický signál tvořen jedním tónem o harmonickém („sinusovém“) průběhu, ale průběh má složitější tvar. Pokud je tento průběh periodický, vnímáme jej jako čistý tón. Čistý tón rozložit na součet případně různě posunutých sinusových průběhů s frekvencemi ''f<sub>0</sub>'', ''2f<sub>0</sub>=f<sub>1</sub>'', ''3f<sub>0</sub>f<sub>2</sub>'',... (Fourierův teorém). Vynesení amplitud těchto sinusovek za sebe představuje amplitudové spektrum akustického signálu. Takovéto spektrum se nazývá diskrétní, protože je tvořeno jen diskrétními body.<br />
Základní frekvence ''f<sub>0</sub>'' určuje výšku tónu. Další frekvence ''f<sub>1</sub>'',... se nazývají vyšší harmonické, určují barvu tónu.<br />
<br />
Pokud zvuk není periodický, tedy pokud jde o jednorázový děj typu exploze nebo souhlásky nebo pokud jde o šum, lze na něj pohlížet jako na periodický děj s nekonečně velkou periodou a tedy nekonečně malou frekvencí. Spektrum takového neperiodického signálu je pak spojité. <br />
<br />
=== Hlasitost ===<br />
Protože vztah mezi intenzitou vlnění a intenzitou počitku závisí mimo jiné i na frekvenci, je třeba hodnotit pro každou frekvenci (výšku) tónu vztah individuálně. K porovnání se používají veličiny hlasitost a hladina hlastitosti, které kvantifikují případné rozdíly ve vnímané intenzitě.<br />
<br />
Hladina hlasitosti '''''L<sub>N</sub>''''' je definována pomocí srovnání s hladinou intenzity při frekvenci ''1&nbsp;kHz''. Tón na libovolné frekvenci má právě takovou hladinu hlasitosti, jakou má hladinu intenzity tón o frekvenci ''1&nbsp;kHz'', který vnímáme jako stejně silný. Jednotkou hladiny hlasitosti je ''fón (Ph)''. <br />
<br />
Hlasitost '''''N''''' byla definována z toho důvodu, že hladina hlasitosti nekvantifikuje příliš dobře rozdíly ve vnímání. Referenčním bodem je tón o hladině intenzity ''40&nbsp;dB'' při frekvenci ''1&nbsp;kHz'', kterému je přiřazena hodnota&nbsp;''1''. Jednotkou hlasitosti je ''son''.<br />
Hlasitost lze určit z hladiny hlasitosti podle následujícího vztahu:<br />
::<math>N = 2^{\frac{L_N-40}{10}}</math><br />
<br />
Ve skutečnosti závisí vnímaná intenzita i na tom, zda je použit skutečně čistý tón. Při měření hlasitosti zvuků, které nemají sinusový průběh (jednobodové spektrum), je třeba dále zohlednit frekvenční závislost jednotlivých složek. Běžným přístupem je zapojení frekvenčního filtru, který v měřeném signálu přesně definovaným způsobem potlačí nevnímané složky a omezí vliv jednotlivých frekvencí.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Zdroje ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Kubatova<br />
| jméno1 = Senta<br />
| url = http://uloz.to/1162346/biofot.doc<br />
| název = Biofot<br />
| citováno = 2011-01-31<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Hrazdira<br />
| jméno1 = Ivo<br />
| příjmení2 = Mornstein<br />
| jméno2 = Vojtěch<br />
| titul = Lékařská biofyzika a přístrojová technika<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Brno<br />
| vydavatel = Neptun<br />
| rok = 2001<br />
| rozsah = 396<br />
| isbn = 80-902896-1-4<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Navrátil<br />
| jméno1 = Leoš<br />
| příjmení2 = Rosina<br />
| jméno2 = Jozef<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská biofyzika<br />
| vydání = 1 <br />
| vydavatel = Manus<br />
| rok = 2001 (1. dotisk)<br />
| rozsah = 357<br />
| isbn = 80-902318-5-3<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Schauer<br />
| jméno1 = Pavel<br />
| vydavatel = Ústav fyziky, Fakulta stavební, VUT Brno<br />
| url = http://fyzika.fce.vutbr.cz/doc/vyuka_schauer/vybrane_state_z_akustiky.pdf<br />
| název = Vybrané statě z akustiky<br />
| citováno = 2013-08-20<br />
}}<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Audiometrie (biofyzika)]] &bull; [[Audiometrie (fyziologie)]]<br />
* [[Sluch]] &bull; [[Klasifikace sluchových poruch]] &bull; [[Vyšetření sluchu]]<br />
* [[Hluk]] &bull; [[Hluková zátěž]]<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Biofyzika]]<br />
[[Kategorie:Akustika]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Pankreas_(prepar%C3%A1t)&diff=382358Diskuse:Pankreas (preparát)2017-05-10T14:03:57Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Koblihoun, 24. 11. 2015<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Tereza, 18. 10. 2012<br />
|synonyma_a_název = Natymal, 21. 7. 2012<br />
|členění_a_nadpisy = Natyf, 2.3.2014<br />
|obrázky_a_licence = Horrymir, 10. 5. 2017<br />
|prolinkování = Koblihoun, 24. 11. 2015<br />
|pravopis = Tereza, 15. 11. 2012<br />
|typografie = Tereza, 15. 11. 2012<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Port%C3%A1l:Onkologie&diff=382340Portál:Onkologie2017-05-10T13:00:08Z<p>Horrymir: drobná oprava</p>
<hr />
<div><!-- Portál: Onkologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál|obrázek=Cancer deep red.png|pozadí=#96CDCD}}<br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7A8B8B;"><center>Užitečné odkazy</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7A8B8B;"><br />
{|width=100%<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|style="background-color:#7AC5CD;text-align:center" | <big>'''Otázky ke zkoušce'''</big><br />
|-<br />
|<br />
* [[Portál:Otázky z onkologie (1. LF UK, VL)|Otázky ke zkoušce z onkologie (1. LF UK, VL)]]{{Kniha rovnou|Portál:Otázky z onkologie (1. LF UK, VL)}}<br />
* [[Portál:Zkouškové_otázky_z_onkologie_(LFHK)|Otázky ke zkoušce z onkologie (LFHK)]]<br />
* [http://www.svod.cz Epidemiologie zhoubných novotvarů v České republice]<br />
|}<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|style="background-color:#7AC5CD;text-align:center" | <big>'''Doporučená literatura'''</big><br />
|-<br />
|<br />
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Petruželka|jméno1 = Luboš|příjmení2 = Konopásek|jméno2 = Bohuslav|kolektiv = ne|titul = Klinická onkologie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Karolinum|rok = 2003|rozsah = 274|isbn = 80-246-0395-0}}<br />
|}<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|style="background-color:#7AC5CD;text-align:center" | <big>'''Externí odkazy'''</big><br />
|-<br />
|<br />
{{Mefanet|http://portal.mefanet.cz/disciplina-118-onkologie-radioterapie.html|MEFANET portál Onkologie a radioterapie}}<br />
* [http://www.koc.cz/pro_studenty/ Komplexní onkologické centrum (informace pro studenty)]<br />
* [http://www.koc.cz/pro_lekare/ Komplexní onkologické centrum (odborná část)]<br />
* [http://www.svod.cz/ Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice]<br />
* [http://www.linkos.cz/ Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně]<br />
|}<br />
|}<br />
</div><br />
<!-- Konec první tabulky --><br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7A8B8B;"><center>Obecná a speciální onkologie</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7A8B8B;"><br />
{|width=100%<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#7AC5CD;text-align:center" | <big>'''Obecná onkologie'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{| style="background-color:transparent"<br />
|-<br />
|<br />
* [[Anamnéza a fyzikální vyšetření v onkologii]]<br />
* [[Apoptóza]]<br />
* [[Biologické vlastnosti nádorů]] <small> [[Benigní]] • [[Maligní]] </small> <br />
* [[Biologie onkogeneze]]<br />
* [[Bolest v onkologii|Bolest v onkologii (akutní a chronická bolest, farmakologické možnosti léčby, chirurgie bolesti)]]<br />
* [[Brachyterapie]]<br />
* [[Charakteristika nádorového bujení]]<br />
* [[Chemická karcinogeneze]]<br />
* [[Chromozomové aberace v etiologii neoplázií]]<br />
* [[Cytostatika]]<br />
* [[Dispenzarizace v onkologii|Dispenzarizace v onkologii (cíle, zásady, relaps, recidiva, skrytá nádorová nemoc, léčebné výsledky)]]<br />
* [[Elementy signální transdukce jako terapeutické cíle v onkologii]]<br />
* [[Endoskopická vyšetření v onkologii]]<br />
* [[Febrilní neutropenie]]<br />
* [[Filadelfský chromozom]]<br />
* [[Fyzikální karcinogeneze]]<br />
* [[Germinální nádory]]<br />
* [[Hormonální a biologická léčba]]<br />
* [[Imunitní systém a nádorová onemocnění]]<br />
* [[Imunodeficience]]<br />
* [[Kancerogeneze]]<br />
* [[Kancerogeneze|Příčiny vzniku nádorů, kancerogeneze, kancerogeny]]<br />
* [[Karcinogeny]]<br />
* [[Karcinom]]<br />
* [[Klasifikace nádorů]]<br />
* [[Kritéria léčebné odpovědi]]<br />
* [[Léčebná rehabilitace (fyzikální, psychologická, sociální)]]<br />
* [[Mechanismy rozvoje nádorových onemocnění|Mechanizmy rozvoje nádorových onemocnění (regulace angiogeneze, metastazování)]]<br />
* [[Mechanismy vzniku nádorů]]<br />
* [[Metaplázie]]<br />
* [[MKN-O]]<br />
* [[Molekulární mechanizmy neovaskularizace]]<br />
* [[Molekulárně-biologická diagnostika v onkologii]]<br />
* [[Možnosti detekce minimálního reziduálního onemocnění]]<br />
* [[Možnosti genové terapie nádorů]]<br />
* [[Mutátorové geny, stabilita buněčného genomu|Mutátorové geny]]<br />
* [[Nádorová cytogenetika]]<br />
* [[Nádorová epidemiologie]]<br />
* [[Nádorové markery]] <small>[[Prostatický specifický antigen]]</small><br />
* [[Nádorové mikroprostředí]]<br />
* [[Nádorové registry]] • [[Incidence nádorů]]<br />
* [[Nádorové stroma jako léčebný cíl]]<br />
* [[Nádory hematogenní]]<br />
* [[Nádory mezenchymové|Mezenchymové nádory]] <small>• [[Fibrom]] • [[Fibrosarkom]] • [[Lipom]] • [[Liposarkom]] • [[Leiomyom]] • [[Leiomyosarkom]] • [[Hemangiom]] • [[Lymfangiom]] • [[Myxom]]</small><br />
* [[Nádory neuroektodermové]]<br />
* [[Nádory s familiárním výskytem]]<br />
* [[Nádory s familiárním výskytem|Hereditární nádorové syndromy]]<br />
* [[Nádory|Nádory (obecně)]]<br />
* [[Obecné principy protinádorové léčby]]<br />
* [[Performance status, kvalita života (výživa, nádorová kachexie, systémové příznaky)]]<br />
* [[Poruchy signalizace apoptózy v nádorových buňkách]]<br />
* [[Prekancerózy děložního hrdla]]<br />
* [[Prekancerózy]]<br />
* [[Presymptomatická diagnostika a prevence nádorů]]<br />
* [[Prevence a screening v onkologii]]<br />
* [[Prevence a screening v onkologii|Prevence nádorových onemocnění]]<br />
* [[Prevence a screening v onkologii|Rizikové faktory nádorových onemocnění]]<br />
* [[Prevence a screening v onkologii|Screening nádorových onemocnění]]<br />
* [[Protinádorová terapie]] • [[Cesiové a kobaltové ozařovače]]<br />
* [[Protonová terapie]]<br />
* [[(Proto)onkogeny|Protoonkogeny a onkogeny]]<br />
* [[Příčiny nádorového růstu]]<br />
* [[Radioterapie]]<br />
* [[Staging]]<br />
* [[Sternální punkce (pediatrie)|Sternální punkce]]<br />
* [[Terminální péče|Terminální péče (symptomatická léčba, sociální péče, hospice, úloha rodiny, přátel, společnosti)]]<br />
* [[Tumor supresorové geny|Tumor-supresorové geny]]<br />
* [[Verifikace nádoru]]<br />
* [[Virová karcinogeneze]]<br />
* [[Zásady chirurgické léčby v onkologii]]<br />
* [[Zvracení (onkologie)|Zvracení v onkologii]]<br />
|}<br />
|}<!-- Konec levého sloupce --><br />
<br />
|style="width:50%;vertical-align:top"|<br />
<br />
{|width=100% style="background-color:transparent;text-align:left;margin-bottom:10px;"<br />
|class="portaltitle" style="background-color:#7AC5CD;text-align:center" | <big>'''Speciální onkologie'''</big><br />
|-<br />
|class="sb_portal"|<br />
{|style="background-color:transparent"<br />
|-<br />
|<br />
<br />
;[[Nádory kůže]]<br />
* [[Bazaliom]]<br />
* [[Dermatofibrosarcoma protuberans]]<br />
* [[Kaposiho sarkom]]<br />
* [[Melanom]]<br />
* [[Spinaliom]]<br />
* [[Verukózní karcinom]] <br />
<br />
;Nádory z nervové tkáně a obalů nervové soustavy<br />
* [[Adenom hypofýzy]]<br />
* [[Glioblastoma multiforme]]<br />
* [[Gliomy mozku]] <small> [[Astrocytom]] • [[Ependymom]] • [[Oligodendrogliom]] </small><br />
* [[Kraniofaryngeom]]<br />
* [[Lymfomy ústřední nervové soustavy]]<br />
* [[Meningeomy]]<br />
* [[Neuroblastom]]<br />
* [[Neurofibromatóza]]<br />
* [[Retinoblastom]]<br />
* [[Vestibulární schwannom]]<br />
* [[WHO klasifikace nádorů centrální nervové soustavy]]<br />
<br />
;Nádory dýchacího ústrojí<br />
* [[Bronchogenní karcinom]] • [[Pancoastův tumor]]<br />
* [[Nádory mediastina]]<br />
* [[Nádory plic]]<br />
* [[Postradiační fibróza plic]]<br />
<br />
;Nádory trávicího ústrojí, jater, pankreatu a žlučových cest<br />
* [[Epitelové nádory ústní dutiny]]<br />
* [[Gardnerův syndrom]]<br />
* [[Gastrointestinální stromální tumor]] • [[Imatinib]]<br />
* [[Karcinom Vaterovy papily]]<br />
* [[Karcinom žlučníku]]<br />
* [[Kolorektální karcinom]] <small>[[Kolorektální karcinom/diagnostika]] • [[Kolorektální karcinom/terapie]] • [[Kolorektální karcinom/epidemiologie a rizikové faktory]] • [[Kolorektální karcinom/screening]] • [[Kolorektální karcinom/staging]]</small><br />
* [[Lynchův syndrom]] <br />
* [[Léčba jaterních metastáz u kolorektálního karcinomu]]<br />
* [[Nádory epifaryngu]]<br />
* [[Nádory jater]] <small> [[Hepatocelulární karcinom]]</small> • [[Tumory jater a podjaterní krajiny]]<br />
* [[Nádory jícnu]] • [[Barrettův jícen]]<br />
* [[Nádory orofaryngu]] • [[Léčba nádorů orofaryngu]]<br />
* [[Nádory slinivky břišní]] <small>[[Gastrinom]] • [[Karcinom pankreatu]] • [[Neuroendokrinní nádory pankreatu]]</small><br />
* [[Nádory slinných žláz]]<br />
* [[Nádory žaludku]] <small> [[Karcinom žaludku]]</small><br />
* [[Nádory žlučovodů]]<br />
* [[Odontogenní nádory]] <small>[[Adenoameloblastom]] • [[Ameloblastom]] • [[Ameloblastický fibrom]] • [[Cementom]] • [[Odontom]]</small><br />
<br />
<br />
;Nádory pohlavního ústrojí<br />
* [[Karcinom prostaty]]<br />
* [[Myoma uteri]]<br />
* [[Nádory dělohy]]<br />
* [[Nádory děložního hrdla]]<br />
* [[Nádory germinální]]<br />
* [[Nádory prsu]] <small>[[Karcinom prsu u muže]]</small><br />
* [[Neepitelové nádory ovária]]<br />
* [[Ovariální nádory]] <small>[[Krukenbergův tumor]]</small><br />
* [[Prekancerózy v gynekologii]]<br />
* [[Zhoubné nádory v gynekologii]] <small>[[Zhoubné nádory děložního hrdla]] • [[Zhoubné nádory děložního těla]] • [[Zhoubné nádory ovária]] • [[Zhoubné nádory vulvy a pochvy]]</small><br />
<br />
;Nádory vylučovací soustavy<br />
* [[Karcinom močového měchýře]]<br />
* [[Nádory ledvin]] <small>[[Karcinom ledviny]] • [[Benigní nádory ledvin]] • [[Wilmsův tumor]]</small><br />
<br />
;Hematologické malignity<br />
* [[Leukemie]]<br />
** [[Akutní lymfatická leukemie]]<br />
** [[Akutní lymfoblastická leukémie]] <br />
** [[Akutní myeloidní leukemie]] <br />
** [[Chronická lymfatická leukemie]] <br />
** [[Chronická myeloidní leukemie]] • <small>[[Imatinib]]</small><br />
** [[Leukemie z vláskových buněk]]<br />
* [[Maligní lymfom|Lymfomy]]<br />
** [[Burkittův lymfom]]<br />
** [[Difuzní velkobuněčný B-lymfom]]<br />
** [[Hodgkinův lymfom]]<br />
** [[Maligní lymfom]]<br />
** [[Nehodgkinské maligní lymfomy]]<br />
** [[Folikulární lymfom]]<br />
* [[Nádory hematogenní]]<br />
* [[Plazmocelulární myelom]]<br />
* [[Syndrom nádorového rozpadu]]<br />
* [[Základní diagnostická vyšetření v hematoonkologii]]<br />
<br />
<br />
;Ostatní nádory<br />
* [[Ataxia telangiectasia]]<br />
* [[Bannayan-Riley-Ruvalcabaův syndrom]]<br />
* [[Bloomův syndrom]]<br />
* [[Cowdenův syndrom]]<br />
* [[Enchondromatóza]]<br />
* [[Enterálna výživa pri onkologických ochoreniach GITu]]<br />
* [[Fanconiho anémie]]<br />
* [[Feochromocytom]]<br />
* [[Mesotelioma]]<br />
* [[Metastatické postižení skeletu]]<br />
* [[Nelsonův syndrom]]<br />
* [[Nádory pohybového aparátu]] <small>[[Chondrom]] • [[Chondrosarkom]] • [[Ewingův sarkom]] • [[Nádory šlach]] • [[Osteom]] • [[Osteosarkom]]</small><br />
* [[Nádory srdce]] <small>[[Primární nádory srdce]] <small> • [[Rabdomyom]]</small> • [[Sekundární nádory srdce]]</small><br />
* [[Nádory štítné žlázy]] <small>[[Adenom štítné žlázy]] • [[Anaplastický karcinom štítné žlázy]] • [[Diferencovaný karcinom štítné žlázy]] • [[Medulární karcinom štítné žlázy]]</small><br />
* [[Peutz-Jeghersův syndrom]]<br />
* [[Syndrom Li-Fraumeni]]<br />
|}<br />
|}<br />
|}<br />
</div></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Myxoma&diff=382339Diskuse:Myxoma2017-05-10T12:59:39Z<p>Horrymir: Horrymir přesunul stránku Diskuse:Myxoma na Diskuse:Myxom: název článku odpovídající zvyklostem WS</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Diskuse:Myxom]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Myxom&diff=382338Diskuse:Myxom2017-05-10T12:59:39Z<p>Horrymir: Horrymir přesunul stránku Diskuse:Myxoma na Diskuse:Myxom: název článku odpovídající zvyklostem WS</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Kuželka, 11. 11. 2010<br />
|citace = Míša R, 28. 1. 2011<br />
|kategorie_a_portály = Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST); Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST)<br />
|synonyma_a_název = Míša R, 28. 1. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST); Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST)<br />
|obrázky_a_licence = Míša R, 28. 1. 2011; Míša R, 28. 1. 2011<br />
|prolinkování = Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST)<br />
|pravopis = Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST)<br />
|typografie = Tereza, 7. 10. 2010, 17:37 (CEST)<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Myxoma&diff=382337Myxoma2017-05-10T12:59:39Z<p>Horrymir: Horrymir přesunul stránku Myxoma na Myxom: název článku odpovídající zvyklostem WS</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Myxom]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Myxom&diff=382336Myxom2017-05-10T12:59:38Z<p>Horrymir: Horrymir přesunul stránku Myxoma na Myxom: název článku odpovídající zvyklostem WS</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Atrial myxoma intermed mag.jpg | thumb | 300 px | Myxom, barveno HE]]<br />
[[Soubor:Myxoma CMR.gif | thumb| 300 px | Myxom v levé síni, MRI videozáznam]]<br />
* '''Myxom a myxosarkom''' jsou nádory velice podobné.<br />
* Jde o nádory z hlenovitého [[mesenchym]]u (embryonální pojivo).<br />
* Tyto [[nádor]]y u dospělých jsou heterologní, tj. odlišné od tkáně, která je obklopuje.<br />
* '''Makroskopicky''' je nádor velmi měkký, rosolovitý, neostře ohraničený.<br />
* '''Mikroskopicky''' jej tvoří hvězdicovité, vzájemně anastomosující buňky, mezibuněčná hmota se barví na hlen (např. mucikarmín) a na kyselé mukopolysacharidy (např. alciánová modř), myxosarkom je buněčnější s buňkami spíše vřetenovitými.<br />
* Vyskytuje se téměř všude, nejčastěji v podkoží, ve [[sval]]ech, v '''levé srdeční síni'''.<br />
* Existence čistého myxomu je zpochybňována, spíše jde o myxomatosní přeměnu jiných nádorů:<br />
** myxolipom,<br />
** myxofibrom,<br />
** myxochondrom,<br />
** myxoidní liposarkom,<br />
** myxoidní fibrózní histiocytom.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Nádory mezenchymové]]<br />
* [[Nádory srdce]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Pastor<br />
|jméno1 = Jan<br />
|název = Langenbeck's medical web page<br />
|rok = <br />
|citováno = 18.04.2010<br />
|url = http://langenbeck.webs.com<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Kardiologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Eklampsie&diff=381534Eklampsie2017-04-26T14:31:22Z<p>Horrymir: nový pravopis</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
<noinclude>__NOTOC__<br />
{{Infobox - onemocnění<br />
| česky = Eklampsie<br />
| obrázek = <br />
| popisek = <br />
| anglicky = Eclampsia<br />
| latinsky = <br />
| rizikové faktory = primapary, mladší ženy<br />
| patogeneze = <br />
| klinický obraz = <br />
| diagnostika = <br />
| léčba = <br />
| komplikace = <br />
| incidence v ČR = <br />
| prevalence v ČR = <br />
| mortalita ve světě = <br />
| mortalita v ČR = <br />
| MKN = {{MKN|O10-O16|O15}}<br />
| MeSH ID = {{MeSH ID|D004461}}<br />
| OMIM = <br />
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000899}}<br />
| Medscape = {{Medscape|253960}}<br />
}}</noinclude>'''Eklampsie''' je '''záchvat tonicko-klonických křečí''' těhotné ženy navazující na předchozí těžkou [[preeklampsie|preeklampsii]] nebo superponovanou preeklampsii. Existují i formy bez preeklampsie (''eclampsia sine preeclampsia'') nebo formy bez [[křeče|křečí]], jen [[bezvědomí]] (''eclampsia sine eclampsia''). Záchvat se dostavuje nejčastěji na konci [[těhotenství]] a za [[porod]]u, vzácně také v [[šestinedělí]].<br />
<br />
=== Patogeneze ===<br />
Příčinou eklampsie je '''generalizovaný spazmus''' v [[CNS]], který vede k [[hypoxie|hypoxii]] a poté k [[edém mozku|edému mozku]], což má za následek morfologické změny mozkové tkáně.<br />
<br />
==== Průběh ====<br />
# ''Fáze prodromů'' – neklid, záškuby v obličeji, stáčení bulbů a hlavy ke straně, silné [[bolesti hlavy]], [[nauzea]], bolest v epigastriu, [[zvracení]].<br />
# ''Fáze tonických křečí'' – postihují [[žvýkací svaly]], svaly hrudníku a bránici ([[apnoe]]), dále křeče zádových svalů – [[opistotonus]], horní končetiny – boxerské postavení, trvá několik sekund.<br />
# ''Fáze klonických křečí ''– tělo se zmítá v nekoordinovaných pohybech, ruce vykonávají pohyb připomínající bubnování tambora, může trvat i několik minut.<br />
# '''[[Kóma]]''' – po ústupu křečí upadá žena do [[kóma]]tu, [[mydriáza]], hyporeflexie, hluboké dýchání, po probuzení je [[amnézie]].<br />
* Pokud se neléčí, může se záchvat opakovat a vzniká ''status eclampticus''.<br />
<br />
=== První pomoc ===<br />
Balíček s prostředky první pomoci je připraven na porodním sále a obsahuje: mulem obalenou lžíci (prevence poranění jazyka), airway k zajištění dýchacích cest, '''[[diazepam]]''' (aplikujeme 5–10 mg i.v.) a '''MgSO<sub>4</sub>''' 4–6 g/5 min i.v. Užití samotného magneziia má lepší výsledky, než užití samotného diazepamu.<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Duley<br />
| jméno1 = Lelia<br />
| příjmení2 = Henderson-Smart<br />
| jméno2 = David J<br />
| příjmení3 = Walker<br />
| jméno3 = Godfrey Ja<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Magnesium sulphate versus diazepam for eclampsia<br />
| časopis = Cochrane Database Syst Rev<br />
| rok = 2010<br />
| číslo = 12<br />
| strany = CD000127<br />
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21154341<br />
| issn = 1361-6137 (print), 1469-493X<br />
}}</ref><br />
* Zavedeme nazogastrickou sondu (prevence [[aspirace]]), permanentní [[katetr]], kyslík, ženu uložíme před porodem do temné místnosti.<br />
* Pokud dojde k záchvatu, bez ohledu na plod ukončujeme těhotenství [[císařský řez|císařským řezem]]. Je lepší před řezem vyvést ženu z kómatu a stabilizovat, ale v neodkladné situaci operujeme i v kómatu.<br />
<br />
=== Komplikace ===<br />
Mezi komplikace patří krvácení do [[CNS]], [[plicní edém]], [[Cirkulační kolaps|oběhové selhání]], děložní hypertonus a předčasné odlučování [[placenta|placenty]] s rozvojem [[DIC]], [[anémie]], hepatorenální selhání. Po zvládnutí akutního stavu – na JIP, sledujeme, pokračuje [[hypertenze#terapie|antihypertenzní léčba]], aplikujeme MgSO<sub>4</sub>, udržujeme oběh, sledujeme. Potom přeložíme na odd. šestinedělí – sledujeme TK á 4 hod., laboratoř. Po propuštění kontrolujeme jednou týdně po dobu 6 týdnů (porodník a internista).<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hypertenze v těhotenství]]<br />
* [[Hypertenze]]<br />
* [[Antihypertenziva]]<br />
* [[Preeklampsie]]<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály: Otázky z části Porodnictví<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/porodnictvi_JB.doc<br />
}}<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Eklampsie&diff=381533Eklampsie2017-04-26T14:30:01Z<p>Horrymir: doplnění</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
<noinclude>__NOTOC__<br />
{{Infobox - onemocnění<br />
| česky = Eklampsie<br />
| obrázek = <br />
| popisek = <br />
| anglicky = Eclampsia<br />
| latinsky = <br />
| rizikové faktory = primapary, mladší ženy<br />
| patogeneze = <br />
| klinický obraz = <br />
| diagnostika = <br />
| léčba = <br />
| komplikace = <br />
| incidence v ČR = <br />
| prevalence v ČR = <br />
| mortalita ve světě = <br />
| mortalita v ČR = <br />
| MKN = {{MKN|O10-O16|O15}}<br />
| MeSH ID = {{MeSH ID|D004461}}<br />
| OMIM = <br />
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000899}}<br />
| Medscape = {{Medscape|253960}}<br />
}}</noinclude>'''Eklampsie''' je '''záchvat tonicko-klonických křečí''' těhotné ženy navazující na předchozí těžkou [[preeklampsie|preeklampsii]] nebo superponovanou preeklampsii. Existují i formy bez preeklampsie (''eclampsia sine preeclampsia'') nebo formy bez [[křeče|křečí]], jen [[bezvědomí]] (''eclampsia sine eclampsia''). Záchvat se dostavuje nejčastěji na konci [[těhotenství]] a za [[porod]]u, vzácně také v [[šestinedělí]].<br />
<br />
=== Patogeneze ===<br />
Příčinou eklampsie je '''generalizovaný spazmus''' v [[CNS]], který vede k [[hypoxie|hypoxii]] a poté k [[edém mozku|edému mozku]], což má za následek morfologické změny mozkové tkáně.<br />
<br />
==== Průběh ====<br />
# ''Fáze prodromů'' – neklid, záškuby v obličeji, stáčení bulbů a hlavy ke straně, silné [[bolesti hlavy]], [[nauzea]], bolest v epigastriu, [[zvracení]].<br />
# ''Fáze tonických křečí'' – postihují [[žvýkací svaly]], svaly hrudníku a bránici ([[apnoe]]), dále křeče zádových svalů – [[opistotonus]], horní končetiny – boxerské postavení, trvá několik sekund.<br />
# ''Fáze klonických křečí ''– tělo se zmítá v nekoordinovaných pohybech, ruce vykonávají pohyb připomínající bubnování tambora, může trvat i několik minut.<br />
# '''[[Kóma]]''' – po ústupu křečí upadá žena do [[kóma]]tu, [[mydriáza]], hyporeflexie, hluboké dýchání, po probuzení je [[amnézie]].<br />
* Pokud se neléčí, může se záchvat opakovat a vzniká ''status eclampticus''.<br />
<br />
=== První pomoc ===<br />
Balíček s prostředky první pomoci je připraven na porodním sále a obsahuje: mulem obalenou lžíci (prevence poranění jazyka), airway k zajištění dýchacích cest, '''[[diazepam]]''' (aplikujeme 5–10 mg i.v.) a '''MgSO<sub>4</sub>''' 4–6 g/5 min i.v. Užití samotného magneziia má lepší výsledky, než užití samotného diazepamu.<ref>{{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Duley<br />
| jméno1 = Lelia<br />
| příjmení2 = Henderson-Smart<br />
| jméno2 = David J<br />
| příjmení3 = Walker<br />
| jméno3 = Godfrey Ja<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Magnesium sulphate versus diazepam for eclampsia<br />
| časopis = Cochrane Database Syst Rev<br />
| rok = 2010<br />
| číslo = 12<br />
| strany = CD000127<br />
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21154341<br />
| issn = 1361-6137 (print), 1469-493X<br />
}}</ref><br />
* Zavedeme nasogastrickou sondu (prevence [[aspirace]]), permanentní [[katetr]], kyslík, ženu uložíme před porodem do temné místnosti.<br />
* Pokud dojde k záchvatu, bez ohledu na plod ukončujeme těhotenství [[císařský řez|císařským řezem]]. Je lepší před řezem vyvést ženu z kómatu a stabilizovat, ale v neodkladné situaci operujeme i v kómatu.<br />
<br />
=== Komplikace ===<br />
Mezi komplikace patří krvácení do [[CNS]], [[plicní edém]], [[Cirkulační kolaps|oběhové selhání]], děložní hypertonus a předčasné odlučování [[placenta|placenty]] s rozvojem [[DIC]], [[anémie]], hepatorenální selhání. Po zvládnutí akutního stavu – na JIP, sledujeme, pokračuje [[hypertenze#terapie|antihypertenzní léčba]], aplikujeme MgSO<sub>4</sub>, udržujeme oběh, sledujeme. Potom přeložíme na odd. šestinedělí – sledujeme TK á 4 hod., laboratoř. Po propuštění kontrolujeme jednou týdně po dobu 6 týdnů (porodník a internista).<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hypertenze v těhotenství]]<br />
* [[Hypertenze]]<br />
* [[Antihypertenziva]]<br />
* [[Preeklampsie]]<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály: Otázky z části Porodnictví<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/porodnictvi_JB.doc<br />
}}<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:N%C3%A1dory_penisu&diff=381523Diskuse:Nádory penisu2017-04-26T12:21:19Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Kulichom, 18. 2. 2017<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = Kalo, 26. 2. 2017<br />
|synonyma_a_název = Kalo, 26. 2. 2017<br />
|členění_a_nadpisy = Simona.f, 22. 4. 2017<br />
|obrázky_a_licence = Horrymir, 26. 4. 2017<br />
|prolinkování = Kulichom, 18. 2. 2017<br />
|pravopis = Kulichom, 18. 2. 2017<br />
|typografie = Kulichom, 22. 2. 2017<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=P%C3%A1nev&diff=380044Pánev2017-04-19T16:29:04Z<p>Horrymir: překlep</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
== Kostěný podklad pánve ==<br />
[[Soubor:Skeletal pelvis-pubis.svg|náhled|Kosti pánve: 1&nbsp;– ''os sacrum'', 2&nbsp;– ''os ilium'', 3&nbsp;– ''os ischii'', 4&nbsp;– ''os pubis'' (4a&nbsp;– ''corpus'', 4b&nbsp;– ''ramus superior'', 4c&nbsp;– ''ramus inferior'', 4d&nbsp;– ''tuberculum pubicum''), 2–4&nbsp;– ''os coxae'', 5&nbsp;– ''symphysis pubica'', 6&nbsp;– ''acetabulum'', 7&nbsp;– ''foramen obturatum'', 8&nbsp;– ''os coccygis'', tečkovaně&nbsp;– ''linea terminalis''.]]<br />
'''Os sacrum''':<br />
* anatomický popis [[kost]]i:<br />
** basis ossis sacri, apex, facies pelvina, facies dorsalis, boční facies auricularis;<br />
** na facies pelvina – lineae transversae a foramina sacralia ventralia;<br />
* sakrum se dopředu vyklenuje jako promontorium (doplněno ostatními kostmi ohraničuje kostěný vstup do malé pánve – linea terminalis).<br />
[[Soubor:Pelvis.svg|thumb|right|250px|Kosti pánve: 1&nbsp;– os ilium dx., 2&nbsp;– os sacrum, 3&nbsp;– SI&nbsp;skloubení, 4&nbsp;– os ilium sin., 5&nbsp;– os coccygis, 6&nbsp;– os pubis, 7&nbsp;– os ischii, 8&nbsp;– symphisis ossis pubis, 9&nbsp;– caput ossis femoris]]<br />
'''Os coxae''':<br />
* Tvoří ji tři kosti:<br />
** os ilium;<br />
** os ischii;<br />
** os pubis.<br />
'''Sakroiliakální kloub:'''<br />
* spojení je zajištěno silnými vazy;<br />
* koncem [[těhotenství]] jsou prosáklé a umožňují větší roztažitelnost pánve.<br />
'''Symphysis pubica:'''<br />
* [[Discus articularis#diskus|diskus]] tvoří vazivová [[chrupavka]];<br />
* zadní okraj [[Discus articularis#diskus|disku]] přesahuje okraj kostí – eminentia retropubica – lze hmatat per vaginam.<br />
<br />
== Roviny pánevní ==<br />
[[Soubor:Gray238.png|thumb|right|Vnitřní pánevní rozměry]]<br />
[[Soubor:Gray239.png|thumb|right]]<br />
<br />
=== Rovina vchodu pánevního (aditus pelvis) apertura pelvis superior ===<br />
* je ohraničena lineou terminalis;<br />
** promontorium, eminentia iliopubica, horní hrana symfýzy…;<br />
* má tvar příčně orientovaného oválu (ledvinovitý tvar);<br />
* přímé rozměry;<br />
** ''diameter recta aditus pelvis'' (conjugata anatomica) – spojnice promontoria a horního okraje symfýzy;<br />
*** nemá klinický význam, dá se měřit pouze na kostech, měří 11&nbsp;cm;<br />
** ''diameter obstetrica'' (conjugata vera obstetrica) – nejdůležitější rozměr vchodu;<br />
*** nejkratší rozměr mezi eminentia retropubica symfýzy a předním okrajem promontoria;<br />
*** měří asi 10,5&nbsp;cm;<br />
*** určuje se odhadem z conjugata diagonalis – odečteme od ní 2,5&nbsp;cm;<br />
** ''conjugata diagonalis'';<br />
*** je to jediný rozměr vchodu, který jde měřit – per vaginam ukazovákem a třetím prstem;<br />
*** je to vzdálenost mezi dolním okrajem symfýzy a předním okrajem promontoria;<br />
*** měří 12,5–13&nbsp;cm;<br />
* příčný průměr – diameter transversa – největší vzdálenost lineae terminales – měří 13&nbsp;cm;<br />
* šikmé průměry – diameter obliquae – spojnice SI kloubu a eminentia ileopubica, měří 12,5&nbsp;cm.<br />
<br />
=== Rovina šíře pánevní (amplitudo pelvis) ===<br />
<br />
* prochází rozhraním S2–S3, středem [[Kost kyčelní#acetabulum|acetabula]] a středem symfýzy;<br />
* diameter recta – asi 12&nbsp;cm;<br />
* diameter transversa – asi 12&nbsp;cm.<br />
<br />
=== Rovina pánevní úžiny (angustia pelvis) ===<br />
* je proložena kaudálním koncem kosti křížové, okrajem spina ischiadica a dolním okrajem symfýzy;<br />
* má oválný tvar, orientovaný sagitálně;<br />
* diameter recta – spojení dolní symfýzy a sakrokokcigeálního spojení (asi 11&nbsp;cm);<br />
* diameter transversa – diameter interspinalis – asi 10&nbsp;cm.<br />
<br />
=== Rovina pánevního východu (exitus pelvis) apertura pelvis inferior ===<br />
* rozkládá se mezi koncem [[Obratle#kostrční obratle|kostrče]], tubera ischiadica a dolním krajem symfýzy.<br />
* tvarově se jedná o kosočtverec tvořený dvěma trojúhelníky, které mají společnou základnu a navzájem svírají tupý úhel otevřený kraniálně (trigonum urogenitale et anale);<br />
* diameter transversa – 11&nbsp;cm (spojnice tubera ischiadica);<br />
* diameter recta – asi 9&nbsp;cm (při porodu hlavička odtlačuje kostrč, čímž se tento rozměr zvětšuje na 11–11,5&nbsp;cm).<br />
<br />
== Pánevní sklon ==<br />
<br />
* při stoji svírá conjugata anatomica s horizontálou úhel 60° (inclinatio pelvis superior);<br />
* hrot kostrče leží kraniálněji než dolní okraj symfýzy – jejich spojnice svírá s horizontálou 10° (inclinatio pelvis inf.);<br />
* při pohledu na stojící ženu zezadu pozorujeme několik kožních vkleslin nad kostními prominencemi;<br />
** nad spinae iliacae post. sup., nad trnem L5, nad kostrčí;<br />
** dohromady to tvoří kosodelník, tzv. Michaelisovu routu;<br />
*** podélná osa měří 11&nbsp;cm, příčná 10&nbsp;cm;<br />
*** příčná protíná podélnou tak, že kraniálně jsou 4&nbsp;cm, kaudálně 7&nbsp;cm;<br />
*** vzdálenost L5 od spin má být na každou stranu 6,5&nbsp;cm;<br />
*** pokud je routa symetrická, je správný tvar pánve;<br />
* sklon pánve umožňuje, aby orgány břicha tlačily na přední část pánve (a ne přímo do malé pánve);<br />
* v těhotenství se vyklenuje [[děloha]] dopředu a orgány se tlačí víc dozadu, což vede k větší zátěži L [[páteř]]e a ke kompenzační hyperlordóze.<br />
<br />
== Zevní vyšetření pánve ==<br />
<br />
* V prenatální poradně měříme pánev zevně pelvimetrem dle Baudelocquea–Breiskyho.<br />
* Žena leží při vyšetření na zádech:<br />
* '''distantia bispinalis''' – vzdálenost spinae ilacae ant. sup. – průměrně 25–26&nbsp;cm;<br />
* '''distantia bicristalis''' – největší vzdálenost hřebenů kyčelních lopat – 28–29&nbsp;cm;<br />
* '''distantia bitrochanterica''' – vzdálenost obou trochanterů major – 31–32&nbsp;cm;<br />
* '''conjugata externa''' (diameter Baudelocquerův);<br />
** vzdálenost trnu L5 (nebo středu L5/S1 kloubu) – vlastně vrchol Michaelisovy routy, a mezi horním okrajem symfýzy;<br />
** poloha při měření – žena leží v poloze na levém boku, levou nohu má pokrčenou, pravá je natažená;<br />
** měří 19–20&nbsp;cm, pokud odečteme 9&nbsp;cm, získáme přibližný rozměr conjugata vera.<br />
<br />
* Měření diameter transversa exitus pelvis (vzdálenost tubera ischiadica):<br />
** měří se na gynekologickém stole zkříženým pelvimetrem;<br />
** od změřeného čísla odečteme 1,5&nbsp;cm (podíl měkkých částí);<br />
** Rubeškův hmat – pěst pravé ruky vtlačujeme mezi tubera, pokud se pěst nevejde, je pánev příčně zúžená (každý porodník má znát rozměry své ruky).<br />
<br />
== Vnitřní měření pánve ==<br />
<br />
* měříme hlavně délku conjugata diagonalis;<br />
* do [[pochva|pochvy]] zavedeme do špetky uspořádaný 2. a 3. prst, třetím prstem se snažíme dosáhnout promontoria, radiální hrana ruky je přitom opřená o symfýzu (toto místo vyznačujeme ukazovákem levé ruky – jako že si označníme na svém prstu místo, kdy jsme se dotkli promontoria, držíme si tam ten prst a pak to změříme);<br />
* normální vzdálenost je 13&nbsp;cm;<br />
** hodnoty kolem 12&nbsp;cm – pánev je hraničně zúžená (musíme dobře zvážit porod koncem pánevním);<br />
** hodnoty kolem 11&nbsp;cm – značné zúžení, řešíme prakticky vždy císařským řezem;<br />
* podobně lze měřit přímý průměr pánevní úžiny a východu.<br />
<br />
== Pohlavní rozdíly na pánvi ==<br />
* '''promontorium''' vyčnívá u ženy méně, takže vchod do malé pánve je příčně oválný; u muže vzhledem k vyčnívajícímu promontoriu pak srdčitý<br />
* '''symphysis pubica''' je na ženské pánvi nižší (4,5 cm) než na mužské pánvi (5 cm)<br />
* '''dolní ramena stydkých kostí''' se u ženy sbíhají v tupém úhlu a vytváří tak '''arcus pubicus''', u muže se sbíhají v úhlu ostřejším, čímž vzniká '''angulus pubicus'''<br />
* '''vzdálenost ze středu fossa acetabuli''' k hornímu okraji facies symphysialis a k dolnímu okraji tuber ischiadicum jsou u muže zhruba stejné, naproti tomu u ženy je vzdálenost k tuber ischiadicum podstatně menší než k facies symphysialis<br />
* '''incisura ischiadica major''' je na ženské pánvi tvořena pravidelným obloukem, širším a mělce vykrojeným, na mužské pánvi je horní okraj zářezu zřetelně hlubší<br />
* '''kostrč''' je u ženy kratší, pohyblivější a umožňuje tak při porodu odklonění dozadu<br />
<gallery align="center"><br />
Soubor: Gray241.png|Mužská pánev<br />
Soubor: Gray242.png | Ženská pánev<br />
</gallery><br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = 2009<br />
|citováno = 2010<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-7169-970-5<br />
| příjmení1 = Čihák<br />
| jméno1 = Radomír<br />
| příjmení2 = Grim<br />
| jméno2 = Miloš<br />
| titul = Anatomie<br />
| vydání = 2., uprav. a dopl<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing<br />
| rok = 2002<br />
| rozsah = 470<br />
| svazek = 2<br />
}}<br />
{{navbox - kosti}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Anatomie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Radionuklid&diff=380025Radionuklid2017-04-19T10:20:56Z<p>Horrymir: Editace uživatele „217.66.163.102“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „HypoBOT“</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
V současné době obsahuje standardní 18sloupcová periodická soustava prvků 118 prvků. Nuklidy prvků, které jsou schopné samovolné radioaktivní přeměny [[atomové jádro|jader]], nazýváme '''radionuklidy, '''. Během tohoto procesu se uvolňuje [[radioaktivita|radioaktivní]] záření. Radionuklidů je mnohem víc než stabilních nuklidů, v současnosti je jich známo okolo 2000. Každý prvek bývá zastoupen více radioisotopy. Některé radionuklidy, zvláště s vysokým jaderným číslem, se po rozpadu mohou '''dále přeměňovat''' (rozpadové řady) a tím zvyšovat [[radiační zátěž]] organismu. Každý radionuklid má svůj charakteristický '''[[Zákon radioaktivního rozpadu|poločas rozpadu]]''', '''druh přeměny''' a '''[[Aktivita radionuklidu|aktivitu]]'''.<br />
<br />
Radionuklidy jsou v medicíně používány pro '''značení''' nejrůznějších látek, sledování jejich množství a metabolismu.<br />
* kvantitativní metody sledují množství záření ze vzorku,<br />
* kvalitativní metody slouží k určení rozložení radionuklidu (v orgánech, buňkách).<br />
<br />
Shrnutí jednotlivých radionuklidů využívaných v [[Portál:Nukleární medicína|nukleární medicíně]] a jejich charakteristických vlastností je uvedeno v tabulce.<br />
<br />
=== Tabulka radionuklidů využívaných v nukleární medicíně ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! radionuklidy !! poločas rozpadu !! druh přeměny !! aktivita<br />
|-<br />
| <sup>11</sup>C || 20 minut || beta<sup>+</sup>,pozitrony || 0.96 MeV<br />
|-<br />
| <sup>13</sup>N || 10 minut || beta<sup>+</sup>,pozitrony || 1.19 MeV<br />
|-<br />
| <sup>15</sup>O || 2 minuty || beta<sup>+</sup>,pozitrony || 1.73 MeV<br />
|-<br />
| <sup>18</sup>F || 110 minut ||beta<sup>+</sup>,pozitrony || 0.635 MeV<br />
|-<br />
| <sup>68</sup>Ga || 68 minut || beta<sup>+</sup>,pozitrony || 1.9 MeV<br />
|-<br />
| <sup>82</sup>Rb || 1.3 minuty ||beta<sup>+</sup>,pozitrony || 3.15 MeV<br />
|-<br />
| <sup>57</sup>Co || 272 dnů || EZ, gama || 122 keV<br />
|-<br />
| <sup>51</sup>Cr || 27,7 dnů || EZ, gama || 320 keV<br />
|-<br />
| <sup>67</sup>Ga || 78 hodin|| EZ, gama || 91, 185, 300, 394 keV<br />
|-<br />
| <sup>123</sup>I || 13 hodin || EZ, gama || 157 KeV<br />
|-<br />
| <sup>125</sup>I || 60 dnů || EZ, gama || 35 keV<br />
|-<br />
| <sup>131</sup>I || 8 dnů || beta<sup>-</sup>,beta; gama|| 606 keV; 80, 284 364 keV<br />
|-<br />
| <sup>111</sup>In || 2,8 dne || EZ, gama || 171, 245 keV<br />
|-<br />
| <sup>81m</sup>Kr || 13,3 sekund || IP, gama || 190 keV<br />
|-<br />
| <sup>99</sup>Mo || 67 hodin || beta<sup>-</sup>,beta; gama || 1.214 MeV; 141,181,740 keV<br />
|-<br />
| <sup>32</sup>P || 14,3 dne || beta<sup>-</sup>,beta || 1.709 MeV<br />
|-<br />
| <sup>153</sup>Sm || 47 hodin || beta<sup>-</sup>,beta; gama || 630, 700, 803 keV; 103 keV (34%)<br />
|-<br />
| <sup>89</sup>Sr || 50,5 dne || beta<sup>-</sup>,beta || 1.488 MeV<br />
|-<br />
| <sup>'''99m'''</sup>'''Tc''' || '''6 hodin''' || '''IP, gama'''|| '''140 keV'''<br />
|-<br />
| <sup>201</sup>Tl || 73 hodin || EZ, gama || 78, 167 keV <br />
|-<br />
| <sup>133</sup>Xe || 36,4 dne || EZ, gama || 172, 203 keV<br />
|-<br />
| <sup>90</sup>Y || 64 hodin || beta<sup>-</sup>,beta || 2,28 MeV<br />
|-<br />
| <sup>186</sup>Re || 90,6 hodin || beta<sup>-</sup>,beta; gama || 1.07 MeV; 137 keV<br />
|-<br />
| <sup>223</sup>Ra || 11,4 dne || alfa|| 5.75 MeV<br />
|-<br />
| <sup>211</sup>At || 7,2 hodiny || alfa || 5.87 MeV<br />
|-<br />
| <sup>212</sup>Bi || 1,01 hodin || alfa + beta<sup>-</sup>, alfa; beta || 6.09 MeV; 2.25 MeV<br />
|}<br />
<br />
<br />
== Využití radionuklidů ==<br />
'''Laboratorní metody''' založené na detekci záření (např. [[RIA]]) ustupují novým metodám ([[ELISA]]), které nevyužívají [[ionizující záření]], neboť práce s radionuklidy vyžaduje nákladné zabezpečení a znamená vyšší riziko. Dříve ale byly jedinou cestou jak sledovat buněčné děje (syntéza [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]], metabolické dráhy, …).<br />
<br />
'''Naprosto klíčovou roli hrají radioizotopy v nukleární medicíně''', kde se používají k výrobě [[radiofarmaka|radiofarmak]]. Rozlišujeme radionuklidy pro '''diagnostické''' a pro '''terapeutické''' využití. Jejich rozložení je pak sledováno speciálními přístroji (např. [[PET]], [[Gamakamera]], …).<br />
<br />
== Diagnostické radionuklidy ==<br />
=== <sup>99m</sup>Technecium ===<br />
'''<sup>99m</sup>Technecium''' (zkráceně <sup>99m</sup>Tc) je dnes nejčastěji používaným radioizotopem při [[scintigrafie|scintilačních]] vyšetřeních v nukleární medicíně. Písmeno ''m'' značí '''metastabilní stav''' [[Atomové jádro|jádra]], které je na vyšší energetické hladině a při deexcitaci emituje γ fotony.<br />
<br />
Oproti jiným radionuklidům má mnoho výhod. '''Snadno se získává''' rozpadem uměle připravovaného <sup>99</sup>molybdenu, který je nejčastěji umístěn v [[radionuklidový generátor|radionuklidovém generátoru]]. Energie jeho fotonů je '''140 keV''' a [[poločas rozpadu]] asi '''6 hodin''', znamená tedy malou radiační zátěž pro organismus. Zároveň je jeho energie dostatečná k dobré detekci záření. Krátký poločas umožňuje podání radiofarmaka o vyšší [[Aktivita radionuklidu|aktivitě]], čímž získáme lepší výsledky vyšetření (víc signálů).<br />
;Zpracování:<br />
<sup>99m</sup>Tc se získává z generátorů ve formě '''pertechnátu''' (technecistanu) TcO<sub>4</sub><sup>-</sup>. Ten lze přímo využít při [[Radionuklidová vyšetření štítné žlázy|vyšetření štítné žlázy]]. Redukcí pertechnátu chloridem cínatým vzniká látka, která se velmi ochotně zapojuje do dalších chemických reakcí, čehož se využívá k '''připojení na nosič''' (označení látky).<br />
<br />
=== <sup>67</sup>Galium ===<br />
<sup>67</sup>Ga se ve formě '''<sup>67</sup>Ga-citrátu''' podává při vyšetření [[nádor]]ů a [[zánět]]ů. Specificky se vychytává v '''[[hepatocelulární karcinom|hepatocelulárním ca.]], [[lymfom]]ech, [[maligní melanom|maligním melanomu]] a v měkkotkáňových sarkomech'''. Rovněž se používá k vyhledávání '''zánětlivých ložisek'''. Může se ale také fyziologicky hromadit v aktivní tkáni [[Brzlík|thymu]] a [[Štítná žláza|štítné žlázy]].<br />
=== Jodové radionuklidy ===<br />
Nevázaný '''<sup>131</sup>I''' je nejdéle používaným radionuklidem. Je to '''smíšený [[Záření beta|β]] a [[Záření gama|γ]] zářič'''. ''β složka'' radiačně zatěžuje tkáně a není [[Scintigrafie|scintigraficky detekovatelná]], proto není <sup>131</sup>I doporučován k diagnostickým vyšetřením. Hojně je využíván při terapii diferencovaných karcinomů štítné žlázy (ne medulárních!). Dávky s menší aktivitou se podávají při hyperaktivní [[struma|strumě]]. ''γ složka'' záření je vhodná pro sledování průběhu terapie (post-terapeutická scintigrafie), případně pro diagnostické účely pro '''vyhledávání metastáz'''. Při diagnostice [[Diferencovaný karcinom štítné žlázy|karcinomů štitné žlázy]] podáváme menší dávku, než při terapii.<br />
<br />
<small>V případě jaderných havárií je potřeba obyvatelstvu podat neradiokativní jód, kterým se štítná žláza vysytí. Jinak by došlo k záchytu radoaktivního jódu a ten by při rozpadu mohl vést ke vzniku malignit a těžkému poškození žlázy.</small><br />
<br />
Nevázané '''<sup>123</sup>I''' a '''<sup>125</sup>I''' lze využít k ryze diagnostickým záměrům, vychytávají se obdobně jako <sup>131</sup>I. Ve vázané podobě se používají jako ostatní radionuklidy např. při značení [[monoklonální protilátka|monoklonálních protilátek]] (<sup>125</sup>I-MoAb).<br />
<br />
=== <sup>18</sup>Fluor ===<br />
'''<sup>18</sup>F''' je '''pozitronový zářič.''' Ve formě '''<sup>18</sup>F-FDG''' (fluordeoxyglukózy) je nejpoužívanějším radiofarmakem při '''[[PET]] vyšetřeních''', kdy se zobrazuje metabolismus [[glukosa|glukozy]] ve vyšetřované oblasti. Jeho nevýhodou jsou '''krátký [[poločas rozpadu]]''', dodání fluoru musí proto být velmi rychlé, ([[cyklotron|urychlovače]] musí být blízko), '''vysoká energie anihilačního záření''' (2x 511 keV) a vysoké nároky na '''ochranu před zářením'''.<br />
<br />
=== <sup>201</sup>Thallium ===<br />
'''<sup>201</sup>Tl '''je umělý radionuklid, který se s T<sub>1/2</sub>=72h přeměňuje na izotop rtuti <sup>201</sup>Hg. <sup>201</sup>Tl se využívá při [[Perfuzní scintigrafie myokardu|perfuzní scintigrafii myokardu]]. Jednou z nevýhod <sup>201</sup>Tl je jeho dlouhý poločas rozpadu, čímž vzniká větší zátěž na tělo. I proto ho dnes nahrazuje izotop Technecia <sup>99m</sup>Tc, který má podobné využití, avšak díky svému T<sub>1/2</sub>=6h zatěžuje tělo méně.<br />
<br />
=== <sup>111</sup>Indium ===<br />
'''<sup>111</sup>In''' se využívá při [[Metody nukleární medicíny v onkologii|imunoscintigrafii]] k diagnostice nádorových onemocnění.<br />
<br />
=== <sup>81m</sup>Kr - Krypton ===<br />
Využíváme při scintigrafii plicní ventilace.<br />
<br />
=== Ostatní radionuklidy ===<br />
Mezi další používané radionuklidy patří:<br />
* '''<sup>11</sup>C, <sup>13</sup>C''' – krátký poločas rozpadu, využívány při [[Radionuklidová vyšetření respiračního traktu|scintigrafii plicní ventilace]] a při [[Dechový test s močovinou značenou uhlíkem-13|dechovém testu se značenou močovinou]];<br />
* '''<sup>45</sup>Ca''' – vyšetření metabolismu kostí;<br />
* '''<sup>32</sup>P''' – sledování metabolických dějů v buňkách (např. syntéza DNA).<br />
<br />
== Terapeutické radionuklidy ==<br />
Jako terapeutické radionuklidy využíváme takové, které mají vysokou aktivity a krátký dosah záření. Radionuklidy, které se specificky vychytávají ve tkáních a prodělávají '''β přeměnu''', jsou využívány v terapii některých [[nádor|nádorových onemocnění]]. '''Otevřené α zářiče''' se zatím terapeuticky neuplatňují. V současné době ale probíhají výzkumy, které by tuto skutečnost mohly změnit. α zářiče mají velmi malý dosah, při specifické aplikaci by ničily pouze nádorové tkáně. Ale jejich záření je natolik „tvrdé“ (vysoký [[LET]] → poškození tkání), že bychom pacientovi spíše přitížili.<br />
==== <sup>131</sup>I - Jód ====<br />
Využívá se k léčbě [[Hypertyreóza|hyperfunkce štítné žlázy]] ('''už více než 50 let''') a k léčbě [[Diferencovaný karcinom štítné žlázy|diferencovaných karcinomů štítné žlázy]]<br />
<br />
==== <sup>90</sup>Y - Yttrium ====<br />
Podává se ve formě koloidu a využívá se k radionuklidové [[Synovektomie|synovektomii]].<br />
<br />
==== <sup>89</sup>Sr - Stroncium ====<br />
Využívá se k léčbě bolestivých kostních [[metastáza|metastáz]], váže se do lemu [[Osteoblastom|osteoblastické aktivity]] v okolí metastáz a k paliativní léčba kostních malignit.<br />
<br />
== Výroba radionuklidů ==<br />
V dnešní době se pro potřeby nukleární medicíny používají pouze uměle připravené radionuklidy, které dosahují vysoké čistoty. Získávají se z:<br />
* '''[[cyklotron]]ů''',<br />
* '''[[radionuklidový generátor|radionuklidových generátorů]]'''.<br />
* '''jaderných reaktorů''',<br />
=== Výroba v cyklotronu ===<br />
Kladně nabité částice (deuterony, protony, heliová jádra) jsou urychlena a naráží do terče, vyrobeného z „mateřských“ prvků. Jadernými interakcemi se zabudovávají do struktury cílových atomů a mění jejich jaderná a protonová čísla → změna prvků. Po ozařování se z terče chemickými reakcemi uvolní radionuklid, zbylý „mateřský“ prvek nereaguje a neuvolní se.<br />
<br />
;Radionuklidy vyráběné v cyklotronech:<br />
* '''<sup>111</sup>In''',<br />
* '''<sup>123</sup>I''',<br />
* '''<sup>201</sup>Tl''',<br />
* lze vyrábět i jiné radionuklidy (např. <sup>67</sup>Ga), pro jejich získávání jsou ale vhodnější generátory (viz níž).<br />
<br />
=== Jaderné reaktory ===<br />
Z jaderných reaktorů štěpících nejčastěji <sup>235</sup>U lze získávat jednak radioizotopy izolací ze štěpných produktů, jednak lze využít vzniklých neutronů.<br />
<br />
'''Neutrony''', vzniklé štěpením uranu, jsou příliš rychlé, mají vysokou energii a při interakci s jádrem by došlo k jeho rozštěpení. Proto je nutné neutrony zpomalit (moderovat). Pomalé, tzv tepelné, neutrony se pak snadno spojují s jádrem, často za vyzáření fotonu γ.<br />
<br />
Ze '''štěpných produktů''' se získávají podobné radionuklidy jako z neutronových interakcí. Při čištění se využívá různých chemických metod (destilace, chromatografie, precipitace). Lze ovšem získávat jen radionuklidy s delším [[Vylučování radioaktivních látek organismem#Fyzikální poločas|poločasem rozpadu.]]<br />
;Radionuklidy získávané z reaktorů nebo ozařováním neutrony:<br />
* '''<sup>99</sup>Mo''',<br />
* '''<sup>59</sup>Fe'''.<br />
<br />
=== Radionuklidové generátory ===<br />
Jsou, díky své ceně, velikosti, jednoduchosti a snadnému použití, nejvyužívanějším zdrojem radionuklidů.<br />
<br />
# Generátor <sup>99</sup>Mo → <sup>99m</sup>Tc<br />
# Generátor <sup>81</sup>Rb → <sup>81m</sup>Kr<br />
# Generátor <sup>68</sup>Ge → <sup>68</sup>Ga<br />
# Generátor <sup>90</sup>Sr → <sup>90</sup>Y<br />
<br />
==== Generátor <sup>99</sup>Mo -> <sup>99m</sup>Tc ====<br />
<sup>99</sup>Mo (T ½ 66 h.) → <sup>99m</sup>Tc (T ½ 6 h.) → <sup>99</sup>Tc (2.1x105 let)<br />
Základem je olovem stíněná kolona obsahující oxid<br />
hlinitý s adsorbovaným <sup>99</sup>Mo (T ½ 66 hodin). <sup>99</sup>Mo se<br />
přeměňuje beta- rozpadem na <sup>99m</sup>Tc, které je velmi slabě<br />
vázáno na oxid hlinitý a je vymýváno elucí sterilním<br />
[[Fyziologický roztok|fyziologickým roztokem]] do sterilní olovem stíněné<br />
vakuované lahvičky. Generátor je použitelný dva týdny.<br />
<br />
==== Generátor <sup>81</sup>Rb -> <sup>81m</sup>Kr ====<br />
<sup>81</sup>Rb (T ½ 4.6 h.) → <sup>81m</sup>Kr (T ½ 13 s., 191 keV)<br />
Generátor je umístěn v olověném krytu přímo u<br />
pacienta a plynný <sup>81m</sup>Kr je vymýván proudem vzduchu.<br />
Rozložení radioaktivity v plicích po inhalaci se<br />
zobrazuje [[gamakamera|gamakamerou]].<br />
<br />
==== Generátor <sup>68</sup>Ge -> <sup>68</sup>Ga ====<br />
<sup>68</sup>Ge (T ½ 287 dní) → <sup>68</sup>Ga (T ½ 68 minut)<br />
<sup>68</sup>Ga – [[pozitron]]ový zářič pro [[PET]], slouží k zobrazení<br />
neuroendokrinních nádorů.<br />
<br />
==== Generátor <sup>90</sup>Sr -> <sup>90</sup>Y ====<br />
<sup>90</sup>Sr (T ½ 28 let) → <sup>90</sup>Y (T ½ 64.2 hodin)<br />
<sup>90</sup>Y – používá se k radiační synovektomii.<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Radiofarmaka]]<br />
* [[PET]]<br />
* [[Scintigrafie]]<br />
* [[Radionuklidový generátor]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| url = http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika4.htm<br />
| příjmení1 = Ullmann<br />
| jméno1 = Vojtěch<br />
| název = 1.Jaderná a radiační fyzika<br />
| citováno = 2014-12-05<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| url = http://fbmi.sirdik.org/4-kapitola/43/431.html<br />
| příjmení1 = Skalická<br />
| jméno1 = Zuzana<br />
| příjmení2 = Halaška<br />
| jméno2 = Jiří<br />
| jméno3 = kol.<br />
| název = 4.3.1. Zdroje Ionizujícího záření využívané ve zdravotnictví <br />
| citováno = 2014-12-05<br />
}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-903584-9-2<br />
| příjmení1 = Kupka<br />
| jméno1 = Karel<br />
| příjmení2 = Kubinyi<br />
| jméno2 = Jozef<br />
| příjmení3 = Šámal<br />
| jméno3 = Martin<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Nukleární medicína<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = vydavatel<br />
| rok = 2007<br />
| rozsah = 185<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky]]<br />
[[Kategorie:Nukleární medicína]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=WikiSkripta:P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=379972WikiSkripta:Pískoviště2017-04-18T10:26:32Z<p>Horrymir: Editace uživatele „91.245.28.119“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „84.242.80.182“</p>
<hr />
<div>'''Vítejte na pískovišti '''WikiSkript'''!''' <br />
<br />
Zde si můžete zkoušet editování, aniž by vás kdokoliv za cokoliv káral. Kliknutím na záložku EDITOVAT (symbol tužky) v záhlaví stránky můžete začít psát, tlačítkem NÁHLED si můžete prohlédnout, jak bude vaše úprava zobrazena, a tlačítkem ULOŽIT své pokusy uložíte. Vyplňte „Shrnutí editace“ – tzn. stručně popište, co jste zkusili.<br />
<br />
Pokud jste přihlášeni, můžete využít také své vlastní pískoviště (rozbalte nabídku zobrazenou jako své přihlašovací jméno vpravo nahoře).<br />
<br />
Hodně štěstí!<br />
<br />
== Nadpis ==<br />
Zde je ukázkový odkaz na [[Hlavní strana|hlavní stránku]]. Můžete psát '''tučně''' i ''kurzívou''.<br />
<br />
=== Menší nadpis ===<br />
* poznámky v bodech jsou velice přehledné<br />
* někdy však je potřeba číslovat<br />
<br />
# číslování obvykle začíná jedničkou<br />
# proti tomu se ovšem nedá nic namítat<br />
# což je pravda<br />
<br />
== Pozor ==<br />
Vaše pokusy jsou ale věcí veřejnou...<br />
<br />
[[Kategorie:WikiSkripta|API]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sheehan%C5%AFv_syndrom&diff=379947Sheehanův syndrom2017-04-17T09:22:08Z<p>Horrymir: typo</p>
<hr />
<div>{{Heslo<br />
|cze=poporodní nekróza hypofýzy}}<br />
'''Sheehanův syndrom''' je postpartální (poporodní) '''ischemická nekróza [[Hypofýza|hypofýzy]] matky'''. Samotná hypofýza bývá v průběhu [[těhotenství]] zvětšena (2–3×) a je tudíž náchylnější k poškození. Během porodu dochází ke ztrátám krve a hypotenzi. Masivní ztráty krve způsobí křečovité stažení cév na různých místech těla. Výrazná [[vazokonstrikce]] nastane také u cév, které přivádějí krev do [[Hypothalamus|hypotalamu]] a následně pokračují do hypofýzy. Stažením těchto cév dojde k [[Ischémie|nedokrvení]] hypofýzy. Nedostatečné prokrvení způsobí, že část hypofýzy (nebo i celá hypofýza) [[nekróza|odumře]].<br />
<br />
To má za následek poruchu sekrece některých hormonů, mezi které patří zejména: [[thyreotropní hormon]] (TSH), [[folikuly stimulující hormon]] (FSH), [[luteinizační hormon]] (LH) a [[adrenokortikotropní hormon]] (ACTH). To vede k poruše syntézy [[tyroxin]]u, [[trijodtyronin]]u, [[Estrogeny|estrogenu]], [[progesteron]]u a [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]].<br />
<br />
První známkou možného poškození je neschopnost kojení v období po porodu a dále nedojde k obnovení pravidelné menstruace po 6 týdnech po porodu ([[sekundární amenorrhea]]). Dále dojde k [[Hypotyreóza|hypofunkci štítné žlázy]], snížení pigmentace a vymizení ochlupení. Vše jako důsledek insuficience hypofýzy.<br />
* '''Diagnostika''' – snížení hladin hypofyzárních hormonů.<br />
* '''Léčba''' – doživotní hormonální substituce.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Štefánek<br />
| jméno1 = Jiří<br />
| url = http://www.stefajir.cz/?q=sheehanuv-syndrom<br />
| název = Sheehanův syndrom<br />
| citováno = 2017-04-02<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Najeeb<br />
| jméno1 = Dr.<br />
| url = https://www.drnajeeblectures.com/<br />
| název = Endocrine physiology<br />
| podnázev = Anterior Pituitary and Growth Hormone<br />
| citováno = 2017-04-02<br />
}}<br />
=== Související články ===<br />
* [[Amenorrhea]]<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Endokrinologie]]<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Prvn%C3%AD_t%C3%BDden_v%C3%BDvoje_z%C3%A1rodku&diff=379808První týden vývoje zárodku2017-04-13T11:33:26Z<p>Horrymir: drobná oprava</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__NOTOC__<br />
[[Soubor:HumanEmbryogenesis_cs.svg|thumb|450px|První 3 týdny vývoje]]<br />
=== Zygota ===<br />
* Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná [[mitóza|mitotická]] dělení (rýhování).<br />
* Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd.<br />
* [[Rýhování]] probíhá ve [[tuba uterina|vejcovodu]], blastomery jsou obklopeny zona pellucida (v mikroskopu je průhledná, proto pellucida).<br />
* Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny – glykoproteiny, kompaktace je zahájena v 16buněčném embryu).<br />
* Zárodek tvořený 12–15 blastomerami se označuje jako [[morula]], vzniká asi 3 dny po [[oplození]].<br />
<br />
=== Blastogeneze ===<br />
* Kolem 4. dne vstupuje morula do [[uterus|dělohy]] a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou – dutina blastocysty, tekutina tam vniká z děložní dutiny přes zona pellucida.<br />
* Dutina se zvětšuje a blastocysta se oddělí na dvě části:<br />
** tenká zevní vrstva buněk – '''trofoblast''' (dává vznik zárodečné části [[placenta|placenty]]);<br />
** skupina centrálně uložených blastomer, vnitřní buněčná masa neboli inner cell mass (ICM) ('''embryoblast'''). Tyto buňky jsou pluripotentní mohou dát vznik jakékoli buněčné struktuře mimo trofoblastu (tyto buňky se používají právě jako kmenové buňky – embryonic stem cells – ESC). <br />
* Blastocysta dva dny volně pluje v děložním sekretu a zona pellucida postupně degreduje a zaniká, což umožní blastocystě rychlé zvětšení objemu.<br />
* Obvykle 6. den po oplození se blastocysta uchytí na [[epitel]]u [[endometrium|endometria]], nejčastěji svým embryonálním pólem.<br />
* Trofoblast začíná proliferovat a diferencuje se ve dvě vrstvy:<br />
** vnitřní vrstvu: '''cytotrofoblast''';<br />
** zevní masu: '''syncytiotrofoblast''' – mnohojaderná cytoplasmatická hmota (syncytium), kde se ztrácejí hranice mezi buňkami (tyto buňky jsou polyploidní (savci).<br />
* 7. den vzniká delaminací na povrchu cytotrofoblastu (neboli epiblastu) – '''hypoblast'''.<br />
* Syncytiotrofoblast produkuje [[Choriový gonadotropin|hormon lidský choriogonadotropin (hCG)]] – ten se pak dostává do lakun v okolí a tudy do mateřské [[Krev|krve]], kde se dá měřit ('''marker těhotenství'''), jeho funkcí je udržení funkce žlutého tělíska (corpus luteum gravidarum).<ref>{{Citace <br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 = Moore<br />
|jméno1 = Keith L.<br />
|příjmení2 = Persaud<br />
|jméno2 = T. V. N.<br />
|kolektiv =<br />
|titul = Zrození člověka: embryologie s klinickým zaměřením<br />
|vydání = 1<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = ISV<br />
|rok = 2002<br />
|rozsah = 564<br />
|isbn = 80-85866-94-3<br />
}}</ref><br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Prenatální vývoj]]: [[Zárodek]] • [[Plod]]<br />
* [[Gametogeneze]] • [[Fertilizace]] • [[Typy vajíček a jejich rýhování]]<br />
* [[První týden vývoje zárodku]] • [[Druhý týden vývoje zárodku]] • [[Třetí týden vývoje zárodku]] • [[Čtvrtý až osmý týden vývoje zárodku]]<br />
<br />
=== References ===<br />
<references/><br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace <br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 = Moore<br />
|jméno1 = Keith L.<br />
|příjmení2 = Persaud<br />
|jméno2 = T. V. N.<br />
|kolektiv =<br />
|titul = Zrození člověka: embryologie s klinickým zaměřením<br />
|vydání = 1<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = ISV<br />
|rok = 2002<br />
|rozsah = 564<br />
|isbn = 80-85866-94-3<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Embryologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Neutropenick%C3%A1_sepse&diff=379710Diskuse:Neutropenická sepse2017-04-11T15:32:49Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Mvejr, 12. 1. 2011<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály = BillyBones, 5. 1. 2011; BillyBones, 5. 1. 2011<br />
|synonyma_a_název = Irbis, 17. 11. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = Jančulína, 6. 1. 2011; Jančulína, 6. 1. 2011<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Horrymir, 11. 4. 2017<br />
|prolinkování = Leanna, 4.1.2011<br />
|pravopis = Kolkri, 5. 1. 2011, 18:03 (CET)<br />
|typografie = Kolkri, 5. 1. 2011, 18:03 (CET)<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Neutropenick%C3%A1_sepse&diff=379709Neutropenická sepse2017-04-11T15:32:15Z<p>Horrymir: +doplnění, ref, členění, typo</p>
<hr />
<div>'''Neutropenická sepse''' je klinický stav, při kterém vzniká '''[[sepse]]''' na základě '''selhání antibakteriální funkce imunitního systému''' z důvodu '''těžké [[neutropenie]]''' po chemoterapeutické léčbě nebo [[dřeňový útlum|dřeňového útlumu]] z jiné příčiny. Sepse je definována jako [[Syndrom systémové zánětové odpovědi|SIRS]] (syndrom systémové zánětlivé odpovědi) s potvrzenou infekcí. Pojem '''neutropenická sepse''' se v klinické praxi často používá synonymně s pojmem '''[[febrilní neutropenie]]''', jindy může ''neutropenická sepse'' vyjadřovat závažnější stav.<ref>NATIONAL COLLABORATING CENTRE FOR CANCER (UK, et al. Neutropenic sepsis: prevention and management of neutropenic sepsis in cancer patients. 2012.</ref><br />
=== Klinický nález ===<br />
* [[febrilie]];<br />
* [[tachykardie]];<br />
* [[tachypnoe]];<br />
* arteriální hypotenze;<br />
* kvalitativní a kvantitativní [[poruchy vědomí]];<br />
* oligo- až anurie;<br />
* zvýšená [[urea]] a [[kreatinin]];<br />
* nízká saturace hemoglobinu kyslíkem (SpO<sub>2</sub>);<br />
* [[laktátová acidóza]].<br />
=== Terapie ===<br />
* zavedení 1–2 periferních kanyl a centrálního žilního katetru;<br />
* monitorace TK, EKG, SpO<sub>2</sub>;<br />
* infuze 1000&thinsp;ml krystaloidního roztoku během 30&thinsp;min a dále dle aktuálního stavu;<br />
* při přetrvávající hypotenzi noradrenalin;<br />
* podání [[antibiotika]] (před jejich aplikací odběr krve na hemokulturu);<br />
* odběr dalšího relevantního biologického materiálu (moč, likvor, [[Bronchoalveolární laváž|BAL]] tekutina, při průjmech Clostridium difficile).<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Febrilní neutropenie]]<br />
* [[Sepse]]<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Doporučená literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 9788073876296<br />
| příjmení1 = Češka<br />
| jméno1 = Richard<br />
| příjmení2 = Tesař<br />
| jméno2 = Vladimír<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Interna<br />
| vydání = 132<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2012<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Klener<br />
| jméno1 = Pavel<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Vnitřní lékařství<br />
| vydání = 3<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = <br />
| isbn = 80-7262-430-X<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Neutropenie&diff=379708Diskuse:Neutropenie2017-04-11T15:10:03Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Mahowny, 12. 11. 2010<br />
|citace = Mahowny, 12. 11. 2010<br />
|kategorie_a_portály = Mahowny, 12. 11. 2010; Tereza, 22. 11. 2010, 16:24 (CET)<br />
|synonyma_a_název = Imation, 28. 11. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = netřeba, --ParcervenychBot 24.1.2011, 2:26; netřeba, --ParcervenychBot 24.1.2011, 2:26<br />
|obrázky_a_licence = netřeba, Horrymir, 11. 4. 2017<br />
|prolinkování = Tereza, 22. 11. 2010, 16:24 (CET)<br />
|pravopis = Mahowny, 12. 11. 2010<br />
|typografie = Mahowny, 12. 11. 2010<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Sarkoid%C3%B3za_(patologie)&diff=379706Sarkoidóza (patologie)2017-04-11T15:04:20Z<p>Horrymir: +obr</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Gross sarcoid bhl.jpg|thumb|right|350px|Bilaterální hilová lymfadenopatie]]<br />
'''Sarkoidóza''' je multisystémové onemocnění z neznámé příčiny. Nejčastěji postihuje lidi mladé a ve středním věku, více ženy. Diagnóza je stanovena, pokud jsou radiologické nálezy podpořeny histologickým průkazem nekaseifikujících granulomů z epiteloidních buněk. Musí být vyloučeny granulomy ze známých příčin a lokální sarkoidní reakce.<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
Sarkoidóza je '''systémová granulomatózní choroba''', která postihuje převážně mladé ženy. Obvykle začíná postižením uzlin hrudní dutiny (bilaterální hilový syndrom), dále postihuje [[plíce]], [[slezina|slezinu]], [[játra]], [[kůže|kůži]], [[kost]]i, uveální trakt, glandula parotis (sarkoidóza parotis spojená s postižením uvey se označuje jako [[Heerfordtův syndrom]]), vzácněji [[myokard]], [[ledviny]] a jiné orgány. <br />
<br />
Klinicky se může projevit dýchacími obtížemi, vznikem [[cor pulmonale]], lymfadenopatií podezřelou z nádorového onemocnění, podkožními uzlíky, červenými vyvýšenými plochami na kůži, xerostomií a xeroftalmií apod. Od [[tuberkulosa|tuberkulózy]] se liší pomalým rozvojem, vzácnějším postižením serózních blan a [[nadledvina|nadledvin]], tuberkulinová reakce je negativní.<br />
<br />
== Etiologie ==<br />
[[Soubor:Sarcoidosis signs and symptoms.png|náhled|Distribuce orgánového postižení a příznaky sarkoidózy.]]<br />
Etiologie je neznámá, zvažovány jsou genetické faktory, infekční agens, imunopatologické procesy ('''[[imunopatologická reakce IV. typu]]''' na málo virulentní mykobakteria a jejich produkty, resp. abnormální reakce na různé antigeny a alergeny). Zřejmě neexistuje žádné konkrétní agens ani jediný diskrétní imunologický defekt způsobující sarkoidózu.<br />
<br />
[[Zánět granulomatózní|Granulomatózní reakce]] představuje „imunologickou záložní pozici“ u osob, které nejsou schopny odstranit imunologická agens efektivnějším způsobem. Vznik sarkoidózy je tak vysvětlován specifickou interakcí mezi jednou či několika expozicemi a jedním či několika druhy imunitní odpovědi. <br />
<br />
;Možné spouštěče:<br />
* '''Bakterie:''' [[Mycobacterium tuberculosis|M. TBC]], atypická mykobakteria, Propionibacterium acnes, Rickettsia, Borrelia, Mycoplasma. <br />
* '''Viry:''' [[EBV]].<br />
* '''Anorganické látky:''' Al, Zr, minerální vlákna, Si, silikon, jíl, talek. <br />
* '''Organické látky:''' borovicový pyl, škrob.<br />
<br />
== Patogeneze ==<br />
[[Makrofágy]] zřejmě vlivem interakce [[antigen]]u s IFN-gamma mají zvýšenou expresi molekul HLA II a prezentují předpokládaný antigen CD4 buňkám T<sub>h</sub>1 typu a prostřednictvím produkce IL-12 způsobují další akumulaci CD4 buněk a jejich diferenciaci do T<sub>h</sub>1 typu s následnou produkcí IFN-gamma. Tyto aktivované T-buňky uvolňují IL-2 a chemotaktické faktory způsobující hromadění monocytů a makrofágů v místě aktivity onemocnění a expanzi rozličných klonů T-buněk. IFN-gamma dále aktivuje makrofágy a transformuje je v epitheloidní a mnohojaderné obrovské buňky, které tvoří základ granulomu a produkují ACE. Makrofágy produkuji TNF-alfa, jež je klíčovým cytokinem pro integritu granulomu. [[Lymfocyt]]y CD4, CD8 a menší množství B-lymfocytů pak formují lem v okolí granulomu. <br />
<br />
Již v časném stádiu tvorby granulomu se u některých jedinců, zřejmě vlivem zvýšené produkce makrofágových fibrogenních [[cytokin]]ů (TGF-beta, PDGF, IGF-I) nebo proto, že antigen je prezentován odlišnou třídou [[HLA]], dochází k posunu produkce cytokinů do fenotypu T<sub>h</sub>2 (IL-4, IL-6, IL-15). Tato odpověď nevede k eliminaci patogenu a ústí v kontinuální formaci granulomu s chronickým onemocněním. Z nejasných důvodů se v některých případech začíná tento shluk buněk obalovat denzním pruhem fibroblastů, mastocytů. kolagenních vláken a proteoglykanů. Tato fibrotická odpověď může působit podstatnou, často ireverzibilní orgánovou destrukci a fyziologickou dysfunkci.<br />
<br />
== Histologická diferenciální diagnostika ==<br />
* [[TBC]], atypická mykobakterióza, [[brucelóza]], [[toxoplazmóza]], granulomatózní histiocytární nekrotizující lymfadenitida, [[Nemoc z kočičího škrábnutí|nemoc kočičího škrábnutí]].<br />
* Sarkoidní reakce při [[karcinom]]u, [[Hodgkinův lymfom|morbus Hodgkin]], nonHodgkinský lymfom.<br />
* GLUS syndrom ('''g'''ranulomatous '''l'''esions of '''u'''nknown '''s'''ignificance).<br />
[[Soubor:Asteroid body very high mag.jpg|thumb|right|250px|Mikroskopický obraz: asteroidní tělíska u pacienta s plicní sarkoidózou. Barveno hematoxylinem-eozinem.]]<br />
== Epiteloidní granulom ==<br />
Epiteloidní granulom je kompaktní útvar tvořený lymfocyty a vysoce diferencovanými mononukleárními fagocyty ('''epitheloidními a Langhansovými buňkami'''). Centrální oblast granulomu je tvořena především CD4 lymfocyty, zatímco CD8 lymfocyty jsou přítomny v periferní zoně. Na rozdíl od [[tuberkulóza|tuberkulózy]] nedochází k centrální [[nekróza|kaseifikaci]] (může ale být koagulační nekróza s pyknotickými jádry) ani ke kalcifikaci, lymfoplazmocytární lem je rovněž méně vyznačen. V Langhansových buňkách se nachází několik typů inkluzí (nejsou však pro sarkoidózu specifické):<br />
<br />
* '''asteroidní inkluze''' – hvězdicovité, barví se na elastiku (orcein, resorcin-fuchsin), v HE eosinofilní<br />
* '''Schaumannovy inkluze''' – vrstevnaté, okrouhlého tvaru, obsahují Ca a Fe, barví se modře v HE<br />
* '''kalcitové inkluze''' – krystalické, nebarví se, jsou světlolomné a stáčejí rovinu polarizovaného světla<br />
<br />
Uzlíky se mohou rozpustit, nebo jejich hojení začíná fibrózou na periferii. Konečným výsledkem je pak trabekulární nebo více méně kompaktní hyalinní jizvička. Zhojení sarkoidózy v plicích vede ke tvorbě jizev s vymizením elastiky, v kostech dochází v ložiscích granulomů k resorpci kostěných trámců, v [[játra|játrech]] může vzniknout až [[cirhosa|cirhotická]] přestavba.<br />
<br />
== Makroskopie ==<br />
Orgány postižené sarkoidózou se zvětšují, na povrchu jsou patrné uzlíky, později výrazná fibrotizace až hyalinizace.<br />
<gallery caption="Makroskopické obrázky – plíce" perrow="6"><br />
Soubor:Gross sarcoid bhl78.jpg|Bilaterální hilová lymfadenopatie<br />
Soubor:Gross sarcoid bhl79.jpg|Bilaterální hilová lymfadenopatie<br />
Soubor:Tn sarcoid gross lung YR1224-2.jpg|Bilaterální hilová lymfadenopatie<br />
Soubor:Gross sarcoid scarring2.jpg|Jizvení parenchymu<br />
Soubor:Gross sarcoid honeycomb4.jpg|Vošťinovitá plíce<br />
Soubor:Gross sarcoid honeycomb3.jpg|Subpleurální sakulární bronchiektázie<br />
Soubor:Sarcoid gross lung A75-55-1.jpg|Bulózní sarkoid<br />
Soubor:Gross sarcoid nodular.jpg|Nodulární sakoidóza<br />
</gallery><br />
<br />
<br />
<gallery caption="Mikroskopické obrázky – plíce" perrow="6"><br />
Soubor:Sarcoid lunginv79.jpg|Granulomy přiléhající k fibróznímu septu<br />
Soubor:Sarcoid lunginv18.jpg|Granulomy přiléhající k bronchiolu a plicní arterii<br />
Soubor:Sarcoid lunginv17.jpg|Intersticiální granulomy<br />
Soubor:Sarcoid lunginv67thumbnail.jpg|Granulomy postižená viscerální pleura<br />
</gallery><br />
<br />
<br />
<gallery caption="Mikroskopické obrázky – vývoj granulomu" perrow="6"><br />
Soubor:Sarkoidóza - vývoj granulomu.jpg|1. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 001.jpg|2. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 002.jpg|3. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Šipky ukazují malé kolekce makrofágů. Formace časného granulomu.<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 003.jpg|4. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Malé kolekce makrofágů. Formace časného granulomu.<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 004.jpg|5. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Větší kolekce makrofágů s příměsí lymfocytů. Rostoucí granulom. <br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 005.jpg|6. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Slabě ohraničená formace makrofágů a obrovských mnohojaderných buněk. Rostoucí granulom. <br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 006.jpg|7. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Pozdní fáze formace granulomu. Léze se stává více kompaktní a lépe ohraničenou.<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 007.jpg|8. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Pozdní fáze formace granulomu. Léze se stává více kompaktní a lépe ohraničenou.<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 008.jpg|9. Pokročilá fáze formace granulomu. Kompaktní,organizovaná kolekce makrofágů/epiteloidních buněk s periferním lemem lymfocytů.<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 009.jpg|10. Zralý granulom bez nekrózy. <br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 010.jpg|11. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Šipky ukazují na formované granulomy.<br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 011.jpg|12. Negranulomatózní intersticiální pneumonie/alveolitida. Šipky ukazují na formované granulomy. <br />
Soubor:Sarkoidóza – vývoj granulomu 012.jpg|13. Formované, zralé granulomy bez známek předchozí negranulomatózní intersticiální alveolitidy.<br />
</gallery><br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* '''Mimoplicní sarkoidóza''' • [[Sarkoidóza/lymfatický systém]] • [[Sarkoidóza/srdce]] • [[Sarkoidóza/játra]] • [[Sarkoidóza/ledviny]] • [[Sarkoidóza/oči]] • [[Sarkoidóza/kůže]] • [[Sarkoidóza/nervy]] • [[Sarkoidóza/pohybový aparát]] • [[Hyperkalcémie u sarkoidózy]] • [[Sarkoidóza/krev]] <br />
* [[Sarkoidóza (interna)]]<br />
<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Pastor<br />
|jméno1 = Jan<br />
|název = Langenbeck's medical web page<br />
|rok = 2005<br />
|citováno = 8.10.2011<br />
|url = http://langenbeck.webs.com<br />
}}<br />
* ANTON, Jan. Materiály k přednášce "Sarkoidóza". (zkráceno, upraveno)<br />
{{Navbox - záněty}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Salmonelov%C3%A1_enteritida&diff=379705Diskuse:Salmonelová enteritida2017-04-11T15:00:39Z<p>Horrymir: red</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Kuželka, 10. 12. 2010<br />
|citace = Míša R, 12. 5. 2011<br />
|kategorie_a_portály = Tereza, 11. 1. 2012<br />
|synonyma_a_název = Horrymir, 11. 4. 2017<br />
|členění_a_nadpisy = OK, 14. 2. 2012<br />
|obrázky_a_licence<br />
|prolinkování = Lusia, 22. 2. 2012<br />
|pravopis = Tereza, 29. 11. 2010, 15:47 (CET)<br />
|typografie = Tereza, 29. 11. 2010, 15:47 (CET) = Michaelka, 31. 3. 2013<br />
}}</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Druh%C3%A1_doba_porodn%C3%AD&diff=379698Druhá doba porodní2017-04-11T12:45:26Z<p>Horrymir: formulace</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__NOTOC__<noinclude><br />
[[Soubor:2920 Stages of Childbirth-02.jpg|thumb|250px|stádia druhé doby porodní]]<br />
[[Soubor:Bookmiller 1954 176.png|thumb|150px|porod hlavičkou]]<br />
[[Soubor:Umbilical-newborn.jpg|thumb|150px|novorozenec]]<br />
</noinclude><br />
'''Druhá doba porodní''' (neboli ''doba vypuzovací'') začíná '''zánikem děložní branky''' a končí '''porodem dítěte'''.<br />
;Faktory, které určují průběh II. doby:<br />
* děložní kontrakce, jejich intenzita vrcholí;<br />
* břišní lis – je vyvolán reflexně tlakem hlavičky na presakrální receptory (totožný s defekačním reflexem – pokud není střevo vyprázdněno [[klyzma]]tem, hrozí odchod stolice);<br />
* vzájemné odlišnosti [[pánev#Roviny pánevní|rovin pánevních]] a specifická topika pánve;<br />
* konkavita porodních cest (tvar hlavičky plodu viz dále).<br />
<br />
Parametry porodu při poloze záhlavím:<br />
* prostupující obvod – '''subokcipitobregmatický''';<br />
* vedoucí bod – malá fontanela;<br />
* '''hypomochlion''' – subokciput;<br />
* konfigurace hlavičky – dolichocefalická.<br />
Porod hlavičky můžeme rozdělit do pěti etap:<br />
<br />
=== Iniciální flexe a vstup do roviny vchodu ===<br />
Při vstupu do roviny pánevního vchodu se hlavička iniciálně flektuje tak, že snižuje okciput a nejníže uloženým bodem je malá fontanela.<br /><br />
Hlavička vstupuje nejprve malým oddílem a po prostupu biparietálního průměru se fixuje svým velkým oddílem v této rovině.<br /><br />
Poloha hlavičky – je v poloze příčné nebo '''I. šikmé''' (při obyčejném postavení) nebo '''II. šikmé''' (při postaveních méně obyčejných).<br />
=== Progrese hlavičky do šíře a úžiny ===<br />
Hlavička vstupuje do prostorné šíře a pak do úžiny, kde narazí na odpor [[Dno pánevní|pánevního dna]].<br /><br />
V tomto okamžiku začne rodička zapojovat břišní lis (reflexně), aktivní zapojení do vypuzování pociťuje rodička jako psychickou úlevu, ale je to pro ni značně '''vyčerpávající''' fyzicky, zvláště pro prvorodičku.<br />
==== Normální a abnormální vnitřní rotace hlavičky ====<br />
V oblasti úžiny (nebo mezi úžinou a východem) se hlavička vnitřně rotuje.<br /><br />
Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu – vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel – např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.<br />Trvání – bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. doby porodní, jako abnormální rotace nebo hluboký příčný stav).<br />
<br />''Abnormální rotace'' – naopak vedoucí bod rotuje směrem ke kostrči.<br />
<br />
=== Rotace hlavičky kolem dolního okraje symfýzy ===<br />
Po dokončené vnitřní rotaci se hlavička dostala do pánevního východu se šípovým švem v přímém průměru.<br />
<br />
Hlavička se opírá okciputem o dolní okraj symfýzy.<br />
<br />
Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Styčné místo, které se opírá o symfýzu, se popisuje jako '''''hypomochlion''''' – je uloženo obvykle na jednom pólu prostupujícího obvodu hlavičky.<br />
Porod ''po abnormální rotaci'' – hypomochliem je bregma, dítě se rodí obličejem k symfýze (hlavička se musí první maximálně zflektovat, než se porodí vzadu záhlaví, pak se ale vpředu prudce deflektuje, když se uvolní oblasti kolem bregmatu – tomu je ale třeba zabránit, protože prudká deflexe může způsobit [[intrakraniální krvácení]]!).<br />
* V oblasti hráze se rodí širší biparietální průměr, takže častěji vzniká větší poranění hráze.<br />
=== Zevní rotace ===<br />
Hlavička, která se rodila šípovým švem v přímém průměru pánevního východu, se stáčí podle polohy svého tělíčka.<br />
<br />
Tato rotace je podmíněna mechanismem porodu ramínek.<br />
<br />
==== Mechanismus porodu ramínek ====<br />
Ještě před výstupem hlavičky z východu pánevního vstupují raménka do pánevního vchodu.<br />
* Při vstupu je biakromiální šev obvykle v opačném šikmém průměru, než tam byl šípový šev hlavičky.<br />
Raménko uložené více vpředu se stává vedoucím, níže uloženým.<br /><br />
Raménka progredují přes šíji do úžiny, kde se po porodu hlavičky vnitřně rotují tak, že se vedoucí raménko stáčí dopředu za dolní okraj symfýzy.<br /><br />
Ve východu je biakromiální průměr (stejně jako sagitální šíp hlavičky) v přímém průměru.<br /><br />
Přední raménko porodíme přibližně do úrovně úponu deltoideu na humerus.<br />
* Tam vzniká hypomochlion, kolem něhož laterálně flektujeme, a tím porodíme vzadu přes hráz i raménko zadní.<br />
Trvání II. doby porodní – u prvorodičky 15–20 min, u vícerodičky 5–10 min.<br />
<br />
<mediaplayer width='500' height='300'>https://www.youtube.com/watch?v=Xath6kOf0NE</mediaplayer><br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Porod]]<br />
* [[První doba porodní]]<br />
* [[Třetí doba porodní]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]<br />
</noinclude></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=T%C5%99et%C3%AD_doba_porodn%C3%AD&diff=379697Třetí doba porodní2017-04-11T12:45:02Z<p>Horrymir: doplnění</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
'''Třetí doba porodní''' (neboli ''doba k lůžku'') začíná '''porodem dítěte''' a končí '''porodem placenty'''.<br />
<br />
Po porodu se [[děloha]] retrahuje, fundus je zaoblený, děloha kulovitá;<br />
* retrakce probíhá všude kromě oblasti inzerce placenty;<br />
* po určité klidové fázi dochází opět ke kontrakcím – '''contractiones ad secundinas''' – ty jsou i v místě placenty;<br />
* mezi placentou a dělohou vzniká tkáňový posun, zpřetrhají se uteroplacentární septa a cévy, vzniká '''retroplacentární hematom''';<br />
* [[placenta]] se odlučuje ve spongiózní vrstvě deciduální sliznice (na placentě zůstane pars compacta deciduae, na děloze zůstanou fundy žlázek a otevřená lumina cév).<br />
=== Mechanismus ===<br />
Podle lokalizace a způsobu odlučování rozeznáváme 3 typy mechanismu:<br />
* '''Mechanismus podle Baudelocquea-Schultzeho''':<br />
** tvoří se retroplacentární hematom a ''placenta se odlučuje od centra k periferii'' (není krvácení);<br />
** pak se placenta porodí svou fetální částí napřed a táhne s sebou i obaly.<br />
* '''Mechanismus dle Duncana''':<br />
** placenta se odlučuje ''od jedné periferie přes centrum ke druhé periferii'' (je mírné krvácení);<br />
** placenta se rodí po hraně svou mateřskou stranou.<br />
* '''Mechanismus dle Gessnera''':<br />
** taky se odlučuje ''od periferie, ale před odloučením se kornoutovitě sbalí'' a vychází ven svou fetální stranou (také dochází ke krvácení).<br />
<br />
<br />
Třetí doba trvá asi 5–10 minut.<br />
<br />
=== Vedení III. doby porodní ===<br />
* Při zjevné obstrukci či známkách [[aspirace]] (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. [[plodová voda|plodovou vodu]] z HCD – od plošného odsávání všem novorozencům se již ustoupilo, podráždění dýchacích cest může způsobit laryngospazmus;<br />
* podvážeme [[pupečník]] (asi 6 cm od bříška), pod ochranou ruky jej přestříhneme, placentární pahýl položíme na sterilní roušku do oblasti levé ingviny (předpokládám, že matčiny…);<br />
* dítě po přímém kontaktu s matkou předáme do neonatální péče;<br />
* z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a [[Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy|ABR]], pak dále ještě test na [[syfilis]], event. [[bilirubin]] a [[Rh systém|anti D]];<br />
* abychom usnadnili děložní retrakci, přísně asepticky cévkujeme měchýř ([[Vyšetření moči|moč vyšetříme]] na bílkoviny, cukr);<br />
* v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby – abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) – i.v. [[uterotonika]] a [[uterokinetika]] a čekáme na spontánní odloučení placenty → pak vyčkáváme, až placenta odejde (chce to mnohdy značnou trpělivost);<br />
* když je odloučená placenta, hmatáme oploštěnou dělohu, fundus stoupá nad pupek, nabývá střechovitého rázu;<br />
** '''Küstnerův manévr''' – natažený pupečník se při zatlačení nad symfýzou vtahuje do pochvy (neodloučená placenta), pokud je odloučená, [[pupečník]] naopak vylézá;<br />
* snažíme se omezit manévry pro urychlení odchodu (zvyšují riziko retence kotyledonu či retenci celé placenty);<br />
** mezi tyto manévry patří např. '''Credého hmat''' – vytlačujeme placentu stiskem přední a zadní děložní stěny přes břicho či tahem za pupečník;<br />
* odloučenou placentu žena porodí (max. můžeme ke konci šetrně pomoci tlakem na fundus);<br />
* po porodu placenty ukončujeme porod plodových blan – '''hmat podle Jacobse''' – porozenou placentu uchopíme oběma rukama a několikrát ji otáčíme a zároveň mírně povytahujeme → blány se svinují do provazce a lépe se vybavují;<br />
* prozkoumáme celistvost blan (měly by být porozeny min. ze 2/3), koukáme, jestli v blanách neběží nějaká céva, která by byla přerušená (značilo by to přídatnou placentu);<br />
* pak prozkoumáme placentu – pátráme po infarktech, pak sledujeme celistvost kotyledonů;<br />
** pokud máme podezření na retenci kotyledonů nebo větší části obalů, provádíme v [[celková anestezie|CA]] manuální revizi dutiny děložní;<br />
** u novorozenců s vysokým rizikem perinatálního úmrtí odebíráme kus placenty a fixujeme ve [[formaldehyd]]u a odesíláme na histologické vyšetření;<br />
* v [[lokální anestézie|LA]] provádíme revizi a sanaci porodních poranění, poranění suturujeme vicrylem;<br />
* uložíme ženu do klidové polohy a měříme [[Měření krevního tlaku|TK]], [[puls]], [[tělesná teplota|tělesnou teplotu]],…<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Porod]]<br />
* [[První doba porodní]]<br />
* [[Druhá doba porodní]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]<br />
</noinclude></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Druh%C3%A1_doba_porodn%C3%AD&diff=379696Druhá doba porodní2017-04-11T12:43:04Z<p>Horrymir: kosmetika</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__NOTOC__<noinclude><br />
[[Soubor:2920 Stages of Childbirth-02.jpg|thumb|250px|stádia druhé doby porodní]]<br />
[[Soubor:Bookmiller 1954 176.png|thumb|150px|porod hlavičkou]]<br />
[[Soubor:Umbilical-newborn.jpg|thumb|150px|novorozenec]]<br />
</noinclude><br />
'''Druhá doba porodní''' (neboli ''doba vypuzovací'') začíná '''zánikem děložní branky''' a končí '''porodem plodu'''.<br />
;Faktory, které určují průběh II. doby:<br />
* děložní kontrakce, jejich intenzita vrcholí;<br />
* břišní lis – je vyvolán reflexně tlakem hlavičky na presakrální receptory (totožný s defekačním reflexem – pokud není střevo vyprázdněno [[klyzma]]tem, hrozí odchod stolice);<br />
* vzájemné odlišnosti [[pánev#Roviny pánevní|rovin pánevních]] a specifická topika pánve;<br />
* konkavita porodních cest (tvar hlavičky plodu viz dále).<br />
<br />
Parametry porodu při poloze záhlavím:<br />
* prostupující obvod – '''subokcipitobregmatický''';<br />
* vedoucí bod – malá fontanela;<br />
* '''hypomochlion''' – subokciput;<br />
* konfigurace hlavičky – dolichocefalická.<br />
Porod hlavičky můžeme rozdělit do pěti etap:<br />
<br />
=== Iniciální flexe a vstup do roviny vchodu ===<br />
Při vstupu do roviny pánevního vchodu se hlavička iniciálně flektuje tak, že snižuje okciput a nejníže uloženým bodem je malá fontanela.<br /><br />
Hlavička vstupuje nejprve malým oddílem a po prostupu biparietálního průměru se fixuje svým velkým oddílem v této rovině.<br /><br />
Poloha hlavičky – je v poloze příčné nebo '''I. šikmé''' (při obyčejném postavení) nebo '''II. šikmé''' (při postaveních méně obyčejných).<br />
=== Progrese hlavičky do šíře a úžiny ===<br />
Hlavička vstupuje do prostorné šíře a pak do úžiny, kde narazí na odpor [[Dno pánevní|pánevního dna]].<br /><br />
V tomto okamžiku začne rodička zapojovat břišní lis (reflexně), aktivní zapojení do vypuzování pociťuje rodička jako psychickou úlevu, ale je to pro ni značně '''vyčerpávající''' fyzicky, zvláště pro prvorodičku.<br />
==== Normální a abnormální vnitřní rotace hlavičky ====<br />
V oblasti úžiny (nebo mezi úžinou a východem) se hlavička vnitřně rotuje.<br /><br />
Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu – vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel – např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.<br />Trvání – bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. doby porodní, jako abnormální rotace nebo hluboký příčný stav).<br />
<br />''Abnormální rotace'' – naopak vedoucí bod rotuje směrem ke kostrči.<br />
<br />
=== Rotace hlavičky kolem dolního okraje symfýzy ===<br />
Po dokončené vnitřní rotaci se hlavička dostala do pánevního východu se šípovým švem v přímém průměru.<br />
<br />
Hlavička se opírá okciputem o dolní okraj symfýzy.<br />
<br />
Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Styčné místo, které se opírá o symfýzu, se popisuje jako '''''hypomochlion''''' – je uloženo obvykle na jednom pólu prostupujícího obvodu hlavičky.<br />
Porod ''po abnormální rotaci'' – hypomochliem je bregma, dítě se rodí obličejem k symfýze (hlavička se musí první maximálně zflektovat, než se porodí vzadu záhlaví, pak se ale vpředu prudce deflektuje, když se uvolní oblasti kolem bregmatu – tomu je ale třeba zabránit, protože prudká deflexe může způsobit [[intrakraniální krvácení]]!).<br />
* V oblasti hráze se rodí širší biparietální průměr, takže častěji vzniká větší poranění hráze.<br />
=== Zevní rotace ===<br />
Hlavička, která se rodila šípovým švem v přímém průměru pánevního východu, se stáčí podle polohy svého tělíčka.<br />
<br />
Tato rotace je podmíněna mechanismem porodu ramínek.<br />
<br />
==== Mechanismus porodu ramínek ====<br />
Ještě před výstupem hlavičky z východu pánevního vstupují raménka do pánevního vchodu.<br />
* Při vstupu je biakromiální šev obvykle v opačném šikmém průměru, než tam byl šípový šev hlavičky.<br />
Raménko uložené více vpředu se stává vedoucím, níže uloženým.<br /><br />
Raménka progredují přes šíji do úžiny, kde se po porodu hlavičky vnitřně rotují tak, že se vedoucí raménko stáčí dopředu za dolní okraj symfýzy.<br /><br />
Ve východu je biakromiální průměr (stejně jako sagitální šíp hlavičky) v přímém průměru.<br /><br />
Přední raménko porodíme přibližně do úrovně úponu deltoideu na humerus.<br />
* Tam vzniká hypomochlion, kolem něhož laterálně flektujeme, a tím porodíme vzadu přes hráz i raménko zadní.<br />
Trvání II. doby porodní – u prvorodičky 15–20 min, u vícerodičky 5–10 min.<br />
<br />
<mediaplayer width='500' height='300'>https://www.youtube.com/watch?v=Xath6kOf0NE</mediaplayer><br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Porod]]<br />
* [[První doba porodní]]<br />
* [[Třetí doba porodní]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]<br />
</noinclude></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Druh%C3%A1_doba_porodn%C3%AD&diff=379695Druhá doba porodní2017-04-11T12:41:58Z<p>Horrymir: doplnění</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__NOTOC__<br />
<noinclude><br />
[[Soubor:2920 Stages of Childbirth-02.jpg|thumb|250px|stádia druhé doby porodní]]<br />
[[Soubor:Bookmiller 1954 176.png|thumb|150px|porod hlavičkou]]<br />
[[Soubor:Umbilical-newborn.jpg|thumb|150px|novorozenec]]<br />
</noinclude><br />
'''Druhá doba porodní''' (neboli ''doba vypuzovací'') začíná '''zánikem děložní branky''' a končí '''porodem plodu'''.<br />
;Faktory, které určují průběh II. doby:<br />
* děložní kontrakce, jejich intenzita vrcholí;<br />
* břišní lis – je vyvolán reflexně tlakem hlavičky na presakrální receptory (totožný s defekačním reflexem – pokud není střevo vyprázdněno [[klyzma]]tem, hrozí odchod stolice);<br />
* vzájemné odlišnosti [[pánev#Roviny pánevní|rovin pánevních]] a specifická topika pánve;<br />
* konkavita porodních cest (tvar hlavičky plodu viz dále).<br />
<br />
Parametry porodu při poloze záhlavím:<br />
* prostupující obvod – '''subokcipitobregmatický''';<br />
* vedoucí bod – malá fontanela;<br />
* '''hypomochlion''' – subokciput;<br />
* konfigurace hlavičky – dolichocefalická.<br />
Porod hlavičky můžeme rozdělit do pěti etap:<br />
<br />
=== Iniciální flexe a vstup do roviny vchodu ===<br />
Při vstupu do roviny pánevního vchodu se hlavička iniciálně flektuje tak, že snižuje okciput a nejníže uloženým bodem je malá fontanela.<br /><br />
Hlavička vstupuje nejprve malým oddílem a po prostupu biparietálního průměru se fixuje svým velkým oddílem v této rovině.<br /><br />
Poloha hlavičky – je v poloze příčné nebo '''I. šikmé''' (při obyčejném postavení) nebo '''II. šikmé''' (při postaveních méně obyčejných).<br />
=== Progrese hlavičky do šíře a úžiny ===<br />
Hlavička vstupuje do prostorné šíře a pak do úžiny, kde narazí na odpor [[Dno pánevní|pánevního dna]].<br /><br />
V tomto okamžiku začne rodička zapojovat břišní lis (reflexně), aktivní zapojení do vypuzování pociťuje rodička jako psychickou úlevu, ale je to pro ni značně '''vyčerpávající''' fyzicky, zvláště pro prvorodičku.<br />
==== Normální a abnormální vnitřní rotace hlavičky ====<br />
V oblasti úžiny (nebo mezi úžinou a východem) se hlavička vnitřně rotuje.<br /><br />
Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu – vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel – např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.<br />Trvání – bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. doby porodní, jako abnormální rotace nebo hluboký příčný stav).<br />
<br />''Abnormální rotace'' – naopak vedoucí bod rotuje směrem ke kostrči.<br />
<br />
=== Rotace hlavičky kolem dolního okraje symfýzy ===<br />
Po dokončené vnitřní rotaci se hlavička dostala do pánevního východu se šípovým švem v přímém průměru.<br />
<br />
Hlavička se opírá okciputem o dolní okraj symfýzy.<br />
<br />
Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Styčné místo, které se opírá o symfýzu, se popisuje jako '''''hypomochlion''''' – je uloženo obvykle na jednom pólu prostupujícího obvodu hlavičky.<br />
Porod ''po abnormální rotaci'' – hypomochliem je bregma, dítě se rodí obličejem k symfýze (hlavička se musí první maximálně zflektovat, než se porodí vzadu záhlaví, pak se ale vpředu prudce deflektuje, když se uvolní oblasti kolem bregmatu – tomu je ale třeba zabránit, protože prudká deflexe může způsobit [[intrakraniální krvácení]]!).<br />
* V oblasti hráze se rodí širší biparietální průměr, takže častěji vzniká větší poranění hráze.<br />
=== Zevní rotace ===<br />
Hlavička, která se rodila šípovým švem v přímém průměru pánevního východu, se stáčí podle polohy svého tělíčka.<br />
<br />
Tato rotace je podmíněna mechanismem porodu ramínek.<br />
<br />
==== Mechanismus porodu ramínek ====<br />
Ještě před výstupem hlavičky z východu pánevního vstupují raménka do pánevního vchodu.<br />
* Při vstupu je biakromiální šev obvykle v opačném šikmém průměru, než tam byl šípový šev hlavičky.<br />
Raménko uložené více vpředu se stává vedoucím, níže uloženým.<br /><br />
Raménka progredují přes šíji do úžiny, kde se po porodu hlavičky vnitřně rotují tak, že se vedoucí raménko stáčí dopředu za dolní okraj symfýzy.<br /><br />
Ve východu je biakromiální průměr (stejně jako sagitální šíp hlavičky) v přímém průměru.<br /><br />
Přední raménko porodíme přibližně do úrovně úponu deltoideu na humerus.<br />
* Tam vzniká hypomochlion, kolem něhož laterálně flektujeme, a tím porodíme vzadu přes hráz i raménko zadní.<br />
Trvání II. doby porodní – u prvorodičky 15–20 min, u vícerodičky 5–10 min.<br />
<br />
<mediaplayer width='500' height='300'>https://www.youtube.com/watch?v=Xath6kOf0NE</mediaplayer><br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Porod]]<br />
* [[První doba porodní]]<br />
* [[Třetí doba porodní]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]<br />
</noinclude></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Prvn%C3%AD_doba_porodn%C3%AD&diff=379694První doba porodní2017-04-11T12:40:12Z<p>Horrymir: doplnění</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------><br />
'''První doba porodní''' (neboli ''doba otevírací'') začíná '''pravidelnými stahy děložní svaloviny''', které vedou k otevírání a zániku děložního hrdla (tím vzniká ''děložní branka'') a končí '''zánikem děložní branky''' (ta již není hmatná).<br />
<br />
Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1–2/10 min. V 10–15 % začíná porod odtokem [[plodová voda|plodové vody]] (pokud není do 1 h následován děložními kontrakcemi, mluvíme o ''předčasném odtoku''.)<br />
=== Iniciace porodu ===<br />
Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají [[hormony]] – hlavní jsou biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), [[progesteron]]). Při iniciaci začíná vzrůstat reaktivita myometria na [[uterotonika]].<br />
<br />
Myometrium začíná produkovat bílkoviny – tzv. '''CAP''' (contraction-associated proteins) (stimulují tvorbu [[gap junctions]] mezi myocyty – zrychlují šíření [[depolarizace]], aktivují enzymy produkující uterotonika ([[prostaglandiny|PGsyntáza]]…), zvyšují počet receptorů na uterotonika).<br />
<br />
Placenta začíná před porodem produkovat vyšší množství CRH – zvyšuje kontraktilitu, stimuluje syntézu PG, stimuluje syntézu [[kortizol]]u v plodu, progesteron v těhotenství udržuje relaxaci inhibicí tvorby CAP, [[estrogen]] zvyšuje počet gap-junctions a stimuluje degradaci kolagenu v [[cervix uteri|hrdle]].<br />
=== Děložní činnost ===<br />
* Dráždivost myometria je daná změnou [[klidový potenciál|klidového potenciálu]] svalových buněk na kritický potenciál.<br />
Ve všech třech dobách porodních můžeme pozorovat kontrakce i retrakce:<br />
* ''kontrakce'' – stav reverzibilní, rytmicky se opakující, vzniká stahem a následnou relaxací;<br />
* ''retrakce'' – příslušná oblast se ireverzibilně zmenšuje trvalým zkrácením a přetáčením svalových buněk.<br />
==== Popis kontrakcí ====<br />
* Základní hodnota je '''bazální tonus''' (BT) – vyjadřuje výši '''intrauterinního tlaku''', na počátku I. doby je 8–12 mm Hg, zvyšuje se během porodu na 12–18 mm Hg (neměla by přesahovat 20 mm Hg);<br />
* u kontrakce popisujeme tyto části;<br />
** část vzestupná (stadium incrementi) – na počátku porodu je strmější, ke konci je pozvolnější;<br />
** vrchol (acme);<br />
** část sestupná (stadium decrementi) – repolarizace svaloviny;<br />
* '''intrauterinní tenzogram''' – odečítáme amplitudy… – viz [[CTG]];<br />
* Montevidejské jednotky (MU) – přepočet ze součtu amplitud kontrakcí v desetiminutovém intervalu (nemají u porodu v termínu přesahovat 300);<br />
* jednodušší je '''zevní [[tokometrie]]''' – to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4–5/10 min na konci 1. doby);<br />
* ''resting phase'' (délka mezikontrakčního období) – neměla by být pod 30 s;<br />
* celý porod provází u prvorodiček cca 110–150 kontrakcí, u vícerodiček 60–80;<br />
* kontrakční vlna se šíří z rohů (předpokládá se existence určitých pacemakerů).<br />
=== Krevní průtok v plodu za kontrakce ===<br />
;Ovlivnění placentárního průtoku:<br />
* v oblasti úponu placenty je v myometriu snížen intramyometrální tlak;<br />
* dostatečný přísun oxidované krve je zajištěn rozdílnou stlačitelností žil a tepen;<br />
* za normálních okolností je tedy kyslíkové zásobení plodu v normě.<br />
;Výkyvy [[nitrolební tlak|nitrolebního tlaku]]:<br />
* hlavička naléhá na pánevní vchod a za kontrakce se tam uplatňuje '''cervikokraniální tlak''' (vytváří se mezi hlavičkou a bariérou porodních cest);<br />
* na vzestup intrakraniálního tlaku reaguje plod bradykardií (na CTG jsou rané decelerace);<br />
* pokud tlak překročí žilní tlak – nastává přechodné městnání;<br />
* pokud překročí intraarteriální – dochází k ischemii CNS plodu!<br />
=== Mechanismus dilatace hrdla a branky ===<br />
* Svalovina v hrdle probíhá prakticky cirkulárně;<br />
* průběh kontrakční vlny vyvolává při každé kontrakci soustředěný tlak naléhající části plodu na dolní děložní segment (contractiones ad partum);<br />
* dolní děložní segment se rozevírá a umožní naléhající části plodu, aby se tam přesunula;<br />
* jakmile zmizne plod z horních částí dělohy, dojde tam k retrakci (dochází k ní ale patrně až po odtoku vody);<br />
* v místě tlakové zóny vzniká na hlavičce stagnační edém ([[porodní tumor]]);<br />
* dilatace hrdla probíhá jinak u prvorodiček a u vícerodiček.<br />
==== Dilatace hrdla a branky u prvorodiček ====<br />
* Mají hrdlo kónické s důlkově uzavřenou zevní brankou;<br />
* hrdlo se otevírá kalichovitě od vnitřní branky (orificium cervicis uteri internum) k zevní brance;<br />
* do pochvy je vytlačována hlenová zátka;<br />
* průměrná doba trvání I. doby porodní u prvorodiček 6–7 hod.<br />
==== Dilatace u vícerodiček ====<br />
* Mají hrdlo válcovité, zevní branka zeje (cirkulární vlákna jsou porušena předchozím porodem);<br />
* spolu s dilatací vnitřní branky se rozevírá celé hrdlo vcelku;<br />
* postupným přesouváním dolního segmentu se zkracuje;<br />
* průměrná doba trvání I. doby porodní u vícerodiček 3–4 hod.<br />
<noinclude> <br />
== Odkazy ==<br />
===Související články===<br />
*[[Porod]]<br />
*[[Druhá doba porodní]]<br />
*[[Třetí doba porodní]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = <br />
|citováno = 2009<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]</div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_spermiogramu&diff=379356Hodnocení spermiogramu2017-04-05T14:47:26Z<p>Horrymir: překlepy</p>
<hr />
<div>* Kvantitativní mikroskopický rozbor ejakulátu získaného po 2–4denní sexuální abstinenci masturbací či zachycených při pohlavním styku do kondomu ze speciálního, spermie nepoškozujícího materiálu.<ref>{{Citace<br />
| typ = web<br />
| korporace = Gonadosan GmbH<br />
| url = http://www.fertilovit.com/cs-cz/kinderwunsch/spermienqualit%C3%A4t.aspx<br />
| název = Kvalita spermií<br />
| citováno = 2011-10-03<br />
}}</ref><br />
<br />
* V posledních letech dochází k trvalému zhoršování spermiogramu:<br />
** v roce 1951 byla dolní hranice 80&nbsp;mil./ml, v roce 1964 se to přehodnotilo na 40&nbsp;mil./ml, v roce 1980 na 20&nbsp;mil./ml a v roce 2010 stanovilo WHO jako normu 15 mil./ml.<ref name="WHO">http://www.sexuologickaspolecnost.cz/dokumenty/WHO_manual.pdf</ref><br />
<br />
== Normální spermiogram ==<br />
* Po sexuální abstinenci 2–7 dní:<br />
* objem 1,4-1,7 ml;<br />
* pH 7,2–7,8;<br />
* [[spermie|spermií]] nad 15&nbsp;miliónů/ml;<ref name="WHO" /><br />
* celkový pohyb: 40%<br />
* progresivní pohyb: 32%<br />
* morfologie: normální formy spermií: 4%<br />
<br />
== Nálezy ==<br />
__NOTOC__<br />
[[Soubor:Semen analysis.JPG|thumb|250px|Vzorek ejakulátu – azoospermie s mnohočetnými leukocyty (pyospermie)]]<br />
* '''Normospermie''' – parametry jsou v mezích normy;<br />
* '''oligospermie:'''<br />
** pod 15 mil./ml, pravděpodobnost oplodnění může být snížena <ref>http://www.sexuologickaspolecnost.cz/vlastnosti-ejakulatu</ref><br />
** pokles pod 5&nbsp;mil./ml – oligospermia gravis;<br />
* '''astenospermie''' – pohyb spermií je nižší než normálně, vyšší procento defektních forem;<br />
* '''teratospermie''' – patologické hodnoty morfologie;<br />
* '''azoospermie''' – spermie chybí:<br />
** obstrukční;<br />
** testikulární;<br />
* '''aspermie''' – úplná absence ejakulátu při orgasmu;<br />
* '''nekrozoospermie''' – jsou přítomny jen avitální spermie;<br />
* '''pyospermie''' – leukocyty v ejakulátu;<br />
* '''hemospermie''' – erytrocyty v ejakulátu.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Asistovaná reprodukce]]<br />
* [[Gametogeneze]]<br />
* [[In vitro fertilizace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Beneš<br />
|jméno1 = Jiří<br />
|název = Studijní materiály<br />
|rok = <br />
|citováno = 2010<br />
|url = http://jirben.wz.cz<br />
}}<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Gynekologie]]<br />
[[Kategorie:Porodnictví]]<br />
</noinclude></div>Horrymirhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Gynekologick%C3%A1_cytologie&diff=379352Gynekologická cytologie2017-04-05T14:27:31Z<p>Horrymir: překlep</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Low-grade sil and endocx.jpg|250px|thumb|Low-grade intraepiteliální léze]]<br />
== Cytologické vyšetření ==<br />
Cytologické vyšetření je vyšetřovací metoda, při které se pomocí světelného [[mikroskop]]u hodnotí barevně znázorněné buněčné populace získané stěrem či výtěrem z genitálního traktu ženy.<br />
Cytologie nám dává možnost předejít velkým zdravotním problémům. [[Zhoubné nádory děložního hrdla|Karcinom děložního hrdla]] je totiž jedním ze dvou nejčastějších druhů rakoviny, které u nás zabíjí ženy.<br />
<br />
== Nálezy ==<br />
Pokud je nález fyziologický, pak se stěr provádí jednou za rok. Pokud výsledek vykazuje určité odchylky nebo je potvrzena přítomnost [[Lidský papillomavirus|papilomavirů]], pak se test opakuje.<br />
Cytologický stěr se natírá na podložní sklo, nabarví se a prohlíží se pod mikroskopem. Hodnotící lékař či laborant dle výsledku doporučí další postup.<br />
== Přínos ==<br />
Pokud se na první změny přijde včas, pak malý zákrok na [[Cervix uteri|děložním hrdle]] ženě zachrání život a v drtivé většině případů nijak neovlivňuje ani případné otěhotnění a donošení dítěte.<br />
== Odběr materiálu pro cervikální diagnostiku ==<br />
Podmínkou pro cervikovaginální cytodiagnostiku je, aby byly vhodným nástrojem setřeny buňky jak z ektocervixu (Ayreho, Szalayova špachtle, Accelon), z celé junkční zóny (styk dvou epitelů, dlaždicového a žlázového), tak z endocervixu (brush technika). Odebraný materiál naneseme na podložní sklo. Stěr na skle ihned zfixujeme v izopropylalkoholu nebo 96% alkoholu. Doba fixace trvá 15–20 minut. Stěr se po oschnutí odesílá do laboratoře. Nutností je řádně vyplněná průvodka k materiálu. <br />
== Postup vyšetření ==<br />
# V laboratoři je zkontrolován počet preparátů, jejich označení, průvodky, stav po převzetí. <br />
# Neidentifikovatelné či sporné žádanky či materiál jsou vyřazeny a vráceny zpět.<br />
# Průvodky a skla jsou opatřena pořadovým číslem.<br />
# Preparát po preanalytické kontrole se barví pro účely screeningu standardním způsobem = '''dle Papanicolaoua nebo jeho modifikací, jiný postup je považován za non lege artis.'''<br />
# Po ukončení barvení následuje nanesení montažního média, jeho překrytí krycím sklem ev. folií.<br />
# Preparát je vyšetřen mikroskopicky.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* DVOŘÁČKOVÁ, Jana. Validita cytologických nálezů: kurz cytotechnologie. Ostrava. 2010.<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 8072623133<br />
| příjmení1 = Kobilková<br />
| jméno1 = Jitka<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Gynekologická cytodiagnostika<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = c2006<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Gynekologie]]</div>Horrymir