https://www.wikiskripta.eu/api.php?action=feedcontributions&user=Martina+%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADkov%C3%A1&feedformat=atomWikiSkripta - Příspěvky [cs]2024-03-28T10:03:25ZPříspěvkyMediaWiki 1.39.1https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Diskuse:Rickettsi%C3%B3zy&diff=399457Diskuse:Rickettsiózy2018-03-13T21:04:06Z<p>Martina Ševčíková: redakce hotovo</p>
<hr />
<div>{{Redakce<br />
|zdroje = Kotletka, 13. 3. 2010, 17:50 (UTC)<br />
|citace = Kotletka, 13. 3. 2010, 17:50 (UTC)<br />
|kategorie_a_portály = Kotletka, 13. 3. 2010, 17:50 (UTC)<br />
|synonyma_a_název = Lampa, 11. 4. 2011<br />
|členění_a_nadpisy = Kotletka, 13. 3. 2010, 17:50 (UTC)<br />
|obrázky_a_licence = Lampa, 11. 4. 2011<br />
|prolinkování = Martina Ševčíková, 13. 3. 2018<br />
|pravopis = Martina Ševčíková, 13. 3. 2018<br />
|typografie = Martina Ševčíková, 13. 3. 2018<br />
}}</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kardiopulmon%C3%A1ln%C3%AD_resuscitace/S%C5%A0_(sestra)&diff=388069Kardiopulmonální resuscitace/SŠ (sestra)2017-09-22T18:27:03Z<p>Martina Ševčíková: /* Postup při rozšířené neodkladné resuscitaci */ typo</p>
<hr />
<div>{{SŠ}}<br />
Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je indikovaná při ztrátě vědomí, kdy není přítomno normální dýchání.<br />
<br />
== Typy KPR ==<br />
'''BLS''' – basic life support – [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)|základní neodkladná resuscitace]] bez speciálního vybavení a pomůcek = poskytnutí první pomocí.<br />
<br />
'''ALS''' – advanced life support – [[Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)|rozšířená neodkladná resuscitace]], která je prováděna zdravotníkem s použitím léků, pomůcek a speciálních postupů = poskytnutí odborné první pomocí.<br />
<br />
== Základní životní funkce ==<br />
K základním životním (vitálním) funkcím patří: <br />
* [[vědomí]];<br />
* dýchání;<br />
* krevní oběh;<br />
* [[vnitřní prostředí]].<br />
<br />
<br />
Selhání jedné základní životní funkce vede ke zhroucení životních funkcí ostatních → náhlá zástava oběhu.<br />
<br />
Bezvědomí do 10–15 s, do 60 s lapavé dechy, zástava dýchání, fixovaná mydriáza, centrální cyanóza nebo bledost; do 4–5 minut začíná nezvratné poškození mozkových buněk! <br />
<br />
Zástava oběhu nastává za 4–10 minut.<br />
<br />
== Postup při základní neodkladné resuscitaci ==<br />
# '''Pamatuj na vlastní bezpečnost!'''<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Volej o pomoc okolí a přivolej ZZS (155, 112).<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit); nesmí trvat déle než 10 sekund.<br />
# Je v dosahu AED? Pokud ANO, použij ho.<br />
# 30 kompresí hrudníku s frekvencí 100–120 za minutu, hloubka komprese 5–6 cm.<br />
# 2 vdechy - zakloň hlavu, ucpat nos a vdechnout - zvaž riziko přenosu infekce. Dýchání nesmí zdržovat masáž srdce!<br />
<br />
== Postup při základní neodkladné resuscitaci u dětí ==<br />
Rozlišujeme: Novorozenec a kojenec (jiná technika srdeční masáže) a děti od 1 roku do 18 let.<br />
# Pamatuj na vlastní bezpečnost!<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Volej o pomoc okolí.<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy u dítěte staršího 1 roku, do jednoho roku dáváme hlavu do středního postavení (nezakláníme!).<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.<br />
# Zahaj KPR 5 vdechy.<br />
# KPR po dobu 1 minuty, 30:2; dva zachránci nebo jeden zkušený zachránce proškolený v KPR dětí 15:2, novorozenci a kojenci 3:1; hrudník stlačujeme o 1/3 výšky (do 5 cm).<br />
# Přivolej ZZS (155)<br />
# Je v dosahu AED? Je možné ho použít pro děti? → Pokud ANO, použij ho. '''Použití dětských elektrod''', předozadní lepení elektrod, klíče - přepínač pro snížení energie výboje na 4 J/kg (50–75 J u dětí 1–8 let).<br />
# 30 kompresí hrudníku frekvence 100–120 za minutu (dle věku - čím mladší, tím rychleji), kompresi lze provádět jednou rukou, dvěma prsty nebo oběma rukama s přiměřenou silou uprostřed hrudníku.<br />
# 2 vdechy, ucpat nos (malé děti dýcháme do nosu i úst současně).<br />
<br />
== Postup při rozšířené neodkladné resuscitaci ==<br />
Provádí zdravotnický personál.<br />
[[Soubor:Defi hellige.jpg|thumb|Defibrilace je hlavní léčebnou modalitou při zjištění defibrilovatelného rytmu]]<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.<br />
# Co nejrychleji použít defibrilátor, zhodnotit křivku EKG → komorová tachykardie bez pulsu a komorová fibrilace jsou indikací k podání výboje.<br />
# Podej 1. výboj (monofázický defibrilátor 360 J, bifázický defibrilátor 200 J).<br />
# KPR 30:2 (frekvence 100 kompresí za minutu, hloubka 5–6 cm) + zajistit dýchací cesty, zajistit i.v. vstup (popř. intraoseální vstup); trvání 2 minuty.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 2. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 200 J).<br />
# KPR 30:2 + zajistit i.v. vstup.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 3. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 360 J).<br />
# KPR 30:2 + [[adrenalin]] 1 mg při asystolii + amiodaron 300 mg při komorové fibrilaci.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 4. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 360 J).<br />
#* Adrenalin každých 3–5 minut.<br />
#* Pokračujeme KPR + defibrilace + podávání léků.<br />
* Hodnotíme-li EKG jako nedefibrilovatelný rytmus, podáme adrenalin jakmile zajistíme i.v. nebo i.o. vstup!<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
* [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Nolan<br />
| jméno1 = Jerry P<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 1. Executive summary<br />
| časopis = Resuscitation<br />
| url = http://resuscitation-guidelines.articleinmotion.com/article/S0300-9572(10)00447-8/pdf/european-resuscitation-council-guidelines-for-resuscitation-2010-section-1-executive-summary<br />
| rok = 2010<br />
| ročník = 81<br />
| svazek = -<br />
| strany = 1219–1276<br />
| issn = 0300-9572<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7254-815-6<br />
| příjmení1 = Bydžovský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Akutní stavy v kontextu<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2008<br />
}}<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.urgmed.cz Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof]<br />
* [http://www.resuscitace.cz Česká resuscitační rada]<br />
* [http://www.zachrannasluzba.cz Záchranná služba: nezávislý web o záchranné službě]<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kardiopulmon%C3%A1ln%C3%AD_resuscitace/S%C5%A0_(sestra)&diff=388068Kardiopulmonální resuscitace/SŠ (sestra)2017-09-22T18:26:34Z<p>Martina Ševčíková: /* Postup při základní neodkladné resuscitaci u dětí */ typo</p>
<hr />
<div>{{SŠ}}<br />
Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je indikovaná při ztrátě vědomí, kdy není přítomno normální dýchání.<br />
<br />
== Typy KPR ==<br />
'''BLS''' – basic life support – [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)|základní neodkladná resuscitace]] bez speciálního vybavení a pomůcek = poskytnutí první pomocí.<br />
<br />
'''ALS''' – advanced life support – [[Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)|rozšířená neodkladná resuscitace]], která je prováděna zdravotníkem s použitím léků, pomůcek a speciálních postupů = poskytnutí odborné první pomocí.<br />
<br />
== Základní životní funkce ==<br />
K základním životním (vitálním) funkcím patří: <br />
* [[vědomí]];<br />
* dýchání;<br />
* krevní oběh;<br />
* [[vnitřní prostředí]].<br />
<br />
<br />
Selhání jedné základní životní funkce vede ke zhroucení životních funkcí ostatních → náhlá zástava oběhu.<br />
<br />
Bezvědomí do 10–15 s, do 60 s lapavé dechy, zástava dýchání, fixovaná mydriáza, centrální cyanóza nebo bledost; do 4–5 minut začíná nezvratné poškození mozkových buněk! <br />
<br />
Zástava oběhu nastává za 4–10 minut.<br />
<br />
== Postup při základní neodkladné resuscitaci ==<br />
# '''Pamatuj na vlastní bezpečnost!'''<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Volej o pomoc okolí a přivolej ZZS (155, 112).<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit); nesmí trvat déle než 10 sekund.<br />
# Je v dosahu AED? Pokud ANO, použij ho.<br />
# 30 kompresí hrudníku s frekvencí 100–120 za minutu, hloubka komprese 5–6 cm.<br />
# 2 vdechy - zakloň hlavu, ucpat nos a vdechnout - zvaž riziko přenosu infekce. Dýchání nesmí zdržovat masáž srdce!<br />
<br />
== Postup při základní neodkladné resuscitaci u dětí ==<br />
Rozlišujeme: Novorozenec a kojenec (jiná technika srdeční masáže) a děti od 1 roku do 18 let.<br />
# Pamatuj na vlastní bezpečnost!<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Volej o pomoc okolí.<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy u dítěte staršího 1 roku, do jednoho roku dáváme hlavu do středního postavení (nezakláníme!).<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.<br />
# Zahaj KPR 5 vdechy.<br />
# KPR po dobu 1 minuty, 30:2; dva zachránci nebo jeden zkušený zachránce proškolený v KPR dětí 15:2, novorozenci a kojenci 3:1; hrudník stlačujeme o 1/3 výšky (do 5 cm).<br />
# Přivolej ZZS (155)<br />
# Je v dosahu AED? Je možné ho použít pro děti? → Pokud ANO, použij ho. '''Použití dětských elektrod''', předozadní lepení elektrod, klíče - přepínač pro snížení energie výboje na 4 J/kg (50–75 J u dětí 1–8 let).<br />
# 30 kompresí hrudníku frekvence 100–120 za minutu (dle věku - čím mladší, tím rychleji), kompresi lze provádět jednou rukou, dvěma prsty nebo oběma rukama s přiměřenou silou uprostřed hrudníku.<br />
# 2 vdechy, ucpat nos (malé děti dýcháme do nosu i úst současně).<br />
<br />
== Postup při rozšířené neodkladné resuscitaci ==<br />
Provádí zdravotnický personál.<br />
[[Soubor:Defi hellige.jpg|thumb|Defibrilace je hlavní léčebnou modalitou při zjištění defibrilovatelného rytmu]]<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.<br />
# Co nejrychleji použít defibrilátor, zhodnotit křivku EKG → komorová tachykardie bez pulsu a komorová fibrilace jsou indikací k podání výboje.<br />
# Podej 1. výboj (monofázický defibrilátor 360 J, bifázický defibrilátor 200 J).<br />
# KPR 30:2 (frekvence 100 kompresí za minutu, hloubka 5-6 cm) + zajistit dýchací cesty, zajistit i.v. vstup (popř. intraoseální vstup); trvání 2 minuty.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 2. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 200 J).<br />
# KPR 30:2 + zajistit i.v. vstup.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 3. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 360 J).<br />
# KPR 30:2 + [[adrenalin]] 1 mg při asystolii + amiodaron 300 mg při komorové fibrilaci.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 4. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 360 J).<br />
#* Adrenalin každých 3–5 minut.<br />
#* Pokračujeme KPR + defibrilace + podávání léků.<br />
* Hodnotíme-li EKG jako nedefibrilovatelný rytmus, podáme adrenalin jakmile zajistíme i.v. nebo i.o. vstup!<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
* [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Nolan<br />
| jméno1 = Jerry P<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 1. Executive summary<br />
| časopis = Resuscitation<br />
| url = http://resuscitation-guidelines.articleinmotion.com/article/S0300-9572(10)00447-8/pdf/european-resuscitation-council-guidelines-for-resuscitation-2010-section-1-executive-summary<br />
| rok = 2010<br />
| ročník = 81<br />
| svazek = -<br />
| strany = 1219–1276<br />
| issn = 0300-9572<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7254-815-6<br />
| příjmení1 = Bydžovský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Akutní stavy v kontextu<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2008<br />
}}<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.urgmed.cz Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof]<br />
* [http://www.resuscitace.cz Česká resuscitační rada]<br />
* [http://www.zachrannasluzba.cz Záchranná služba: nezávislý web o záchranné službě]<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kardiopulmon%C3%A1ln%C3%AD_resuscitace/S%C5%A0_(sestra)&diff=388067Kardiopulmonální resuscitace/SŠ (sestra)2017-09-22T18:24:52Z<p>Martina Ševčíková: /* Postup při základní neodkladné resuscitaci */typo</p>
<hr />
<div>{{SŠ}}<br />
Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je indikovaná při ztrátě vědomí, kdy není přítomno normální dýchání.<br />
<br />
== Typy KPR ==<br />
'''BLS''' – basic life support – [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)|základní neodkladná resuscitace]] bez speciálního vybavení a pomůcek = poskytnutí první pomocí.<br />
<br />
'''ALS''' – advanced life support – [[Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)|rozšířená neodkladná resuscitace]], která je prováděna zdravotníkem s použitím léků, pomůcek a speciálních postupů = poskytnutí odborné první pomocí.<br />
<br />
== Základní životní funkce ==<br />
K základním životním (vitálním) funkcím patří: <br />
* [[vědomí]];<br />
* dýchání;<br />
* krevní oběh;<br />
* [[vnitřní prostředí]].<br />
<br />
<br />
Selhání jedné základní životní funkce vede ke zhroucení životních funkcí ostatních → náhlá zástava oběhu.<br />
<br />
Bezvědomí do 10–15 s, do 60 s lapavé dechy, zástava dýchání, fixovaná mydriáza, centrální cyanóza nebo bledost; do 4–5 minut začíná nezvratné poškození mozkových buněk! <br />
<br />
Zástava oběhu nastává za 4–10 minut.<br />
<br />
== Postup při základní neodkladné resuscitaci ==<br />
# '''Pamatuj na vlastní bezpečnost!'''<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Volej o pomoc okolí a přivolej ZZS (155, 112).<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit); nesmí trvat déle než 10 sekund.<br />
# Je v dosahu AED? Pokud ANO, použij ho.<br />
# 30 kompresí hrudníku s frekvencí 100–120 za minutu, hloubka komprese 5–6 cm.<br />
# 2 vdechy - zakloň hlavu, ucpat nos a vdechnout - zvaž riziko přenosu infekce. Dýchání nesmí zdržovat masáž srdce!<br />
<br />
== Postup při základní neodkladné resuscitaci u dětí ==<br />
Rozlišujeme: Novorozenec a kojenec (jiná technika srdeční masáže) a děti od 1 roku do 18 let.<br />
# Pamatuj na vlastní bezpečnost!<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Volej o pomoc okolí.<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy u dítěte staršího 1 roku, do jednoho roku dáváme hlavu do středního postavení (nezakláníme!).<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.<br />
# Zahaj KPR 5 vdechy.<br />
# KPR po dobu 1 minuty, 30:2; dva zachránci nebo jeden zkušený zachránce proškolený v KPR dětí 15:2, novorozenci a kojenci 3:1; hrudník stlačujeme o 1/3 výšky (do 5 cm).<br />
# Přivolej ZZS (155)<br />
# Je v dosahu AED? Je možné ho použít pro děti? → Pokud ANO, použij ho. '''Použití dětských elektrod''', předozadní lepení elektrod, klíče - přepínač pro snížení energie výboje na 4 J/kg (50 -75 J u dětí 1-8 let).<br />
# 30 kompresí hrudníku frekvence 100 - 120 za minutu (dle věku - čím mladší, tím rychleji), kompresi lze provádět jednou rukou, dvěma prsty nebo oběma rukama s přiměřenou silou uprostřed hrudníku.<br />
# 2 vdechy, ucpat nos (malé děti dýcháme do nosu i úst současně).<br />
<br />
== Postup při rozšířené neodkladné resuscitaci ==<br />
Provádí zdravotnický personál.<br />
[[Soubor:Defi hellige.jpg|thumb|Defibrilace je hlavní léčebnou modalitou při zjištění defibrilovatelného rytmu]]<br />
# Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); v případě masivního krvácení stav krvácení.<br />
# Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.<br />
# Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.<br />
# Co nejrychleji použít defibrilátor, zhodnotit křivku EKG → komorová tachykardie bez pulsu a komorová fibrilace jsou indikací k podání výboje.<br />
# Podej 1. výboj (monofázický defibrilátor 360 J, bifázický defibrilátor 200 J).<br />
# KPR 30:2 (frekvence 100 kompresí za minutu, hloubka 5-6 cm) + zajistit dýchací cesty, zajistit i.v. vstup (popř. intraoseální vstup); trvání 2 minuty.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 2. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 200 J).<br />
# KPR 30:2 + zajistit i.v. vstup.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 3. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 360 J).<br />
# KPR 30:2 + [[adrenalin]] 1 mg při asystolii + amiodaron 300 mg při komorové fibrilaci.<br />
# Zhodnoť EKG, podej 4. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 360 J).<br />
#* Adrenalin každých 3–5 minut.<br />
#* Pokračujeme KPR + defibrilace + podávání léků.<br />
* Hodnotíme-li EKG jako nedefibrilovatelný rytmus, podáme adrenalin jakmile zajistíme i.v. nebo i.o. vstup!<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
* [[Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Nolan<br />
| jméno1 = Jerry P<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 1. Executive summary<br />
| časopis = Resuscitation<br />
| url = http://resuscitation-guidelines.articleinmotion.com/article/S0300-9572(10)00447-8/pdf/european-resuscitation-council-guidelines-for-resuscitation-2010-section-1-executive-summary<br />
| rok = 2010<br />
| ročník = 81<br />
| svazek = -<br />
| strany = 1219–1276<br />
| issn = 0300-9572<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7254-815-6<br />
| příjmení1 = Bydžovský<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Akutní stavy v kontextu<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2008<br />
}}<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.urgmed.cz Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof]<br />
* [http://www.resuscitace.cz Česká resuscitační rada]<br />
* [http://www.zachrannasluzba.cz Záchranná služba: nezávislý web o záchranné službě]<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Gastrointestin%C3%A1ln%C3%AD_strom%C3%A1ln%C3%AD_tumor&diff=385822Gastrointestinální stromální tumor2017-06-25T10:25:03Z<p>Martina Ševčíková: /* Molekulární patologie */Preklep</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
'''Gastrointestinální stromální tumor''' (GIST, někdy též GISTom, [[MKN-O]]: {{MKNO|8936/0|3468}}) je mezenchymální tumor stěny trávicí soustavy. Původně se jednalo o takové mezenchymové nádory nejevící ani charakter [[Leiomyom|leiomyomů]] ani [[Schwannom|schwannomů]]. Nyní zahrnují GISTy většinu mezenchymálních nádorů trávicí soustavy, např. termíny [[leiomyom]] a [[leiomyosarkom]] jsou určeny pouze pro takové nádory, které mají přesvědčivé histologické a imunochemické rysy hladké svaloviny. Ultrastruktura GISTů obsahuje prvky buněk autonomního nervového systému ([[Cajalovy buňky]]) i hladké svaloviny, proto se předpokládá, že vznikají buď přímo z Cajalových buněk nebo ze společného prekurzoru Cajalových a hladkých svalových buněk. Biologické chování může být benigní i maligní, proto se hovoří spíše o tom, že GISTy vykazují spektrum chování od benigního po maligní. Biologické chování lze predikovat zejména velikostí a mitotickou aktivitou. GISTy se objevují spíše ve vyšším věku, dokumentovaný rozdíl mezi postižením jednotlivých pohlaví není velký. Maligní GISTy nepatří mezi časté tumory. Například nejčastěji se GISTy vyskytují v žaludku, přitom maligní GIST žaludku představuje co do četnosti zhruba 2 % [[Nádory žaludku|malignit žaludku]]. <br />
<br />
== Makroskopický vzhled ==<br />
GISTy se mohou nacházet v jakékoliv části trávicího traktu, v omentu a v mezenteriu, výjimečné jsou kazuistiky popisující výskyt tumoru se znaky GISTu i v jiných lokalitách. Nejčastější místa výskytu jsou:<br />
* žaludek: 60–70 % případů<br />
* tenké střevo: 20–30 % případů<br />
* jícen a tlusté střevo: společně méně než 10 % případů<br />
<br />
Malé GISTy se obvykle prezentují jako subserózní, submukózní nebo intramurální uzlíky. Nejsou opouzdřené, bývají však dobře ohraničené od okolí. Velké GISTy prominují, jejich povrch je v lumen kryt intaktní sliznicí, která však může být ve 20–30 % případů exulcerovaná. Vzhled nádoru může být laločnatý. Nádor se může přímo šířit do okolních orgánů a infiltrovat jejich parenchym. Konzistence nádoru může být tuhá i měkká, na řezu je obvykle světle hnědavý, častá jsou ložiska intraparenchymového prokrvácení. U větších tumorů nejsou výjimečná ani masivní ložiska hemoragické nekrózy a přítomnost cystických formací. Mnohočetný výskyt je možný, obvykle známkou maligního biologického chování.<br />
<br />
== Mikroskopický vzhled ==<br />
Jsou popisovány dva krajní extrémy v dominujícím histologickém obrazu GISTů. Většina GISTů je vřetenobuněčná, menší část z nich je tvořena epiteloidními buňkami. Tyto buňky mohou být uspořádány do řady vzorů. Například u GISTů žaludku lze definovat osm charakteristických vzorů, do kterých lze zařadit většinu GISTů a podle skupiny lze usuzovat i na biologické chování. Oproti tomu u GISTů tenkého střeva není taková klasifikace příliš účelná.<br />
<br />
Vazivová matrix GISTů může hyalinizovat nebo se měnit myxoidně. V nádorech se mohou objevovat i další poměrně charakteristické změny, jde zejména o přítomnost '''skeinoidních vláken''', což jsou eosinofilní [[PAS|PAS pozitivní]] globulární hmoty. Nápadný jaderný pleomorfismus je pro GISTy neobvyklý. <br />
<br />
Z imunochemických vlastností je významný zejména průkaz [[KIT]] a případně [[PDGFR|PDGFRA]]. Význam má i molekulární analýza mutací v těchto genech, protože prognóza i citlivost na terapii se mohou podle jednotlivých mutací lišit.<br />
<br />
== Klinické chování ==<br />
Klinické projevy závisejí na velikosti tumoru a na jeho lokalizaci. Nejmenší nádory jsou obvykle zcela asymptomatické a jde o náhodný nález. Klinicky manifestní nádory jsou nejčastěji příčinou krvácení do trávicí trubice různé intenzity, případně neurčitých projevů v břiše. Méně obvyklou manifestací je obstrukce nebo perforace stěny. Palpovatelná masa je spíše výjimkou.<br />
<br />
=== Metastatický rozsev ===<br />
Maligní GISTy mohou zakládat vzdálené metastázy. Nejčastěji se šíří do jater a do měkkých tkání v břišní dutině. Méně obvyklé jsou metastázy do kostí a do periferních měkkých tkání. Jen zcela výjimečné jsou metastázy do lymfatických uzlin nebo do plic.<br />
<br />
U agresivně se chovajících GISTů se případné metastázy objeví nejčastěji 1–2 roky po resekci primárního tumoru. GIST, který se nechová agresivně, může být také zdrojem metastáz. Tyto se pak objevují za 5–15 let po resekci primárního ložiska.<br />
<br />
== Prognóza ==<br />
Biologické chování lze určit především podle rozměrů nádoru a podle mitotické aktivity. GISTy, jejichž průměr je menší než 5&nbsp;cm s nízkou mitotickou aktivitou, jsou obvykle benigní. Dalšími významnými prognostickými faktory jsou mitotická aktivita a také histologický typ. Roli prognostického faktoru hraje zřejmě i lokalita, např. GIST žaludku má obecně lepší prognózu než stejně velký GIST stejného typu a se stejnou mitotickou aktivitou v tenkém střevě.<br />
<br />
== Grading ==<br />
Grading GISTů se stanovuje výhradně podle mitotického indexu. Jsou jen dva stupně:<br />
* '''G1''' – nejvýše 5 mitóz/mm&sup2;<br />
* '''G3''' – více než 5 mitóz/mm&sup2;<br />
<br />
== TNM staging ==<br />
{{TNM<br />
| nazev = <!-- hlavní nadpis tabulky --><br />
<!-- Barevné nastavení --><br />
| pozadi = white<br />
| zvyrazneni = yellow<br />
<!-- Velikost tumoru --><br />
| TX = primární tumor nebyl hodnocen<br />
| T0 = nejsou důkazy pro existenci primárního tumoru<br />
| T1 = průměr tumoru nejvýše 2&nbsp;cm<br />
| T2 = průměr tumoru více než 2&nbsp;cm, nejvýše 5&nbsp;cm<br />
| T3 = průměr tumoru více než 5&nbsp;cm, nejvýše 10&nbsp;cm<br />
| T4 = průměr tumoru více než 10&nbsp;cm<br />
<!-- Lymfatické uzliny --><br />
| NX = regionální lymfatické uzliny nebyly hodnoceny<br />
| N0 = není důkaz šíření<br />
| N1 = šíření do regionálních lymfatických uzlin<br />
<!-- Vzdálené metastázy --><br />
| M0 = nejsou <br />
| M1 = jsou<br />
}}<br />
<br />
== Terapie ==<br />
Základním terapeutickým postupem je resekce tumoru s průkazem intaktních resekčních okrajů. Protože GISTy jen vzácně metastazují do lymfatických uzlin, nemá jejich biopsie nebo odstranění význam.<br />
<br />
GISTy jsou rezistentní vůči konvenční chemoterapii i radioterapii. Vzhledem k molekulární podstatě většiny GISTů lze jistého úspěchu dosáhnout inhibitorem tyrozinkináz [[Imatinib|imatinibem]].<br />
<br />
== Molekulární patologie ==<br />
Klíčová mutace v patogenezi GISTů není jen jedna. Nejčastější je mutace [[KIT]], tedy receptoru pro cytokin SCF (Stem Cell Factor). Mutace tohoto genu je prokazatelná u zhruba 80 % případů. Druhou nejčastější mutací je mutace [[PDGFR|PDGFRA]], tedy receptoru alfa pro cytokin [[PDGF]] (Plated Derived Growth Factor). Tato mutace je prokazatelná zhruba u 10 % případů. Protože jde v obou případech o receptory s tyrozinkinázovou aktivitou, jsou GISTy v obou případech senzitivní na [[imatinib]]. Oba receptory jsou z rodiny III receptorů s tyrozinkinázovou aktivitou, signál dále předávají fosforylací proteinů ze signalizačních kaskád MAPK, PI3K a p90RSK. V obou případech vede mutace k trvalé aktivaci receptoru. <br />
<br />
Byly popsány syndromy s mutací KIT i PDGFRA v zárodečné linii buněk. Penetrace GISTů je u těchto syndromů prakticky 100 %. Častá bývá hyperplazije Cajalových buněk. Mutace KIT se dále manifestuje jako urticaria pigmentosa a kožní hyperpigmentace. <br />
<br />
Zbývajících zhruba 10 % nádorů nemá mutaci ani v jednom z výše uvedených genů. Nádory bez mutace v genech KIT a PDGFRA se označují jako wild-type fenotyp.<br />
<br />
=== GISTy s mutací KIT ===<br />
Mutace KIT byla u GISTů popsána v roce 1998. KIT je transmembránový receptor, který prochází jednou přes buněčnou membránu. Vazba ligandu (SCF) umožní těsné přiblížení dvou monomerů, jejich vazbu a autofosforylaci intracelulárních domén. Autofosforylací aktivovaný receptor dále aktivuje proteiny signalizačních kaskád MAPK, PI3K a p90RSK. Rozložení mutací není rovnoměrné podél celého genu, nejčastěji dochází k mutacím v exonu 11 a v exonu 9. Výrazná a difúzní imunoreaktivita cytoplazmy na KIT je charakteristická pro GISTy s mutací KIT bez ohledu na to, která část genu je zasažena.<br />
<br />
=== GISTy s mutací PDGFRA ===<br />
Mutace PDGFRA byla popsána u GISTů bez mutace KIT v roce 2003. Struktura i funkce receptoru je podobná receptoru KIT. Rozložení mutací není rovnoměrné, většinou jsou prokázány mutace v exonech 18, 14 a 12.<br />
<br />
<br />
=== GISTy bez mutace KIT a PDGFRA ===<br />
Tato skupina představuje 10–15 % GISTů dospělých, u dětí však představují až 90 % všech GISTů. Klinicky se jedná o heterogenní skupinu tumorů. <br />
<br />
* GISTy s deficitem sukcynyldehydrogenázy<br />
* GISTy asociované s neurofibromatózou I. typu <br />
* GISTy s BRAF mutací<br />
<br />
== Obrazová galerie ==<br />
<gallery><br />
Soubor:Jejunal GIST.JPG|Endoskopický pohled na GIStom jejuna vyklenující se do lumen.<br />
Soubor:Gastrointestinal Stromal Tumor (GIST) of Stomach.jpg|Řez GISTem žaludku – patrné jsou četné krevní výrony do parenchymu<br />
Soubor:Gastrointestinal stromal tumour - very low mag.jpg|H&E, malé zvětšení<br />
Soubor:Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg|H&E, střední zvětšení<br />
Soubor:Gastrointestinal stromal tumour - very high mag.jpg|H&E, velké zvětšení<br />
</gallery><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Virtuální preparáty ===<br />
{{Virtuální preparát <!--nejsem si jist licencí snímků sklíček, proto je raději nepřebírám--><br />
| ikona1 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url1 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309544947<br />
| popis1 = dívka 13 let, primární tumor, H&E<br />
| zdroj1 = DiagnosticPathology<br />
| ikona2 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url2 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309544804<br />
| popis2 = dívka 15 let, jaterní metastáza, H&E<br />
| zdroj2 = DiagnosticPathology<br />
| ikona3 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url3 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309545002<br />
| popis3 = žena 40 let, jaterní metastáza, H&E<br />
| zdroj3 = DiagnosticPathology<br />
| ikona4 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url4 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309545056<br />
| popis4 = žena 40 let, LU s metastázou, H&E<br />
| zdroj4 = DiagnosticPathology<br />
}}<br />
* <small>Preparáty jsou součástí dokumentace následujícího článku: {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Otto<br />
| jméno1 = C.<br />
| příjmení2 = Agaimy<br />
| jméno2 = A.<br />
| příjmení3 = Braun<br />
| jméno3 = A.<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Multifocal gastric gastrointestinal stromal tumors (GISTs) with lymph node metastases in children and young adults: a comparative clinical and histomorphological study of three cases including a new case of Carney triad<br />
| časopis = Diagn Pathol.<br />
| rok = 2011<br />
| svazek = 6<br />
| strany = 52<br />
| url = http://www.diagnosticpathology.org/content/6//52<br />
| issn = 1746-1596<br />
}}</small><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Gastrointestinální stromální tumor/PGS]]<br />
* [[Média:GIST staging.pdf|Riziko progrese a staging GISTů]] (tabulka, PDF, jedna strana A4)<br />
* [[Nádory mezenchymové]]<br />
* [[Nádory žaludku]]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Rosai<br />
| jméno1 = Juan<br />
| kolektiv = Eds.<br />
| titul = Ackerman's Surgical Pathology<br />
| svazek = 1<br />
| vydání = 8<br />
| rok = 1996<br />
| vydavatel = Mosby<br />
| místo = St. Louis, MO<br />
| isbn = 0-8016-7004-7}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Hamilton<br />
| jméno1 = Stanley R.<br />
| příjmení2 = Aaltonen<br />
| jméno2 = Lauri A.<br />
| kolektiv = Eds.<br />
| titul = WHO Classification of Tumours<br />
| podnázev = Pathology and Genetics of Tumours of the Digestive Syste,<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| vydavatel = IARC Press<br />
| místo = Lyon<br />
| isbn = 92-832-2410-8<br />
| url = http://www.iarc.fr/en/publications/pdfs-online/pat-gen/bb2/index.php <br />
}} <br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| korporace = WHO<br />
| titul = Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii<br />
| podnázev = česká verze<br />
| vydání = 3<br />
| rok = 2004<br />
| vydavatel = Ústav zdravotnických informací a statistiky<br />
| místo = Praha<br />
| isbn = 80-7280-373-5}} <br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Koh<br />
| jméno1 = J.S.<br />
| příjmení2 = Trent<br />
| jméno2 = J<br />
| příjmení3 = Chen<br />
| jméno3 = L<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Gastrointestinal stromal tumors: Overview of pathologic features, molecular biology, and therapy with imatinib mesylate<br />
| časopis = Histol Histopatol<br />
| rok = 2004<br />
| ročník = 19<br />
| svazek = 2<br />
| strany = 565-574<br />
| issn = 1699-5848}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Doyle<br />
| jméno1 = L.A.<br />
| příjmení2 = Hornick<br />
| jméno2 = J.L.<br />
| článek = Gastrointestinal stromal tumors: From KIT to succinate dehydrogenase<br />
| časopis = Histopathology<br />
| rok = 2014<br />
| ročník = 64<br />
| svazek = 1<br />
| strany = 53-67<br />
| issn = 1365-2559}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| korporace = National Cancer Institute (USA)<br />
| url = http://www.cancer.gov/cancertopics/pdq/treatment/gist/HealthProfessional/page3<br />
| název = Gastrointestinal Stromal Tumors Treatment<br />
| podnázev = Stage Information for Gastrointestinal Stromal Tumors<br />
| citováno = 4/2014<br />
}}<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://gist.registry.cz/index.php reGISTer] – registr pro sběr epidemiologických a klinických dat pacientů s gastrointestinálním stromálním tumorem<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Behazin <br />
| jméno1 = Nancy S. <br />
| název = Medscape<br />
| podnázev = Gastrointestinal Stromal Tumor<br />
| rok = 2013 <br />
| citováno = 2014<br />
| url = http://emedicine.medscape.com/article/179669-overview}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Žabka <br />
| jméno1 = J <br />
| článek = Gastrointestinální stromální tumory <br />
| časopis = Klin Cnkol <br />
| rok = 2011 <br />
| ročník = 24 <br />
| svazek = 3 <br />
| strany = 187-194 <br />
| issn = 0862-495X <br />
| url = http://www.eonkologie.cz/klinicka-onkologie/archiv/2011/53-archiv/2011-3/248-2011-03zabka}} <br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Daum<br />
| jméno1 = O<br />
| příjmení2 = Šíma<br />
| jméno2 = R<br />
| příjmení3 = Michal<br />
| jméno3 = M<br />
| článek = Patologická diagnostika gastrointestinálního stromálního tumoru<br />
| časopis = Onkologie<br />
| rok = 2010<br />
| ročník = 4<br />
| svazek = 1<br />
| strany = 13-17<br />
| issn = 1803-5345<br />
| url = http://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2010/01/04.pdf}}<br />
<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Gastrointestin%C3%A1ln%C3%AD_strom%C3%A1ln%C3%AD_tumor&diff=385816Gastrointestinální stromální tumor2017-06-25T10:18:48Z<p>Martina Ševčíková: /* Makroskopický vzhled */Preklep</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
'''Gastrointestinální stromální tumor''' (GIST, někdy též GISTom, [[MKN-O]]: {{MKNO|8936/0|3468}}) je mezenchymální tumor stěny trávicí soustavy. Původně se jednalo o takové mezenchymové nádory nejevící ani charakter [[Leiomyom|leiomyomů]] ani [[Schwannom|schwannomů]]. Nyní zahrnují GISTy většinu mezenchymálních nádorů trávicí soustavy, např. termíny [[leiomyom]] a [[leiomyosarkom]] jsou určeny pouze pro takové nádory, které mají přesvědčivé histologické a imunochemické rysy hladké svaloviny. Ultrastruktura GISTů obsahuje prvky buněk autonomního nervového systému ([[Cajalovy buňky]]) i hladké svaloviny, proto se předpokládá, že vznikají buď přímo z Cajalových buněk nebo ze společného prekurzoru Cajalových a hladkých svalových buněk. Biologické chování může být benigní i maligní, proto se hovoří spíše o tom, že GISTy vykazují spektrum chování od benigního po maligní. Biologické chování lze predikovat zejména velikostí a mitotickou aktivitou. GISTy se objevují spíše ve vyšším věku, dokumentovaný rozdíl mezi postižením jednotlivých pohlaví není velký. Maligní GISTy nepatří mezi časté tumory. Například nejčastěji se GISTy vyskytují v žaludku, přitom maligní GIST žaludku představuje co do četnosti zhruba 2 % [[Nádory žaludku|malignit žaludku]]. <br />
<br />
== Makroskopický vzhled ==<br />
GISTy se mohou nacházet v jakékoliv části trávicího traktu, v omentu a v mezenteriu, výjimečné jsou kazuistiky popisující výskyt tumoru se znaky GISTu i v jiných lokalitách. Nejčastější místa výskytu jsou:<br />
* žaludek: 60–70 % případů<br />
* tenké střevo: 20–30 % případů<br />
* jícen a tlusté střevo: společně méně než 10 % případů<br />
<br />
Malé GISTy se obvykle prezentují jako subserózní, submukózní nebo intramurální uzlíky. Nejsou opouzdřené, bývají však dobře ohraničené od okolí. Velké GISTy prominují, jejich povrch je v lumen kryt intaktní sliznicí, která však může být ve 20–30 % případů exulcerovaná. Vzhled nádoru může být laločnatý. Nádor se může přímo šířit do okolních orgánů a infiltrovat jejich parenchym. Konzistence nádoru může být tuhá i měkká, na řezu je obvykle světle hnědavý, častá jsou ložiska intraparenchymového prokrvácení. U větších tumorů nejsou výjimečná ani masivní ložiska hemoragické nekrózy a přítomnost cystických formací. Mnohočetný výskyt je možný, obvykle známkou maligního biologického chování.<br />
<br />
== Mikroskopický vzhled ==<br />
Jsou popisovány dva krajní extrémy v dominujícím histologickém obrazu GISTů. Většina GISTů je vřetenobuněčná, menší část z nich je tvořena epiteloidními buňkami. Tyto buňky mohou být uspořádány do řady vzorů. Například u GISTů žaludku lze definovat osm charakteristických vzorů, do kterých lze zařadit většinu GISTů a podle skupiny lze usuzovat i na biologické chování. Oproti tomu u GISTů tenkého střeva není taková klasifikace příliš účelná.<br />
<br />
Vazivová matrix GISTů může hyalinizovat nebo se měnit myxoidně. V nádorech se mohou objevovat i další poměrně charakteristické změny, jde zejména o přítomnost '''skeinoidních vláken''', což jsou eosinofilní [[PAS|PAS pozitivní]] globulární hmoty. Nápadný jaderný pleomorfismus je pro GISTy neobvyklý. <br />
<br />
Z imunochemických vlastností je významný zejména průkaz [[KIT]] a případně [[PDGFR|PDGFRA]]. Význam má i molekulární analýza mutací v těchto genech, protože prognóza i citlivost na terapii se mohou podle jednotlivých mutací lišit.<br />
<br />
== Klinické chování ==<br />
Klinické projevy závisejí na velikosti tumoru a na jeho lokalizaci. Nejmenší nádory jsou obvykle zcela asymptomatické a jde o náhodný nález. Klinicky manifestní nádory jsou nejčastěji příčinou krvácení do trávicí trubice různé intenzity, případně neurčitých projevů v břiše. Méně obvyklou manifestací je obstrukce nebo perforace stěny. Palpovatelná masa je spíše výjimkou.<br />
<br />
=== Metastatický rozsev ===<br />
Maligní GISTy mohou zakládat vzdálené metastázy. Nejčastěji se šíří do jater a do měkkých tkání v břišní dutině. Méně obvyklé jsou metastázy do kostí a do periferních měkkých tkání. Jen zcela výjimečné jsou metastázy do lymfatických uzlin nebo do plic.<br />
<br />
U agresivně se chovajících GISTů se případné metastázy objeví nejčastěji 1–2 roky po resekci primárního tumoru. GIST, který se nechová agresivně, může být také zdrojem metastáz. Tyto se pak objevují za 5–15 let po resekci primárního ložiska.<br />
<br />
== Prognóza ==<br />
Biologické chování lze určit především podle rozměrů nádoru a podle mitotické aktivity. GISTy, jejichž průměr je menší než 5&nbsp;cm s nízkou mitotickou aktivitou, jsou obvykle benigní. Dalšími významnými prognostickými faktory jsou mitotická aktivita a také histologický typ. Roli prognostického faktoru hraje zřejmě i lokalita, např. GIST žaludku má obecně lepší prognózu než stejně velký GIST stejného typu a se stejnou mitotickou aktivitou v tenkém střevě.<br />
<br />
== Grading ==<br />
Grading GISTů se stanovuje výhradně podle mitotického indexu. Jsou jen dva stupně:<br />
* '''G1''' – nejvýše 5 mitóz/mm&sup2;<br />
* '''G3''' – více než 5 mitóz/mm&sup2;<br />
<br />
== TNM staging ==<br />
{{TNM<br />
| nazev = <!-- hlavní nadpis tabulky --><br />
<!-- Barevné nastavení --><br />
| pozadi = white<br />
| zvyrazneni = yellow<br />
<!-- Velikost tumoru --><br />
| TX = primární tumor nebyl hodnocen<br />
| T0 = nejsou důkazy pro existenci primárního tumoru<br />
| T1 = průměr tumoru nejvýše 2&nbsp;cm<br />
| T2 = průměr tumoru více než 2&nbsp;cm, nejvýše 5&nbsp;cm<br />
| T3 = průměr tumoru více než 5&nbsp;cm, nejvýše 10&nbsp;cm<br />
| T4 = průměr tumoru více než 10&nbsp;cm<br />
<!-- Lymfatické uzliny --><br />
| NX = regionální lymfatické uzliny nebyly hodnoceny<br />
| N0 = není důkaz šíření<br />
| N1 = šíření do regionálních lymfatických uzlin<br />
<!-- Vzdálené metastázy --><br />
| M0 = nejsou <br />
| M1 = jsou<br />
}}<br />
<br />
== Terapie ==<br />
Základním terapeutickým postupem je resekce tumoru s průkazem intaktních resekčních okrajů. Protože GISTy jen vzácně metastazují do lymfatických uzlin, nemá jejich biopsie nebo odstranění význam.<br />
<br />
GISTy jsou rezistentní vůči konvenční chemoterapii i radioterapii. Vzhledem k molekulární podstatě většiny GISTů lze jistého úspěchu dosáhnout inhibitorem tyrozinkináz [[Imatinib|imatinibem]].<br />
<br />
== Molekulární patologie ==<br />
Klíčová mutace v patogenezi GISTů není jen jedna. Nejčastější je mutace [[KIT]], tedy receptoru pro cytokin SCF (Stem Cell Factor). Mutace tohoto genu je prokazatelná u zhruba 80 % případů. Druhou nejčastější mutací je mutace [[PDGFR|PDGFRA]], tedy receptoru alfa pro pro cytokin [[PDGF]] (Plated Derived Growth Factor). Tato mutace je prokazatelná zhruba u 10 % případů. Protože jde v obou případech o receptory s tyrozinkinázovou aktivitou, jsou GISTy v obou případech senzitivní na [[imatinib]]. Oba receptory jsou z rodiny III receptorů s tyrozinkinázovou aktivitou, signál dále předávají fosforylací proteinů ze signalizačních kaskád MAPK, PI3K a p90RSK. V obou případech vede mutace k trvalé aktivaci receptoru. <br />
<br />
Byly popsány syndromy s mutací KIT i PDGFRA v zárodečné linii buněk. Penetrace GISTů je u těchto syndromů prakticky 100 %. Častá bývá hyperplazije Cajalových buněk. Mutace KIT se dále manifestuje jako urticaria pigmentosa a kožní hyperpigmentace. <br />
<br />
Zbývajících zhruba 10 % nádorů nemá mutaci ani v jednom z výše uvedených genů. Nádory bez mutace v genech KIT a PDGFRA se označují jako wild-type fenotyp.<br />
<br />
=== GISTy s mutací KIT ===<br />
Mutace KIT byla u GISTů popsána v roce 1998. KIT je transmembránový receptor, který prochází jednou přes buněčnou membránu. Vazba ligandu (SCF) umožní těsné přiblížení dvou monomerů, jejich vazbu a autofosforylaci intracelulárních domén. Autofosforylací aktivovaný receptor dále aktivuje proteiny signalizačních kaskád MAPK, PI3K a p90RSK. Rozložení mutací není rovnoměrné podél celého genu, nejčastěji dochází k mutacím v exonu 11 a v exonu 9. Výrazná a difúzní imunoreaktivita cytoplazmy na KIT je charakteristická pro GISTy s mutací KIT bez ohledu na to, která část genu je zasažena.<br />
<br />
=== GISTy s mutací PDGFRA ===<br />
Mutace PDGFRA byla popsána u GISTů bez mutace KIT v roce 2003. Struktura i funkce receptoru je podobná receptoru KIT. Rozložení mutací není rovnoměrné, většinou jsou prokázány mutace v exonech 18, 14 a 12.<br />
<br />
<br />
=== GISTy bez mutace KIT a PDGFRA ===<br />
Tato skupina představuje 10–15 % GISTů dospělých, u dětí však představují až 90 % všech GISTů. Klinicky se jedná o heterogenní skupinu tumorů. <br />
<br />
* GISTy s deficitem sukcynyldehydrogenázy<br />
* GISTy asociované s neurofibromatózou I. typu <br />
* GISTy s BRAF mutací<br />
<br />
== Obrazová galerie ==<br />
<gallery><br />
Soubor:Jejunal GIST.JPG|Endoskopický pohled na GIStom jejuna vyklenující se do lumen.<br />
Soubor:Gastrointestinal Stromal Tumor (GIST) of Stomach.jpg|Řez GISTem žaludku – patrné jsou četné krevní výrony do parenchymu<br />
Soubor:Gastrointestinal stromal tumour - very low mag.jpg|H&E, malé zvětšení<br />
Soubor:Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg|H&E, střední zvětšení<br />
Soubor:Gastrointestinal stromal tumour - very high mag.jpg|H&E, velké zvětšení<br />
</gallery><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Virtuální preparáty ===<br />
{{Virtuální preparát <!--nejsem si jist licencí snímků sklíček, proto je raději nepřebírám--><br />
| ikona1 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url1 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309544947<br />
| popis1 = dívka 13 let, primární tumor, H&E<br />
| zdroj1 = DiagnosticPathology<br />
| ikona2 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url2 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309544804<br />
| popis2 = dívka 15 let, jaterní metastáza, H&E<br />
| zdroj2 = DiagnosticPathology<br />
| ikona3 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url3 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309545002<br />
| popis3 = žena 40 let, jaterní metastáza, H&E<br />
| zdroj3 = DiagnosticPathology<br />
| ikona4 = Gastrointestinal stromal tumour - intermed mag.jpg<br />
| url4 = http://diagnosticpathology.slidepath.com/dih/webViewer.php?snapshotId=1309545056<br />
| popis4 = žena 40 let, LU s metastázou, H&E<br />
| zdroj4 = DiagnosticPathology<br />
}}<br />
* <small>Preparáty jsou součástí dokumentace následujícího článku: {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Otto<br />
| jméno1 = C.<br />
| příjmení2 = Agaimy<br />
| jméno2 = A.<br />
| příjmení3 = Braun<br />
| jméno3 = A.<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Multifocal gastric gastrointestinal stromal tumors (GISTs) with lymph node metastases in children and young adults: a comparative clinical and histomorphological study of three cases including a new case of Carney triad<br />
| časopis = Diagn Pathol.<br />
| rok = 2011<br />
| svazek = 6<br />
| strany = 52<br />
| url = http://www.diagnosticpathology.org/content/6//52<br />
| issn = 1746-1596<br />
}}</small><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Gastrointestinální stromální tumor/PGS]]<br />
* [[Média:GIST staging.pdf|Riziko progrese a staging GISTů]] (tabulka, PDF, jedna strana A4)<br />
* [[Nádory mezenchymové]]<br />
* [[Nádory žaludku]]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Rosai<br />
| jméno1 = Juan<br />
| kolektiv = Eds.<br />
| titul = Ackerman's Surgical Pathology<br />
| svazek = 1<br />
| vydání = 8<br />
| rok = 1996<br />
| vydavatel = Mosby<br />
| místo = St. Louis, MO<br />
| isbn = 0-8016-7004-7}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Hamilton<br />
| jméno1 = Stanley R.<br />
| příjmení2 = Aaltonen<br />
| jméno2 = Lauri A.<br />
| kolektiv = Eds.<br />
| titul = WHO Classification of Tumours<br />
| podnázev = Pathology and Genetics of Tumours of the Digestive Syste,<br />
| vydání = 1<br />
| rok = 2000<br />
| vydavatel = IARC Press<br />
| místo = Lyon<br />
| isbn = 92-832-2410-8<br />
| url = http://www.iarc.fr/en/publications/pdfs-online/pat-gen/bb2/index.php <br />
}} <br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| korporace = WHO<br />
| titul = Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii<br />
| podnázev = česká verze<br />
| vydání = 3<br />
| rok = 2004<br />
| vydavatel = Ústav zdravotnických informací a statistiky<br />
| místo = Praha<br />
| isbn = 80-7280-373-5}} <br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Koh<br />
| jméno1 = J.S.<br />
| příjmení2 = Trent<br />
| jméno2 = J<br />
| příjmení3 = Chen<br />
| jméno3 = L<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Gastrointestinal stromal tumors: Overview of pathologic features, molecular biology, and therapy with imatinib mesylate<br />
| časopis = Histol Histopatol<br />
| rok = 2004<br />
| ročník = 19<br />
| svazek = 2<br />
| strany = 565-574<br />
| issn = 1699-5848}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Doyle<br />
| jméno1 = L.A.<br />
| příjmení2 = Hornick<br />
| jméno2 = J.L.<br />
| článek = Gastrointestinal stromal tumors: From KIT to succinate dehydrogenase<br />
| časopis = Histopathology<br />
| rok = 2014<br />
| ročník = 64<br />
| svazek = 1<br />
| strany = 53-67<br />
| issn = 1365-2559}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| korporace = National Cancer Institute (USA)<br />
| url = http://www.cancer.gov/cancertopics/pdq/treatment/gist/HealthProfessional/page3<br />
| název = Gastrointestinal Stromal Tumors Treatment<br />
| podnázev = Stage Information for Gastrointestinal Stromal Tumors<br />
| citováno = 4/2014<br />
}}<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://gist.registry.cz/index.php reGISTer] – registr pro sběr epidemiologických a klinických dat pacientů s gastrointestinálním stromálním tumorem<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Behazin <br />
| jméno1 = Nancy S. <br />
| název = Medscape<br />
| podnázev = Gastrointestinal Stromal Tumor<br />
| rok = 2013 <br />
| citováno = 2014<br />
| url = http://emedicine.medscape.com/article/179669-overview}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Žabka <br />
| jméno1 = J <br />
| článek = Gastrointestinální stromální tumory <br />
| časopis = Klin Cnkol <br />
| rok = 2011 <br />
| ročník = 24 <br />
| svazek = 3 <br />
| strany = 187-194 <br />
| issn = 0862-495X <br />
| url = http://www.eonkologie.cz/klinicka-onkologie/archiv/2011/53-archiv/2011-3/248-2011-03zabka}} <br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Daum<br />
| jméno1 = O<br />
| příjmení2 = Šíma<br />
| jméno2 = R<br />
| příjmení3 = Michal<br />
| jméno3 = M<br />
| článek = Patologická diagnostika gastrointestinálního stromálního tumoru<br />
| časopis = Onkologie<br />
| rok = 2010<br />
| ročník = 4<br />
| svazek = 1<br />
| strany = 13-17<br />
| issn = 1803-5345<br />
| url = http://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2010/01/04.pdf}}<br />
<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Alport%C5%AFv_syndrom&diff=385676Alportův syndrom2017-06-22T13:31:18Z<p>Martina Ševčíková: /* Příčiny */ pravo</p>
<hr />
<div>{{Infobox - genetická choroba<br />
| název = Alportův syndrom<br />
| obrázek = Alportův_syndrom_sklerotické_glomeruly.jpg<br />
| popisek = Sklerotické renální glomeruly<br />
| klinický obraz = glomerulonefritida ([[nefritický syndrom|nefritický]] nebo [[nefrotický syndrom]]), oboustranné poruchy sluchu a očí (přední lentikonus, makulopatie, zadní polymorfní dystrofie rohovky a rohovkové eroze)<br />
| příčina = strukturální defekt kolagenu IV <ref name="orphanet">{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = orphanet<br />
| url = http://www.orpha.net/consor/cgi-bin/Disease_Search.php?lng=EN&data_id=630&Disease_Disease_Search_diseaseGroup=alport-syndrome&Disease_Disease_Search_diseaseType=Pat&Disease(s)/group%20of%20diseases=Alport-syndrome&title=Alport-syndrome&search=Disease_Search_Simple<br />
| název = Alport syndrome<br />
| citováno = 2015-12-08<br />
}}<br />
</ref><br />
| diagnostika = <br />
| SLG = {{SLG|301050}}<br />
| incidence ve světě = <br />
| prognóza = <br />
| MKN = {{MKN|Q80-Q89|Q87.8}}<br />
| MeSH ID = <br />
| OMIM = {{OMIM|203780}} AR Alportův syndrom, {{OMIM|104200}} AD Alportův syndrom, {{OMIM|301050}} X-vázaný Alportův syndrom<br />
| orphanet = {{Orphanet|ORPHA63|630}}<br />
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000504}}<br />
| Medscape = {{Medscape|238260}}<br />
}}__notoc__<br />
'''Alportův syndrom''' je dědičné onemocnění, při kterém je postižena funkce ledvinových [[nefron#glomerulus|glomerulů]]. Dysfunkce spočívá ve ztenčení bazálních membrán glomerulů kvůli špatné syntéze α-řetězců [[kolagen]]u IV.<br />
<br />
== Příčiny ==<br />
Tento syndrom je nejčastěji způsoben mutací genu pro α5 řetězec [[kolagen]]u IV (nejčastěji mutace genu COL4A5 na [[Chromozom X|X chromozomu]]), méně často mutací genu pro α<sub>3</sub> nebo α<sub>4</sub> řetězec kolagenu IV. Dědičnost může být [[X-vázaná dědičnost|X-vázaná]], [[autosomálně recesivní dědičnost|autosomálně recesivní]] i [[autosomálně dominantní dědičnost|autosomálně dominantní]]. Mutace způsobí tvorbu defektních řetězců, které jsou následně degradovány, nedojde k vytvoření komplexu α<sub>3,4,5</sub> v bazální membráně. Z toho důvodu je bazální membrána více náchylná k proteolýze, což se projeví morfologickými změnami – rozvláknění bazální membrány a střídání jejích rozšířených a zúžených úseků.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! colspan="2" | Mutované geny u Alportova syndromu<br />
|-<br />
! Gen !! Lokus !! Protein !! Dědičnost !! % případů<br />
|- <br />
| COL4A5 || Xq22.3 || řetězec α<sub>5</sub> kolagenu IV || X-vázaná || 80 %<br />
|-<br />
| COL4A3 || 2q36–q37 || řetězec α<sub>3</sub> kolagenu IV || autozomálně recesivní/dominantní || 15 % u AR, 5 % u AD<br />
|-<br />
| COL4A4 || 2q36–q37 || řetězec α<sub>4</sub> kolagenu IV || autosomálně recesivní/dominantní || 15 % u AR, 5 % u AD<br />
|}<br />
<br />
== Důsledky ==<br />
Pro klasický Alportův syndrom je typické postižení funkce ledvin (projevuje se jako [[nefritický syndrom|nefritický]] nebo [[nefrotický syndrom]]). U plně vyvinutého Alportova syndromu (jinak také '''progresivní hereditární nefritida''') se přidávají oboustranné poruchy sluchu a očí.<br />
<br />
K poruchám očí se řadí přední [[lentikonus]] (je prakticky patognomický), [[makulopatie]], [[zadní polymorfní dystrofie rohovky]] a rohovkové eroze.<br />
<br />
Kolagen IV se také vyskytuje v bazální vrstvě epidermis. Zde tento nedostatek nevede k žádným potížím a může být použit k určení diagnózy.<br />
<br />
Jako tzv. '''syndrom tenkých bazálních membrán''' je nazývána mírnější forma X-vázaného Alportova syndromu, mutace genu [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/120070 COL4A3] nebo [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/120131 COL4A4]. Tento syndrom také může být označen pro svou morfologii jako '''neprogresivní hereditární nefritida''' nebo pro svůj projev také jako tzv. '''benigní familiární hematurie'''.<br />
<br />
{{Poznámka | Poznámka: Až donedávna byl také jako genetická varianta Alportova syndromu považován [[Fechtner-Epsteinův syndrom]] (hereditární nefritida, hluchota, katarakty a [[May-Hegglinova anomálie]]). Dnes se už ví, že u tohoto syndromu se jedná o genetickou mutaci genu MYH9 pro těžký řetězec myosinu a již se neřadí k Alportovu syndromu.''}}<br />
<br />
== Diagnostika ==<br />
[[Soubor:Alportův_syndrom_glomerulum_EM.jpg | thumb | right | Elektronová fotografie bazální membrány glomerulu]]<br />
'''Diagnostika''' spočívá ve:<br />
* Fyzikálním vyšetření a anamnéze.<br />
* Detailní rodinné anamnéze a případné analýze moči u blízkých příbuzných.<br />
* Imunohistochemickém vyšetření bazální membrány v renální nebo kožní [[biopsie|biopsii]].<br />
* Vyšetření renální biopsie pomocí elekronového mikroskopu.<br />
* Molekulárně genetickém vyšetření genů COL4A3, COL4A4 a COL4A5.<br />
Pokud lékař objeví '''mikroskopickou hematurii''', je třeba vždy pomýšlet na Alportův syndrom.<br />
<br />
* '''Klinické příznaky podporující podezření na Alportův syndrom:'''<br />
** Renalní – [[mikrohematurie]], [[proteinurie]], [[hypertenze]] a [[renální insuficience]].<br />
** Sluchové – oboustranná ztráta sluchu ve vysokých frekvencích.<br />
** Oční – přední lentikonus (15–20 % případů), [[perimakulární hyperpigmentace]] (30 % případů).<br />
<br />
;Rodinná anamnéza: Často hematurie, hluchota a/nebo terminální fáze renálního selhání.<br />
<br />
* '''Klinické příznaky podporující podezření na syndrom tenkých bazálních membrán:'''<br />
** Přetrvávající hematurie bez renálního selhání jak u postiženého jedince tak v rodinné anamnéze<br />
<br />
== Terapie ==<br />
'''Léčba''' je jen symptomatická a spočívá v korekci krevního tlaku a snížení proteinurie ([[inhibitory ACE]] a/nebo blokátory receptoru pro angiotensin). Jediná možná terapie u terminální fáze renálního selhání při Alportově syndromu je v současné době hemodialýza nebo transplantace ledviny. V budoucnosti se uvažuje o léčení pomocí [[Možnosti a perspektivy genové terapie|genové terapie]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
Toto vrozené onemocnění popsal v roce 1927 doktor Cecil A. Alport díky rodině, ve které se vyskytovali v několika generacích muži postižení současně hluchotou a progredující nefropatií. Na podstatu onemocnění se přišlo až v 70. letech 20. století.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/303630 Článek o genu COL4A5 v databázi OMIM]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7262-494-2<br />
| příjmení1 = Povýšil<br />
| jméno1 = Ctibor<br />
| příjmení2 = Šteiner<br />
| jméno2 = Ivo<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Speciální patologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén :&nbsp;Karolinum<br />
| rok = c2007<br />
| rozsah = 430<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Češka<br />
| jméno1 = Richard<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Interna<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = TRITON<br />
| rok = 2010<br />
| rozsah = 855<br />
| strany = 541-542<br />
| isbn = 978-80-7387423-0<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Kashtan<br />
| jméno1 = Clifford E<br />
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK1207/<br />
| název = Collagen IV-Related Nephropathies<br />
| rok = 28. srpna 2001<br />
| datum_revize = 15. července 2010<br />
| citováno = 2011-03-06<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Patofyziologie]]<br />
[[Kategorie:Genetika]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Nefrologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Syndrom_akutn%C3%AD_dechov%C3%A9_t%C3%ADsn%C4%9B&diff=384717Syndrom akutní dechové tísně2017-06-10T14:21:41Z<p>Martina Ševčíková: /* Klinický obraz */ typo</p>
<hr />
<div>__notoc__<br />
[[Soubor:AARDS_X-ray_cropped.jpg|thumb|Pacient s ARDS]]<br />
'''Syndrom akutní dechové tísně''' (ARDS, a''cute respiratory distress syndrome'', ''adult respiratory distress syndrome'') je akutní forma postižení plic. ARDS je výsledkem '''nepřiměřené zánětlivé reakce''' v plicní tkáni, kterou může vyvolat infekční i neinfekční agens. Během této reakce dochází k poškození plicních alveol, hromadění tekutiny v plicích a prodloužení difuzní dráhy kyslíku. <br />
ARDS se nejčastěji vyskytuje jako následek '''aspirace žaludečního obsahu''', '''těžkého traumatu''', '''plicní infekce''', '''tonutí''' a je klinickou manifestací [[Šok#Plíce|šokové plíce]] <ref name="zdn">{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Zvoníček<br />
| jméno1 = Václav<br />
| url = http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/syndrom-akutni-dechove-tisne-135694<br />
| název = Syndrom akutní dechové tísně<br />
| vydavatel = Zdravotnické noviny<br />
| datum_revize = 2001-05-18<br />
| citováno = 2012-01-27<br />
}}</ref>. <br />
<br />
== Patogeneze ==<br />
Během zánětlivé reakce dochází k poškození alveolů, resp. pneumocytů I. řádu, a navíc selhávají regulační mechanismy, které by měly odstranit přebytečnou tekutinu z alveol. Pro samotnou '''ARDS jsou charakteristické tyto znaky''':<br />
* '''zvýšená propustnost''' plicních kapilár,<br />
* '''akumulace tekutiny''' v parenchymu a alveolech,<br />
* difuzní '''poškození epitelu''' alveolů – tedy [[Pneumocyt I. typu|pneumocytů I. řádu]].<br />
<br />
<br />
Výsledkem těchto změn je '''jednak prodloužení difuzní dráhy''' pro krevní plyny, jednak přítomnost '''tekutiny v plicích. '''Ta navíc obsahuje i bílkoviny. Od samotného plicního edému se ARDS odlišuje právě přítomnost bílkovin ve vyfiltrované tekutině. Plíce jsou těžké a edematózní. Navíc je v plicích přítomný i hemoragický exsudát. <br />
<br />
== Klinický obraz ==<br />
Pro syndrom akutní dechové tísně jsou charakteristické:<br />
# [[dušnost]],<br />
# [[tachypnoe]],<br />
# [[hypoxemie]]<ref name="zdn" />.<br />
<br />
{{Cave|}} Nejzávažnějším symptomem je '''hypoxémie''', která neodpovídá na léčbu kyslíkem a její rozsah rozhoduje o osudu nemocného.<br />
<br />
'''Mortalita''' ARDS je 30–60 %. Pacient umírá nejčastěji pod obrazem [[sepse]] a [[MODS|multiorgánového selhání (MODS)]].<br />
<br />
== Diagnóza ==<br />
Diagnózu určujeme na základě RTG snímku plic, hypoxémie, snížení poddajnosti plic a nepřítomnosti zvýšeného tlaku v levé předsíni, resp. normálního tlaku v zaklínění, který svědčí pro to, že není zvýšen postkapilární plicní tlak.<br />
<br />
<br />
{{Cave|Je třeba odlišovat ARDS od [[Syndrom dechové tísně (pediatrie)|syndromu dechové tísně nedonošenců]] způsobeného nedostatkem [[surfaktant]]u.}}<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Šok]]<br />
* [[Syndrom dechové tísně (pediatrie)]]<br />
* [[Pneumonie (pediatrie)]] | [[Pneumonie bez typického RTG nálezu]] | [[Pneumonie kojenců]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [[Wikipedia:ARDS]] (anglicky)<br />
<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-0615-6<br />
| příjmení1 = Nečas<br />
| jméno1 = Emanuel<br />
| příjmení2 = Šulc<br />
| jméno2 = Karel<br />
| příjmení3 = Vokurka<br />
| jméno3 = Martin<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 0<br />
}} <noinclude><br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Anesteziologie]]<br />
[[Kategorie:Neodkladná medicína]]<br />
[[Kategorie:Pneumologie]]<br />
[[Kategorie:Patofyziologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Syndrom_akutn%C3%AD_dechov%C3%A9_t%C3%ADsn%C4%9B&diff=384716Syndrom akutní dechové tísně2017-06-10T14:19:59Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>__notoc__<br />
[[Soubor:AARDS_X-ray_cropped.jpg|thumb|Pacient s ARDS]]<br />
'''Syndrom akutní dechové tísně''' (ARDS, a''cute respiratory distress syndrome'', ''adult respiratory distress syndrome'') je akutní forma postižení plic. ARDS je výsledkem '''nepřiměřené zánětlivé reakce''' v plicní tkáni, kterou může vyvolat infekční i neinfekční agens. Během této reakce dochází k poškození plicních alveol, hromadění tekutiny v plicích a prodloužení difuzní dráhy kyslíku. <br />
ARDS se nejčastěji vyskytuje jako následek '''aspirace žaludečního obsahu''', '''těžkého traumatu''', '''plicní infekce''', '''tonutí''' a je klinickou manifestací [[Šok#Plíce|šokové plíce]] <ref name="zdn">{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Zvoníček<br />
| jméno1 = Václav<br />
| url = http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/syndrom-akutni-dechove-tisne-135694<br />
| název = Syndrom akutní dechové tísně<br />
| vydavatel = Zdravotnické noviny<br />
| datum_revize = 2001-05-18<br />
| citováno = 2012-01-27<br />
}}</ref>. <br />
<br />
== Patogeneze ==<br />
Během zánětlivé reakce dochází k poškození alveolů, resp. pneumocytů I. řádu, a navíc selhávají regulační mechanismy, které by měly odstranit přebytečnou tekutinu z alveol. Pro samotnou '''ARDS jsou charakteristické tyto znaky''':<br />
* '''zvýšená propustnost''' plicních kapilár,<br />
* '''akumulace tekutiny''' v parenchymu a alveolech,<br />
* difuzní '''poškození epitelu''' alveolů – tedy [[Pneumocyt I. typu|pneumocytů I. řádu]].<br />
<br />
<br />
Výsledkem těchto změn je '''jednak prodloužení difuzní dráhy''' pro krevní plyny, jednak přítomnost '''tekutiny v plicích. '''Ta navíc obsahuje i bílkoviny. Od samotného plicního edému se ARDS odlišuje právě přítomnost bílkovin ve vyfiltrované tekutině. Plíce jsou těžké a edematózní. Navíc je v plicích přítomný i hemoragický exsudát. <br />
<br />
== Klinický obraz ==<br />
Pro syndrom akutní dechové tísně jsou charakteristické:<br />
# [[dušnost]],<br />
# [[tachypnoe]],<br />
# [[hypoxemie]].<ref name="zdn" />.<br />
<br />
{{Cave|}} Nejzávažnějším symptomem je '''hypoxémie''', která neodpovídá na léčbu kyslíkem a její rozsah rozhoduje o osudu nemocného.<br />
<br />
'''Mortalita''' ARDS je 30–60 %. Pacient umírá nejčastěji pod obrazem [[sepse]] a [[MODS|multiorgánového selhání (MODS)]].<br />
<br />
== Diagnóza ==<br />
Diagnózu určujeme na základě RTG snímku plic, hypoxémie, snížení poddajnosti plic a nepřítomnosti zvýšeného tlaku v levé předsíni, resp. normálního tlaku v zaklínění, který svědčí pro to, že není zvýšen postkapilární plicní tlak.<br />
<br />
<br />
{{Cave|Je třeba odlišovat ARDS od [[Syndrom dechové tísně (pediatrie)|syndromu dechové tísně nedonošenců]] způsobeného nedostatkem [[surfaktant]]u.}}<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Šok]]<br />
* [[Syndrom dechové tísně (pediatrie)]]<br />
* [[Pneumonie (pediatrie)]] | [[Pneumonie bez typického RTG nálezu]] | [[Pneumonie kojenců]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [[Wikipedia:ARDS]] (anglicky)<br />
<br />
=== Zdroj ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-0615-6<br />
| příjmení1 = Nečas<br />
| jméno1 = Emanuel<br />
| příjmení2 = Šulc<br />
| jméno2 = Karel<br />
| příjmení3 = Vokurka<br />
| jméno3 = Martin<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2006<br />
| rozsah = 0<br />
}} <noinclude><br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Anesteziologie]]<br />
[[Kategorie:Neodkladná medicína]]<br />
[[Kategorie:Pneumologie]]<br />
[[Kategorie:Patofyziologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Analytick%C3%A9_studie&diff=375211Analytické studie2017-01-31T19:06:30Z<p>Martina Ševčíková: /* Etické problémy epidemiologických studií */ typo</p>
<hr />
<div>'''Analytické studie''' jsou pozorovací, prověřují hypotézy (vyplývající z výsledků [[Deskriptivní studie|deskriptivních studií]]) a tím objasňují vztah příčiny a následku.<br />
<br />
Analytické studie jsou observační studie, které jsou zaměřeny na objektivní prověření a posouzení − analýzu − příčinných vztahů mezi expozicí potenciálním determinantům nemocí (rizikové faktory) a následným onemocněním. Jsou také zaměřeny na testování hypotéz, které vyplynuly z deskriptivní fáze epidemiologického vyšetření. <br />
<br />
Tyto studie vyžadují práci se dvěma kvalitativně odlišnými soubory: <br />
# studovaný soubor − vybraná skupina lidí se sledovaným znakem (nemoc, expozice rizikovému faktoru, biologickému agens…),<br />
# kontrolní soubor − vybraná skupina lidí, která je identická se sledovanou skupinou v základních epidemiologických charakteristikách. Slouží k porovnání se sledovanou skupinou, které umožňuje statistické testování získaných údajů a objektivní posouzení sledovaných příčinných souvislostí (vztahů).<br />
<br />
Základem každého šetření jsou tedy 2 kvalitativně odlišné soubory. U každého souboru musí být splněny 3 podmínky reprezentativnosti: <br />
# homogenita − všichni jedinci musí mít základní charakteristiky stejné (jde o pojem relativní),<br />
# náhodnost výběru − všichni musí mít stejnou pravděpodobnost být vybráni,<br />
# dostatečné rozměry souboru − dostatečný počet pozorování v souboru, který je nepřímo závislý na očekávané četnosti sledovaného jevu.<br />
<br />
== Dělení analytických studií podle metody ==<br />
=== Studie kohortové (prospektivní) ===<br />
Je zde porovnávána incidence nemoci (následku). Postupujeme zde od příčiny (expozice suspektnímu faktoru) k následku (nemoc), přičemž hledáme odpověď na otázku, zda vystavení suspektnímu faktoru (příčina) vyvolá nemoc (následek). <br />
<br />
Př: zjišťování vztahu kouření a [[karcinom plic|karcinomu (dále ca) plic]] − studovaný soubor tvoří kuřáci (exponovaná skupina), kontrolní nekuřáci (neexponovaná skupina). Primárně tedy vybíráme exponovanou a neexponovanou populaci. <br />
<br />
;Výhody: přesnost, spolehlivost, objektivita; mohou posoudit i vícečetné následky jediné expozice.<br />
;Nevýhody: finanční a časová náročnost, nejsou vhodné pro studium vzácných onemocnění<br />
<br />
=== Studie případů a kontrol (retrospektivní) ===<br />
Je zde porovnávána prevalence rizikového faktoru (expozice). Postupujeme od následku k příčině, přičemž hledáme odpověď na otázku, zda sledovaná nemoc byla vyvolána suspektním faktorem.<br />
<br />
Př: vztah [[kouření]] – ca plic. Zde vybíráme z jednoznačně definované zdrojové populace (např. pacienti jednoho zdravotnického zařízení) primárně osoby nemocné s ca plic (sledovaný soubor) a osoby bez ca plic (kontrol. soubor) a vyšetřujeme podíl kuřáků v sledovaném i kontrolním souboru. <br />
<br />
;Výhody: relativně rychlé, levné, možnost rychlého zopakování; vhodné pro studium vzácných onem.; vhodné pro chron. onem. a pro nemoce s dlouhou latencí; možnost sledování i více rizikových faktorů u jedné nemoci.<br />
;Nevýhody: nutnost spoléhat na lidskou paměť – tj. problematické retrospektivní hodnocení expozice suspektnímu faktoru; vysoké riziko selekčního bias (= systematické chyby výběru) – tzn. nutná je jednoznačná definice zdrojové populace (ze které se vybírá nejen sledovaný, ale i kontrolní soubor)<br />
<br />
=== Dollova kohorta 40 tis britských lékařů ===<br />
Do epidemiologie přispěl obrovským dílem '''Sir William Richard Shaboe Doll''' (1912–2005), britský fyziolog, který se stal jedním z nejznámějších epidemiologů 20. století, protože byl průkopníkem ve výzkumu a hledání vztahu mezi kouřením a problémy se zdravím u kuřáků. Spolu s '''Ernstem Wynderem, Bradfordem Hillem a Evartsem Grahamem''' je ceněn jako první vědec, který prokázal prospektivní studií se 40 000 britskými lékaři, které měl velmi dobře seřazené a dlouhodobě s nimi udržoval kontakt a získával údaje důležité pro tuto studii, že kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu ca plic a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výjimečné na jeho studii je, že běžela víc než padesát let a Sir Doll se dožil taky jejího ukončení a zhodnocení. Taky zjistil kauzalitu mezi radioaktivním zářením a [[leukemie]]mi, azbestózou a plicní rakovinou, alkoholem a rakovinou prsu.<br />
<br />
''“Death in old age is inevitable but death before old age is not.”'' Richard Doll<br />
<br />
== Dělení analytických studií z hlediska časového postupu jednotlivých sledování ==<br />
=== Prospektivní ===<br />
Začínají v přítomnosti a směrují do budoucnosti, vždy u nich postupujeme od příčiny k následku, jsou to tedy v podstatě '''studie [[Kohorta|kohortové]]'''<br />
<br />
=== Retrospektivní ===<br />
Zkoumají události, které se staly v minulosti, jsou to v podstatě '''studie případů a kontrol'''. Časovou posloupnost ale nelze brát doslovně. Máme-li k dispozici spolehlivou dokumentaci o expozici (příčina) a zdravotních důsledcích (následek), je možné i prospektivní studii zpracovat jako retrospektivní, pak mluvíme o '''prospektivní studii v minulosti''' (kohortové retrospektivní studie, historická kohorta, retrospektivní kohorta)<br />
<br />
=== Jiné ===<br />
'''Longitudinální''' studie (dlouhodobé sledování) x '''průřezové''' (prevalenční) studie (jednorázově, nemusí mít kontr. soubor)<br />
<br />
Do analytických studií patří i tzv. '''ekologické studie'''. Je důležité si uvědomit, čím se ekologické studie liší od ostatních typů studií. Zatímco ve všech ostatních studiích je základní jednotkou analýzy jednotlivec, v ekologických studiích je to skupina osob, např. populace měst nebo krajin. '''Cílem''' ekologických studií je vliv prostředí na zdravotní stav jedince, což je ale velmi komplexní problematika. <br />
<br />
== Interpretace výsledků epidemiologických studií ==<br />
''Vizte článek [http://www.vesmir.cz/clanek/epidemiologie-a-vliv-znecisteni-prostredi-na-zdravotni-stav Bobák M, Moldan B: Epidemiologie a vliv znečištění prostředí na zdravotní stav, kapitola Interpretace výsledků epidemiologických studií].<br />
<br />
==Etické problémy epidemiologických studií==<br />
Epidemiologické studie se potýkají s mnoha etickými otázkami. Vždy je potřeba zvážit všechny etické důsledky provedení studie (i případné důsledky neprovedení studie). <br />
* autorství ani sponzorství studie by nemělo ovlivnit hodnocení kvality studie včetně rozhodování o publikaci výsledků<br />
* od všech účastníků studie je nutno podle možností zajistit '''informovaný souhlas''' a srozumitelně a jednoznačně je informovat o studii<br />
* vždy je nezbytné postupovat podle zásad "'''primum non nocere'''" – tedy vyhnout se jakémukoli poškození jednotlivce<br />
* studie musí respektovat '''dobrovolnost''' účastníků a umožnit jim kdykoli ze studie odstoupit<br />
* odborníci musí zajistit spolehlivou '''ochranu osobních údajů účastníků'''<br />
* finanční odměna pro účastníka by vždy měla být pouze '''náhradou''' – za čas investovaný do studie, dále cestovní výlohy, atd<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-246-2025-1<br />
| příjmení1 = Tuček<br />
| jméno1 = Milan<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Hygiena a epidemiologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 2012<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Genetika]]<br />
[[Kategorie:Epidemiologie]]<br />
[[Kategorie:Zdravotnická statistika]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Krevn%C3%AD_plazma&diff=375170Krevní plazma2017-01-31T09:45:00Z<p>Martina Ševčíková: /* Složení */ typo</p>
<hr />
<div>__noTOC__<br />
'''Krevní plazma''' je nažloutlý, slabě zásaditý roztok [[Plazmatické bílkoviny|bílkovin]], [[elektrolyt]]ů a malých organických molekul. Její objem odpovídá 5 %<ref name="Trojan">{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-247-0512-5<br />
| příjmení1 = Trojan<br />
| jméno1 = Stanislav<br />
| příjmení2 = et al.<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 4<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2003<br />
| rozsah = 772<br />
| strany = 111-113<br />
}}<br />
</ref> tělesné hmotnosti. Tvoří přibližne 55 %<ref name="Trojan"/> objemu krve a 25 %<ref name="Trojan"/> objemu [[Extracelulární tekutina|extracelulární tekutiny]]. Není uzavřená pouze v extracelulárním prostoru, ale dochází k její výměně s [[Intracelulární tekutina|intracelulární tekutinou]] – za jednu minutu se vymění 70 %<ref name="Trojan"/> krevní plasmy.<br />
<br />
'''Základní parametry krevní plazmy''' <ref name="Trojan"/><br />
<br />
{| class = "wikitable" | width="650px"<br />
! width="120px" | Parametr<br />
! width="120px" | Hodnota<br />
|-<br />
|Objem || 2,8–3,5 litru<br />
|-<br />
|pH || 7,4 ± 0,04<br />
|-<br />
|Osmolalita || 280–300 mosm/l<br />
|-<br />
|Osmotický tlak || 5150 mmHg<br />
|}<br />
== Složení ==<br />
[[Soubor:Složení plasmy.jpg|thumb|280px|right|Složení plasmy]]<br />
Krevní plasma se skládá z vody (93 %) a z rozpuštěných látek. Rozpuštěné látky v krevní plazmě můžeme dělit na organické (6 %) a anorganické (1 %). <ref name="Kittnar">{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3068-4<br />
| příjmení1 = Kittnar<br />
| jméno1 = Otomar<br />
| příjmení2 = et al.<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 790<br />
| strany = 121<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
=== Anorganické látky <ref name="Trojan"/>===<br />
{| class = "wikitable" | width="650px"<br />
!|<br />
! width="120px" | Látka<br />
! width="120px" | Koncentrace <br />
! width="410px" | Význam<br />
|-<br />
! rowspan="6" | Kationty<br />
| [[Sodík]] || 136–148 mmol/l || Pro udržení stálého [[osmotický tlak|osmotického tlaku]], objemu a [[pH]] [[Extracelulární tekutina|ECT]].<br />
|-<br />
| [[Draslík]] || 3,7–5,0 mmol/l || Pro excitabilitu nervů a svalů (hlavně [[myokard]]u); hlavní kationt [[Intracelulární tekutina|ICT]].<br />
|-<br />
| [[Vápník]] || 2,15–2,61 mmol/l || Vyskytuje se přibližně z jedné poloviny ionizovaný (biologicky aktivní) a z druhé poloviny neionizovaný (vázaný na bílkoviny krevní plazmy) <br /> Pro nervosvalový přenos, stažitelnost srdečního svalu, srážení krve. Ovlivňuje propustnost buněčných membrán.<br />
|-<br />
| [[Hořčík]] || 0,66–0,94 mmol/l || Má tlumivé účinky na nervovou dráždivost; pro aktivitu [[enzym]]ů.<br />
|- <br />
| [[Železo]] muži <br /> [[Železo]] ženy || 12–27 μmol/l <br /> 10–24 μmol/l || Pro tvorbu [[Hemoglobin a jeho deriváty (LF MU)|Hb]] v [[kostní dřeň|kostní dřeni]]; součást enzymů uplatňujících se při biologických oxidacích.<br />
|-<br />
| [[Měď]] || 12–22 μmol/l || Součást některých enzymů; význam pro [[Erytropoeza|krvetvorbu]].<br />
|-<br />
! rowspan="4" | Anionty<br />
| [[Chloridy]] || 95–110 mmol/l || S Na<sup>+</sup> se podílí na udržování osmolality, stálého objemu a pH ECT; <br /> Pro tvorbu HCl žaludeční šťávy.<br />
|-<br />
| Hydrogen-karbonát <br /> [HCO<sub>3</sub>]<sup>-</sup> || 22–26 mmol/l || Pro transport CO<sub>2</sub> + součást nárazníkové soustavy ([[pufr]]ů); <br /> Pro udržování pH ECT; nestálý, snadno zaniká a snadno se tvoří.<br />
|-<br />
| Anorganický fosfor || 0,6–1,4 mmol/l ||Součást nárazníkové soustavy (pufrů); udržuje pH ECT.<br />
|-<br />
| [[Jód]] || 276–630 μmol/l || Pro tvorbu hormonů [[Štítná žláza|štítné žlázy]].<br />
|}<br />
<br />
=== Organické látky <ref name = "Trojan"/>===<br />
==== Bílkoviny ====<br />
{{Podrobnosti|Plazmatické bílkoviny}}<br />
{{Dobrý příklad|Celkové množství: 60–80 g/l}}<br />
<br />
{| class = "wikitable" | width="650px"<br />
! width="160px" | Kategorie<br />
! width="160px" | Bílkovina<br />
! width="80px" | Průměrná <br /> koncentrace <br /> (g/l) <br />
! width="410px" | Význam<br />
|-<br />
! rowspan="4"|Oddělené<br />
| Prealbumin || 0,3 || Transport [[Vyšetření funkce štítné žlázy#Hormony štítné žlázy|tyroxinu a trijodtyroninu]], [[vitamin A|vit A]].<br />
|-<br />
| [[Albumin]] || 42 || [[Onkotický tlak]]; transport MK, [[bilirubin]]u, léků; sekundární nosič pro [[hem]], tyroxin, [[kortizol]]; reverzibilní bílkovina.<br />
|-<br />
| [[Lipoproteiny|Apolipoproteiny]] (globuliny) || 4–9 || Transport triacylglycerolů, fosfolipidů, [[cholesterol]]u.<br />
|-<br />
| [[Fibrinogen]] || 4 || [[Hemokoagulace|Srážení krve]]<br />
|-<br />
! rowspan="8'"| α-globuliny<br />
| Transkortin (α1-globulin) || 0,04 || transport [[kotrizolkortizolu]]<br />
|-<br />
| Transkobalamin || 94 x 10<sup>-8</sup> || Transport [[Vitamin B12|vitaminu B12]].<br />
|-<br />
| [[Antitrypsin|α1-antitrypsin]] || 2,5 || Inhibice proteináz ([[trypsin]]u, [[chymotrypsin]]u).<br />
|-<br />
| Protein vázající kovy<br /> (α1-globulin) || 0,055 || Transport barya, stroncia, niklu.<br />
|-<br />
| [[Antitrombin III]] (α2-globulin) || 0,2 || Inhibice [[trombin]]u.<br />
|-<br />
| α2-makroglobulin || 2,5 || Inhibice plazminu a proteináz; nosič některých [[cytokin]]ů a [[hormon]]ů.<br />
|-<br />
| [[Haptoglobin]] (α2-globulin) || 0,4–1,8 || Váže Hb uvolněný při intravaskulárním rozpadu [[erytrocyt]]ů.<br />
|-<br />
| Ceruloplazmin <br /> (α2-globulin) || 0,35 || Transport mědi; enzym ferroxidáza.<br />
|-<br />
! rowspan="2"| β-globuliny<br />
| Hemopexin (β1-globulin) || 0,7 || Váže [[hem]] (z Hb).<br />
|-<br />
| Transferin (β1-globulin) || 2,9 || Transport železa.<br />
|-<br />
! rowspan =''1'' | γ-globuliny<br />
| [[Imunoglobuliny]] || 15–16 || [[Protilátky]]<br />
|}<br />
==== Ostatní ====<br />
{| class = "wikitable sortable" | width="650px"<br />
! width="190px" | Látka<br />
! width="135px" | Koncentrace <br />
|- <br />
| [[Glukóza]] || 3,3–6,1 mmol/l <br />
|- <br />
| [[Aminokyseliny]] || 2,3–3,9 mmol/l <br />
|- <br />
| [[Urea|Močovina]] || 3,0–7,6 mmol/l<br />
|-<br />
| [[Lipidy]] (celková lipémie) || 4–9 g/l<br />
|-<br />
| [[Lipidy#Triacylglyceroly|Triacylglyceroly]] || 0,5–1,8 mmol/l<br />
|-<br />
| [[Fosfolipidy]] || 1,8–2,5 g/l<br />
|- <br />
| [[Kreatinin]] || 55–110 μmol/l <br />
|-<br />
| [[Cholesterol]] (celkový) || 3,5–5,2 mmol/l<br />
|- <br />
| [[Bilirubin]] || 3,3–18,0 μmol/l<br />
|- <br />
|[[Laktát]] || 0,55–2,22 mmol/l <br />
|}<br />
<br />
== Funkce ==<br />
* Udržování objemu plazmy;<br />
* transportní funkce;<br />
* udržování izohydrie;<br />
* nutriční význam;<br />
* [[Proteolytický|proteolytické]] systémy;<br />
* plazmatické inhibitory [[Proteáza|proteáz]];<br />
* obrana organizmu proti infekci.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Krevní elementy]]<br />
* [[Odběry krve na vyšetření]]<br />
* [[Krevní obraz]]<br />
* [[Hemokoagulace]] ▪ [[Vyšetření krevní srážlivosti]] ▪ [[Vyšetření krvácivosti]] ▪ [[Sedimentace erytrocytů]]<br />
* [[Biochemická analýza krve]] ▪ [[Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy]]<br />
* [[Hemokultura]] ▪ [[C-reaktivní protein|CRP]] ▪ [[Prokalcitonin|PCT]]<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [[wikipedia:en:Blood plasma|Blood plasma (anglická wikipedie)]]<br />
* [[wikipedia:cs:Krevní plazma|Krevní plazma (česká wikipedie)]]<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Použitá literatura ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Trojan<br />
| jméno1 = Stanislav<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 4., přeprac. a uprav<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2003<br />
| rozsah = 772<br />
| isbn = 80-247-0512-5<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3068-4<br />
| příjmení1 = Kittnar<br />
| jméno1 = Otomar<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 790<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Fyziologie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Krevn%C3%AD_plazma&diff=375169Krevní plazma2017-01-31T09:44:22Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>__noTOC__<br />
'''Krevní plazma''' je nažloutlý, slabě zásaditý roztok [[Plazmatické bílkoviny|bílkovin]], [[elektrolyt]]ů a malých organických molekul. Její objem odpovídá 5 %<ref name="Trojan">{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-247-0512-5<br />
| příjmení1 = Trojan<br />
| jméno1 = Stanislav<br />
| příjmení2 = et al.<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 4<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2003<br />
| rozsah = 772<br />
| strany = 111-113<br />
}}<br />
</ref> tělesné hmotnosti. Tvoří přibližne 55 %<ref name="Trojan"/> objemu krve a 25 %<ref name="Trojan"/> objemu [[Extracelulární tekutina|extracelulární tekutiny]]. Není uzavřená pouze v extracelulárním prostoru, ale dochází k její výměně s [[Intracelulární tekutina|intracelulární tekutinou]] – za jednu minutu se vymění 70 %<ref name="Trojan"/> krevní plasmy.<br />
<br />
'''Základní parametry krevní plazmy''' <ref name="Trojan"/><br />
<br />
{| class = "wikitable" | width="650px"<br />
! width="120px" | Parametr<br />
! width="120px" | Hodnota<br />
|-<br />
|Objem || 2,8–3,5 litru<br />
|-<br />
|pH || 7,4 ± 0,04<br />
|-<br />
|Osmolalita || 280–300 mosm/l<br />
|-<br />
|Osmotický tlak || 5150 mmHg<br />
|}<br />
== Složení ==<br />
[[Soubor:Složení plasmy.jpg|thumb|280px|right|Složení plasmy]]<br />
Krevní plasma se skládá z vody (93%) a z rozpuštěných látek. Rozpuštěné látky v krevní plazmě můžeme dělit na organické (6%) a anorganické (1%). <ref name="Kittnar">{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3068-4<br />
| příjmení1 = Kittnar<br />
| jméno1 = Otomar<br />
| příjmení2 = et al.<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 790<br />
| strany = 121<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
=== Anorganické látky <ref name="Trojan"/>===<br />
{| class = "wikitable" | width="650px"<br />
!|<br />
! width="120px" | Látka<br />
! width="120px" | Koncentrace <br />
! width="410px" | Význam<br />
|-<br />
! rowspan="6" | Kationty<br />
| [[Sodík]] || 136–148 mmol/l || Pro udržení stálého [[osmotický tlak|osmotického tlaku]], objemu a [[pH]] [[Extracelulární tekutina|ECT]].<br />
|-<br />
| [[Draslík]] || 3,7–5,0 mmol/l || Pro excitabilitu nervů a svalů (hlavně [[myokard]]u); hlavní kationt [[Intracelulární tekutina|ICT]].<br />
|-<br />
| [[Vápník]] || 2,15–2,61 mmol/l || Vyskytuje se přibližně z jedné poloviny ionizovaný (biologicky aktivní) a z druhé poloviny neionizovaný (vázaný na bílkoviny krevní plazmy) <br /> Pro nervosvalový přenos, stažitelnost srdečního svalu, srážení krve. Ovlivňuje propustnost buněčných membrán.<br />
|-<br />
| [[Hořčík]] || 0,66–0,94 mmol/l || Má tlumivé účinky na nervovou dráždivost; pro aktivitu [[enzym]]ů.<br />
|- <br />
| [[Železo]] muži <br /> [[Železo]] ženy || 12–27 μmol/l <br /> 10–24 μmol/l || Pro tvorbu [[Hemoglobin a jeho deriváty (LF MU)|Hb]] v [[kostní dřeň|kostní dřeni]]; součást enzymů uplatňujících se při biologických oxidacích.<br />
|-<br />
| [[Měď]] || 12–22 μmol/l || Součást některých enzymů; význam pro [[Erytropoeza|krvetvorbu]].<br />
|-<br />
! rowspan="4" | Anionty<br />
| [[Chloridy]] || 95–110 mmol/l || S Na<sup>+</sup> se podílí na udržování osmolality, stálého objemu a pH ECT; <br /> Pro tvorbu HCl žaludeční šťávy.<br />
|-<br />
| Hydrogen-karbonát <br /> [HCO<sub>3</sub>]<sup>-</sup> || 22–26 mmol/l || Pro transport CO<sub>2</sub> + součást nárazníkové soustavy ([[pufr]]ů); <br /> Pro udržování pH ECT; nestálý, snadno zaniká a snadno se tvoří.<br />
|-<br />
| Anorganický fosfor || 0,6–1,4 mmol/l ||Součást nárazníkové soustavy (pufrů); udržuje pH ECT.<br />
|-<br />
| [[Jód]] || 276–630 μmol/l || Pro tvorbu hormonů [[Štítná žláza|štítné žlázy]].<br />
|}<br />
<br />
=== Organické látky <ref name = "Trojan"/>===<br />
==== Bílkoviny ====<br />
{{Podrobnosti|Plazmatické bílkoviny}}<br />
{{Dobrý příklad|Celkové množství: 60–80 g/l}}<br />
<br />
{| class = "wikitable" | width="650px"<br />
! width="160px" | Kategorie<br />
! width="160px" | Bílkovina<br />
! width="80px" | Průměrná <br /> koncentrace <br /> (g/l) <br />
! width="410px" | Význam<br />
|-<br />
! rowspan="4"|Oddělené<br />
| Prealbumin || 0,3 || Transport [[Vyšetření funkce štítné žlázy#Hormony štítné žlázy|tyroxinu a trijodtyroninu]], [[vitamin A|vit A]].<br />
|-<br />
| [[Albumin]] || 42 || [[Onkotický tlak]]; transport MK, [[bilirubin]]u, léků; sekundární nosič pro [[hem]], tyroxin, [[kortizol]]; reverzibilní bílkovina.<br />
|-<br />
| [[Lipoproteiny|Apolipoproteiny]] (globuliny) || 4–9 || Transport triacylglycerolů, fosfolipidů, [[cholesterol]]u.<br />
|-<br />
| [[Fibrinogen]] || 4 || [[Hemokoagulace|Srážení krve]]<br />
|-<br />
! rowspan="8'"| α-globuliny<br />
| Transkortin (α1-globulin) || 0,04 || transport [[kotrizolkortizolu]]<br />
|-<br />
| Transkobalamin || 94 x 10<sup>-8</sup> || Transport [[Vitamin B12|vitaminu B12]].<br />
|-<br />
| [[Antitrypsin|α1-antitrypsin]] || 2,5 || Inhibice proteináz ([[trypsin]]u, [[chymotrypsin]]u).<br />
|-<br />
| Protein vázající kovy<br /> (α1-globulin) || 0,055 || Transport barya, stroncia, niklu.<br />
|-<br />
| [[Antitrombin III]] (α2-globulin) || 0,2 || Inhibice [[trombin]]u.<br />
|-<br />
| α2-makroglobulin || 2,5 || Inhibice plazminu a proteináz; nosič některých [[cytokin]]ů a [[hormon]]ů.<br />
|-<br />
| [[Haptoglobin]] (α2-globulin) || 0,4–1,8 || Váže Hb uvolněný při intravaskulárním rozpadu [[erytrocyt]]ů.<br />
|-<br />
| Ceruloplazmin <br /> (α2-globulin) || 0,35 || Transport mědi; enzym ferroxidáza.<br />
|-<br />
! rowspan="2"| β-globuliny<br />
| Hemopexin (β1-globulin) || 0,7 || Váže [[hem]] (z Hb).<br />
|-<br />
| Transferin (β1-globulin) || 2,9 || Transport železa.<br />
|-<br />
! rowspan =''1'' | γ-globuliny<br />
| [[Imunoglobuliny]] || 15–16 || [[Protilátky]]<br />
|}<br />
==== Ostatní ====<br />
{| class = "wikitable sortable" | width="650px"<br />
! width="190px" | Látka<br />
! width="135px" | Koncentrace <br />
|- <br />
| [[Glukóza]] || 3,3–6,1 mmol/l <br />
|- <br />
| [[Aminokyseliny]] || 2,3–3,9 mmol/l <br />
|- <br />
| [[Urea|Močovina]] || 3,0–7,6 mmol/l<br />
|-<br />
| [[Lipidy]] (celková lipémie) || 4–9 g/l<br />
|-<br />
| [[Lipidy#Triacylglyceroly|Triacylglyceroly]] || 0,5–1,8 mmol/l<br />
|-<br />
| [[Fosfolipidy]] || 1,8–2,5 g/l<br />
|- <br />
| [[Kreatinin]] || 55–110 μmol/l <br />
|-<br />
| [[Cholesterol]] (celkový) || 3,5–5,2 mmol/l<br />
|- <br />
| [[Bilirubin]] || 3,3–18,0 μmol/l<br />
|- <br />
|[[Laktát]] || 0,55–2,22 mmol/l <br />
|}<br />
== Funkce ==<br />
* Udržování objemu plazmy;<br />
* transportní funkce;<br />
* udržování izohydrie;<br />
* nutriční význam;<br />
* [[Proteolytický|proteolytické]] systémy;<br />
* plazmatické inhibitory [[Proteáza|proteáz]];<br />
* obrana organizmu proti infekci.<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Krevní elementy]]<br />
* [[Odběry krve na vyšetření]]<br />
* [[Krevní obraz]]<br />
* [[Hemokoagulace]] ▪ [[Vyšetření krevní srážlivosti]] ▪ [[Vyšetření krvácivosti]] ▪ [[Sedimentace erytrocytů]]<br />
* [[Biochemická analýza krve]] ▪ [[Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy]]<br />
* [[Hemokultura]] ▪ [[C-reaktivní protein|CRP]] ▪ [[Prokalcitonin|PCT]]<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [[wikipedia:en:Blood plasma|Blood plasma (anglická wikipedie)]]<br />
* [[wikipedia:cs:Krevní plazma|Krevní plazma (česká wikipedie)]]<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Použitá literatura ===<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Trojan<br />
| jméno1 = Stanislav<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 4., přeprac. a uprav<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing, a.s<br />
| rok = 2003<br />
| rozsah = 772<br />
| isbn = 80-247-0512-5<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3068-4<br />
| příjmení1 = Kittnar<br />
| jméno1 = Otomar<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Lékařská fyziologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 790<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Fyziologie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:Lid%C3%A9&diff=374994Fórum:Lidé2017-01-24T09:09:04Z<p>Martina Ševčíková: aktualozace</p>
<hr />
<div><!-- <br />
NÁVOD NA POUŽITÍ:<br />
<br />
Obsah:<br />
1) Snažte se, aby text byl konstatováním faktů a z nich si čtenář utvořil svůj dojem. <br />
2) Text by měl čtenáře inspirovat ke kliknutí na téma, na které by se jinak třeba nepodíval. Vkládejte proto do textu prolinky na zajímavá témata. <br />
<br />
Forma:<br />
Pokud chcete přidat zprávu, vložte nový řádek se svislítkem, dalším číslem a rovnítkem podle vzoru:<br />
|1 =<br />
<br />
Pod tento kód již zadejte text. Na konci této stránky musí zůstat dvojité složené závorky. Pak zvětšete číslo v prvním řádku za slůvkem "mod" o jedna. Při každém obnovení cache se zobrazí nová náhodně vybraná zpráva z tipů.<br />
<br />
Vkládané medailonky mají kromě zviditelnění lidí za projektem sloužit jako rozcestník na místa, kam by se jinak čtenář nevypravil, proto prosím vkládejte odkazy na zajímavá témata! <br />
--><br />
{{#switch: {{#expr: ({{#time:U}} mod 25)}}<br />
<br />
|0 =<br />
[[Soubor:David.Mirth.jpg|30px|left|link=Uživatel:David.Mirth|David Novotný]] '''David Novotný''' je medik, klavírista, snowboardový instruktor a administrátor WikiSkript. Nejčastěji se zde věnuje spolupráci s učiteli při kontrolách nebo psaní článků z oblasti anatomie či genetiky. Jeho uživatelské jméno znamená ''smích'' či ''veselí''.<br />
<br />
|1 = <br />
[[Soubor:Pavel Dusek.jpg|30px|left|link=Uživatel:Pavel_Dusek|Pavel Dušek]] '''Pavel Dušek''' je absolventem 1. LF UK a PříF UK. Ve WikiSkriptech vytvářel (ro)boty, programy, které usnadňují rutinní redakční práci a předává znalosti mladším programátorům. Pracoval i na mobilní verzi WikiSkript!<br />
<br />
|2 = <br />
[[Soubor: L.Žáčková.jpg| 30px |left| link=Uživatel:L.Žáčková|L.Žáčková]] '''Lucie Žáčková''' je studentkou 1. LF UK. Věnuje se zejména vytváření schémat, doplňování stávajících článků a zpřehlednění celkového uspořádání, protože miluje, když je ve všem systém. Je ráda, že funguje [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Procvi%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD:EKG_(1._LF_UK) Procvičování EKG].<br />
<br />
|3 =<br />
[[Soubor:Jiří_Gurka.jpg|30px|left|link=Uživatel:Gurka|Jiří Gurka]] '''Jiří Gurka''' je talentovaný student 1. LF UK. Pokud někdy začne ve WikiSkriptech fungovat virtuální mikroskopie histologických preparátů, budete vědět, že je to jeho práce. Zatím si můžete vyzkoušet odkazy na některé [http://mikroskop.wikiskripta.eu/?idx=20000+ mikroskopické preparáty]. <br />
<br />
|4 =<br />
[[Soubor:Petr Kajzar.jpg|30px|left|link=Uživatel:Slepi|Petr Kajzar]] '''Petr Kajzar''' je absolventem 1.&nbsp;LF UK a jedním z nejzkušenějších [[WikiSkripta:Redaktoři|administrátorů]]. Spolupracuje na [[WikiSkripta:WikiSkripta|koncepci WikiSkript]], řeší neřešitelné problémy a na čas dokonce oživil anglickou verzi projektu: [http://www.wikilectures.eu/ WikiLectures]. Ve volném čase chodí do práce. <br />
<br />
|5 =<br />
[[Soubor:Martin Vejražka.jpg|30px|link=User:Mvejr|left|Martin Vejražka]] '''Martin Vejražka''' je hlavou projektu [[WikiSkripta:WikiSkripta|WikiSkripta]]. Jeho doménou je [[portál:Biochemie|lékařská chemie a biochemie]].<br />
<br />
|6 =<br />
[[Soubor:Stanislav-Stipek.jpg|30px|link=Uživatel:Stipekst|left]] '''Pan profesor Stanislav Štípek''' je iniciátorem a dobrým duchem projektu WikiSkript. Jeho optimistické vize a pozitivní vidění světa přispěly k založení [http://www.mefanet.cz/index.php?pg=home Mefanetu] a iniciovaly vznik [[WikiSkripta:WikiSkripta|WikiSkript]]. <br />
<br />
|7 =<br />
[[Soubor:CeSt2.jpg|30px|left|link=Uživatel:CeSt|Čestmír Štuka]] '''Čestmír Štuka''' je jedním z hybatelů a zakladatelů [[WikiSkripta:WikiSkripta|WikiSkript]]. Jeho doménami jsou: informatika, historie, fotografie a lidé (v libovolné kombinaci a pořadí).<br />
<br />
|8 = <br />
[[Soubor:Zef avatar 3.jpg|30px|left|link=Uživatel:Zef|Jonáš Dyba]] Saxofonista '''Jonáš Dyba''' je studentem 6. ročníku všeobecného lékařství na [http://www.lf3.cuni.cz/cs/index.html 3. LF UK] a jedním z nejkreativnějších redaktorů WS. Díky jeho iniciativě je možné hromadné nahrávání obrázků, vznikly bohatě ilustrované texty o [[Modul_Obecné_základy_patologie_a_patofyziologie_(3._LF)|histopatologii]], rozšiřuje se portál [[Portál:Lékařská terminologie|lékařské terminologie]]. A ve volném čase hraje na ten saxofon. <br />
<br />
|9 =<br />
[[Soubor:jirijanata_small.png|30px||left|link=Uživatel:jirijanata]] '''[[Uživatel:jirijanata|Jiří Janata]]''' studuje již čtvrtý ročník 1.&nbsp;LF UK a je administrátorem WikiSkript. Díky jeho neuvěřitelným znalostem IT jsou účastníci [[Fórum:Nástěnka|WikiVíkendů]] připojeni k internetu technologiemi, jejichž názvy si nebudou pamatovat. <br />
<br />
|10 =<br />
[[Soubor:Vanasek.jpg|30px|left|link=Uživatel:Spirit|František Vaňásek]] '''František Vaňásek''' je studentem 1. LF UK. Ve WikiSkriptech se zabývá především komunikací na sociálních sítích a cool prezentacemi :o). Jeho velkým koníčkem je fotografování a zajímá se o novinky ve světě IT .<br />
<br />
|11 =<br />
[[Soubor:Natyf.jpg|30px|left|link=Uživatelka:Natyf|Natálie Friedová]] '''[[Uživatelka:Natyf|Natálie Friedová]]''' je studentkou 4. ročníku 1. LF UK. Ve WikiSkriptech působí na pozici administrátorky, ve středu ji můžete zastihnout v [[Průvodce:Počítačové místnosti (1. LF UK)|počítačových místnostech]] v knihovně. Ve WikiSkriptech aktivně pracuje s [[Průvodce:1. LF UK|průvodcem 1. LF]], doplňuje ho novinkami a tipy. Ve volných chvílích se věnuje pořádání mezinárodních projektů, cestování a florbalu. <br />
<br />
|12 = <br />
[[Soubor:Vrejlek_fotka.png |30px|left|link=Uživatel:VRejlek]] '''[[Uživatel:VRejlek|Vašek Rejlek]]''' je absolventem a současným postgraduálním studentem 3. LF, který se v projektu angažuje od roku 2011. Ve svém volném čase věnuje zpěvu, hře na housle či čtení dobré literatury. Vždy je ochotný poradit či pomoci, proto se na něj můžete kdykoliv obrátit.<br />
|13 =<br />
[[Soubor:Milan_Mikus.jpg|30px|left|link=Uživatelka:Miňko]] '''[[Uživatelka:Miňko|Milan Mikuš]]''' je veľmi šikovný mladý redaktor, ktorý je taktiež skvelý brankár malého futbalu. Stretnete ho stredu od 12:00 v [[Průvodce:Počítačové místnosti (1. LF UK)|terminálovni]] vo Fyziologickom ústave.<br />
<br />
|14 = <br />
[[Soubor:Kucerova Kristyna.jpg|30px|left|link=Uživatelka:Kikiku]] '''[[Uživatelka:Kikiku|Kristýna Kučerová]]''' je studentkou 6. ročníku všeobecného lékařství 1. LF UK, administrátorkou WikiSkript a zkušenou „terminálovnicí“ v [[Průvodce:Počítačové místnosti (1. LF UK)|počítačových místnostech]]. Jejím koníčkem je organizace projektů ve studentské organizaci [[Průvodce:Studentské aktivity (1. LF UK)|IFMSA]], cestování i hra na lesní roh. <br />
<br />
|15 = <br />
[[Soubor:421786 576660865680256 485897316 n.jpg|30px|left|link=Uživatel:Martina Ševčíková]] '''[[Uživatelka:Martina Ševčíková|Martina Ševčíková]]''' je absolventem [http://www.lf1.cuni.cz 1. lékařské fakulty UK] a ve WikiSkriptech působí na pozici [[WikiSkripta:Redaktoři|administrátor]]. Pracuje na chirurgické klinice v Praze a ve svém volném čase ráda sportuje. Je členem týmu [[Wikiskripta:Wikitutoři|WikiTutorů]]. Pokud potřebujete s něčím poradit, neváhejte se na ni obrátit na email – '''marsevc@gmail.com'''.<br />
<br />
|16 = <br />
[[Soubor:Hana Dittrichova.jpg|31px|left|link=Uživatelka:Hattrich|Hanka Dittrichová]] [[Soubor:Kava.png|30px|right]] '''[[Uživatelka:Hattrich|Hanka Dittrichová]]''' Její práci najdete na [[Portál:Mikrobiologie|portálu Mikrobiologie]], momentálně své síly soustředí na [[Infoboxy|infoboxy]]. Hraje na tympány a ve WikiSkriptech je první nositelkou řádu černé kávy za významný přínos v nočních hodinách. <br />
<br />
|17 =<br />
[[Soubor:Vendula.bohonkova.JPG|30px|left|link=Uživatelka:Vendu-la|Vendula Bohoňková]] '''[[Uživatelka:Vendu-la|Vendula Bohoňková]]''' je studentkou 5. ročníku 1. LF UK. Ve WikiSkriptech působí na pozici administrátorky a je velkou milovnicí hor, skal a outdooru.<br />
<br />
|18 =<br />
[[Soubor:Antonín_Šípek.jpg|30px|left|link=Uživatel:Azrael|Antonín Šípek]] '''[[uživatel:Azrael|Antonín Šípek]]''' je absolventem 1. LF UK a doktorandem na ÚBLG, kde se věnuje [[Chromozomové aberace|chromozomovým aberacím]] a [[Vývojové vady|vývojovým vadám]]. Ve WikiSkriptech působí již od r. 2009. Ve volném čase se věnuje mj. plavání.<br />
<br />
|19 =<br />
[[Soubor:Jaroslav Masopust.jpg|30px|left]] [http://www.cskb.cz/cskb.php?pg=spolecnost--clenska-zakladna--jaroslav-masopust '''Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc.'''] výrazně přispěl ke zkvalitnění textů v oboru [[Portál:Patobiochemie|Patochemie]]. Uvolnil pro WikiSkripta učebnice [http://dotdiag.cz/img/prednasky/metdrahy.pdf '''Patobiochemie metabolických drah'''], [http://dotdiag.cz/img/prednasky/bunka.pdf '''Patobiochemie buňky'''] a řadu dalších biochemických a patobiochemických textů. Děkujeme!<br />
<br />
|20 =<br />
[[Soubor:Martin Vízek.jpg|30px|left|link=Uživatel:Vízek]] '''Prof. MUDr. Martin Vízek, CSc.''' věnoval WikiSkriptům skvělý materiál - své [[Portál:Repetitorium_patofyziologie|Repetitorium patofyziologie]]. Pan profesor odborně vede studenty při zpracování dalších [[Portál:Patofyziologie|patofyziologických kapitol]].<br />
<br />
|21 =<br />
[[Soubor:Lenka Rudolfová.jpg|30px|left|link=Uživatelka:Lumpick|Lenka Rudolfová]] '''[[Uživatelka:Lumpick|Lenka Rudolfová]]''' je studentkou 6. ročníku 1. LF UK a redaktorkou WikiSkript. Soustředí se na redakční kontroly pravopisu a typografie ze své lásky k českému jazyku. Vlastními články přispívá zejména v kategorii [[Průvodce:1. LF UK]] resp. Volitelné předměty, kterých již množství absolvovala. Je velmi zdatná v oblasti masáží, osobní komunikace a chytání lelků.<br />
<br />
|22 =<br />
[[Soubor:Jan Jirků.jpg|30px|left|link=Uživatel:Ready|Jan Jirků]] '''Jan Jirků''', alias '''Ready''' je [[WikiSkripta:Redaktoři|administrátor]] a nedávný absolvent stomatologie [http://www.lf1.cuni.cz 1.LF UK]. Ze zájmu i z profese se stará především o materiály ze [[Portál:Zubní lékařství|zubního lékařství.]]<br />
<br />
|23 =<br />
[[Soubor:Filip Mareš.jpg|30px|left|link=Uživatel:Icewalker]] '''[[Uživatel:Icewalker|MUDr. Filip Mareš]]''' je jedním z lidí kteří se významně zapsali do příběhu WikiSkript. Jako grafik a ilustrátor je autorem celé řady úžasných [[Uživatel:Icewalker/Obrázky|obrázků]] a animací. Posunul dopředu grafickou podobu projektu a jeho propagaci. Podílel se také na převodu materiálů as. MUDr.&nbsp;Josefa Bláhy a tvorbě portálu [[Portál:Popáleninová medicína|Popáleninová medicína]]. Ačkoli již absolvoval a je pohlcen praxí mladého lékaře na severu republiky, jeho stopa ve WikiSkriptech je stále živá. <br />
<br />
<br />
|24 = [[Soubor:Horejsek.jpg|30px|left|link=Uživatel:Horrymir|Honza Horejsek]] '''[[uživatel:Horrymir|Honza Horejsek]]''' je studentem 6. ročníku všeobecného lékařství na 1. LF UK. Kromě toho už o sobě nemůže tvrdit, že patří k úplně nejnovějším přírůstkům redakce WikiSkript. Ve volném čase se dle počasí věnuje především lyžování nebo běhání - když tedy zrovna něco nečte. Ve středu odpoledne se obvykle vyskytuje v [[Průvodce:Počítačové místnosti (1. LF UK)|počítačové místnosti]] Fyziologického ústavu.<br />
<br />
<br />
<br />
}}<br />
<br />
<!-- <br />
Vyřazená jména:<br />
<br />
<br />
|21 =<br />
[[Soubor:BillyBones.jpg |30px|left|link=Uživatel:BillyBones]] '''[[Uživatel:BillyBones|Honza Mudruňka]]''' je studentem 6. ročníku 2. LF UK. Ve WikiSkriptech působí na pozici správce. Můžete ho tedy většinou nalézt v Motolské nemocnici nebo v laboratoři ÚLBG 2. LF na Plzeňské. Když se zrovna neučí, tak chodí tančit, hrát deskové hry nebo jezdí na snowboardu.<br />
<br />
|16 = <br />
[[Soubor:Jiri Mudrunka.jpg|30px|left|link=Uživatel:Cemnotar]] '''[[Uživatel:Cemnotar|Jiří Mudruňka]]''', student 6. ročníku lékařské fakulty v Plzni, je jedním ze [[WikiSkripta:Redaktoři|správců]] WikiSkript. Ve WikiSkriptech se mimo jiné věnuje image mapingu.<br />
<br />
|9 = <br />
[[Soubor:Stanislav Smutný.jpg|30px|left|link=Uživatel:StenDy]] '''[[Uživatel:StenDy|Stanislav Smutný]]''' je studentem 6. ročníku 1. LF UK. Je zkušený administrátor a „terminálovník“. Můžete ho zastihnout v pátek v&nbsp;[[Průvodce:Terminálovna U Nemocnice 4 (1. LF UK)|Počítačové místnosti, U&nbsp;Nemocnice&nbsp;4]]. Ve volném čase si rád pospí :D<br />
<br />
|31 =<br />
[[Soubor:Profilovkajulcad.jpg|30px|left|link=Uživatel:Juliecadorini|Julie Cadorini]] '''Julie Cadorini''' studuje všeobecné lékařství na 1. LF UK. Ve WikiSkriptech se věnuje především [[WikiSkripta:WikiTutoři|zaškolování]] nových redaktorů a [[Portál:Cizí řeči pro zdravotníky|portálu cizích jazyků]].<br />
[[Kategorie:Fórum]]<br />
<br />
|29 =<br />
[[Soubor:OK.png|30px|left|link=Uživatel:OK|Ondřej Kučerka]] '''Ondra Kučerka''' je administrátor a nedávný absolvent 1.&nbsp;LF. Na podzim vedl hojně navštívený [[Fórum:Seminář_o_komunikaci|seminář o komunikaci]].<br />
<br />
|14 = <br />
[[Soubor:P1000759.JPG|30px|left|link=Uživatel:Effrena|Lenka Ruferová|]] '''[[uživatel:Effrena|Lenka Ruferová]]''' je studentkou 6. ročníku všeobecného lékařství 1. LF UK a správkyní ve WikiSkriptech. Většinu úterních odpolední tráví v terminálovně U Nemocnice, kde se Vám ráda pokusí pomoci s WikiSkripty. Její vášní je [[Portál:Chirurgie|chirurgie]].<br />
<br />
|26 =<br />
[[Soubor:Mini-misa.jpg|30px|left|link=Uživatel:Michaelka|Michaela J.]] Nedávná absolventka [http://www.lf1.cuni.cz/ 1.&nbsp;LF UK] '''Michaelka''' je autorem [[Speciální:Příspěvky/Michaelka|dlouhé řady]] [[Nápověda:Příklady článků|mimořádně kvalitních článků]] zejména z [[Portál:Všeobecné_praktické_lékařství|všeobecného praktického lékařství]].<br />
<br />
|30 =<br />
[[Soubor:Cooba.jpg|30px|left|link=Uživatel:Cooba|Kuba Štefela]] '''Kuba Štefela''' v době svého působení vedl tým [[WikiSkripta:Redaktoři|redakce WikiSkript]] na 3.&nbsp;LF UK. Jako [[WikiSkripta:Redaktoři|administrátor]] školil začínající redaktory; věnoval se licencím, autorskému právu a public relations. Je autorem nové [[Nápověda:Obsah|nápovědy]] a odvedl hodně práce na [[Průvodce:3. LF UK|Průvodci studiem na 3.&nbsp;LF UK]].<br />
<br />
|27 =<br />
[[Soubor:Lucie-Lampa.jpg|30px|left|link=Uživatel:Lampa|Lucie Lamparterová]] '''Lucie Lamparterová''' je čerstvou absolventkou 1.&nbsp;LF UK! Ve WikiSkriptech se jako [[WikiSkripta:Správci|správce]] zaměřuje především na články z oboru [[Portál:Farmakologie|farmakologie]] a [[Portál:Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]].<br />
<br />
<br />
|23 =<br />
[[Soubor:Josef Brychta.jpg|30px|left|link=Uživatel:Mahowny]] '''[[Uživatel:Mahowny|Josef Brychta]]''', student 6. ročníku lékařské fakulty v Plzni, je jedním z [[WikiSkripta:Redaktoři|administrátorů]] WikiSkript. Rád se Vás ujme, budete-li se chtít v projektu trochu '''[http://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&type=signup realizovat]'''.<br />
--></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Martina_%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADkov%C3%A1&diff=374911Uživatelka:Martina Ševčíková2017-01-23T09:44:26Z<p>Martina Ševčíková: opr</p>
<hr />
<div>[[Soubor:421786 576660865680256 485897316 n.jpg|200px|right]]<br />
{{Nálepka|LF1}}{{Nálepka|administrátor}}<br />
Ahoj. Jsem absolventem [http://www.lf1.cuni.cz 1. lékařské fakulty UK] a ve WikiSkriptech působím na pozici administrátor. K mým zájmům patří má práce na chirurgické klinice v Praze a také školení nováčků a mladých nadšenců do Wikiskript. Pokud potřebujete s něčím poradit, neváhejte se na mě obrátit na email – '''marsevc@gmail.com'''.</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kolorekt%C3%A1ln%C3%AD_karcinom/terapie&diff=374910Kolorektální karcinom/terapie2017-01-23T09:41:58Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Soubor:Colorectal cancer endo 2.jpg|250px|thumb|Kolorektální karcinom]]<br />
__NOTOC__<br />
Způsob léčby KR–CA lze určit až po kompletním vyšetření pacienta a stanovení stagingu onemocnění. Každý pacient by měl být zkonzultován na indikačním semináři a výsledná léčba by měla být výsledkem konsenzu onkologa, chirurga, gastroenterologa, popřípadě i patologa. Terapeutický postup se také musí vždy odvíjet od celkového zdravotního stavu pacienta a jeho přání.<br />
<br />
Mezi léčebné modality využívané k léčbě KR–CA patří metody '''endoskopické''', '''chirurgické''' a '''onkologické'''. Zpravidla se nejdříve přistupuje k odstranění nádorové masy, buď [[Endoskopie|endoskopicky]] nebo častěji chirurgicky, a poté následuje systémová onkologická léčba. Popřípadě u rozsáhlých tumorů předchází chirurgickému řešení ještě [[Obecné principy protinádorové léčby|neoadjuvantní onkologická terapie]].<br />
<br />
Mírně se liší postupy terapie u KR–CA lokalizovaného v kolon a v rektu.<br />
<br />
=== Endoskopická léčba ===<br />
Nezastupitelný je její význam zejména v '''diagnostice''' onemocnění a následné '''dispenzarizaci''' pacientů po léčbě. Využívá se zejména ke '''kurativní léčbě prekanceróz''' ([[Kolorektální adenom|adenomů]]) nebo '''velmi časných stádií''' KR-CA (carcinoma in situ, pT1), popřípadě k '''paliativní léčbě''' ke zprůchodnění stenóz střeva způsobených nádorem (zavedení stentu).<br />
<br />
;Kurativní léčba<br />
Dle rozsahu léze užíváme:<br />
* '''polypektomii''' (EPE),<br />
* '''endoskopickou mukozální resekci''' (EMR),<br />
* '''endoskopickou submukózní disekci''' (ESD) – odstranění polypu dohromady i se submukózou.<br />
<br />
U pacientů s diagnózou KR–CA pT1 rozhodujeme mezi endoskopickým nebo chirurgickým řešením podle dalších parametrů. U příznivých nádorů dostačuje endoskopická léčba, nicméně u tzv. vysokorizikových pT1 karcinomů přistupujeme k následnému chirurgickému řešení.<br />
Kritéria vysokorizikového karcinomu:<br />
* inkompletní odstranění nebo odstranění po částech (ne en block);<br />
* vzdálenost od resekčních okrajů 1 mm a menší;<br />
* nízká diferenciace;<br />
* průkaz invaze do lymfatických cév v histologickém preparátu.<br />
U těchto nemocných provádíme chirurgickou resekci s radikální lymfadenektomií stejně jako u pokročilejších stádií KR–CA.<br />
<br />
;Paliativní léčba<br />
Aplikace metalického stentu se využívá buď u akutních střevních obstrukcí k '''přečkání doby''' do operačního řešení, popřípadě u inoperabilních a generalizovaných karcinomů v '''posledních stádiích ke zlepšení kvality života''' pacienta. Podle různých studií je ale prospěšnost těchto postupů poněkud sporná. Měla by se využívat pouze u pečlivě indikovaných případů po mezioborové konzultaci. U pacientů indikovaných k [[Biologická léčba|biologické léčbě]] '''bevacizumabem''' je prokázáno vyšší riziko perforací. <ref name="zdravi">{{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Zavoral<br />
| jméno1 = Miroslav<br />
| kolektiv = ano<br />
| url = http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/terapie-kolorektalniho-karcinomu-464247<br />
| název = Terapie kolorektálního karcinomu<br />
| vydavatel = Zdraví E15<br />
| rok = 2012<br />
| datum_revize = 6.4.2012<br />
| citováno = 2015-12-02<br />
}}<br />
</ref><br />
<br />
=== Chirurgická léčba ===<br />
Stále jedinou kurativní léčbou kolorektálního karcinomu je '''onkoradikální resekce''' (s vyjímkou velmi časných stádií řešitelných endoskopicky, viz předchozí odstavec). Indikuje se vždy, když je možné provést '''kurativní radikální (R0) resekci''', tedy odstranit celou nádorovou masu. Popřípadě i z paliativních důvodů, obdobně jako u endoskopické léčby, ke zprůchodnění střevního lumen a tím k prodloužení a zlepšení kvality života pacienta.<br />
<br />
;Resekce tračníku<br />
U karcinomu kolon využíváme '''radikální resekci''' postiženého úseku střeva společně s odstraněním závěsu (mesocolon). Výhodou tohoto postupu je odstranění většího množství lymfatických uzlin (alespoň 12), odstranění i potenciálně nádorem poškozené tkáně a s omezením pooperačního nádorového rozsevu. Radikalitu dodržujeme i u časnějších stádií (T1, T2).<br />
Pokud se nádor nepříznivě nachází v povodí dvou zásobujících tepen, přistupujeme ještě k radikálnějším výkonů – '''rozšířená resekce''', případně '''subtotální kolektomie''' (odstranění celého tlustého střeva, s ponecháním rekta a založením ileorektální anastomózy).<br />
Vzdálenost na aborálním konci by měla být minimálně 5 cm od tumoru.<br />
Pro rozsah resekce je určující rozsah disekce lymfatických uzlin (a cév) podél arteriálního zásobení, kdy dochází k podvazu v blízkosti odstupu kmenů tepen (vysoká ligatura):<br />
* '''pravá hemikolektomie''' – ligatura ''a.&nbsp;ileocolica'', ''a.&nbsp;colica dextra'' a ''ramus dexter arteriae colicae mediae'' (nádor vzestupného tračníku);<br />
* '''rozšířená pravá hemikolektomie''' – ligatura ''a.&nbsp;ileocolica'', ''a.&nbsp;colica dextra'' a navíc ještě ''a.&nbsp;colica media'' (pro tumory ve ''flexura coli dextra'');<br />
* '''levá hemikolektomie''' – ligatura ''a.&nbsp;colica sinistra'' (nádor sestupného tračníku);<br />
* '''rozšířená levá hemikolektomie''' – ligatura ''a.&nbsp;colica sinistra'' a ''a.&nbsp;colica media'' (nádor při ''flexura coli sinistra'');<br />
* '''resekce sigmatu''' – ligatury ''[[aorta abdominalis|a.&nbsp;mesenterica inferior]]''.<ref name="Šimša">{{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Šimša<br />
| jméno = Jaromír<br />
| téma = Onkochirurgie<br />
| předmět = Chirurgie-předstátnicová stáž<br />
| obor = Chirurgie<br />
| fakulta = 1. LF UK<br />
| univerzita = Univerzita Karlova v Praze<br />
| místo = Praha<br />
| datum = 2011-10-08<br />
}}<br />
</ref><br />
[[Laparoskopická chirurgie|Laparoskopický přístup]] je využívanou alternativou ke klasickému postupu, zejména pak u nádorů levostranného kolon. <ref name="zdravi"/><br />
<br />
;Resekce rekta<br />
Nejpoužívanější postup je '''totální mezorektální excize (TME)''', která významně omezuje výskyt lokálních recidiv. Prognostickým faktorem pro úspěšnost TME je hlavně pozitivita resekčních okrajů.<br />
V dnešní době užíváme moderní '''miniinvazivní, robotické a laparoskopické metody''', které jsou však stále dostatečně radikální, zároveň ale pro pacienta méně mutilující.<br />
Chirurgické výkony lze rozdělit na:<br />
* '''Kurativní výkony''' (potenciálně):<br />
# standardní operace – resekce [[Rectum|rekta]] (+ mesorekta), může být s amputací sfinkteru, ale i sfinkter zachovávající (i ta je dostatečně onkoradikální);<br />
# extenzivní operace – resekce rekta, mesorekta a abdominopelvických lymfatických uzlin a cév;<br />
# ultraextenzivní operace – navíc s resekcí vnitřních iliackých cév.<ref name="Šimša"/><br />
<br />
* '''Paliativní výkony''' spočívají v:<br />
# odstranění nádoru – ve většině případů je lepší nádor odstranit, i když je pro [[staging]] onemocnění nebo celkový stav pacienta vyloučena kurativní resekce, každý rostoucí nádor pacienta ohrožuje vznikem [[ileus|ilea]], perforací stěny střevní, rozpadem nádoru ([[nekróza]]);<br />
# řešení překážky v pasáži střeva (tou je nádor) – stomií nebo bypassem;<br />
# léčbě bolesti.<br />
<br />
;Resekce jaterních metastáz<br />
Játra jsou orgánem, kde nejčastěji nalézáme metastázy KR–CA a jejich léčba úzce souvisí s prognózou pacienta.<br />
{{Podrobnosti|Léčba jaterních metastáz u kolorektálního karcinomu}}<br />
<br />
;Standardní předoperační vyšetření <ref name="zavoral">{{Citace<br />
| typ = web<br />
| korporace = Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP<br />
| příjmení1 = MUDr. Zavoral, PhD<br />
| jméno1 = Miroslav<br />
| příjmení2 = MUDr. Ladmanová<br />
| jméno2 = Petra<br />
| url = http://www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu<br />
| název = Kolorektální karcinom - diagnostika a léčba<br />
| citováno = 2015-11-13<br />
}}<br />
</ref><br />
* '''Kolonoskopie s biopsií''' – pokud není možné tak [[Radiodiagnostické vyšetření tlustého střeva|dvojkontrastní irigografie]],<br />
* '''sonografie jater'''<br />
::CT jater – při nejasném nálezu nebo nálezu jaterních metastáz na sono,<br />
* '''CT malé pánve''',<br />
* '''RTG plic'''<br />
::CT plic – při nálezu metastáz na RTG<br />
::bronchoskopie – při podezření na metastázy, k vyloučení duplicity,<br />
* '''urologické vyšetření''' – při hematurii nebo urologických potížích s podezřením na progresi onemocnění,<br />
* '''gynekologické vyšetření''',<br />
* '''stanovení onkomarkerů''' – CEA, CA 19–9,<br />
* u karcinomu rekta: '''transrektální sonografie''', '''anorektální manometrie'''.<br />
{{Podrobnosti|Význam nádorových markerů při léčbě nádorových onemocnění}}<br />
<br />
=== Onkologická léčba ===<br />
Téměř každý pacient s KR–CA podstupuje onkologickou léčbu v nějaké z jejích podob – '''radioterapie''', '''chemoterapie''', '''biologická léčba'''. Dle léčebné sekvence rozlišujeme neoadjuvantní, adjuvantní a samostatnou onkologickou léčbu.<br />
[[Radioterapie]] má využití zejména u karcinomu rekta, neboť je k ní vysoce senzitivní a navíc má velkou náchylnost k lokoregionálnímu šíření (karcinom kolon zakládá spíše vzdálené metastázy), aplikujeme dávku 30 Gy. <ref>LIPSKÁ, Ludmila a Vladimír VISOKAI. <i>Recidiva kolorektálního karcinomu: komplexní přístup z pohledu chirurga</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 431 s.</ref><br />
<br />
;Neoadjuvantní léčba<br />
Neoadjuvantní léčbu využíváme zejména u karcinomu rekta – buď radioterapii samostatně nebo v kombinaci s [[Chemoterapie|chemoterapií]] (tj. chemoradioterapii). U rozsáhlých tumorů (T3–T4, N+) při neoadjuvantní (předoperační) léčbě dochází ke '''zmenšení nádorové masy (tzv. downstaging)''', a tím k lepší operabilitě nálezu (vyšší procento sfinkter zachovávající operací), zvýšení procenta kurativních resekcí a nižšímu výskytu lokálních recidiv. Nicméně nebylo potvrzeno celkově delší přežití pacientů podstupujících neoadjuvantní terapii. <ref name="zdravi"/><br />
Kombinace chemo- a radioterapie je provázená poněkud vyšší toxicitou.<br />
Obecně musíme indikaci neoadjuvantní terapie zvažovat vzhledem ke stavu pacienta, aby významně nezhoršovala kvalitu jeho života.<br />
Chemoterapeutikem volby je '''5-fluoruracil''' (5-FU), alternativou pak '''kapecitabin''' (p.o.), případně v kombinaci s '''oxaliplatinou''' či '''irinotekanem'''. <ref>LIPSKÁ, Ludmila a Vladimír VISOKAI. <i>Recidiva kolorektálního karcinomu: komplexní přístup z pohledu chirurga</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 431 s.</ref>Především v kombinacích jako '''FOLFOX''' (leukovorin, 5-FU, oxaliplatina).<br />
<br />
Leukovorin je biomodulátor a přidává se z důvodu zvýšení účinku 5-FU a snížení toxicity.<br />
<br />
;Adjuvantní léčba<br />
Pokud je to po chirurgické léčbě nutné, přichází na řadu systémová léčba, jejímž cílem je odstranit případné mikrometastázy, zabránit dalšímu šíření onemocnění nebo případnému relapsu. O zahájení adjuvantní léčby se rozhodujeme znovu podle stavu pacienta a vlastností nádoru. Obecně se doporučuje zejména u stádia III, kde zvyšuje dlouhodobé přežití bez známek onemocnění až o 30 % a u nádorů stadia II s vysokým rizikem recidivy. <ref name="zdravi"/><br />
Adjuvantní chemoterapie zlepšuje výsledky 5letého přežití o 10 %. <ref name="zavoral"/><br />
<br />
;Samostatná onkologická léčba<br />
Paliativní samostatnou onkologickou léčbu užíváme u pacientů s inoperabilním pokročilým nálezem, prodlužujeme jednak [[medián]] progrese onemocnění a také medián přežití. <ref name="zdravi"/><br />
<br />
;Cílená léčba<br />
Novinkou v léčbě KR–CA v posledních 10 letech je zavedení cílené léčby, někdy také označované jako [[biologická léčba]]. V aplikaci spolu s chemoterapií zvyšuje její účinnost (zvýšení léčebné odpovědi a prodloužení mediánu přežití pacientů). Principem cílené léčby je ovlivňování konkrétních signálních drah nutných k růstu nádoru.<br />
V ČR se nyní k cílené léčbě využívají tři léčiva: '''bevacizumab''' (protilátka proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru A – VEGF-A), '''cetuximab''' a '''panitumumab''' (inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor – EGFR). <ref>[online]. [cit. 2016-1-17]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/biologicka-lecba-kolorektalniho-karcinomu-466755.</ref><br />
<br />
=== Shrnutí ===<br />
Obecné rizikové faktory:<br />
* méně než 12 resekovaných lymfatických uzlin;<br />
* nízký stupeň diferenciace nádoru (grade 3 a 4);<br />
* prorůstání nádoru celou stěnou střeva (T4);<br />
* perforace nebo obstrukce střeva jako primární projev nádoru;<br />
* angioinvazie, lymfangioinvaze nebo perineurální invaze;<br />
* neznámé resekční okraje;<br />
* zvýšená hladina karcinoembryonálního antigenu (CEA);<br />
* mucinózní složka nádoru.<br />
<br />
Strategie léčby dle stagingu onemocnění v době diagnózy: <ref>{{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Šmakal<br />
| jméno = Martin<br />
| téma = Komplexní léčení nádorů - role onkologa<br />
| předmět = Chirurgie - předstátnicová stáž<br />
| obor = Chirurgie<br />
| fakulta = 1. LF UK<br />
| univerzita = Univerzita Karlova v Praze<br />
| místo = Praha<br />
| datum = 2011-10-21<br />
}}<br />
</ref><br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| St. I || chirurgická léčba<br />
|-<br />
| St. II || chirurgická léčba (v případě N1 NX následuje chemoterapie)<br />
|-<br />
| St. III || operace a vždy chemoterapie<br />
|-<br />
| St. IV || resekce, nebo indukční terapie a pak resekce, nebo paliativní léčba<br />
|}<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Kolorektální karcinom]]<br />
* [[Léčba jaterních metastáz u kolorektálního karcinomu]]<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-07 Česká společnost HPB chirurgie: Návrh standardu chirurgické léčby kolorektálního karcinomu]<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Zavoral<br />
| jméno1 = Miroslav<br />
| kolektiv = ano<br />
| url = http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/terapie-kolorektalniho-karcinomu-464247<br />
| název = Terapie kolorektálního karcinomu<br />
| vydavatel = Zdraví E15<br />
| rok = 2012<br />
| datum_revize = 6.4.2012<br />
| citováno = 2015-12-02<br />
}}<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7387-885-6<br />
| příjmení1 = Češka<br />
| jméno1 = Richard<br />
| příjmení2 = Štulc<br />
| jméno2 = Tomáš<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Interna<br />
| vydání = 2<br />
| vydavatel = TRITON<br />
| rok = 2022<br />
| rozsah = 870<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-4284-7<br />
| příjmení1 = Krška<br />
| jméno1 = Zdeněk<br />
| příjmení2 = Hoskovec<br />
| jméno2 = David<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Chirurgická onkologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2014<br />
| rozsah = 904<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Dren%C3%A1%C5%BE&diff=360392Drenáž2016-11-02T10:43:36Z<p>Martina Ševčíková: typo wikifikace vol II</p>
<hr />
<div>Slouží k odvodu látek z těla (krve, sekretu, žluče, vzduchu atd) po operaci či zranění. Jejím cílem je zamezit hromadění tekutin či vzduchu v dané prostoru, což má za následek komplikace hojení. Principem je drenáž pomocí drenážní trubice. Samotný sekret se hromadí v rezervoáru.<br />
<br />
===== <ref>VEJTEČKOVÁ, Renata, Ústav ošetřovatelství 3. LF, Drény a drenážní systémy, <http://nas.lf3.cuni.cz/materialy/CNS002P2/drenaze(5087d2542eb3f).pdf></ref>Požadavky na drén: =====<br />
* '''''Biostabilita''''' – vlastnost syntetických materiálů spočívající v zachování stability i po zavedení do organismu.<br />
* '''''Biokompatibilita'''''<ref>http://lekarske.slovniky.cz/pojem/biokompatibilita</ref> – snášenlivost látek, materiálů v biologickém prostředí. Biokompatibilní materiál se posuzuje podle interakce s okolím, vlivu na infekční procesy, rozsahu a kvality biodegradace.<br />
<br />
== Dělení drenáže ==<br />
* '''''Dle způsoby vytvoření''''' – přirozená a umělá.<br />
* '''''Dle mechanismu účinku''''' – gravitační, podtlaková, volná.<br />
* '''''Dle materiálu''''' – změněné přírodní materiály, syntetické umělé materiály, tkaniny.<br />
* '''''Dle způsobu odběru''''' – pasivní (gravitační, volná drenáž) a aktivní (podtlaková drenáž).<br />
* '''''Dle časového aspektu''''' – dočasná a trvalá (např. pro žlučové cesty).<br />
* '''''Dle stavu vůči okolnímu prostředí''''' – otevřená a uzavřená.<br />
<br />
=== Dělení dle způsobu vytvoření ===<br />
* '''''Přirozená''''' – při povrchových ranách, vzniká povolením stehu v ráně a sekret je absorbován obvazem (= volná drenáž).<br />
* '''''Umělá''''' – používá se u hluboko položených dutin, ložisek, orgánů.<br />
<br />
=== Dělení dle mechanizmu účinku ===<br />
* '''''Gravitační''''' (spádová).<br />
* '''''Sací''''' (podtlaková).<br />
* '''''Volná''''' (vzlínavá, kapilární) .<br />
<br />
===== Gravitační (spádová) drenáž =====<br />
Principem je odsávání sekretu ve směru přirozeného směru pádu. Tekutina díky gravitaci stéká do sběrného sáčku, který musí být položen níže než rána. Využívá se např. po břišních operacích.<br />
[[Soubor:Redon Bottle.JPG|thumb|262x262px|Podtlaková odběrná lahev na Redonovu drenáž]]<br />
<br />
===== Podtlaková (sací) drenáž =====<br />
Jedná se o drenáž za využití podtlaku v podtlakových lahvích probíhá <u>aktivní odsávání</u> tekutin. Odsávání probíhá nepřetržitě a zabraňuje vstupu infekce do rány. Podtlak je tvořen vodní vývěvou či odsávacím zařízením. Možnost drenáže je s nízkým (7–15 kPa) či s vysokým (80–90 kPa) podtlakem. Konkrétním typickým příkladem podtlakové drenáže je ''Redonova drenáž ''(v nádobě je negativní tlak), ''Bülauova drenáž ''(odsává vzduch a sekret z hrudní dutiny).<br />
<br />
===== Volná (vzlínavá, kapilární) drenáž =====<br />
Do rány se vloží rukavicový, mulový či penrose drén, který odvádí sekret do obvazu. Při vyšší viskozitě a větším množství sekretu je účinnost drenáže omezená.<br />
<br />
=== Dělení dle materiálu ===<br />
* '''''Změněné přírodní materiály''''' – kaučuky, latex měkká guma.<br />
** Gumový drén – vyráběné z jakékoliv sterilní hadičky.<br />
** Rukavicový drén = latexový – z operační rukavice, používá se pro povrchové rány.<br />
* '''''Syntetické umělé hmoty''''' – PVC, silikon, polyuretan – lze ponechat déle, používá se na drenáž orgánů.<br />
* '''''Tkaniny'''''<br />
<br />
=== Dělení dle způsobu odběru ===<br />
* '''''Pasivní''''' – jedinou silou, která působí na odtok tekutin je <u>gravitace, vzlínavost</u> ''(výsledek působení povrchového napětí, sil působících vzájemně mezi molekulami kapaliny),'' či <u>rozdílný tlak</u><br />
* '''''Aktivní''''' – obsah je aktivně odsáván zařízením vyvolávajícím <u>podtlak</u><br />
<br />
== Typy drenáží v chirurgii ==<br />
=== Jackson-Pratt (JP Drain) ===<br />
Skládá se z děrované hadičky a sběrného zařízení s negativním tlakem (většinou smáčknutý gumový balonek, který záporný tlak vyvolává návratem do původního tvaru). Balonek se vyprázdní a může se měřit množství zachycené tekutiny<ref>http://www.cc.nih.gov/ccc/patient_education/pepubs/jp.pdf</ref><br />
<br />
=== Kehrova drenáž (T-dren) ===<br />
Jedná se o trubicový, spádový (pasivní) dren. Používá se k odvádění žluči, kratší ramena jsou zavedena do žlučovodů, delší rameno vyvedeno na povrch a spojeno se sběrným sáčkem<br />
<br />
=== Robinsonova drenáž ===<br />
Trubicový, spádový (pasivní) dren. Má větší průměr než T-dren a proto musí trubice být naplněna tekutinou anebo obsahovat jednosměrný ventil<br />
<br />
=== Redonova drenáž ===<br />
Aktivní, připojen k lahvi s trvalým podtlakem. Obsahuje indikátor hodnoty podtlaku, když klesne je potřeba vyměnit nebo je dren nefunkční. [[Soubor:Drain.png | thumb | 400px | Drenážní systémy]]<br />
<br />
=== Proplachová drenáž ===<br />
Obsahuje přívod proplachovacího roztoku na jednom konci rány a sací trubici na druhém. Používá se při hnisavých ranách na odvádění sekretu, může být otevřený i uzavřený. Lavážní roztok je Betadine, Fyziologický roztok, Prontosan nebo Peroxid vodíku.<br />
<br />
=== Bülauova drenáž ===<br />
Konec trubice odvádějící vzduch nebo tekutinu je ponořen 3 až 5 cm pod hladinu antiseptického roztoku, čímž je vytvořen jednocestný vodní ventil. Využivá se např. při odsávání vzduchu z pleurální dutiny. Při každém výdechu je vzduch vytlačen, ale síly působící při nádechu nestačí na zpětné nasátí vzduchu. Hloubka ponoru udává negativní tlak v pleurální dutině<br />
<br />
=== Dvoulahvový drenážní systém ===<br />
Jedná se o systém dvou lahví, z nichž jedna slouží k shromažďování sekretu a druhá je napojena na aktivní odsávací systém. Využití prevence zpětného nasátí je vodní ventil v první lahvi.<br />
<br />
=== Třílahvový drenážní systém ===<br />
První láhev má funkci sběrnou, druhá obsahuje vodní ventil (hadička je ponořena 2 cm pod hladinu roztoku), třetí je napojena na zdroj podtlaku.<ref>http://www.atmjournal.org/article/view/5796/6572</ref><br />
<br />
== Hrudní drenáž ==<br />
Drén zavádíme do pohrudniční dutiny k dlouhodobému odsávání vzduchu nebo tekutiny.<br />
<br />
=== Důvody drenáže ===<br />
*patologický obsah v pohrudniční dutině (jestliže nestačí hrudní punkce)<br />
* spontánní pneumotorax<br />
*poúrazový pneumotorax (např. při zlomenině žeber)<br />
* masivní nebo opakující se nezánětlivý výpotek (nereagujícího na punkci)<br />
* výpotek nádorového původu před podáním cytostatik do pohrudniční dutiny<br />
*hnisavý výpotek (empyému) <br />
*krvavý výpotek (hemotoraxu)<br />
<br />
=== Postup ===<br />
Výkon provádíme v místním znecitlivění, za sterilních podmínek. Používáme firemně vyráběné drenážní soupravy na jedno použití, obsahující drén různé šíře i další pomůcky a nástroje potřebné k provedení výkonu. Místo zavedení drénu volíme podle stejných pravidel jako u hrudní punkce . Přístupovou cestu pro drén provádíme pomocí krátkého naříznutí kůže, další vrstvy hrudní stěny pronikáme tupě tuhým trokarem (bodcem) z drenážní soupravy. Přes trokar zavedeme do pohrudniční dutiny měkký plastový drén a trokar potom vytáhneme. Drén fixujeme k hrudní stěně kožním stehem a místo zavedení drénu kryjeme sterilním obvazem. Drén napojíme na odsávací zařízení. Po zavedení drénu provádíme kontrolní rentgenové vyšetření hrudníku k ověření polohy a funkce drénu, při dobře fungující drenáži dojde k opětovnému rozpětí plíce, vymizení vzduchu a tekutiny z pohrudniční dutiny. Je-li plíce trvale rozepjatá a v pohrudniční dutině se netvoří další tekutina, drenáž odstraňujeme. Jestliže byl důvodem drenáže pneumotorax, necháváme drén několik hodin před vynětím uzavřený svorkou a provádíme rentgenové vyšetření hrudníku, abychom se před odstraněním drénu ujistili, že již nedochází k pronikání vzduchu do pohrudniční dutiny a obnovení pneumotoraxu<br />
<br />
=== Komplikace ===<br />
* ''''' Časné (<24h)''''' – krvácení z poraněných cév, orgánů, poranění bránice, poranění střev, poranění plicního parenchymu se vznikem vzduchové netěsnosti.<br />
* ''''' Pozdní (>24h)''''' – neúplná reexpanze plíce (je třeba zvýšit podtlak, případně vyměnit drén, povytáhnout drén), přetrvávající kolaps plíce, ucpání drénu (např. koagulem), podkožní emfyzém <br />
<br />
=== Velikost hrudních drénů ===<br />
Udává se ve French jednotkách (F).<br />
* Drény s malým kalibrem: 8–14 F.<br />
* Drény se středním kalibrem: 16–24 F.<br />
* Drény s velkým kalibrem: >24 F .<br />
<br />
=== Kontroverzní otázky hrudní drenáže ===<br />
==== 1. Aktivní sání ====<br />
* Ihned po zavedení hrudního drénu.<br />
* Při nedostatečném efektu drenáže (nízká sekrece z drénu, neroztažená plíce, únik vzduchu) po 48 hodinách od zavedení drénu vysoko-objemový/nízkotlakový drenážní systém (objem 15–20 l/min, podtlak 10–20 cm vody = 0,98–1,96 kPa).<br />
<br />
==== 2. Rychlost odsávání velkých výpotků ====<br />
Jednorázové odsátí maximálně 1,5 litru nebo rychlostí 0,5 litru/hodina (pokud se objeví zhoršení dechu, bolesti na hrudi, dráždivý kašel nebo vazovagální příznaky zastavit sání – CAVE!!! hrozí reexpanzní edém plic).<br />
<br />
==== 3. Proplachy drénu ====<br />
Při ucpání drénu proplachujeme 20–50 ml fyziologického roztoku. Preventivní proplachy drénů s malým kalibrem <br />
<br />
==== 4. Klipování drénů u pneumotoraxu ====<br />
Asi polovina expertů doporučuje před vytažením drénu zaklipování drénu s provedením kontrolního skiagramu hrudníku po 4–24 hodinách k vyloučení malého vzduchového úniku. V žádném případě se nesmí zaklipovat drén s viditelným únikem vzduchu <br />
<br />
==== 5. Odstranění drénu ====<br />
* ''''' Pneumotorax''''' – při negativním nálezu na skiagramu hrudníku provedeném 4–24 hodin po posledním průkazu úniku vzduchu nebo zaklipování drénu<br />
* ''''' Maligní výpotek''''' – 12–72 hodin po provedení pleurodézy, pokud je sekrece z drénu <250 ml/den<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
==== Témata s tématikou drenáže: ====<br />
* [[Drenáž interpleurální tekutiny (pediatrie)]]<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Dren%C3%A1%C5%BE&diff=360390Drenáž2016-11-02T10:32:18Z<p>Martina Ševčíková: typo wikifikace</p>
<hr />
<div>Slouží k odvodu látek z těla (krve, sekretu, žluče, vzduchu atd) po operaci či zranění. Jejím cílem je zamezit hromadění tekutin či vzduchu v dané prostoru, což má za následek komplikace hojení. Principem je drenáž pomocí drenážní trubice. Samotný sekret se hromadí v rezervoáru.<br />
<br />
===== <ref>VEJTEČKOVÁ, Renata, Ústav ošetřovatelství 3. LF, Drény a drenážní systémy, <http://nas.lf3.cuni.cz/materialy/CNS002P2/drenaze(5087d2542eb3f).pdf></ref>Požadavky na drén: =====<br />
* '''''Biostabilita''''' – vlastnost syntetických materiálů spočívající v zachování stability i po zavedení do organismu<br />
* '''''Biokompatibilita'''''<ref>http://lekarske.slovniky.cz/pojem/biokompatibilita</ref> – snášenlivost látek, materiálů v biologickém prostředí<br />
** biokompatibilní materiál se posuzuje podle interakce s okolím, vlivu na infekční procesy, rozsahu a kvality biodegradace<br />
<br />
== Dělení drenáže ==<br />
# dle způsoby vytvoření – přirozená a umělá<br />
# dle mechanismu účinku – gravitační, podtlaková, volná<br />
# dle materiálu – změněné přírodní materiály, syntetické umělé materiály, tkaniny<br />
# dle způsobu odběru – pasivní''(gravitační, volná drenáž)''a aktivní''( podtlaková drenáž)''<br />
# dle časového aspektu – dočasná a trvalá ''(např. pro žlučové cesty)''<br />
# dle stavu vůči okolnímu prostředí – otevřená a uzavřená<br />
<br />
=== Dělení dle způsobu vytvoření ===<br />
* ''Přirozená'' – při povrchových ranách, vzniká povolením stehu v ráně a sekret je absorbován obvazem (= volná drenáž)<br />
* ''Umělá'' – používá se u hluboko položených dutin, ložisek, orgánů<br />
<br />
=== Dělení dle mechanizmu účinku ===<br />
* ''Gravitační'' (spádová )<br />
* ''Sací'' (podtlaková )<br />
* ''Volná '' (vzlínavá, kapilární) <br />
<br />
===== Gravitační (spádová) drenáž =====<br />
Principem je odsávání sekretu ve směru přirozeného směru pádu. Tekutina díky gravitaci stéká do sběrného sáčku, který musí být položen níže než rána. Využívá se např. po břišních operacích.<br />
[[Soubor:Redon Bottle.JPG|thumb|262x262px|Podtlaková odběrná lahev na Redonovu drenáž]]<br />
<br />
===== Podtlaková (sací) drenáž =====<br />
Jedná se o drenáž za využití podtlaku v podtlakových lahvích probíhá <u>aktivní odsávání</u> tekutin. Odsávání probíhá nepřetržitě a zabraňuje vstupu infekce do rány. Podtlak je tvořen vodní vývěvou či odsávacím zařízením. Možnost drenáže je s nízkým (7–15 kPa) či s vysokým (80–90 kPa) podtlakem. Konkrétním typickým příkladem podtlakové drenáže je ''Redonova drenáž ''(v nádobě je negativní tlak), ''Bülauova drenáž ''(odsává vzduch a sekret z hrudní dutiny)<br />
<br />
===== Volná (vzlínavá, kapilární) drenáž =====<br />
Do rány se vloží rukavicový, mulový či penrose drén, který odvádí sekret do obvazu. Při vyšší viskozitě a větším množství sekretu je účinnost drenáže omezená.<br />
<br />
=== Dělení dle materiálu ===<br />
* '''''Změněné přírodní materiály''''' – kaučuky, latex měkká guma<br />
** Gumový drén – vyráběné z jakékoliv sterilní hadičky<br />
** Rukavicový drén = latexový – z operační rukavice, používá se pro povrchové rány<br />
<br />
* '''''Syntetické umělé hmoty''''' – PVC, silikon, polyuretan – lze ponechat déle, používá se na drenáž orgánů<br />
* '''''Tkaniny'''''<br />
<br />
=== Dělení dle způsobu odběru ===<br />
* '''Pasivní''' – jedinou silou, která působí na odtok tekutin je <u>gravitace, vzlínavost</u> ''(výsledek působení povrchového napětí, sil působících vzájemně mezi molekulami kapaliny),'' či <u>rozdílný tlak</u><br />
* '''Aktivní''' – obsah je aktivně odsáván zařízením vyvolávajícím <u>podtlak</u><br />
<br />
== Typy drenáží v chirurgii ==<br />
=== Jackson-Pratt (JP Drain) ===<br />
Skládá se z děrované hadičky a sběrného zařízení s negativním tlakem (většinou smáčknutý gumový balonek, který záporný tlak vyvolává návratem do původního tvaru). Balonek se vyprázdní a může se měřit množství zachycené tekutiny<ref>http://www.cc.nih.gov/ccc/patient_education/pepubs/jp.pdf</ref><br />
<br />
=== Kehrova drenáž (T-dren) ===<br />
Jedná se o trubicový, spádový (pasivní) dren. Používá se k odvádění žluči, kratší ramena jsou zavedena do žlučovodů, delší rameno vyvedeno na povrch a spojeno se sběrným sáčkem<br />
<br />
=== Robinsonova drenáž ===<br />
Trubicový, spádový (pasivní) dren. Má větší průměr než T-dren a proto musí trubice být naplněna tekutinou anebo obsahovat jednosměrný ventil<br />
<br />
=== Redonova drenáž ===<br />
Aktivní, připojen k lahvi s trvalým podtlakem. Obsahuje indikátor hodnoty podtlaku, když klesne je potřeba vyměnit nebo je dren nefunkční. [[Soubor:Drain.png | thumb | 400px | Drenážní systémy]]<br />
<br />
=== Proplachová drenáž ===<br />
Obsahuje přívod proplachovacího roztoku na jednom konci rány a sací trubici na druhém. Používá se při hnisavých ranách na odvádění sekretu, může být otevřený i uzavřený. Lavážní roztok je Betadine, Fyziologický roztok, Prontosan nebo Peroxid vodíku.<br />
<br />
=== Bülauova drenáž ===<br />
Konec trubice odvádějící vzduch nebo tekutinu je ponořen 3 až 5 cm pod hladinu antiseptického roztoku, čímž je vytvořen jednocestný vodní ventil. Využivá se např. při odsávání vzduchu z pleurální dutiny. Při každém výdechu je vzduch vytlačen, ale síly působící při nádechu nestačí na zpětné nasátí vzduchu. Hloubka ponoru udává negativní tlak v pleurální dutině<br />
<br />
=== Dvoulahvový drenážní systém ===<br />
Jedná se o systém dvou lahví, z nichž jedna slouží k shromažďování sekretu a druhá je napojena na aktivní odsávací systém. Využití prevence zpětného nasátí je vodní ventil v první lahvi.<br />
<br />
=== Třílahvový drenážní systém ===<br />
První láhev má funkci sběrnou, druhá obsahuje vodní ventil (hadička je ponořena 2 cm pod hladinu roztoku), třetí je napojena na zdroj podtlaku.<ref>http://www.atmjournal.org/article/view/5796/6572</ref><br />
<br />
== Hrudní drenáž ==<br />
Drén zavádíme do pohrudniční dutiny k dlouhodobému odsávání vzduchu nebo tekutiny.<br />
<br />
=== Důvody drenáže ===<br />
- patologický obsah v pohrudniční dutině (jestliže nestačí hrudní punkce)<br />
<br />
- spontánní pneumotorax<br />
<br />
- poúrazový pneumotorax (např. při zlomenině žeber)<br />
<br />
- masivní nebo opakující se nezánětlivý výpotek (nereagujícího na punkci)<br />
<br />
- výpotek nádorového původu před podáním cytostatik do pohrudniční dutiny<br />
<br />
- hnisavý výpotek (empyému) <br />
<br />
- krvavý výpotek (hemotoraxu)<br />
<br />
=== Postup ===<br />
Výkon provádíme v místním znecitlivění, za sterilních podmínek. Používáme firemně vyráběné drenážní soupravy na jedno použití, obsahující drén různé šíře i další pomůcky a nástroje potřebné k provedení výkonu. Místo zavedení drénu volíme podle stejných pravidel jako u hrudní punkce . Přístupovou cestu pro drén provádíme pomocí krátkého naříznutí kůže, další vrstvy hrudní stěny pronikáme tupě tuhým trokarem (bodcem) z drenážní soupravy. Přes trokar zavedeme do pohrudniční dutiny měkký plastový drén a trokar potom vytáhneme. Drén fixujeme k hrudní stěně kožním stehem a místo zavedení drénu kryjeme sterilním obvazem. Drén napojíme na odsávací zařízení. Po zavedení drénu provádíme kontrolní rentgenové vyšetření hrudníku k ověření polohy a funkce drénu, při dobře fungující drenáži dojde k opětovnému rozpětí plíce, vymizení vzduchu a tekutiny z pohrudniční dutiny. Je-li plíce trvale rozepjatá a v pohrudniční dutině se netvoří další tekutina, drenáž odstraňujeme. Jestliže byl důvodem drenáže pneumotorax, necháváme drén několik hodin před vynětím uzavřený svorkou a provádíme rentgenové vyšetření hrudníku, abychom se před odstraněním drénu ujistili, že již nedochází k pronikání vzduchu do pohrudniční dutiny a obnovení pneumotoraxu<br />
<br />
=== Komplikace ===<br />
- časné (<24h) – krvácení z poraněných cév, orgánů, poranění bránice, poranění střev, poranění plicního parenchymu se vznikem vzduchové netěsnosti<br />
<br />
- pozdní (>24h) – neúplná reexpanze plíce (je třeba zvýšit podtlak, případně vyměnit drén, povytáhnout drén), přetrvávající kolaps plíce, ucpání drénu (např.koagulem), podkožní emfyzém <br />
<br />
=== Velikost hrudních drénů ===<br />
Udává se ve French jednotkách (F).<br />
<br />
1. drény s malým kalibrem: 8–14 F<br />
<br />
2. drény se středním kalibrem: 16–24 F<br />
<br />
3. drény s velkým kalibrem: >24 F <br />
<br />
=== Kontroverzní otázky hrudní drenáže ===<br />
<br />
==== 1. Aktivní sání ====<br />
a) ihned po zavedení hrudního drénu<br />
<br />
b) při nedostatečném efektu drenáže (nízká sekrece z drénu, neroztažená plíce, únik vzduchu) po 48 hodinách od zavedení drénu vysoko-objemový/nízkotlakový drenážní systém (objem – 15–20 l/min, podtlak 10–20 cm vody = 0,98–1,96 kPa)<br />
<br />
==== 2. Rychlost odsávání velkých výpotků ====<br />
a) jednorázové odsátí maximálně 1,5 litru nebo rychlostí 0,5 litru/hodina (pokud se objeví zhoršení dechu, bolesti na hrudi, dráždivý kašel nebo vazovagální příznaky zastavit sání – hrozí reexpanzní edém plic)<br />
<br />
==== 3. Proplachy drénu ====<br />
Při ucpání drénu proplachujeme 20–50 ml fyziologického roztoku. Preventivní proplachy drénů s malým kalibrem <br />
<br />
==== 4. Klipování drénů u pneumotoraxu ====<br />
Asi polovina expertů doporučuje před vytažením drénu zaklipování drénu s provedením kontrolního skiagramu hrudníku po 4–24 hodinách k vyloučení malého vzduchového úniku. V žádném případě se nesmí zaklipovat drén s viditelným únikem vzduchu <br />
<br />
==== 5. Odstranění drénu ====<br />
a) Pneumotorax – při negativním nálezu na skiagramu hrudníku provedeném 4–24 hodin po posledním průkazu úniku vzduchu nebo zaklipování drénu<br />
b) Maligní výpotek – 12–72 hodin po provedení pleurodézy, pokud je sekrece z drénu <250 ml/den<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
==== Témata s tématikou drenáže: ====<br />
* [[Drenáž interpleurální tekutiny (pediatrie)]]<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351630Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:23:32Z<p>Martina Ševčíková: /* Plná krev */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50–0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné:<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků:<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55–0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65–0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním.<br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě −80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351629Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:22:59Z<p>Martina Ševčíková: /* Indikace */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50–0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné:<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55–0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65–0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním.<br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě −80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351628Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:21:19Z<p>Martina Ševčíková: /* Erytrocyty promyté */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50–0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55–0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65–0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním.<br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě −80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351627Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:20:19Z<p>Martina Ševčíková: /* Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50–0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55–0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě −80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351626Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:19:59Z<p>Martina Ševčíková: /* Erytrocyty kryokonzervované */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50–0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55 – 0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě −80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351625Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:19:12Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50–0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55 – 0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě - 80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351624Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:18:46Z<p>Martina Ševčíková: /* Indikace */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50 – 0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12–0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55 – 0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě - 80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351623Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:17:50Z<p>Martina Ševčíková: /* Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50 – 0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12 – 0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10–15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4–8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55 – 0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě - 80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351622Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:17:31Z<p>Martina Ševčíková: /* Odkazy */ t</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50 – 0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12 – 0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10 – 15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4 – 8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55 – 0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě - 80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Erytrocyt%C3%A1rn%C3%AD_koncentr%C3%A1t_(pediatrie)&diff=351621Erytrocytární koncentrát (pediatrie)2016-06-20T07:17:18Z<p>Martina Ševčíková: /* Odkazy */typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->=== Obecné informace ===<br />
''[[Hematokrit]]'' erytrocytárního koncentrátu je dle typu přípravku většinou 0,50 – 0,70, objem ''transfuzní jednotky'' (TU, transfusion unit) představuje cca 250 ml. <br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Erytrocytární koncentrát musí být stejnoskupinový v [[AB0]] i [[Rh]] systému. Univerzálním dárcem je skupina 0. Při akutních, život ohrožujících stavech lze podat erytrocyty skupiny 0, Rh negativní. Univerzálním příjemcem je skupina AB.<br />
|}<br />
=== Aplikace ===<br />
* pro aplikaci erytrocytů je univerzálním dárcem dárce [[krevní skupina|krevní skupiny]] 0, univerzálním příjemcem je nemocný krevní skupiny AB,<br />
* nemocný 0 -> konzerva 0,<br />
* nemocný A -> konzerva A nebo 0,<br />
* nemocný B -> konzerva B nebo 0,<br />
* nemocný AB -> konzerva AB nebo B nebo A nebo 0.<br />
[[Soubor:Blood Compatibility.svg|thumb|right|Kompatibilita v AB0 systému]]<br />
<br />
=== Nežádoucí účinky erytrocytárního koncentrátu ===<br />
==== Bezprostřední komplikace ====<br />
* '''Oběhové přetížení:''' symptomatologii představuje suchý [[Kašel (pediatrie)|kašel]], pocit tíhy na hrudi, [[cyanóza]], [[dyspnoe]]. Při vyšetření nalézáme zvýšenou náplň krčních žil a příznaky [[edém plic|edému plic]].<br />
* '''Hemolytická potransfuzní reakce''' (inkompatibilita, poškození erytrocytů): nejčastější příčinou je intravaskulární destrukce erytrocytů protilátkami příjemce transfuze. Symptomatologii představují prudké bolesti na hrudi a/nebo v zádech, dyspnoe, neklid, [[febrilie]], třesavka, [[zvracení]]. Následuje [[hypotenze]], ev. až s rozvojem [[šok]]ového stavu. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin [[ikterus]], [[renální selhání]], symptomatologie [[DIC]]. K vyvolání této reakce postačuje i 50 ml inkompatibilní krve.<br />
* '''Reakce vyvolaná protilátkami proti [[leukocyt]]ům a [[trombocyt]]ům:''' opakované transfuze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti [[antigen]]ům leukocytů a trombocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se může objevit za 30 až 180 minut po převodu krve horečka, zimnice, třesavka, [[bolesti hlavy]], erytém, kašel, bolesti na hrudi.<br />
* '''Nehemolytické reakce:''' zimnice, horečka (způsobené [[granulocyty]] dárce), [[sepse]] (při bakteriální kontaminaci), [[hyperkalémie]] (při masivní transfuzi), [[hypokalcémie]], [[anafylaxe]] (při přítomnosti protilátek proti [[IgA]]). Symptomatologii představuje [[Urticaria|urtika]], [[laryngospazmus]].<br />
* '''Potransfuzní purpura, [[ARDS]], plicní edém''' (při přítomnosti protilátek proti leukocytům, při aktivaci [[komplement]]u).<br />
[[Soubor:Main symptoms of acute hemolytic reaction.png|thumb|right|Příznaky hemolytické postransfúzní reakce]]<br />
==== Pozdní komplikace ====<br />
* aloimunizace proti [[HLA]] a erytrocytárním antigenům (způsobena kontaktem s antigeny dárce),<br />
* pozdní [[hemolýza]] (příčinou je anamnestická protilátková odpověď na antigeny erytrocytů),<br />
* potransfuzní [[GVHD]] = graft versus host disease (způsobena proliferací transfudovaných funkčních lymfocytů),<br />
* přenos [[syfilis]],<br />
* přenos virů: [[hepatitis|hepatitidy]], [[CMV]], [[HIV]],<br />
* přenos parazitů: [[malárie]],<br />
* přetížení [[železo|železem]] u polytransfundovaných.<br />
<br />
==== Prevence nežádoucích účinků ====<br />
* vyšetření moče, teploty, TK, SF před a po transfuzi,<br />
* sledování pacienta během transfuze,<br />
* přesná dokumentace,<br />
* při zaznamenání reakce ihned přerušujeme transfuzi, ponecháváme však i.v. přístup,<br />
* zbytek přípravku ponecháváme 24 hod. při T 4° C,<br />
* potransfuzní reakce podléhá hlášení.<br />
<br />
=== Postup při aplikaci ===<br />
Nevyžadujeme-li krev z vitální indikace, objednává se z transfuzní stanice erytrocytární koncentrát dle krevní skupiny pacienta podle systému AB0 a Rh. Před každou plánovanou transfuzí laboratoř požaduje tzv. '''"křížový pokus"''' (jde o reakci [[krevní sérum|séra]]/[[plazma|plazmy]] příjemce a krvinek segmentu daného přípravku). Po obdržení krve provádíme tento "křížový pokus", tj. orientační vyšetření krevní skupiny v AB0 systému u lůžka pacienta těsně před podáním transfuze.<br />
<br />
Během zahájení podávání transfuze provádíme tzv. '''"biologickou zkoušku”'''. Provádíme ji na začátku každé transfuze z důvodu časného odhalení inkompatibility nebo jiné reakce. Biologická zkouška představuje iniciálně větší rychlost transfuze po dobu několika minut. Pokud se nevyskytne žádná reakce, pokračujeme v transfuzi přiměřenou rychlostí. Při [[bezvědomí]], [[Celková anestezie|celkové anestezii]], u [[novorozenec|novorozenců]] není biologická zkouška jednoznačně indikována.<br />
<br />
{| style="background:#DDFBDD"<br />
|Při fatálních potransfuzních reakcích se téměř vždy jedná o administrativní omyl!<br />
|}<br />
=== Indikace ===<br />
Rozhodnutí o transfuzi by nemělo vycházet jen izolovaně z hodnoty [[hemoglobin]]u. Indikace jsou následovné :<br />
* Hb < 40 g/l (Htk < 0,12) při jakémkoli stavu pacienta,<br />
* Hb 40 až 60 g/l (Htk 0,12 – 0,18) při současné [[hypoxie|hypoxii]], [[MAC|acidóze]], dyspnoe, poruše vědomí,<br />
* Hb < 70 g/l (Htk < 0,21) při klinické intoleranci [[anémie]],<br />
* Hb < 80 g/l (Htk < 0,24) při jednoduchých operacích,<br />
* Hb < 90 g/l (Htk < 0,27) při kardiopulmonálním nebo cerebrovaskulárním onemocnění,<br />
* Hb < 100 g/l (Htk < 0,30) při plánovaných kardiochirurgických operacích.<br />
<br />
Výše uvedené hodnoty jsou fixní, nezohledňují např. možnost další progrese anémie (např. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]], [[hemoragické diatézy|krvácivých stavů]]). Zde by požadavek na transfuzi přicházel i při vyšších hodnotách Hb. U pacientů v intenzivní péči jsou kritéria pro transfuzi erymasy zcela odlišná. Zohledňuje se zde optimální možnost přenosu kyslíku. U těchto pacientů se doporučuje udržovat hematokrit 0,25 až 0,35. Hodnoty pod 0,25 představují již nízkou transportní kapacitu pro [[kyslík]], naopak hodnoty nad 0,40 již zhoršují reologické vlastnosti krve. U pacientů v intenzivní péči, ale ve stabilizovaném stavu se dnes upřednostňuje „zdrženlivá“ politika, transfuze je doporučena až při poklesu Hb < 70 g/l.<br />
<br />
=== Aplikace transfuzních erytrocytárních přípravků u dětí ===<br />
* Celkový objem 10 – 15 ml/kg.<br />
* Doporučená rychlost 4 – 8 ml/kg/hod.<br />
* 4 ml ery přípravku/kg váhy předpokládá zvýšení Hb o 10 g/l.<br />
[[Soubor:Bedside card.jpg|thumb|right|Zkouška u lůžka]]<br />
=== Typy transfuzních přípravků s obsahem erytrocytů ===<br />
==== Plná krev ====<br />
'''Plná krev''' pochází od jednoho dárce, kdy odebíráme zpravidla 450 ml krve do antikoagulačního roztoku. Slouží především jako surovina pro přípravu ostatních transfuzních přípravků. Pro [[transfuze|transfuzi]] se plná krev již prakticky nepoužívá. [[Hematokrit]] bývá > 0,30. Po odběru se chladí a centrifuguje. K oddělené erymase se doplňuje resuspenzní roztok. Ve výsledku získáváme 3 druhy transfuzních přípravků :<br />
* [[plazma|plazmu]],<br />
* [[trombocyty]] z buffy coatu (buffy coat = trombocyty + leukocyty),<br />
* resuspendované [[erytrocyty]] bez buffy coatu.<br />
<br />
'''Čistá” erymasa''' (erytrocytární koncentrát = krev zbavená plazmy) představuje cca 150 až 200 ml erytrocytů, ze kterých byla odstraněna většina plazmy.<br />
<br />
Daleko častěji než plná krev se v praxi užívají následující přípravky.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované ====<br />
'''Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)''' představují nejčastější formu erymasy pro transfuzi u dospělých pacientů bez specifické zátěže (polytransfundovaní pacienti, hematoonkologická problematika, požadavek na [[CMV]] negativitu). Mají nízký obsah leukocytů (leu < 1,2 x 10/9) a minimální, reziduální množství plazmy. Resuspenze se provádí v roztoku [[NaCl]], [[glukóza|glukózy]], [[mannitol]]u, [[adenin]]u, [[guanosin]]u aj. Resuspendovaný erykoncentrát obsahuje nevýznamné množství plazmy. Htk se pohybuje v rozmezí 0,55 – 0,65.<br />
<br />
==== Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované ====<br />
Erykoncentrát odpovídá předchozímu typu, navíc je provedena '''deleukotizace'''. Odstranění leukocytů probíhá v různé fázi (při výrobě, před vydáním z transfuzního odd. nebo u lůžka přes jednoúčelový filtr). Množství leukocytů je významně sníženo (< 1 x 10/6), Htk je zpravidla v rozmezí 0,55 až 0,65. Tento preparát je alternativou CMV negativního erytrocytárního přípravku, je vhodný při pozitivitě protilátek proti leukocytům, u polytransfundovaných pacientů (hematoonkologie, malé děti).<br />
<br />
==== Erytrocyty promyté ====<br />
'''Promyté erytrocyty''' se získávají z plné krve centrifugací a jsou promyté izotonickým roztokem, což vede k odstranění plazmy, trombocytů a leukocytů. Htk se pohybuje v rozmezí až 0,65 – 0,75. Indikací jsou pacienti s prokázanými [[protilátka]]mi proti plazmatickým proteinům, např. u deficitu [[IgA]], ev. u [[hemolytická anémie|hemolytických anémií]] s aktivací [[komplement]]u (např. [[paroxyzmální noční hemoglobinurie]]), u těžkých reakcí po transfuzích. <br />
<br />
Erykoncentrát musí být podán co nejdříve, tj. nejpozději do 24 hodin od přípravy.<br />
<br />
Nevýhodou tohoto přípravku je nebezpečí kontaminace a nemožnost skladování při otevření uzavřeného systému, dále poškození buněk promýváním. <br />
<br />
==== Erytrocyty kryokonzervované ====<br />
Jedná se o erytrocyty zmražené při teplotě - 80&nbsp;°C. Neobsahují bílkovinu, granulocyty a trombocyty. Indikací jsou vzácné typy krve a dále jako alternativa CMV negativního erytrocytárního přípravku.<br />
<br />
==== Erytrocyty ozářené ====<br />
Ozářením erymasy dochází k eliminaci [[T-lymfocyt]]ů. '''Ozářené erytrocyty''' mají speciální indikace:<br />
* pacienti před a po TKD,<br />
* hereditární syndromy [[imunodeficience]],<br />
* intrauterinní transfuze,<br />
* hematoonkologická onemocnění,<br />
* onkologičtí pacienti na chemoterapii a radioterapii,<br />
* polytransfundovaný pacient.<br />
<br />
Z dnešního pohledu ozářený, deleukotizovaný a resuspendovaný erykoncentrát bez buffy coatu představuje nejbezpečnější variantu transfuze erytrocytů pro malé děti. Tento typ erykoncentrátu bychom měli jistě využívat u [[nedonošenec|nedonošenců]] a [[novorozenec|novorozenců]], s výhodou i u dětí do 6 let.<br />
<br />
Mezi nevýhody ozáření patří negativní ovlivnění stability membrány erytrocytů (zvýšená hodnota [[kalium|kalia]] a [[Hb]] při skladování), ozařovat lze přípravky s erytrocyty do 14 dnů po odběru. Ozáření je doporučeno těsně před aplikací, skladování je možné pouze do 24 hodin.<br />
<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Hemoterapie (pediatrie)]]<br />
* [[Krev]]<br />
* [[Hemostáza]]<br />
* [[Koagulace]]<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Hematologie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Hemoterapie''. (upraveno)<br />
<br />
</noinclude></div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Extrakce_zubu&diff=351288Extrakce zubu2016-06-17T16:00:20Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20120109104001|[[Uživatel:Barri|MUDr. Magdaléna Kašparová]]|136826|20120109104001}}<br />
<br />
Extrakce zubu je vybavení zubu, nebo jeho části ze zubního lůžka ([[Alveolární výběžek|alveolu]]).<br />
== Druhy extrakcí ==<br />
* '''Extrakce jednoduchá (prostá)''' probíhá za pomoci jednoduchých ručních extrakčních nástrojů – [[Extrakční kleště|kleště]], [[Extrakční páky|páky]].<br />
* '''Extrakce komplikovaná''' využívá i [[Rotační nástroje|rotačních nástrojů]], například k separaci kořenů.<br />
* '''Extrakce chirurgická''' vyžaduje odklopení mukoperiostálního laloku (například u retinovaných zubů). <br />
<br />
Tyto kategorie nezohledňují časové hledisko – jednoduchá extrakce může trvat déle než komplikovaná nebo chirurgická. Primárně jednoduchá extrakce může přejít v extrakci komplikovanou či chirurgickou. <br />
<br />
== Extrakční nástroje ==<br />
Mezi extrakční nástroje řadíme [[extrakční kleště]] a [[extrakční páky]]. <br />
<br />
=== Kleště ===<br />
{{:Extrakční kleště}}{{Edituj článek|Extrakční kleště}}<br />
<br />
=== Páky ===<br />
{{:Extrakční páky}}{{Edituj článek|Extrakční páky}}<br />
<br />
== Indikace ==<br />
* Postižení [[Zubní kaz|kazem]], které nelze konzervačně ani proteticky zvládnout<br />
* Zub opakovaně [[Endodontické ošetření|endodonticky ošetřený]] s neustávajícími zánětlivými změnami periapikálně<br />
* Dystopické, špatně uložené zuby bez možnosti ortodoncie<br />
* Viklavost 3–4. stupně, resorpce, ztráta funkce<br />
* Zuby, které jsou příčinou [[Kolemčelistní záněty|kolemčelistního zánětu]]<br />
* Sériové extrakce – ortodontické důvody<br />
* [[Denticio difficilis]] <br />
* Zuby v linii lomu<br />
* Úraz – zlomenina v koronární/střední třetině kořene<br />
* Podélná fraktura<br />
* Subluxace bez možnosti zub [[Repozice|reponovat]]<br />
* Dočasné zuby s úrazem<br />
* Avitální zuby v místě plánované radioterapie/terapie bisfosfonáty<br />
* Gangrenózní radixy<br />
* Zuby podezřelé na [[Fokální infekce odontogenního původu|fokální infekci]]<br />
* Na žádost pacienta<br />
<br />
== Kontraindikace ==<br />
* Absolutní: ulcerozní/[[Gingivostomatitis herpetica|herpetická gingivostomatitida]], akutní hemoblastóza ([[leukémie]] – hrozí infekce a sepse)<br />
* Relativní: [[Protinádorová terapie|chemo]]/radio terapie, [[imunosupresiva]] ([[Antibiotika|ATB]] clona!), dekompenzovaný [[Diabetes mellitus|DM]], [[Srdeční vady|dekompenzované srdeční vady]], [[hemofilie]], patologická gravidita, onemocnění jater<br />
<br />
<br />
== Postup jednoduché extrakce ==<br />
* Nejprve je nutné předextrakční vyšetření, [[anamnéza]], příprava pacienta.<br />
<br />
# Lokální anestezie (svodná, infiltrační). Není nutná u vybavování dočasných zubů s resorbovanými kořeny, zde můžeme použít slizniční.<br />
# Rozvolnění periodontálních vazů pomocí Beinovy páky nebo periotomem (šetrnější).<br />
# Nasazení [[Extrakční kleště|kleští]] co nejblíže ke krčku.<br />
# Luxační pohyby: obvykle vestibulo-orální, u horních velkých řezáků a špičáků můžeme i rotovat. Později připojit kraniokaudální pohyby. V průběhu extrahování rukou fixujeme alveol kolem extrahovaného zubu, chráníme zuby protější čelisti před traumatem kleštěmi.<br />
# Vybavení zubu z lůžka + kontrola, zda je celý, zub stále v kleštích - lepší orientace.<br />
# Exkochleace, revize, toaleta rány. Eventuálně sutura. KI exkochleace: extrakce dočasného zubu –t můžeme vyndat i ten stálý; <br />
# V HČ Valsalvova zkouška (pozitivní: syčení, zpěněná krev z extrakční rány, vytéká sekrece nebo hnis), Luckova zkouška (=obrácená, pac. se nadechne a foukne do zavřených úst; pokud je pozitivní, pacientovy teče krev z nosu) k vyloučení [[oroantrální komunikace]]. <br />
# Poučení pacienta.<br />
<br />
== Chirurgická extrakce ==<br />
Spočívá v odklopení mukoperiostálního laloku, extrakce se separací kořenů (DČ: distální x meziální, HČ: bukální x palatinální, poté oddělíme vestibulární)<br />
<br />
# [[Chirurgické instrumentárium|Instrumentárium]]: skalpel, raspatorium, svorka na roušky, šicí nástroje, kostní kyrety, háky, cévní svorka, Luerovy kleště<br />
# Vedeme rozbíhavé řezy, lichoběžník s bazí u apexů kořenů<br />
# Snesení kosti tak, aby kořen byl snadno uchopitelný - kostní frézou nebo ručně dlátem a kladívkem, piezochirurgie, [[Laser|laserem]].<br />
<br />
== Komplikace při extrakci zubu ==<br />
# Fraktura zubu<br />
# Zlomená střední část zubního lůžka<br />
# Zlomenina ''[[Lebka|tuber maxillae]]''<br />
# Zlomená dolní čelist<br />
# Poškození sousedního zubu<br />
# Poškození zárodku stálého zubu<br />
# Poškození ''[[Nervus trigeminus|nervus mentalis]]'' a ''[[Nervus trigeminus|nervus alveolaris inferior]]''<br />
# Polknutí, či aspirace zubu<br />
# Krvácení po extrakci<br />
# Bolest při extrakci<br />
# Zánět zubního lůžka – ''alveolitis''<br />
## [[Alveolitis sicca|''sicca'']] – lůžko bez koagula, zvýšená citlivost v oblasti rány, zarudlá gingiva, bez hnisavé exsudace, faetor ex ore, bez teploty/horečky, bez kontraktury, především bolest trvající pořád - ve dne, v noci, analgetika nezabírají, není uzlinová reakce, bolest vyzařuje do ucha, spánku, krku... = iradiace bolesti. Pomoc: řádné výplachy (fyz. roztok, chlorhexidin, H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> 3%. Tamponáda s lok. anestetikem, vazelínou/antibiotickou mastí (framykoin). Poučit pac., prohřívat oblast – podpora otevření kapilár a granulace. Kontrola po 3 dnech, výměna tamponády. Za 7 dní by mělo lůžko vygranulovat, zhojení za cca 10 dní.<br />
## ''purulenta'' – zřetelná hnisavá exsudace, nejč. ze špatně léčené/neléčené alveolitis sicca, lam. corticalis se rozpustí, mikrobi postupují hlouběji -> celkové příznaky zánětu, teploty, horečky, uzlinová reakce, kontraktura, vznik alveolární ostitidy, pokud pronikne až do spongiozy, vznikne osteomyelitis; nekrotické části kosti – kostní sekvesty, na rtg difuzní ostitické změny. Nutná chirurgická revize + radikální exkochleace. Kontrola po 3 dnech – tamponáda. ATB clona na týden, analgetika, antiflogistika.<br />
# Vznik [[Oroantrální komunikace|oro-antrální komunikace]]<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chirurgické instrumentárium (zubní lékařství)|Chirurgické instrumentarium]]<br />
* [[Základní parodontologické nástroje]]<br />
* [[Artikulační nástroje]]<br />
* [[Otiskovací lžíce]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Svoboda<br />
| jméno1 = Otto<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Stomatologická propedeutika<br />
| podnázev = Učebnice pro lékařské fakulty<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Avicenum<br />
| rok = 1984<br />
| rozsah = 392<br />
| isbn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Hrubý<br />
| jméno = Jan<br />
| téma = Extrakce zubů<br />
| předmět = Orální chirurgie 1<br />
| obor = Zubní lékařství<br />
| fakulta = 1. LF<br />
| univerzita = UK<br />
| místo = Praha<br />
| datum = 14.10.2014<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Chirurgick%C3%A9_instrument%C3%A1rium_(zubn%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD)&diff=351287Chirurgické instrumentárium (zubní lékařství)2016-06-17T15:56:24Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20110806231034| [[Uživatel:Barri|MUDr. Magdaléna Kašparová]]|138936|20110806231034}}<br />
* [[Extrakce zubu#Kleště|'''Extrakční kleště''']]<br />
* [[Extrakce zubu#Páky|'''Páky''']]<br />
* '''Háky'''<br />
** Langenbeck – lopatkový<br />
** Middeldorf – okénkový<br />
** Ostré háky<br />
* '''Pinzety'''<br />
** Anatomická – tupé, ploché branže<br />
** Chirurgická – ostré branže (na jednom raménku jeden háček, na druhém raménku dva háčky), na šití<br />
<center><gallery caption="Pinzety" widths="150px" perrow="5"><br />
Soubor:Chirurgische Pinzette.jpg|<center>Chirurgická pinzeta</center><br />
Soubor:Anatomische Pinzette.jpg|<center>Anatomická pinzeta</center><br />
</gallery> </center><br />
[[Soubor:3 scharfe loffel.jpg|thumb|right| Exkochleační lžičky]]<br />
* '''Exkochleační lžičky''' – na vyškrábání (vylžičkování) tkáně<br />
** Lomené<br />
** Rovné<br />
* '''Zavaděč drenu''' – Luniatschek<br />
* '''Luerovy kleště''' – na štípání kosti<br />
[[Soubor:Hemostats Rafti.jpg|200px|thumb| Cévní svorky – Pean]]<br />
* '''Cévní svorky'''<br />
** Peán – vroubkované branže, jako anatomická pinzeta<br />
** Kocher – s háčkem jako chirurgická pinzeta<br />
** Moskito-peán – malý peán<br />
** Moskito-kocher – malý kocher<br />
* '''Collinovy kleště''' – pro uchopení jazyka<br />
* '''Dlátka''' – na odsekávání kosti<br />
** Žlábkované<br />
** Rovné<br />
* '''Chirurgické kladívko''' – pro lepší práci s dlátkem<br />
* '''Kostní frézy'''<br />
* '''Oční háček''' – na šití, hlavně se používá v plastické chirurgii<br />
* '''Skalpel'''<br />
** Bříškatý<br />
** Hrotnatý<br />
** S vyměnitelnou čepelkou<br />
* '''Nůžky'''<br />
** Chirurgické – k preparaci, ke stříhání tkání, s ostrým hrotem<br />
** Technické – ke stříhání obvazů, s jednou oblou bražní<br />
* '''Rozvěrač čelistí'''<br />
** Heister – šroubový<br />
** Roser-König – klešťový<br />
* '''Willigerovo raspatorium''' – k odklápění mukoperiostu (od kosti)<br />
* '''Jehelce'''<br />
[[Soubor:Surgical needles.jpg|thumb|right|250px|Chirurgická jehla]]<br />
[[Soubor:Needle holder mathieu.jpg|thumb|right| Jehelec autofix]]<br />
* '''Šicí jehly''' – půlkulaté<br />
** S ouškem – na normální provlečení chirurgické nitě, ránou protahujeme dvě vlákna<br />
** Atraumatické – se zataveným koncem nitě k jehle, má to výhodu v tom, že ránou protahujeme jen jedno vlákno<br />
* '''Chirurgický šicí materiál'''<br />
** Catgut – vstřebatelné vlákno<br />
** Hedvábí – pro šití ve sliznici i v kůži<br />
** Umělá vlákna<br />
** Drát<br />
* '''Obvazový materiál'''<br />
* '''Stříkačky'''<br />
** Luer<br />
** Rekord<br />
* '''Kanyly'''<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Extrakce zubu]]<br />
* [[Druhy stehů v chirurgii]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Svoboda<br />
| jméno1 = Otto<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Stomatologická propedeutika<br />
| podnázev = Učebnice pro lékařské fakulty<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Avicenum<br />
| rok = 1984<br />
| rozsah = 392<br />
| isbn = -<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Chirurgické nástroje]]<br />
[[Kategorie:Zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Extrak%C4%8Dn%C3%AD_kle%C5%A1t%C4%9B&diff=351285Extrakční kleště2016-06-17T15:54:55Z<p>Martina Ševčíková: /* Kleště pro dolní třetí moláry */ překlep</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->Na kleštích rozlišujeme '''rukojeť (držadlo)''', '''zámek''' a '''chapadla'''. Extrakční kleště dělíme podle toho, jestli se používají k [[Extrakce zubu|extrakci zubů]] v [[Horní čelist|'''horní''']] nebo [[Dolní čelist|'''dolní čelisti''']]. Dále na nich určujeme, zda jejich chapadla dovírají, nebo ne. Kleště, které '''dovírají''', se používají na extrakci kořenů zubů. Kleště, které '''nedovírají''', se používají k extrakci celých zubů (lze je uchopit v oblasti krčku zubu). Rozlišujeme kleště '''lomené přes hranu''' (v chapadlech), mezi které řadíme kleště pro dolní čelist, kde chapadla a držadla svírají pravý úhel, a kleště '''lomené přes plochu''' (v zámku), mezi které řadíme kleště pro přímé nasazení. Podle typu zahnutí držadel se rozlišují kleště pro horní čelist na '''rovné, esovitě vyhnuté, bajonetovitě vyhnuté''' (bajonetky).<br />
<br />
== Kleště pro horní čelist ==<br />
<br />
=== Horní řezákové kleště ===<br />
Slouží k extrakcím '''všech horních řezáků a špičáků'''. Držadla jsou rovná, chapadla a držadla nesvírají žádný úhel, chapadla jsou žlábkovitě vyhloubená, konec chapadel je obloučkový a nečleněný, '''kleště nedovírají'''. V případě potřeby je lze použít i k extrakci obou horních premolárů.<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní řezákové.jpg | Extrakční kleště horní řezákové<br />
</gallery><br />
<br />
=== Horní premolárové kleště ===<br />
Na rozdíl od horních řezákových kleští mají '''esovitě prohnutá držadla''', chapadla mají stejný vzhled jakou horních řezákových kleští. <br />
<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní premolárové.jpg | Extrakční kleště horní premolárové<br />
</gallery><br />
<br />
=== Horní molárové kleště ===<br />
Tyto kleště mají esovitě prohnutá držadla pro nasazení v ose zubu i v distálním úseku chrupu. Jedno z chapadel je členěné (hrot musí zapadnout mezi bukální kořeny horních molárů). Používají se k extrakci prvních a druhých molárů, a to buď '''levé''' nebo '''pravé''', tak, aby hrot chapadla vždy odpovídal anatomickému uspořádání kořenů (mesiální a distální vestibulární kořen).<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní molárové P.jpg|Extrakční kleště horní molárové pravé<br />
</gallery><br />
<br />
=== Kleště pro horní třetí moláry ===<br />
Tyto kleště mají rovnou osu držadel a dvojité lomení pro nasazení v ose zubu, obě chapadla jsou nečleněná (u horních zubů moudrosti často nacházíme srostlé kořeny), široká, zakončená obloučkem.<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní osmičkové.jpg|Extrakční kleště horní osmičkové<br />
</gallery><br />
=== Kleště pro horní kořeny ===<br />
<br />
Existují ve dvou typech:<br /><br />
<br />
'''Podobné horním řezákovým kleštím'''<br />
Se používají pro extrakci kořenů zubů horních frontálního úseku. Mají vzhled jako horní řezákové kleště, ale jejich chapadla k sobě doléhají.<br />
<br />
<br />'''Bajonetové kleště''' <br />
Slouží k extrakcím jednotlivých kořenů v postranním úseku horní čelisti, mají dvojlomená žlábkovitě vyhloubená chapadla, která k sobě přiléhají. Držadla jsou rovná.<br />
<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště bajonetky.jpg|Extrakční kleště na kořeny v horní čelisti – bajonetky<br />
</gallery><br />
<br />
=== Kleště pro horní dočasné moláry ===<br />
Tyto kleště jsou oproti klasickým horním molárovým kleštím gracilnější, bukální chapadlo je opět pro lepší nasazení na zub vybroušeno do hrotu.<br />
<br />
<br />
== Kleště pro dolní čelist čelist ==<br />
<br />
=== Dolní řezákové kleště ===<br />
Slouží k extrakcím všech dolních řezáků, špičáků i premolárů (pro všechny jednokořenové zuby [[Dolní čelist|dolní čelisti]]). Mají rovná držadla a v zámku jsou lomená přes hranu. Chapadla jsou nečleněná, podobná chapadlům horních řezákových kleští, ale jsou užší. Vzhledem k tomu, že se jedná o kleště na celé zuby, chapadla k sobě nedoléhají.<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště dolní řezákové a premolárové.jpg |Extrakční kleště dolní řezákové (vlevo na celé zuby, vpravo na kořeny)<br />
</gallery><br />
<br />
=== Dolní molárové kleště ===<br />
Jsou určené k extrakci všech molárů v dolní čelisti (pro třetí moláry lze použí ti speciální kleště). Dolní molárové kleště mají rovná držedla, jejich chapadla jsou lomená přes hranu do pravého úhlu. Na '''obou''' chapadlech nalezneme hrot, který odpovídá bifurkaci kořenů dolních molárů (při nasazení nám tento hrot zapadne mezi distální a meziální kořen). Pro lepší přístup (např. při kontraktuře) lze využít i kleště s redukovaným zámkem.<br />
<br />
<gallery caption="Dolní molárové kleště"><br />
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové detail.jpg|Extrakční kleště dolní molárové<br />
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení.jpg|Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení<br />
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové.jpg|Extrakční kleště dolní molárové – detail<br />
</gallery><br />
<br />
=== Kleště pro dolní třetí moláry ===<br />
<br />
Pro dolní třetí moláry můžeme využít kleště lomené přes plochu, tedy ''kleště pro přímé nasazení''. Pracovní konec chapadel vypadá stejně jako u kleští molárových, jsou absolutně šetrná pro ústní koutek ale ztěžují luxační pohyby (vestibulo-orální pohyby) prováděné při extrakci.<br />
<br />
=== Dolní kořenové kleště ===<br />
Tyto kleště mají tvar shodný s dolními řezákovými kleštěmi, ale jejich chapadla k sobě doléhají.<br />
<br />
=== Kleště pro dolní dočasné moláry ===<br />
Jsou vyrobeny dle stejných zásad jako kleště pro stálou dentici (včetně vybroušení hrotu ve středu pracovní části chapadel), jsou ale celkově gracilnější.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chirurgické instrumentárium (zubní lékařství)|Chirurgické instrumentarium]]<br />
* [[Základní parodontologické nástroje]]<br />
* [[Artikulační nástroje]]<br />
* [[Otiskovací lžíce]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Svoboda<br />
| jméno1 = Otto<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Stomatologická propedeutika<br />
| podnázev = Učebnice pro lékařské fakulty<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Avicenum<br />
| rok = 1984<br />
| rozsah = 392<br />
| isbn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Mazánek<br />
| jméno1 = Jiří<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Zubní lékařství<br />
| podnázev = Propedeutika<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Grada Publishing<br />
| rok = 2014<br />
| rozsah = 576 + 28<br />
| isbn = 978-80-247-3534-4<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Stomatologická chirurgie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Extrak%C4%8Dn%C3%AD_kle%C5%A1t%C4%9B&diff=351284Extrakční kleště2016-06-17T15:54:41Z<p>Martina Ševčíková: /* Dolní molárové kleště */ typo</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->Na kleštích rozlišujeme '''rukojeť (držadlo)''', '''zámek''' a '''chapadla'''. Extrakční kleště dělíme podle toho, jestli se používají k [[Extrakce zubu|extrakci zubů]] v [[Horní čelist|'''horní''']] nebo [[Dolní čelist|'''dolní čelisti''']]. Dále na nich určujeme, zda jejich chapadla dovírají, nebo ne. Kleště, které '''dovírají''', se používají na extrakci kořenů zubů. Kleště, které '''nedovírají''', se používají k extrakci celých zubů (lze je uchopit v oblasti krčku zubu). Rozlišujeme kleště '''lomené přes hranu''' (v chapadlech), mezi které řadíme kleště pro dolní čelist, kde chapadla a držadla svírají pravý úhel, a kleště '''lomené přes plochu''' (v zámku), mezi které řadíme kleště pro přímé nasazení. Podle typu zahnutí držadel se rozlišují kleště pro horní čelist na '''rovné, esovitě vyhnuté, bajonetovitě vyhnuté''' (bajonetky).<br />
<br />
== Kleště pro horní čelist ==<br />
<br />
=== Horní řezákové kleště ===<br />
Slouží k extrakcím '''všech horních řezáků a špičáků'''. Držadla jsou rovná, chapadla a držadla nesvírají žádný úhel, chapadla jsou žlábkovitě vyhloubená, konec chapadel je obloučkový a nečleněný, '''kleště nedovírají'''. V případě potřeby je lze použít i k extrakci obou horních premolárů.<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní řezákové.jpg | Extrakční kleště horní řezákové<br />
</gallery><br />
<br />
=== Horní premolárové kleště ===<br />
Na rozdíl od horních řezákových kleští mají '''esovitě prohnutá držadla''', chapadla mají stejný vzhled jakou horních řezákových kleští. <br />
<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní premolárové.jpg | Extrakční kleště horní premolárové<br />
</gallery><br />
<br />
=== Horní molárové kleště ===<br />
Tyto kleště mají esovitě prohnutá držadla pro nasazení v ose zubu i v distálním úseku chrupu. Jedno z chapadel je členěné (hrot musí zapadnout mezi bukální kořeny horních molárů). Používají se k extrakci prvních a druhých molárů, a to buď '''levé''' nebo '''pravé''', tak, aby hrot chapadla vždy odpovídal anatomickému uspořádání kořenů (mesiální a distální vestibulární kořen).<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní molárové P.jpg|Extrakční kleště horní molárové pravé<br />
</gallery><br />
<br />
=== Kleště pro horní třetí moláry ===<br />
Tyto kleště mají rovnou osu držadel a dvojité lomení pro nasazení v ose zubu, obě chapadla jsou nečleněná (u horních zubů moudrosti často nacházíme srostlé kořeny), široká, zakončená obloučkem.<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště horní osmičkové.jpg|Extrakční kleště horní osmičkové<br />
</gallery><br />
=== Kleště pro horní kořeny ===<br />
<br />
Existují ve dvou typech:<br /><br />
<br />
'''Podobné horním řezákovým kleštím'''<br />
Se používají pro extrakci kořenů zubů horních frontálního úseku. Mají vzhled jako horní řezákové kleště, ale jejich chapadla k sobě doléhají.<br />
<br />
<br />'''Bajonetové kleště''' <br />
Slouží k extrakcím jednotlivých kořenů v postranním úseku horní čelisti, mají dvojlomená žlábkovitě vyhloubená chapadla, která k sobě přiléhají. Držadla jsou rovná.<br />
<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště bajonetky.jpg|Extrakční kleště na kořeny v horní čelisti – bajonetky<br />
</gallery><br />
<br />
=== Kleště pro horní dočasné moláry ===<br />
Tyto kleště jsou oproti klasickým horním molárovým kleštím gracilnější, bukální chapadlo je opět pro lepší nasazení na zub vybroušeno do hrotu.<br />
<br />
<br />
== Kleště pro dolní čelist čelist ==<br />
<br />
=== Dolní řezákové kleště ===<br />
Slouží k extrakcím všech dolních řezáků, špičáků i premolárů (pro všechny jednokořenové zuby [[Dolní čelist|dolní čelisti]]). Mají rovná držadla a v zámku jsou lomená přes hranu. Chapadla jsou nečleněná, podobná chapadlům horních řezákových kleští, ale jsou užší. Vzhledem k tomu, že se jedná o kleště na celé zuby, chapadla k sobě nedoléhají.<br />
<gallery><br />
Soubor:Extrakční kleště dolní řezákové a premolárové.jpg |Extrakční kleště dolní řezákové (vlevo na celé zuby, vpravo na kořeny)<br />
</gallery><br />
<br />
=== Dolní molárové kleště ===<br />
Jsou určené k extrakci všech molárů v dolní čelisti (pro třetí moláry lze použí ti speciální kleště). Dolní molárové kleště mají rovná držedla, jejich chapadla jsou lomená přes hranu do pravého úhlu. Na '''obou''' chapadlech nalezneme hrot, který odpovídá bifurkaci kořenů dolních molárů (při nasazení nám tento hrot zapadne mezi distální a meziální kořen). Pro lepší přístup (např. při kontraktuře) lze využít i kleště s redukovaným zámkem.<br />
<br />
<gallery caption="Dolní molárové kleště"><br />
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové detail.jpg|Extrakční kleště dolní molárové<br />
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení.jpg|Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení<br />
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové.jpg|Extrakční kleště dolní molárové – detail<br />
</gallery><br />
<br />
=== Kleště pro dolní třetí moláry ===<br />
<br />
Pro dolní třetí moláry mlžeme využít kleště lomené přes plochu, tedy ''kleště pro přímé nasazení''. Pracovní konec chapadel vypadá stejně jako u kleští molárových, jsou absolutně šetrná pro ústní koutek ale ztěžují luxační pohyby (vestibulo-orální pohyby) prováděné při extrakci.<br />
<br />
=== Dolní kořenové kleště ===<br />
Tyto kleště mají tvar shodný s dolními řezákovými kleštěmi, ale jejich chapadla k sobě doléhají.<br />
<br />
=== Kleště pro dolní dočasné moláry ===<br />
Jsou vyrobeny dle stejných zásad jako kleště pro stálou dentici (včetně vybroušení hrotu ve středu pracovní části chapadel), jsou ale celkově gracilnější.<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chirurgické instrumentárium (zubní lékařství)|Chirurgické instrumentarium]]<br />
* [[Základní parodontologické nástroje]]<br />
* [[Artikulační nástroje]]<br />
* [[Otiskovací lžíce]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Svoboda<br />
| jméno1 = Otto<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Stomatologická propedeutika<br />
| podnázev = Učebnice pro lékařské fakulty<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Avicenum<br />
| rok = 1984<br />
| rozsah = 392<br />
| isbn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Mazánek<br />
| jméno1 = Jiří<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Zubní lékařství<br />
| podnázev = Propedeutika<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Grada Publishing<br />
| rok = 2014<br />
| rozsah = 576 + 28<br />
| isbn = 978-80-247-3534-4<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Stomatologická chirurgie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Extrakce_zubu&diff=351283Extrakce zubu2016-06-17T15:53:49Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20120109104001|[[Uživatel:Barri|MUDr. Magdaléna Kašparová]]|136826|20120109104001}}<br />
<br />
Extrakce zubu je vybavení zubu, nebo jeho části ze zubního lůžka ([[Alveolární výběžek|alveolu]]).<br />
== Druhy extrakcí ==<br />
* '''Extrakce jednoduchá (prostá)''' probíhá za pomoci jednoduchých ručních extrakčních nástrojů – [[Extrakční kleště|kleště]], [[Extrakční páky|páky]].<br />
* '''Extrakce komplikovaná''' využívá i [[Rotační nástroje|rotačních nástrojů]], například k separaci kořenů.<br />
* '''Extrakce chirurgická''' vyžaduje odklopení mukoperiostálního laloku (například u retinovaných zubů). <br />
<br />
Tyto kategorie nezohledňují časové hledisko – jednoduchá extrakce může trvat déle než komplikovaná nebo chirurgická. Primárně jednoduchá extrakce může přejít v extrakci komplikovanou či chirurgickou. <br />
<br />
== Extrakční nástroje ==<br />
Mezi extrakční nástroje řadíme [[extrakční kleště]] a [[extrakční páky]]. <br />
<br />
=== Kleště ===<br />
{{:Extrakční kleště}}{{Edituj článek|Extrakční kleště}}<br />
<br />
=== Páky ===<br />
{{:Extrakční páky}}{{Edituj článek|Extrakční páky}}<br />
<br />
== Indikace ==<br />
* Postižení [[Zubní kaz|kazem]], které nelze konzervačně ani proteticky zvládnout<br />
* Zub opakovaně [[Endodontické ošetření|endodonticky ošetřený]] s neustávajícími zánětlivými změnami periapikálně<br />
* Dystopické, špatně uložené zuby bez možnosti ortodoncie<br />
* Viklavost 3–4. stupně, resorpce, ztráta funkce<br />
* Zuby, které jsou příčinou [[Kolemčelistní záněty|kolemčelistního zánětu]]<br />
* Sériové extrakce – ortodontické důvody<br />
* [[Denticio difficilis]] <br />
* Zuby v linii lomu<br />
* Úraz - zlomenina v koronární/střední třetině kořene<br />
* Podélná fraktura<br />
* Subluxace bez možnosti zub [[Repozice|reponovat]]<br />
* Dočasné zuby s úrazem<br />
* Avitální zuby v místě plánované radioterapie/terapie bisfosfonáty<br />
* Gangrenózní radixy<br />
* Zuby podezřelé na [[Fokální infekce odontogenního původu|fokální infekci]]<br />
* Na žádost pacienta<br />
<br />
== Kontraindikace ==<br />
* Absolutní: ulcerozní/[[Gingivostomatitis herpetica|herpetická gingivostomatitida]], akutní hemoblastóza ([[leukémie]] - hrozí infekce a sepse)<br />
* Relativní: [[Protinádorová terapie|chemo]]/radio terapie, [[imunosupresiva]] ([[Antibiotika|ATB]] clona!), dekompenzovaný [[Diabetes mellitus|DM]], [[Srdeční vady|dekompenzované srdeční vady]], [[hemofilie]], patologická gravidita, onemocnění jater<br />
<br />
<br />
== Postup jednoduché extrakce ==<br />
* Nejprve je nutné předextrakční vyšetření, [[anamnéza]], příprava pacienta.<br />
<br />
# Lokální anestezie (svodná, infiltrační). Není nutná u vybavování dočasných zubů s resorbovanými kořeny, zde můžeme použít slizniční.<br />
# Rozvolnění periodontálních vazů pomocí Beinovy páky nebo periotomem (šetrnější).<br />
# Nasazení [[Extrakční kleště|kleští]] co nejblíže ke krčku.<br />
# Luxační pohyby: obvykle vestibulo-orální, u horních velkých řezáků a špičáků můžeme i rotovat. Později připojit kraniokaudální pohyby. V průběhu extrahování rukou fixujeme alveol kolem extrahovaného zubu, chráníme zuby protější čelisti před traumatem kleštěmi.<br />
# Vybavení zubu z lůžka + kontrola, zda je celý, zub stále v kleštích - lepší orientace.<br />
# Exkochleace, revize, toaleta rány. Eventuálně sutura. KI exkochleace: extrakce dočasného zubu - můžeme vyndat i ten stálý; <br />
# V HČ Valsalvova zkouška (pozitivní: syčení, zpěněná krev z extrakční rány, vytéká sekrece nebo hnis), Luckova zkouška (=obrácená, pac. se nadechne a foukne do zavřených úst; pokud je pozitivní, pacientovy teče krev z nosu) k vyloučení [[oroantrální komunikace]]. <br />
# Poučení pacienta.<br />
<br />
== Chirurgická extrakce ==<br />
Spočívá v odklopení mukoperiostálního laloku, extrakce se separací kořenů (DČ: distální x meziální, HČ: bukální x palatinální, poté oddělíme vestibulární)<br />
<br />
# [[Chirurgické instrumentárium|Instrumentárium]]: skalpel, raspatorium, svorka na roušky, šicí nástroje, kostní kyrety, háky, cévní svorka, Luerovy kleště<br />
# Vedeme rozbíhavé řezy, lichoběžník s bazí u apexů kořenů<br />
# Snesení kosti tak, aby kořen byl snadno uchopitelný - kostní frézou nebo ručně dlátem a kladívkem, piezochirurgie, [[Laser|laserem]].<br />
<br />
== Komplikace při extrakci zubu ==<br />
# Fraktura zubu<br />
# Zlomená střední část zubního lůžka<br />
# Zlomenina ''[[Lebka|tuber maxillae]]''<br />
# Zlomená dolní čelist<br />
# Poškození sousedního zubu<br />
# Poškození zárodku stálého zubu<br />
# Poškození ''[[Nervus trigeminus|nervus mentalis]]'' a ''[[Nervus trigeminus|nervus alveolaris inferior]]''<br />
# Polknutí, či aspirace zubu<br />
# Krvácení po extrakci<br />
# Bolest při extrakci<br />
# Zánět zubního lůžka – ''alveolitis''<br />
## [[Alveolitis sicca|''sicca'']] – lůžko bez koagula, zvýšená citlivost v oblasti rány, zarudlá gingiva, bez hnisavé exsudace, faetor ex ore, bez teploty/horečky, bez kontraktury, především bolest trvající pořád - ve dne, v noci, analgetika nezabírají, není uzlinová reakce, bolest vyzařuje do ucha, spánku, krku... = iradiace bolesti. Pomoc: řádné výplachy (fyz. roztok, chlorhexidin, H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> 3%. Tamponáda s lok. anestetikem, vazelínou/antibiotickou mastí (framykoin). Poučit pac., prohřívat oblast – podpora otevření kapilár a granulace. Kontrola po 3 dnech, výměna tamponády. Za 7 dní by mělo lůžko vygranulovat, zhojení za cca 10 dní.<br />
## ''purulenta'' – zřetelná hnisavá exsudace, nejč. ze špatně léčené/neléčené alveolitis sicca, lam. corticalis se rozpustí, mikrobi postupují hlouběji -> celkové příznaky zánětu, teploty, horečky, uzlinová reakce, kontraktura, vznik alveolární ostitidy, pokud pronikne až do spongiozy, vznikne osteomyelitis; nekrotické části kosti – kostní sekvesty, na rtg difuzní ostitické změny. Nutná chirurgická revize + radikální exkochleace. Kontrola po 3 dnech – tamponáda. ATB clona na týden, analgetika, antiflogistika.<br />
# Vznik [[Oroantrální komunikace|oro-antrální komunikace]]<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chirurgické instrumentárium (zubní lékařství)|Chirurgické instrumentarium]]<br />
* [[Základní parodontologické nástroje]]<br />
* [[Artikulační nástroje]]<br />
* [[Otiskovací lžíce]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Svoboda<br />
| jméno1 = Otto<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Stomatologická propedeutika<br />
| podnázev = Učebnice pro lékařské fakulty<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Avicenum<br />
| rok = 1984<br />
| rozsah = 392<br />
| isbn = -<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Hrubý<br />
| jméno = Jan<br />
| téma = Extrakce zubů<br />
| předmět = Orální chirurgie 1<br />
| obor = Zubní lékařství<br />
| fakulta = 1. LF<br />
| univerzita = UK<br />
| místo = Praha<br />
| datum = 14.10.2014<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kritick%C3%A1_kon%C4%8Detinov%C3%A1_ischemie&diff=350721Kritická končetinová ischemie2016-06-05T14:27:16Z<p>Martina Ševčíková: /* Odkazy */ souvl čl</p>
<hr />
<div>'''Kritická končetinová ischemie'''<ref name='Klika'>{{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Klika<br />
| jméno = Tomáš<br />
| téma = Ischemická choroba dolních končetin<br />
| předmět = Chirurgie – předstátnicová stáž<br />
| obor = Všeobecné lékařství<br />
| fakulta = 1. lékařská fakulta<br />
| univerzita = Univerzita Karlova v Praze<br />
| místo = Praha<br />
| datum = 19.11.2013<br />
}}</ref> je stav [[Ischémie|ischemie]] končetiny, který '''nutně vyžaduje diagnostiku zobrazovacími metodami''' a dle výsledku '''odpovídající terapii'''. Prognóza pacienta s kritickou končetinovou ischemií je srovnatelná s prognózou pacienta s maligním onemocněním.<br />
<br />
== Kritéria ==<br />
Pokročilý stupeň ischemie:<br />
* končetinová ischemie s '''klidovou bolestí''' (''[[klasifikace dle Fontaina|stádium III dle Fontaina]]'') na analgetické terapii trvající delší než 2 týdny nebo<br />
* patrné '''[[ulcerace]]''' či '''[[gangréna]]''' (''stádium IV Fontainovy klasifikace'')<br />
A zároveň nízký krevní tlak v končetině:<br />
* '''kotníkový tlak < 50 mmHg''' nebo<br />
* '''prstový tlak < 30 mmHg'''<br />
<br />
== Zobrazovací vyšetření ==<br />
Provádí se zejména [[DSA|digitální substrakční angiografie]] (DSA). Mezi další modality patří CT/angio, MRI/angio.<br />
<br />
== Léčba ==<br />
{{Podrobnosti|Angioinvazivní léčba tepenných uzávěrů a stenóz|Rekonstrukce tepen}}<br />
* [[bypass]] (end-to-side náhrada)<br />
* substituce (end-to-end náhrada)<br />
* desobliterace s embolektomií (Fogartyho katetr, rotarex,…)<br />
* plastika se záplatou (plastica-patch)<br />
* desobliterace s endarterektomií<br />
<br />
=== Náhrady ===<br />
Rozdělení:<br />
* umělé – nutné přišívat nevstřebatelným stehem<br />
** pletené – lépe se adaptuje, pružné, dříve měly nevýhodu velkých ztrát krve (prosakování velkými oky, dnes se řeší impregnací kolagenem nebo albuminem)<br />
** tkané – ne tak pružné jako pletené (menší oka), dříve měly výhodu nižších ztrát krve<br />
** lité (PTFE) – pěnovitá struktura (goratex atd.)<br />
* biologické – vena saphena magna<br />
<br />
'''Biologické náhrady vydrží obecně déle'''. U konkrétního typu náhrady délka funkčnosti závisí na riziku [[Trombóza|trombózy]] u daného pacienta. Ta závisí na rychlosti proudění krve (stagnace silně zvyšuje riziko trombózy), tedy průtoku krve arteriální náhradou. Průtok krve závisí zejména na periferní rezistenci, tj. '''na periferní kapacitě cév''' (''run-off bed capacity''). Ta je ovlivněna stupněm periferního uzávěru (periferní embolie, kolik bércových tepen je průchodných atd.) a kvalitou kolaterálního řečiště.<br />
<br />
=== Bypass ===<br />
* aortofemorální<br />
* infraingvinální – při uzávěru více v periferii<br />
* extraanatomický – při nutnosti zásobení a.&nbsp;femoralis není nutné otevírat dutinu břišní (inflow není z aorty), dá se provést i u pacientů s kontraindikací rozsáhlých výkonů (stačí i epidurální či dokonce lokální anestezie), jako ''emergency'' výkon, při infekci předešlých rekonstrukcí; méně fyziologický než anatomické bypassy<br />
** femoro-femorální bypass (S-cross-over, U-cross-over)<br />
** axillo-femorální bypass (U-cross-over, Y-bypass)<br />
** obturatorní bypass – skrz foramen obturatorium, a.&nbsp;femoralis superficialis musí být průchodná<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chronická ischemická choroba dolních končetin]]<br />
* [[Angioinvazivní léčba tepenných uzávěrů a stenóz]]<br />
* [[Rekonstrukce tepen]]<br />
* [[Index kotníkových tlaků]]<br />
* [[klasifikace dle Fontaina]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
{{Pahýl}}<br />
<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Angiologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kritick%C3%A1_kon%C4%8Detinov%C3%A1_ischemie&diff=350720Kritická končetinová ischemie2016-06-05T14:26:19Z<p>Martina Ševčíková: /* Kritéria */ link</p>
<hr />
<div>'''Kritická končetinová ischemie'''<ref name='Klika'>{{Citace<br />
| typ = přednáška<br />
| příjmení = Klika<br />
| jméno = Tomáš<br />
| téma = Ischemická choroba dolních končetin<br />
| předmět = Chirurgie – předstátnicová stáž<br />
| obor = Všeobecné lékařství<br />
| fakulta = 1. lékařská fakulta<br />
| univerzita = Univerzita Karlova v Praze<br />
| místo = Praha<br />
| datum = 19.11.2013<br />
}}</ref> je stav [[Ischémie|ischemie]] končetiny, který '''nutně vyžaduje diagnostiku zobrazovacími metodami''' a dle výsledku '''odpovídající terapii'''. Prognóza pacienta s kritickou končetinovou ischemií je srovnatelná s prognózou pacienta s maligním onemocněním.<br />
<br />
== Kritéria ==<br />
Pokročilý stupeň ischemie:<br />
* končetinová ischemie s '''klidovou bolestí''' (''[[klasifikace dle Fontaina|stádium III dle Fontaina]]'') na analgetické terapii trvající delší než 2 týdny nebo<br />
* patrné '''[[ulcerace]]''' či '''[[gangréna]]''' (''stádium IV Fontainovy klasifikace'')<br />
A zároveň nízký krevní tlak v končetině:<br />
* '''kotníkový tlak < 50 mmHg''' nebo<br />
* '''prstový tlak < 30 mmHg'''<br />
<br />
== Zobrazovací vyšetření ==<br />
Provádí se zejména [[DSA|digitální substrakční angiografie]] (DSA). Mezi další modality patří CT/angio, MRI/angio.<br />
<br />
== Léčba ==<br />
{{Podrobnosti|Angioinvazivní léčba tepenných uzávěrů a stenóz|Rekonstrukce tepen}}<br />
* [[bypass]] (end-to-side náhrada)<br />
* substituce (end-to-end náhrada)<br />
* desobliterace s embolektomií (Fogartyho katetr, rotarex,…)<br />
* plastika se záplatou (plastica-patch)<br />
* desobliterace s endarterektomií<br />
<br />
=== Náhrady ===<br />
Rozdělení:<br />
* umělé – nutné přišívat nevstřebatelným stehem<br />
** pletené – lépe se adaptuje, pružné, dříve měly nevýhodu velkých ztrát krve (prosakování velkými oky, dnes se řeší impregnací kolagenem nebo albuminem)<br />
** tkané – ne tak pružné jako pletené (menší oka), dříve měly výhodu nižších ztrát krve<br />
** lité (PTFE) – pěnovitá struktura (goratex atd.)<br />
* biologické – vena saphena magna<br />
<br />
'''Biologické náhrady vydrží obecně déle'''. U konkrétního typu náhrady délka funkčnosti závisí na riziku [[Trombóza|trombózy]] u daného pacienta. Ta závisí na rychlosti proudění krve (stagnace silně zvyšuje riziko trombózy), tedy průtoku krve arteriální náhradou. Průtok krve závisí zejména na periferní rezistenci, tj. '''na periferní kapacitě cév''' (''run-off bed capacity''). Ta je ovlivněna stupněm periferního uzávěru (periferní embolie, kolik bércových tepen je průchodných atd.) a kvalitou kolaterálního řečiště.<br />
<br />
=== Bypass ===<br />
* aortofemorální<br />
* infraingvinální – při uzávěru více v periferii<br />
* extraanatomický – při nutnosti zásobení a.&nbsp;femoralis není nutné otevírat dutinu břišní (inflow není z aorty), dá se provést i u pacientů s kontraindikací rozsáhlých výkonů (stačí i epidurální či dokonce lokální anestezie), jako ''emergency'' výkon, při infekci předešlých rekonstrukcí; méně fyziologický než anatomické bypassy<br />
** femoro-femorální bypass (S-cross-over, U-cross-over)<br />
** axillo-femorální bypass (U-cross-over, Y-bypass)<br />
** obturatorní bypass – skrz foramen obturatorium, a.&nbsp;femoralis superficialis musí být průchodná<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chronická ischemická choroba dolních končetin]]<br />
* [[Angioinvazivní léčba tepenných uzávěrů a stenóz]]<br />
* [[Rekonstrukce tepen]]<br />
* [[Index kotníkových tlaků]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
</noinclude><br />
{{Pahýl}}<br />
<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Angiologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Syndrom_solit%C3%A1rn%C3%ADho_rekt%C3%A1ln%C3%ADho_v%C5%99edu&diff=350497Syndrom solitárního rektálního vředu2016-05-31T12:46:16Z<p>Martina Ševčíková: /* Historie */ typo</p>
<hr />
<div>'''Syndrom solitárního rektálního vředu''' je zřídka se vyskytující benigní klinická jednotka ne zcela jasné etiologie. Termín vřed je ve skutečnosti spíše ''terminus technicus'', může se skutečně jednat o solitární vřed, ale lézí může být zachyceno i více. Dokonce nemusí být zachycena ani ulcerace sliznice ale např. hyperémie sliznice nebo ploché polypy. Vlastní diagnóza je stanovena na základě kombinace klinického obrazu, endoskopického nálezu a histopatologického nálezu. <br />
<br />
<br />
== Historie ==<br />
První pravděpodobné případy popsal fracnouzský anatom a patolog Jean Cruveilhier (1791–1874) jako případy neobvyklých vředů rekta. Termín ''"solitar ulcers of rectum"'' byl poprvé použit na konci 30. let bristký chirurg Oswald Vaughan Lloyd-Davis (1905–1987) působící v nemocnici sv. Marka v Londýně. Podrobnější popis na sérii 68 pacientů publikovali v roce 1969 M.R.Madigan a B.C.Morson z téhož pracoviště. Tato zdánlivě malá série pokrývá případy identifikované v nemocnici sv. Marka mezi lety 1931 a 1967. Konečně K.R.Rutter a R.H.Riddell publikovali v roce 1975 ucelený koncept patogeneze jako poruchy, která vzniká při prolapsu rekta.<br />
<br />
== Epidemiologie ==<br />
Frekvence onemocnění se odhaduje na 1 na 100.000 obyvatel, nejspíše ale bude pro poddiagnostikovanost vyšší. Vyskytuje se obvykle u mladých dospělých, byl ale popsán i u dětí a u starých lidí. Postižení obou pohlaví je zhruba stejně časté s pravděpodobně nevýraznou převahou postižení u žen.<br />
<br />
Vzhledem k vzácnosti onemocnění se na solitární rektální vřed obvykle nemyslí a diagnóza může být stanovena i poměrně dlouho od začátku obtíží. Dle publikovaných údajů se doba od začátku obtíží k diagnóze pohybuje ve velmi širokém rozmezí od tří měsíců do třiceti let. <br />
<br />
== Klinický obraz ==<br />
Klinicky se solitární rektální vřed manifestuje krvácením z rekta, hojná produkce a defekace hlenu (mucorrhea), namáhavá defekace, bolesti břicha nebo hráze, pocit nekompletního vyprázdnění a zácpa. Může dojít k prolapsu rekta. U některých pacientů může dojít k inkontinenci. Není úplně vzácný ani zcela asymptomatický průběh, kdy je solitární rektální vřed nalezen náhodně při vyšetření z jiného důvodu.<br />
<br />
== Patogeneze ==<br />
Etiologie a patogeneze onemocnění není zcela vysvětlena. Předpokládá se, že iniciálním krokem v rozvoji solitárního rektálního vředu je poškození sliznice přímou traumatizací nebo lokální ischemií. Původní teorie Ruttera a Riddella předpokládala, že vyvolávajícím faktorem je prolaps rekta, dnes se uvažuje spíše o dalších faktorech. Bylo např. prokázáno, že k traumatizaci rektální sliznice vede např. defekace v podřepu nebo za určitých okolností abnormální kontrakce puborektálního svalu. Klíčovým krokem patogeneze je prolaps sliznice, který nemusí být sám o sobě klinicky manifestní. Prolaps vede k městnání krve, edému a celkově tedy k ischemickým změnám, které mohou vyústit až v ulceraci.<br />
<br />
V patogenezi se může uplatňovat i humorální regulace. U nemocných je snížen tok krve sliznicí rekta, které je podobné poruše toku při porušené cholinergní signalizaci. Jiným možným vysvětlením horšího toku je hypotéza poruchy malých cév, v histologickém obraze lze prokázat zmnožení vaziva.<br />
<br />
U pacientů se solitárním rektální vředem byl dále prokázán vyšší anální tlak, puborektální dyssynergie a rektální hypersenzitivita <br />
<br />
Zdá se, že se na rozvojí solitárního rektálního vředu podílejí různou měrou všechny výše uvedené faktory a možná i některé další. <br />
<br />
<br />
== Diagnostika ==<br />
=== Endoskopické vyšetření ===<br />
Léze je typicky na přední stěně rekta ve vzdálenosti 12&cm od anokutánního přechodu. Velikost léze obvykle kolísá mezi 0,5 až 4&nbsp;cm. Pouze jedna léze je zachycena v 70 %, ve zbývajících případech je zachyceno několik lézí. Endoskopicky se mohou léze prezentovat v několika formách:<br />
* erytematózní forma (18 % případů),<br />
* polypózní forma (25 % případů),<br />
* ulcerativní forma (57 % případů).<br />
<br />
Pro správnou diagnózu je třeba srovnat biopsii nejen z vlastní léze, ale i z okolní makroskopicky intaktní sliznice. <br />
<br />
=== Histopatologický obraz ===<br />
Zásadní histopatologické charakteristiky jsou společné všem třem makroskopickým formám:<br />
* fibromuskulární obliterace lamina propria mucosae,<br />
* hypertrofická muscularis mucosae se šířením svalových snopců mezi krypty,<br />
* distorze a hyperplazie krypt, může být přítomna i ložisková dilatace popsisovaná jako dilatace tvaru diamantu,<br />
* distorze a hyperplazie hlenových žláz,<br />
* rozšířené kapiláty.<br />
<br />
V lézi bývá poměrně chudá zánětlivá infiltrace, může však být zachycena akutní i chronická zánětlivá infiltrace. Pokud je léze exulcerovaná, může být kryta pseudomembránou.<br />
<br />
== Diferenciální diagnostika ==<br />
* [[Crohnova choroba]]<br />
* [[Ulcerózní kolitida]]<br />
* [[Ischemická kolitida]]<br />
* infekce<br />
* malignita<br />
<br />
== Terapie ==<br />
Vzhledem k ne zcela jasné etiopatogenezi a malému počtu případů jsou všechna publikovaná doporučení podpořena více míněním expertů než hlubokou patofyziologickou rozvahou nebo solidním statistickým důkazem.<br />
<br />
Za základní se považuje konzervativní terapie spořívající především v dietě s vysokým podílem vlákniny, případně doplněné o objemová laxativa. Dále je doporučováno změnit chování pacienta tak, aby změnil své defekační návyky (méně času na toaletě, snížení námahy při defekaci, omezení běžných laxativ), což může sekundárně příznivě ovlivnit i fyziologii defekace. Pokud není edukace v tomto účinná, je doporučována jako efektivní varianta behaviorální terapie založená na [[Biofeedback|biofeedbacku]], i když některé studie přidanou hodnotu biofeedbacku zpochybňují.<br />
<br />
Další postupy nejsou pokládány za terapeutické postupy první řady:<br />
* Topické aplikace léků: skuralfát, salicyláty, kortikoidy, sulfasalazin, mesalazin, topicky fibrin.<br />
* Endoskopické výkony: termoablace argonovým laserem.<br />
* Chirurgické výkony: transanální excize operačním rektoskopem, rektopexe, mukózní resekce podle Delorma, perineální proktektomie podle Altemeiera, staplerová transanální rektální resekce. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Intestinum crassum]]<br />
* [[Koloskopické vyšetření]]<br />
* [[Polypy tlustého střeva]]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Madigan<br />
| jméno1 = M.R.<br />
| příjmení2 = Morson<br />
| jméno2 = B.C.<br />
| článek = Solitary ulcer of the rectum<br />
| časopis = Gut<br />
| rok = 1969<br />
| číslo = 11<br />
| svazek = 10<br />
| strany = 871-81<br />
| url = http://gut.bmj.com/content/10/11/871.full.pdf+html<br />
| issn = 0017-5749<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Zhu<br />
| jméno1 = Q.C.<br />
| příjmení2 = Shen<br />
| jméno2 = R.R.<br />
| příjmení3 = Qin<br />
| jméno3 = H.L.<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = Solitary rectal ulcer syndrome: clinical features, pathophysiology, diagnosis and treatment strategies<br />
| časopis = World J Gastroenterol<br />
| rok = 2014<br />
| číslo = 3<br />
| svazek = 20<br />
| strany = 738-44<br />
| url = http://www.wjgnet.com/1007-9327/full/v20/i3/738.htm<br />
| issn = 2219-2840<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Procházka <br />
| jméno1 = R. <br />
| příjmení2 = Srna<br />
| jméno2 = P. <br />
| příjmení3 = Frydrych<br />
| jméno3 = J. <br />
| kolektiv = ne<br />
| článek = Syndrom solitárního rektálního vředu <br />
| časopis = Gastroent Hepatol <br />
| rok = 2012<br />
| číslo = 4<br />
| svazek = 66<br />
| strany = 259-264<br />
| url = http://www.csgh.info/arch_detail.php?stat=631 <br />
| issn = 1804-803X <br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = článek<br />
| příjmení1 = Abid<br />
| jméno1 = S.<br />
| příjmení2 = Khawaja<br />
| jméno2 = A.<br />
| příjmení3 = Bhimani<br />
| jméno3 = S.A.<br />
| kolektiv = ano<br />
| článek = The clinical, endoscopic and histological spectrum of the solitary rectal ulcer syndrome: a single-center experience of 116 cases<br />
| časopis = BMC Gastroenterol<br />
| rok = 2012<br />
| svazek = 12<br />
| strany = 72<br />
| url = http://www.biomedcentral.com/1471-230X/12/72<br />
| issn = 1471-230X<br />
}}<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Gonzales<br />
| jméno1 = R.S. <br />
| název = Colon non tumor &gt; Non-neoplastic, non-congenital lesions &gt; Solitary rectal ulcer syndrome <br />
| citováno = 8/2014<br />
| url = http://www.pathologyoutlines.com/topic/colonsolitaryrectalyulcer.html<br />
| vydavatel = PathologyOutlines.com<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=N%C3%A1hl%C3%A9_p%C5%99%C3%ADhody_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD&diff=350305Náhlé příhody břišní2016-05-27T09:01:19Z<p>Martina Ševčíková: link</p>
<hr />
<div>Náhlé příhody břišní (NBP) jsou závažná onemocnění, jež vznikají náhle, z plného zdraví a mají velice rychlý průběh. Bez včasné léčby mohou člověka ohrozit na životě. Důležitým kritériem pro následnou léčbu je rychlé, avšak přesné určení základní diagnózy. Veškerá vyšetření se musí provádět důkladně a systematicky.<br />
<br />
== Rozdělení náhlých příhod břišních ==<br />
=== Úrazové NBP ===<br />
* otevřená poranění – bodná, střelná, sečná<br />
* uzavřená poranění – způsobená tupým úrazem<br />
=== Neúrazové NBP ===<br />
* způsobené zánětem – [[Akutní apendicitida|apendicitida]], [[Zánětlivá onemocnění žlučníku a žlučových cest|cholecystitida]], perforace [[Peptický vřed|peptického vředu]], [[Akutní nekróza pankreatu|pankreatitida]], [[peritonitida]]<br />
* způsobené [[Diferenciální diagnostika ileózních stavů|ileem]] – obstrukční ileus, strangulační ileus, cévní ileus<br />
* způsobené krvácením – perforační příhody, prudké [[krvácení z trávicí trubice]]<br />
<br />
== Symptomatologie ==<br />
* bolest<br />
* subfebrilie, popř. febrilie<br />
* [[tachykardie]], [[tachypnoe]]<br />
* [[nauzea]], zvracení<br />
* vzedmutí břicha<br />
* tuhá, napjatá břišní stěna<br />
* poloha pacienta<br />
<br />
== Základní vyšetření ==<br />
=== Anamnéza ===<br />
:* NO – rozvoj a charakter obtíží, doba vzniku obtíží<br />
:* Nemoci, operace, traumata<br />
:* AA<br />
:* FA<br />
:* OA<br />
:* SA, PA<br />
# přímá – převzatá od pacienta<br />
# nepřímá – převzatá od rodiny, záchranářů, přátel…<br />
{{Podrobnosti|Anamnéza}}<br />
=== Klinické vyšetření ===<br />
'''Pohled''' <br />
* vždy vyšetřujeme celé břicho, od prsních bradavek až po tříselné vazy (známky kýly)<br />
* pozorujeme úroveň břicha – zda je vzedmuté či propadlé<br />
* všímáme si ran, podlitin, jizev<br />
* pozorujeme peristaltické vlny<br />
* konfigurace břicha<br />
<br />
'''Pohmat''' <br />
* vyšetřovat začínáme na protější straně od bolesti<br />
* zjišťujeme svalové stažení, rezistenci a bolestivost<br />
* hranice [[Játra|jater]] a [[slezina|sleziny]]<br />
* povrchový pohmat celou rukou, pohmat 1 či 2 prsty, hluboký pohmat<br />
<br />
'''Poklep'''<br />
* diferencovaný bubínkový<br />
* bubínkový<br />
* temný<br />
* všímáme si bolestivého poklepu<br />
<br />
'''Poslech'''<br />
* ticho<br />
* nepravidelné ozvy <br />
* usilovná peristaltika <br />
* zvuk padající kapky<br />
* šplíchot<br />
{{Podrobnosti|Vyšetření břicha}}<br />
<br />
'''[[Vyšetření per rektum]]'''<br />
* okolí anu<br />
* bolest<br />
* tonus svěrače<br />
* stolice<br />
* krvácení<br />
{{Podrobnosti|Vyšetření per rectum}}<br />
<br />
=== Paraklinické vyšetření ===<br />
* [[RTG]] – použití kontrastní látky / nativní snímek břicha (vestoje)<br />
* [[UZ]]<br />
* [[CT]]<br />
* [[kolonoskopie]] <br />
* [[EKG]]<br />
* laboratorní vyšetření – [[Vyšetření moči|moč]], [[krevní obraz]], [[hematokrit]], [[sedimentace]], [[Biochemická analýza krve|biochemie]]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Objektivní příznaky náhlých příhod břišních]]<br />
* [[Subjektivní příznaky náhlých příhod břišních]]<br />
* [[Diferenciální diagnóza zánětlivých a ileózních NPB]]<br />
* [[Náhlé příhody břišní v gynekologii]]<br />
* [[Náhlé příhody břišní u dětí]] <br />
* [[Diferenciální diagnostika ileózních stavů]]<br />
* [[Druhy bolestí u NPB]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3770-6<br />
| příjmení1 = Zeman<br />
| jméno1 = Miroslav<br />
| příjmení2 = Krška<br />
| jméno2 = Zdeněk<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Chirurgická propedeutika<br />
| vydání = 3<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-3130-8<br />
| příjmení1 = Slezáková<br />
| jméno1 = Lenka<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Ošetřovatelství v chirurgii&nbsp;II<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2010<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 9788024721835<br />
| příjmení1 = Kelnarová<br />
| jméno1 = Jarmila<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = První pomoc&nbsp;II<br />
| podnázev = &nbsp;Pro studenty zdravotnických oborů<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada Publishing<br />
| rok = 2007<br />
| rozsah = 184<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_per_rektum&diff=350304Vyšetření per rektum2016-05-27T09:01:07Z<p>Martina Ševčíková: přesměr</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[per rectum]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Per_rektum&diff=350303Per rektum2016-05-27T09:00:44Z<p>Martina Ševčíková: presmer</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[per rectum]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_per_rectum&diff=350077Vyšetření per rectum2016-05-22T14:06:23Z<p>Martina Ševčíková: notoc</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20111105125044| [[User:Nemekar|MUDr. Karel Němec]]|158320|20111105125044}}<br />
__NOTOC__<br />
'''Vyšetření per rectum''' (''indagatio per rectum'', vyšetření prstem přes konečník) je velice důležité, avšak často opomíjené vyšetření. Přitom se jedná o vyšetření rychlé, levné a vysoce efektivní. Záchyt závažných patologických stavů ('''[[Kolorektální karcinom|kolorektálního karcinomu]]''') tímto vyšetřením je rozhodně nezanedbatelný.<br />
<br />
== Indikace ==<br />
Vyšetření per rectum by mělo být součástí každého komplexnějšího vyšetření, každé preventivní prohlídky, dále pak při podezření nebo screeningu těchto patologických stavů:<br />
<br />
* '''[[Náhlá příhoda břišní]]'''.<br />
* '''[[Meléna]] nebo [[enteroragie]]'''.<br />
* '''Screening kolorektálního karcinomu''' (každý muž nad 50 let by měl vyšetření per rectum podstupovat pravidelně – minimálně každé 2 roky).<br />
* '''Screening [[Karcinom prostaty|karcinomu prostaty]] a [[benigní hyperplázie prostaty]]'''.<br />
<br />
== Provedení a hodnocení ==<br />
* Pacient zaujímá polohu na zádech – gynekologická poloha nebo-li také litotomická, na „všech čtyřech“ – genupektorální poloha nebo na boku. V praxi je asi nejužívanější poloha na levém boku s koleny ve flexi mírně přitaženými k hlavě. <br />
<br />
* Lékař si nasadí rukavici. Vyšetření provádí jedním prstem (ukazováčkem), na který si nanese vhodný gel (např. gel s mesokainem, který slouží současně jako lubrikans a anestetikum). Před započetím výkonu musí pacienta informovat, že začne<br />
[[Soubor:Digital rectal exam nci-vol-7136-300.jpg|thumb|250px|right|Vyšetření per rectum]]<br />
* Následně:<br />
# Pohledem zhodnotíme '''krajinu análního ústí''' ([[hemoroidy]], fisura, pooperační jizvy apod.).<br />
:# Vyšetřujícím prstem opatrně prokrouživým pohybem nikneme do rekta, hodnotíme '''tonus análních svěračů a případnou bolestivost''' <br />
:# Dále nás bude zajímat '''náplň rekta, rektální sliznice a především přítomnost tumorózních útvarů'''. Lokalizaci chorobných nálezů určujeme podle hodinového ciferníku, přičemž číslo 12 přiléhá ke kostrči (popis tedy např' zní: tumor uložený mezi číslem 1 až 3)<br />
:# U muže palpačně vyšetřujeme '''prostatu''' (fyziologická prostata je měkká, nebolestivá, velikosti kaštanu, symetrická).<br />
:# U ženy palpujeme '''děložní čípek''' (fyziologický děložní čípek je hladký, nebolestivý, středně tuhé konzistence, symetrický).<br />
:# V závěru vyšetření hodnotíme '''konzistenci a barvu stolice''' na rukavici (zvláště pozorně pátráme po přítomnosti krve, hlenu a hnisu).<br />
<br />
<br />
:'''Některé patologické nálezy''':<br />
* Je-li [[Douglasův prostor]] naplněn hnisem – pacient pociťuje bolestivost při vyšetření na levém boku napravo. Sliznice konečníku v této lokalitě má těstovitou konzistenci a je vyhlazená.<br />
*Ochablý tonus sfinkteru je při nízké obstrukci střeva a při [[peritonitida]]ě.<br />
<br />
<br />
:'''Fyziologický nález bychom do chorobopisu nebo dekurzu zapsali takto''':<br />
* Per rectum:<br />
# bez chorobného nálezu – postačí,''<br />
# okolí anu klidné, indagace nebolestivá, tonus svěrače v normě, na dosah prstu bez rezistence, na rukavici hnědá stolice bez příměsi krve – chcete-li být naprosto přesní.<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vyšetření břicha]]<br />
* [[Fyzikální vyšetření]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Zelenková<br />
|jméno1 = Jitka<br />
|kolektiv = ano<br />
|název = Pracovní text z Interní propedeutiky<br />
|rok = 1999<br />
|datum_revize = 2002<br />
|citováno = 2010-03-22<br />
|url = http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/bricho.htm<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 = Chrobák<br />
|jméno1 = Ladislav<br />
|kolektiv = ano<br />
|titul = Propedeutika vnitřního lékařství<br />
|vydání = 2<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = GRADA Publishing<br />
|rok = 2007<br />
|rozsah= 243<br />
|isbn = 978-80-247-1309-0<br />
|strany = 127-128<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = -<br />
| příjmení1 = Pavrovský<br />
| jméno1 = Josef<br />
| titul = Náhlé příhody břišní<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství Praha<br />
| rok = 1966<br />
| rozsah = 130<br />
| strany = 13<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Interní propedeutika]]<br />
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_per_rectum&diff=350076Vyšetření per rectum2016-05-22T14:05:43Z<p>Martina Ševčíková: /* Použitá literatura */ citace</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20111105125044| [[User:Nemekar|MUDr. Karel Němec]]|158320|20111105125044}}<br />
'''Vyšetření per rectum''' (''indagatio per rectum'', vyšetření prstem přes konečník) je velice důležité, avšak často opomíjené vyšetření. Přitom se jedná o vyšetření rychlé, levné a vysoce efektivní. Záchyt závažných patologických stavů ('''[[Kolorektální karcinom|kolorektálního karcinomu]]''') tímto vyšetřením je rozhodně nezanedbatelný.<br />
<br />
== Indikace ==<br />
Vyšetření per rectum by mělo být součástí každého komplexnějšího vyšetření, každé preventivní prohlídky, dále pak při podezření nebo screeningu těchto patologických stavů:<br />
<br />
* '''[[Náhlá příhoda břišní]]'''.<br />
* '''[[Meléna]] nebo [[enteroragie]]'''.<br />
* '''Screening kolorektálního karcinomu''' (každý muž nad 50 let by měl vyšetření per rectum podstupovat pravidelně – minimálně každé 2 roky).<br />
* '''Screening [[Karcinom prostaty|karcinomu prostaty]] a [[benigní hyperplázie prostaty]]'''.<br />
<br />
== Provedení a hodnocení ==<br />
* Pacient zaujímá polohu na zádech – gynekologická poloha nebo-li také litotomická, na „všech čtyřech“ – genupektorální poloha nebo na boku. V praxi je asi nejužívanější poloha na levém boku s koleny ve flexi mírně přitaženými k hlavě. <br />
<br />
* Lékař si nasadí rukavici. Vyšetření provádí jedním prstem (ukazováčkem), na který si nanese vhodný gel (např. gel s mesokainem, který slouží současně jako lubrikans a anestetikum). Před započetím výkonu musí pacienta informovat, že začne<br />
[[Soubor:Digital rectal exam nci-vol-7136-300.jpg|thumb|250px|right|Vyšetření per rectum]]<br />
* Následně:<br />
# Pohledem zhodnotíme '''krajinu análního ústí''' ([[hemoroidy]], fisura, pooperační jizvy apod.).<br />
:# Vyšetřujícím prstem opatrně prokrouživým pohybem nikneme do rekta, hodnotíme '''tonus análních svěračů a případnou bolestivost''' <br />
:# Dále nás bude zajímat '''náplň rekta, rektální sliznice a především přítomnost tumorózních útvarů'''. Lokalizaci chorobných nálezů určujeme podle hodinového ciferníku, přičemž číslo 12 přiléhá ke kostrči (popis tedy např' zní: tumor uložený mezi číslem 1 až 3)<br />
:# U muže palpačně vyšetřujeme '''prostatu''' (fyziologická prostata je měkká, nebolestivá, velikosti kaštanu, symetrická).<br />
:# U ženy palpujeme '''děložní čípek''' (fyziologický děložní čípek je hladký, nebolestivý, středně tuhé konzistence, symetrický).<br />
:# V závěru vyšetření hodnotíme '''konzistenci a barvu stolice''' na rukavici (zvláště pozorně pátráme po přítomnosti krve, hlenu a hnisu).<br />
<br />
<br />
:'''Některé patologické nálezy''':<br />
* Je-li [[Douglasův prostor]] naplněn hnisem – pacient pociťuje bolestivost při vyšetření na levém boku napravo. Sliznice konečníku v této lokalitě má těstovitou konzistenci a je vyhlazená.<br />
*Ochablý tonus sfinkteru je při nízké obstrukci střeva a při [[peritonitida]]ě.<br />
<br />
<br />
:'''Fyziologický nález bychom do chorobopisu nebo dekurzu zapsali takto''':<br />
* Per rectum:<br />
# bez chorobného nálezu – postačí,''<br />
# okolí anu klidné, indagace nebolestivá, tonus svěrače v normě, na dosah prstu bez rezistence, na rukavici hnědá stolice bez příměsi krve – chcete-li být naprosto přesní.<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vyšetření břicha]]<br />
* [[Fyzikální vyšetření]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Zelenková<br />
|jméno1 = Jitka<br />
|kolektiv = ano<br />
|název = Pracovní text z Interní propedeutiky<br />
|rok = 1999<br />
|datum_revize = 2002<br />
|citováno = 2010-03-22<br />
|url = http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/bricho.htm<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 = Chrobák<br />
|jméno1 = Ladislav<br />
|kolektiv = ano<br />
|titul = Propedeutika vnitřního lékařství<br />
|vydání = 2<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = GRADA Publishing<br />
|rok = 2007<br />
|rozsah= 243<br />
|isbn = 978-80-247-1309-0<br />
|strany = 127-128<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = -<br />
| příjmení1 = Pavrovský<br />
| jméno1 = Josef<br />
| titul = Náhlé příhody břišní<br />
| vydání = 1<br />
| vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství Praha<br />
| rok = 1966<br />
| rozsah = 130<br />
| strany = 13<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Interní propedeutika]]<br />
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_per_rectum&diff=350075Vyšetření per rectum2016-05-22T14:00:57Z<p>Martina Ševčíková: /* Provedení a hodnocení */ doplneni</p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno |20111105125044| [[User:Nemekar|MUDr. Karel Němec]]|158320|20111105125044}}<br />
'''Vyšetření per rectum''' (''indagatio per rectum'', vyšetření prstem přes konečník) je velice důležité, avšak často opomíjené vyšetření. Přitom se jedná o vyšetření rychlé, levné a vysoce efektivní. Záchyt závažných patologických stavů ('''[[Kolorektální karcinom|kolorektálního karcinomu]]''') tímto vyšetřením je rozhodně nezanedbatelný.<br />
<br />
== Indikace ==<br />
Vyšetření per rectum by mělo být součástí každého komplexnějšího vyšetření, každé preventivní prohlídky, dále pak při podezření nebo screeningu těchto patologických stavů:<br />
<br />
* '''[[Náhlá příhoda břišní]]'''.<br />
* '''[[Meléna]] nebo [[enteroragie]]'''.<br />
* '''Screening kolorektálního karcinomu''' (každý muž nad 50 let by měl vyšetření per rectum podstupovat pravidelně – minimálně každé 2 roky).<br />
* '''Screening [[Karcinom prostaty|karcinomu prostaty]] a [[benigní hyperplázie prostaty]]'''.<br />
<br />
== Provedení a hodnocení ==<br />
* Pacient zaujímá polohu na zádech – gynekologická poloha nebo-li také litotomická, na „všech čtyřech“ – genupektorální poloha nebo na boku. V praxi je asi nejužívanější poloha na levém boku s koleny ve flexi mírně přitaženými k hlavě. <br />
<br />
* Lékař si nasadí rukavici. Vyšetření provádí jedním prstem (ukazováčkem), na který si nanese vhodný gel (např. gel s mesokainem, který slouží současně jako lubrikans a anestetikum). Před započetím výkonu musí pacienta informovat, že začne<br />
[[Soubor:Digital rectal exam nci-vol-7136-300.jpg|thumb|250px|right|Vyšetření per rectum]]<br />
* Následně:<br />
# Pohledem zhodnotíme '''krajinu análního ústí''' ([[hemoroidy]], fisura, pooperační jizvy apod.).<br />
:# Vyšetřujícím prstem opatrně prokrouživým pohybem nikneme do rekta, hodnotíme '''tonus análních svěračů a případnou bolestivost''' <br />
:# Dále nás bude zajímat '''náplň rekta, rektální sliznice a především přítomnost tumorózních útvarů'''. Lokalizaci chorobných nálezů určujeme podle hodinového ciferníku, přičemž číslo 12 přiléhá ke kostrči (popis tedy např' zní: tumor uložený mezi číslem 1 až 3)<br />
:# U muže palpačně vyšetřujeme '''prostatu''' (fyziologická prostata je měkká, nebolestivá, velikosti kaštanu, symetrická).<br />
:# U ženy palpujeme '''děložní čípek''' (fyziologický děložní čípek je hladký, nebolestivý, středně tuhé konzistence, symetrický).<br />
:# V závěru vyšetření hodnotíme '''konzistenci a barvu stolice''' na rukavici (zvláště pozorně pátráme po přítomnosti krve, hlenu a hnisu).<br />
<br />
<br />
:'''Některé patologické nálezy''':<br />
* Je-li [[Douglasův prostor]] naplněn hnisem – pacient pociťuje bolestivost při vyšetření na levém boku napravo. Sliznice konečníku v této lokalitě má těstovitou konzistenci a je vyhlazená.<br />
*Ochablý tonus sfinkteru je při nízké obstrukci střeva a při [[peritonitida]]ě.<br />
<br />
<br />
:'''Fyziologický nález bychom do chorobopisu nebo dekurzu zapsali takto''':<br />
* Per rectum:<br />
# bez chorobného nálezu – postačí,''<br />
# okolí anu klidné, indagace nebolestivá, tonus svěrače v normě, na dosah prstu bez rezistence, na rukavici hnědá stolice bez příměsi krve – chcete-li být naprosto přesní.<br />
<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Vyšetření břicha]]<br />
* [[Fyzikální vyšetření]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
|typ = web<br />
|příjmení1 = Zelenková<br />
|jméno1 = Jitka<br />
|kolektiv = ano<br />
|název = Pracovní text z Interní propedeutiky<br />
|rok = 1999<br />
|datum_revize = 2002<br />
|citováno = 2010-03-22<br />
|url = http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/bricho.htm<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
|typ = kniha<br />
|příjmení1 = Chrobák<br />
|jméno1 = Ladislav<br />
|kolektiv = ano<br />
|titul = Propedeutika vnitřního lékařství<br />
|vydání = 2<br />
|místo = Praha<br />
|vydavatel = GRADA Publishing<br />
|rok = 2007<br />
|rozsah= 243<br />
|isbn = 978-80-247-1309-0<br />
|strany = 127-128<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Chirurgie]]<br />
[[Kategorie:Interní propedeutika]]<br />
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Crohnova_choroba&diff=346381Crohnova choroba2016-04-17T15:42:30Z<p>Martina Ševčíková: /* Externí odkazy */ typo</p>
<hr />
<div>{{Infobox - onemocnění<br />
| česky = Crohnova choroba<br />
| obrázek = CD colitis.jpg<br />
| popisek = Endoskopické vyšetření ukazující vředy při Crohnovy nemoci<br />
| anglicky = Crohn's disease<br />
| latinsky = <br />
| rizikové faktory = neznáme mutace, kouření, věk mezi 15. a 30. rokem<br />
| patogeneze = <br />
| klinický obraz = <br />
| diagnostika = <br />
| léčba = <br />
| komplikace = <br />
| incidence v ČR = <br />
| prevalence v ČR = <br />
| mortalita ve světě = <br />
| mortalita v ČR = <br />
| MKN-10 = {{MKN-10|K50-K52|K50}}<br />
| MeSH ID = {{MeSH ID|D003424}}<br />
| OMIM = {{OMIM|266600}}<br />
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000249}}<br />
| Medscape = {{Medscape|172940}}<br />
}}<br />
'''Crohnova choroba''' (''colitis regionalis'', ''ileitis terminalis'', MKN-10:{{MKN-10|K50-K52|K50}}) je poměrně vzácným typem [[zánět]]u trávící trubice. Jedná se o '''chronický nespecifický zánět''' (až granulomatózní) postihující '''celou tloušťku stěny''' střeva, zánětlivé změny jsou '''segmentární''' nebo '''plurisegmentární'''. Tímto zánětem může být postižena '''kterákoliv část trávící trubice''' (od jícnu po rectum), nejčastěji to však bývá konec tenkého střeva (terminální ileum). Nemoc se objevuje spíše '''u mladých lidí''' ve věku mezi 20 až 30 lety (25–30 % pacientů je diagnostikováno před 20. rokem života).<br />
<br />
== Etiopatogeneze ==<br />
* '''[[Autoimunitní onemocnění]]''', kdy imunitní systém reaguje neadekvátně na tkáň střevní stěny. Tímto způsobem vznikne lokalizovaný neinfekční zánět.<br />
<br />
{{Podrobnosti|Crohnova chorova/etiopatogeneze}}<br />
<br />
== Patologický obraz ==<br />
[[Soubor:Crohns disease Crohnova nemoc 20x.jpg|thumb|300 px| Sliznice střeva u Crohnovy nemoci v detailu.]]<br />
* Je postižena celá střevní stěna,<br />
* makroskopicky ztluštění střevní stěny a mesenteria, zvětšení lymfatických uzlin; postižení je segmentární nebo plurisegmentární – střídají se postižené úseky s nepostiženými,<br />
* sliznice hypertrofická a edematózní, obraz dlažebních kostek – protáhlé aftosní vředy nad lymfatickými folikuly obklápějící nepostiženou sliznici, navalitá ústí píštělí, pseudopolypy,<br />
* postižení serózy vede ke srůstům, v nichž vznikají píštěle, další průběh s fibroprodukcí vede ke vzniku stenóz,<br />
* mikroskopicky edém sliznice s polymorfonukleární infiltrací, následně fibroprodukce se vznikem tuberkuloidních granulomů (epitheloidní buňky a obrovské buňky Langhansova typu, na rozdíl od [[TBC]] nekaseifikují) v submukóze, subseróze i regionálních uzlinách.<br />
<br />
== Klinický obraz ==<br />
[[Soubor:Crohn1.jpg|thumb|300 px| Postižení terminálního ilea u Crohnovy choroby, sliznice je zarudlá, edematózní, koloskopie.]]<br />
[[Soubor:Crohn2.jpg|thumb|300 px| Postižení Bauhínské chlopně u Crohnovy choroby, koloskopie.]]<br />
* Průběh je spíše kontinuální s vývojem progresivním, stacionárním nebo regresivním, popř. akutní průběh imitující akutní apendicitidu,<br />
* asi u 1/3 začíná nenápadně nespecificky,<br />
* u starších bývá segmentární postižení tlustého střeva, u mladších bývá postiženo celé colon, rektum může a nemusí být postiženo,<br />
* ve sliznici v postiženém místě střevní stěny se tvoří vředy,<br />
* onemocnění se často projevuje dlouhotrvajícími průjmy, zvracením, nálezem krve ve stolici, bolestmi břicha, hubnutím, únavou,<br />
* další projevy závisí na lokalizaci zánětu:<br />
** ''ileocekální'' – bolest v pravém podbřišku, někdy hmatný infiltrát imitující apendicitidu,<br />
** ''tenké střevo'' – nejsou průjmy, je plynatost, říhání a škroukání 1–2 hod po jídle, stenózy – až subileus,<br />
** ''tlusté střevo'' – mírná enterorhagie (na rozdíl od ulcerosní kolitidy, kdy je krev ve stolici pravidlem),<br />
** ''anorektální'' – fisury, stenózy, píštěle,<br />
* u dětí se vyskytuje opoždění růstu (u 50 %) a porucha sexuálního vyzrávání,<br />
* jiné možné příznaky: ulcerace v ústech, artritidy, iritidy, [[paličkovité prsty]] aj.<br />
<br />
== Komplikace ==<br />
* Zánět má tendenci šířit se do okolí a tvořit '''píštěle''' (= kanálky spojující místa zánětu s jakýmkoliv jiným místem). Vznikají píštěle ''vnitřní'' (enteroenterické, enterokolické, enterovesikální, rektovaginální) a ''zevní'' (břišní stěny perinea),<br />
* tvorba '''abscesů''' (mezikličkové, pánevní, retroperitoneální, jaterní),<br />
* stenóza střeva – '''[[ileus]]''',<br />
* '''perianální fisury''',<br />
* perforace střeva – '''[[peritonitida]]''',<br />
* masivní '''krvácení''',<br />
* '''toxické megakolon''',<br />
* zvrat v '''karcinom'''.<br />
<br />
== Diagnostika ==<br />
* '''Laboratorně''',<br />
** v aktivním stadiu je často ''[[anémie]]'' (70 %), ''zvýšená sedimentace'' (80 %), ''hypoalbuminémie'' (60 %), pozitivní ''okultní krvácení'' (35 %), ''trombocytóza'', ''zvýšené [[C-reaktivní protein|CRP]]'', známky ''malnutrice'',<br />
** ''ASCA'' (protilátky proti pivovarským kvasnicím),<br />
** elevace [[calprotectin ve stolici|calprotectinu ve stolici]],<br />
* '''Zobrazovací metody''',<br />
** endoskopie (koloskopie, enteroskopie) s biopsií,<br />
** [[RTG]] (pasáž střevní, enteroklysa, fistulografie) – vředy, stenosy. Crohnova choroba postihuje i tenké střevo, proto je jeho rtg zobrazení s kontrastem jedna z hlavních metod,<br />
** UZ, [[CT]] – posouzení tloušťky střevní stěny, abscesy, infiltrace v okolí střeva,<br />
** scintigrafie <sup>99</sup>Tc-leu – rozsah, aktivita, lokální komplikace, ev. screening.<br />
<br />
== Prevence ==<br />
* Není známá, protože důvod autoagresivity imunitního systému není vysvětlen.<br />
<br />
== Terapie ==<br />
[[Soubor:Leky crohn.jpg | thumb| right | 150px | Léky užívané k léčbě Crohnovy nemoci]]<br />
'''Medikamentózní terapie''' – pouze symptomatická, pouze oddaluje chirurgický výkon,<br />
* '''aminosalicyláty''': inhibují cyklooxygenasu a lipooxygenasu (tvorbu eikosanoidů), snižují aktivitu [[T-lymfocyty|T]] i [[B-lymfocyty|B lymfocytů]] (tvorbu protilátek), snižují odpověď [[neutrofily|neutrofilů]] a [[makrofág]]ů na chemotaktické signály a chrání střevní sliznici před působením kyslíkových radikálů. Podávání p.o., v klysmatech a čípcích.<br />
** ''mesalazin'' (kys. 5-aminosalicylová, 5-ASA) – působí z luminální strany, vstřebává se už v jejunu. 30–50&nbsp;mg/kg/den,<br />
** ''sulfasalazin'' – ester kys. 5-aminosalycilové, z něhož se 5-ASA uvolňuje až v tlustém střevě činností bakterií,<br />
** ''olsalazin'' – dvě molekuly 5-ASA spojené vazbou, uvolňují se v tlustém střevě štěpením bakteriemi,<br />
* '''imunosupresiva''',<br />
** ''azathioprin'', ''merkaptopurin'' – analoga purinových basí, tlumí aktivitu [[NK-buňky|NK-buněk]],<br />
** ''cyklosporin A'' – selektivní inhibice CD4 lymfocytů (hlavní imunosupresivum u transplantací),<br />
** ''metotrexát'' – antagonista kys. listové,<br />
* '''kortikoidy''' – tlumí zánětlivou aktivitu u 79–92 % dospělých, u dětí se doporučuje přechod na alternující způsob podávání (neruší růst pacienta). Podávání lokálně ve formě čípků,<br />
** jejich podávání dramaticky potlačí příznaky (horečky, průjmy, bolesti břicha, zlepšují chuť k jídlu a celkový pocit zdraví),<br />
** po dosažení relapsu obecně není rozhodnuto, zda v podávání pokračovat,<br />
** děti mají časté relapsy při snížení dávky kortikoidů → proto mnozí doporučují podávat kortikoidy dlouhodobě (prednizon 0,2–0,5 mg/kg/den),<br />
** je nutné zajistit přísun vápníku a [[vitamin D|vitaminu D]],<br />
** při dlouhodobém podávání je nutné provádět denzitometrii kostí a oční vyšetření na kataraktu,<br />
* '''ATB''',<br />
** ''metronidazol'' – užívá se v terapii perianálních komplikací, u píštělí a abscesů. 15 mg/kg/den (max. 800 mg/den),<br />
** širokospektrá [[ATB]] při superinfekci,<br />
** při několikaměsíčním podávání hrozí nebezpečí periferní neuropatie.<br />
'''Nutriční terapie'''<br />
* nedílná součást základní léčby Crohnovy chrorby, nutriční intervence je indikována hlavně při opožděném růstu<br />
* remisi onemocnění lze částečně navodit pomocí tzv. '''EEV''' – exkluzivní enterální výživa, pacient pouze popíjí přípravky enterální výživy (např. Nutridrink, Fersubin), pít smí pouze vodu, jinak nic nesmí jíst<br />
* v případě nesnášení EEV lze pokračovat bez dietního opatření s přidáním kortikoidů do mediakce (prednison 1mg/kg/den)<br />
'''Biologická léčba'''<br />
* do těla se aplikují přesně cílené [[protilátky]]. V tomto případě jsou protilátky namířené proti TNF-α tvořené naším imunitním systémem. Jedná se o přípravky infliximab, etanercept a adalimumab. Protilátky zasahují do zánětlivého procesu cíleněji, než kortikoidy.<br />
'''Chirurgie'''<br />
* nejčastější indikací je selhání medikamentózní léčby (neovlivnitelné symptomy, nežádoucí účinky kortikoidů…), a u komplikací (akutní či chronická obstrukce, krvácení, toxické megakolon, fulminantní kolitida, perforační peritonitida, píštěle, abscesy, retardace růstu),<br />
# resekce s anastomózami nebo [[stomie]]mi,<br />
# strikturoplastiky a balónkové dilatace stenóz,<br />
# drainage abscesů,<br />
# fistulotomie,<br />
* resekce by měly být co nejmenšího rozsahu (možnost opakovaných resekcí při recidivách, nutnost zachovat alespoň 60 cm tenkého střeva, spíše než resekcím se dává přednost strikturoplastikám), anastomosy end–to–end, stomie u akutních stavů nebo nejde-li rekonstruovat oblast rekta, při rekonstrukci v oblasti rekta nevytvářet pouch, výkony:<br />
# segmentární resekce tenkého a tlustého střeva,<br />
# ileocekální resekce s ileo-acendentoanastomózou,<br />
# pravostranná hemikolektomie s ileo-transversoanastomózou,<br />
# subtotální kolektomie s ileo-rektoanastomózou,<br />
# proktokolektomie s ileostomií,<br />
# abdominoperineální amputace s kolostomií,<br />
* není-li rektum postiženo, je výhodnější jej ponechat i při trvalé ileostomii (šetření nervových pánevních pletení – sexuální funkce, nevýhodou je nutnost opakovaných kontrol rekta, zda v něm nedochází ke vzniku zánětlivých lézí),<br />
* apendektomie znamená riziko tvorby píštělí, spíše se ale provádí, protože při recidivě tak můžeme apendicitidu jako příčinu potíží vyloučit.<br />
<br />
== Crohnova choroba vs. ulcerózní kolitida ==<br />
[[Soubor:Crohnova choroba vs. ulcerózní kolitida.png|thumb|300px|Crohnova choroba vs. ulcerózní kolitida]]<br />
{| class="wikitable"<br />
! !! Crohnova choroba !! ulcerózní kolitida<br />
|- <br />
| lokalizace || celý trávicí trakt, nejčastěji terminální ileum || rektum a kolon<br />
|- <br />
| RTG břicha || segmentární postižení (střídání zánětlivých a nepostižených úseků) || kontinuální postup orálním směrem<br />
|- <br />
| || ztluštění střevní stěny, stenózy || vymizelá haustrace<br />
|- <br />
| endoskopie || diskontinuální postižení, fokální afty, lineární vředy || hemoragická sliznice, difuzní zánět, pseudopolypy<br />
|-<br />
| histologie ||zánět všech vrstev střevní stěny (transmurální) || zánět sliznice a submukózy<br />
|-<br />
| ||typické epiteloidní granulomy, lymfocytární infiltráty || kryptitida, kryptové abscesy<br />
|- <br />
| klinický obraz || bolesti břicha, úbytek na váze, průjmy s krví a hlenem || krvavé průjmy s tenezmy<br />
|- <br />
| komplikace || tvorba píštělí, stenóz a abscesů || zvýšené riziko vzniku karcinomu<ref>{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Muntau|jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne|titul = Pediatrie|vydání = 4|místo = Praha|vydavatel = Grada|rok = 2009|strany = 372-377|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref><br />
|}<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Ulcerózní kolitida]]<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* {{Citace | typ=web | url=http://www.cgs-cls.cz/informace-pro-pacienty/nespecificke-strevni-zanety/ | příjmení1=Zádorová | jméno1=Zdena | název=Česká gastroenterologická společnost | podnázev=Nespecifické střevní záněty | rok=2007 | datum_revize=2009-01-23 | citováno=2010-05-02}}<br />
* [http://www.kolonoskopie.cz/zajimave-nalezy/kolonoskopie-1/ibd/crohnova-choroba-kolonoskopie.aspx Crohnova choroba – obrázky (www.kolonoskopie.cz)]<br />
* [http://www.pathology.cz/?vysetreni=crohnova-choroba Crohnova choroba – diagnostické markery, vzorky]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
=== Zdroje ===<br />
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Pastor|jméno1 = Jan|název = Langenbeck's medical web page|rok = |citováno = 2010|url = http://langenbeck.webs.com}}<br />
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2010|url = http://www.jirben.wz.cz/}}<br />
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Štefánek|jméno1 = Jiří|název = Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK|rok = |citováno = 2009|url = http://www.stefajir.cz}}<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany = |isbn = 80-7262-178-5}}<br />
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Šašinka|jméno1 = Miroslav|příjmení2 = Šagát|jméno2 = Tibor|příjmení3 = Kovács|jméno3 = László|kolektiv = ano|titul = Pediatria|vydání = 2 |místo = Bratislava|vydavatel = Herba |rok = 2007 |strany = |isbn = 978-80-89171-49-1}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Gastroenterologie]]<br />
[[Kategorie:Patofyziologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Procvi%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD:Virov%C3%A9_hepatitidy&diff=345978Procvičování:Virové hepatitidy2016-04-14T13:09:31Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>;MA:<br />
Pacient, muž, 54 let, pracuje jako skladník.<br />
== Anamnéza ==<br />
;RA: Otec zemřel ve 45 letech při autonehodě. Matka žije, zdráva. Bratr zdráv. 2 děti zdrávy.<br />
;Abuzus: Pije 2-3 piva denně, tvrdý alkohol příležitostně. Kouří 20 cigaret denně.<br />
;OA: Běžná dětská onemocnění, ve 20 letech autonehoda s četnými poraněními, ležel na ARO, opakovaně operován, pak 2 roky rehabilitace. Od té doby vážněji nestonal, k lékaři nechodí, žádné léky nebere.<br />
;NO: Před 3 týdny strávil víkend na chalupě, kde s přáteli oslavoval narozeniny, asi tam nachladl. Od té doby se cítí unavený, nechutná mu jíst, začaly mu otékat nohy a zvětšilo se mu břicho. Přibral za tuto dobu 10 kg, přestože málo jí. Včera si všiml, že má tmavší moč, močil méně. Manželka mu řekla, že má zažloutlé oči.<br />
<br />
== Objektivní nález ==<br />
* TK 90/60 P 110/min T 36,2st Celsia<br />
* Orientován, spolupracuje, unavený výraz. Ikterus kůže a sklér. Atrofie svalstva, hubené horní končetiny kontrastují s objemným břichem. Pavoučkové névy na prsou a na zádech. Vyhlazený jazyk. Náplň krčních žil není patrna. <br />
* Poklep plic jasný, dolní hranice symetrické, posunuté kraniálně. Dýchání sklípkové bez vedlejších fenoménů. <br />
* Akce srdce pravidelná, rychlejší. Břicho nad niveau, měkké, palpačně nebolestivé, ascites. Játra +2 tužší konzistence, nebolestivá. Slezina naráží v inspiriu. <br />
* Dolní končetiny se symetrickými otoky po kolena, bez zarudnutí, lýtka měkká.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! colspan="3" | Laboratorní nálezy<br />
|-<br />
! vyšetření !! colspan="2"| výsledky <br />
|-<br />
| rowspan="5" align="center"| Krevní obraz || leukocyty || align="center"| 5600/μl (4,5–11,0)<br />
|-<br />
| Hemoglobin || align="center"| 113 (140–180)<br />
|-<br />
| Hematokrit || align="center"| 35,6 (39–49)<br />
|-<br />
| Trombocyty || align="center"| 95 (120–350)<br />
|-<br />
| MCV || align="center"| 101,2 (80–95) <br />
|-<br />
| rowspan="11" align="center"| Biochemie || Na|| align="center"| 128 mmol/l (136–146)<br />
|-<br />
| K || align="center"| 3,4 mmol/l (3,8–5,4)<br />
|-<br />
| urea || align="center"| 26 mmol/l (2,83–8,35)<br />
|-<br />
| kreatinin|| align="center"| 240 umol/l (53–133)<br />
|-<br />
| ALT || align="center"| 4,3 ukat/l (< 0,75)<br />
|-<br />
| AST || align="center"| 3,8 ukat/l (< 0,75)<br />
|-<br />
| ALP || align="center"| 2,0 ukat/l (< 2,29)<br />
|-<br />
| GMT || align="center"| 5,9 ukat/l (< 0,75)<br />
|-<br />
| bilirubin || align="center"| 45 umol/l (2–17)<br />
|-<br />
| albumin || align="center"| 32 g/l (35–53)<br />
|-<br />
| cholesterol || align="center"| 2,3 mmol/l (3,8–5,8) <br />
|-<br />
| rowspan="3" align="center"| Močový sediment||align="center"| erytrocyty || 8/ul (< 10/ul) <br />
|-<br />
| align="center"| leukocyty ||colspan="2" align="center"| 15/ul (< 10/ul)<br />
|-<br />
| align="center"| U-Na ||colspan="2" align="center"| 8 mmol/l <br />
|-<br />
| rowspan="4" align="center"| Moč chemicky || align="center"| krev || align="center"|0<br />
|-<br />
| align="center"|bílkovina || align="center"|0<br />
|-<br />
| align="center"|bilirubin|| align="center"|+++<br />
|-<br />
| align="center"|urobilinogen|| align="center"|+++<br />
|-<br />
| align="center"|Quickův test|| align="center"| INR ||align="center"| 2,3 (0,8–1,2)<br />
|-<br />
| align="center"| HBsAg || colspan="2" align="center"| pozitivní<br />
|}<br />
<br />
== Shrnutí ==<br />
Otoky vznikly na podkladě onemocnění jater (Hep B + abusus alkoholu) → hypalbuminemie sníženou tvorbou bílkovin v játrech (snížení onkotického tlaku), portální hypertenze. <br />
Zřejmě se jedná o '''chronickou virovou hepatitidu B''' (pozitivní HbsAg, konjugovaný bilirubin a urobilinogen v moči). Hepatitida vedla k cirhotické přestavbě jater, čemuž odpovídá řada nálezů zjištěných při fyzikálním (zvětšená tuhá játra, povoučkovité névy, známky portální hypertenze - splenomegalie) i laboratorním (3-4x zvýšené hodnoty transamináz, anémie, snížený hematokrit, prodloužená srážlivost, hypalbuminémie) vyšetření. Pro alkoholovou etiologii svědčí zvýšené GMT. <br />
Exacerbaci stavu a rozvoj otoků zřejmě vyvolal alkoholový exces a prochladnutí (snížení imunitní odpovědi) před 3 týdny a tím zhoršení jaterních funkcí. <br />
<br />
Pacient trpí i [[hepatorenální syndrom|hepatorenálním syndromem]], což je funkční (nikoli morfologické), reverzibilní selhání ledvin v důsledku primárního postižení jater. Následkem postižení jater jsou cirkulační změny (AV zkraty v kůži, plicích, splanchniku), které vedou k hypoperfuzi kůry ledvin (dřeň prokrvena normálně). Dochází k hypoxii ledvin a poklesu GF. (Při těžší hypoxii může být postižena i tubulární fce). Jde pouze o funkční selhání ledvin bez morfologických změn. Po odstranění primární příčiny (onem. jater) dochází ke správné perfuzi ledvin a k úpravě jejich funkcí. <br />
<br />
;Vysvětlení klinických obtíží a laboratorních nálezů<br />
* Únava – snížený intravazální objem (nízký krevní tlak), celkové oslabení organismu, katabolický stav<br />
* Nechutenství – mediátory zánětu IL-1, IL-6, TNFalfa působí na hypotalamus, který vyvolá pocit nasycení<br />
* Otoky – hypalbuminemie -> snížený onkotický tlak<br />
* Zvětšené břicho – hypalbuminemie -> snížený onkotický tlak + portální hypertenze<br />
* Přírůstek na váze – retence tekutin v intersticiu, ascítu<br />
* Ikterus kůže a sklér – zvýšený konjugovaný bilirubin<br />
* Atrofie svalstva, hubené horní končetiny – katabolický stav<br />
* Objemné břicho – ascítés – hypalbuminemie, portální hypertenze<br />
* Pavoučkové névy na prsou a na zádech – AV zkraty<br />
* Vyhlazený jazyk, náplň krčních žil není patrna – dehydratace<br />
* Zrychlená srdeční akce – snížený vaskulární objem (dehydratace)<br />
* Hranice plic posunuta kraniálně – ascítés zvyšuje stav bránice<br />
* Játra +2 tužší konzistence, nebolestivá – cirhotická přestavba<br />
* Slezina naráží v inspiriu – portální hypertenze -> splenomegalie<br />
* Snížený hemoglobin a hematokrit -> zvýšený rozpad zvětšených erytrocytů v hypersplenické slezině (z důvodu portální hypertenze)<br />
* Snížený počet trombocytů – zvýšený rozpatd v hypersplenické slezině<br />
* Zvýšený MCV – pacient je ethylik -> nedostatek B12 a folátu<br />
* Hyponatrémie – diluční, tzn že celkového sodíku je v organismu dost až nadbytek, ale je naředěn vodou, kterou ledviny zadržují<br />
* Hypokalémie – z důvodu hyperaldosteronismu. Ledviny reagují na snížení intravasální objemu a snížení tlaku (otoky, ascites) vyplavením aldosteronu -> retence Na a vody, ale exkrece K a H.<br />
* Zvýšená urea a kreatinin– snížena GF. Urea zvýšena výrazněji než kreatinin – značí dehydrataci (urea zvyšuje osmolalitu krve a tím zvyšuje intravaskulární objem)<br />
* Zvýšené ALT, AST – poškození jater<br />
* Zvýšené GMT – typické pro alkohol. poškození jater (pro vášnivé alkoholiky typický ještě zvýšený poměr AST/ALT)<br />
* Hyperbilirubinemie, konjugovaný bilirubin v moči, zvýšený urobilinogen v moči – svědčí pro hepatocelulární poškození (Hep B, ethanol)<br />
* Hypalbuminemie – snížená tvorba poškozenými játry (nejsou ztráty ledvinami)<br />
* Zvýšené INR (prokoagulační stav) – snížená tvorba fibrinogenu játry <br />
* Nízký Na v moči – zvýšená resorpce Na. Svědčí o tom, že ledviny fungují správně, snaží se reagovat na svoji sníženou perfuzi<br />
<br />
== Terapie ==<br />
# terapie hepatitidy<br />
#* interferon α v kombinaci s lamivudinem<br />
#* naprostá abstinence<br />
# terapie otoků<br />
#* negativní bilance natria a vody (3g NaCl a 1 l vody na den)<br />
#* nízké dávky diuetik – opatrně – nebezpečí už tak nízkého intravaskul. Volumu<br />
#* infuze albuminu – návrat vody do cév po osmot. gradientu (onkot. tlak albuminu) <br />
# terapie vlastního hepatorenálního syndromu<br />
#* terlipresin – vasokonstrikce v periferii, vasodilatace ve splanchniku => zlepší se prokrvení ledvin<br />
#* funkce ledvin se sama upraví po zlepšení stavu jater a hemodynam. poměrů<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Akutní glomerulonefritida]]<br />
* [[Virové hepatitidy]]<br />
=== Zdroj ===<br />
* Klener – 18.9.2. Hepatorenální syndrom (str 662)<br />
18.10.2. Virová hepatitida B (str 666)<br />
18.11. Chronické hepatitidy (str 671)<br />
Nečas II – 4.2.3. Hepatorenální syndrom (str 405)<br />
<br />
<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Kazuistiky]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Cystoskopick%C3%A9_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD&diff=345977Cystoskopické vyšetření2016-04-14T13:09:16Z<p>Martina Ševčíková: presmer</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[cystoskopie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Endoskopie&diff=345976Endoskopie2016-04-14T13:05:36Z<p>Martina Ševčíková: typo</p>
<hr />
<div>'''Endoskopie''' je vyšetřovací metoda tělních dutin a dutých orgánů. Kromě pohledu nám umožňuje také odběr vzorků ([[biopsie]]) k dalšímu vyšetření. Do těchto dutin se endoskop zavádí přirozenými otvory (např. ústy, konečníkem, močovou trubicí) či otvory uměle pro tento účel vytvořenými (u laparoskopie, mediastinoskopie). Její rozvoj byl ovlivněn technickým vývojem v oblasti optiky (ohebná vlákna vedoucí světlo) a videotechniky. Endoskopie ohebnými (flexibilními) přístroji je pro pacienta poměrně málo zatěžující, je možné ji provést ambulantně a dle potřeby ji opakovat. <br />
<br />
== Druhy endoskopií ==<br />
<br />
[[Soubor:Stomach endoscopy 1.jpg | thumb | 200px | Gastroskopie]]<br />
[[Soubor:Polyp.jpeg | thumb | 200px | Kolonoskopie – polyp]]<br />
* '''[[Gastroskopie]]''' – vyšetření dráhy jícnu, žaludku a duodena. Gastroskopie je často užívaná k diagnostice vředů a dalších zdrojů potenciálního krvácení,odhalení [[Hiátová hernie|hiatové hernie]], zánětu jícnu, žaludečních vředů apod.<br />
* '''[[Koloskopie]]''' – vyšetření tlustého střeva k odhalení polypů, nádorů, tvoření vředů, zánětů tlustého střeva a vyjmutí cizích předmětů.<br />
* '''[[Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie]] (ERCP)''' – užívá endoskopu k zavedení katetru pro rentgenovou fluoroskopii se zvýšeným kontrastem. Tato technika se využívá pro zviditelnění jaterních a žlučových cest, močového měchýře, slinivky a dalších anatomických útvarů ke kontrole kamenů, dalších překážek a problémů. ERCP pomáhá odhalit [[jaterní cirhóza|cirhózu]], [[nádory jater]], pseudocysty, [[nádory pankreatu]], [[urolitiáza|močové kameny]] atd.<br />
* '''[[Rektoskopie]]''' – vyšetření konečníku.<br />
* '''[[Laryngoskopie]]''' – vyšetření hrtanu a hlasivek.<br />
* '''[[Bronchoskopie]]''' – vyšetření trachey (dýchací trubice) a plicního prostoru (bronchiálního stromu) k odhalení [[plicní absces|abscesů]], bronchitidy, nádorů, [[Tuberkulóza (pneumologie)|tuberkulózy]], alveolitidy, infekcí, zánětů.<br />
* '''[[Thorakoskopie]]''' – Vyšetření pleurální dutiny, osrdečníku<br />
* '''[[Artroskopie]]''' – vyšetření nebo léčba kloubního prostoru.<br />
* '''[[Kolposkopie]]''' – přímé zviditelnění vaginy a děložního hrdla (nádory, záněty a další problémy).<br />
* '''[[Cystoskopie]]''' – vyšetření močového měchýře, močové trubice, močových drah, prostaty.<br />
* '''[[Laparoskopie]]''' – zviditelnění žaludku, jater a dalších orgánů abdomina včetně ženských pohlavních orgánů.<br />
* '''Endoskopická biopsie''' – Odebraná živá tkáň z různých částí povrchu i vnitřního prostoru těla je vyšetřována mikroskopicky. Zpravidla se provádí pro zjištění přítomnosti nádorů (maligních nebo benigních) a zánětů.<br />
<br />
== Endoskopy ==<br />
Podle použitých principů můžeme [[endoskop]]y rozdělit do tří skupin:<br />
# endoskopická zrcátka<br />
# rigidní endoskopy (tubusové)<br />
# flexibilní endoskopy = fibroskopy<br />
<br />
=== Endoskopická zrcátka ===<br />
Endoskopická zrcátka mají různou konstrukci a velmi široké použití.<br />
* Laryngoskopické zrcátko – plošné zrcátko kulatého tvaru se sklonem k držáku asi 60°; používá se k nepřímé laryngoskopii <br />
(otočené dolů) nebo k zadní rhinoskopii (otočené nahoru).<br />
* Ušní zrcátko – kovová nálevka, asi 3 cm dlouhá, uvnitř pochromovaná, požívá se k vyšetření bubínku.<br />
* Nosní zrcátko – kleště s nálevkovými zrcadlovými plochami, slouží k přední rinoskopii.<br />
* Oční zrcátka – rovinné nebo konkávní s otvorem uprostřed.<br />
* Oftalmoskop – používá se k vyšetření očního pozadí a k zjišťování refrakčních vad. Má vlastní světelný zdroj.<br />
* Kolposkop – jsou dvě lžíce pohyblivě spojené s možností nastavení; používá se zejména k vyšetření děložního čípku (tyto endoskopy jsou ve většině případů nahrazovány endoskopy tubusovými)<br />
<br />
=== Endoskopy tubusové ===<br />
Jsou to obvykle tubusy s optickým systémem tvořeným klasickými čočkami a proximálním nebo distálním osvětlením. Na proximálním konci je umístěn okulár s CCD čipem (snímací prvek). Tyto přístroje se hodí k vyšetření dutin nacházejících se blízko tělních otvorů nebo dutin, k nimž není přístup zkomplikován překážkami nebo záhyby. Pro většinu vyšetření vzdálenějších orgánů se dnes podstatně častěji využívají flexibilní endoskopy.<br />
<br />
=== Flexibilní endoskopy ===<br />
<br />
[[Soubor:Endoskopie_GIT.png|thumb|Endoskopie GIT]]<br />
<br />
Ohebné optické sondy, které přenášejí obraz z nepřístupných míst prostřednictvím svazku optických vláken. <br />
Při průchodu z opticky hustšího do opticky řidšího prostředí se paprsek na rozhraní odráží a láme od kolmice.<br />
<br />
Úhel dopadu na rozhraní dvou optických prostředí, při kterém je úhel lomu 90°, nazýváme mezní úhel aM.<br />
Je-li úhel dopadu větší než mezní úhel, světlo se neláme do nového prostředí, ale všechno světlo, které dopadá na rozhraní dvou optických prostředí, se odráží zpět. Nastává úplný odraz světla. Toho se využívá k vedení světla světlovody, které mohou být podle potřeby zakřiveny.<br />
<br />
Úplný odraz světla a mezní úhel lze pozorovat pouze při přechodu z prostředí opticky hustšího do opticky řidšího.<br />
<br />
Proximální část endoskopu je tvořena optikou, CCD čipem a ovladači zahnutí distálního konce. Z této části, kterou drží lékař v ruce vychází další světlovodný kabel k vnějšímu zdroji světla (přívody vzduchu a vody). Vyúsťuje zde i pracovní kanál pro zavedení odsávání, bioptických sond a jiných nástrojů.<br />
<br />
Distální část endoskopu je zakončena objektivem se zorným úhlem obvykle 30–120°, který zaručuje vstup paprsků do světlovodu pod správným úhlem. Dále jsou to výstupy z osvětlovacích svazků, otvorem pracovního kanálu a otvory kterými se přivádí voda a vzduch. Pracovním kanálkem, lze odsávat tekutinu nebo plyn, či jím vysunout nástroje k léčebným zákrokům. <br />
Většina přístrojů má dálkově ovladatelné vychylování distálního konce sondy a umožňuje výměnu koncových objektivů. Tím je v praxi maximalizována velikost prostoru, který lze takovým fibroskopem prohlédnout.<br />
<br />
Ke všem moderním přístrojům lze připojit zařízení pro záznam obrazu – klasický nebo digitální fotoaparát, videokameru nebo digitalizační jednotku, což umožňuje zpracovávat data na počítači.<br />
Videoendoskopy jsou stejně jako fibroskopy ohebné optické sondy, které jsou ale vybaveny snímacím videočipem CCD zabudovaným do jejich distální části. <br />
Z hlediska kvality poskytovaného obrazu, množství dodatečných funkcí a tím i širokých aplikačních možností, představují to absolutně nejlepší ze současné nabídky.<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Endoskop]]<br />
* [[Endoskopie v plastické chirurgii]]<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Navrátil<br />
| jméno1 = Leoš<br />
| příjmení2 = Rosina<br />
| jméno2 = Jozef<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Medicínská biofyzika<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2005<br />
| rozsah = 524<br />
| isbn = 80-247-1152-4<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Krist<br />
| jméno1 = Pavel<br />
| url = http://cust.sweb.cz/fmm/endoskop.htm<br />
| název = Endoskopie<br />
| citováno = 2010-11-17<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| korporace = wikipedie<br />
| url = http://cs.wikipedia.org/wiki/Optické_vlákno<br />
| název = Optické vlákno<br />
| citováno = 2010-11-17<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = web<br />
| příjmení1 = Reichl<br />
| jméno1 = Jaroslav<br />
| příjmení2 = Všetička<br />
| jméno2 = Martin<br />
| url = http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=440<br />
| název = Úplný odraz světla<br />
| citováno = 2010-11-17<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| příjmení1 = Lepil<br />
| jméno1 = Oldřich<br />
| titul = Fyzika – Optika<br />
| podnázev = pro gymnázia<br />
| vydání = 3. přepracované<br />
| vydavatel = Prometheus<br />
| rok = 1998<br />
| isbn = 80-7196-237-6<br />
}}<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* Osacká Petronela: Endoskopické vyšetrovacie metódy. Multimediálna podpora výučby klinických a zdravotníckych disciplín :: Portál Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského [online] 2.12.2011, posledná aktualizácia 15.12.2011 [cit. 2011-12-23] Dostupný z WWW: <http://portal.jfmed.uniba.sk/clanky.php?aid=168>. ISSN 1337-7396<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Diagnostické přístroje]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Infek%C4%8Dn%C3%AD_endokarditida_(pediatrie)&diff=345975Infekční endokarditida (pediatrie)2016-04-14T13:03:53Z<p>Martina Ševčíková: link</p>
<hr />
<div><!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br />
* VLOŽENÝ ČLÁNEK<br />
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:<br />
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.<br />
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.<br />
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.<br />
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. <br />
*<br />
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)<br />
*<br />
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}<br />
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->'''[[Infekční endokarditida]]''' (IE) je onemocnění způsobené infekčním agens, které postihuje endokard, srdeční chlopně a přilehlé struktury. Zánět mohou vyvolat '''bakterie, plísně, chlamydie, rickettsie nebo viry'''. V současné době postihuje IE '''v dětském věku''' převážně pacienty s [[vrozené srdeční vady|vrozenou srdeční vadou]] a jen vzácně [[revmatická endokarditida|revmatické srdeční vady]]. S rozvojem intenzivní péče přibývají případy iatrogenní IE způsobené infekcí dlouhodobě zavedených [[centrální žilní katetrizace|centrálních žilních katetrů]]. IE, postihující trikuspidální a pulmonální chlopeň, jsou také ohroženi mladiství narkomani závislí na intravenozních [[drogy|drogách]].<br />
<br />
U vrozených srdečních vad se IE vyskytuje nejčastěji u:<br />
* [[Fallotova tetralogie|Fallotovy tetralogie]],<br />
* [[Defekt septa komor|defektu komorového septa]],<br />
* [[aortální stenóza|aortální stenózy]] a<br />
* [[Otevřená Botallova dučej|otevřenné dučeje]].<br />
Podstatně nižší riziko je u [[stenóza plicnice|pulmonální stenózy]] a IE se prakticky nevyskytuje u [[Defekt septa síní|defektu síňového septa]].<br />
<br />
* Častým sídlem IE bývá [[bikuspidální chlopeň aorty|bikuspidální aortální chlopeň]] bez ohledu na to, zda způsobuje [[aortální stenóza|stenózu]] či [[aortální regurgitace|regurgitaci]].<br />
* Při [[prolaps mitrální chlopně|prolapsu mitrální chlopně]] jsou nemocní ohroženi IE v případě, že chlopeň [[mitrální regurgitace|regurgituje]].<br />
<br />
IE je vzácná u [[novorozenec|novorozenců]], [[kojenec|kojenců]] a malých [[batole|batolat]] s výjimkou iatrogenní IE u kriticky nemocných dětí s katétrovou infekcí. S přibývajícím věkem se riziko IE u jedinců se srdečním onemocněním zvyšuje.<br />
<br />
=== Etiologie ===<br />
U dětí jsou nejčastějším původcem IE<br />
* '''viridující streptokoky''' (''Streptococcus viridans''),<br />
* na druhém místě ''Staphylococcus aureus'' a<br />
* vzácněji enterokoky.<br />
* Koaguláza negativní stafylokoky (''Staphylococcus epidermidis'') jsou typickými vyvolavateli IE po kardiochirurgických výkonech.<br />
* Gram negativní mikroorganismy a plísně způsobují IE vzácně. Obvykle postihují jedince s [[imunosuprese|imunosupresí]], pacienty s [[chlopenní náhrady|umělými chlopněmi]] a narkomany. Mykotická IE je rovněž závažnou komplikací dlouhodobě zavedených centrálních žilních katetrů obvykle po opakovaném podávání širokospektrých [[antibiotika|antibiotik]].<br />
<br />
=== Patogeneze ===<br />
Důležitým faktorem pro vznik IE je přítomnost ''turbulentního toku krve'', který narušuje [[endotel]]. Vegetace se ale také mohou tvořit následkem Venturiho efektu v místě pomalého toku krve. V poškozeném endotelu se vytváří shluk [[trombocyty|destiček]] a [[fibrin]]u, který je následně kolonizován infekčním agens. K [[bakteriémie|bakteriémii]] dochází v souvislosti s různými diagnostickými nebo léčebnými zákroky. K přechodným bakteriémiím může docházet i při čištění zubů nebo kousání tuhé stravy. Tímto mechanismem je vysvětlován vznik IE u pacientů, kde nelze zjistit jasnou vyvolávající příčinu bakteriémie.<br />
<br />
Hlavním makroskopickým nálezem jsou '''vegetace''' na endokardu. Obsahují mikroby a jsou pokryty vrstvou tvořenou fibrinem a [[leukocyty]]. Méně virulentní bakterie se uhnízdí v [[trombus|trombech]], kde je fibrin ochraňuje před [[fagocytóza|fagocytózou]] a antibiotiky.<br />
<br />
Přilehlá postižená tkáň je [[edém|edematózní]], s buněčnou infiltrací a málo vaskularizovaná, což zhoršuje průnik antibiotik. Fragilnost vegetací je příčinou opakovaných bakteriémií a [[plicní embolie|embolizací do plic]] nebo systémového řečiště, podle místa postižení srdce a přítomnosti intrakardiálních zkratů. Embolizace do plic imituje [[pneumonie|pneumonii]], nepoznaný [[plicní absces]] může perforovat do cévního systému s následným fatálním [[krvácení]]m. Při embolizaci do systémového řečiště jsou nejčastěji postiženy [[kůže]], [[ledviny]], [[slezina]] a [[mozek]]. Při déletrvajícím onemocnění jsou destruovány srdeční chlopně. Virulentní bakterie (''Staphylococcus aureus'') způsobují rychlou destrukci chlopně nebo invazí do myokardu dochází k tvorbě [[absces]]ů. Častým nálezem jsou i septické embolizace do koronárních arterií.<br />
IE významně aktivuje humorální i buněčný imunitní systém. Cirkulující imunokomplexy jsou například zodpovědné za rozvoj [[akutní glomerulonefritida|glomerulonefritidy]].<br />
<br />
=== Klasifikace ===<br />
* IE nativní chlopně,<br />
* IE toxikomanů (predisponuje k postižení trikuspidální chlopně s rizikem plicní embolizace),<br />
* IE chlopenních protéz (early/late onset – hranicí 2 měsíce po operaci).<br />
<br />
Dělení IE na akutní a subakutní formu je již obsolentní a nepoužívá se. Doporučované je dělení podle vyvolávajícího agens. Mikroorganismy s nízkou virulencí (např. &alpha;-hemolytický streptokok) obvykle vyvolává "subakutní" formu, naopak ''Staphylococcus aureus'' a ostatní pyogenní bakterie vyvolávají "akutní" formy.<br />
<br />
=== Rizika infekční endokarditidy ===<br />
;vysoké riziko;<br />
* chlopenní protézy (celoživotně),<br />
* stp. srdeční operaci (do 6 měsíců po operaci),<br />
* aortální vady,<br />
* [[Fallotova tetralogie]],<br />
* [[mitrální insuficience]],<br />
* [[PDA]],<br />
* [[Defekt septa komor|VSD]],<br />
* [[koarktace aorty|CoA]],<br />
* [[Marfanův syndrom]],<br />
* IE v anamnéze.<br />
<br />
;střední riziko;<br />
* mitrální stenóza,<br />
* trikuspidální vady,<br />
* mitrální prolaps,<br />
* hypertrofická [[kardiomyopatie]].<br />
<br />
=== Klinický obraz ===<br />
Podezření na IE máme vždy u rizikových pacientů (viz výše) při [[horečka|febrilním stavu]]. Vždy je třeba mít na paměti mitigované formy IE při p.o. léčbě antibiotiky, která byla podána z rozpaků, febrilie pak mohou i ustoupit. Endokarditida se nejčastěji projevuje '''teplotami''' a '''nespecifickými obtížemi''' jako jsou myalgie, artralgie, [[bolesti hlavy]], únava. Při delším trvání nemoci nacházíme [[splenomegalie|splenomegalii]], kůže má barvu s nádechem bílé kávy (caffé au lait). Dalšími pozdními příznaky jsou embolizační projevy na periferii: třískovité subunguální hemoragie, petechie na kůži či subkonjunktiválně, červené skvrny na dlaních (''Janewayovy skvrny''), bolestivé indurace na bříškách prstů (''Oslerovy uzly''). Embolizace může odhalit vyšetření očního pozadí (hemoragické léze na sítnici = Rothovy skvrny) nebo hematurie.<br />
Až u 30 % pacientů může být prvním klinickým příznakem IE akutní embolická příčina. Nejčastěji je postiženo povodí a. carotis interna. Klinickými příznaky jsou hemiplegie, [[afázie]], mentální poruchy, vzácně [[slepota]] při postižení retinálních arterií. Z obecného hlediska IE levého srdce způsobuje embolizaci do periferie s následnou ischemií, infarktem při sterilních embolech, abscesy při infekčních embolech nebo mykotická [[aneuryzma]]ta. Embolizace z pravého srdce do plic je často asymptomatická pro dobré filtrační vlastnosti plic nebo se projeví symptomy plicní embolie s následným [[Kašel (pediatrie)|kašlem]], poslechovým a [[RTG]] nálezem na plicích.<br />
<br />
Někdy může být až obraz ''Löhleinovy nefritidy'' s [[hematurie|hematurií]], [[proteinurie|proteinurií]] a poklesem [[Glomerulárna filtrácia|glomerulární filtrace]]. Jde o projev mikroembolizace do ledvin nebo důsledek fokální či difuzní glomerulonefritidy, která způsobuje depozita imunokomplexů v glomerulech. Až 20 % dětí má neurologické příznaky: [[meningitida|meningitidu]], [[mozkový absces|mozkové abscesy]], toxickou encefalopatii.<br />
<br />
Významnými nálezy jsou nově vzniklý nebo změněný '''srdeční šelest''' v důsledku postižení chlopně, vzácněji může zánětlivý proces postihnout převodní systém srdeční a způsobit AV blokádu. [[Srdeční selhání]] je nejčastější příčinou [[smrt]]i.<br />
<br />
{{Cave|Vždy je třeba mít na paměti mitigované formy IE při p.o. léčbě antibiotiky, která byla podána z rozpaků, febrilie pak mohou i ustoupit!}}<br />
<br />
=== Diagnostika ===<br />
==== Laboratorní vyšetření ====<br />
Z běžných laboratorních nálezů svědčí pro diagnózu IE vysoká [[Sedimentace erytrocytů|sedimentace]], leukocytóza, mikroskopická [[hematurie]], [[proteinurie]], pozitivní [[revmatoidní faktor]], zvýšené hodnoty CIK. Často nacházíme [[anémie|anemizaci]] a hypergamaglobulinémii. Pro diagnózu a léčbu IE je rozhodující správný odběr '''[[hemokultura|hemokultur]]'''. Během 24 hodin odebíráme 3 hemokultury a v případě negativních nálezů ve druhém dni inkubace jsou odebrány další 2 hemokultury. Při klinickém podezření na IE odebíráme hemokultury i u subfebrilních nebo afebrilních pacientů. Negativita hemokultury může být způsobena předchozí antibiotickou léčbou, IE způsobenou rickettsiemi, chlamydiemi, viry nebo pomalu rostoucími organismy. Další možné zpřesnění diagnostiky IE přináší molekulárně biologické metody jako [[PCR]]. Negativní hemokultury mohou rovněž podpořit diagnostiku sterilní trombotické endokarditidy probíhající nejčastěji v rámci [[antifosfolipidový syndrom|antifosfolipidového syndromu]].<br />
<br />
Falešná pozitivita hemokultur je způsobena kontaminací při nesterilně provedeném odběru. Nejčastěji se jedná o koaguláza negativní stafylokoky, korynebakterie, přechodně kolonizující enterobakterie, pseudomonády apod. Pro etiologické agens svědčí opakované nálezy, izolace stejného kmene i z jiných biologických vzorků a odpovídající klinický obraz.<br />
<br />
==== Echokardiografie ====<br />
[[Soubor:Endocarditis ultrasound.JPG|thumb|right|Vegetace na trikuspidální chlopni (ECHO)]]<br />
Velmi cennou metodou pro potvrzení IE je [[echokardiografie]]. Toto vyšetření spolehlivě odhalí vegetace na endokardu a chlopních a má význam i při sledování vývoje případných chlopňových regurgitací či jiných srdečních nálezů. U nejasných nálezů využíváme i transezofageální echokardiografii. Velmi obtížná je echokardiografická diagnóza IE na umělé chlopni, při které bývají často vegetace skryty ve stínu silného signálu, který způsobuje echodenzní materiál.<br />
<br />
{{Cave|Negativní echokardiogram ani negativní hemokultura nevylučují diagnózu IE!}}<br />
<br />
==== Speciální vyšetření ====<br />
Při podezření na embolizaci do plicního nebo do systémového řečiště jsou indikována speciální zobrazovací vyšetření [[CT]] scan, [[MRI]] k průkazu nebo vyloučení septických embolů nebo abscesů.<br />
<br />
Vždy konzultujeme stomatologa nebo ORL lékaře k vyloučení ložiskové infekce. Sanace infekčního ložiska se provádí ještě v průběhu léčení IE.<br />
<br />
==== Diagnostická kritéria ====<br />
V současné době jsou doporučována pro diagnostiku IE kritéria navržená Durackem z Duke univerzity v USA (tzv. Duke kritéria), která vycházejí z kombinace klinických, laboratorních a echokardiografických nálezů. Podle těchto kritérií jsou pacienti s podezřením na IE rozděleni do 3 kategorií: ''prokázaná IE, možná IE'' a ''vyloučená IE''.<br />
<br />
'''''Definice kritérií IE (Duke kritéria):'''''<br />
<br />
;hlavní kritéria<br />
* ''pozitivní hemokultura:'' ze 2 různých krevních odběrů zjištěn typický mikroorganismus pro IE (''Streptococcus viridans'' včetně nutričních variant nebo ''Streptococcus bovis'', nebo mikroorganismy skupiny ''HACEK''; ''Staphylococcus aureus'' nebo ''Enterococcus spp.'', pokud nebyl zjištěn jiný primární zdroj infekce) / opakovaně pozitivní hemokultury, jestliže byl: stejný nález ve 2 hemokulturách odebraných v rozmezí 12 hodin a více nebo stejný nález ve 3, nebo 3 ze 4 hemokultur, pokud byl interval mezi prvním a posledním odběrem větší než 1 hodina<br />
* ''známky postižení endokardu:'' echokardiografický nález odpovídající IE (vlající intrakardiální struktury na chlopni nebo na okolních strukturách v místě zrychleného toku krve, nebo na cizím materiálu, pro které není jiné anatomické vysvětlení; absces; nově vzniklá paravalvulární dehiscence v místě umělé chlopně) / nově vzniklá regurgitace chlopně<br />
<br />
;vedlejší kritéria<br />
* ''predispozice:'' strukturální srdeční onemocnění, abusus i.v. drog,<br />
* ''teploty'' ≥ 38,0° C,<br />
* ''cévní příznaky:'' embolizace, septický plicní infarkt, intrakraniální krvácení, konjunktivální hemoragie a kožní petechie,<br />
* ''imunologické příznaky:'' glomerulonefritida, Oslerovy uzlíky, Rothovy skvrny, revmatoidní faktor,<br />
* ''mikrobiologický nález:'' pozitivní hemokultura, která nesplňuje výše uvedená hlavní kritéria, nebo serologický průkaz aktivní infekce odpovídající IE,<br />
* ''echokardiografický nález'' odpovídající IE, který ale nesplňuje výše uvedená hlavní kritéria.<br />
<br />
<br />
'''''Diagnóza IE (Duke kritéria):''''' <br />
<br />
;prokázaná IE<br />
* patologická kritéria (alespoň 1 kritérium): prokázaný mikroorganismus kultivačně nebo histologicky ve vegetaci nebo embolizace vegetace nebo intrakardiální absces, nebo histologický průkaz aktivní IE ve vegetaci nebo v intrakardiálním abscesu,<br />
<br />
* klinická kritéria: 2 hlavní kritéria, nebo 1 hlavní a 3 vedlejší kritéria, nebo 5 vedlejších kritérií.<br />
<br />
;možná IE: 1 hlavní + 1 vedlejší kritérium / 3 vedlejší kritéria<br />
<br />
;vyloučená IE: prokázána jiná diagnóza vysvětlující příznaky onemocnění / vymizení příznaků IE v průběhu 4 dnů antibiotické léčby / nepřítomnost nálezu IE při operaci nebo při pitvě po léčbě antibiotiky v průběhu 4 dnů<br />
<br />
=== Terapie ===<br />
Při '''empirické léčbě''' nebo při negativitě hemokultury volíme kombinaci oxacilin 200 mg/kg/d á 4 hod. + gentamicin 3 mg/kg/d á 12 hod. i.v., pacientům alergickým na peniciliny potom vankomycin 40 mg/kg/d á 6 hod. + gentamicin 3 mg/kg/d á 12 hod. i.v.<br />
<br />
Při '''pozitivní hemokultuře''' bereme v úvahu typ prokázaného mikroba, jeho citlivost a MIC. Zpravidla při průkazu streptokoků citlivých na penicilin podáváme Penicilin G 200 000–400 000 I.U./kg/d i.v. á 4 hod., ev. + gentamicin. Při průkazu enterokoků a ostatních rezistentních streptokoků podáváme ampicilin 200–300 mg/kg/d á 6 hod. i.v + gentamicin.<br />
Gram negativní IE (HACEK) léčíme kombinací cefalosporinů III. generace, např. ceftriaxon 100 mg/kg/d á 12 hod. i.v. nebo ampicilin 200–300 mg/kg/d á 6 hod. i.v + gentamicin 3 mg/kg/d á 12 hod. i.v.,<br />
Mykotickou IE léčíme amfotericinem B: testovací iniciální dávka je 0,1 mg/kg, při dobré snášenlivosti zvýšíme dávku na 0,5 mg/kg na 1 den a dále pokračujeme minimálně 6–8 týdnů udržovací dávkou 1 mg/kg/d i.v. Obvykle je nutností doplnit i chirurgický výkon (výměna infikované chlopně, excize infikované tkáně).<br />
Aminoglykosidy podáváme 14 dní (delší podávání je spojeno s vysokým rizikem nefrotoxicity), ostatní antibiotika 4–6 týdnů.<br />
<br />
'''Obecně''' volíme vždy baktericidní ATB, při jejich kombinaci dbáme, abychom dosáhli synergický účinek. Důležité je periodické stanovení baktericidní aktivity sera a monitoring serové koncentrace hlavně při potenciálně toxických antibioticích (gentamicin, vankomycin). Účinnost ATB terapie prokazujeme eradikací bakteriémie v hemokultuře. Prvních 8 týdnů po ukončení léčby je důležitá občasná kontrola hemokultury, protože v tomto období vzniká nejvíce relapsů.<br />
<br />
V návrhu léčby se můžeme ještě detailněji řídit podle dostupných guideline, z aktuálních doporučení např. dle American Heart Association ([www.americanheart.org]).<br />
<br />
=== Prevence ===<br />
Prevence IE spočívá v cíleném podání antibiotik všem ohroženým osobám před chirurgickými nebo diagnostickými výkony, o kterých je známo nebo u kterých lze předpokládat, že způsobují přechodnou bakteriémii. Zpravidla se jedná o výkony v dutině ústní, v nosohltanu, trávicím nebo urogenitálním traktu. Prevence IE snížila po svém zavedení významně výskyt této devastující infekce. Nejdůležitější je u dětí se strukturálním srdečním postižením bakteriémii předcházet. Dbát zejm. o včasné ošetření všech zubních afekcí včetně málo významných [[zubní kaz|zubních kazů]], dokonce i první dentice, o zvýšenou hygienu ústní dutiny, energickou terapii hnisavých afekcí kůže a respiračních bakteriálních infekcí. Prevence IE však neznamená paušální léčbu všech i nebakteriálních infektů antibiotiky ani trvalé podávání antibiotik. Kardiologičtí pacienti jsou vybaveni legitimací se stanovenými zásadami. V souhrnu lze říci, že nejúčinnější prevence IE je včasná a úplná korekce srdeční vady.<br />
<br />
;nemocní vyžadující běžnou prevenci IE<br />
* s vrozenou srdeční vadou vyjma defektu síňového septa,<br />
* s revmatickou nebo jinou chlopenní vadou,<br />
* s obstrukční formou [[hypertrofická kardiomyopatie|hypertrofické kardiomyopatie]],<br />
* s prolapsem mitrální chlopně a současnou regurgitací.<br />
<br />
;nemocní vyžadující rizikovou prevenci IE <br />
* prvních 6 měsíců po srdečních operacích a po intervenčních katetrizačních výkonech,<br />
* celoživotně u pacientů s umělou chlopní včetně bioprotéz a alotransplantátů / po aortopulmonálních spojkových operacích / u komplexních cyanotických srdečních vad (funkčně jediná komora, [[Fallotova tetralogie]], [[Transpozice velkých tepen|transpozice velkých arterií]]) / po prodělané IE.<br />
<br />
;nemocní nevyžadující prevenci IE<br />
* izolovaný [[Defekt septa síní|defekt síňového septa]],<br />
* defekt síňového septa a otevřená dučej za 6 měsíců po operaci bez reziduálních nálezů,<br />
* prolaps mitrální chlopně bez regurgitace,<br />
* proběhlá [[febris rheumatica]] nebo [[Kawasakiho nemoc|Kawasakiho choroba]] bez postižení chlopní,<br />
* funkční šelesty,<br />
* implantovaný [[kardiostimulátor|stimulátor]] nebo [[Implantabilní kardioverter-defibrilátor|defibrilátor]],<br />
* koronární bypassy.<br />
<br />
;výkony vyžadující prevenci IE u ohrožených nemocných<br />
* stomatologické výkony, provázené krvácením z dásní nebo ze sliznice včetně profesionálního čištění zubního kamene,<br />
* tonzilektomie a adenotomie,<br />
* operace postihující sliznici střev nebo respiračního ústrojí,<br />
* [[bronchoskopie]] rigidním bronchoskopem,<br />
* dilatace jícnu a sklerotizace [[jícnové varixy|jícnových varixů]],<br />
* operace žlučníku,<br />
* [[cystoskopie]] a dilatace uretry,<br />
* cévkování močového měchýře, je-li přítomna infekce*,<br />
* urologické operace, je-li přítomna infekce*,<br />
* operace prostaty,<br />
* incize a drenáž infikovaných tkání*,<br />
* vaginální porod, je-li přítomna infekce*,<br />
* vaginální [[hysterektomie]].<br />
{{Poznámka|hvězdička – u těchto výkonů jsou podávána kromě doporučené profylaxe antibiotika dle citlivosti}}<br />
<br />
;výkony, které prevenci IE nevyžadují<br />
* stomatologické výkony, při kterých nedochází ke krvácení z dásní nebo sliznic, např. ošetření zubního kazu nad úrovní dásní,<br />
* ztráta první dentice,<br />
* [[srdeční katetrizace]] diagnostická,<br />
* [[endotracheální intubace]],<br />
* bronchoskopie flexibilním bronchoskopem včetně biopsie*,<br />
* endoskopické vyšetření GIT včetně biopsie*,<br />
* transezofageální [[echokardiografie]],<br />
* [[sectio cesarea]],<br />
* pokud není přítomna infekce: nekomplikovaný [[porod]], dilatace děložního hrdla a kyretáž, zavádění a odstranění nitroděložního tělíska*.<br />
{{Poznámka|hvězdička – s výjimkou rizikové skupiny nemocných}}<br />
<br />
<noinclude><br />
== Odkazy ==<br />
=== Zdroj ===<br />
* HAVRÁNEK, Jiří: ''Srdeční záněty''. (upraveno)<br />
=== Související články ===<br />
* [[Srdeční záněty (pediatrie)]]<br />
* [[Infekční endokarditida]]<br />
* [[Myokarditida (pediatrie)]]<br />
* [[Perikarditida (pediatrie)]]<br />
{{Pahýl}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Vložené články]]<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Kardiologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_uropoetick%C3%A9ho_syst%C3%A9mu_d%C3%ADt%C4%9Bte&diff=345973Vyšetření uropoetického systému dítěte2016-04-14T13:02:50Z<p>Martina Ševčíková: link</p>
<hr />
<div>Choroby ledvin a močových cest jsou po respiračních onemocněních druhou nejčastější příčinou nemocnosti u dětí všech věkových skupin. [[Ledviny]] mají v organismu funkci [[homeostáza|homeostatickou]], detoxikační, exkreční a endokrinní.<ref name="prope">{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Lebl|jméno1 = Jan|příjmení2 = Provazník|jméno2 = Kamil|příjmení3 = Hejcmanová|jméno3 = Ludmila|kolektiv = ano|titul = Preklinická pediatrie|vydání = 2|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2007|strany = 139-146|isbn = 978-80-7262-438-6}}</ref><br />
<br />
'''Vyšetření uropoetického systému dítěte''':<br />
# anamnéza,<br />
# fyzikální vyšetření,<br />
# laboratorní vyšetření,<br />
# zobrazovací metody,<br />
# funkční vyšetření.<br />
<br />
== Embryologický vývoj uropoetického systému ==<br />
Ledviny lidského [[embryo|embrya]] produkují moč ve 12.&nbsp;týdnu gestace. [[Moč]] tvoří 90 % objemu [[plodová voda|plodové vody]]. Závažné [[Vrozené vady vylučovací soustavy|vrozené vývojové vady ledvin]] spojené s redukcí počtu nefronů jsou příčinou nedostatečného objemu plodové vody (oligohydramnion) a druhotně i hypoplázie plic.<br />
<br />
'''Nefrogeneze''' je u lidského plodu kompletní ve 36.&nbsp;týdnu těhotenství (tj. cca 1&nbsp;milion glomerulů na 1 ledvinu). Funkčně morfologické vyzrávání je ukončeno kolem 2.&nbsp;roku věku. Ledviny [[novorozenec|novorozence]] jsou relativně velké a jejich povrch je renkulizovaný (členěný do 10–20 lalůčků), toto povrchové uspořádání mizí do věku 2 let. Močový měchýř je u novorozence umístěn v dutině břišní a v nenaplněném stavu sahá svým horním okrajem přibližně do poloviny vzdálenosti mezi pupkem a horním okrajem symfýzy. Během růstu dítěte sestupuje a ve školním věku je nenaplněný měchýř zcela skryt za symfýzou. Močová trubice novorozeného děvčátka měří 2–3&nbsp;cm.<br />
<br />
Většina novorozenců močí krátce po porodu (92 % do 24&nbsp;hodin). První evakuace moči po více než 48&nbsp;hodinách po narození je patologickým projevem. Nedostatečná zpětná resorpce bílkovin je příčinou mírné fyziologické proteinurie novorozenců. Předčasně narozené děti mají sníženou funkci ledvin, a proto mají vyšší sklon k hydrolabilitě a metabolickému rozvratu.<ref name="prope"/><br />
<br />
== Nejčastější příznaky onemocnění uropoetického systému ==<br />
=== Nespecifické příznaky ===<br />
* [[Horečka]], [[hypotermie]], [[ikterus]], dráždivost, apatie, nechutenství, nauzea, [[Zvracení (pediatrie)|zvracení]], hubnutí, otoky, [[ascites]], [[bolesti hlavy]], bledost, únavnost, změny nálady,<br />
** manifestace těchto příznaků je projevem vyčerpání kompenzačních mechanizmů, poruchy homeostázy a rozvoje [[urémie]],<br />
* chronická renální insuficience → snížená produkce [[Vitamin D|vitaminu D<sub>3</sub>]] → [[rachitis]], [[Poruchy růstu u dětí|porucha tělesného růstu]],<br />
* [[Alportův syndrom]] → poruchy zraku a sluchu.<ref name="prope"/><br />
<br />
=== Bolest ===<br />
* Bolest vycházející z ledvin a močových cest '''se promítá do břicha, malé pánve a bederní krajiny''',<br />
* bolestivý vjem je způsoben napínáním jejího pouzdra '''při zvětšení objemu ledviny''' (edém, [[hydronefróza]], polycystóza, tumor),<br />
* ostrá až '''kolikovitá bolest''' břicha je obvykle důsledkem akutního přetlaku v horních vývodných cestách ('''hydronefróza'''), případně průchodu močových kamenů ('''[[nefrolitiáza]]'''),<br />
* '''ureterální bolest''' vychází z bederní krajiny a vyzařuje podél ureterů do hypogastria (někdy až na vnitřní stranu stehna),<br />
* '''suprapubická bolest''' při enormním naplnění močového měchýře nebo při zánětu,<br />
* '''bolest ve skrotu''' bývá při [[torze varlete|torzi varlete]] či [[orchitida|orchitidě]].<ref name="prope"/><br />
<br />
=== Dysurie ===<br />
* '''Pálivá, řezavá bolest''' vycházející z uretry nebo jejího okolí,<br />
* příčiny: <br />
** lokální podráždění ústí močové trubice ([[intertrigo]], [[balanitida]], [[vulvovaginitida]], užití nevhodných mýdel nebo přísad do koupelí),<br />
** evakuace příliš koncentrované moči ([[Dehydratace (pediatrie)|dehydratace]]),<br />
** [[Infekce močových cest|zánět dolních močových cest]] (cystitida, uretritida),<br />
** užitím léků dráždících sliznici močového měchýře ([[sulfonamidy]], [[cyklofosfamid]], [[amitriptylin]]).<ref name="prope"/><br />
<br />
=== Neobvyklé zabarvení moči ===<br />
* Temněji žlutá barva moči – výrazně koncentrovaná moč při dehydrataci,<br />
* růžová, červenavá či hnědá moč – příměs krve ([[hematurie]]), hemoglobinu ([[hemoglobinurie]]), myoglobinu ([[myoglobinurie]]), příp. [[urobilinogen]]u nebo exogenních barviv (borůvky, červená řepa) či léků,<br />
* u novorozenců a kojenců se mohou na pleně objevit růžové či rezavě zbarvené skvrny – masivní vylučování urátů,<br />
* tmavá až téměř černá moč – [[alkaptonurie]], [[tyrozinóza]].<ref name="prope"/><br />
<br />
=== Poruchy tvorby a vyprazdňování moči ===<br />
* '''[[Anurie]]''' – produkce moči nižší než 0,5 ml/kg/h (lze spolehlivě změřit jen při katetrizaci močového měchýře),<br />
* '''[[oligurie]]''' – produkce moči 0,5–1,0 ml/kg/h (méně než 500 ml/24 h/1,63 m<sup>2</sup>),<br />
** příčiny oligurie a anurie: těžká dehydratace, šok, selhání ledvin, [[tubulární nekróza]], …,<br />
* '''[[polyurie]]''' – vylučování více než 150&thinsp;% obvyklého objemu moči za časovou jednotku v závislosti na příjmu tekutin (více než 2000&thinsp;ml/24 h/1,73 m<sup>2</sup>),<br />
** příčiny polyurie: nadměrný příjem tekutin (polydipsie), nadměrná osmotická zátěž ([[diabetes mellitus]]), deficit antidiuretického hormonu ([[diabetes insipidus]] neurohumoralis) nebo receptoru pro antidiuretický hormon (diabetes insipidus renalis), [[chronická renální insuficience]], uvolnění rozsáhlých otoků, některé vrozené tubulopatie, reparační fáze [[akutní tubulární nekróza|akutní tubulární nekrózy]], VVV (polycystóza, dysgeneze ledvin, …), [[diuretika]], teofylinové preparáty,<br />
* '''retence moči''' – stav zachované tvorby, ale ztížené evakuace močového měchýře,<br />
** příčiny retence moči: obstrukce (stenóza močové trubice nebo hrdla močového měchýře anebo jejich neurogenní dysfunkce),<br />
* '''[[polakisurie]]''' – opakovaná evakuace malého objemu moči v krátkých časových intervalech,<br />
** příčiny polakisurie: zánět (cystitida, uretritida), litiáza, emoční labilita,<br />
* '''[[enuréza]]''' – přetrvávající pomočování, případně mimovolní odchod moči alespoň 2krát za měsíc u dítěte staršího 5 let v době spánku,<br />
* '''[[inkontinence moči]]''' – objektivně prokazatelný nedobrovolný únik moči u starších dětí,<br />
** příčiny inkontinence moči: anatomické či funkční poruchy dolních močových cest i CNS (poruchy míchy, mozku, mentální retardace, poruchy vědomí, stres, hysterie),<br />
* '''dysfunkční mikce''' – močení kolísavé intenzity, přerušovaná mikce, urgentní mikce, …<ref name="prope"/><br />
<br />
== Anamnéza ==<br />
;Rodinná anamnéza<br />
* geneticky podmíněné poruchy.<br />
;Perinatální anamnéza<br />
;Osobní anamnéza<br />
* frekvence močení za 24 hodin; příjem tekutin za 24 hodin;<br />
*: Frekvence močení se v dětství s rostoucím věkem snižuje. [[Kojenec]] močí až 20krát denně, 3leté dítě močí asi 10–11krát za den. Denní objem moči závisí na stupni vývoje renálních funkcí (u novorozenců a kojenců je nižší funkce), na příjmu tekutin a na jejich ztrátách.<br />
* Charakter proudu moči,<br />
* makroskopické změny moči, nápadné pěnění ([[proteinurie]]); zápach moči nebo pomočených plen,<br />
* enuréza, umočování, inkontinence;<br />
*: Fyziologický vývoj kontroly mikce je podmíněn zralostí a správnou integrací funkcí CNS, mozkového kmene, míchy, detrusorového svalu a zevního sfinkteru uretry. Denní kontroly moči je obvykle dosaženo ve věku 2–4 let, noční kontroly v 10 letech asi u 85 % dětí. Malé děti vyprazdňují močový měchýř téměř úplně, s minimální postmikčním reziduem.<br />
* bolesti břicha, bederní a suprapubické krajiny; [[dysurie]]; <br />
* subfebrilie a febrilie bez známek infektu dýchacích cest,<br />
* u dívek vaginální výtok,<br />
* frekvence vyprazdňování stolice ([[Zácpa u dětí|zácpa]]),<br />
* otoky v obličeji a na končetinách (retence tekutin, [[hypoproteinémie]]), [[ascites]] ([[nefrotický syndrom]]),<br />
* bolest hlavy (hypertenze, urémie); bolesti v kostech a kloubech ([[renální osteodystrofie]]),<br />
* nechutenství, nauzea, zvracení ([[infekce močových cest]], [[renální insuficience]], [[tubulopatie]]),<br />
* porucha vidění, svalová slabost, záškuby až křeče ([[uremický syndrom]]); poruchy sluchu ([[Alportův syndrom]]),<br />
* porucha růstu ([[snížená funkce ledvin]]),<br />
* hemoragické kožní a slizniční projevy ([[Henochova-Schönleinova purpura]]); exantémy ([[systémový lupus erythematodes]]),<br />
* užívání léků,<br />
* chronická onemocnění; [[vrozené vývojové vady]].<ref name="prope"/><br />
<br />
== Fyzikální vyšetření ==<br />
=== Pohled ===<br />
* Celkový stav, vzrůst, nutriční stav, aspekce břicha a zevního genitálu, skeletální deformity, artropatie, kůže, …,<br />
* vyklenutí subfrenia nebo mezogastria může souviset s hydronefrózou, polycystózou, nebo s velkým tumorem ledviny,<br />
* vyklenutí suprapubicky způsobuje naplněný močový měchýř.<br />
=== Pohmat a poklep ===<br />
Ledviny a močové cesty '''nejsou běžně viditelné ani hmatné, nejsou bolestivé'''. Fyziologicky ledviny nahmatáme pouze v novorozeneckém věku (jsou relativně velké a relativně výše uložené), později jen u extrémně štíhlých jedinců.<br />
;distenze a rezistence ledvin:<br />
* hypertrofie, tumor, polycystóza, absces ledviny, hydronefróza, migrující ledvina, ascites,<br />
;Izraeliho hmat (bimanuální vyšetření)<br />
* pacient leží na zádech; jednou rukou zvedáme ledvinu v kostovertebrálním úhlu, druhou palpujeme pod žeberním obloukem dolní pól ledviny v hlubokém inspiriu,<br />
* pozitivní při hydronefróze, polycystóze, solitární cystě, nádoru ledviny,<br />
; tapottement<br />
* jemný poklep hranou dlaně na oblast ledviny na zadní straně trupu; pacient sedí,<br />
* jednostranně pozitivní – akutní pyelonefritida, perinefritida, u níž je přítomno i prosáknutí okolí,<br />
* oboustranně pozitivní – glomerulonefitida, oboustranná pyelonefritida (obstrukční uropatie),<br />
* spolehlivě lze hodnotit až v předškolním věku.<br />
;bolestivost suprapubicky <br />
* retence moči (obstrukce hrdla močového měchýře, fimóza), zánět – palpace vyvolává nucení na moč,<br />
* náplň měchýře nemusí být hmatná.<ref name="prope"/><br />
<br />
=== Krevní tlak ===<br />
<br />
== Laboratorní vyšetření ==<br />
{{Podrobnosti|Vyšetření moči}}<br />
* '''[[Vyšetření moči#Chemické vyšetření moči|chemické vyšetření moči]] a [[Vyšetření moči#Vyšetření močového sedimentu|vyšetření močového sedimentu]]''', [[Hamburgerův sediment]],<br />
** [[hematurie]] – v moči chemicky hemoglobin, v sedimentu erytrocyty,<br />
** [[myoglobinurie]] a [[hemoglobinurie]] – v moči chemicky hemoglobin, sediment bez erytrocytů,<br />
* '''bakteriologické vyšetření moči''',<br />
* '''vyšetření koncentrační schopnosti ledvin''',<br />
** k odlišení příčiny významně hypoosmolární moči (psychogenní polyurie vs. diabetes insipidus),<br />
** '''koncentrační desmopresinový test''' (test s Minirinem®), dříve byl používán test žízněním,<br />
**# stanovení osmolality moče na počátku testu,<br />
**# podání syntetického analogu [[antidiuretický hormon|antidiuretického hormonu]] v definované dávce v podobě nosního spreje (Minirin spray®),<br />
**# striktní omezení příjmu tekutin, kontrola vodní bilance během testu, stanovování osmolality moče ve vzorcích moči v daných časových intervalech,<br />
*** významný pokles hmotnosti – při dehydrataci,<br />
*** vzestup hmotnosti – při nekontrolovaném přijmu tekutin – v kombinaci s desmopresinem může vést k intoxikaci vodou s rizikem edému mozku,<br />
*** fyziologická reakce u zdravých dětí ve věku''' 2–12 let''': vzestup osmolality moče '''nad 800 mmol/kg''',<br />
*** fyziologická reakce u zdravých dětí ve věku '''nad 12 let''': vzestup osmolality moče '''nad 900 mmol/kg''',<br />
* '''vyšetření [[glomerulární filtrace]]''' (GF),<br />
** stav GF odráží hladina sérového kreatininu,<br />
** hladina sérového kreatininu může být fyziologicky vyšší u novorozence (vyšší fetální hladina než mateřská způsobuje gradient, který umožňuje regulaci sérového kreatininu mateřskými ledvinami) – během několika prvních dnů života klesá, čímž odráží maturaci GF,<br />
** hladina sérového kreatininu u kojenců a starších dětí stoupá s věkem, vždy je lehce vyšší u chlapců než u dívek,<br />
** vyšetření GF:<br />
*** vyšetření clearance endogenního kreatininu,<br />
*** '''sérová hladina cystatinu C''',<br />
**** [[cystatin C]] je proteinázový inhibitor trvale syntetizovaný všemi jadernými buňkami, volně filtrovaný přes glomerulární membránu a téměř kompletně reabsorbovaný a katabolizavaný tubulárními buňkami,<br />
**** hladinu neovlivňuje pohlaví ani výška či svalová masa,<br />
**** nedonošení novorozenci mají nejvyšší hladiny cystatinu C jako odraz nezralé funkce ledvin.<ref name="prope"/><br />
<br />
== Zobrazovací metody ==<br />
==== Ultrasonografie ====<br />
* Tvar, uložení a velikost ledviny, posouzení echotextury parenchymu a prostornosti dutého systému,<br />
* Doppler – měření průtoku krve renálními cévami ([[stenóza renální artérie]]),<br />
* vyšetření maximálně naplněného močového měchýře a změření postmikčního rezidua a tloušťky stěny měchýře,<br />
* prenatální sonografická diagnostika vrozených vad ledvin a močových cest – umožňuje prevenci a včasnou léčbu nemocí uropoetického traktu,<br />
* plošný screening VVV ledvin a močových cest v novorozeneckém či časném kojeneckém věku.<br />
<br />
==== Ascendentní pyelografie ====<br />
* Postup: aplikace kontrastní látky do ureterální cévky,<br />
* zobrazuje průběh ureteru a případně charakter blokády.<br />
==== Mikční cystouretrografie (MCUG) ====<br />
* Postup: cévkou zavedenou do močového měchýře je podaná kontrastní látka, statický snímek zobrazí močový měchýř a případný pasivní [[vezikoureterální reflux]] (VUR), po odstranění cévky je sériově snímán průběh aktivní mikce, zobrazí kontraktilitu močového měchýře, případný aktivní VUR, postmikční reziduum a průběh močové trubice,<br />
* k posouzení anatomie a funkce dolních močových cest, k průkazu vezikoureterálního refluxu.<ref name="prope"/><br />
==== CT ====<br />
* K diagnostice tumorů, litiázy, abscesu, …<br />
==== MR ====<br />
* Ke znázornění dilatovaného dutého systému, …<br />
==== MR angiografie ====<br />
* K vyšetření renální vaskulatury, zvláště u dětí s hypertenzí.<br />
==== Dynamická a statická scintigrafie ====<br />
==== Mikční cystografie ====<br />
<br />
== Instrumentární vyšetření ==<br />
* U dívek s opakovanými IMC či enurézou – '''kalibrace uretry''' k vyloučení stenózy,<br />
* [[cystoskopie]] – při VUR, poruchách evakuace močového měchýře, nejasné makroskopické hematurii.<ref name="prope"/><br />
<br />
== Biopsie ledvin ==<br />
* Biopsie perkutánní (pod sonografickou kontrolou) či otevřená,<br />
* indikace: nejasné akutní selhání ledvin, progresivní zhoršování ledvinných funkcí, dlouhodobá [[proteinurie]], [[hematurie]], recidivující či atypický průběh glomerulonefritidy nebo [[nefrotický syndrom|nefrotického syndromu]], podezření na postižení ledvin při autoimunitních chorobách, kontrola štěpu po transplantaci ledvin,..,<br />
* kontraindikace: krvácivá onemocnění, trombocytopenie, těžká hypertenze a anémie,..<ref name="prope"/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Radiodiagnostické vyšetření vývodných cest močových]]<br />
'''Vyšetření dítěte''': [[Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte]] ▪ [[Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte]] ▪ [[Vyšetření respiračního systému dítěte]] ▪ [[Vyšetření endokrinního systému dítěte]] ▪ [[Vyšetření pohybového systému dítěte]] ▪ [[Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte]] ▪ [[Vyšetření zraku a sluchu dítěte]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Literatura ===<br />
* {{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Lebl|jméno1 = Jan|příjmení2 = Provazník|jméno2 = Kamil|příjmení3 = Hejcmanová|jméno3 = Ludmila|kolektiv = ano|titul = Preklinická pediatrie|vydání = 2|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2007|strany = 105-111|isbn = 978-80-7262-438-6}}<br />
<br />
[[Kategorie:Pediatrie]]<br />
[[Kategorie:Urologie]]<br />
[[Kategorie:Nefrologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Akutn%C3%AD_skr%C3%B3tum&diff=345972Akutní skrótum2016-04-14T13:02:04Z<p>Martina Ševčíková: link</p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
'''Akutní [[Scrotum|skrótum]]''' neboli '''akutní skrotální syndrom (ASS)''' je označení pro skupinu onemocnění varlete, které vyžadují bezodkladnou terapii. Je to skupina patologií skróta s různou etiologií ale podobnou symptomatikou. Společným symptomem je bolestivé zvětšení a zarudnutí skróta, obvykle jedné poloviny. Při zanedbání léčby hrozí ztráta varlete. Akutní skrótum patří k urgentním stavům v urologii. Řadíme sem tyto patologie varlete:<br />
* torze skróta;<br />
* torze ''appendicis testis'' nebo ''epididymis'';<br />
* epididymitis acuta;<br />
* orchitis acuta;<br />
* Fourniérova gangréna;<br />
* zevní trauma.<br />
== Torze varlete ==<br />
Torze varlete je superakutní stav vyvolaný otočením varlete kolem cévní stopky a strangulací přívodných tepen. Při úplném zaškrcení cév v [[chámovod]]u vzniká ischémie a následná nekróza při částečné infarzaci. Aby mohlo dojít k záchraně varlete, stav musí být vyřešen do ''šesti hodin'' od vzniku potíží. Torze je způsobena silnou kontrakcí ''musculus cremaster''. K torzi predisponuje delší a volnější cévní stopka, [[kryptorchismus]], široká ''tunica vaginalis'', dlouhé ''mezorchium'', chabý závěsný aparát varlete na ''tunica dartos''.<br />
;Dle lokalizace rozlišujeme torzi:<br />
* extravaginální (kolem chámovodu rotují i obaly varlete – ''tunica vaginalis'');<br />
* intravaginální (rotováno pouze ''testes'' uvnitř obalů);<br />
* torze ''mezorchia'' (strangulace závěsného ''mezorchia'').<br />
=== Klinický obraz torze varlete ===<br />
Při torzi varlete se objeví náhlá prudká bolest varlete vystřelující do třísla, otok a zarudnutí šourku. Nejsou přítomny (narozdíl od epididymitis nebo orchitis) celkové příznaky jako horečka, schvácenost, laboratorně zjištěné zvýšené zánětlivé markery.<br />
=== Diagnóza a diferenciální diagnóza ===<br />
Důležité je odlišit tento stav od orchitídy (vyloučit parotitidu), epididymitídy, orchiepididymitídy a tumoru varlete. Diagnóza je založena na anamnéze, fyzikálním vyšetření, sonografii (s dopplerovskou sondou) a [[Diafanoskopie|diafanoskopii]].<br />
<br />
'''Kremasterický reflex''' – podrážděním vnitřní strany stehna vyvoláme přitažení varlete na ipsilaterální straně, pokud je vyvolatelný, lze vyloučit torzi, reflex ale nemusí být vyvolatelný ani i u zdravých jedinců.<br />
<br />
== Torze ''appendicis testis'' nebo ''epididymis'' ==<br />
Torze přívěsku [[varle]]te nebo nadvarlete je častou příčinou akutního skrótálního syndromu u dětí. Přívěsek varlete se nachází u třetiny mužů jako kulovitý útvar velikosti hrášku na jeho horním pólu. Jedná se o zbytky Müllerova nebo Wolfova vývodu. Klinický obraz je podobný torzi ''testes''. Diagnóza spočívá v aspekci (pod kůží skróta je vidět prosvítající torkvovaný ''appendix'' jako modravý uzlík) a palpaci – někdy bolestivá kulovitá rezistence nad horním pólem varlete. Terapií je operační revize, kdy je diagnóza definitivně potvrzena a provedena [[exstirpace]] přívěsku. Prognóza je velmi dobrá.<br />
<br />
== Epididymitis acuta ==<br />
Epididymitida je akutní zánětlivé postižení varlete, které je nejčastější příčinou akutního skrótálního syndromu u dospělých.<br />
[[Soubor:Tuberculous epididymitis and orchitis (6539934463).jpg|thumb|250px|Tuberkulózní epididymitida a orchitida]]<br />
=== Etiologie a patogeneze ===<br />
* Příčinou epididymitídy je ve většině případů [[Infekce močových cest|močová infekce]];<br />
* vzniká přestupem zánětu ze zadní uretry či [[Prostata|prostaty]]; <br />
* infekce kanalikulárně přechází na nadvarle při akutní prostatitídě nebo uretritídě;<br />
* možné je také hematogenní zavlečení infekce;<br />
* iatrogenně vzniká epididymitída po předchozí [[cystoskopie|cystoskopii]], [[TUR]] a další;<br />
* epididymitis acuta má [[Flegmóna|flegmonózní]] či abscedující charakter.<br />
=== Klinický obraz ===<br />
Akutní epididymitída se projevuje postupně narůstajícím otokem poloviny skróta, zarudnutím kůže s výraznou bolestivostí podél chámovodu, která se propaguje do třísla. Důležitým příznakem, který epididymitídu pomůže odlišit od torze ''testes'', je horečka a celková schvácenost. Bolest se zvýrazní při pohybu.<br />
<br />
=== Diagnostika ===<br />
# Anamnéza;<br />
# palpační nález:<br />
#* otok ''hemitestes'';<br />
#* zarudnutí a bolestivost poloviny šourku;<br />
#* bolestivý semenný provazec;<br />
#* při pokročilém nálezu „splývá“ varle s nadvarletem<br />
#* pozitivní [[Prehnovo znamení]] – při zvednutí varlete dojde k ústupu bolesti (na rozdíl od torze ''testes'');<br />
# vyšetření moče – pozitivní kultivace;<br />
# vyšetření krve – leukocytóza, FW<br />
# ultrasonografie – ztluštělé nadvarle nehomogenní struktury, často sekundární hydrokéla.<br />
<br />
V diferenciální diagnostice uvažujeme také torzi varlete, torzi appendixu varlete, hematokélu, hydrokélu, tumor varlete, inkarcerovanou skrótální hernii, chronickou skrótální kýlu, tuberkulózu nadvarlete.<br />
<br />
=== Terapie ===<br />
* Klid, podložení šourku nebo suspenzor;<br />
* lokálně studené obklady či vaky s ledem;<br />
* opich semenného provazce lokálními anestetiky;<br />
* analgetika, antipyretika;<br />
* širokospektrá ATB;<br />
* při nejasnosti operační revize u mladších;<br />
* při abscedující formě: incize a drenáž pro urychlení hojení;<br />
* při recidivách: epididymektomie či orchiektomie.<br />
[[Soubor:Fournier's gangrene 1.jpg|thumb|250px|Fourniérova gangréna u 77 letého muže]]<br />
Komplikacemi akutní epididymitídy jsou testikulární infarzace, rozvoj chronické bolesti, infertilita. Prognóza je při včasné léčbě dobrá, u zanedbaných stavů hrozí ztráta orgánu.<br />
<br />
== Orchitis acuta ==<br />
Většina zánětů varlat vzniká hematogenním rozsevem infekce z jiného ložiska. Orchitída může být bakteriální (pneumokoky, brucely) nebo virové etiologie (komplikace parotitídy). Může dojít také k přestupu infekce z nadvarlete nebo močové trubice.<br />
=== Klinický obraz orchitidy ===<br />
Náhlý vznik;<br />
zduření a silné bolesti postižené poloviny šourku;<br />
zarudnutí a zvýšení teploty kůže skróta;<br />
horečka;<br />
nevolnost;<br />
při neléčeném zánětu tvorba abscesů s možností provalení přes kůži.<br />
<br />
== Fourniérova gangréna ==<br />
Fourniérova gangréna je jedna z nejzávažnějších náhlých příhod urologických. Příčinou tohoto vzácného akutního stavu je rychle progredující gangrenózní infekce mužského genitálu, vedoucí k jeho ischemické nekróze. Jedná se o povrchový proces postihující kůži šourku nebo penisu (''testes'' nejsou postižena).<br />
{{Podrobnosti|Fourniérova gangréna}}<br />
<noinclude><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Fourniérova gangréna]]<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 80-7184-745-3<br />
| příjmení1 = Dvořáček<br />
| jméno1 = Jan<br />
| titul = Urologie<br />
| podnázev = &nbsp;obecná a speciální urologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Karolinum<br />
| rok = 1999<br />
| strany = 224-225<br />
}}<br />
* Urologie pro studenty [http://www.urologieprostudenty.cz/uploads/pdf/akutni-skrotalni-syndrom.pdf]<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7387-387-5<br />
| příjmení1 = Hanuš<br />
| jméno1 = Tomáš<br />
| titul = Urologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = V Praze<br />
| vydavatel = Triton<br />
| rok = 2011<br />
}}<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-8630-785-5<br />
| příjmení1 = Macek<br />
| jméno1 = Petr<br />
| příjmení2 = Hanuš<br />
| jméno2 = Tomáš<br />
| titul = Urologie<br />
| podnázev = &nbsp;pro všeobecné praktické lékaře<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Raabe<br />
| rok = 2011<br />
| vydání = 1<br />
}}<br />
</noinclude><br />
<br />
[[Kategorie:Urologie]]<br />
[[Kategorie:Neodkladná medicína]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Endoskopick%C3%A1_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_v_onkologii&diff=345969Endoskopická vyšetření v onkologii2016-04-14T12:44:45Z<p>Martina Ševčíková: link, notoc,</p>
<hr />
<div>__notoc__<br />
Endoskopická vyšetření mají mimořádný význam pro '''diagnostiku nádorů''' rostoucích v dutých orgánech a v tělních dutinách. Navíc vedle diagnostického efektu mohou mít endoskopická vyšetření i efekt '''terapeutický''' či '''paliativní'''.<br />
Používáme především [[endoskop]]y flexibilní, méně často endoskopy rigidní (rectum, dutina břišní).<br />
<br />
== Jednotlivá vyšetření ==<br />
=== GIT ===<br />
[[Soubor:Endoskopie_GIT.png|thumb|Endoskopie GIT]]<br />
Gastrointestinální trakt lze prohlédnout v celém jeho rozsahu.<br />
:* ezofagoskopie, [[gastroskopie]], [[koloskopie]]<br />
:* rektální endosonografie<br />
:* [[ERCP]]<br />
:* [[laparoskopie]] (lze prohlédnout povrch jater, žlučníku, peritonea, ovárií, dělohy…)<br />
=== Bronchopulmonální oblast ===<br />
[[Bronchoskopie]] a/nebo [[Bronchoalveolární laváž|BAL]] (bronchoalveolární laváž) se využívá hlavně pro diagnostiku oportunních infekcí, ale lze identifikovat i nádorové buňky.<br />
:* mediastinoskopie (prohlédneme horní [[mediastinum]] až po [[trachea|tracheální]] bifurkaci; indikuje se k posouzení operability karcinomu plic a k [[biopsie|biopsii]] paratracheálních uzlin)<br />
:* thorakoskopie (vyšetření pleurální dutiny)<br />
=== Močové ústrojí ===<br />
:* [[cystoskopie]], ev. fluorescenční cystoskopie (fotosenzibilizace protoporfyrinem – buňky pak svítí, nádorové buňky svítí až 17x více než buňky zdravé; odliší i slizniční dysplázie)<br />
=== Gynekologická oblast ===<br />
:* [[kolposkopie]] (odhalí změny na děložním hrdle; octová zkouška, cytologie)<br />
:* [[hysteroskopie]]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
* [[Endoskopie]]<br />
* [[Endoskop]]<br />
* [[Gastroskopie]]<br />
* [[Koloskopie]]<br />
* [[Bronchoskopie]]<br />
{{pahýl}}<br />
<br />
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]</div>Martina Ševčíkováhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Zhoubn%C3%A9_n%C3%A1dory_d%C4%9Blo%C5%BEn%C3%ADho_t%C4%9Bla_(patologie)&diff=345968Zhoubné nádory děložního těla (patologie)2016-04-14T12:42:00Z<p>Martina Ševčíková: link</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
'''Nejčastější''' gynekologickou ''malignitou'' je nádor ''endometria'' (''nádor těla děložního, rakovina těla děložního''). Incidence má v České republice mírně '''vzrůstající tendenci''' a to zejména vlivem prodlužující se délky života, aktivního hormonálního období ženy a civilizačním chorobám, které přispívají k rizikovým faktorům onemocnění (například [[diabetes mellitus]], [[hypertenze]], [[obezita]]). Incidence nádoru v ČR je přibližně 35 případů na 100 000 žen. Mortalita je poměrně nízká, okolo 7 na 100 000 žen ročně, a to zejména díky záchytu časných stádií onemocnění.<br />
<br />
[[Soubor:Carcinoma endometrium.jpg|Karcinom endometria|250px|thumb]]<br />
<br />
== Rozdělení ==<br />
Karcinomy děložního těla mají nejčastěji charakter adenokarcinomů. <br />
Rozdělujeme je na:<br />
* endometriodní – tvoří asi 60–70 %<br />
* adenokarcinomy s dlaždicovou složkou<br />
* clear cell karcinomy (karcinomy z jasných buněk)<br />
* serózní papilární adenokarcinomy<br />
<br />
=== Karcinom děložního těla TYP 1 ===<br />
Typicky se vyskytuje u pacientek ve věku 55–65 let, v anamnéze nacházíme údaj o zvýšené nepřerušené estrogenní stimulaci. Často předchází atypická hyperplazie endometria. Nejčastějším histologickým typem je endometriodní karcinom dobře diferencovaný. Diagnóza často ve stádiu malé invaze. Časnější diagnostika slibuje lepší prognózu.<br />
<br />
=== Karcinom děložního těla TYP 2 ===<br />
Výskyt u pacientek ve věku 65–75 let, vznik v terénu atrofického endometria, histologicky se jedná o clear cell karcinom, smíšený karcinom nebo serózní karcinom. Nádory bývají typicky méně diferencované, agresivnější, diagnostikovány až při vyšším stupni invaze.<br />
<br />
== Rizikové a ochranné faktory ==<br />
Mezi '''rizikové faktory''' řadíme terapii neoponovanými estrogeny, obezitu horní poloviny těla nebo funkční ovariální tumory. Tyto faktory mají společného činitele, nadbytek [[estrogen]]ů.<br />
<br />
Dalšími rizikovými faktory jsou věk, obezita, vysoký příjem živočišných bílkovin a tuků, časná menarché, pozdní menopauza, nuliparita, ovariální poruchy, diabetes mellitus, hormonálně aktivní nádory ovaria, imunodeficit, ovariální poruchy, léčba tamoxifenem aj.<br />
<br />
Mezi '''ochranné faktory''' řadíme podávání progestinů, kombinovaná hormonální antikoncepce nebo kouření, které ale zvyšuje riziko jiných malignit, zejména plicních.<br />
<br />
== Symptomy ==<br />
Poruchy menstruačního cyklu jsou většinou prvními příznaky nádoru. Zpravidla dochází k nepravidelnému krvácení, spottingu (špinění) nebo nadměrnému krvácení. Asi 20 % nádorů je asymptomatických.<br />
<br />
== Diagnostika ==<br />
Diagnostika bývá často obtížná, postižené ženy jsou dlouho asymptomatické, později se objevuje nepravidelné abnormální krvácení, špinění, vodnatý až sangvinolentní výtok či pyometra.<br />
<br />
Mezi diagnostické metody patří standardně ultrazvuk, kyretáž a biopsie. Podezření na nádorový proces by měl vyvolat ultrazvukový nález endometria vyššího než 7 mm. <br />
<br />
Indikací frakcionované kyretáže u žen postmenopauzálních je především krvácení a sangvinolentní výtok, u žen nad 40 let silné nepravidelné krvácení, anamnéza sterility či infertility, abnormální cytologie ve žlázových buňkách při normální kolposkopii a suspektní nález na USG.<br />
<br />
Po potvrzení diagnózy se provádí rentgenový snímek plic, [[cystoskopie]], intravenózní vylučovací urografie, CT retroperitonea a lymfografie.<br />
<br />
== Terapie ==<br />
Výsledky terapie jsou odvislé od mnoha okolností. Obecně lze říci, že čím je zachyceno nižší stádium nádorového onemocnění, tím vyšší je kurabilita.<br />
=== Chirugická ===<br />
Hysterektomie s bilaterální adnexektomií. Pakliže jde o pokročilejší stádium (což může být verifikováno již perioperační biopsií a okamžitým histologickým zpracováním), přistupujeme dále k pánevní a paraaortální lymfadenektomii.<br />
=== Radioterapie ===<br />
V indikovaných případech pooperačně doplňujeme léčbu brachyterapií i teleradioterapií. Radioterapie může být použita primárně k léčbě u vysoce rizikových pacientek, kde přínos chirurgické léčby převyšuje možné benefity.<br />
=== Hormonoterapie ===<br />
Využívá se zřídka a to u pacientek s pokročilými stádii (III a IV). Dobrých výsledků je možno dosáhnout pouze u dobře diferencovaných nádorů s hormonálními receptory. Další využití je u pacientek s recidivami. Užívají se gestageny ve vysokých dávkách.<br />
<br />
<noinclude><br />
==Odkazy==<br />
===Související články===<br />
* [[Nádory děložního hrdla]]<br />
* [[Prekancerózy v gynekologii]]<br />
* [[Prevence gynekologických nádorů]]<br />
=== Použitá literatura===<br />
* {{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-2665-6<br />
| příjmení1 = Cibula<br />
| jméno1 = D<br />
| příjmení2 = Petruželka<br />
| jméno2 = L<br />
| titul = Onkogynekologie – Kleibl, Z. Buněčný cyklus a apoptóza<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2009<br />
| rozsah = 0<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-247-2832-2<br />
| příjmení1 = Roztočil<br />
| jméno1 = Aleš<br />
| příjmení2 = Bartoš<br />
| jméno2 = Pavel<br />
| kolektiv = ano<br />
| titul = Moderní gynekologie<br />
| vydání = 1<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Grada<br />
| rok = 2011<br />
| rozsah = 508<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7345-267-4<br />
| příjmení1 = Kolařík<br />
| jméno1 = Dušan<br />
| příjmení2 = Halaška<br />
| jméno2 = Michael<br />
| titul = Repetitorium gynekologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Maxdorf<br />
| rok = 2011<br />
}}<br />
*{{Citace<br />
| typ = kniha<br />
| isbn = 978-80-7262-501-7<br />
| příjmení1 = Rob<br />
| jméno1 = Lukáš<br />
| příjmení2 = Martan<br />
| jméno2 = Alois<br />
| příjmení3 = Citterbart<br />
| jméno3 = Karel<br />
| titul = Gynekologie<br />
| vydání = 2<br />
| místo = Praha<br />
| vydavatel = Galén<br />
| rok = 2008<br />
| rozsah = 390<br />
}}<br />
</noinclude><br />
[[Kategorie:Gynekologie]]<br />
[[Kategorie:Patologie]]<br />
[[Kategorie:Onkologie]]</div>Martina Ševčíková