https://www.wikiskripta.eu/api.php?action=feedcontributions&user=Otakar+Bene%C5%A1&feedformat=atomWikiSkripta - Příspěvky [cs]2024-03-29T12:31:01ZPříspěvkyMediaWiki 1.39.1https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=367104Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-07T18:05:35Z<p>Otakar Beneš: Změna jména</p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu '''coby''' '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela z 1. lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''[[Stres (hygiena)|Stres]]''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Selye Hans Selye] (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu '''General Adaptation syndrom (GAP)''', který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
# <u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. [[Acetylcholin]] je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován [[katecholamin]]. [[Katecholaminy]] jsou složeny z [[adrenalin|adrenalinu]], [[noradrenalin|noradrenalinu]] a [[dopamin|dopaminu]], z toho 80 % [[Katecholaminy|katecholaminů]] je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
# <u>Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace [[Hypotalamus|hypotalamu]] při zvýšené koncentraci adrenalinu. [[Hypotalamus]] spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece [[Kortikoidy|kortikoidů]] z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i [[CNS]]. Koncentruje [[adrenalin]] a klesá v něm hladina [[noradrenalin|noradrenalinu]]. [[Hypotalamus]] tvoří CRH. CRH je uvolňován do [[Adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde stimuluje tvorbu [[ACTH]] a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a [[mineralokortikoidy|mineralokortikoidů]] z kůry nadledvin. [[Glukokortikoidy]] (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak.<br />
# <u>Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''[[Endorfiny]] jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako tzv. ''zlý stres''.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života. Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. <br />
<br />
{{Citát|Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít.|Hans Selye}}<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Deprese deprese]. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
[[Kofein]] je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé, kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== [[Metabolismus]] kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. [http://www.wikiskripta.eu/index.php/T%C4%9Bhotenstv%C3%AD Těhotenství] zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organismu a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých [[analgetika|analgetik]].<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování [[kortizol|kortizolu]] a [[adrenalin|adrenalinu]], které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění [[Průdušky (histologie)|průdušek]], zrychluje [[metabolismus]] a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, [[arytmie|arytmií]], krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Cholesterol Cholesterol] v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL [[Cholesterol|cholesterolu]] (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu [[Kofein|kofeinu]]. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během [[filtrace]] je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na [[mozková kůra|mozkovou kůru]] se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé [[aminy]] (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše ještě do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
http://www.eufic.org/article/sk/4/13/artid/caffeine-health/<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stimulans<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energetick%C3%BD_n%C3%A1poj<br />
<br />
http://primar.sme.sk/c/3937847/su-energeticke-napoje-nezdrave.html<br />
<br />
''Dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie. Za její pomoc děkujeme.''<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
== Seznam studentů, kteří pracovali na tomto projektu ==<br />
'''Celý kruh číslo 9'''.<br />
<br />
Jmenovitě tedy: Otakar Beneš, Jan Kasl, Tereza Malimánková, Johana Gallová, Quynh Giang Nguyen, Zuzana Ševčíková, Kateřina Jirsáková, Nina Kubíková, David Švrček,<br />
<br />
Vít Vejmelka, Kristýna Vyleťalová, Nataliia Dubanevych, Michal Lucky, Vojen Sadílek, Júlia Zsírosová, Kateřina Horáková, Michal Průžek, Jakub Moravec, Jonáš Boruta.</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=367092Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-07T16:55:02Z<p>Otakar Beneš: Odkazy na Wikiskripta</p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu '''coby''' '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela z 1. lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''[[Stres (hygiena)|Stres]]''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Selye Hans Selye] (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu '''General Adaptation syndrom (GAP)''', který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
# <u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. [[Acetylcholin]] je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován [[katecholamin]]. [[Katecholaminy]] jsou složeny z [[adrenalin|adrenalinu]], [[noradrenalin|noradrenalinu]] a [[dopamin|dopaminu]], z toho 80 % [[Katecholaminy|katecholaminů]] je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
# <u>Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace [[Hypotalamus|hypotalamu]] při zvýšené koncentraci adrenalinu. [[Hypotalamus]] spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece [[Kortikoidy|kortikoidů]] z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i [[CNS]]. Koncentruje [[adrenalin]] a klesá v něm hladina [[noradrenalin|noradrenalinu]]. [[Hypotalamus]] tvoří CRH. CRH je uvolňován do [[Adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde stimuluje tvorbu [[ACTH]] a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a [[mineralokortikoidy|mineralokortikoidů]] z kůry nadledvin. [[Glukokortikoidy]] (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak.<br />
# <u>Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''[[Endorfiny]] jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako tzv. ''zlý stres''.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života. Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. <br />
<br />
{{Citát|Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít.|Hans Selye}}<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Deprese deprese]. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
[[Kofein]] je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé, kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== [[Metabolismus]] kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. [http://www.wikiskripta.eu/index.php/T%C4%9Bhotenstv%C3%AD Těhotenství] zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organismu a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých [[analgetika|analgetik]].<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování [[kortizol|kortizolu]] a [[adrenalin|adrenalinu]], které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění [[Průdušky (histologie)|průdušek]], zrychluje [[metabolismus]] a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, [[arytmie|arytmií]], krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Cholesterol Cholesterol] v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL [[Cholesterol|cholesterolu]] (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu [[Kofein|kofeinu]]. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během [[filtrace]] je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na [[mozková kůra|mozkovou kůru]] se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé [[aminy]] (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše ještě do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
http://www.eufic.org/article/sk/4/13/artid/caffeine-health/<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stimulans<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energetick%C3%BD_n%C3%A1poj<br />
<br />
http://primar.sme.sk/c/3937847/su-energeticke-napoje-nezdrave.html<br />
<br />
''Dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie. Za její pomoc děkujeme.''<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=367087Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-07T16:42:21Z<p>Otakar Beneš: Přidání odkazů na Wikiskriptech</p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu '''coby''' '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela z 1. lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''[[Stres (hygiena)|Stres]]''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Selye Hans Selye] (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu '''General Adaptation syndrom (GAP)''', který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
# <u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin. Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
# <u>Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak.<br />
# <u>Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako tzv. ''zlý stres''.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života. Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. <br />
<br />
{{Citát|Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít.|Hans Selye}}<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Deprese deprese]. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
[[Kofein]] je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé, kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== Metabolismus kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. [http://www.wikiskripta.eu/index.php/T%C4%9Bhotenstv%C3%AD Těhotenství] zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organismu a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých [[analgetika|analgetik]].<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování [[kortizol|kortizolu]] a [[adrenalin|adrenalinu]], které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění [[Průdušky (histologie)|průdušek]], zrychluje [[metabolismus]] a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, [[arytmie|arytmií]], krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Cholesterol Cholesterol] v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL [[Cholesterol|cholesterolu]] (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu [[Kofein|kofeinu]]. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během [[filtrace]] je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na [[mozková kůra|mozkovou kůru]] se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé [[aminy]] (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše ještě do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
http://www.eufic.org/article/sk/4/13/artid/caffeine-health/<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stimulans<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energetick%C3%BD_n%C3%A1poj<br />
<br />
http://primar.sme.sk/c/3937847/su-energeticke-napoje-nezdrave.html<br />
<br />
''Dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie. Za její pomoc děkujeme.''<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=367084Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-07T16:30:40Z<p>Otakar Beneš: Doplnění jmen autorů</p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu '''coby''' '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela z 1. lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''[[Stres (hygiena)|Stres]]''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Selye Hans Selye] (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu '''General Adaptation syndrom (GAP)''', který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
# <u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin. Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
# <u>Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak.<br />
# <u>Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako tzv. ''zlý stres''.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života. Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. <br />
<br />
{{Citát|Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít.|Hans Selye}}<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč deprese. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
[[Kofein]] je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé,kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== Metabolismus kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. Těhotenství zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organisme a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých analgetik.<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování kortizolu a adrenalinu, které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění průdušk, zrychluje metabolismus a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, arytmií, krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== Cholesterol v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL cholesterolu (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu kofeinu. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během filtrace je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na mozkovou kůru se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé aminy (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše ještě do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
http://www.eufic.org/article/sk/4/13/artid/caffeine-health/<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stimulans<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energetick%C3%BD_n%C3%A1poj<br />
<br />
http://primar.sme.sk/c/3937847/su-energeticke-napoje-nezdrave.html<br />
<br />
''Dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie. Za její pomoc děkujeme.''<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
== Seznam studentů, kteří pracovali na tomto projektu ==<br />
'''Celý kruh číslo 9'''. <br />
<br />
Jmenovitě tedy: Otakar Beneš, Jan Kasl, Tereza Malimánková, Johana Gallová, Quynh Giang Nguyen, Zuzana Ševčíková, Kateřina Jirsáková, Nina Kubíková, David Švrček,<br />
<br />
Vít Vejmelka, Kristýna Vyleťalová, Natálie Dubanevičová, Michal Lucky, Vojen Sadílek, Júlia Zsírosová, Kateřina Horáková, Michal Průžek, Jakub Moravec, Jonáš Boruta.</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17&diff=367079Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-172017-01-07T16:23:06Z<p>Otakar Beneš: </p>
<hr />
<div>= Koordinační stránka biofyziky 2. LF UK v akademickém roce 2016-17 =<br />
<br />
== Zadání ==<br />
<br />
# Seznámit se s fungováním WikiSkript,<br />
# seznámit se s pracemi kolegů v minulých letech,<br />
# vytvořit si na WikiSkriptech vlastní účet, vyplnit svůj profil a poté:<br />
# '''Výrazně přispět k rozvoji ''WikiSkript'' ''' (či jiných veřejně dostupných projektů, např. [[v:cs:Hlavní strana|Wikiverzity]]) '''v oblasti biofyziky''' (či blízkých oblastech, např. ''statistiky'').<br />
<br />
Toto obecné zadání je možno realizovat zejména následujícími způsoby:<br />
# Podobně jako v minulých letech vypracovat téma [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek 2. LF UK]], které ještě není na WS dostatečným způsobem zpracováno.<br />
# Revize a další vylepšování zkouškových otázek, vypracovaných v [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|minulých letech]].<br />
# Zpracovat úlohu, řešených v biofyzikálním praktiku na 2. LF UK – viz [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]]<br />
# Studentská vědecká činnost<br />
# Další možnosti po dohodě<br />
<br />
=== Zkouškové otázky a podotázky k dořešení ===<br />
<br />
Když si prohlédneme [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|všechny předcházející ročníky]], nacházíme různé články, které dosud buď chybí, anebo volají po přepracování. Ty, které se nám podaří odchytit, budeme průběžně uvádět v následující tabulce; do ní se zapíše ten, kdo si bere řešení dotyčného problému na starost.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
! Článek !! Původní projekt !! Problém !! Řeší !! Poznámka<br />
|-<br />
| || || || ||<br />
|}<br />
<br />
Výše uvedená tabulka samozřejmě není konečná, možno dále nacházet problémy v článcích a tabulku doplňovat.<br />
<br />
=== Všeobecné nedostatky ===<br />
<br />
Zpracování článků by se mělo řídit [[WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele]]. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:<br />
<br />
==== Citace ====<br />
Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme [[w:cs:ISBN|ISBN]]. Bližší informace viz [[Nápověda:Citace#Samostatná citace]]<br />
==== Reference ====<br />
Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Připomínky#Reference|reference]] – bližší info rovněž [[Nápověda:Citace]].<br />
==== Odkazy ====<br />
Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.<br />
==== Wikifikace ====<br />
V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např <nowiki>[[olovo|olověná]] destička</nowiki> se zobrazí jako [[olovo|olověná]] destička (a přitom rovnou článek [[olovo]] doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek [[Radioaktivita (2. LF UK)]]). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: <nowiki>[[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie</nowiki>, což se následně zobrazí jako [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie. Viz [[Nápověda:Interwiki]].<br />
==== Kategorizace ====<br />
Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii [[:Kategorie:Biofyzika]], případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak [[:Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) ]], pokud se jedná o praktikum, pak [[:Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]] apod. Další informace viz [[Nápověda:Kategorie]].<br />
==== Jazyk ====<br />
Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT ([[Nápověda:Přesměrování|přesměrování]]). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. [http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetovou jazykovou příručku]. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále ''diskuse'' anebo ''diskuze'').<br />
==== Ilustrace ====<br />
Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti [[commons:Main Page|Wikimedia Commons]], kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz [[Nápověda:Obrázky]], [[Nápověda:Video]], [[Nápověda:Ogghandler]] a [[Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons]].<br />
==== Vzorce ====<br />
Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz [[Nápověda:Math]], [[Nápověda:Chemické vzorce]].<br />
==== Tabulky ====<br />
Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz [[Nápověda:Tabulky]].<br />
==== Typografie ====<br />
Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování [[w:cs:Unicode|unicode]], které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování [[w:cs:utf-8|utf-8]], vložíme je jako entitu &amp;nbsp; – viz [[w:cs:Nezlomitelná mezera|Nezlomitelná mezera]]. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. [http://typografie.wz.cz/chyby.html Typografie na počítači].<br />
<br />
== Přehled kruhů ==<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''<br /><small>(odkaz na podrobnosti<br /> a seznam studentů )</small>|| '''Zpracované téma či jiný přínos Wikiskriptům'''<br /><small>(odkaz na vypracovávané téma či jinou akci)</small><br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||Videotutoriály k jednotlivým úlohám<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||Doplnění témat ve zkouškových otázkách a editace některých praktických úloh<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] <small>(středa 09:50)</small> ||Rozšíření databáze [[Cvičné testy k přednáškám z biofyziky (2.LF UK)|testů]] k tématům 7-12. týdne<br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] <small>(středa 09:50)</small>||[[Cvičné testy k přednáškám z biofyziky (2.LF UK)|Cvičné testy]] k přednáškám z 8.-13. týdne<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || [[Cvičné testy k přednáškám z biofyziky (2.LF UK)|Testy]] 2. až 6. k prednáškam do moodlu<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || Revize a editace [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)|praktických úloh]] 6-10<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> ||Revize a editace [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)|praktických úloh]], doplnění jiných článků<br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> || Revize a editace [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)|praktických úloh]]<br />
|-<br />
| [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9 /Kruh 9] <small>(pátek 8:00)</small> ||Stres<br />
a jeho vlivy během zimního semestru prvního ročníku lékařských fakult<br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] <small>(pátek 8:00)</small> ||Revize a editace [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)|praktických úloh]] 1-5<br />
|}<br />
'''Cvičné testy:''' [[Cvičné testy k přednáškám z biofyziky (2.LF UK)]]<br />
<br />
Pro korektní postup práce viz podstránku '''[[/Připomínky]]'''.<br />
<br />
== Kruhoví WikiSkriptoři ==<br />
<br />
Každý kruh má zvoleného jednoho nebo dva WikiSkriptory, fungující jakožto manageři a koordinátoři, a ti zejména:<br />
# Komunikují s ostatními studenty svého kruhu,<br />
# komunikují s kruhovými WikiSkriptory ostatních kruhů,<br />
# po vzájemné dohodě definují potřebná a vhodná témata ke zpracování,<br />
# jsou nápomocni ostatním studentům<br />
# a tím nesou konečnou odpovědnost za to, jak se jejich kruhy budou na WikiSkriptech prezentovat.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''|| '''Učitel''' || '''WikiSkriptor''' || '''Zástupce'''<br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) ||[[User:JelinekVaclav|JelinekVaclav]] (Václav Jelínek)||[[User:Akocendova|Akocendova]] (Anna Kočendová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Iv|Iv]] (Ivana Darjaninová)||[[User:GinaK|GinaK]] (Regina Kondělková)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[Uživatel:Dankys|Dankys]] (Dan Kysilka) || <br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Tomáš Jelínek|Tomáš Jelínek]] ||[[User:Vojtěch Černý|Vojtěch Černý]]<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Erik Schmotzer|Erik Schmotzer]] || [[Uživatel:]] (Lukáš Hanko)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) ||[[Uživatel:]] (Petr Macák) || [[Uživatel:Klarkap|Klarkap]]<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:]] (Jakub Štingl) || [[Uživatel:Vuklan|Vuklan]] (Lukáš Vaněk) <br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Stanislav Štrba|Stanislav Štrba]] || <br />
|-<br />
| [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9 /Kruh 9] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Michal Průžek|Michal Průžek]] ||[[User:Otakar Beneš|Otakar Beneš]] <br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Draco Malfoy|Draco Malfoy]] (Jan Bařinka) || [[Uživatel:]] (Petra Hubatková)<br />
|}<br />
<br />
* Pro vzájemnou mezikruhovou komunikaci kruhových WikiSkriptorů slouží především příslušná diskusní stránka [[Fórum diskuse:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17]].<br />
* Pro komunikaci a koordinaci jednotlivých kruhů slouží diskusní stránky jednotlivých kruhů.<br />
<!--<br />
* [[/Témata]] – přehled témat, která je nutno na Wikiskriptech ještě vypracovat<br />
--><br />
<br />
== Poznámky a reference ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Související stránky ==<br />
* '''[[/Připomínky]]'''<br />
<br />
[[Kategorie:Seminární práce]]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366287Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-04T00:12:35Z<p>Otakar Beneš: </p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu coby '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''[[Stres (hygiena)|Stres]]''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Selye Hans Selye] (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
<br />
<u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin. Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
<br />
'''<u><br />
Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
<br />
'''<u><br />
Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''<br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“''<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč deprese. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
[http://www.wikiskripta.eu/index.php/Kofein Kofein] je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé,kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== Metabolismus kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. Těhotenství zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organisme a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých analgetik.<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování kortizolu a adrenalinu, které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění průdušk, zrychluje metabolismus a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, arytmií, krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== Cholesterol v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL cholesterolu (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu kofeinu. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během filtrace je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na mozkovou kůru se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé aminy (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je na jedné straně vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366286Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-04T00:09:50Z<p>Otakar Beneš: </p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu coby '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Selye Hans Selye] (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
<br />
<u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin. Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
<br />
'''<u><br />
Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
<br />
'''<u><br />
Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''<br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“''<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč deprese. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
Kofein je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé,kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== Metabolismus kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. Těhotenství zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organisme a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých analgetik.<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování kortizolu a adrenalinu, které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění průdušk, zrychluje metabolismus a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, arytmií, krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== Cholesterol v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL cholesterolu (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu kofeinu. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během filtrace je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na mozkovou kůru se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé aminy (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je na jedné straně vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366285Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-04T00:08:15Z<p>Otakar Beneš: </p>
<hr />
<div>= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu coby '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
<br />
<u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin. Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
<br />
'''<u><br />
Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
<br />
'''<u><br />
Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''<br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“''<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč deprese. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
Kofein je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé,kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== Metabolismus kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. Těhotenství zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organisme a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých analgetik.<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování kortizolu a adrenalinu, které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění průdušk, zrychluje metabolismus a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, arytmií, krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== Cholesterol v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL cholesterolu (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu kofeinu. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během filtrace je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na mozkovou kůru se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé aminy (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je na jedné straně vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366284Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-04T00:03:17Z<p>Otakar Beneš: </p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
= Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
V teoretickém úvodu dáváme dohromady všeobecné informace, týkající se dvou hlavních témat našeho výzkumu – '''stresu '''jako fyziologického procesu probíhajícího v lidském těle a '''kofeinu coby '''studenty medicíny užívané psychoaktivní látky. Teoretický úvod nemá přinést nové informace, ale pouze uvést čtenáře do problému a poskytnout přesah do objektivního pohledu na problematiku stresu. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult. Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF<ref>http://ap1.lf3.cuni.cz/qnap/studijni/Rozvrhy/2016-2017/Magistersk%C3%A9%20studium%20-%20V%C5%A1eobecn%C3%A9%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD/1.%20ro%C4%8Dn%C3%ADk/1%20-%20Zimn%C3%AD%20semestr/VSEOB1.doc<br />
</ref>nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF<ref>http://www.lf1.cuni.cz/file/63602/lek-1r.doc<br />
</ref>obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce.<br />
<br />
GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
<br />
<u>Poplachová fáze</u>:''' '''Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin. Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu.<br />
<br />
'''<u><br />
Adaptační fáze:</u>''' '''Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
<br />
'''<u><br />
Fáze vyčerpání:</u> Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem.''' '''<br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
<br />
'''Eustres''', je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
<br />
'''Distres''' je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd. Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“''<br />
<br />
=== Spánek a projevy jeho nedostatku ===<br />
Potřeba spánku je velmi individuální. Dospělý člověk spí v průměru 6-8 hodin, přibližně 2% populace vyžadují spánku méně než 5 hodin a naopak 2% více než 9 hodin. Nezáleží ovšem jen na délce spánku, ale také na jeho hloubce a kvalitě.<br />
<br />
Nedostatek spánku snižuje výkonnost a koncentraci, nevyspalý člověk mívá horší náladu, bývá podrážděný a snadno se unaví. Dlouhodobý nedostatek spánku může působit jako neurotizující faktor nebo jako spouštěč deprese. Dobrý spánek je tedy velmi důležitý.<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
Kofein je xantinový alkaloid nacházející se v různých rostlinách, jako jsou např. kávové a kakaové boby, čajové listy, guaranové plody, kolové ořechy. Přidává se do nealkoholických nápojů anebo do léků<ref>https://www.drugs.com/ingredient/caffeine.html</ref>, ať už volně prodávaných, tak na lékařský předpis. Průměrný obsah kofeinu je v pražené mleté kávě asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě je to 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa či čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Pohár (200 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obsahuje 20 – 60 mg kofeinu.<br />
<br />
Dospělí Evropané konzumují denně v průměru 200 mg (100 – 400 mg) kofeinu, hlavně formou čaje a kávy, ale také v nealkoholických (včetně „energetických“) nápojích. Nejvyšší spotřeba kávy je v severských zemích. V Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku dosahuje průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, mladiství a lidé,kteří nekonzumují kávu přijímají kofein alespoň prostřednictvím čajů a nealkoholických nápojů. <br />
<br />
==== Metabolismus kofeinu ====<br />
Kofein se vstřebává do krevního oběhu v průběhu 30 – 45 minut po požití. Následně dojde k jeho distribuci prostřednictvím vody v organismu a později se metabolizuje a vylučuje z organizmu prostřednictvím moči. Jeho průměrný poločas rozkladu v těle je 4 hodiny, širší odhady se pohybují mezi 2 – 10 hodinami. Těhotenství zpomaluje rychlost jeho metabolizace, proto je hladina kofeinu u těhotných žen vyšší. <br />
<br />
Schopnost kofeinu udržovat pozornost a zvyšovat bdělost je poměrně dobře zdokumentovaná, podobně jako jeho hlavní působení v úloze stimulátoru centrální nervové soustavy díky tomu, že způsobuje opačný efekt jako adenosin. Adenosin je chemická látka, která se přirozeně vyskytuje v organisme a působí jako ,,posel´´ při regulaci mozkové činnosti a úpravě stavu bdělosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofein blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních včetně mozku, čím udržuje stav bdělosti. Tímto mechanismem kofein může zlepšit duševní a tělesnou výkonnost a oddálit tak nástup únavy. Blokovaní adenosinových receptorů pravděpodobně zodpovídá aj za zúžení cév, které tlumí migrénu a bolest hlavy, a proto se kofein vyskytuje u mnohých analgetik.<br />
<br />
==== Akutní účinky kofeinu ====<br />
Dávky kofeinu 100 – 600 mg zbystřují a vyjasňují mysl a zlepšují všeobecnou tělesnou koordinaci. Na druhé straně může příjem kofeinu vést k ztrátě schopnosti ovládat jemnou motoriku a k nepozornosti. Dávka větší jak 2 000 mg může způsobovat nespavost, vyvolávat třesy anebo tachypnoe. Tyto symptomy je někdy možné pozorovat i při nižších dávkách. Pravidelným užíváním se však vyvíjí tolerance vůči těmto projevům – stimulační účinky kofeinu u pravidelných konzumentů kávy se projeví v menší míře než u konzumentů, kteří ji užívají jen občas.<br />
<br />
Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování kortizolu a adrenalinu, které způsobují nárůst krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti. Má též močopudné účinky, vede k uvolnění průdušk, zrychluje metabolismus a zvyšuje produkci trávicích šťáv.<br />
<br />
==== Dlouhodobé účinky kofeinu ====<br />
Střídmé užívání kofeinu do 300 mg, odpovídající třem šálkům kávy, obyčejně nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud jsou dodržovány další složky zdravého životního stylu.<br />
<br />
===== Kardiovaskulární choroby =====<br />
Několik desetiletí byl kofein středem zájmu v oblasti výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládala jeho souvislost se změnami obsahu tuku v krvi, arytmií, krevním tlakem a dalšími poruchami funkce srdce. <br />
<br />
Přestože střídmé užívání kofeinu není spojeno s riziky kardiovaskulárních onemocnění, je těžké vyloučit tyto souvislosti při jeho nadměrné konzumaci. Vysoký příjem kofeinu je obyčejně spojený s nadměrným pitím kávy a to se často pojí s dalšími rizikovými faktory vzniku choroby – například kouření, nedostatečná fyzická aktivita, příjem nasycených tuků nebo nadměrné užívání alkoholu. <br />
<br />
===== Cholesterol v krvi =====<br />
Studie, nejčastěji pocházející ze Skandinávie, poukazují na skutečnost, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL cholesterolu (tzv.'' zlý cholesterol''), které představují známe rizikové faktory při vzniku srdečních chorob. Předpokládá se, že takto působí pouze nefiltrovaná (turecká) káva, která se připravuje zalitím vařicí vodou (filtrovaná, přecezená nebo instantní káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto působení nelze připisovat obsahu kofeinu. Pravděpodobnou příčinou je obsah některých látek v kávě, které se nazývají diterpeny a jsou ve větších množstvích přítomné v některých odrůdách kávových bobů, ale během filtrace je lze odstranit.<br />
<br />
==== Kofein jako psychostimulans a léčivo ====<br />
Psychostimulanty se vyznačují schopností stimulovat psychické funkce a životně důležité centra. Odstraňují pocit únavy, zvyšují celkovou aktivitu a urychlují myšlení. Jejich účinek, především na mozkovou kůru se projevují povzbuzováním psychické výkonnosti při únavě.<br />
<br />
Kofein se nejčastěji používá v kombinaci s analgetiky a antipyretiky anebo s ergotaminem na léčbu migrény. Jako centrální analeptikum se aplikuje injekčně. V kombinacii s analgetiky převažuje perorální užití. Silné psychostimulační účinky mají budivé aminy (Amfetamin, Metamfetamin, Efedrin Fenmetrazin) a metylxantiny (Theofyln, Theobromin ). Podávají se většinou v kombinaci s jinými léčivy a převážně perorálním užitím. <br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data. Zajímavější otázky jsou okomentovány hned u jednotlivých bodů. Méně konkrétní a obecné otázky jsou zohledněny v části '''Závěr a východiska.'''<br />
<br />
Kompletní a nezpracovaná data jsou k prohlížení jsou dispozici [https://docs.google.com/forms/d/1rKlNoASSp3uiRtkM7W4EXo9XWSJZxs901O-6CF4i7s4/edit#responses zde.]<br />
=== Jaké je vaše pohlaví? ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.Více jak polovinu respondentů tvoří ženy, což by odpovídalo současným trendům ve zdravotnictví<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/2934/BP%20Valesova.pdf?sequence=1 '''str. 23'''<br />
</ref>. Vliv genderu na zbývající otázky existuje, ale nebyl předmětem našeho zkoumání, proto nebude dále zohledňován.<br />
=== Jak se jmenuje fakulta, na které studujete? ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== Kdy jste naposled byl/byla ve stresu? ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě ''teď, dnes ''nebo'' nyní.''<br />
<br />
Těmto odpovědím se nemůžeme divit, neboť studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř každodenně a zvláště ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. <br />
<br />
Druhá nejčastější odpověď je ''včera''. Jen menšina zvolila možnost ''minulý týden,'' nebo dokonce'' před měsícem''. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. <br />
<br />
Nejzajímavější odpovědi dávaly do souvislosti stres a Vánoce. Jedno z možných vysvětlení je nedostatek času na nákup dárků a z toho vyplývající společenský tlak nebo stesk po klidných Vánocích. <br />
<br />
=== Jak často býváte ve stresu? ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres? ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný? ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout? ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== Umíte odpočívat? ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== Sportujete pravidelně? ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
Velmi pozitivní zjištění, které částečně odpovídá na jednu z našich otázek (viz. '''Cíle'''). Je smutným paradoxem, když se student učí o správné funkci svalů a nedostatečnosti vycházející z nedostatku pohybu a pak sám není schopen příčině těchto potíží u sebe zabránit.<br />
<br />
=== Máte dostatek odpočinku? ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF? ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku "''Jaké?"'' jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo '''káva''' (77 studentů), následována '''alkoholem''' (26 studentů), '''tabákovými výrobky''' (16 studentů) a '''kofeinovými tabletkam'''i (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku ''“Do jaké míry častěji?''” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. Z nich 36 studentů předtím '''nikdy, či velmi zřídka''' užívali tyto látky. 32 studentů je užívá '''2x více''', 24 studentů užívá tyto látky''' min. 1x denně''', 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie? ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Co přesně?”'' jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly''' kofein/kofeinové tabletky''' (17 studentů), '''Guarana '''(14 studentů), '''Ginkgo biloba''' (13 studentů), '''Piracetam''' (10 studentů), '''B-komplex''' (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku'' “Jak často tyto látky užíváte?”'' jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF? ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku ''“Jak?”'' jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí '''nepravidelně/nemají čas''', 56 studentů jí '''méně zdravě''', 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== Vážíte si víc svého volného času? ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít? ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím? ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ANO''',''' 31,5 % NE, zbylí odpověděli NEVÍM.<br />
<br />
=== Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu? ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku? ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== Kolik hodin denně spíte? ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku? ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== Spíte méně než před nástupem na VŠ? ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== O kolik hodin? ===<br />
Na tuto otázku jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: '''o 2 hodiny''' (76 studentů = cca 37%), dále následovala '''1 hodina''' (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly '''3 hodiny'''. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být sytresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo se mu studium promítá do snů.<br />
<br />
=== Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF? ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity.<br />
<br />
=== Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví? ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním? ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost? ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. To může být způsobeno nedostatkem pochopení okolím, ale také ohleduplností studenta, který nechce zatěžovat své okolí. <br />
<br />
Dalším možným vysvětlením je neochota přiznat své problémy před okolím, čímž by mohla být narušena budovaný společenský obraz. <br />
<br />
=== Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli? ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům? ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== Vnímáte jinak stresové situace než dříve? ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu? ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== Pracuje se Vám pod stresem lépe? ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých problémových situacích. Nejvhodnější bude použít model [https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html všeobecného adaptačního syndromu], který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů. <br />
<br />
Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům? ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Výsledky jsou v souladu s teoretickým úvodem o stresu jeho formách stresu a distresu. Pokud je organismus buzen ve vhodné míře, tělo se připravuje na výkon.<br />
<br />
=== Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí? ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
Příběhy studentů medicíny o neustálém stresu a mnohdy až nadnesené příhody jsou součástí universitního folkloru zpracovaného i v klasické české filmové sérii ''Jak básníci''. Jednou z našich hypotéz při sestavování otázek byla, že stres a tlak na nového studenta medicíny se násobí s předávanými zkušenostmi od starších studentů. <br />
<br />
Formulace otázky se zpětně ukázala jako nešťastná, protože nevystihuje přesně jádro problému a velká část respondentů měla problém s jejím porozuměním.<br />
<br />
=== Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)? ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== Máte strach, že nestíháte s učením? ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== Máte strach, že studium nezvládnete? ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== Prožíváte pocity zoufalství častěji? ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== Prožili jste již vyhoření? ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
Burn-out syndrom se vyskytuje čím dál častěji a s přibývajícím časem stráveným určitou činností. Kladné odpovědi v tomto případě odpovídají ovšem spíše než tomuto syndromu příliš velkých očekávání a odlišnosti představ od reality.<br />
<br />
=== Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad? ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== Litujete nástupu na LF? ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu? ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
Působení stresu na studenta medicíny je přirozené vzhledem k náročnosti studovaného oboru a času stráveného u studia. Od budoucího lékaře je na jedné straně vyžadováno komplexní množství znalostí, intuice a citlivost vůči pacientovi. Společnost klade důraz i na morální bezúhonnost a od lékaře očekává i příklad v prevenci chorob nezdravého životního stylu. Studium všeobecného lékařství proto patří mezi nejnáročnější studované obory.<br />
<br />
Student prvního ročníku medicíny (nejčastěji 19 až 21 let) patří do skupiny mladých dospělých, ale častěji spíše do adolescentního vývojového období. Toto období charakterizuje pnutí mezi fyzickou dospělostí a mentální zralostí.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolescence<br />
</ref> V případě studenta medicíny je naopak vyžadována dokonalá zodpovědnost a neustálý kognitivní výkon. Spouští se proto celá řada přirozených tzv. ''coping'' mechanismů.<br />
<br />
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že většina respondentů se pravidelně setkává se stresem a spíše častěji ho považuje za svazující a negativní. Stres se většinově projevuje jako poruchy spánku, následné chronické únavy. Nedostatek spánku pak nahrazuje ''abusus ''psychostimulantů'', ''především kofeinových derivátů''.'' Vyskytují se i psychosomatické projevy (např.'' změna tělesné hmotnosti''). Student se často dostává do izolace od svého okolí v důsledku nedostatku času a syndromu nepochopení.<br />
<br />
Celkové vyčerpání a ztráta ideálů může vést až k touze změnit vysokou školu. Na začátku studia není tento pocit ještě příliš rozšířený, nicméně varovné je, že se podobné odpovědi vůbec vyskytují. Většinově je však lze připisovat nerealistickým očekáváním před začátkem studia. Většina studentů je však dobře motivovaná a o změně školy neuvažuje a dokonce doufá, že se situace s ukončením preklinické výuky zlepší.<br />
<br />
Pozitivním zjištěním bylo, že studenti prvních ročníků nezapomínají na důležitost aktivního odpočinku a pohybu jako jeho integrální součásti. Naopak negativním zjištěním byla změna stravovacích návyků ať už ve složení potravy nebo frekvenci jejího přijímání.<br />
<br />
Východiska ze stresové situaci nachází velká část studentů v aktivním odpočinku a sportu.<br />
<br />
=== Zpětné hodnocení otazníku ===<br />
Administrace dotazníku elektronickou formou vzhledem k poměrně širokému zaměření tématu nepředstavuje závažný zdroj problémů. Protože byl dotazník distribuován přes sociální sítě do úzce profilovaných skupin dle hlavního kritéria, odpovídajících profilové skupině respondentů (1. ročník VŠEOB) lze považovat reprezentativní vzorek za dobře vyvážený.<br />
<br />
Jako hlavní problém se ukázalo být příliš široké nebo naopak moc konkrétní vymezení otázek. Ve zvoleném spektru otázek mohl být dotazník kratší a tím více ''user-friendly.''<br />
<br />
Dotazník naopak přesvědčivě ukázal míru souvislosti mezi stresem a spánkovými problémy, rozšíření aktivních látek mezi studenty a parametry stresu - frekvenci, projevy a další.<br />
<br />
Lze říct, že dotazník z velké části splnil své cíle.<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek<br />
<br />
==== Stres ====<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]<br />
<br />
==== Kofein ====<br />
<br />
dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366254Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-03T20:41:09Z<p>Otakar Beneš: Oprava přečíslování (stránka špatně funguje)</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
= '''Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství''' =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult.<!-- Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF[1] nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF[2] obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. --> <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. <br />
V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce. GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
Poplachová fáze: Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. <br />
Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin.<br />
Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu. <br />
Adaptační fáze: Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. <br />
Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. <br />
Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
Fáze vyčerpání: Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem. <br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
Eustres, je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. <br />
Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
Distres je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd.<br />
Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“<br />
''<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
'''Kofeín''' je xantínový alkaloid nachádzajúci sa v rôznych rastlinách, ako sú napr. kávové a kakaové bôby, čajové listy, guaranové plody, kolové orechy, a pridáva sa do nealkoholických nápojov alebo do liekov, či už voľne predajných alebo na lekársky predpis. Priemerný obsah kofeínu je v praženej mletej káve asi 85 mg na 150 ml (1 šálka), v instantnej káve je to 60 mg, v bezkofeínovej káve 3 mg, v sypanom a porciovanom čaji 30 mg, v instantnom čaji 20 mg a šálka kakaa alebo čokolády obsahuje 4 mg kofeínu. Pohár (200 ml) kofeínového nealkoholického nápoja obsahuje 20 – 60 mg kofeínu.<br />
<br />
Dospelí Európania skonzumujú denne v priemere 200 mg (100 – 400 mg) kofeínu, hlavne formou čaju a kávy, ale tiež v nealkoholických (vrátane „energetických“) nápojoch. Obyvatelia severských európskych krajín sú známi ako silní kávičkári: v Dánsku,Nórsku, Fínsku alebo Švédsku dosahuje priemerný príjem kofeínu 400 mg/deň. Deti, mladiství a ľudia,ktorí nekonzumujú kávu prijímajú kofeín najmä prostredníctvom čaju a nealkoholických nápojov. <br />
<br />
'''Metabolizmus kofeínu'''<br />
<br />
Kofeín sa vstrebe do krvného obehu v priebehu 30 – 45 minút po požití. Následne dôjde k jeho distribúcii prostredníctvom vody v organizme a neskôr sa metabolizuje a vylučuje z organizmu prostredníctvom moču. Jeho priemerný polčas rozkladu v tele je 4 hodiny (odhady sa pohybujú medzi 2 – 10 hodinami). Tehotenstvo spomaľuje rýchlosť jeho metabolizácie, preto je hladina kofeínu u tehotných vyššia. <br />
<br />
Schopnosť kofeínu udržiavať pozornosť a zvyšovať bdelosť je pomerne dobre zdokumentovaná, podobne ako jeho hlavné pôsobenie v úlohe stimulátora centrálnej nervovej sústavy vďaka tomu, že spôsobuje opačný efekt ako adenozín. Adenozín je chemická látka, ktorá sa prirodzene vyskytuje v organizme a pôsobí ako ,,posol´´ pri regulácii mozgovej činnosti a úprave stavu bdelosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofeín blokuje špecifické receptory adenozínu v nervových tkanivách vrátane mozgu, čím udržiava stav aktivity. Týmto mechanizmom kofeín môže zlepšiť duševnú a telesnú výkonnosť a oddialiť tak nástup únavy. Blokovanie adenozínovych receptorov pravdepodobne zodpovedá aj za zúženie ciev, čo tlmí migrénu a bolesť hlavy, a preto sa kofeín vyskytuje u mnohých analgetík.<br />
<br />
'''Akútne účinky kofeínu'''<br />
<br />
Dávky kofeínu 100 – 600 mg zbystrujú a vyjasňujú myseľ a zlepšujú všeobecnú telesnú koordináciu. Na druhej strane môže príjem kofeínu viesť k strate schopnosti ovládať jemnú motoriku a k nepozornosti. Príjem väčší ako 2 000 mg môže spôsobovať nespavosť, vyvolávať triašku alebo zrýchlené dýchanie. Tieto symptómy je možné niekedy pozorovať aj pri nižších dávkach. S pravidelnosťou jeho príjmu sa však vyvíja tolerancia voči týmto následkom – stimulačné účinky kofeínu u pravidelných kávičkárov sa prejavia v menšej miere než u konzumentov, ktorí ju prijímajú len občas.<br />
<br />
Kofeín má mnoho ďalších akútnych účinkov. Stimuluje uvoľňovanie kortizolu a adrenalínu, ktoré spôsobujú nárast krvného tlaku a zrýchlenie srdcovej činnosti. Má tiež močopudné účinky, vedie k uvoľneniu priedušiek, zrýchľuje metabolizmus a zvyšuje produkciu tráviacich štiav.<br />
<br />
'''Kofeín a zdravie'''<br />
<br />
Striedmy príjem kofeínu do 300 mg, zodpovedajúci trom šálkam kávy, zvyčajne nespôsobuje žiadne zdravotné problémy, ak človek inak žije zdravo (strava, pitie alkoholu, fajčenie a cvičenie).<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Niekoľko desaťročí bol kofeín stredobodom záujmu v oblasti výskumu srdcovocievnych ochorení, pretože sa predpokladala jeho súvislosť so zmenami obsahu tuku v krvi, arytmiou, krvným tlakom a ďalšími poruchami funkcie srdca. Aj keď striedmy príjem kofeínu zvyčajne nie je spojený so zvýšeným rizikom ochorenia srdca, je ťažké vylúčiť takéto súvislosti pri jeho nadmernej konzumacii. Vysoký príjem kofeínu je zvyčajne spojený s nadmerným pitím kávy, a to sa často spája s ďalšími faktormi ovplyvňujúcimi možnosť vzniku ochorenia – napríklad fajčenie, nedostatočná fyzická aktivita, príjem nasýtených tukov alebo nadmerné požívanie alkoholu. <br />
<br />
'''Krvný tlak'''<br />
<br />
Napriek tomu, že sa niekoľko desaťročí predpokladalo že príjem kofeínu vedie k zvyšovaniu krvného tlaku, najnovšie klinické a laboratórne štúdie nepreukázali žiaden vplyv zvyčajného príjmu kofeínu. Napriek protichodným výsledkom, boli opísané zvýšené hodnoty krvného tlaku často u ľudí, ktorí bežne neprijímali kofeín, u mladších ľudí a po jeho rýchlom požití.<br />
<br />
'''Cholesterol v krvi'''<br />
<br />
Štúdie, pochádzajúce najmä zo škandinávskych krajín, poukazujú na skutočnosť, že káva môže zvyšovať hladinu celkového a LDL -cholesterolu (zlý cholesterol), ktoré predstavujú známe rizikové faktory pri vzniku srdcových ochorení. Zdá sa, že takto pôsobí iba nefiltrovaná (turecká) káva, ktorá sa pripravuje zaliatím vriacou vodou (filtrovaná, precedená alebo instantná káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto pôsobenie sa nedá pripísať obsahu kofeínu. Pravdepodobnou príčinou je obsah niektorých látok v káve, ktoré sa nazývajú diterpény a sú vo väčších množstvách prítomné v niektorých odrodách kávových bôbov, ale počas filtrácie ich môžeme odstrániť.<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Zjavný súvis medzi dlhodobým pravidelným užívaním kávy a rizikom vzniku srdcovocievnych ochorení nepredstavuje zvýšené riziko pri striedmej konzumácii kávy. <br />
<br />
Súvislosť medzi kofeínom a srdcovou arytmiou (stavom pri ktorom srdce bije nepravidelne a často príliš rýchlo) je nepreukázaná.<br />
<br />
'''Psychostimulanciá'''<br />
<br />
Psychostimulancia sa vyznačujú schopnosťou stimulovať psychické funkcie a životne dôležité centrá (odstraňujú pocit únavy, zvyšujú celkovú aktivitu a urýchľujú pocit myslenia. Ich účinok, predovšetkým na kôrovú oblasť mozgu sa prejavuje povzbudením psychickej výkonnosti pri psychickej únave.<br />
<br />
Kofeín sa najčastejšie používa v kombinácii s analgetikami-antipyretikami alebo s ergotamínom na liečbu migrény. Ako centrálne analeptikum sa aplikuje injekčne. V kombinácii s analgetikami prevahuje perorálne užitie. Silne psychostimulačné účinky majú budivé amíny (Amfetamín, Metamfetamín, Efedrín Fenmetrazín) a metylxantíny (Theofylín, Theobromín ). Podávajú sa zväčša v kombinácii s inými liečivami a prevážne perorálnym užitím. <br />
<br />
'''Energetické nápoje nie sú až také všemocné'''<br />
<br />
Dlhé hodiny strávené za volantom, náročný deň v práci či prebdená noc – to všetko sú situácie, v ktorých náš organizmus dostáva poriadne zabrať a potrebujeme ho znovu nakopnúť. Jedným zo životabudičov, po ktorých siahame, sú práve energetické nápoje kvôli ich obsahu mnohých alkaloidov. Podľa viacerých štúdií sa však ich účinky poriadne preceňujú. Odborníci radia, aby sme radšej siahli po šálke kávy. <br />
<br />
Ak by sme si pozorne preštudovali zloženie energetických nápojov, našli by sme tam celý rad povzbudzujúcich látok a výťažkov, ktorých úlohou je naštartovať náš organizmus, keď mu dochádzajú sily. Nedávno však vyšla štúdia, podľa ktorej sú účinky týchto látok preceňované a pripisuje sa im efekt, aký v skutočnosti vôbec nemajú. Výskum zverejnil časopis Nutrition Reviews, ktorý poukazuje na taurín, guaranu a ginseng. Podľa výsledkov pri týchto ingredienciách dochádza „k nedostatku dôkazov potvrdzujúcich tvrdenie, že zvyšujú výkon“.<br />
<br />
'''Tajomstvo spočíva v kofeíne'''<br />
<br />
Okrem spomínaného taurínu, guarany a výťažkov rastliny ginseng energetické nápoje obsahujú tiež organický metabolit d-glukuronolaktón, vitamíny skupiny B a iné zlúčeniny. Vedci však zistili, že jediným prvkom, ktorý nám naozaj dokáže vliať do žíl potrebnú energiu je spomínaný kofeín. Jeho dávka nesmie presiahnuť 32 mg na 100 ml, preto priemerná plechovka o objeme 250 ml ukrýva v sebe maximálnu možnú dávku okolo 80 mg. Ak by sme si však namiesto tohto nápoja dali šálku kávy, prijali by sme od 50 do 100 mg a účinok by bol porovnateľný.<br />
<br />
'''Pozor na vedľajšie účinky'''<br />
<br />
Okrem zistenia, že energetické nápoje majú na náš organizmus rovnaký povzbudzujúci efekt ako káva, treba tiež upozorniť na možné vedľajšie účinky ostatných látok. Tím austrálskych vedcov saa dopracoval k zaujímavým výsledkom. Energetické nápoje sa môžu negatívne prejaviť týmito symptómami:<br />
<br />
srdcovocievny systém - búšenie srdca, tachykardia, ischémia, bolesti/pálenie na hrudi<br />
<br />
chvenie – tras rúk a nôh, tŕpnutie tváre<br />
<br />
nespavosť<br />
<br />
bolesti hlavy<br />
<br />
sťažené dýchanie<br />
<br />
malátnosť, slabosť, pocit na odpadnutie<br />
<br />
dráždenie tráviaceho traktu<br />
<br />
Skúšky radšej bez stimulovania<br />
<br />
Študenti zvyknú po podobných prostriedkoch siahať počas skúšobného obdobia. "Považujem za nevhodné takéto stimulovanie psychických funkcií. Stimulujúce látky len potlačia pocity spánku či únavy a koncentrácia sa zlepšuje len krátkodobo. V skutočnosti študent v snahe udržať si vo forme svoje schopnosti čo najdlhšie môže, naopak, znížiť svoj intelektuálny výkon. Na druhý deň môže pamäť zlyhať," konštatuje doktor Šuba, primár kliniky detskej psychiatrie. A pri konzumácii týchto nápojov sa môžu dostaviť vážne poruchy spánku a koncentrácie, predráždenosť a u disponovaných jedincov aj krátkodobé psychické poruchy.<br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data se zaměřením na zajímavé ukazatele. <!-- Kompletní a nezpracovaná data k prohlížení zde. --><br />
=== '''1. Jaké je vaše pohlaví?''' ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.<br />
<br />
=== '''2. Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?''' ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== '''3. Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?''' ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní, čemuž se nemůžeme divit, protože studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř pořád a hlavně ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. Druhá nejčastější odpověď je včera. Někteří šťastlivci napsali d: minulý týden nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. Někteří ze studentů jsou bohužel podle jejich slov ve stresu non-stop. A někteří před Vánoci. <br />
<br />
=== '''4. Jak často býváte ve stresu?''' ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''5. Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?''' ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== '''6. Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?''' ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== '''7. Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?''' ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== '''8. Umíte odpočívat?''' ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''9. Sportujete pravidelně?''' ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''10. Máte dostatek odpočinku?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''4119. Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?''' ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jaké?” jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== '''12. Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?''' ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== '''5331. Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== '''5442. Vážíte si víc svého volného času?''' ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''5553. Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?''' ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== '''2661. Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?''' ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ,,ANO‘‘, 31,5 % ,,NE‘‘ (zbylí odpověděli slovy ,,NEVÍM‘‘). Z tohoto faktu vyplývá, že studenti musí učení věnovat opravdu nějaký čas a bohužel už jim potom nezbývá tolik času na jiné aktivity, jako tomu bylo např. na střední škole.<br />
<br />
=== 17'''. Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?''' ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== '''2883. Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== '''2994. Kolik hodin denně spíte?''' ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== '''20. Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== '''21. Spíte méně než před nástupem na VŠ?''' ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== '''22. O kolik hodin?''' ===<br />
Na tuto otázků jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala 1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být stresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo má ,,noční můry´´ ze zkoušení.<br />
<br />
=== '''23. Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?''' ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity = sport.<br />
<br />
=== '''24. Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?''' ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== '''3550. Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?''' ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== '''3661. Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?''' ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
Na této otázce lze částečně vidět důsledek agendy tuzemského školství, které se mentalitou blíží tomu americkému – tzn. preference individualismu nad kolektivismem1. V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. <br />
<br />
=== '''3772. Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)'''? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''3883. Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli?''' ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''3994. Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?''' ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== '''30. Vnímáte jinak stresové situace než dříve?''' ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''31. Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?''' ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''32. Pracuje se Vám pod stresem lépe?''' ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých svízelných situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu (viz. graf modelu v referencích), který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů2. Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== '''33. Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?''' ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
=== '''34. Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?''' ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== 35'''. Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== 36'''. Máte strach, že nestíháte s učením?''' ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== 37'''. Máte strach, že studium nezvládnete?''' ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== 38'''. Prožíváte pocity zoufalství častěji?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== 3'''9. Prožili jste již vyhoření?''' ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
=== '''40. Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== '''41. Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník''' ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== '''42. Litujete nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== '''43. Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?''' ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek a dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie.<br />
<br />
♙<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://explorable.com/general-adaptation-syndrome]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366253Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-03T20:38:44Z<p>Otakar Beneš: Číslování otázek</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
= '''Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství''' =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult.<!-- Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF[1] nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF[2] obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. --> <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. <br />
V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce. GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
Poplachová fáze: Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. <br />
Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin.<br />
Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu. <br />
Adaptační fáze: Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. <br />
Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. <br />
Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
Fáze vyčerpání: Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem. <br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
Eustres, je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. <br />
Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
Distres je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd.<br />
Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“<br />
''<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
'''Kofeín''' je xantínový alkaloid nachádzajúci sa v rôznych rastlinách, ako sú napr. kávové a kakaové bôby, čajové listy, guaranové plody, kolové orechy, a pridáva sa do nealkoholických nápojov alebo do liekov, či už voľne predajných alebo na lekársky predpis. Priemerný obsah kofeínu je v praženej mletej káve asi 85 mg na 150 ml (1 šálka), v instantnej káve je to 60 mg, v bezkofeínovej káve 3 mg, v sypanom a porciovanom čaji 30 mg, v instantnom čaji 20 mg a šálka kakaa alebo čokolády obsahuje 4 mg kofeínu. Pohár (200 ml) kofeínového nealkoholického nápoja obsahuje 20 – 60 mg kofeínu.<br />
<br />
Dospelí Európania skonzumujú denne v priemere 200 mg (100 – 400 mg) kofeínu, hlavne formou čaju a kávy, ale tiež v nealkoholických (vrátane „energetických“) nápojoch. Obyvatelia severských európskych krajín sú známi ako silní kávičkári: v Dánsku,Nórsku, Fínsku alebo Švédsku dosahuje priemerný príjem kofeínu 400 mg/deň. Deti, mladiství a ľudia,ktorí nekonzumujú kávu prijímajú kofeín najmä prostredníctvom čaju a nealkoholických nápojov. <br />
<br />
'''Metabolizmus kofeínu'''<br />
<br />
Kofeín sa vstrebe do krvného obehu v priebehu 30 – 45 minút po požití. Následne dôjde k jeho distribúcii prostredníctvom vody v organizme a neskôr sa metabolizuje a vylučuje z organizmu prostredníctvom moču. Jeho priemerný polčas rozkladu v tele je 4 hodiny (odhady sa pohybujú medzi 2 – 10 hodinami). Tehotenstvo spomaľuje rýchlosť jeho metabolizácie, preto je hladina kofeínu u tehotných vyššia. <br />
<br />
Schopnosť kofeínu udržiavať pozornosť a zvyšovať bdelosť je pomerne dobre zdokumentovaná, podobne ako jeho hlavné pôsobenie v úlohe stimulátora centrálnej nervovej sústavy vďaka tomu, že spôsobuje opačný efekt ako adenozín. Adenozín je chemická látka, ktorá sa prirodzene vyskytuje v organizme a pôsobí ako ,,posol´´ pri regulácii mozgovej činnosti a úprave stavu bdelosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofeín blokuje špecifické receptory adenozínu v nervových tkanivách vrátane mozgu, čím udržiava stav aktivity. Týmto mechanizmom kofeín môže zlepšiť duševnú a telesnú výkonnosť a oddialiť tak nástup únavy. Blokovanie adenozínovych receptorov pravdepodobne zodpovedá aj za zúženie ciev, čo tlmí migrénu a bolesť hlavy, a preto sa kofeín vyskytuje u mnohých analgetík.<br />
<br />
'''Akútne účinky kofeínu'''<br />
<br />
Dávky kofeínu 100 – 600 mg zbystrujú a vyjasňujú myseľ a zlepšujú všeobecnú telesnú koordináciu. Na druhej strane môže príjem kofeínu viesť k strate schopnosti ovládať jemnú motoriku a k nepozornosti. Príjem väčší ako 2 000 mg môže spôsobovať nespavosť, vyvolávať triašku alebo zrýchlené dýchanie. Tieto symptómy je možné niekedy pozorovať aj pri nižších dávkach. S pravidelnosťou jeho príjmu sa však vyvíja tolerancia voči týmto následkom – stimulačné účinky kofeínu u pravidelných kávičkárov sa prejavia v menšej miere než u konzumentov, ktorí ju prijímajú len občas.<br />
<br />
Kofeín má mnoho ďalších akútnych účinkov. Stimuluje uvoľňovanie kortizolu a adrenalínu, ktoré spôsobujú nárast krvného tlaku a zrýchlenie srdcovej činnosti. Má tiež močopudné účinky, vedie k uvoľneniu priedušiek, zrýchľuje metabolizmus a zvyšuje produkciu tráviacich štiav.<br />
<br />
'''Kofeín a zdravie'''<br />
<br />
Striedmy príjem kofeínu do 300 mg, zodpovedajúci trom šálkam kávy, zvyčajne nespôsobuje žiadne zdravotné problémy, ak človek inak žije zdravo (strava, pitie alkoholu, fajčenie a cvičenie).<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Niekoľko desaťročí bol kofeín stredobodom záujmu v oblasti výskumu srdcovocievnych ochorení, pretože sa predpokladala jeho súvislosť so zmenami obsahu tuku v krvi, arytmiou, krvným tlakom a ďalšími poruchami funkcie srdca. Aj keď striedmy príjem kofeínu zvyčajne nie je spojený so zvýšeným rizikom ochorenia srdca, je ťažké vylúčiť takéto súvislosti pri jeho nadmernej konzumacii. Vysoký príjem kofeínu je zvyčajne spojený s nadmerným pitím kávy, a to sa často spája s ďalšími faktormi ovplyvňujúcimi možnosť vzniku ochorenia – napríklad fajčenie, nedostatočná fyzická aktivita, príjem nasýtených tukov alebo nadmerné požívanie alkoholu. <br />
<br />
'''Krvný tlak'''<br />
<br />
Napriek tomu, že sa niekoľko desaťročí predpokladalo že príjem kofeínu vedie k zvyšovaniu krvného tlaku, najnovšie klinické a laboratórne štúdie nepreukázali žiaden vplyv zvyčajného príjmu kofeínu. Napriek protichodným výsledkom, boli opísané zvýšené hodnoty krvného tlaku často u ľudí, ktorí bežne neprijímali kofeín, u mladších ľudí a po jeho rýchlom požití.<br />
<br />
'''Cholesterol v krvi'''<br />
<br />
Štúdie, pochádzajúce najmä zo škandinávskych krajín, poukazujú na skutočnosť, že káva môže zvyšovať hladinu celkového a LDL -cholesterolu (zlý cholesterol), ktoré predstavujú známe rizikové faktory pri vzniku srdcových ochorení. Zdá sa, že takto pôsobí iba nefiltrovaná (turecká) káva, ktorá sa pripravuje zaliatím vriacou vodou (filtrovaná, precedená alebo instantná káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto pôsobenie sa nedá pripísať obsahu kofeínu. Pravdepodobnou príčinou je obsah niektorých látok v káve, ktoré sa nazývajú diterpény a sú vo väčších množstvách prítomné v niektorých odrodách kávových bôbov, ale počas filtrácie ich môžeme odstrániť.<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Zjavný súvis medzi dlhodobým pravidelným užívaním kávy a rizikom vzniku srdcovocievnych ochorení nepredstavuje zvýšené riziko pri striedmej konzumácii kávy. <br />
<br />
Súvislosť medzi kofeínom a srdcovou arytmiou (stavom pri ktorom srdce bije nepravidelne a často príliš rýchlo) je nepreukázaná.<br />
<br />
'''Psychostimulanciá'''<br />
<br />
Psychostimulancia sa vyznačujú schopnosťou stimulovať psychické funkcie a životne dôležité centrá (odstraňujú pocit únavy, zvyšujú celkovú aktivitu a urýchľujú pocit myslenia. Ich účinok, predovšetkým na kôrovú oblasť mozgu sa prejavuje povzbudením psychickej výkonnosti pri psychickej únave.<br />
<br />
Kofeín sa najčastejšie používa v kombinácii s analgetikami-antipyretikami alebo s ergotamínom na liečbu migrény. Ako centrálne analeptikum sa aplikuje injekčne. V kombinácii s analgetikami prevahuje perorálne užitie. Silne psychostimulačné účinky majú budivé amíny (Amfetamín, Metamfetamín, Efedrín Fenmetrazín) a metylxantíny (Theofylín, Theobromín ). Podávajú sa zväčša v kombinácii s inými liečivami a prevážne perorálnym užitím. <br />
<br />
'''Energetické nápoje nie sú až také všemocné'''<br />
<br />
Dlhé hodiny strávené za volantom, náročný deň v práci či prebdená noc – to všetko sú situácie, v ktorých náš organizmus dostáva poriadne zabrať a potrebujeme ho znovu nakopnúť. Jedným zo životabudičov, po ktorých siahame, sú práve energetické nápoje kvôli ich obsahu mnohých alkaloidov. Podľa viacerých štúdií sa však ich účinky poriadne preceňujú. Odborníci radia, aby sme radšej siahli po šálke kávy. <br />
<br />
Ak by sme si pozorne preštudovali zloženie energetických nápojov, našli by sme tam celý rad povzbudzujúcich látok a výťažkov, ktorých úlohou je naštartovať náš organizmus, keď mu dochádzajú sily. Nedávno však vyšla štúdia, podľa ktorej sú účinky týchto látok preceňované a pripisuje sa im efekt, aký v skutočnosti vôbec nemajú. Výskum zverejnil časopis Nutrition Reviews, ktorý poukazuje na taurín, guaranu a ginseng. Podľa výsledkov pri týchto ingredienciách dochádza „k nedostatku dôkazov potvrdzujúcich tvrdenie, že zvyšujú výkon“.<br />
<br />
'''Tajomstvo spočíva v kofeíne'''<br />
<br />
Okrem spomínaného taurínu, guarany a výťažkov rastliny ginseng energetické nápoje obsahujú tiež organický metabolit d-glukuronolaktón, vitamíny skupiny B a iné zlúčeniny. Vedci však zistili, že jediným prvkom, ktorý nám naozaj dokáže vliať do žíl potrebnú energiu je spomínaný kofeín. Jeho dávka nesmie presiahnuť 32 mg na 100 ml, preto priemerná plechovka o objeme 250 ml ukrýva v sebe maximálnu možnú dávku okolo 80 mg. Ak by sme si však namiesto tohto nápoja dali šálku kávy, prijali by sme od 50 do 100 mg a účinok by bol porovnateľný.<br />
<br />
'''Pozor na vedľajšie účinky'''<br />
<br />
Okrem zistenia, že energetické nápoje majú na náš organizmus rovnaký povzbudzujúci efekt ako káva, treba tiež upozorniť na možné vedľajšie účinky ostatných látok. Tím austrálskych vedcov saa dopracoval k zaujímavým výsledkom. Energetické nápoje sa môžu negatívne prejaviť týmito symptómami:<br />
<br />
srdcovocievny systém - búšenie srdca, tachykardia, ischémia, bolesti/pálenie na hrudi<br />
<br />
chvenie – tras rúk a nôh, tŕpnutie tváre<br />
<br />
nespavosť<br />
<br />
bolesti hlavy<br />
<br />
sťažené dýchanie<br />
<br />
malátnosť, slabosť, pocit na odpadnutie<br />
<br />
dráždenie tráviaceho traktu<br />
<br />
Skúšky radšej bez stimulovania<br />
<br />
Študenti zvyknú po podobných prostriedkoch siahať počas skúšobného obdobia. "Považujem za nevhodné takéto stimulovanie psychických funkcií. Stimulujúce látky len potlačia pocity spánku či únavy a koncentrácia sa zlepšuje len krátkodobo. V skutočnosti študent v snahe udržať si vo forme svoje schopnosti čo najdlhšie môže, naopak, znížiť svoj intelektuálny výkon. Na druhý deň môže pamäť zlyhať," konštatuje doktor Šuba, primár kliniky detskej psychiatrie. A pri konzumácii týchto nápojov sa môžu dostaviť vážne poruchy spánku a koncentrácie, predráždenosť a u disponovaných jedincov aj krátkodobé psychické poruchy.<br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data se zaměřením na zajímavé ukazatele. <!-- Kompletní a nezpracovaná data k prohlížení zde. --><br />
=== '''1. Jaké je vaše pohlaví?''' ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.<br />
<br />
=== '''2. Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?''' ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== '''3. Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?''' ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní, čemuž se nemůžeme divit, protože studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř pořád a hlavně ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. Druhá nejčastější odpověď je včera. Někteří šťastlivci napsali d: minulý týden nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. Někteří ze studentů jsou bohužel podle jejich slov ve stresu non-stop. A někteří před Vánoci. <br />
<br />
=== '''4. Jak často býváte ve stresu?''' ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''5. Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?''' ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== '''6. Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?''' ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== '''7. Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?''' ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== '''8. Umíte odpočívat?''' ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''9. Sportujete pravidelně?''' ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''10. Máte dostatek odpočinku?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''419. Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?''' ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jaké?” jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== '''520. Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?''' ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== '''531. Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== '''542. Vážíte si víc svého volného času?''' ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''553. Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?''' ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== '''261. Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?''' ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ,,ANO‘‘, 31,5 % ,,NE‘‘ (zbylí odpověděli slovy ,,NEVÍM‘‘). Z tohoto faktu vyplývá, že studenti musí učení věnovat opravdu nějaký čas a bohužel už jim potom nezbývá tolik času na jiné aktivity, jako tomu bylo např. na střední škole.<br />
<br />
=== '''272. Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?''' ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== '''283. Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== '''294. Kolik hodin denně spíte?''' ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== '''205. Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== '''216. Spíte méně než před nástupem na VŠ?''' ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== '''227. O kolik hodin?''' ===<br />
Na tuto otázků jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala 1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být stresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo má ,,noční můry´´ ze zkoušení.<br />
<br />
=== '''23. Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?''' ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity = sport.<br />
<br />
=== '''24. Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?''' ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== '''350. Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?''' ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== '''361. Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?''' ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
Na této otázce lze částečně vidět důsledek agendy tuzemského školství, které se mentalitou blíží tomu americkému – tzn. preference individualismu nad kolektivismem1. V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. <br />
<br />
=== '''372. Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)'''? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''383. Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli?''' ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''394. Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?''' ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== '''305. Vnímáte jinak stresové situace než dříve?''' ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''31. Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?''' ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''32. Pracuje se Vám pod stresem lépe?''' ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých svízelných situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu (viz. graf modelu v referencích), který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů2. Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== '''33. Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?''' ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
=== '''34. Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?''' ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== 35'''. Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== 36'''. Máte strach, že nestíháte s učením?''' ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== 37'''. Máte strach, že studium nezvládnete?''' ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== 38'''. Prožíváte pocity zoufalství častěji?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== 3'''9. Prožili jste již vyhoření?''' ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
=== '''40. Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== '''41. Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník''' ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== '''42. Litujete nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== '''43. Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?''' ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek a dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie.<br />
<br />
♙<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://explorable.com/general-adaptation-syndrome]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366252Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-03T20:36:59Z<p>Otakar Beneš: Přečíslování otázek a odpovědí</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
= '''Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství''' =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult.<!-- Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF[1] nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF[2] obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. --> <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. <br />
V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce. GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
Poplachová fáze: Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. <br />
Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin.<br />
Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu. <br />
Adaptační fáze: Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. <br />
Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. <br />
Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
Fáze vyčerpání: Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem. <br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
Eustres, je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. <br />
Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
Distres je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd.<br />
Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“<br />
''<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
'''Kofeín''' je xantínový alkaloid nachádzajúci sa v rôznych rastlinách, ako sú napr. kávové a kakaové bôby, čajové listy, guaranové plody, kolové orechy, a pridáva sa do nealkoholických nápojov alebo do liekov, či už voľne predajných alebo na lekársky predpis. Priemerný obsah kofeínu je v praženej mletej káve asi 85 mg na 150 ml (1 šálka), v instantnej káve je to 60 mg, v bezkofeínovej káve 3 mg, v sypanom a porciovanom čaji 30 mg, v instantnom čaji 20 mg a šálka kakaa alebo čokolády obsahuje 4 mg kofeínu. Pohár (200 ml) kofeínového nealkoholického nápoja obsahuje 20 – 60 mg kofeínu.<br />
<br />
Dospelí Európania skonzumujú denne v priemere 200 mg (100 – 400 mg) kofeínu, hlavne formou čaju a kávy, ale tiež v nealkoholických (vrátane „energetických“) nápojoch. Obyvatelia severských európskych krajín sú známi ako silní kávičkári: v Dánsku,Nórsku, Fínsku alebo Švédsku dosahuje priemerný príjem kofeínu 400 mg/deň. Deti, mladiství a ľudia,ktorí nekonzumujú kávu prijímajú kofeín najmä prostredníctvom čaju a nealkoholických nápojov. <br />
<br />
'''Metabolizmus kofeínu'''<br />
<br />
Kofeín sa vstrebe do krvného obehu v priebehu 30 – 45 minút po požití. Následne dôjde k jeho distribúcii prostredníctvom vody v organizme a neskôr sa metabolizuje a vylučuje z organizmu prostredníctvom moču. Jeho priemerný polčas rozkladu v tele je 4 hodiny (odhady sa pohybujú medzi 2 – 10 hodinami). Tehotenstvo spomaľuje rýchlosť jeho metabolizácie, preto je hladina kofeínu u tehotných vyššia. <br />
<br />
Schopnosť kofeínu udržiavať pozornosť a zvyšovať bdelosť je pomerne dobre zdokumentovaná, podobne ako jeho hlavné pôsobenie v úlohe stimulátora centrálnej nervovej sústavy vďaka tomu, že spôsobuje opačný efekt ako adenozín. Adenozín je chemická látka, ktorá sa prirodzene vyskytuje v organizme a pôsobí ako ,,posol´´ pri regulácii mozgovej činnosti a úprave stavu bdelosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofeín blokuje špecifické receptory adenozínu v nervových tkanivách vrátane mozgu, čím udržiava stav aktivity. Týmto mechanizmom kofeín môže zlepšiť duševnú a telesnú výkonnosť a oddialiť tak nástup únavy. Blokovanie adenozínovych receptorov pravdepodobne zodpovedá aj za zúženie ciev, čo tlmí migrénu a bolesť hlavy, a preto sa kofeín vyskytuje u mnohých analgetík.<br />
<br />
'''Akútne účinky kofeínu'''<br />
<br />
Dávky kofeínu 100 – 600 mg zbystrujú a vyjasňujú myseľ a zlepšujú všeobecnú telesnú koordináciu. Na druhej strane môže príjem kofeínu viesť k strate schopnosti ovládať jemnú motoriku a k nepozornosti. Príjem väčší ako 2 000 mg môže spôsobovať nespavosť, vyvolávať triašku alebo zrýchlené dýchanie. Tieto symptómy je možné niekedy pozorovať aj pri nižších dávkach. S pravidelnosťou jeho príjmu sa však vyvíja tolerancia voči týmto následkom – stimulačné účinky kofeínu u pravidelných kávičkárov sa prejavia v menšej miere než u konzumentov, ktorí ju prijímajú len občas.<br />
<br />
Kofeín má mnoho ďalších akútnych účinkov. Stimuluje uvoľňovanie kortizolu a adrenalínu, ktoré spôsobujú nárast krvného tlaku a zrýchlenie srdcovej činnosti. Má tiež močopudné účinky, vedie k uvoľneniu priedušiek, zrýchľuje metabolizmus a zvyšuje produkciu tráviacich štiav.<br />
<br />
'''Kofeín a zdravie'''<br />
<br />
Striedmy príjem kofeínu do 300 mg, zodpovedajúci trom šálkam kávy, zvyčajne nespôsobuje žiadne zdravotné problémy, ak človek inak žije zdravo (strava, pitie alkoholu, fajčenie a cvičenie).<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Niekoľko desaťročí bol kofeín stredobodom záujmu v oblasti výskumu srdcovocievnych ochorení, pretože sa predpokladala jeho súvislosť so zmenami obsahu tuku v krvi, arytmiou, krvným tlakom a ďalšími poruchami funkcie srdca. Aj keď striedmy príjem kofeínu zvyčajne nie je spojený so zvýšeným rizikom ochorenia srdca, je ťažké vylúčiť takéto súvislosti pri jeho nadmernej konzumacii. Vysoký príjem kofeínu je zvyčajne spojený s nadmerným pitím kávy, a to sa často spája s ďalšími faktormi ovplyvňujúcimi možnosť vzniku ochorenia – napríklad fajčenie, nedostatočná fyzická aktivita, príjem nasýtených tukov alebo nadmerné požívanie alkoholu. <br />
<br />
'''Krvný tlak'''<br />
<br />
Napriek tomu, že sa niekoľko desaťročí predpokladalo že príjem kofeínu vedie k zvyšovaniu krvného tlaku, najnovšie klinické a laboratórne štúdie nepreukázali žiaden vplyv zvyčajného príjmu kofeínu. Napriek protichodným výsledkom, boli opísané zvýšené hodnoty krvného tlaku často u ľudí, ktorí bežne neprijímali kofeín, u mladších ľudí a po jeho rýchlom požití.<br />
<br />
'''Cholesterol v krvi'''<br />
<br />
Štúdie, pochádzajúce najmä zo škandinávskych krajín, poukazujú na skutočnosť, že káva môže zvyšovať hladinu celkového a LDL -cholesterolu (zlý cholesterol), ktoré predstavujú známe rizikové faktory pri vzniku srdcových ochorení. Zdá sa, že takto pôsobí iba nefiltrovaná (turecká) káva, ktorá sa pripravuje zaliatím vriacou vodou (filtrovaná, precedená alebo instantná káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto pôsobenie sa nedá pripísať obsahu kofeínu. Pravdepodobnou príčinou je obsah niektorých látok v káve, ktoré sa nazývajú diterpény a sú vo väčších množstvách prítomné v niektorých odrodách kávových bôbov, ale počas filtrácie ich môžeme odstrániť.<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Zjavný súvis medzi dlhodobým pravidelným užívaním kávy a rizikom vzniku srdcovocievnych ochorení nepredstavuje zvýšené riziko pri striedmej konzumácii kávy. <br />
<br />
Súvislosť medzi kofeínom a srdcovou arytmiou (stavom pri ktorom srdce bije nepravidelne a často príliš rýchlo) je nepreukázaná.<br />
<br />
'''Psychostimulanciá'''<br />
<br />
Psychostimulancia sa vyznačujú schopnosťou stimulovať psychické funkcie a životne dôležité centrá (odstraňujú pocit únavy, zvyšujú celkovú aktivitu a urýchľujú pocit myslenia. Ich účinok, predovšetkým na kôrovú oblasť mozgu sa prejavuje povzbudením psychickej výkonnosti pri psychickej únave.<br />
<br />
Kofeín sa najčastejšie používa v kombinácii s analgetikami-antipyretikami alebo s ergotamínom na liečbu migrény. Ako centrálne analeptikum sa aplikuje injekčne. V kombinácii s analgetikami prevahuje perorálne užitie. Silne psychostimulačné účinky majú budivé amíny (Amfetamín, Metamfetamín, Efedrín Fenmetrazín) a metylxantíny (Theofylín, Theobromín ). Podávajú sa zväčša v kombinácii s inými liečivami a prevážne perorálnym užitím. <br />
<br />
'''Energetické nápoje nie sú až také všemocné'''<br />
<br />
Dlhé hodiny strávené za volantom, náročný deň v práci či prebdená noc – to všetko sú situácie, v ktorých náš organizmus dostáva poriadne zabrať a potrebujeme ho znovu nakopnúť. Jedným zo životabudičov, po ktorých siahame, sú práve energetické nápoje kvôli ich obsahu mnohých alkaloidov. Podľa viacerých štúdií sa však ich účinky poriadne preceňujú. Odborníci radia, aby sme radšej siahli po šálke kávy. <br />
<br />
Ak by sme si pozorne preštudovali zloženie energetických nápojov, našli by sme tam celý rad povzbudzujúcich látok a výťažkov, ktorých úlohou je naštartovať náš organizmus, keď mu dochádzajú sily. Nedávno však vyšla štúdia, podľa ktorej sú účinky týchto látok preceňované a pripisuje sa im efekt, aký v skutočnosti vôbec nemajú. Výskum zverejnil časopis Nutrition Reviews, ktorý poukazuje na taurín, guaranu a ginseng. Podľa výsledkov pri týchto ingredienciách dochádza „k nedostatku dôkazov potvrdzujúcich tvrdenie, že zvyšujú výkon“.<br />
<br />
'''Tajomstvo spočíva v kofeíne'''<br />
<br />
Okrem spomínaného taurínu, guarany a výťažkov rastliny ginseng energetické nápoje obsahujú tiež organický metabolit d-glukuronolaktón, vitamíny skupiny B a iné zlúčeniny. Vedci však zistili, že jediným prvkom, ktorý nám naozaj dokáže vliať do žíl potrebnú energiu je spomínaný kofeín. Jeho dávka nesmie presiahnuť 32 mg na 100 ml, preto priemerná plechovka o objeme 250 ml ukrýva v sebe maximálnu možnú dávku okolo 80 mg. Ak by sme si však namiesto tohto nápoja dali šálku kávy, prijali by sme od 50 do 100 mg a účinok by bol porovnateľný.<br />
<br />
'''Pozor na vedľajšie účinky'''<br />
<br />
Okrem zistenia, že energetické nápoje majú na náš organizmus rovnaký povzbudzujúci efekt ako káva, treba tiež upozorniť na možné vedľajšie účinky ostatných látok. Tím austrálskych vedcov saa dopracoval k zaujímavým výsledkom. Energetické nápoje sa môžu negatívne prejaviť týmito symptómami:<br />
<br />
srdcovocievny systém - búšenie srdca, tachykardia, ischémia, bolesti/pálenie na hrudi<br />
<br />
chvenie – tras rúk a nôh, tŕpnutie tváre<br />
<br />
nespavosť<br />
<br />
bolesti hlavy<br />
<br />
sťažené dýchanie<br />
<br />
malátnosť, slabosť, pocit na odpadnutie<br />
<br />
dráždenie tráviaceho traktu<br />
<br />
Skúšky radšej bez stimulovania<br />
<br />
Študenti zvyknú po podobných prostriedkoch siahať počas skúšobného obdobia. "Považujem za nevhodné takéto stimulovanie psychických funkcií. Stimulujúce látky len potlačia pocity spánku či únavy a koncentrácia sa zlepšuje len krátkodobo. V skutočnosti študent v snahe udržať si vo forme svoje schopnosti čo najdlhšie môže, naopak, znížiť svoj intelektuálny výkon. Na druhý deň môže pamäť zlyhať," konštatuje doktor Šuba, primár kliniky detskej psychiatrie. A pri konzumácii týchto nápojov sa môžu dostaviť vážne poruchy spánku a koncentrácie, predráždenosť a u disponovaných jedincov aj krátkodobé psychické poruchy.<br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data se zaměřením na zajímavé ukazatele. <!-- Kompletní a nezpracovaná data k prohlížení zde. --><br />
=== '''1. Jaké je vaše pohlaví?''' ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.<br />
<br />
=== '''2. Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?''' ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== '''3. Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?''' ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní, čemuž se nemůžeme divit, protože studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř pořád a hlavně ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. Druhá nejčastější odpověď je včera. Někteří šťastlivci napsali d: minulý týden nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. Někteří ze studentů jsou bohužel podle jejich slov ve stresu non-stop. A někteří před Vánoci. <br />
<br />
=== '''4. Jak často býváte ve stresu?''' ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''5. Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?''' ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== '''6. Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?''' ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== '''7. Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?''' ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== '''8. Umíte odpočívat?''' ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''9. Sportujete pravidelně?''' ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''10. Máte dostatek odpočinku?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''419. Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?''' ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jaké?” jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda. Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== '''520. Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?''' ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů)<br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně.<br />
<br />
=== '''531. Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== '''542. Vážíte si víc svého volného času?''' ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''553. Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?''' ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů)<br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
=== '''261. Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?''' ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ,,ANO‘‘, 31,5 % ,,NE‘‘ (zbylí odpověděli slovy ,,NEVÍM‘‘). Z tohoto faktu vyplývá, že studenti musí učení věnovat opravdu nějaký čas a bohužel už jim potom nezbývá tolik času na jiné aktivity, jako tomu bylo např. na střední škole.<br />
<br />
=== '''272. Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?''' ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== '''283. Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== '''294. Kolik hodin denně spíte?''' ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== '''205. Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== '''216. Spíte méně než před nástupem na VŠ?''' ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== '''227. O kolik hodin?''' ===<br />
Na tuto otázků jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala 1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být stresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo má ,,noční můry´´ ze zkoušení.<br />
<br />
=== '''23. Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?''' ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity = sport.<br />
<br />
=== '''24. Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?''' ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== '''350. Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?''' ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== '''361. Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?''' ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
Na této otázce lze částečně vidět důsledek agendy tuzemského školství, které se mentalitou blíží tomu americkému – tzn. preference individualismu nad kolektivismem1. V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. <br />
<br />
=== '''372. Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)'''? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''383. Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli?''' ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''394. Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?''' ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== '''305. Vnímáte jinak stresové situace než dříve?''' ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''31. Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?''' ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''32. Pracuje se Vám pod stresem lépe?''' ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých svízelných situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu (viz. graf modelu v referencích), který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů2. Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== '''33. Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?''' ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
=== '''34. Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?''' ===<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== '''450. Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== '''461. Máte strach, že nestíháte s učením?''' ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== '''472. Máte strach, že studium nezvládnete?''' ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== '''483. Prožíváte pocity zoufalství častěji?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== '''494. Prožili jste již vyhoření?''' ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
=== '''405. Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== '''416. Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník''' ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== '''42. Litujete nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== '''43. Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?''' ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek a dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie.<br />
<br />
♙<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://explorable.com/general-adaptation-syndrome]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17&diff=366250Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-172017-01-03T20:21:09Z<p>Otakar Beneš: /* Přehled kruhů */</p>
<hr />
<div>= Koordinační stránka biofyziky 2. LF UK v akademickém roce 2016-17 =<br />
<br />
== Zadání ==<br />
<br />
# Seznámit se s fungováním WikiSkript,<br />
# seznámit se s pracemi kolegů v minulých letech,<br />
# vytvořit si na WikiSkriptech vlastní účet, vyplnit svůj profil a poté:<br />
# '''Výrazně přispět k rozvoji ''WikiSkript'' ''' (či jiných veřejně dostupných projektů, např. [[v:cs:Hlavní strana|Wikiverzity]]) '''v oblasti biofyziky''' (či blízkých oblastech, např. ''statistiky'').<br />
<br />
Toto obecné zadání je možno realizovat zejména následujícími způsoby:<br />
# Podobně jako v minulých letech vypracovat téma [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek 2. LF UK]], které ještě není na WS dostatečným způsobem zpracováno.<br />
# Revize a další vylepšování zkouškových otázek, vypracovaných v [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|minulých letech]].<br />
# Zpracovat úlohu, řešených v biofyzikálním praktiku na 2. LF UK – viz [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]]<br />
# Studentská vědecká činnost<br />
# Další možnosti po dohodě<br />
<br />
=== Zkouškové otázky a podotázky k dořešení ===<br />
<br />
Když si prohlédneme [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|všechny předcházející ročníky]], nacházíme různé články, které dosud buď chybí, anebo volají po přepracování. Ty, které se nám podaří odchytit, budeme průběžně uvádět v následující tabulce; do ní se zapíše ten, kdo si bere řešení dotyčného problému na starost.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
! Článek !! Původní projekt !! Problém !! Řeší !! Poznámka<br />
|-<br />
| || || || ||<br />
|}<br />
<br />
Výše uvedená tabulka samozřejmě není konečná, možno dále nacházet problémy v článcích a tabulku doplňovat.<br />
<br />
=== Všeobecné nedostatky ===<br />
<br />
Zpracování článků by se mělo řídit [[WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele]]. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:<br />
<br />
==== Citace ====<br />
Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme [[w:cs:ISBN|ISBN]]. Bližší informace viz [[Nápověda:Citace#Samostatná citace]]<br />
==== Reference ====<br />
Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Připomínky#Reference|reference]] – bližší info rovněž [[Nápověda:Citace]].<br />
==== Odkazy ====<br />
Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.<br />
==== Wikifikace ====<br />
V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např <nowiki>[[olovo|olověná]] destička</nowiki> se zobrazí jako [[olovo|olověná]] destička (a přitom rovnou článek [[olovo]] doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek [[Radioaktivita (2. LF UK)]]). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: <nowiki>[[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie</nowiki>, což se následně zobrazí jako [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie. Viz [[Nápověda:Interwiki]].<br />
==== Kategorizace ====<br />
Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii [[:Kategorie:Biofyzika]], případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak [[:Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) ]], pokud se jedná o praktikum, pak [[:Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]] apod. Další informace viz [[Nápověda:Kategorie]].<br />
==== Jazyk ====<br />
Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT ([[Nápověda:Přesměrování|přesměrování]]). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. [http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetovou jazykovou příručku]. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále ''diskuse'' anebo ''diskuze'').<br />
==== Ilustrace ====<br />
Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti [[commons:Main Page|Wikimedia Commons]], kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz [[Nápověda:Obrázky]], [[Nápověda:Video]], [[Nápověda:Ogghandler]] a [[Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons]].<br />
==== Vzorce ====<br />
Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz [[Nápověda:Math]], [[Nápověda:Chemické vzorce]].<br />
==== Tabulky ====<br />
Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz [[Nápověda:Tabulky]].<br />
==== Typografie ====<br />
Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování [[w:cs:Unicode|unicode]], které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování [[w:cs:utf-8|utf-8]], vložíme je jako entitu &amp;nbsp; – viz [[w:cs:Nezlomitelná mezera|Nezlomitelná mezera]]. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. [http://typografie.wz.cz/chyby.html Typografie na počítači].<br />
<br />
== Přehled kruhů ==<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''<br /><small>(odkaz na podrobnosti<br /> a seznam studentů )</small>|| '''Zpracované téma či jiný přínos Wikiskriptům'''<br /><small>(odkaz na vypracovávané téma či jinou akci)</small><br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||Videotutoriály k jednotlivým úlohám.<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] <small>(středa 09:50)</small> ||Rozšíření databáze testů k tématům 7-12. týdne<br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] <small>(středa 09:50)</small>||Cvičné testy k přednáškám z 8.-13. týdne<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || testy 2. až 6. k prednáškam do moodlu<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || Revize a editace praktických úloh 6-10<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> || Revize a editace praktických úloh<br />
|-<br />
| [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9 /Kruh 9] <small>(pátek 8:00)</small> ||Stres<br />
a jeho vlivy během zimního semestru prvního ročníku lékařských fakult<br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] <small>(pátek 8:00)</small> ||Revize a editace praktických úloh 1-5<br />
|}<br />
* Pro korektní postup práce viz podstránku '''[[/Připomínky]]'''.<br />
'''Cvičné testy:''' [[Cvičné testy ke zkoušce z Biofzyiky na 2.LF]]<br />
<br />
== Kruhoví WikiSkriptoři ==<br />
<br />
Každý kruh má zvoleného jednoho nebo dva WikiSkriptory, fungující jakožto manageři a koordinátoři, a ti zejména:<br />
# Komunikují s ostatními studenty svého kruhu,<br />
# komunikují s kruhovými WikiSkriptory ostatních kruhů,<br />
# po vzájemné dohodě definují potřebná a vhodná témata ke zpracování,<br />
# jsou nápomocni ostatním studentům<br />
# a tím nesou konečnou odpovědnost za to, jak se jejich kruhy budou na WikiSkriptech prezentovat.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''|| '''Učitel''' || '''WikiSkriptor''' || '''Zástupce'''<br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) ||[[User:JelinekVaclav|JelinekVaclav]] (Václav Jelínek)||[[User:Akocendova|Akocendova]] (Anna Kočendová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Iv|Iv]] (Ivana Darjaninová)||[[User:GinaK|GinaK]] (Regina Kondělková)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[Uživatel:Dankys|Dankys]] (Dan Kysilka) || <br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Tomáš Jelínek|Tomáš Jelínek]] ||[[User:Vojtěch Černý|Vojtěch Černý]]<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Erik Schmotzer|Erik Schmotzer]] || [[Uživatel:]] (Lukáš Hanko)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) ||[[Uživatel:]] (Petr Macák) || [[Uživatel:]] (Klára Přibáňová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:]] (Jakub Štingl) || [[Uživatel:Vuklan|Vuklan]] (Lukáš Vaněk) <br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Stanislav Štrba|Stanislav Štrba]] || <br />
|-<br />
| [[/Kruh 9]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Michal Průžek|Michal Průžek]] ||[[User:Otakar Beneš|Otakar Beneš]] <br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Draco Malfoy|Draco Malfoy]] (Jan Bařinka) || [[Uživatel:]] (Petra Hubatková)<br />
|}<br />
<br />
* Pro vzájemnou mezikruhovou komunikaci kruhových WikiSkriptorů slouží především příslušná diskusní stránka [[Fórum diskuse:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17]].<br />
* Pro komunikaci a koordinaci jednotlivých kruhů slouží diskusní stránky jednotlivých kruhů.<br />
<!--<br />
* [[/Témata]] – přehled témat, která je nutno na Wikiskriptech ještě vypracovat<br />
--><br />
<br />
== Poznámky a reference ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Související stránky ==<br />
* '''[[/Připomínky]]'''<br />
<br />
[[Kategorie:Seminární práce]]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366247Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-03T20:17:19Z<p>Otakar Beneš: Doplnění zdrojů</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
= '''Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství''' =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult.<!-- Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF[1] nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF[2] obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. --> <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. <br />
V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce. GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
Poplachová fáze: Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. <br />
Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin.<br />
Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu. <br />
Adaptační fáze: Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. <br />
Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. <br />
Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
Fáze vyčerpání: Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem. <br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
Eustres, je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. <br />
Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
Distres je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd.<br />
Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“<br />
''<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
'''Kofeín''' je xantínový alkaloid nachádzajúci sa v rôznych rastlinách, ako sú napr. kávové a kakaové bôby, čajové listy, guaranové plody, kolové orechy, a pridáva sa do nealkoholických nápojov alebo do liekov, či už voľne predajných alebo na lekársky predpis. Priemerný obsah kofeínu je v praženej mletej káve asi 85 mg na 150 ml (1 šálka), v instantnej káve je to 60 mg, v bezkofeínovej káve 3 mg, v sypanom a porciovanom čaji 30 mg, v instantnom čaji 20 mg a šálka kakaa alebo čokolády obsahuje 4 mg kofeínu. Pohár (200 ml) kofeínového nealkoholického nápoja obsahuje 20 – 60 mg kofeínu.<br />
<br />
Dospelí Európania skonzumujú denne v priemere 200 mg (100 – 400 mg) kofeínu, hlavne formou čaju a kávy, ale tiež v nealkoholických (vrátane „energetických“) nápojoch. Obyvatelia severských európskych krajín sú známi ako silní kávičkári: v Dánsku,Nórsku, Fínsku alebo Švédsku dosahuje priemerný príjem kofeínu 400 mg/deň. Deti, mladiství a ľudia,ktorí nekonzumujú kávu prijímajú kofeín najmä prostredníctvom čaju a nealkoholických nápojov. <br />
<br />
'''Metabolizmus kofeínu'''<br />
<br />
Kofeín sa vstrebe do krvného obehu v priebehu 30 – 45 minút po požití. Následne dôjde k jeho distribúcii prostredníctvom vody v organizme a neskôr sa metabolizuje a vylučuje z organizmu prostredníctvom moču. Jeho priemerný polčas rozkladu v tele je 4 hodiny (odhady sa pohybujú medzi 2 – 10 hodinami). Tehotenstvo spomaľuje rýchlosť jeho metabolizácie, preto je hladina kofeínu u tehotných vyššia. <br />
<br />
Schopnosť kofeínu udržiavať pozornosť a zvyšovať bdelosť je pomerne dobre zdokumentovaná, podobne ako jeho hlavné pôsobenie v úlohe stimulátora centrálnej nervovej sústavy vďaka tomu, že spôsobuje opačný efekt ako adenozín. Adenozín je chemická látka, ktorá sa prirodzene vyskytuje v organizme a pôsobí ako ,,posol´´ pri regulácii mozgovej činnosti a úprave stavu bdelosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofeín blokuje špecifické receptory adenozínu v nervových tkanivách vrátane mozgu, čím udržiava stav aktivity. Týmto mechanizmom kofeín môže zlepšiť duševnú a telesnú výkonnosť a oddialiť tak nástup únavy. Blokovanie adenozínovych receptorov pravdepodobne zodpovedá aj za zúženie ciev, čo tlmí migrénu a bolesť hlavy, a preto sa kofeín vyskytuje u mnohých analgetík.<br />
<br />
'''Akútne účinky kofeínu'''<br />
<br />
Dávky kofeínu 100 – 600 mg zbystrujú a vyjasňujú myseľ a zlepšujú všeobecnú telesnú koordináciu. Na druhej strane môže príjem kofeínu viesť k strate schopnosti ovládať jemnú motoriku a k nepozornosti. Príjem väčší ako 2 000 mg môže spôsobovať nespavosť, vyvolávať triašku alebo zrýchlené dýchanie. Tieto symptómy je možné niekedy pozorovať aj pri nižších dávkach. S pravidelnosťou jeho príjmu sa však vyvíja tolerancia voči týmto následkom – stimulačné účinky kofeínu u pravidelných kávičkárov sa prejavia v menšej miere než u konzumentov, ktorí ju prijímajú len občas.<br />
<br />
Kofeín má mnoho ďalších akútnych účinkov. Stimuluje uvoľňovanie kortizolu a adrenalínu, ktoré spôsobujú nárast krvného tlaku a zrýchlenie srdcovej činnosti. Má tiež močopudné účinky, vedie k uvoľneniu priedušiek, zrýchľuje metabolizmus a zvyšuje produkciu tráviacich štiav.<br />
<br />
'''Kofeín a zdravie'''<br />
<br />
Striedmy príjem kofeínu do 300 mg, zodpovedajúci trom šálkam kávy, zvyčajne nespôsobuje žiadne zdravotné problémy, ak človek inak žije zdravo (strava, pitie alkoholu, fajčenie a cvičenie).<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Niekoľko desaťročí bol kofeín stredobodom záujmu v oblasti výskumu srdcovocievnych ochorení, pretože sa predpokladala jeho súvislosť so zmenami obsahu tuku v krvi, arytmiou, krvným tlakom a ďalšími poruchami funkcie srdca. Aj keď striedmy príjem kofeínu zvyčajne nie je spojený so zvýšeným rizikom ochorenia srdca, je ťažké vylúčiť takéto súvislosti pri jeho nadmernej konzumacii. Vysoký príjem kofeínu je zvyčajne spojený s nadmerným pitím kávy, a to sa často spája s ďalšími faktormi ovplyvňujúcimi možnosť vzniku ochorenia – napríklad fajčenie, nedostatočná fyzická aktivita, príjem nasýtených tukov alebo nadmerné požívanie alkoholu. <br />
<br />
'''Krvný tlak'''<br />
<br />
Napriek tomu, že sa niekoľko desaťročí predpokladalo že príjem kofeínu vedie k zvyšovaniu krvného tlaku, najnovšie klinické a laboratórne štúdie nepreukázali žiaden vplyv zvyčajného príjmu kofeínu. Napriek protichodným výsledkom, boli opísané zvýšené hodnoty krvného tlaku často u ľudí, ktorí bežne neprijímali kofeín, u mladších ľudí a po jeho rýchlom požití.<br />
<br />
'''Cholesterol v krvi'''<br />
<br />
Štúdie, pochádzajúce najmä zo škandinávskych krajín, poukazujú na skutočnosť, že káva môže zvyšovať hladinu celkového a LDL -cholesterolu (zlý cholesterol), ktoré predstavujú známe rizikové faktory pri vzniku srdcových ochorení. Zdá sa, že takto pôsobí iba nefiltrovaná (turecká) káva, ktorá sa pripravuje zaliatím vriacou vodou (filtrovaná, precedená alebo instantná káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto pôsobenie sa nedá pripísať obsahu kofeínu. Pravdepodobnou príčinou je obsah niektorých látok v káve, ktoré sa nazývajú diterpény a sú vo väčších množstvách prítomné v niektorých odrodách kávových bôbov, ale počas filtrácie ich môžeme odstrániť.<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Zjavný súvis medzi dlhodobým pravidelným užívaním kávy a rizikom vzniku srdcovocievnych ochorení nepredstavuje zvýšené riziko pri striedmej konzumácii kávy. <br />
<br />
Súvislosť medzi kofeínom a srdcovou arytmiou (stavom pri ktorom srdce bije nepravidelne a často príliš rýchlo) je nepreukázaná.<br />
<br />
'''Psychostimulanciá'''<br />
<br />
Psychostimulancia sa vyznačujú schopnosťou stimulovať psychické funkcie a životne dôležité centrá (odstraňujú pocit únavy, zvyšujú celkovú aktivitu a urýchľujú pocit myslenia. Ich účinok, predovšetkým na kôrovú oblasť mozgu sa prejavuje povzbudením psychickej výkonnosti pri psychickej únave.<br />
<br />
Kofeín sa najčastejšie používa v kombinácii s analgetikami-antipyretikami alebo s ergotamínom na liečbu migrény. Ako centrálne analeptikum sa aplikuje injekčne. V kombinácii s analgetikami prevahuje perorálne užitie. Silne psychostimulačné účinky majú budivé amíny (Amfetamín, Metamfetamín, Efedrín Fenmetrazín) a metylxantíny (Theofylín, Theobromín ). Podávajú sa zväčša v kombinácii s inými liečivami a prevážne perorálnym užitím. <br />
<br />
'''Energetické nápoje nie sú až také všemocné'''<br />
<br />
Dlhé hodiny strávené za volantom, náročný deň v práci či prebdená noc – to všetko sú situácie, v ktorých náš organizmus dostáva poriadne zabrať a potrebujeme ho znovu nakopnúť. Jedným zo životabudičov, po ktorých siahame, sú práve energetické nápoje kvôli ich obsahu mnohých alkaloidov. Podľa viacerých štúdií sa však ich účinky poriadne preceňujú. Odborníci radia, aby sme radšej siahli po šálke kávy. <br />
<br />
Ak by sme si pozorne preštudovali zloženie energetických nápojov, našli by sme tam celý rad povzbudzujúcich látok a výťažkov, ktorých úlohou je naštartovať náš organizmus, keď mu dochádzajú sily. Nedávno však vyšla štúdia, podľa ktorej sú účinky týchto látok preceňované a pripisuje sa im efekt, aký v skutočnosti vôbec nemajú. Výskum zverejnil časopis Nutrition Reviews, ktorý poukazuje na taurín, guaranu a ginseng. Podľa výsledkov pri týchto ingredienciách dochádza „k nedostatku dôkazov potvrdzujúcich tvrdenie, že zvyšujú výkon“.<br />
<br />
'''Tajomstvo spočíva v kofeíne'''<br />
<br />
Okrem spomínaného taurínu, guarany a výťažkov rastliny ginseng energetické nápoje obsahujú tiež organický metabolit d-glukuronolaktón, vitamíny skupiny B a iné zlúčeniny. Vedci však zistili, že jediným prvkom, ktorý nám naozaj dokáže vliať do žíl potrebnú energiu je spomínaný kofeín. Jeho dávka nesmie presiahnuť 32 mg na 100 ml, preto priemerná plechovka o objeme 250 ml ukrýva v sebe maximálnu možnú dávku okolo 80 mg. Ak by sme si však namiesto tohto nápoja dali šálku kávy, prijali by sme od 50 do 100 mg a účinok by bol porovnateľný.<br />
<br />
'''Pozor na vedľajšie účinky'''<br />
<br />
Okrem zistenia, že energetické nápoje majú na náš organizmus rovnaký povzbudzujúci efekt ako káva, treba tiež upozorniť na možné vedľajšie účinky ostatných látok. Tím austrálskych vedcov saa dopracoval k zaujímavým výsledkom. Energetické nápoje sa môžu negatívne prejaviť týmito symptómami:<br />
<br />
srdcovocievny systém - búšenie srdca, tachykardia, ischémia, bolesti/pálenie na hrudi<br />
<br />
chvenie – tras rúk a nôh, tŕpnutie tváre<br />
<br />
nespavosť<br />
<br />
bolesti hlavy<br />
<br />
sťažené dýchanie<br />
<br />
malátnosť, slabosť, pocit na odpadnutie<br />
<br />
dráždenie tráviaceho traktu<br />
<br />
Skúšky radšej bez stimulovania<br />
<br />
Študenti zvyknú po podobných prostriedkoch siahať počas skúšobného obdobia. "Považujem za nevhodné takéto stimulovanie psychických funkcií. Stimulujúce látky len potlačia pocity spánku či únavy a koncentrácia sa zlepšuje len krátkodobo. V skutočnosti študent v snahe udržať si vo forme svoje schopnosti čo najdlhšie môže, naopak, znížiť svoj intelektuálny výkon. Na druhý deň môže pamäť zlyhať," konštatuje doktor Šuba, primár kliniky detskej psychiatrie. A pri konzumácii týchto nápojov sa môžu dostaviť vážne poruchy spánku a koncentrácie, predráždenosť a u disponovaných jedincov aj krátkodobé psychické poruchy.<br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data se zaměřením na zajímavé ukazatele. <!-- Kompletní a nezpracovaná data k prohlížení zde. --><br />
=== '''1. Jaké je vaše pohlaví?''' ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.<br />
<br />
=== '''2. Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?''' ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== '''3. Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?''' ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní, čemuž se nemůžeme divit, protože studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř pořád a hlavně ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. Druhá nejčastější odpověď je včera. Někteří šťastlivci napsali d: minulý týden nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. Někteří ze studentů jsou bohužel podle jejich slov ve stresu non-stop. A někteří před Vánoci. <br />
<br />
=== '''4. Jak často býváte ve stresu?''' ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''5. Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?''' ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== '''6. Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?''' ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== '''7. Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?''' ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== '''8. Umíte odpočívat?''' ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''9. Sportujete pravidelně?''' ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''10. Máte dostatek odpočinku?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''21. Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?''' ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ,,ANO‘‘, 31,5 % ,,NE‘‘ (zbylí odpověděli slovy ,,NEVÍM‘‘). Z tohoto faktu vyplývá, že studenti musí učení věnovat opravdu nějaký čas a bohužel už jim potom nezbývá tolik času na jiné aktivity, jako tomu bylo např. na střední škole.<br />
<br />
=== '''22. Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?''' ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== '''23. Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== '''24. Kolik hodin denně spíte?''' ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== '''25. Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== '''26. Spíte méně než před nástupem na VŠ?''' ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== '''27. O kolik hodin?''' ===<br />
Na tuto otázků jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala 1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být stresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo má ,,noční můry´´ ze zkoušení.<br />
<br />
=== '''28. Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?''' ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity = sport.<br />
<br />
=== '''29. Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?''' ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== '''30. Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?''' ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== '''31. Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?''' ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
Na této otázce lze částečně vidět důsledek agendy tuzemského školství, které se mentalitou blíží tomu americkému – tzn. preference individualismu nad kolektivismem1. V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. <br />
<br />
=== '''32. Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)'''? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''33. Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli?''' ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''34. Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?''' ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== '''35. Vnímáte jinak stresové situace než dříve?''' ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''36. Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?''' ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''37. Pracuje se Vám pod stresem lépe?''' ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých svízelných situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu (viz. graf modelu v referencích), který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů2. Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== '''38. Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?''' ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
'''39. Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?'''<br />
<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== '''40. Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== '''41. Máte strach, že nestíháte s učením?''' ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== '''42. Máte strach, že studium nezvládnete?''' ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== '''43. Prožíváte pocity zoufalství častěji?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== '''44. Prožili jste již vyhoření?''' ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
=== '''45. Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== '''46. Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník''' ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== '''47. Litujete nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== '''48. Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?''' ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''49. Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?''' ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jaké?” jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda.<br />
Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== '''50. Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?''' ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů) <br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně. <br />
<br />
=== '''51. Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== '''52. Vážíte si víc svého volného času?''' ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''53. Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?''' ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů) <br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Při vytváření teoretického úvodu bylo čerpáno z následujících stránek a dále bylo čerpáno ze znalostí a zkušeností jedné nejmenované lékařky, jež pracuje v oboru psychiatrie.<br />
<br />
♙<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://explorable.com/general-adaptation-syndrome]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres]<br />
<br />
[https://explorable.com/general-adaptation-syndromehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Streshttp://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html http://www.biology.estranky.cz/clanky/fyziologie/humoralni-regulace-pri-stresu.html]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366246Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-03T20:12:28Z<p>Otakar Beneš: Doplnění Teoretického úvodu o údaje o stimulantech</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
= '''Vliv stresu na studenty prvního ročníku všeobecného lékařství''' =<br />
V naší práci jsme se soustředili na především na subjektivní hodnocení vlastního psychického stavu studentů prvních ročníků na lékařských fakultách. Sběr dat probíhal anonymně formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%C3%ADkov%C3%A9_%C5%A1et%C5%99en%C3%AD polostrukturovaného dotazníkového šetření] průběhu prosince 2016, výhradně v elektronické podobě. <br />
<br />
== Cíle ==<br />
K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. Relevantnost tohoto tématu vidíme především v: <br />
* pokusu o zhodnocení důvodů udávaných pro odchod z lékařské fakulty <br />
* posouzení vlivu nové a náročné životní situace na změny v chování a prožívání <br />
* reflexe kontrastu zdravého životního stylu jako jednoho z preventivních faktorů současné medicíny a aplikace těchto principů na životy budoucích lékařů, tedy propagátorů tohoto životního stylu <br />
<br />
== Reprezentativní vzorek ==<br />
Výzkum byl otevřený pro všechny studenty prvních ročníků lékařských fakult. Dominantní část respondentů pocházela 2 . lékařské fakulty UK. Dotazník vyplnilo 318 mediků, celkem z šesti lékařských fakult.<!-- Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají různé studijní programy. Lze uvést například modulový systém 3. LF[1] nebo odlišný studijní plán prvního ročníku 1. LF[2] obsahující v období šetření navíc zápočtový test z histologie a popitevní zkoušení. --> <br />
<br />
== Teoretický úvod ==<br />
<br />
=== Stres ===<br />
'''Stres''' (angl. ''stress'' = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. <br />
V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce. GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
Poplachová fáze: Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. <br />
Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin.<br />
Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu. <br />
Adaptační fáze: Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. <br />
Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. <br />
Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
Fáze vyčerpání: Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem. <br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
Eustres, je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. <br />
Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
Distres je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd.<br />
Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“<br />
''<br />
<br />
=== Stimulanty a doplňky stravy ===<br />
'''Kofeín''' je xantínový alkaloid nachádzajúci sa v rôznych rastlinách, ako sú napr. kávové a kakaové bôby, čajové listy, guaranové plody, kolové orechy, a pridáva sa do nealkoholických nápojov alebo do liekov, či už voľne predajných alebo na lekársky predpis. Priemerný obsah kofeínu je v praženej mletej káve asi 85 mg na 150 ml (1 šálka), v instantnej káve je to 60 mg, v bezkofeínovej káve 3 mg, v sypanom a porciovanom čaji 30 mg, v instantnom čaji 20 mg a šálka kakaa alebo čokolády obsahuje 4 mg kofeínu. Pohár (200 ml) kofeínového nealkoholického nápoja obsahuje 20 – 60 mg kofeínu.<br />
<br />
Dospelí Európania skonzumujú denne v priemere 200 mg (100 – 400 mg) kofeínu, hlavne formou čaju a kávy, ale tiež v nealkoholických (vrátane „energetických“) nápojoch. Obyvatelia severských európskych krajín sú známi ako silní kávičkári: v Dánsku,Nórsku, Fínsku alebo Švédsku dosahuje priemerný príjem kofeínu 400 mg/deň. Deti, mladiství a ľudia,ktorí nekonzumujú kávu prijímajú kofeín najmä prostredníctvom čaju a nealkoholických nápojov. <br />
<br />
'''Metabolizmus kofeínu'''<br />
<br />
Kofeín sa vstrebe do krvného obehu v priebehu 30 – 45 minút po požití. Následne dôjde k jeho distribúcii prostredníctvom vody v organizme a neskôr sa metabolizuje a vylučuje z organizmu prostredníctvom moču. Jeho priemerný polčas rozkladu v tele je 4 hodiny (odhady sa pohybujú medzi 2 – 10 hodinami). Tehotenstvo spomaľuje rýchlosť jeho metabolizácie, preto je hladina kofeínu u tehotných vyššia. <br />
<br />
Schopnosť kofeínu udržiavať pozornosť a zvyšovať bdelosť je pomerne dobre zdokumentovaná, podobne ako jeho hlavné pôsobenie v úlohe stimulátora centrálnej nervovej sústavy vďaka tomu, že spôsobuje opačný efekt ako adenozín. Adenozín je chemická látka, ktorá sa prirodzene vyskytuje v organizme a pôsobí ako ,,posol´´ pri regulácii mozgovej činnosti a úprave stavu bdelosti (aktivity) a spánku (je to „signál únavy“). Kofeín blokuje špecifické receptory adenozínu v nervových tkanivách vrátane mozgu, čím udržiava stav aktivity. Týmto mechanizmom kofeín môže zlepšiť duševnú a telesnú výkonnosť a oddialiť tak nástup únavy. Blokovanie adenozínovych receptorov pravdepodobne zodpovedá aj za zúženie ciev, čo tlmí migrénu a bolesť hlavy, a preto sa kofeín vyskytuje u mnohých analgetík.<br />
<br />
'''Akútne účinky kofeínu'''<br />
<br />
Dávky kofeínu 100 – 600 mg zbystrujú a vyjasňujú myseľ a zlepšujú všeobecnú telesnú koordináciu. Na druhej strane môže príjem kofeínu viesť k strate schopnosti ovládať jemnú motoriku a k nepozornosti. Príjem väčší ako 2 000 mg môže spôsobovať nespavosť, vyvolávať triašku alebo zrýchlené dýchanie. Tieto symptómy je možné niekedy pozorovať aj pri nižších dávkach. S pravidelnosťou jeho príjmu sa však vyvíja tolerancia voči týmto následkom – stimulačné účinky kofeínu u pravidelných kávičkárov sa prejavia v menšej miere než u konzumentov, ktorí ju prijímajú len občas.<br />
<br />
Kofeín má mnoho ďalších akútnych účinkov. Stimuluje uvoľňovanie kortizolu a adrenalínu, ktoré spôsobujú nárast krvného tlaku a zrýchlenie srdcovej činnosti. Má tiež močopudné účinky, vedie k uvoľneniu priedušiek, zrýchľuje metabolizmus a zvyšuje produkciu tráviacich štiav.<br />
<br />
'''Kofeín a zdravie'''<br />
<br />
Striedmy príjem kofeínu do 300 mg, zodpovedajúci trom šálkam kávy, zvyčajne nespôsobuje žiadne zdravotné problémy, ak človek inak žije zdravo (strava, pitie alkoholu, fajčenie a cvičenie).<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Niekoľko desaťročí bol kofeín stredobodom záujmu v oblasti výskumu srdcovocievnych ochorení, pretože sa predpokladala jeho súvislosť so zmenami obsahu tuku v krvi, arytmiou, krvným tlakom a ďalšími poruchami funkcie srdca. Aj keď striedmy príjem kofeínu zvyčajne nie je spojený so zvýšeným rizikom ochorenia srdca, je ťažké vylúčiť takéto súvislosti pri jeho nadmernej konzumacii. Vysoký príjem kofeínu je zvyčajne spojený s nadmerným pitím kávy, a to sa často spája s ďalšími faktormi ovplyvňujúcimi možnosť vzniku ochorenia – napríklad fajčenie, nedostatočná fyzická aktivita, príjem nasýtených tukov alebo nadmerné požívanie alkoholu. <br />
<br />
'''Krvný tlak'''<br />
<br />
Napriek tomu, že sa niekoľko desaťročí predpokladalo že príjem kofeínu vedie k zvyšovaniu krvného tlaku, najnovšie klinické a laboratórne štúdie nepreukázali žiaden vplyv zvyčajného príjmu kofeínu. Napriek protichodným výsledkom, boli opísané zvýšené hodnoty krvného tlaku často u ľudí, ktorí bežne neprijímali kofeín, u mladších ľudí a po jeho rýchlom požití.<br />
<br />
'''Cholesterol v krvi'''<br />
<br />
Štúdie, pochádzajúce najmä zo škandinávskych krajín, poukazujú na skutočnosť, že káva môže zvyšovať hladinu celkového a LDL -cholesterolu (zlý cholesterol), ktoré predstavujú známe rizikové faktory pri vzniku srdcových ochorení. Zdá sa, že takto pôsobí iba nefiltrovaná (turecká) káva, ktorá sa pripravuje zaliatím vriacou vodou (filtrovaná, precedená alebo instantná káva nezvyšuje obsah cholesterolu v krvi) a toto pôsobenie sa nedá pripísať obsahu kofeínu. Pravdepodobnou príčinou je obsah niektorých látok v káve, ktoré sa nazývajú diterpény a sú vo väčších množstvách prítomné v niektorých odrodách kávových bôbov, ale počas filtrácie ich môžeme odstrániť.<br />
<br />
'''Srdcovocievne ochorenia'''<br />
<br />
Zjavný súvis medzi dlhodobým pravidelným užívaním kávy a rizikom vzniku srdcovocievnych ochorení nepredstavuje zvýšené riziko pri striedmej konzumácii kávy. <br />
<br />
Súvislosť medzi kofeínom a srdcovou arytmiou (stavom pri ktorom srdce bije nepravidelne a často príliš rýchlo) je nepreukázaná.<br />
<br />
'''Psychostimulanciá'''<br />
<br />
Psychostimulancia sa vyznačujú schopnosťou stimulovať psychické funkcie a životne dôležité centrá (odstraňujú pocit únavy, zvyšujú celkovú aktivitu a urýchľujú pocit myslenia. Ich účinok, predovšetkým na kôrovú oblasť mozgu sa prejavuje povzbudením psychickej výkonnosti pri psychickej únave.<br />
<br />
Kofeín sa najčastejšie používa v kombinácii s analgetikami-antipyretikami alebo s ergotamínom na liečbu migrény. Ako centrálne analeptikum sa aplikuje injekčne. V kombinácii s analgetikami prevahuje perorálne užitie. Silne psychostimulačné účinky majú budivé amíny (Amfetamín, Metamfetamín, Efedrín Fenmetrazín) a metylxantíny (Theofylín, Theobromín ). Podávajú sa zväčša v kombinácii s inými liečivami a prevážne perorálnym užitím. <br />
<br />
'''Energetické nápoje nie sú až také všemocné'''<br />
<br />
Dlhé hodiny strávené za volantom, náročný deň v práci či prebdená noc – to všetko sú situácie, v ktorých náš organizmus dostáva poriadne zabrať a potrebujeme ho znovu nakopnúť. Jedným zo životabudičov, po ktorých siahame, sú práve energetické nápoje kvôli ich obsahu mnohých alkaloidov. Podľa viacerých štúdií sa však ich účinky poriadne preceňujú. Odborníci radia, aby sme radšej siahli po šálke kávy. <br />
<br />
Ak by sme si pozorne preštudovali zloženie energetických nápojov, našli by sme tam celý rad povzbudzujúcich látok a výťažkov, ktorých úlohou je naštartovať náš organizmus, keď mu dochádzajú sily. Nedávno však vyšla štúdia, podľa ktorej sú účinky týchto látok preceňované a pripisuje sa im efekt, aký v skutočnosti vôbec nemajú. Výskum zverejnil časopis Nutrition Reviews, ktorý poukazuje na taurín, guaranu a ginseng. Podľa výsledkov pri týchto ingredienciách dochádza „k nedostatku dôkazov potvrdzujúcich tvrdenie, že zvyšujú výkon“.<br />
<br />
'''Tajomstvo spočíva v kofeíne'''<br />
<br />
Okrem spomínaného taurínu, guarany a výťažkov rastliny ginseng energetické nápoje obsahujú tiež organický metabolit d-glukuronolaktón, vitamíny skupiny B a iné zlúčeniny. Vedci však zistili, že jediným prvkom, ktorý nám naozaj dokáže vliať do žíl potrebnú energiu je spomínaný kofeín. Jeho dávka nesmie presiahnuť 32 mg na 100 ml, preto priemerná plechovka o objeme 250 ml ukrýva v sebe maximálnu možnú dávku okolo 80 mg. Ak by sme si však namiesto tohto nápoja dali šálku kávy, prijali by sme od 50 do 100 mg a účinok by bol porovnateľný.<br />
<br />
'''Pozor na vedľajšie účinky'''<br />
<br />
Okrem zistenia, že energetické nápoje majú na náš organizmus rovnaký povzbudzujúci efekt ako káva, treba tiež upozorniť na možné vedľajšie účinky ostatných látok. Tím austrálskych vedcov saa dopracoval k zaujímavým výsledkom. Energetické nápoje sa môžu negatívne prejaviť týmito symptómami:<br />
<br />
srdcovocievny systém - búšenie srdca, tachykardia, ischémia, bolesti/pálenie na hrudi<br />
<br />
chvenie – tras rúk a nôh, tŕpnutie tváre<br />
<br />
nespavosť<br />
<br />
bolesti hlavy<br />
<br />
sťažené dýchanie<br />
<br />
malátnosť, slabosť, pocit na odpadnutie<br />
<br />
dráždenie tráviaceho traktu<br />
<br />
Skúšky radšej bez stimulovania<br />
<br />
Študenti zvyknú po podobných prostriedkoch siahať počas skúšobného obdobia. "Považujem za nevhodné takéto stimulovanie psychických funkcií. Stimulujúce látky len potlačia pocity spánku či únavy a koncentrácia sa zlepšuje len krátkodobo. V skutočnosti študent v snahe udržať si vo forme svoje schopnosti čo najdlhšie môže, naopak, znížiť svoj intelektuálny výkon. Na druhý deň môže pamäť zlyhať," konštatuje doktor Šuba, primár kliniky detskej psychiatrie. A pri konzumácii týchto nápojov sa môžu dostaviť vážne poruchy spánku a koncentrácie, predráždenosť a u disponovaných jedincov aj krátkodobé psychické poruchy.<br />
== Data a jejich vyhodnocení ==<br />
Zdejší výčet zobrazuje slovně vyhodnocená a zpracovaná data se zaměřením na zajímavé ukazatele. <!-- Kompletní a nezpracovaná data k prohlížení zde. --><br />
=== '''1. Jaké je vaše pohlaví?''' ===<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.<br />
<br />
=== '''2. Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?''' ===<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. lékařské fakulty UK, na druhém místě jsou studenti z 2. lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
=== '''3. Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?''' ===<br />
Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní, čemuž se nemůžeme divit, protože studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř pořád a hlavně ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. Druhá nejčastější odpověď je včera. Někteří šťastlivci napsali d: minulý týden nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. Někteří ze studentů jsou bohužel podle jejich slov ve stresu non-stop. A někteří před Vánoci. <br />
<br />
=== '''4. Jak často býváte ve stresu?''' ===<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''5. Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?''' ===<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
=== '''6. Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?''' ===<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
=== '''7. Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?''' ===<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
=== '''8. Umíte odpočívat?''' ===<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''9. Sportujete pravidelně?''' ===<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''10. Máte dostatek odpočinku?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''21. Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?''' ===<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ,,ANO‘‘, 31,5 % ,,NE‘‘ (zbylí odpověděli slovy ,,NEVÍM‘‘). Z tohoto faktu vyplývá, že studenti musí učení věnovat opravdu nějaký čas a bohužel už jim potom nezbývá tolik času na jiné aktivity, jako tomu bylo např. na střední škole.<br />
<br />
=== '''22. Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?''' ===<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
=== '''23. Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
=== '''24. Kolik hodin denně spíte?''' ===<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
=== '''25. Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?''' ===<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
=== '''26. Spíte méně než před nástupem na VŠ?''' ===<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
=== '''27. O kolik hodin?''' ===<br />
Na tuto otázků jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala 1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být stresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo má ,,noční můry´´ ze zkoušení.<br />
<br />
=== '''28. Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?''' ===<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity = sport.<br />
<br />
=== '''29. Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?''' ===<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
=== '''30. Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?''' ===<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
=== '''31. Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?''' ===<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
Na této otázce lze částečně vidět důsledek agendy tuzemského školství, které se mentalitou blíží tomu americkému – tzn. preference individualismu nad kolektivismem1. V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. <br />
<br />
=== '''32. Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)'''? ===<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
=== '''33. Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými/přáteli?''' ===<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
=== '''34. Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?''' ===<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
=== '''35. Vnímáte jinak stresové situace než dříve?''' ===<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''36. Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?''' ===<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''37. Pracuje se Vám pod stresem lépe?''' ===<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých svízelných situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu (viz. graf modelu v referencích), který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů2. Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
=== '''38. Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?''' ===<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
'''39. Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?'''<br />
<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== '''40. Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
=== '''41. Máte strach, že nestíháte s učením?''' ===<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
=== '''42. Máte strach, že studium nezvládnete?''' ===<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
=== '''43. Prožíváte pocity zoufalství častěji?''' ===<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
=== '''44. Prožili jste již vyhoření?''' ===<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
=== '''45. Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?''' ===<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
=== '''46. Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník''' ===<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
=== '''47. Litujete nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
=== '''48. Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?''' ===<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
=== '''49. Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?''' ===<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jaké?” jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda.<br />
Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
=== '''50. Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?''' ===<br />
Ne: 73,3% (233 studentů) <br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně. <br />
<br />
=== '''51. Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?''' ===<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
=== '''52. Vážíte si víc svého volného času?''' ===<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
=== '''53. Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?''' ===<br />
Ano: 49,1% (156studentů) <br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
== Závěry a východiska ==</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17/Kruh_9&diff=366237Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Kruh 92017-01-03T18:10:23Z<p>Otakar Beneš: Přenos vypracované práce do Wiki-verze</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se}}<br />
<br />
== '''Téma práce: Stres a jeho vlivy během zimního semestru prvního ročníku lékařských fakult''' ==<br />
<br />
V naší práci jsme se soustředili na psychický stav studentů prvních ročníků na lékařských fakultách (převážně z 2. lékařské fakulty UK). K výběru právě tohoto tématu nás vedly projevy negativních důsledků stresu, jež jsme pozorovali sami na sobě a na našich spolužácích. <br />
Relevantnost tohoto tématu vidíme především v odůvodnění odchodu, jež obyčejně uvádí studenti lékařských fakult a tím je nejčastěji právě stres a nezvládání náročnosti školy po psychické stránce. <br />
Průzkum jsme prováděli za pomocí dotazníku, jež jsme rozšířili na sociálních sítích. Dotazník vyplnilo na tři sta mediků z celkem šesti fakult.<br />
Poznámka ke čtení: Je nutno brát v potaz, že jednotlivé fakulty mají i jiné studijní programy a zároveň také kupříkladu 1. LF již měla v době zpracovávání tohoto dotazníku po Popiteváku a zápočtu z histologie, naproti tomu 2. LF měla stále ještě před Popitevákem, což může vést k částečně zavádějícím informacím. <br />
<br />
=== Obecně o stresu: ===<br />
<br />
Stres (angl. stress = napětí, namáhání, tlak) je celková neurohumorální obranná odpověď organismu na mimořádně silné podměty, tzv. stresory. Stresor je nepříznivý stimul pro organismus, může být fyzikálního, chemického, biologického nebo psychického původu. <br />
<br />
Hans Selye (1907-1982) byl významným endokrinologem rakousko-maďarského původu. Je považován za otce moderního výzkumu stresu. <br />
V roce 1936 vytvořil model stresu "General Adaptation syndrom"(GAP), který důkladně vysvětluje a popisuje průběh stresové reakce. GAP Hans Selye rozdělil do třech fází: poplachová, adaptační a fáze vyčerpání. <br />
Poplachová fáze: Fáze začíná při rozpoznání stresoru organismem, je to prvotní odpověď na stres. <br />
Dochází k aktivaci mozkové kůry, a dále sympatoadrenální osy. Cílem této fáze je tvorba podmínek k „přežití“ jedince. <br />
Acetylcholin je uvolňován ze zakončení pregangliových vláken sympatiku. Z gangliových neuronů a z dřeně nadledvin je stimulován a vyplavován katecholamin.<br />
Katecholaminy jsou složeny z adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, z toho 80 % katecholaminů je representováno právě adrenalinem. Katecholaminy mají rychlou mobilizaci a jsou tak nezbytné pro poplachovou fázi. Zvyšují srdeční výdej, krevní tlak a také srážlivost krve. Vše probíhá kvůli přípravě na boj nebo útěk a na případnou krevní ztrátu. <br />
Adaptační fáze: Je aktivace hypotalamu při zvýšené koncentraci adrenalinu. Hypotalamus spouští hypotalamo-pituitárně-adrenální osu. Výsledkem je sekrece kortikoidů z kůry nadledvin. Cílem této fáze je zajistit „přežití“ po co nejdelší dobu. <br />
Hypotalamus má zásadní úlohu v neurohumorální odpovědi na stresory. Dokáže vnímat stresové podměty z periferie i CNS. Koncentruje adrenalin a klesá v něm hladina noradrenalinu. Hypotalamus tvoří CRH. CRH je uvolňován do adenohypofýzy, kde stimuluje tvorbu ACTH a ten pak umožňuje uvolňování glukokortikoidů a mineralokortikoidů z kůry nadledvin. <br />
Glukokortikoidy (kortisol, kortikosteron) se tedy nejvíce uplatňují v adaptační fázi, zvyšují krevní tlak. <br />
Fáze vyčerpání: Organismus začíná pociťovat vyčerpání. Přílišná nerovnováha v důsledku zvýšení (snížení) některých tělních pochodů. V této fázi se začínají projevovat choroby spojené s dlouhodobým stresem. <br />
Endorfiny jsou opoidní peptidy, jež produkuje mozek. Jsou spjaty se sekrecí adrenalinu. Mají podobné účinky jako morfin, tedy při stresu zabraňují vnímání bolesti.<br />
<br />
A v roce 1975 Hans Selye zavedl dva druhy psychologického stresu, které označil jako eustres a distres. <br />
Eustres, je pro člověka pozitivní zátěž, která člověka podněcuje k vyšším a lepším výkonům a patří k hlavním motivačním prvkům konání. Tento typ stresu je metaforicky označován jako stres „dobrý“. Může například vést k lepšímu učení a následným lepším výsledkům. <br />
Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne pomyslnou mez tzv. distresu, může vést k úzkostnému nebo depresivnímu chováni.<br />
Distres je tedy nadměrná zátěž, která jedince může poškodit či dokonce vyvolat smrt. Tento stres je označován jako „zlý“ stres.<br />
<br />
Z výše popsaného vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci po sobě jdoucích mechanismů, které umožňují jen krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, a to je využíváno pomocí rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje jedinci přežít. Stejná reakce se tedy také spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Protože často je organismus vede k tomu, že nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění (zejm. v kardiovaskulárním systému), která představují reálné nebezpečí ohrožení života.<br />
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů atd.<br />
Hans Selye: ''„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít“<br />
''<br />
<br />
=== Jednotlivé otázky z dotazníku a odpovědi: ===<br />
<br />
'''1. Vaše pohlaví'''<br />
<br />
Na náš dotazník odpovědělo celkem 318 studentů různých fakult a z toho 69,2% jsou ženy a 30,8% muži.<br />
<br />
'''2. Jak se jmenuje fakulta, na které studujete?'''<br />
<br />
Nejvíce odpovědí máme od studentů 1. Lékařské fakulty, na druhém místě jsou studenti z 2. Lékařské fakulty a na třetím studenti ze 3. Lékařské fakulty. Odpovědi máme také od studentů z LF UPOL, LF UP, LF MUNI a jednu dokonce z College of Science and Engineering, University of Glasgow. <br />
<br />
'''3. Kdy jste naposled byl/byla ve stresu?'''<br />
<br />
Nejčastější odpovědí je: právě teď, dnes nebo nyní, čemuž se nemůžeme divit, protože studenti lékařských fakult jsou stresovým situacím vystavováni téměř pořád a hlavně ke konci semestru, kdy jsme dali náš dotazník do oběhu. Druhá nejčastější odpověď je včera. Někteří šťastlivci napsali d: minulý týden nebo dokonce před měsícem. Hodně studentů napsalo, že jsou ve stresu vždy před testem nebo zkoušením. Někteří ze studentů jsou bohužel podle jejich slov ve stresu non-stop. A někteří před Vánoci. <br />
<br />
'''4. Jak často býváte ve stresu?'''<br />
<br />
Jsem neustále ve stresu: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
Každý den: 15,4% (49 studentů)<br />
<br />
Několikrát do týdne: 38,4% (122 studentů)<br />
<br />
Každý týden: 19,8% (63 studentů)<br />
<br />
Málokdy - jednou za měsíc: 13,2% (42 studetů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
'''5. Způsobuje Vám Vaše studium na lékařské fakultě stres?''' <br />
<br />
Ano: 52,8% (168 studentů)<br />
<br />
Ne: 3,8% (13 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,3% (158 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)<br />
<br />
'''6. Působí-li Vám škola stres – je vždy opodstatněný?'''<br />
<br />
Myslím si, že je opodstatněný: 50,3% (160 studentů)<br />
<br />
Nevím: 21,4% (68 studentů)<br />
<br />
Nemyslím, že je opodstatněný: 22% (70 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 6,3 % (20 studentů)<br />
<br />
'''7. Domníváte se, že s efektivním time-managementem, je možné se stresu ze studia vyhnout?'''<br />
<br />
Myslím, že je to možné: 41,8% (133 studentů)<br />
<br />
Myslím, že to není možné: 31,1% (99 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 19,2% (61 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 7,9% (25 studentů)<br />
<br />
'''8. Umíte odpočívat?'''<br />
<br />
Ano: 42,8% (136 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 19,5% (62 studentů)<br />
<br />
Ne: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
Ostatní: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
'''9. Sportujete pravidelně?'''<br />
<br />
Ano: 62,6% (199 studentů)<br />
<br />
Ne: 32,1% (102 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
'''10. Máte dostatek odpočinku?''' <br />
<br />
Ano: 16% (51 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 33,3% (106 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 40,6% (129 studentů)<br />
<br />
Ne: 8,2% (26 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
'''21. Museli jste se kvůli časové náročnosti studia vzdát nějaké volnočasové aktivity, kterou jste dělali předtím?'''<br />
<br />
Na tuto otázku odpovědělo 61,1 % studentů ,,ANO‘‘, 31,5 % ,,NE‘‘ (zbylí odpověděli slovy ,,NEVÍM‘‘). Z tohoto faktu vyplývá, že studenti musí učení věnovat opravdu nějaký čas a bohužel už jim potom nezbývá tolik času na jiné aktivity, jako tomu bylo např. na střední škole.<br />
<br />
'''22. Změnil se Váš spánkový režim po nástupu na lékařskou fakultu?'''<br />
<br />
ANO 71,7 %<br />
<br />
NE 25,9 %<br />
<br />
'''23. Projevilo se studium medicíny na kvalitě Vašeho spánku?'''<br />
<br />
ANO 50,8 %<br />
<br />
NE 46,7%<br />
<br />
'''24. Kolik hodin denně spíte?'''<br />
<br />
Nejčastější reakce na tuto otázku byla 6 hodin (přibližně 23% = 74 studentů) a 7 hodin (přibližně 19% = 61 studentů). Dále bychom zmínili více početných 8 hodin (25 studentů) či 5 hodin (21 studentů). Variant odpovědí bylo velké množství, u spousty je to variabilní: 5-6 hodin, 6-8 hodin, 7-8 hodin atd. Spánkem stráví nejvíce času studenti, kteří naspí denně 10 hodin (odpověděli takto 4 studenti), naopak nejméně byly pouhé 4 hodiny (9 studentů). Výpovědi se nejčastěji pohybují v rozmezí 5-8hodin.<br />
<br />
'''25. Projevilo se studium medicíny na délce Vašeho spánku?'''<br />
<br />
ANO 67%<br />
<br />
NE 31,5%<br />
<br />
'''26. Spíte méně než před nástupem na VŠ?'''<br />
<br />
ANO 61,4%<br />
<br />
NE, SPÍM STEJNĚ DLOUHO 30,8%<br />
<br />
NE, SPÍM VÍCE 7,8%<br />
<br />
'''27. O kolik hodin?'''<br />
<br />
Na tuto otázků jsme obdrželi celkem 204 odpovědí. Nejvíce z nich znělo: o 2 hodiny (76 studentů = cca 37%), dále následovala 1 hodina (24 studentů = cca 12%), pouze o jeden hlas méně měly 3 hodiny. Pouze dvěma studentům se spánek zkrátil o 5 až 6 hodin. Zbylí odpověděli číslicí 4 (11 studentů) nebo že za den naspí méně cca o 1-2 či 3-4 hodiny.<br />
<br />
Z předchozích 6 otázek a odpovědí bychom mohli vyvodit závěr, že velké většině studentů medicíny se od nástupu na VŠ změnil spánkový režim. Nejspíš to má za následek učení se na testy či zkoušky, spousta studentů volí studium látky v pozdních večerních hodinách, což způsobí, že se do postele dostanou o něco později, naopak někteří si ráno raději přivstanou a tím si opět zkrátí dobu spánku. Bohužel se to přibližně u poloviny projevuje nejenom na délce spánku, ale i jeho kvalitě. Student může být stresovaný, což způsobí, že se v noci např. častěji budí nebo má ,,noční můry´´ ze zkoušení.<br />
<br />
'''28. Změnila se Vaše tělesná hmotnost s nástupem na LF?'''<br />
<br />
Ne, moje váha zůstala stejná 50,2%<br />
<br />
Ano, zhubl/a jsem 23,5%<br />
<br />
Ano, přibral/a jsem 23,2%<br />
<br />
Tyto výpovědi mohou být důsledkem např. toho, že se spoustě studentům s nástupem na medicínu změnily stravovací návyky či mají méně času na volnočasové aktvity = sport.<br />
<br />
'''29. Projevilo se studium medicíny nějak na Vašem zdraví?'''<br />
<br />
NE 76,3 % (244 studentů)<br />
<br />
ANO 19,4% (62 studentů)<br />
<br />
'''30. Stěžujete si na svůj stres ostatním? Svěřujete se s ním?'''<br />
<br />
SPÍŠE NE 39,9%<br />
<br />
SPÍŠE ANO 27,1%<br />
<br />
ANO 19,3 %<br />
<br />
NE 12,5%<br />
<br />
O něco více studentů si svůj stres nechává spíše pro sebe a nesvěřuje se s ním ostatním.<br />
<br />
'''31. Když jste ve stresu, vyhledáváte spíše místa, kde jste samotní či vyhledáváte společnost?'''<br />
<br />
Vyhledávám společnost: 18,9% (61 studentů)<br />
<br />
Chci být sám: 38,7% (125 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 40,9% (132 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
Na této otázce lze částečně vidět důsledek agendy tuzemského školství, které se mentalitou blíží tomu americkému – tzn. preference individualismu nad kolektivismem1. V případě porovnaní jednoznačných odpovědí (vyhledávám společnost x chci být sám) je zřejmá dvojnásobná převaha volby izolace nad socializací v tázané situaci stresu. <br />
<br />
'''32. Máte tendenci se obklopovat osobami, které jsou na tom stejně jako Vy (vystresovaní)'''?<br />
<br />
Ano: 8% (26 studentů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 25,7% (83 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 20,4% (66 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,9% (6 studentů)<br />
<br />
'''33. Přerušili jste kvůli studiu na LF kontakty se známými / přáteli?'''<br />
<br />
Ano, významně: 8,4% (27 studentů)<br />
<br />
Ne: 10,8% (35 studentů)<br />
<br />
Ano, trochu: 42,7% (138 studentů)<br />
<br />
Ano, citelně: 15,2% (49 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 21,4% (69 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,5% (5 studentů)<br />
<br />
'''34. Projevuje se Váš stres ve Vašem chování ke tvým rodičům/k sourozencům/ke kamarádům?'''<br />
<br />
Ano, k horšímu: 41,2% (133 studentů)<br />
<br />
Ano, k lepšímu: 6,8% (22 studentů)<br />
<br />
Ne: 46,4% (150 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
'''35. Vnímáte jinak stresové situace než dříve?'''<br />
<br />
Ano, zvládám je lépe: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ano, zvládám je hůře: 12,1% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, zvládám je stejně: 44% (142 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
'''36. Mění se způsob Vašeho vyjadřování, když jste ve stresu?'''<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se lépe: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ano, vyjadřuji se hůře: 64,7% (209 studentů)<br />
<br />
Ne: 21,1% (68 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
'''37. Pracuje se Vám pod stresem lépe?'''<br />
<br />
Ano: 12,4% (40 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 48,6% (157 studentů)<br />
<br />
Ne: 37,8% (122 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
Distribuce odpovědí u této otázky může být vysvětlena nejrůznějšími modely, jež popisují průběh stresu při různých svízelných situacích. Nejvhodnější bude použít model všeobecného adaptačního syndromu (viz. graf modelu v referencích), který je považován za jeden z nejpřesnějších v oboru stresu a stresorů2. Z tohoto modelu lze vyvodit, že je velmi důležité, kdy přesně se člověk rozhodne s daným stresorem pracovat. Nejlepších pracovních (v tomto případě studijních) výsledků může docílit v době, kdy si vůči stresoru vyvine dostatečnou psychickou odolnost – tento proces není časově nadiktován a je vysoce variabilní. Pokud ovšem toto stádium trvá příliš dlouho, přechází do stádia vyčerpání, které s sebou přináší naprosto opačný efekt. Z těchto informací můžeme navrhnout jeden z důvodů, proč téměř polovina studentů odpověděla, že práce pod stresem jim přijde lepší jenom někdy. <br />
<br />
'''38. Motivuje Vás stres k lepším/větším výkonům?'''<br />
<br />
Ano: 31% (100 studentů)<br />
<br />
Jak kdy: 41,8% (135 studentů)<br />
<br />
Ne: 26% (84 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 1,2% (4 studentů)<br />
<br />
'''39. Nestalo se z vaší vystresované image pouze forma důkazu hodnoty vás a vašeho času pro okolí?'''<br />
<br />
Ano: 2,5% (8 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 5,6% (18 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 16,4% (53 studentů)<br />
<br />
Ne: 39,3% (127 studentů)<br />
<br />
Nechápu: 23,5% (76 studentů)<br />
<br />
Nevím: 9% (29 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
'''40. Máte po nástupu na medicínu častěji spory se svými blízkými (rodina, přátelé, přítel/přítelkyně)?'''<br />
<br />
Ano, významně častěji: 4,3% (14 studentů)<br />
<br />
Ano: 18,3% (59 studentů)<br />
<br />
Ne: 73,6% (237 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,7% (12 studentů)<br />
<br />
'''41. Máte strach, že nestíháte s učením?'''<br />
<br />
Neustále: 39,5% (126 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 9,4% (30 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,9% (3 studenti)<br />
<br />
'''42. Máte strach, že studium nezvládnete?'''<br />
<br />
Neustále: 25,1% (80 studentů)<br />
<br />
Často (vícekrát do týdne): 15,7% (50 studentů)<br />
<br />
Někdy (1x týdně): 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Málokdy (2x do měsíce): 17,9% (57 studentů)<br />
<br />
Ne, nikdy: 9,7% (31 studentů)<br />
<br />
Jiné: 2,5% (8 studnetů)<br />
<br />
'''43. Prožíváte pocity zouflaství častěji?'''<br />
<br />
Ano, významně častěji: 25,4% (81 studentů)<br />
<br />
Ano, o něco častěji: 45,8% (146 studnetů)<br />
<br />
Ne, stejně často: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
Ne, méně často: 4,4% (14 studentů)<br />
<br />
Pocity zoufalství neprožívám: 12,2% (39 studentů)<br />
<br />
'''44. Prožili jste již vyhoření?'''<br />
<br />
Ano: 13,8% (44 studentů)<br />
<br />
Ne: 79% (252 studentů)<br />
<br />
Nevím, co je vyhoření: 4,4% (14 studnetů)<br />
<br />
Jiné: 2,8% (9 stundentů)<br />
<br />
'''45. Připadá Vám, že máte větší sklony k náhlé změně nálad?'''<br />
<br />
Ano: 16% (51 studnetů)<br />
<br />
Spíše ano: 27,6% (88 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 32,3% (103 studnetů)<br />
<br />
Ne: 23,5% (75 studentů)<br />
<br />
Jiné: 0,6% (2 studenti)<br />
<br />
'''46. Jak se podle Vás mění množství stresu v průběhu studia medicíny? Jsou preklinické ročníky v tomto ohledu náročnější než následující klinické ročník''' <br />
<br />
Jelikož drtivou většinu odpovědí pochází od studentů z prvního ročníku, můžeme shrnout odpovědi tímto způsobem: <br />
<br />
20,7% (61 studentů)si myslí, že preklinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
5,7% (17 studentů) si myslí, že klinické ročníky jsou náročnější.<br />
<br />
73,6% (217 studentů) neví či si netroufá říci. <br />
<br />
'''47. Litujete nástupu na LF?'''<br />
<br />
Ano: 1,6% (5 studentů)<br />
<br />
Spíše ano: 2,8% (9 studentů)<br />
<br />
Spíše ne: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Ne: 70,2% (224 studentů)<br />
<br />
Mění se to v průběhu semestru: 11% (35 studentů)<br />
<br />
Jiné: 3,4% (11 studentů)<br />
<br />
'''48. Napadlo Vás, že byste vzdali studium na LF a šli na jinou školu/fakultu?'''<br />
<br />
Ano: 30,4% (97 studentů)<br />
<br />
Ne: 64,3% (205 studentů)<br />
<br />
Jiné: 5,3% (17 studentů)<br />
<br />
'''49. Uchylujete se poslední dobou k nějakým látkám, které mohou způsobit závislost, častěji než před nástupem na LF?'''<br />
<br />
Ano: 64,5% (205 studentů)<br />
<br />
Ne: 35,5% (113 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jaké?” jsme obdrželi celkem 107 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí bylo káva (77 studentů), následována alkoholem (26 studentů), tabákovými výrobky (16 studentů) a kofeinovými tabletkami (14 studentů). Další odpovědi se opakovali méně častěji: čaj, lehké omamné látky, energy drinky, cukr, čokoláda.<br />
Na otázku “Do jaké míry častěji?” jsme obdrželi celkem 113 odpovědí. 36 studentů předtím nikdy, či velmi zřídka užívali tyto látky. 32 studentů je užívá 2x více, 24 studentů užívá tyto látky min. 1x denně, 9 studentů párkrát do týdne, 12 studentů tyto látky užívají ve stejné/podobné míře jako před nástupem na LF.<br />
<br />
'''50. Brali jste někdy během studia na LF jakékoli látky (tabletky apod.) na podporu paměti, soustředění či zvýšení energie?'''<br />
<br />
Ne: 73,3% (233 studentů) <br />
<br />
Ano: 26,7% (85 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Co přesně?” jsme obdrželi celkem 85 odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byly kofein/kofeinové tabletky (17 studentů), Guarana (14 studentů), Ginkgo biloba (13 studentů), Piracetam (10 studentů), B-komplex (4 studenti). V odpovědích se také objevily tyto produkty/látky, v mensím počtu: energy drinky, káva, matcha tea, magnezium, MemoPlus ENERGY, lecithin, Mind Master, Fin Fosfosercaps, Fenotropil, hroznový cukr, Chlorella, Omega 3 6 9, Tebokan, Tanakan, Pirabene, Speed8, fosfolipidy, Imunoglukan.<br />
<br />
Na otázku “Jak často tyto látky užíváte?” jsme obdrželi 85 odpovědí. 29 studentů je užívá každý den, 20 studentů pouze v období zkoušek, 16 studentů párkrát do týdne, 13 studentů párkrát do měsíce, 7 studentů 2x denně. <br />
<br />
'''51. Změnil se způsob Vašeho stravování od nástupu na LF?'''<br />
<br />
Ano: 70,8% (225 studentů)<br />
<br />
Ne: 29,2% (93 studentů)<br />
<br />
Na otázku “Jak?” jsme obdrželi 211 odpovědí. 69 studentů jí nepravidelně/nemají čas, 56 studentů jí méně zdravě, 45 studentů jí méně, 38 studentů jí více, 15 studentů jí zdravěji a pravidelně<br />
<br />
'''52. Vážíte si víc svého volného času?''' <br />
<br />
Ano: 85,2% (271 studentů)<br />
<br />
Ne: 12,6% (40 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 2,2% (7 studentů)<br />
<br />
'''53. Snažíte se svůj volný čas smysluplně využít?''' <br />
<br />
Ano: 49,1% (156studentů) <br />
<br />
Někdy: 24,8% (79 studentů)<br />
<br />
Těžko říct: 17% (54 studentů)<br />
<br />
Ne: 6% (19 studentů)<br />
<br />
Ostatní: 3,1% (10 studentů)</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17&diff=366236Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-172017-01-03T17:32:48Z<p>Otakar Beneš: /* Přehled kruhů */</p>
<hr />
<div>= Koordinační stránka biofyziky 2. LF UK v akademickém roce 2016-17 =<br />
<br />
== Zadání ==<br />
<br />
# Seznámit se s fungováním WikiSkript,<br />
# seznámit se s pracemi kolegů v minulých letech,<br />
# vytvořit si na WikiSkriptech vlastní účet, vyplnit svůj profil a poté:<br />
# '''Výrazně přispět k rozvoji ''WikiSkript'' ''' (či jiných veřejně dostupných projektů, např. [[v:cs:Hlavní strana|Wikiverzity]]) '''v oblasti biofyziky''' (či blízkých oblastech, např. ''statistiky'').<br />
<br />
Toto obecné zadání je možno realizovat zejména následujícími způsoby:<br />
# Podobně jako v minulých letech vypracovat téma [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek 2. LF UK]], které ještě není na WS dostatečným způsobem zpracováno.<br />
# Revize a další vylepšování zkouškových otázek, vypracovaných v [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|minulých letech]].<br />
# Zpracovat úlohu, řešených v biofyzikálním praktiku na 2. LF UK – viz [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]]<br />
# Studentská vědecká činnost<br />
# Další možnosti po dohodě<br />
<br />
=== Zkouškové otázky a podotázky k dořešení ===<br />
<br />
Když si prohlédneme [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|všechny předcházející ročníky]], nacházíme různé články, které dosud buď chybí, anebo volají po přepracování. Ty, které se nám podaří odchytit, budeme průběžně uvádět v následující tabulce; do ní se zapíše ten, kdo si bere řešení dotyčného problému na starost.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
! Článek !! Původní projekt !! Problém !! Řeší !! Poznámka<br />
|-<br />
| || || || ||<br />
|}<br />
<br />
Výše uvedená tabulka samozřejmě není konečná, možno dále nacházet problémy v článcích a tabulku doplňovat.<br />
<br />
=== Všeobecné nedostatky ===<br />
<br />
Zpracování článků by se mělo řídit [[WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele]]. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:<br />
<br />
==== Citace ====<br />
Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme [[w:cs:ISBN|ISBN]]. Bližší informace viz [[Nápověda:Citace#Samostatná citace]]<br />
==== Reference ====<br />
Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Připomínky#Reference|reference]] – bližší info rovněž [[Nápověda:Citace]].<br />
==== Odkazy ====<br />
Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.<br />
==== Wikifikace ====<br />
V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např <nowiki>[[olovo|olověná]] destička</nowiki> se zobrazí jako [[olovo|olověná]] destička (a přitom rovnou článek [[olovo]] doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek [[Radioaktivita (2. LF UK)]]). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: <nowiki>[[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie</nowiki>, což se následně zobrazí jako [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie. Viz [[Nápověda:Interwiki]].<br />
==== Kategorizace ====<br />
Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii [[:Kategorie:Biofyzika]], případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak [[:Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) ]], pokud se jedná o praktikum, pak [[:Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]] apod. Další informace viz [[Nápověda:Kategorie]].<br />
==== Jazyk ====<br />
Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT ([[Nápověda:Přesměrování|přesměrování]]). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. [http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetovou jazykovou příručku]. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále ''diskuse'' anebo ''diskuze'').<br />
==== Ilustrace ====<br />
Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti [[commons:Main Page|Wikimedia Commons]], kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz [[Nápověda:Obrázky]], [[Nápověda:Video]], [[Nápověda:Ogghandler]] a [[Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons]].<br />
==== Vzorce ====<br />
Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz [[Nápověda:Math]], [[Nápověda:Chemické vzorce]].<br />
==== Tabulky ====<br />
Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz [[Nápověda:Tabulky]].<br />
==== Typografie ====<br />
Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování [[w:cs:Unicode|unicode]], které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování [[w:cs:utf-8|utf-8]], vložíme je jako entitu &amp;nbsp; – viz [[w:cs:Nezlomitelná mezera|Nezlomitelná mezera]]. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. [http://typografie.wz.cz/chyby.html Typografie na počítači].<br />
<br />
== Přehled kruhů ==<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''<br /><small>(odkaz na podrobnosti<br /> a seznam studentů )</small>|| '''Zpracované téma či jiný přínos Wikiskriptům'''<br /><small>(odkaz na vypracovávané téma či jinou akci)</small><br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||Videotutoriály k jednotlivým úlohám.<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] <small>(středa 09:50)</small> ||Rozšíření databáze testů k tématům 7-12. týdne<br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] <small>(středa 09:50)</small>||Cvičné testy k přednáškám z 8.-13. týdne<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || testy 2. až 6. k prednáškam do moodlu<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || Revize a editace praktických úloh 6-10<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> || Revize a editace praktických úloh<br />
|-<br />
| [[/Kruh 9]] <small>(pátek 8:00)</small> ||Stres<br />
a jeho vlivy během zimního semestru prvního ročníku lékařských fakult<br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] <small>(pátek 8:00)</small> ||Revize a editace praktických úloh 1-5<br />
|}<br />
* Pro korektní postup práce viz podstránku '''[[/Připomínky]]'''.<br />
'''Cvičné testy:''' [[Cvičné testy ke zkoušce z Biofzyiky na 2.LF]]<br />
<br />
== Kruhoví WikiSkriptoři ==<br />
<br />
Každý kruh má zvoleného jednoho nebo dva WikiSkriptory, fungující jakožto manageři a koordinátoři, a ti zejména:<br />
# Komunikují s ostatními studenty svého kruhu,<br />
# komunikují s kruhovými WikiSkriptory ostatních kruhů,<br />
# po vzájemné dohodě definují potřebná a vhodná témata ke zpracování,<br />
# jsou nápomocni ostatním studentům<br />
# a tím nesou konečnou odpovědnost za to, jak se jejich kruhy budou na WikiSkriptech prezentovat.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''|| '''Učitel''' || '''WikiSkriptor''' || '''Zástupce'''<br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) ||[[User:JelinekVaclav|JelinekVaclav]] (Václav Jelínek)||[[User:Akocendova|Akocendova]] (Anna Kočendová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Iv|Iv]] (Ivana Darjaninová)||[[User:GinaK|GinaK]] (Regina Kondělková)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[Uživatel:Dankys|Dankys]] (Dan Kysilka) || <br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Tomáš Jelínek|Tomáš Jelínek]] ||[[User:Vojtěch Černý|Vojtěch Černý]]<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Erik Schmotzer|Erik Schmotzer]] || [[Uživatel:]] (Lukáš Hanko)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) ||[[Uživatel:]] (Petr Macák) || [[Uživatel:]] (Klára Přibáňová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:]] (Jakub Štingl) || [[Uživatel:Vuklan|Vuklan]] (Lukáš Vaněk) <br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Stanislav Štrba|Stanislav Štrba]] || <br />
|-<br />
| [[/Kruh 9]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Michal Průžek|Michal Průžek]] ||[[User:Otakar Beneš|Otakar Beneš]] <br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Draco Malfoy|Draco Malfoy]] (Jan Bařinka) || [[Uživatel:]] (Petra Hubatková)<br />
|}<br />
<br />
* Pro vzájemnou mezikruhovou komunikaci kruhových WikiSkriptorů slouží především příslušná diskusní stránka [[Fórum diskuse:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17]].<br />
* Pro komunikaci a koordinaci jednotlivých kruhů slouží diskusní stránky jednotlivých kruhů.<br />
<!--<br />
* [[/Témata]] – přehled témat, která je nutno na Wikiskriptech ještě vypracovat<br />
--><br />
<br />
== Poznámky a reference ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Související stránky ==<br />
* '''[[/Připomínky]]'''<br />
<br />
[[Kategorie:Seminární práce]]</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=U%C5%BEivatel:Otakar_Bene%C5%A1&diff=361878Uživatel:Otakar Beneš2016-11-18T14:40:25Z<p>Otakar Beneš: Základní informace a kontakt na mou osobu</p>
<hr />
<div>Wikiskriptor kruhu 9 1.ročníku 2.LF (2016/2017). Kontakt možný přes e-mail: otoslavbenes@gmail.com</div>Otakar Benešhttps://www.wikiskripta.eu/index.php?title=F%C3%B3rum:Semin%C3%A1rn%C3%AD_pr%C3%A1ce/Biofyzika/2._LF/2016-17&diff=361877Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-172016-11-18T14:39:03Z<p>Otakar Beneš: /* Kruhoví WikiSkriptoři */</p>
<hr />
<div>= Koordinační stránka biofyziky 2. LF UK v akademickém roce 2016-17 =<br />
<br />
== Zadání ==<br />
<br />
# Seznámit se s fungováním WikiSkript,<br />
# seznámit se s pracemi kolegů v minulých letech,<br />
# vytvořit si na WikiSkriptech vlastní účet, vyplnit svůj profil a poté:<br />
# '''Výrazně přispět k rozvoji ''WikiSkript'' ''' (či jiných veřejně dostupných projektů, např. [[v:cs:Hlavní strana|Wikiverzity]]) '''v oblasti biofyziky''' (či blízkých oblastech, např. ''statistiky'').<br />
<br />
Toto obecné zadání je možno realizovat zejména následujícími způsoby:<br />
# Podobně jako v minulých letech vypracovat téma [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek 2. LF UK]], které ještě není na WS dostatečným způsobem zpracováno.<br />
# Revize a další vylepšování zkouškových otázek, vypracovaných v [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|minulých letech]].<br />
# Zpracovat úlohu, řešených v biofyzikálním praktiku na 2. LF UK – viz [[Portál:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]]<br />
# Studentská vědecká činnost<br />
# Další možnosti po dohodě<br />
<br />
=== Zkouškové otázky a podotázky k dořešení ===<br />
<br />
Když si prohlédneme [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|všechny předcházející ročníky]], nacházíme různé články, které dosud buď chybí, anebo volají po přepracování. Ty, které se nám podaří odchytit, budeme průběžně uvádět v následující tabulce; do ní se zapíše ten, kdo si bere řešení dotyčného problému na starost.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
! Článek !! Původní projekt !! Problém !! Řeší !! Poznámka<br />
|-<br />
| || || || ||<br />
|}<br />
<br />
Výše uvedená tabulka samozřejmě není konečná, možno dále nacházet problémy v článcích a tabulku doplňovat.<br />
<br />
=== Všeobecné nedostatky ===<br />
<br />
Zpracování článků by se mělo řídit [[WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele]]. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:<br />
<br />
==== Citace ====<br />
Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme [[w:cs:ISBN|ISBN]]. Bližší informace viz [[Nápověda:Citace#Samostatná citace]]<br />
==== Reference ====<br />
Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena [[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17/Připomínky#Reference|reference]] – bližší info rovněž [[Nápověda:Citace]].<br />
==== Odkazy ====<br />
Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.<br />
==== Wikifikace ====<br />
V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např <nowiki>[[olovo|olověná]] destička</nowiki> se zobrazí jako [[olovo|olověná]] destička (a přitom rovnou článek [[olovo]] doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek [[Radioaktivita (2. LF UK)]]). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: <nowiki>[[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie</nowiki>, což se následně zobrazí jako [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie. Viz [[Nápověda:Interwiki]].<br />
==== Kategorizace ====<br />
Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii [[:Kategorie:Biofyzika]], případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak [[:Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) ]], pokud se jedná o praktikum, pak [[:Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK)]] apod. Další informace viz [[Nápověda:Kategorie]].<br />
==== Jazyk ====<br />
Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT ([[Nápověda:Přesměrování|přesměrování]]). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. [http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetovou jazykovou příručku]. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále ''diskuse'' anebo ''diskuze'').<br />
==== Ilustrace ====<br />
Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti [[commons:Main Page|Wikimedia Commons]], kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz [[Nápověda:Obrázky]], [[Nápověda:Video]], [[Nápověda:Ogghandler]] a [[Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons]].<br />
==== Vzorce ====<br />
Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz [[Nápověda:Math]], [[Nápověda:Chemické vzorce]].<br />
==== Tabulky ====<br />
Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz [[Nápověda:Tabulky]].<br />
==== Typografie ====<br />
Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování [[w:cs:Unicode|unicode]], které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování [[w:cs:utf-8|utf-8]], vložíme je jako entitu &amp;nbsp; – viz [[w:cs:Nezlomitelná mezera|Nezlomitelná mezera]]. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. [http://typografie.wz.cz/chyby.html Typografie na počítači].<br />
<br />
== Přehled kruhů ==<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''<br /><small>(odkaz na podrobnosti<br /> a seznam studentů )</small>|| '''Zpracované téma či jiný přínos Wikiskriptům'''<br /><small>(odkaz na vypracovávané téma či jinou akci)</small><br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] <small>(pondělí 15:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] <small>(středa 09:50)</small> ||Rozšíření databáze testů k tématům 7-11 .týdne.<br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] <small>(středa 09:50)</small>||Cvičné testy k přednáškám ze 8-12.tého týdne.<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || testy 2. až 6. k prednáškam do moodlu<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] <small>(čtvrtek 09:50)</small> || Revize a editace praktických úloh 6-10<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] <small>(čtvrtek 8:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 9]] <small>(pátek 8:00)</small> ||<br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] <small>(pátek 8:00)</small> ||Revize a editace praktických úloh 1-5<br />
|}<br />
* Pro korektní postup práce viz podstránku '''[[/Připomínky]]'''.<br />
<br />
== Kruhoví WikiSkriptoři ==<br />
<br />
Každý kruh má zvoleného jednoho nebo dva WikiSkriptory, fungující jakožto manageři a koordinátoři, a ti zejména:<br />
# Komunikují s ostatními studenty svého kruhu,<br />
# komunikují s kruhovými WikiSkriptory ostatních kruhů,<br />
# po vzájemné dohodě definují potřebná a vhodná témata ke zpracování,<br />
# jsou nápomocni ostatním studentům<br />
# a tím nesou konečnou odpovědnost za to, jak se jejich kruhy budou na WikiSkriptech prezentovat.<br />
<br />
{|class="wikitable"<br />
| '''Kruh'''|| '''Učitel''' || '''WikiSkriptor''' || '''Zástupce'''<br />
|-<br />
| [[/Kruh 1]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) ||[[User:JelinekVaclav|JelinekVaclav]] (Václav Jelínek)||[[User:Akocendova|Akocendova]] (Anna Kočendová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 2]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Iv|Iv]] (Ivana Darjaninová)||[[User:GinaK|GinaK]] (Regina Kondělková)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 3]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[Uživatel:Dankys|Dankys]] (Dan Kysilka) || <br />
|-<br />
| [[/Kruh 4]] || [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman) || [[User:Tomáš Jelínek|Tomáš Jelínek]] ||[[User:Vojtěch Černý|Vojtěch Černý]]<br />
|-<br />
| [[/Kruh 5]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[User:Erik Schmotzer|Erik Schmotzer]] || [[Uživatel:]] (Lukáš Hanko)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 6]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) ||[[Uživatel:]] (Petr Macák) || [[Uživatel:]] (Klára Přibáňová)<br />
|-<br />
| [[/Kruh 7]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:]] (Jakub Štingl) || [[Uživatel:]] (Lukáš Vaněk) <br />
|-<br />
| [[/Kruh 8]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:]] || [[Uživatel:]]<br />
|-<br />
| [[/Kruh 9]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:]] (Michal Průžek) ||[[User:Otakar Beneš|Otakar Beneš]] <br />
|-<br />
| [[/Kruh 10]] || [[User:Tomsa|Tomsa]] (Jan Tomsa) || [[Uživatel:Draco Malfoy|Draco Malfoy]] (Jan Bařinka) || [[Uživatel:]] (Petra Hubatková)<br />
|}<br />
<br />
* Pro vzájemnou mezikruhovou komunikaci kruhových WikiSkriptorů slouží především příslušná diskusní stránka [[Fórum diskuse:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2016-17]].<br />
* Pro komunikaci a koordinaci jednotlivých kruhů slouží diskusní stránky jednotlivých kruhů.<br />
<!--<br />
* [[/Témata]] – přehled témat, která je nutno na Wikiskriptech ještě vypracovat<br />
--><br />
<br />
== Poznámky a reference ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Související stránky ==<br />
* '''[[/Připomínky]]'''<br />
<br />
[[Kategorie:Seminární práce]]</div>Otakar Beneš