Šestá nemoc

Z WikiSkript

(přesměrováno z Šiesta detská choroba)

Šestá nemoc
Sixth disease
Exanthema subitum
Exanthema subitum
Exanthema subitum
Původce HHV 6
Přenos slinami
Inkubační doba 5 až 12 dní
Klinický obraz vysoká horečka, generalizovaná makulopapulózní vyrážka na trupu a proximálních částech končetin, febrilní křeče
Diagnostika klinicky, izolace viru, ELISA
Léčba symptomatická
Komplikace aseptická meningitida, encefalitida, hepatitida
Klasifikace a odkazy
MKN-10 B08.2
MeSH ID D005077
MedlinePlus 000968
Medscape 1133023


Šestá nemoc či šestá dětská nemoc (exanthema subitum, roseola infantum) je virové infekční onemocnění způsobené lidským herpesvirem 6 (HHV 6), méně často HHV 7.[1]

Šestá nemoc patří mezi častá exantémová onemocnění dětského věku. Postiženy jsou nejčastěji děti do tří let. Infekce se přenáší nejčastěji slinami od dalších členů rodiny.[2] Avšak virus byl také zjištěn i v moči, mateřském mléce a genitálním sekretu žen. Předpokládá se tedy i intrauterinní přenos. [3] Po nákaze virus přetrvává v organismu trvale, stejně jako ostatní herpesviry.[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění začíná náhle vysokou horečkou (39–40 °C), která trvá několik dní. Během horečky se může objevit zvětšení retroaurikulárních a šíjových uzlin. [3] Po odeznění horečky nastupuje generalizovaný makulózní či makulopapulózní exantém na trupu a proximálních částech končetin. Vyrážka ustoupí během několika hodin až 2 dnů[1]. Typicky se nevyskytuje na obličeji.

CAVE!!! Nemoc může probíhat i jako horečnaté onemocnění bez vyrážky, s respiračními symptomy, průjmem a zvýšenou dráždivostí [3] Může být provázena febrilními křečemi.[2]

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Diagnózu stanovujeme na základě klinických příznaků, prokázání specifických protilátek (pomocí metody ELISA) nebo přímou izolací viru.

CAVE!!! Chybná diagnóza

  • Toto onemocnění bývá často zaměňováno se spalničkami či zarděnkami, které jsou daleko závažnější a lze je potvrdit sérologicky.
  • Pokud lékař nepomyslí na šestou nemoc a předepíše na léčbu horečky antibiotika, může být výsev vyrážky zaměněn s alergií na antibiotika[2]
U polékových exantémů vzniká vyrážka většinou až 5.–10. den po začátku podávání léku.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je pouze symptomatická. Pacientům doporučíme klidový režim, dostatek tekutin, případně antipyretika.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Jako pozdní komplikace se mohou vzácně objevit:


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/>. ISSN 1803-5264. 
  2. a b c d LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.
  3. a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9.
  • BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.