Biologické materiály k biochemickému vyšetření (1. LF UK, NT)

From WikiSkripta

Odběr vzorku[edit | edit source]

Správný odběr vzorku je prvním předpokladem k získání správného výsledku vyšetření. To má tři fáze: preanalytickou, analytickou a postanalytickou.

Preanalytická fáze[edit | edit source]

Odběr biologického materiálu

  • vždy považujeme za potenciálně infekční
  • nutno dodržovat všechny podmínky bezpečnosti práce (používání rukavic, vakuové odběrové systémy, desinfekce pracoviště po skončení práce, zákaz jídla, pití a kouření na pracovištích...)
  • záměna vzorků – nejčastější preanalytická chyba

Analytická fáze[edit | edit source]

Vlastní stanovení

Postanalytická fáze[edit | edit source]

Chemická kontrola metody, lékařská kontrola, tisk a zápis dat, dodání výsledku lékaři.

Metody, vyšetření[edit | edit source]

Stanovení látek v krvi a moči
  • chemické, imunochemické, turbidimetrické, elektroforetické a další speciální metody.
Moč
  • fyzikální, chemické a mikroskopické vyšetření
Likvor
  • fyzikální, chemické a mikroskopické vyšetření
Žaludeční a pankreatická šťáva
  • z hlediska klinické biochemie fyzikálně a chemicky
Stolice
  • imunochemické testy
Exsudát a transudát
  • speciální testy na rozlišení: složení močových kamenů, sliny (drogy), plodová voda (genetické vady), sperma (imunologické metody), pot (chloridy, drogy, proteiny).
Materiál pro odběr krve

Krev[edit | edit source]

Krev je nejčastější odebíraný vzorek. Odebírá se krev venosní, kapilární a arteriální, používáme sterilní jehly na jedno použití. Pro obtížné odběry jsou k dispozici speciální jehly s křidélky (modré, zelené) nebo jehla s krytím. Pro kapilární odběry slouží lancety, další obecně užívané pomůcky jsou držák, zkumavky.

Odběr venosní krve[edit | edit source]

  • poučení pacienta: 10 – 12 hodin nalačno, neměl by kouřit, pít alkohol, nevykonávat fyzicky náročnou činnost, obvyklý odběr je mezi 6 – 9 hodinou ranní.
  • speciální dieta
  • nejvhodnější poloha při odběru - vsedě, až pololeže, vhodný i krátký naprostý fyzický klid.
  • Nerozhoduje, z které ruky se odběr dělá, pozor na modřiny, u žen mastektomie (chirurgické odnětí prsu).
  • speciální pozornost: odběry při infusích, z kanyly, z portu.

Průběh[edit | edit source]

  • Kůže v okolí místa odběru (kubitální žíla v loketním ohbí) se desinfikuje vhodným prostředkem (Cutasept, Septonex, 70 % isopropylalkohol, pozor na případné ovlivnění výsledku). Stékající desinfekce – volně zaschnout, otřít čtverečkem buničiny (vlhká kůže – hemolýza).
  • Paže – natažená směrem dolů, turniket alespoň 2,5 cm široký, přiložený ve výši 10 – 15 cm nad loktem, ne déle než 1 min
  • Paží se necvičí, zatnout pěst (po 5 min – přesun vody a nízkomolekulárních látek přes kapilární stěnu, změna aerobního metabolismu na anaerobní, změny koncentrace nebo katalytické koncentrace některých analytů (K+, laktát, cholesterol, bilirubin, ALT, AST, CK, LD)
  • sterilní čtvereček buničiny přiložit na vpich, stlačit na 2 – 3 min.
  • pacient by neměl vykonávat fyzicky náročnou činnost a odběrovou paži zatěžovat
U starších dětí
  • odběr ze žíly stejným postupem
  • děti musí být klidné (strach a stres – zkreslení výsledku (zvýšený adrenalin, glukosa)
U mladších dětí a novorozenců
  • lépe provádět odběr kapilární krve mikrozkumavky a lancety

Materiál[edit | edit source]

Odebírá se do skleněných i plastových zkumavek (skleněné – rychlejší sražení krve x zkreslení výsledků). Obsah zkumavek s protisrážlivými činidly se musí okamžitě po odběru dobře promíchat pomalým desetinásobným převrácením uzavřené zkumavky (mikrosraženiny). Netřepat! – mechanická hemolýza, denaturace bílkovin, snížení aktivity enzymů. Existují také vakuové odběrové systémy – barevně odlišené zátky podle druhu přídavku ve zkumavce. Barvy se liší podle výrobců (kontrola typů zkumavek). U těchto systémů je nutné vyčkat, až ustane nasávání krve (předčasné vysunutí – množství krve menší → porušení správného poměru krve k protisrážlivému činidlu). komplexotvorné působení některých činidel a druh kationtů (lithné či amonné soli). Ještě také užíváme zkumavky se zvláštními separačními gely (údaje výrobce, vliv při stanovení některých analytů).

Existuje více typů vyšetření – odběr do více zkumavek

  1. zkumavky bez přídavků,
  2. zkumavky s citrátem na koagulační faktory,
  3. zkumavky s heparinem,
  4. zkumavky EDTA pro krevní obraz
  • Sérum – z plné krve, 30 min stání, sražení, centrifugace 5–10 min. při 2000 g, oddělení krevního koláče a séra
  • Plasma – antikoagulační látky – centrifugovat okamžitě, obvykle 15 min, navíc fibrinogen a ostatní koagulační faktory
  • Zkumavky není možné stáčet opakovaně, krvinky musí být odděleny do ½ h po stočení

Hodnocení séra[edit | edit source]

  • hemolytické (rozpad erytrocytů)
  • ikterické (vyšší koncentrace bilirubinu)
  • chylosní (vyšší obsah lipoproteinů)

Odběr kapilární krve[edit | edit source]

  • potřeba malého množství materiálu, opakovaný odběr v krátkém čase (diabetici, ABR)
  • výhodný – u novorozenců a nedonošenců
  • z bočních stran patičky nebo prstu, méně vhodný odběr z ušního lalůčku nebo z palečku na noze
  • kůži prohřát přiložením zahřáté látky, desinfikovat 70% vodným roztokem isopropylalkoholu, osušit sterilním čtverečkem, opatrně vpichovat jehlu
  • hloubka vpichu na patičce < než 2,4 mm (narušení kosti, zvláště u nedonošenců)
  • první kapka – otřít, (vyšší procento tkáňového moku), nabírat z další kapky (nemnout, nevymačkávat krev)
  • zkreslení i u pacientů se špatným krevním oběhem a nedostatečným prokrvením periferie
  • nejčastější odběr – ze strany třetího nebo čtvrtého prstu nepíšící ruky
  • krev se nasává do špičky pipety nebo do heparinizované kapiláry
  • anaerobní odběr – vniknutí bublinek vzduchu změna poměru plynů, uvolnění NH3
  • obsah promíchat (drátek a magnet)
  • odběr kapilární krve u metod POCT

Odběr arteriální krve[edit | edit source]

  • rizikový odběr, převádí lékař nebo proškolený personál
  • anaerobní odběr do heparinizovaných kapilár na vyšetření acidobazického stavu a NH3
  • užívání vakuových systémů

Transport a uchovávání vzorku krve[edit | edit source]

  • přesun označeného vzorku s přiloženou žádankou do laboratoře – neprodlený (plná krev)
  • chránit před mrazem, přehřátím (ovlivnění enzymů) i světlem (odbourávání bilirubinu, porfyrinů, folátů)
  • do vzdálenějších laboratoří – vhodnější odesílat sérum nebo plasmu
  • ve speciálních případech transport na tajícím ledu (ABR, NH3)
  • speciální stanovení – požadavky laboratoře

Moč[edit | edit source]

Sběr a konzervace moče
  • dodržení základních hygienických požadavkù
  • čistota a označení odběrové nádoby,
  • střední proud ranní moče
  • jednorázový odběr – první ranní moč, střední proud po hladovění, nejvíce koncentrovaná, prvních 10 ml moče je nejvhodnější pro stanovení chorob ledvin
  • cévkovaná moč
Sběr moče
  • po 3, 12, 24 hodinách
  • pro kvantitativní stanovení (Addisův sediment, minerály, kreatinin, hormony)
  • provedení (začátek, konec sběru)
  • konzervace – chlad, HCl, tymol, formaldehyd (ne pro chemická a mikrobiologická vyšetření), toluen, chloroform (několik ml)

Žaludeční šťáva[edit | edit source]

  • bezbarvá tekutina, silně kyselá (pH 1,2–3,0), 2 sekrety obsahující prekursory proteolytických enzymů (pepsinogeny), HCl
  • získává se pomocí žaludeční sondy
  • stimulační test – odběry po podání pentagastrinu (na lačno koncentrace skoro nulová, po stimulaci max. asi za 40 min., 12–20 mmol/l/hod.) → stanovení sérového pepsinogenu

Pankreatická šťáva[edit | edit source]

  • vylučována do duodena pod vlivem potravy a hormonů, výrazně alkalická (pH 7,1-8,3), obsahuje anorganické (hydrogenfosfáty) a organické látky
  • obsahuje důležité enzymy: trypsin, chymotrypsin, elastáza, karboxypeptidázy, α-amyláza, lipáza, DNA a RNA nukleáza (vylučovány jako neaktivní proenzymy)
  • získává se po zavedení sondy, vyšetření enzymů

Žluč[edit | edit source]

  • produkt exkrece jater, lehce alkalická, žlutá – bilirubin (konjugovaný) a biliverdin, žlučové kyseliny (soli, konjugáty) – hořká chuť
  • žlučníková šťáva: 3x–5x hustší (sušina) než jaterní, vyšší obsah cholesterolu, žlučových kyselin a bilirubinu (za chorob. stavů vznikají kameny, 85% cholesterolu)

Stolice[edit | edit source]

  • hnědé zbarvení – produkty odbourání bilirubinu,
  • zápach – produkty anaerobních bakterií, organické sirné sloučeniny
  • vyšetřuje se při krvácení v gastrointestinálním traktu (okultní krvácení) – screening karcinomu tlustého střeva
  • stanovení elastázy – lipidový metabolismus

Mozkomíšní mok (likvor)[edit | edit source]

  • čirá, vodnatá tekutina, kvalitativní složení obdobné krev. plazmě, kvantit. nižší obsah bílkovin, glukózy, minerálů
  • získává se lumbální punkcí (sterilní odběr pro mikrobiologii), nutné alespoň 3 ml
  • fyzikální, chemické a mikroskopické vyšetření – statimové x speciální

Ostatní materiál[edit | edit source]

  • exsudát, transudát – rozlišení Rivaltovou zkouškou (obsah proteinů, buněk)
  • pot, sliny, sperma, plodová voda, močové a žlučové kameny – speciální testy


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]