Kultivace buněk a tkání in vitro, význam v medicině

Z WikiSkript

Kultivace pro cytogenetické vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • chromosomální vyšetření je možné jenom při plné spiralizaci chromosomů a po vhodném zpracování bb.
  • přímé zpracování je proto možné jenom u buněk z tkání s vysokou mitotickou aktivitou (kostní dřeň, nádor, choriové klky), ale u většiny ostatních buněk je nutná kultivace
  • pro zjištění, zda je kultivace buněk tkáně nutná a jak dlouho, se používá mitotický index
  • mitotický index = bb v mitóze/všechny bb tkáně * 100 (%)
  • vyšetření chromosomů v meiose se standardně neprovádí (výjimkou je vyšetření spermií a vajíček pro účely asistované reprodukce)

Podmínky kultivace[upravit | editovat zdroj]

  • kultivace může být krátkodobá (např. buňky periferní krve – 72 hodin), nebo dlouhodobá (týdny)
  • kultivuje se v lahvičkách nebo zkumavkách s kultivačním médiem s přídavkem séra s růstovými faktory
  • teplota při kultivaci je 37 °C, pH musí být konstantní, pro dlouhodobé kultury je důležitý i 5% CO2 v atmosféře termostatu
  • buňky tkáně se před kultivací mechanicky či enzymaticky rozvolní

Kultivované buňky[upravit | editovat zdroj]

Zpracování kultury[upravit | editovat zdroj]

  • přidání kolchicinu - destrukce dělícího vřeténka (kolchicin je jed z ocúnu, doba jeho působení bývá kratší pro metody HRT, kdy se využívají buňky v prometafázi)
  • působení hypotonického roztoku 0,075M KCl → rozvolnění buněčného obsahu a individualizace chromosomů
  • fixace směsí kyseliny octové a methanolu (1:3)
  • nakapání preparátu na podložní sklíčko + barvení (např. proužkování)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.