Třetí doba porodní

Třetí doba porodní (neboli doba k lůžku) začíná porodem dítěte a končí porodem placenty.

Po porodu se děloha retrahuje, fundus je zaoblený, děloha kulovitá;

• retrakce probíhá všude kromě oblasti inzerce placenty;
• po určité klidové fázi dochází opět ke kontrakcím – contractiones ad secundinas – ty jsou i v místě placenty;
• mezi placentou a dělohou vzniká tkáňový posun, zpřetrhají se uteroplacentární septa a cévy, vzniká retroplacentární hematom;
• placenta se odlučuje ve spongiózní vrstvě deciduální sliznice (na placentě zůstane pars compacta deciduae, na děloze zůstanou fundy žlázek a otevřená lumina cév).

Mechanismus

Podle lokalizace a způsobu odlučování rozeznáváme 3 typy mechanismu:

• Mechanismus podle Baudelocquea-Schultzeho:
  • tvoří se retroplacentární hematom a placenta se odlučuje od centra k periferii (není krvácení);
  • pak se placenta porodí svou fetální částí napřed a táhne s sebou i obaly.
• Mechanismus dle Duncana:
  • placenta se odlučuje od jedné periferie přes centrum ke druhé periferii (je mírné krvácení);
  • placenta se rodí po hraně svou mateřskou stranou.
• Mechanismus dle Gessnera:
  • taky se odlučuje od periferie, ale před odloučením se kornoutovitě sbalí a vychází ven svou fetální stranou (také dochází ke krvácení).

Třetí doba trvá asi 5–10 minut.

Vedení III. doby porodní

• Při zjevné obstrukci či známkách aspirace (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. plodovou vodu z HCD – od plošného odsávání všem novorozencům se již ustoupilo, podráždění dýchacích cest může způsobit laryngospazmus;
• podvážeme pupečník (asi 6 cm od bříška), pod ochranou ruky jej přestříhneme, placentární pahýl položíme na sterilní roušku do oblasti levé ingviny (předpokládám, že matčiny…);
• dítě po přímém kontaktu s matkou předáme do neonatální péče;
• z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a ABR, pak dále ještě test na syfilis, event. bilirubin a anti D;
• abychom usnadnili děložní retrakci, přísně asepticky cévkujeme měchýř (moč vyšetříme na bílkoviny, cukr);
• v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby – abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) – i.v. uterotonika a uterokinetika a čekáme na spontánní odloučení placenty → pak vyčkáváme, až placenta odejde (chce to mnohdy značnou trpělivost);
• když je odloučená placenta, hmatáme oploštěnou dělohu, fundus stoupá nad pupek, nabývá střechovitého rázu;
  • Küstnerův manévr – natažený pupečník se při zatlačení nad symfýzou vtahuje do pochvy (neodloučená placenta), pokud je odloučená, pupečník naopak vylézá;
• snažíme se omezit manévry pro urychlení odchodu (zvyšují riziko retence kotyledonu či retenci celé placenty);
  • mezi tyto manévry patří např. Credého hmat – vytlačujeme placentu stiskem přední a zadní děložní stěny přes břicho či tahem za pupečník;
• odloučenou placentu žena porodí (max. můžeme ke konci šetrně pomoci tlakem na fundus);
• po porodu placenty ukončujeme porod plodových blan – hmat podle Jacobse – porozenou placentu uchopíme oběma rukama a několikrát ji otáčíme a zároveň mírně povytahujeme → blány se svinují do provazce a lépe se vybavují;
• prozkoumáme celistvost blan (měly by být porozeny min. ze 2/3), koukáme, jestli v blanách neběží nějaká céva, která by byla přerušená (značilo by to přídatnou placentu);
• pak prozkoumáme placentu – pátráme po infarktech, pak sledujeme celistvost kotyledonů;
  • pokud máme podezření na retenci kotyledonů nebo větší části obalů, provádíme v CA manuální revizi dutiny děložní;
  • u novorozenců s vysokým rizikem perinatálního úmrtí odebíráme kus placenty a fixujeme ve formaldehydu a odesíláme na histologické vyšetření;
• v LA provádíme revizi a sanaci porodních poranění, poranění suturujeme vicrylem;
• uložíme ženu do klidové polohy a měříme TK, puls, tělesnou teplotu,…

Odkazy

Související články

• Porod
• První doba porodní
• Druhá doba porodní

Použitá literatura

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.