Uživatel:CeSt/Astronomie

Z WikiSkript

Dalekohledy[upravit | editovat zdroj]

Zpracování astrofotografie[upravit | editovat zdroj]

Zajímavosti[upravit | editovat zdroj]

Domácí planetária[upravit | editovat zdroj]

Podklady pro článek o ing. Janu Kolářovi, CSc.[upravit | editovat zdroj]

Popularizátor amatérské stavby dalekohledů a dlouholetý předseda Přístrojové a optické sekce ČAS se narodil 28.5.1936. Žije na Zahradním městě v Praze a má dvě děti. Je po něm pojmenována planetka 23648.

Český amatérský astronom a telekomunikační inženýr Jan Kolář (nar. 28.5.1936) působil desítky let jako předseda Optické (přístrojové) sekce České astronomické společnosti. V roce 2001 byl zvolen čestným členem České astronomické společnosti.

Věnoval se výchově mladých zájemců o stavbu amatérských astronomických dalekohledů, které zasvěcoval do technologií nutných k úspěšné stavbě a pomáhal jim s prvními kroky na tomto poli. Jako velmi zdatný konstruktér si vytkl náročnější cíl, zajímaly ho dvojité dalekohledy, kterých sestrojil celou řadu. Společnou myšlenkou těchto "bikukrů", bylo využít fyziologie lidského (binokulárního) vidění ke zvýšení magnitudy zobrazitelných objektů.

Czech amateur astronomer and telecommunication engineer Jan Kolář (born 1936) served for decades as chairman of the Optical Group of the Czech Astronomical Society and was elected an honorary fellow of the Society in 2001. He constructed "Bikukr", a pair of telescopes for high-quality deep-sky visual observation.

Narozen 1936, Vystudoval ČVUT, fakultu elektrotechnickou. Profesně se specializoval na vysílací techniku a v tomto oboru i obhájil kandidaturu. Pracoval na ...

Mimo této své profesní linie se od mládí věnoval astronomii a zejména stavbě a konstrukci dalekohledů. Od roku ... byl předsedou Přístrojové a optické sekce České astronomické společnosti. Pod jeho vedením probíhala v prostorách Planetária v Praze výuka i samotná praxe broušení astronomických zrcadel i konstrukce dalekohledů.

Ve své vlastní tvorbě dalekohledů se Kolář zaměřil na dvojité dalekohledy. Jan Kolář První verzi proto nazval „bikukr 1“. „Před pětatřiceti lety, v dávnověku,“ usmívá se.

Kromě pravidelných středečních schůzek organizoval v rámci Přístrojové a optické sekce ČAS i letní soustředění pro amatérské konstruktéry dalekohledů, např. u hvězdárny v Úpici a podobně.

Inovace bikukru 2 spočívala v tom, že Kolář nahradil kovový tubus laminátem. Následovaly další verze. Přístroj číslo 4 je velký jako půlka kredence a také tak vypadá. Kolář později tubus z překližky vylehčil. Místy ji nahradil látkou. Nedávno sladil bikukr 5 s moderní dobou, která je věkem hojnosti. Poprvé skla nevybrousil, nýbrž koupil. „Pořídil jsem dvě zrcadla po patnácti tisících,“ přiznává. Když se ho zeptám na nebeské cíle, ukáže fotografii pořízenou před panelákem. Kolem „kredence“ se rojí sousedé. Zasvěcuje je do přechodu Merkura přes sluneční kotouč. „Nepatřím mezi třeskuté pozorovatele,“ připustí. „Jsem raději, když se mi něco rodí pod rukama.“

Na přelomu března a dubna 2001 se uskutečnil v Praze 15. sjezd České astronomické společnosti. Česká astronomická společnost může na svém sjezdu volit za čestné členy ČAS významné domácí nebo zahraniční vědecké nebo odborné pracovníky. Na sjezdu byli též zvoleni čtyři noví čestní členové ČAS: Eugene Cernan (*1934), Jan Kolář (*1936), Ladislav Křivský (*1925) a Zdeněk Sekanina (*1936).

dizertace:

Publikace:

  • KOLÁŘ, Jan. Nové aspekty vyzařovacích diagramů mikrovlnných antén pro radioreléové spoje: [Autoreferát kand. dis.]. Praha: [s.n.], 1978. 19 s.
  • VRBA, Jan a KOLÁŘ, Jan. Mikrovlnná technika ve spojových zařízeních: Určeno [též] stud. vys. škol techn. zaměření. 1. vyd. Praha: Nadas, 1978. 375, [1] s.
  • KOLÁŘ, Jan, PROCHÁZKA, Otakar a ZAHÁLKA, Jiří. Amatérské astronomické přístroje: met. materiál pro hvězdárny, astronomické kroužky a zájemce o konstrukci amatérských dalekohledů. Praha: Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1988. 80 s.
  • Kolář, Jan: Poznámky k broušení a leštění zrcadel. Říše hvězd 1973, č.4, str. 72-74
  • Major, Milan: Dalekohled Bikukr III, Říše hvězd 1987, č. 2, str. 32-33