Uživatel:Ogmios/Pískoviště

Z WikiSkript

ženský pohlavní systém (histologie)

  • Vaječník
  • Vejcovod
  • Děloha
  • Pochva
  • Zevní rodidla

Vaječník[upravit | editovat zdroj]

Lidské ovarium1 -a.jpg

  • oploštělý, ovoidní tvar, hmotnost: 6 – 10 g
  • v hilu: připojen mesovariem k lig. latum uteri, povrch kryt 1vrstevným plochým až kubickým "zárodečným" epitelem, v hilu přechází v mezotel
  • "zárodečný epitel": μklky, místy kinocilie, apikálně: četné pinocytotické vezikuly, bazálně: mitochondrie)
  • hilus: vstup snopečků hladkých svalových buněk z mesoovaria
  • intersticiální hilové buňky – charakter buněk produkujících steroidy - androgeny (velké GER, GK, mnoho mitochondií tubulárního typu, lipidové inkluze, Reinekeho krystaloidy)
  • hyperplazie vede k virilizaci
  • pod epitelem: tunica albuginea – bělavá barva; husté kolagenní vazivo
  • rozlišujeme kůru (zona corticalis) a dřeň (zona medularis, zona vasculosa)

kůra[upravit | editovat zdroj]

  • řídké kolagení vazivo
  • ovariální folikuly, fibroblasty, ojedinělé hladké svalové bb., síť kolageních a retikulárních vláken
  • speciální fibroblasty: tukové kapénky, reagují na hormony - mění se z buněk produkující proteiny na buňly produkující steroidy (thékální buňky)
  • ve fertilním období mnoho fibroblastů, po menopauze ubývají (relativně přibývá retikulárních a kolageních vláken)

dřeň[upravit | editovat zdroj]

  • hustší kolagení vazazivo
  • méně buněk, více kolageních a retikulárních vláken
  • četné široké krevní cévy, lymfatické kapiláry a nervová vlákna

Vejcovod[upravit | editovat zdroj]

Tuba uterina2 -a.jpg

  • pohyblivá svalová trubice z dělohy do dutiny břišní: 6-8 × 100-150 mm
  • fce: dopravit oocyt do dělohy (řasinky, svalovina), vhodné prostředí pro oplození vajíčka (řasinky kmitající opačně); sekret přispívá k výživě oocytu
  • v období ovulace se fimbrie dostanou blíže k vaječníku --> překrvení cév --> vejcovod rigidnější --> usnadnění zachycení
  • 4 části: pars uterina (vyvinutá t. muscularis), isthmus, ampulla (výrazné řasy) a infundibulum (četné řasinky)- na konci výběžky: fimbrie

tunica mucosa[upravit | editovat zdroj]

  • dlouhé, členěné, longitudionálně uspořádané řasy (nejvyšší v ampule) --> sekundární, terciární (vzájemně anastomozují --> složitý labyrint) postupné snižování řas

lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]

  • 1vrstevný cylindrický epitel - řasinkové a sekreční buňky
  • řasinkové: velmi četné v infundibulu; glykogenová granula, ciliární aparát, kinocilie kmitající k děloze; jádro: velké, oválné; cytoplasma: malé GER, malý GK, vzácné lysozomy, četné mitochondrie u bazálních tělísek)
  • sekreční: (apikálně jen μklky; cytoplasma velmi vyvinuté GER, velký GK, elektronově densní serózní velká sekreční granula

lamina propria[upravit | editovat zdroj]

  • řídké kolagení vazivo

tunica muscularis[upravit | editovat zdroj]

  • 2 vrstvy hladkých svalových buněk - vnitřní longitudinální a zevní cirkulární; směrem k infundibulu se ztenčuje

tunica serosa[upravit | editovat zdroj]

  • řídké kolagení vazivo - 1vrstevný plochý mezotel, mnoho cév

Děloha[upravit | editovat zdroj]

Uterus (corpus)2 -a.jpg

  • části: corpus a fundus, isthmus, cervix

a, b) corpus a fundus[upravit | editovat zdroj]

1) tunica mucosa = endometrium[upravit | editovat zdroj]

1.1) lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
  • 1vr. cyli E. -řasinkové bb.
1.2) lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
  • speciální kolagení vazivo:
  • více fibroblastů: hormonální stimulací --> buňky deciduální: počáteční výživa plodu, v oblasti krčků žláz; sférické, glykogen a lipidové kap

mezibuněčná hmota: amorfní, méně vláken (převažují retikulární)

  • glandulae uterinae: jednoduché tubulózní žlázy (u myometria i větvení, 1vrstevný cylindrický epitel – bez řasinkových buněk

  • zona functionalis: povrchová, silnější,: odplavována – řídké kol. vaz.; dilatované lymf. cévy spirálovité arterioly (arteriae arcuatae)
  • zona basalis: 0,5 – 1,5 mm, u myometria, baze žlázek, více bb. a síť retikulárních vláken); přímé arterioly (arteriae arcuatae)

2) tunica muscularis = myometrium[upravit | editovat zdroj]

  • nejsilnější vrstva, tloušťka: 15 mm; vrstvy hladkých svalových buněk + málo kologeních vláken (žádná elastická vlákna); obs. aa. arcuatae
  • 4 vrstvy: longitudinální / spirály / spirály / longitudinální
  • těhotenství: hypertrofie (až 500 mm), hyperplázie (dělení); zvyšuje se sekreční aktivita (charakter buněk secernujícívh proteiny) --> kolagen
  • po těhotenství:odumření, zmenšení, enzymatická degradace kolagenu --> téměř původní tvar

3) tunica serosa = perimetrium[upravit | editovat zdroj]

  • tenká vrstva řídkého kolageního vaziva
  • mezotel (peritoneální povlak)
  • vent.: excavatio vesicouterina,
  • dors.: excavatio rectouterina (Douglasův prostor)- až k vagině (fornix posterior)
  • lat.: přechází v ligamentum latum uteri
  • u hran: parametrální vazy (lig. cardinale uteri, lig. vesicouterinum, lig. sacrouterinum) – husté kol. vaz.

c) isthmus[upravit | editovat zdroj]

1) tunica mucosa = endometrium[upravit | editovat zdroj]

  • 0,5 – 1 mm, krátké žlz., málo muci sekretu, v průběhu cyklu zůstávají úzké, téměř se nemění (odplavení nejvyšší vr.)

2) tunica muscularis = myometrium[upravit | editovat zdroj]

  • orientovány převážně cirkulárně

3) tunica serosa = perimetrium[upravit | editovat zdroj]

d) cervix[upravit | editovat zdroj]

Cervix uteri2.jpg

  • oddíly: portio supravaginali a portio vaginalis

1) tunica mucosa = endometrium (portio supravaginalis)[upravit | editovat zdroj]

  • řasy: plicae palmatae; nenodplavována (drobné strukt. změny); sekret závisí na fázi
1.1) lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
  • 1vrstevný cylindrický epitel hlen (ovulace: sekret řidší (spermie) × sekreční fáze, těhotenství: hustší (× infekci)
1.2) lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
  • tubulózní žlázky (glandulae cervicales) – větví se, vystlány 1vrstevným cylindrickým epitelem, secernuje hlen

1) tunica mucosa = endometrium (portio vaginalis)[upravit | editovat zdroj]

1.1) lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
  • vvr. dl. E. nerohovějící – náhlý přechod E; (ostrůvky cylindrického epitelu); buňky obsahují glykogenová granula
1.2) lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
  • vybíhá do E. četnými papilami

2) tunica muscularis = myometrium[upravit | editovat zdroj]

  • buňky orientovány převážně cirkulárně (méně svalových bb. a více vaz.)

3) tunica serosa = perimetrium[upravit | editovat zdroj]

Pochva[upravit | editovat zdroj]

Vagina1 -a.jpg

  • oploštělý dutý orgán, délka: 8 cm, šířka: 3 cm- přední stěna: o 2 cm kratší než zadní (fornix ant: více kaud než fornix post)

Tunica mucosa[upravit | editovat zdroj]

  • příčné řasy: rugae vaginales, podélné řasy (columna rugarum anterior et posterior)

  1. menstruační fáze: max. deskvamace
  2. proliferační fáze: nejvíce glykogenu, výrazná deskvamace bb; lactobacillus acidophilus štěpí glukózu na kys. mléčnou (desinfekce)
  3. sekreční fáze: zvyšování sliznice (poševní cytologie)

Lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]

  • vícevrstevný dlaždicový epitel (bb. obs. glykogenová gran. (štěpen bakteriemi po deskvamaci), keratohyalinová gran., tonofibrily, k úplné keratinizaci nedochází

Lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]

  • nejsou žlázky, zvlhčování transsudací (z cév), málo sensitivních nervových zakončení

  • zevní: středně husté kolagení vazivo
  • vnitřní: řídké vazivo, četná elastická vlákna, četné cévy (tenkostěnné vény), ojedinělé lymf. uzlíky, lymfocyty, neutrofilní granulocyty (migrují do epitelu)- leukocytů nejvíce při menstruaci

Tunica muscularis[upravit | editovat zdroj]

  • snopce hladkých svalových buněk - vnitřní cirkulární a vnější longitudinální vrstva

Tunica adventitia[upravit | editovat zdroj]

  • hustší kolagení vazivo; četná elastická vlákna; nervové a venózní plexy, nervová ganglia

Zevní rodidla[upravit | editovat zdroj]

labia maiora pudendi[upravit | editovat zdroj]

  • řídké kol. vaz., lalůčky tukové tkáně, tenká vrstvička hl. sv. bb.(t. dartos), kryta kůží
  • vnější kůže: silnější: chlupy, mazové, potní žlázky ekrinní a apokrinní
  • vnitřní kůže: tenčí: mazové a potní žlázky

labia minora pudendi[upravit | editovat zdroj]

  • řídké kolagení vazivo, elastická vlákna, mazové i potní žlázky; vícevrstevný dlaždicový epitel (tenká vrstva zrohovatělých buněk)

clitoris[upravit | editovat zdroj]

  • 2 drobná erektilní tělesa - končí v glans clitoridis; vícevrstevný dlaždicový epitel rohovějící

glandulae vestibulares maiores (Bartholini)[upravit | editovat zdroj]

  • stejné jako glandulae bulbourethrales u muže
  • ovoidní tvar (1-2 cm) tuboalveolární žlázy; mucinózní buňky
  • ústí do vestibulum vaginae

glandulae vestibulares minores[upravit | editovat zdroj]

  • mucinózní; ústí do vestibulum vaginae v okolí močové trubice

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KONRÁDOVÁ, Václava – UHLÍK, Jiří – VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.
  • PAULSEN, Douglas F. Histologie a buněčná biologie : Opakování a příprava ke zkouškám. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2004. 433 s. ISBN 80-7319-024-9.

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]