Klasifikace epileptických záchvatů

Epileptický záchvat je přechodná porucha funkce mozku v důsledku abnormální elektrické aktivity neuronů. Novější klasifikace ILAE (International League Against Epilepsy) od roku 2017 dělí epileptické záchvaty na fokální, generalizované a záchvaty s neznámým začátkem. V každé skupině se dále rozlišují záchvaty motorické nebo bez motorických projevů. Kromě toho existuje anatomická klasifikace záchvatů dle místa vzniku epileptogenního ložiska.

Klasifikace ILAE 2017[upravit | editovat zdroj]

Fokální epileptické záchvaty[upravit | editovat zdroj]

Fokální záchvaty vycházejí z mozkové kůry jedné z hemisfér. Jejich příznaky odpovídají lokalizaci místa vzniku záchvatu a/nebo šíření epileptické aktivity. Rozlišují se fokální záchvaty s poruchou vědomí a bez poruch vědomí, pak motorické a bez motorických projevů.

Projevy fokálních epileptických záchvatů
Motorické projevy	Bez motorických projevů
Automatismy Atonické Klonické Epileptické spasmy Hyperkinetické Myoklonické Tonické	Autonomní poruchy Zárazy v chování Kognitivní poruchy Emoční poruchy Senzorické poruchy

Jako fokální záchvat přecházející do bilaterálního tonicko-klonického (dřív nazývány jako sekundárně generalizovaný tonicko-klonický) se označuje fokální záchvat rozšířující se do obou hemisfér mozku se ztrátou vědomí a tonicko-klonickými křečemi všech končetin.

Generalizované epileptické záchvaty[upravit | editovat zdroj]

Generalizované záchvaty postihují symetricky obě hemisféry mozku a jejich součástí je vždycky porucha vědomí.

Stejně jako u fokálních se u generalizovaných záchvatů rozlišují záchvaty s motorickými projevy a bez motorických projevů.

Projevy generalizovaných epileptických záchvatů
Motorické projevy	Bez motorických projevů (absence)
Tonicko-klonické (GTCS: Generalized tonic–clonic seizure) Klonické Tonické Myoklonické Myoklonicko-tonicko-klonické Myoklonické-atonické Atonické Epileptické spasmy	Typické Atypické Myoklonické S myokloniemi víček

Záchvaty s neznámým začátkem[upravit | editovat zdroj]

Do kategorii záchvatů s neznámým začátkem patří záchvaty které kvůli nedostatku informací nebo nejistotě nelze zařadit mezi fokální nebo generalizované. Je možné je dále pojmenovat pouze jako „neklasifikované“. Tyto záchvaty lze přehodnotit později po získání doplňujících údajů.

Jako u předchozích skupin lze záchvaty s neznámým začátkem rozdělit na záchvaty s motorickými projevy a bez motorických projevů.

Projevy záchvatů s neznámým začátkem
Motorické projevy	Bez motorických projevů
Tonicko-klonické Epileptické spasmy	Záraz v chování

Anatomická klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Temporální epilepsie[upravit | editovat zdroj]

Temporální lalok je nejčastější oblastí vzniku epileptogenních fokusů. Typický je pomalý vznik a odeznění, doba trvání záchvatů je obvykle kolem dvou minut, častá je pozáchvatová zmatenost.

Při vzniku záchvatu v meziotemporální oblasti je charakteristická aura, autonomní příznaky, ipsilaterální netonická deviace hlavy a končetinové automatismy, kontralaterální dystonie, časné oroalimentární automatismy, generalizovaný tonicko-klonický záchvat. Mohou být přítomny i další lateralizační příznaky jako např. ipsilaterální periiktální tření nosu, iktální zaraz v řeči a/nebo pozáchvatová dysfázie při postižení dominántního laloku, iktální nucení k pití, zvrácení, verbalizace nebo tachyarytmie při postižení nedominántního laloku. Klonické křeče doznívají ipsilaterálně.

U záchvatů z laterální temporální oblasti vyskytuje sluchová a psychická aura a překrývání s meziotemporálními příznaky.

Frontální epilepsie[upravit | editovat zdroj]

Záchvaty z frontální oblasti charakterizuje četnost, souvislost se spánkem, tendence ke kumulaci a sekundární generalizaci, rychlý vznik zpravidla bez aury a krátká doba trvání (do 30 s). Iktální příznaky jsou velmi pestré vzhledem k rozsahu frontálního laloku, dělí se proto do více podskupin.

Primární motorická oblast: kontralaterální záškuby končetin, trupu a obličeje, s nekonstantní přítomností postiktální parézy.

Suplementární motorická area (SMA): asymetrická tonická postura, zárazy v řeči nebo tonické vokalizace.

Mediální intermediální kůra:: zárazy v řeči a/nebo aktivitě ("frontální absence"), následná verze hlavy, myoklonické příznaky.

Cingulární oblast: hypermotorické záchvaty s pohyby pánve, bizárními automatismy, bicyklováním DK, vokalizací, úzkostnými projevy nebo smíchem.

Frontopolární kůra: akcentace myšlení a zrychlení řeči, zahledění a ztráta kontaktu, axiální klonické a astatické záchvaty.

Frontoorbitální kůra: čichové halucinace, autonomní projevy, hypermotorické nebo astatické záchvaty, inkontinence.

Dorzolaterální frontální kůra: akcentace myšlení, pocit tlaku ve hlavě, iktální afázie.

Parietální epilepsie[upravit | editovat zdroj]

Pro záchvaty vycházející z parietálního laloku jsou charakteristické jednoduché kontralaterální senzitivní příznaky v některých případech s pozáchvatovou hypestezií, ale mohou také vyskytovat složitější poruchy jako vertigo, akinetopsie, dysmorfopsie, dyspraxie, dyskalkulie a dyslexie. Časté je šíření záchvatů do motorických oblastí mozku.

Okcipitální epilepsie[upravit | editovat zdroj]

Epilepsie z okcipitálního laloku se může projevovat zrakovými halucinacemi, hemianopsií nebo ztrátou visu, nystagmem, opsoklonem, mrkáním až flutterem víček a pozáchvatovou bolestí hlavy.

Inzulární epilepsie[upravit | editovat zdroj]

Záchvaty z inzuly se projevují stažením hrdla, pokašláváním, žvýkáním, polykáním, sliněním, olizováním rtů, pocitem tlaku v epigastriu, autonomními příznaky. V dorzální oblasti se objevují parestezie, bolest, pacienti mohou mít pocity tepla v obličeji a končetinách, nepříjemné chuťové vjemy nebo halucinace.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

RŮŽIČKA, Evžen, et al. Neurologie. 2. vydání. Praha : Triton, 2021. s. 629. ISBN 978-80-7553-908-3.

MARUSIČ, Petr, Hana OŠLEJŠKOVÁ a Milan BRÁZDIL. Nové klasifikace epileptických záchvatů a epilepsií ILAE 2017. Neurologie pro praxi. 2018, roč. 19, vol. 1, s. 32-36, ISSN –.