Nemoci hypotalamo-hypofyzárního systému
Z WikiSkript
Hypotalamo-hypofyzární systém tvoří funkční celek, který řídí funkci žláz s vnitřní sekrecí, ovlivňuje metabolické děje v organizmu a má celkový vliv na orgány a tkáně organizmu. Hypotalamus i hypofýza produkují i secernují množství hormonů, prostřednictvím kterých řídí organizmus. K patologickému stavu dochází při nedostatečné, nebo naopak nadměrné produkci hormonů.
Klasifikace nemocí[upravit | editovat zdroj]
Insuficience hypotalamu[upravit | editovat zdroj]
- Nedostatečná tvorba hormonů, které následně stimulují tvorbu hypofyzárních hormonů (corticoliberin, tyreoliberin, gonadoliberin, somatoliberin), ale i inhibitorů (somatostatin, prolaktostatin).
- Insuficience oxytocinu.
- Insuficience vazopresinu (ADH) a vznik diabetes insipidus centralis.
Nadprodukce hormonů hypotalamem[upravit | editovat zdroj]
Insuficience hypofýzy[upravit | editovat zdroj]
- Panhypopituarizmus (nedostatek všech hormonů hypofýzy).
- Hypopituitarizmus
- Insuficience kůry nadledvin
- Centrální hypotyreóza.
- Hypogonadotropní hypogonadismus.
- Poruchy růstu.
- Poruchy laktace.
Nadprodukce hormonů hypofýzou[upravit | editovat zdroj]
- Gigantismus, akromegalie.
- Centrální hypertyreóza.
- Cushingova choroba.
- Hyperprolaktinémie.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Příčiny postižení hypotalamo-hypofyzárního systému:
- Tumory;
- záněty (meningitidy);
- granulomatózní procesy;
- traumata;
- poruchy cévního zásobení, aneuryzmata;
- hemoragie;
- ischemie;
- vývojové vady;
- autoimunitní poruchy;
- stavy po chirurgické léčbě.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-423-0.