Poruchy vodního hospodářství
Z WikiSkript
- Denně vytvoříme asi 0,5 l metabolické vody.
- ADH – vstřebává se jen voda → ovlivní to osmolalitu.
- Aldosteron – vstřebává se Na a voda → ovlivní to objem.
- Hlavní stimul tvorby ADH – vzestup osmolality, pokles objemu – méně (krvácení – není pocit žízně!).
Hypovolemické stavy[upravit | editovat zdroj]
- Vždy spojeno s bilancí Na.
Isoosmolární dehydratace[upravit | editovat zdroj]
- Ztráta isoosmolární tekutiny.
- Ztráty krve, plasmy – popáleniny, punkce ascitu, píštěle, průjmy, předávkování diuretiky.
- Je isoosmotická → nemůžeme vodu doplnit z IC → hemodynamické příznaky.
- Není žízeň, hrozí renální a srdeční selhání!
Hyperosmolární dehydratace[upravit | editovat zdroj]
- Ztráta hypoosmolární tekutiny (průjmy, profúzní pocení, poruchy ledvin – polyurie, osmotická diuréza, diabetes insipidus…).
Hypoosmolární dehydratace[upravit | editovat zdroj]
- Ztráta hyperosmolární tekutiny.
- Vzniká často z dehydratace hyperosmolární, když jen hradíme vodu (musíme dávat i Na!).
- Primární nedostatek aldosteronu.
Hypervolemické stavy[upravit | editovat zdroj]
- Kapacita ledvin je obrovská.
- Přesun vody do intersticia → klesá efektivní objem → renin → resorpce Na → stoupá ECT.
- 3 důvody:
- městnavé srdeční selhání,
- cirhóza jater (pokles proteinů),
- nefrotický syndrom – proteinurie.
- Isoosmolární – retence isoosm. tekutiny – farmaka, otoky.
- Hyperosmolární – víc se zadržují soluty – infúzí, víc mineralokort., poruchy ledvin.
- Hypoosmolární – zadržování vody – nadměrná tvorba ADH.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.