Salutogeneze
Salutogeneze je studium původu zdraví. Narozdíl od patogeneze se více zaměřuje na faktory, které zdraví podporují, než na ty, které hrají roli v rozvoji nemoci. Salutogeneze zkoumá, co nás při zdraví udržuje. [1]
Původ[upravit | editovat zdroj]
Pojem „salutogeneze“ zavedl izraelsko-americký sociolog Aaron Antonovsky, který se zabýval zvládáním stresu a copingem. Ve svém díle se zaměřuje především na psychologický aspekt zdraví. Představuje koncept tzv. Sence of Coherence.[2]
Sense of Coherence[upravit | editovat zdroj]
Sense of Coherence (SOC) je centrálním pojmem salutogeneze. Jedná se o obecný postoj jednotlivce k životu a světu jako k něčemu srozumitelnému, ovladatelnému a smysluplnému. [3]
Srozumitelnost světa zde tkví v porozumění svým zkušenostem, nalézání vzorců chování a odvozování následků vlastních i cizích činů. Když má člověk pocit, že jeho svět je soudržný a předvídatelný, lépe se mu daří navigovat stresory a udržovat se v psychické rovnováze.
Ovladatelnost spočívá ve vědomí, že má člověk dostatek zdrojů a kapacity k řešení problémů. Zahrnuje vnímání vlastní kompetence, sociální podporu a přístup k zdravotní péči.
Smysluplnost se týká významu, který lidé připisují svému životu a zkušenostem. Jendá se např. o hledání smyslu v pozitivních i negativních událostech a pocitu naplnění ze svých činů. Roli hraje i duševní spojení s něčím větším než je člověk sám. Smysluplnost je zdrojem motivace k překonávání překážek.
Jednotlivci se silným Sense of Coherence mají zdravější životní návyky a lepší fyzické i psychické zdraví. Jsou resilientnější a spokojenější se svým životem. [4]
Salutogeneze ve zdravotnictví[upravit | editovat zdroj]
Ve zdravotnictví zdůrazňuje salutogeneze prevenci, podporu zdravého životního stylu a posílení pacientova sebeuvědomování. Velký důraz je však kladen i na podpůrné prostředí společnosti. K tzv. sociálním determinantům zdraví patří např. soudržnost rodiny a komunity či ekonomická stabilita. [2]
Salutogeneze je základem tzv. salutogenního modelu zdraví a zdravotní péče. Pacient by neměl být léčen až tehdy, kdy má nějakou nemoc. Naopak by měl s pomocí odborníků aktivně nemocem předcházet.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ANTONOVSKY, Aaron. Health, stress, and coping [online] . 1. vydání. San Francisco : Jossey-Bass Publishers, 1980. Dostupné také z <https://archive.org/details/healthstresscopi00antorich>. ISBN 0875894127.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b
Salutogenesis
- ↑ a b ANTONOVSKY, Aaron. Health, stress, and coping [online] . 1. vydání. San Francisco : Jossey-Bass Publishers, 1980. Dostupné také z <https://archive.org/details/healthstresscopi00antorich>. ISBN 0875894127.
- ↑ ANTONOVSKY, Aaron. The Structure and Properties of the Sense of Coherence Scale. Social Science & Medicine [online]. 1987, vol. 36(6), s. 725-733, dostupné také z <https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/027795369390033Z?via%3Dihub>. ISSN 0277-9536. PMID: 8480217.DOI: 10.1016/0277-9536(93)90033-z.
- ↑ ERIKSSON, Monica a Muarice B. MITTELMARK. The Sense of Coherence in the Salutogenic Model of Health. The Handbook of Salutogenesis [online]. 2017, vol. 11, s. 91-96, dostupné také z <https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-319-04600-6_11>. ISSN 0277-9536. PMID: 8480217.DOI: 10.1016/0277-9536(93)90033-z.
