Ženské pohlavní ústrojí

Z WikiSkript

(přesměrováno z Ženské pohlavní orgány)

Pohlavní systém ženy (Organa genitalia feminina)[upravit | editovat zdroj]

  • umožňuje pohlavní spojení
  • zajišťuje vývoj nového jedince
  • zajišťuje tvorbu pohlavních buněk vajíček a pohlavních hormonů
  • pohlavní žlázou je vaječník → navazuje vejcovod → děloha → pochva

Vnitřní pohlavní orgány[upravit | editovat zdroj]

Vnitřní ženské pohlavní orgány
Uterus, tuba uterina, ovarium a jejich cévy.

Vaječník (Ovarium)[upravit | editovat zdroj]

Vaječník je párový orgán velikosti švestky, který najdeme uložený při bočních stěnách malé pánve zavěšen na zadní straně širokého vazu děložního. Vzhled a velikost vaječníku se mění spolu s věkem – v mládí má povrch hladký, po nástupu menstruačního cyklu můžeme pozorovat postupně zbrázděný vzhled (drobné jizvičky po uvolňování vajíček)

Ovarium má dvě vrstvy – dřeňová (výživa vaječníků, obsahuje nervová vlákna vegetativního systému) a korová (v ní jsou ženské pohlavní buňky). Každá pohlavní buňka je obklopena vrstvou epitelových buněk, ve kterých se vytváří Graafův folikul (tvorba pohlavních hormonů)

Vejcovod (Tuba uterina)[upravit | editovat zdroj]

Vejcovod je přibližně 13 cm dlouhý, nálevkovitého tvaru. Jeho začátek je volně otevřen do dutiny břišní. Pohyb vajíček je způsoben třásněmi, které se v období ovulace kladou na povrch vejcovodu. Druhý konec tohoto ženského orgánu ústí do dělohy v místě děložních rohů. Vnitřní povrch vystýlá sliznice s řasinkami, pod sliznicí se nachází hladká svalovina. Vaječníky a vejcovody nazýváme souhrnně přívěsky děložní adnexa.

Děloha (Uterus)[upravit | editovat zdroj]

Uterus je nepárový orgán hruškovitého tvaru uložený mezi močovým měchýřem a konečníkem. Dělí se na děložní hrdlo (cervix uteri) a děložní tělo (corpus uteri). Do děložních rohů ústí vejcovody, mezi kterými se vyklenuje dno děložní. Dutina děložní je u netěhotných žen úzká – přední a zadní stěna na sebe naléhají. V těhotenství se děloha několikanásobně zvětší a na konci těhotenství sahá děložní dno až k bránici. Fyziologicky je děloha ohnutá dopředu a současně i dopředu skloněná (AVF − anteflexe, anteverze). Sliznice těla má dvě vrstvy:

  • pars functionalis – prodělává v reprodukčním období změny pod vlivem hormonů z vaječníku – menstruační cyklus
  • pars basalis – obnova sliznice pokud nedojde k oplodnění

Pochva (Vagina)[upravit | editovat zdroj]

Sliznice pochvy je tvořena dlaždicovým epitelem. Jsou zde přítomny bakterie, které zkvašují glukózu na kyselinu mléčnou → kyselé prostředí → ochrana proti zánětům. U panen slizniční řasa (hymen) – panenská blána – s otvorem umožňující odtok menstruační krve.


Zevní pohlavní orgány[upravit | editovat zdroj]

Venušin pahorek (Mons pubis)[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o tukový polštář před sponou stydkou. Kůže nad ním je porostlá chlupy.

Velké stydké pysky[upravit | editovat zdroj]

Velké stydké pysky jsou tvořeny podlouhlými kožními valy vyplněné tukovým vazivem. Obsahují houbovitou žilní pleteň. Zevní strana je porostlá ochlupením.

Malé stydké pysky[upravit | editovat zdroj]

Ploché vnitřní slizniční řasy (tvořeny sliznicí) obkružující poševní předsíň.

Vestibulární žlázy[upravit | editovat zdroj]

Vestibulární žlázy se nachází pod sliznicí poševního vchodu. Největší je párová Bartholiniho žláza velikosti hrášku, která vyúsťuje na dolní stranu malých stydkých pysků.

Topořivé tkáně[upravit | editovat zdroj]

  • klitoris (=poštěváček) - nepárový. Uložen nad ústím močové trubice. Stavbou odpovídá topořivým tělesům penisu.
  • bulbi vestibuli - párový. Uložen okolo ostium vaginae a ostium urethrae externum kraniálně od párové Bartholiniho žlázy pod malými stydkými pysky.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]