Jugulární oxymetrie

Saturace kyslíku v jugulárním bulbu (SvjO₂) je odrazem globální cerebrální oxygenace, ev. perfúze v případě, že je monitorována krev v dominantním bulbu. Vybrat optimální stranu je však obtížné. Krev z kůry mozkové odtéká ze sinus sagitalis do pravého laterálního splavu, zatímco subkortikální oblasti jsou drénovány do levého laterálního splavu. Obecně platí, že průtok je větší v pravém jugulárním bulbu. Byla však zjištěna až 15% diference mezi saturací vpravo a vlevo. Stranu s větším průtokem určíme podle vzestupu nitrolebečního tlaku po manuální kompresi pravé či levé v. jugularis interna.

Postup zavedení katetru

• Katetr zavádíme retrográdně na straně, kde při kompresi došlo k většímu vzestupu tlaku. Při fokálním poškození volíme stranu, kde je postižení mozku větší.
• Pacienta polohujeme tak, jako bychom zaváděli CVK cestou v. jugularis interna.
• Vpich vedeme ze stejného bodu, ale opačným směrem na processus mastoideus.
• Po zavedení katetru ho zasuneme až narazí, a poté asi o 1–1,5 cm povytáhneme.
• Polohu kontrolujeme RTG snímkem.

Použít můžeme klasické katetry k odběru jednotlivých vzorků krve (používáme co nejtenší katery – 4 Fr) nebo speciální katetry se dvěma optickými kanály pro měření kontinuální saturace bulbární krve. Je třeba speciální monitor pro sledování SvjO₂.

Fyziologické hodnoty

• Normální hodnoty SvjO₂ se pohybují od 60 do 80 %.
• Hodnoty < 60 % indikují hypoperfúzi, naopak hodnoty > 80 % jsou známkou hyperémie nebo trvalého poškození mozkových buněk, které již nejsou schopny kyslík odebírat.

Identifikace stavu metabolismu

K identifikaci stavu metabolismu mozku je proto vhodné ještě sledovat hladiny laktátu v krvi z jugulárního bulbu. I normální hodnoty saturace nemohou totiž vyloučit přítomnost mozkové hypoxie s ohledem na změny buněčného metabolismu při postižení mozkové tkáně.

Odkazy

Související články

• Kardiopulmonální monitoring
• Monitoring v neurointenzivní péči
• Invazivní monitoring tlaku krve (pediatrie)

Zdroj

• HAVRÁNEK, Jiří: Ostatní monitoring.