Kůže

Z WikiSkript

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m2, tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti. Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis (pokožka), corium (dermis – škára) a tela subcutanea (subcutis – podkožní vazivo).(Histologický preparát)

Epidermis (pokožka)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příčný průřez kůží

Epidermis je ektodermálního původu, tvoří vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící. Průměrná tloušťka je přibližně 0,3–1,5 mm. Do spodní hranice epidermis zasahují výběžky koria, tzv. papily. Zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní (na hlavě asi 14 dní), kdy se buňky nezhorovělých vrstev (keratinocyty) mění keratinizací v šupiny (korneocyty).

Rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk:

Stratum basale[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk (keratinocyty), zrnka melaninu tvoří nad jádrem čepičku
  • buňky jsou navzájem spojeny desmozomy, připojení k zóně bazální membrány je prostřednictvím hemidesmozomů
  • cca 5 % buněk – melanocyty – neuroektodermální původ, tvoří melanin, početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolitých keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů)

Stratum spinosum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • spolu s předchozí tvoří stratum germinativum Malpighii
  • polygonální buňky spojené pomocí desmozomů, mezibuněčné prostory vyplněné tkáňovým mokem, cytokeratinová filamenta v cytoplazmě zajišťují mechanickou odolnost kůže
  • při obnažení vlhne až mokvá

Stratum granulosum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • jedna až více vrstev plochých buněk
  • bazofilně se barvící hrubá zrna keratohyalinu – meziprodukt rohovění
  • uvolnění granul exocytózou fosfolipidového charakteru do mezibuněčných prostor (chrání kůži oproti účinkům látek z okolí)

Stratum lucidum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • tenká, 2–3 vrstvy buněk, jádra ztratila barvitelnost, cytoplasma homogenní
  • přeměna keratohyalinu v granula glykogenu a eleidinu
  • nápadněji vyvinuta na dlaních a chodidlech
  • důležitá bariéra

Stratum corneum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • několik vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk (korneocytů)
  • nejsilnější na chodidlech a dlaních
  • podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis
  • dělí se na dvě části: stratum conjunctum et disjunctum

Stratum conjunctum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • spodní vrstva, kompaktní

Stratum disjunctum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • horní vrstva, olupuje se

Langerhansovy buňky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis. Vznikají v kostní dřeni, mají schopnost prezentace antigenů lymfocytům (,,antigen presenting cells"). Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření. Mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu. Od keratinocytů je lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.

Merkelovy buňky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou to mechanoreceptory, nachází se ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu. Mají oválná jádra, světlou cytoplazmu, jejich peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.

Corium (škára, dermis, cutis)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Corium je mezenchymálního původu. Je tvořeno vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami.

Má dvě odlišné vrstvy:

Stratum papillare[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • část vybíhající směrem do epidermis jako papily
  • řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny
  • volná sens. nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerova, Ruffiniho

Stratum reticulare[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pod papilární vrstvou
  • hustá pleteň kolagenních a elastických vláken, méně buněk, lalůčky tukových buněk
  • Vater-Paciniho tělíska

Vazivová složka – 4 druhy vláken:

  1. kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže);
  2. elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost, pružnost;
  3. retikulinová – jemné;
  4. kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům dermis.

Extracelulární matrix

Buněčné elementy − fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.

Krevní cévy − dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký − mezi nimi jsou rami communicantes;

Mízní cévy − začínají v papilách, také tvoří 2 systémy.

Nervy

  • Senzitivní – jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení (Paccini, Ruffini…):
    • Ruffiniho tělísko – obaleno perineuriem+kolagen. vlákny;
    • Meissnerovo tělísko – oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho, vyskytují se na břískách prstů, dlani, chodidle, rtu, jazyku, jde o nahromadění buněk Schwannových + kolagen. vláken, která poutají basální membránu k epidermis;
    • Vater-Paciniho tělísko – 1-3 mm, oválný tvar, registruje tlakové vjemy, výskyt nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích, šlachách.
  • Vegetativní – funkce žláz, vazokonstrikce i dilatace, stahy m. arrectores pilorum.

Tela subcutanea (subcutis, podkoží)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • mezenchymální původ;
  • vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení, žlázy potní;
  • nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější – hýždě, břicho, stehna (panniculus adiposus).

Kožní adnexa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2393-8.
  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • JIRSOVÁ, Zuzana. Kůže [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2011. 

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]