Uživatel:CeSt/Mefanet 2010

Z WikiSkript

WikiSkripta živě[upravit | editovat zdroj]

WikiLectures Live[upravit | editovat zdroj]

Č. Štuka, A. Šípek, P. Kajzar, K. Němec, M. Kostelná, *J. Štefela, *J. Žiak, M. Vejražka, S. Štípek

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, *3. lékařská fakulta

Na počátku bylo slovo[upravit | editovat zdroj]

Na konferenci Belcom 2006 měl Martin Landa 7.2.2006 přednášku Možnosti systému typu Wiki při správě informačních zdrojů. Na Katedře mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT zavedli wiki jako stránky ústavu. Lidé, kteří v životě nedali na web ani čárku, začali najednou spontánně přispívat. Jeho nadšení bylo nakažlivé. Za tři měsíce jsme měli na fakultě první vlastní wiki.

Časová osa vývoje WikiSkript

Právě v té době jsme řešili problém, kam a jak ukládat elektronické výukové materiály. V lepším případě byly rozptýlené na webech ústavů a klinik. Zásadní změnu přineslo založení společného portálu lékařských fakult Mefanet. Všechny dosud rozptýlené výukové materiály sem byly koncem roku 2006 přeneseny.

Počet výukových materiálů na portálu

Tou dobou se ve světě již intenzivně řešila otázka, jak snížit náklady na přípravu výukových materiálů. Zrodila se vize "znovupoužitelných výukových objektů" (Reusable Learning Objects – RLO)[1]. Představa byla, že výukové texty se budou skládat jako kostky Lega. K tomu bylo ovšem zapotřebí, aby výukové objekty byly velmi přesně popsány pomocí metadat. Míra znovupoužitelnosti rostla s jemností dělení objektů. Objekty s metadaty měly být ukládány do sdílených digitálních repositářů typu Globe, Ariadne. Právě popis každého kousku textu metadaty celý proces prodražoval. Navíc práce s úložišti objektů byla pro lékaře příliš pracná a složitá.

Věděli jsme, že wiki je jednoduchá a snadno se používá, a více než rok jsme řešili problém, jak v ní ukládat znovupoužitelné výukové objekty a metadata. Velmi nás zdrželo to, že to bylo možné[2], ale absolutně nepraktické. Při pohledu do poloprázdných digitálních úložišť a na kypící život kolem Wikipedie v nás rostlo podezření, že život si razí cestu jinudy. Trvalo nám, z dnešního pohledu nepochopitelně dlouho, než jsme opustili ideu metadat a uvědomili si, že podobnou službu přináší kontextové vyhledávání.

Začátkem roku 2008 se původní fakultní wiki začala dělit na jednotlivé projekty – WikiOVT, NeuroWiki. Tyto projekty se osvědčily, ale jejich dynamika nebyla příliš odlišná od "dynamiky" našeho výukového portálu.

To co projektu WikiSkript dalo dynamiku a náboj, byla myšlenka zapojení studentů. Nadšení a tvořiví studenti naplnili tuto vizi životem a proměňují jí ve skutečnost.

Pravidla WikiSkript a komunikace[upravit | editovat zdroj]

WikiSkripta jsou otevřena všem, spolupracují na nich studenti, pedagogové i zdravotničtí pracovníci. Aby takto utvářené materiály byly pro studenty užitečné a důvěryhodné, musí mít samozřejmě určitá pravidla.

Jednou ze základních otázek, která autory odborných a výukových textů zajímá, je: Jakým způsobem mohou být použity informace z WikiSkript? Odpověď je jednoduchá: kdokoli může obsah z WikiSkript šířit či upravovat, musí ale přitom uvést zdroj a autory daného textu. Obsah je totiž zpřístupněn pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika. Tím se usnadňuje užití WikiSkript v přednáškách, cvičeních a ve výuce vůbec.

Ve WikiSkriptech samozřejmě platí dobré mravy, zákony a předpisy, ochrana osobnosti a další základní etické normy. Snažíme se, aby zde nebyly žádné komerční prezentace, aby texty vyjadřovaly nezávislý, aktuální úhel pohledu na problematiku a aby informace v článcích uvedené byly důvěryhodné a snadno ověřitelné.

Při komunikaci nejen mezi redaktory, ale mezi všemi uživateli klademe důraz na vstřícnost, laskavost a snahu pomoci. Redaktoři jsou instruováni tak, aby pomohli začínajícím autorům vložit materiál a upravit jej do úhledné podoby, aniž by autor sám musel znát wiki jazyk. Články jsou navíc kontrolovány z různých stran – je v nich upravena typografie, pravopis, jsou upraveny citace podle současných norem a hlavně jsou zkontrolovány zdroje. Chráníme své uživatele jednak před problémem s autorskými právy a jednak před tím, že by někdo jejich text použil bez uvedení autorova jména nebo odkazu na WikiSkripta.

Ke každému uživateli máme individuální přístup. Každému nabízíme pomoc konkrétního redaktora, čímž odpadá častý problém internetu: problém s anonymitou. Naši uživatelé vědí, na koho se obrátit v případě, že by tápali. Ve složitějších situacích se s autory scházíme i osobně.

Každý článek, ba dokonce každý uživatel má svou diskusní stránku. Na té lze beztrestně diskutovat o problematice uvedené v článku, aniž by text článku sám utrpěl či byl nepřehledný. Redaktoři pravidelně diskusní stránky procházejí a moderují tak, aby příspěvky do diskuse byly věcné a k tématu a aby články vzkvétaly.

Obecně lze říct, že se snažíme šířit velmi pozitivní náhled na výuku, na spolupráci studentů i pedagogů, vzájemný respekt a také vzájemnou pomoc. Vznikají tak výukové materiály, které nemají ve světě obdoby.

Základní vlastnosti systému[upravit | editovat zdroj]

Po zobrazení domácí stránky je v centru pozornosti uživatele seznam portálů (rozcestníky pro články určitého medicínskeho oboru). Toto umístnění je klíčové zejména pro návštěvníky poprvé přícházející na WikiSkripta. V levém menu nalezneme interní odkazy důležité hlavně pro redaktory a lidi, kteří touží přispět článkem. V pravém sloupci pak nalezneme odkazy na Fórum nebo třeba na oborové kategorie (slouží k lepšímu přehledu).

Jak vytvořit článek? Je to docela snadné – v levém menu je dostupný odkaz, po kliknutí na něj se zobrazí mininávod s instrukcemi. Pro začínající přispěvatele se doporučuje přečíst jednoduchou nápovědu – nalezneme v ní základní možnosti formátování, vkládaní odkazů do textu a podobně. Poslední změny hrají pro redakci důležitou roli, je pak velice snadné kontrolovat, co se právě na WikiSkiptech děje.

Fórum je jedním z dorozumívacích prostor redakce. Jsou zde k nalezení úkoly pro redaktory a správce (správce je redaktor, který má máličko větší pravomoci, může třeba zablokovat uživatele dopouštějícího se vandalismu nebo mazat stránky). Taky je důležité koordinovat činnost redakce. Děje se tak kupříkladu vytvářením pracovních skupin. Více redaktorů si pak rozdělí úkoly a hlídá jenom to svoje, zabrání se pak editačním konfliktům (kdy dva nebo více lidí upravují totéž).

Jak editovat nějaký článek? Prostě kliknete na tlačidlo „editovat“ v pravém horním rohu daného článku. V případě obvzlášť nepovedené editace je možné editaci vrátit spátky. K zjednodušení práce editujícího slouží editační lišta. Je to řada tlačidel, které umožňují do textu vkládat závorky, rovnátka, citace a pod. Její užívání je snadné a významně urychluje práci. Články se nepodepisují (tlačidlo „podpis“), všechny editace sou k nalezení v historii dané stránky.

Struktura WikiSkript[upravit | editovat zdroj]

Struktura patří k významným charakteristikám každého internetového projektu a významnou roli má struktura i na WikiSkriptech. Dobře navržená a dobře používaná struktura zajišťuje, že návštěvníci i redaktoři dokážou rychle a spolehlivě nalézt ty stránky, které právě hledají. Pro návštěvníka WikiSkript je klíčová především struktura výukových článků, která je zajišťována jednak portály a jednak kategoriemi.

Portály slouží zejména jako rozcestníky pro články určitého medicínského oboru. Uspořádání portálů je libovolné, odkazy na články je možné podle potřeby seřadit a seskupit do logických celků (podobně jako v obsahu tištěné učebnice).

Oborové kategorie jsou přiřazovány ke každému článku a označují příslušnost článku ke konkrétnímu medicínskému oboru. Abecední seznam článků z jednotlivých kategorií si může každý kdykoliv zobrazit přes tzv. strom kategorií.

Jeden článek může být přitom zařazen i ve více kategoriích či portálech naráz, rozhodujícím kritériem je jen účelnost takového zařazení.

Kromě výukových článků mají svou pevnou strukturu také technické a redakční stránky. Tuto strukturu zajišťují tzv. jmenné prostory (což jsou speciální sekce pro konkrétní skupinu stránek, odlišené speciálním slovem zařazeným jak v názvu stránky, tak i v její URL adrese). Vlastní jmenné prostory mají jak výše zmiňované portály a kategorie, tak například i nahrané soubory, fóra, uživatelské stránky, nápověda, různé šablony, nebo diskusní stránky. Správné použití jmenných prostorů je důležité například pro vyhledávací funkci WikiSkript.

Můžeme shrnout, že je to právě propracovaná a udržovaná struktura, která udržuje WikiSkripta přátelská a jednoduchá k použití, i při tom obrovském množství výukových i technických stránek, které již nyní WikiSkripta obsahují.

Jaké vlastnosti má mít příspěvek do WikiSkript[upravit | editovat zdroj]

WikiSkripta žijí snahou autorů a redakce o vytvoření a vylepšování co nejbohatšího množství kvalitních článků primárně určených pro posluchače všeobecného lékařství. Ideální článek ve WikiSkriptech v sobě snoubí vyvážený obsah a formu.

Název takového článku má být stručný a výstižný, aby byl dobře vyhledatelný. V názvu neužíváme speciálních znaků (dvojtečky, lomítka aj.). Článek by měl být uveden srozumitelnou definicí problematiky.

Obsahem WikiSkript jsou zejména pregraduální texty (často v rozsahu zkouškových otázek), přičemž je kladen důraz na jejich důvěryhodnost (systém kontrol učitelem) a neporušování autorských práv (čerpá se z více důvěryhodných zdrojů, které jsou ve článku náležitě citovány). Článek nemá být příliš dlouhý, ani příliš zkratkovitý. Obecně se by měl mít rozsah krátké kapitoly ve skriptech či učebnici, ideálně do délky 1,5 stránky A4. Termíny použité v textu jsou prolinkovány s dalšími články pomocí dvojitých hranatých závorek. Lze sestavovat články zastřešující i podstránky (obsahující detailnější informace), stejně jako užívat externích odkazů (např. na Wikipedii).

Struktura článku má být co nejvíce přehledná, zajišťují ji především nadpisy 1. a 2. úrovně, které zároveň tvoří obsah článku, usnadňující čtenáři orientaci. Pro zpřehlednění a zjednodušení textu lze užívat odrážek. Vlastní text lze v různé míře zvýrazňovat, platí však pravidlo co největší uniformity článků na WikiSkriptech. Ideální článek je vždy doplněn obrázkem či schématem. Takový článek je pro čtenáře poutavější a zároveň edukativnější.

Ve WikiSkriptech je užíván progresivní pravopis, stejně jako je dbáno na dodržování typografických norem.

Každý článek je zařazen do příslušných kategorií a portálů, které odpovídají předmětům vyučovaným na lékařské fakultě či klinickým oborům. Článek s medicínskou problematikou může obsahovat následující části (nadpisy): úvod, etiopatogeneze choroby, klinický obraz, diagnostika (laboratorní diagnostika a zobrazovací metody), diferenciální diagnóza, léčba, použitá literatura/zdroj/reference, související články, externí odkazy, doporučená literatura.

Identifikace autorů[upravit | editovat zdroj]

Uživatelé WikiSkript, včetně autorů příspěvků, mohou být anonymní. Zejména pro vkládání článků a rozsáhlejší editace se však doporučuje registrace. Ta umožní plně využít všech nástrojů, jimiž systém disponuje, a navíc umožní redakci, aby autorovi poskytovala plnou podporu.

U každého článku ve WikiSkriptech je detailně zaznamenána jeho historie. Lze krok za krokem sledovat vznik článku a je patrné, kdo jakým způsobem obsah upravil. Uživatelé, kteří se zaregistrovali a uvedli své jméno, vidí v historii skutečná jména jednotlivých přispěvatelů. Mohou si tak udělat představu o důvěryhodnosti vkládaných informací.

Každý článek ve WikiSkriptech může být ověřen učitelem. V jeho záhlaví se pak objeví výrazné označení, které čtenáře informuje o kontrole textu pedagogem, jejím datu a o jménu učitele, který kontrolu provedl. Tato funkce je dostupná akademickým pracovníkům všech lékařských fakult.

Využití nástroje "Poslední změny"[upravit | editovat zdroj]

WikiSkripta umožňují snadno a přehledně sledovat aktuální dění a činnost všech uživatelů. Každý návštěvník si může pomocí nástroje Poslední změny, dostupného v levém menu, zobrazit výpis posledních editací a nově založených článků. To má význam především pro redakci, která tak může v reálném čase sledovat aktivitu ostatních uživatelů a poskytovat jim okamžitou podporu, zjistí-li, že je to potřeba.

Nátroj dovoluje zobrazení různých editací podle jejich charakteru, u každého přísvěvku je uveden čas jeho odeslání a autor. Registrovaným uživatelům se zobrazují jimi již dříve editované články ve výpisu tučně, aby tak byli upozorněni, že někdo další spolupracuje na jejich příspěvku. Dostupná je jim také možnost zasílání emailových notifikací v případě, že dojde ke změně některého z jejich článků.

Důležitou úlohu hrají Poslední změny v kontrole vandalismu a spamu na WikiSkriptech. Díky pravidelnému procházení nejnovějších příspěvků členy redakce jsou nechtěné editace odhaleny a odstraněny v extrémně krátkém čase, což udržuje kvalitu článků na WikiSkriptech na vysoké úrovni.

Závěrem[upravit | editovat zdroj]

Zapojení studentů a učitelů do práce na WikiSkriptech přináší nejen hodnotu v podobě výukových materiálů, ale i zcela novou úroveň komunikace. Vypracované otázky, které dřív kolovaly mezi studenty, často obsahovaly léta tradované chyby. Ve WikiSkriptech se takové chyby rychle a snadno řeší.

Lidé, kteří se na budování WikiSkript podílejí, tvoří spontánní tým, který se schází na wikivíkendech, při výstupech na Sněžku, či pěším zdolávání řeky. Přibývá autorů i redaktorů a nově se zapojující fakulty přinášejí i nové nápady a vize. Jsme rádi, že máme možnost se toho úsilí účastnit. Je to dobrá práce.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Chuck Barritt,F. Lee Alderman: Creating a reusable learning objects strategy, Pfeiffer, 2004
  2. Bechný O., Systém pro podporu komunitního vzdělávání, Bakalářská práce, MUNI 2007