Bronchoalveolární laváž

Z WikiSkript

Bronchoskopie před bronchoalveolární laváží

Bronchoalveolární laváž, neboli BAL, je diagnostické bronchoskopické vyšetření, během kterého se pacientovi nejprve aplikuje a poté následně zpět aspiruje 150–300 ml fyziologického roztoku do segmentálního bronchu. Cílem tohoto vyšetření je získat bronchoalveolární tekutinu (BAT) z úrovně segmentálních bronchů a níže (bronchioly, alveoly), jejíž získaný obsah bude možné dále vyšetřit – především buněčné a nebuněčné složky.

Vyhodnocení vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Pneumocystis carinii – nález z bronchoalveolární laváže

Obsahem získané bronchoalveolární tekutiny mohou být:

  1. leukocyty – podle množství a percentuálního podílu jednotlivých typů leukocytů můžeme posoudit typ a aktivitu zánětlivého onemocnění,
  2. patogeny – vyšetření poslouží hlavně při oportunních infekcích u imunokompromitovaných pacientů (Pneumocystis carinii, cytomegalovirus, mykobakterie),
  3. azbestová tělíska při azbestóze,
  4. krystalické částice v makrofázích při silikóze,
  5. nádorové buňky.

Indikace BAL[upravit | editovat zdroj]

K BAL jsou indikovány stavy, při nichž máme důvodné podezření na některou z níže uvedených chorob:

  1. zánětlivá plicní onemocnění (bronchiolitidy, pneumonie), které i přes terapii trvají déle než 6 týdnů,
  2. intersticiální plicní procesy, pneumokoniózy (azbestóza, silikóza, uhlokopská pneumokonióza),
  3. plicní proteinóza,
  4. granulomatóza z Langerhansových buněk,
  5. nádorové onemocnění.

Kontraindikace BAL[upravit | editovat zdroj]

Za absolutní kontraindikace výkonu jsou považovány tyto stavy[1]:

  1. kritický stav nemocného, tj. takový stav, kdy je jasné, že stanovení etiologie a zahájení správné léčby nepovede k oddálení úmrtí,
  2. čerstvý infarkt myokardu,
  3. krvácivé stavy, které neodpovídají na adekvátní léčbu,
  4. těžké nebo čerstvě vzniklé poruchy srdečního rytmu,
  5. těžká hypoxémie pod 6kPa, která trvává i přes inhalaci kyslíku.

Mezi relativní kontraindikace patří bronchiální obstrukce, bronchiální hyperreaktivita, nestabilní angina pectoris a urémie.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Jsou stejné jako u bronchoskopie:

  1. krvácení – asi nejzávažnější, život ohrožující komplikace,
  2. pneumothorax – hrozí při transbronchiální biopsii plicního parenchymu,
  3. poškození hlasových vazů přístrojem,
  4. poškození sliznice dýchacích cest,
  5. laryngospazmus – vzácná komplikace.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ČR. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Standardní postup při provádění bronchoalveolární laváže (BAL) a při vyšetřování bronchoalveolární tekutiny (BAT). 2016. Dostupné také z URL <http://www.pneumologie.cz/guidelines/>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. 1158 s. ISBN 80-7262-430-X.