Srovnání eukaryot a prokaryot

Z WikiSkript

Život na naší planetě se vyvíjel z nejjednodušších organismů přes prokaryotní buňky, jejichž spoluprácí vznikly buňky eukaryotní. Přesto ale prokaryota nevymřela! Zde můžeme sledovat dvě strategie přežití.

Prokaryotní strategie

Prokaryota „vsadila“ na jednoduchost. Jejich buňky jsou velice jednoduše organizovány. Jejich reprodukce je pouze nepohlavní (přesto jsou schopny sexuálních procesů!). Proto je jejich přizpůsobivost odkázána pouze na spontánní mutace, předávání plazmidů a rekombinace cizorodé DNA. Ovšem jejich jednoduchost jim umožňuje rychlé množení (jeden cyklus může trvat jen 20 minut).

Eukaryotní strategie

Eukaryotní buňky jsou složité a vysoce organizované systémy. Ty, které jsou diploidní, jsou schopny sexuálního rozmnožování, čímž se radikálně zvyšuje schopnost tvorby nových kombinací genů. Jejich složitost ovšem zpomaluje jejich reprodukční schopnost (jeden cyklus asi 6 hodin).

Rozdíly genetické informace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Porovnání prokaryotního (nahoře) a eukaryotního (dole) genu
--- Prokaryota Eukaryota
jádro nemají jádro (pouze nukleoid) mají plnohodnotné jádro
chromosom pouze jeden kruhový jeden i více lineárních
geny bez intronů obsahují introny a exony
počet genů 6 až 8 tisíc více jak 10 tisíc
ploidie pouze haploidní diploidní i haploidní
jadérko nemají jadérko mají jadérko
nejaderná DNA plazmidy mtDNA, popřípadě plastidová
jaderné proteiny bez histonů histony

Rozdíly stavby buňky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

--- Prokaryota Eukaryota
velikost 0,3–6 μm 5 μm – několik cm
organely pouze nemembránové membránové i nemembránové
ribosomy prokaryotní (70 S) eukaryotní (80 S) i prokaryotní (mitochondrie)

Rozdíly v proteosyntéze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

--- Prokaryota Eukaryota
modifikace posttranslační posttranslační
translace v cytoplasmě v cytoplasmě/mitochondriích (mtDNA)/přímo do ER


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • NEČAS, Oldřich. Obecná biologie pro lékařské fakulty. 3. vydání. Jinočany : H+H, 2000. ISBN 80-86022-46-3.
Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.