Transkulturální psychiatrie

Z WikiSkript

Transkulturální psychiatrie je součástí sociální psychiatrie. Začala se konstruovat v polovině 20. století. Studuje podobnosti a rozdílnosti duševních poruch v různých kulturách. Zkoumá výskyt a rozložení duševních nemocí v různých částech světa, jejich klinický obraz ve vztahu k sociálním a kulturním faktorům, formy léčení v různých prostředích a postoje společnosti k duševně nemocným.[1]

Svérázné kulturně podmíněné jednotky[upravit | editovat zdroj]

Whitico (windigo)[upravit | editovat zdroj]

Tato psychotická porucha byla popsána u Eskymáků z Hudsonova zálivu. Mezi projevy patří nutkání jíst lidské maso, úzkost a přesvědčení, že je jedinec očarován příšerou z ledu a kostí, která žere lidi. Je provázena vegetativními příznaky.

Latah[upravit | editovat zdroj]

Porucha se vyskytuje v Malajsii u žen středního a vyššího věku věku, zpravidla v podřízeném postavení (služebné). Mezi projevy patří echopraxie (napodobování jednání a gest jiných), koprolálie a fugy.

Koro[upravit | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Číně a jihovýchodní Asii hlavně u mužů, u žen ojediněle. V této oblasti má téměř epidemický výskyt. Jedinci trpí silnou úzkostí, jsou přesvědčeni, že se jejich penis zanořuje do břišní dutiny a že jeho zmizením dojde ke smrti.

  • Začíná náhlým děsem, spazmy v břiše a akrocyanózou.
  • Vyvolávající faktor může být excesivní nebo abnormální soulož.

V lidové léčbě jsou využívána afrodisiaka pro posílení principu jang (prášek z rohu nosorožce). Dále manželka nebo blízký příbuzný nepřetržitě svírá penis nebo kolem něj uvazují provázek, aby zabránili zmizení.

Ode Ori (Brain fag syndrome)[upravit | editovat zdroj]

Byl popisován v Nigérii, u úředníků a studentů, kteří intenzivně studovali.

Stavy posedlosti[upravit | editovat zdroj]

Jsou popisovány v různých částech světa. Největší výskyt byl ve středověku.

  • V Japonsku – posedlost liškou – tvář jedince se mění v lišku.
  • Lykantropie – posedlost vlkem, postižení štěkali a vyli na měsíc, vrhali se na lidi, jedli jejich maso a sáli jim krev.
  • Voodoo – kult je založený na magickém manipulování s předměty.

Amok[upravit | editovat zdroj]

Tento syndrom se vyskytuje hlavně v Africe a v jihovýchodní Asii. Může se vyskytnout jako komplikace malárie, jindy psychogenně. Na jeho vrcholu dochází k přechodné kvalitativní poruše vědomí.

  • Počátek – neurastenické příznaky a meditace, poté pohybová bouře, agrese vůči sobě a okolí.
  • Nedojde-li k sebevraždě – vyčerpání a stupor, amnézie.

Dhat syndrom (spermatorea)[upravit | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Indii. Projevuje se obavou ze ztráty semene – masturbací, souloží, polucemi a unikáním do moči. Jedinci si stěžují na ztrátu chuti k jídlu, celkovou slabost, úzkosti a pocity viny.

Pibloktoq (arktická hysterie)[upravit | editovat zdroj]

Byl popsán v Grónsku jako stav, který začíná zmateností. Následně dochází k odhazování nebo trhání oděvů, válení se ve sněhu, agitovanosti, echolálii a echopraxii, někdy koprofágii.

Admirál Peary v 19. století posílal inuitské muže na nebezpečné průzkumy na tenký led. Předpokládá se, že mohlo jít o šamanské rituály inuitských žen, které měly ochránit jejich muže.


Problematika přistěhovalců[upravit | editovat zdroj]

Přistěhovalci ze zemí s jinou kulturou jsou vystaveni řadě tlaků. U přistěhovalců se vyskytovalo vyšší procento schizofrenií. Později studie tento názor zpochybnily.[1]

Spíše důležité jsou okolnosti emigrace:

  • Dobrovolně se stěhují hlavně lidé v lepším zdravotním stavu. Mají informace o podmínkách, do kterých se stěhují, a očekávají je.
  • Násilně jsou vystěhováni i lidé s různým zdravotním postižením (včetně jedinců se schizofrenií) – tito jedinci se pak v novém prostředí častěji dekompenzují (sociální zhroucení).

Důležitá je taky soudržnost skupiny. Ve skupině, která k sobě více lne, jsou na tom jedinci lépe a méně často se dekompenzují.

Otázka kultury[upravit | editovat zdroj]

Kultura:

  • naučené způsoby jednání a myšlení,
  • nabízí hotová a ověřená řešení,
  • chrání vzory a jednotlivé komponenty společnosti.
Změna kultury

Dochází k nim vlivem společenských událostí či přestěhováním.

  • Krátkodobé změny: (vojáci, turisté, dělníci, studenti) – lehčí psychické poruchy neurotického rázu s častými somatickými příznaky.
  • Dlouhodobé změny: může vzniknout tzv. kulturní šok, který se postupně projevuje:
    1. nekritické nadšení ze všeho nového,
    2. období rozčarování – jedinec se vrací do minulosti, stýská se mu po starém,
    3. deprese,
    4. obnovení sebedůvěry,
    5. adaptace na nové prostřední = akulturace.

Mezinárodní studie[upravit | editovat zdroj]

Rozdíly v rozložení psychických poruch ve světě vedly k podezření, že za to můžou rozdílné sociální podmínky. Od 60. let probíhaly sociální mezinárodní studie – např. Mezinárodní pilotní studie schizofrenie (IPSS), později i studie depresí.

  • Zjistily, že výskyt psychóz je na celém světě rovnoměrný. [1]

Terapeutické opatření[upravit | editovat zdroj]

Léčba cizince je zvýšeně náročná – jazyková bariéra, neznalost kulturního zázemí, nedostatek objektivních informací, náboženství:

  • např. ortodoxní muslimové neradi poslouchají ženy lékařky, vyžadují lékaře muže.

Důležité jsou také genetické rozdíly v odbourávání léků, které mají za následek různou odpověď na psychofarmaka:

  • např. lidé z Dálného východu a Afroameričané jsou citlivější a doporučuje se u nich podávání nižších dávek.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 08.03.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ. Psychiatrie. - vydání. Galén, 2001. 622 s. ISBN 9788072621408.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ. Psychiatrie. - vydání. Galén, 2001. 622 s. s. 430–436. ISBN 9788072621408.