Trombóza renální žíly

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 25. března 2023 v 21:44.

Pierre Rayer

Trombóza renální žíly je poměrně vzácná koagulopatie související s nefrotickým syndromem. Poprvé byla popsána francouzským nefrologem Rayerem kolem roku 1840.

Výskyt

Incidence onemocnění u nefrotického syndromu z důvodu membranosní nefropatie se pohybuje mezi 5–62 %. Onemocnění bývá ve 2/3 zastoupeno bilaterálně, v ostatních případech bývá častěji postižena levá renální žíla než pravá. Muži bývají postiženi častěji než ženy.

Etiologie a patogeneze

Nejčastější příčinou trombózy renální žíly je u dětí dehydratace s protrahovanou hypotenzí. U dospělých je nejčastější příčinou nefrotický syndrom. Patogeneticky trombóza renální žíly vzniká komplexní etiologii s uplatněním Virchowovy triády.

U nefrotické proteinurie dochází ke ztrátě proteinů z krevního řečiště se snížením onkotického tlaku, což dále vede k nespecifické stimulaci jaterní syntézy. Ztráty zahrnují také inhibitory koagulace (např. antitrombin III, protein S, protein C), při syntéze naopak dochází k vzestupu fibrinogenu a dalších koagulačních faktorů. Rovněž dochází k vystupňování počtu a agregaci trombocytů.

Rovněž se mohou uplatňovat trombofilní mutace – Leidenská mutace, mutace protrombinového genu, antifosfolipidový syndrom.

V některých případech dochází k mechanickému poškození renální žíly při venografii či perirenální chirurgii s trombotizací žíly.

Klinický obraz

Nemoc se projevuje nejčastěji:

•  bolestí v boku
• hematurií – zejména mikroskopickou
• levostranná trombóza může vést k trombóze levostranné gonadální žíly, která se projevuje
  • u žen jako syndrom pánevní kongesce
  • u mužů jako varikokéla až bolestivý  otok varlete
• nepřímým symptomem může být pěnivá moč při proteinurii nebo otoky

Diagnostika

• neexistuje speciální laboratorní test
• obraz ultrazvuku břicha se liší podle doby od nástupu onemocnění
  • krátce po kompletní trombotizaci žíly dochází k edému ledviny, hyperechogenním změnám
  • v delším časovém horizontu dochází k atrofii ledviny se zánikem její funkce
• ultrazvukový Doppler slouží k zobrazení toku v renální žíle, používá se screeningově ke kontrolám průtoku v renálním allograftu
• zlatým standardem je CT kontrastní vyšetření
• alternativou je užití MR angiografie

Terapie

• iniciální antikoagulační terapie parenterálním přípravkem s následným převodem na warfarin (nepoužíváme NOAC)
  • trvání minimálně 6–12 měsíců dle rekurence trombózy a perzistence rizikových faktorů (zejména nefrotické proteinurie)
• terapii zahajujeme časně k zamezení propagace trombu a nejzávažnější komplikaci – plicní embolie
• v indikovaných případech trombektomie, trombolýza

Ve vzácných případech (např. riziko ruptury ledvinného štěpu, nekrotizaci ledviny, karcinomu ledviny) indikujeme nefrektomii.

Prognóza

Nejdůležitějším prognostickým faktorem je normální hladina renálních funkcí v úvodu onemocnění. Mezi další prognostické faktory patří:

• stav kontralaterální ledviny
• rychlost nástupu onemocnění a přítomnost kolaterálního řečiště
• adekvátnost iniciálního managementu
• závažnost a vývoj původního vyvolávajícího onemocnění

Odkazy

Související články

• Nefrotický syndrom
• Glomerulopatie projevující se nefrotickým syndromem
• Vrozené trombofilie
• Antifosfolipidový syndrom

Použitá literatura

• ASGHAR, M., K. AHMED a S.S. SHAH. Renal Vein Thrombosis. European Journal of Vascular and Endovascular Surgery. 2007, roč. 2, vol. 34, s. 217-223, ISSN 1078-5884. DOI: 10.1016/j.ejvs.2007.02.017.