Baryum

Z WikiSkript

Baryum (Ba) je lehký kov alkalických zemin. V zemské kůře se nevyskytuje volně, tvoří barnaté sloučeniny. Nejčastěji se vyskytuje ve formě síranu barnatého. Baryum se využívá v chemickém průmyslu, při výrobě léčiv, elektroniky, slitin, barev a pyrotechniky. Síran barnatý je nerozpustný ve vodě a je tedy prakticky netoxický. Nebezpečné jsou sloučeniny, které jsou rozpustné ve vodě a v kyselinách jako například chloridy, uhličitany, dusičnany nebo hydroxidy.

Otravy pomocí barya jsou jak náhodné tak i sebevražedné. Smrtelná dávka je různá podle typu sloučeniny - 10 g chloridu, 2 - 4 g uhličitanu.

RTG s využitím síranu barnatého

Baryum dráždí příčně pruhovanou, srdeční i hladkou svalovinu. Při otravách pozorujeme poruchy srdečního rytmu a dochází k hypokalémii. Mezi příznaky akutní otravy patří bolesti břicha, nevolnost, průjem či zvracení, tachykardie či bradykardie, změny na EKG, třes, bolest těla, svalové obrny a studený pot. Ke smrti dochází v řádu hodin.

Při pitvě pozorujeme fialové zbarvení sliznice jícnu, žaludku a střeva a korozivní změny na žaludeční sliznici.

Nejvyužívanější sloučeninou barya je síran barnatý, což je krystalická látka nerozpustná ve vodě. V medicíně se využívá jako radiokontrastní látka při rentgenovém zobrazování hlavně trávicího traktu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Podobné články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • VOREL, František, et al. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.