Metabolismus nukleotidů

Z WikiSkript

Metabolismus nukleotidů pojednává o trávení, biosynthese a katabolismu purinových a pyrimidinových nukleotidů a o vybraných chorobách souvisejících s genetickými defekty uvedených procesů.

Metabolismus purinových nukleotidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Biosynthesa purinových nukleotidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Puriny nejsou v potravě esenciální a lidský organismus je dokáže synthesovat. Dusíkatá base není synthesována samostatně a připojena k pentózafosfátu, nýbrž se vždy synthesují celé nukleotidy.
Synthesa purinových nukleotidů vychází z ribosa-5´-fosfátu, který se fosforyluje na 5´-fosforibosyl-1´-difosfát (PRPP). Následuje řada reakcí, kterými vzniká inosinmonofosfát (IMP), což je společný prekursor pro guanosinmonofosfát (GMP) i adenosinmonofosfát (AMP). Viz obr. 1.

Vznik AMP z IMP[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

IMP reaguje s aspartátem za přítomnosti adenylsukcinátsynthetasy, spotřebuje se molekula GTP a uvolní se molekula vody. Vzniklý adenylsukcinát účinkem adenylsukcinasy (adenylsukcinátlyasy) odštěpuje molekulu fumarátu a vzniká AMP. AMP se jednoduše fosforyluje nespecifickými kinázami na ADP a posléze na ATP. Viz obr. 1.

Vznik GMP z IMP[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

IMP se účinkem IMP-dehydrogenázy (kofaktorem je NAD+) oxiduje na xanthosinmonofosfát (XMP). XMP v následující reakci reaguje s glutaminem za spotřeby ATP. Z XMP vzniká GMP, z glutaminu vzniká glutamát. Prostou fosforylací GMP vzniká GDP a GTP. Viz obr. 1.

Regulace biosynthesy purinů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hlavním faktorem, který řídí synthesu purinových nukleotidů, je dostupnost PRPP.

Obr. 1 - regulace synthesy purinových basí
Pro rychlost synthesy je také důležitý negativní a positivní zpětnovazebný mechanismus v některých stupních biosynthesy, které vyvolávají AMP, ADP, GMP a GDP (viz obr. 1). Výsledkem vzájemné koordinace je to, že když je dostatek GTP, urychlí se přeměna IMP na AMP. Je-li dostatek ATP, urychlí se konverse XMP na GMP. Tento vztah zaručuje synthesu téměř stejného množství GMP jako AMP.

Šetřící dráha (salvage pathway)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obr. 2 - reakce šetřící dráhy

Metabolismem se v těle neustále uvolňují purinové base a nukleosidy. Byla prokázána jejich recyklace, hovoříme o šetřící dráze. Skrze ni jsou hypoxanthin (i adenin) a guanin v játrech enzymaticky převáděny na monofosfáty až trifosfáty (viz obr. 2). Tyto reakce jsou energeticky méně náročné než synthesa de novo.

Synthesa purinových deoxyribonukleotidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Deoxyribonukleotidy vznikají z ribonukleotidů. Redukcí D-ribosy na druhém uhlíku ribonukleosiddifosfátu (např. ADP) vzniká 2´-deoxyribonukleosiddifosfát (dADP). Tuto reakci katalysují ribonukleotidreduktázy využívající NADPH a thioredoxin (viz obr. 3). Podobně jako v případech výše, dNTP vzniká fosforylací dNDP nespecifickými kinázami. Thioredoxinreduktáza obsahuje v aktivním centru selenocystein.

Obr. 3 - synthesa purinových dNTPs

Katabolismus purinových nukleotidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Štěpením nukleových kyselin vznikají volné nukleotidy. Tyto se účinkem nukleotidas mění na nukleosidy. Už zmíněnou šetřící dráhou jsou některé molekuly purinových basí schopné reakce s PRPP a mohou znovu vytvořit příslušné nukleosidmonofosfáty (AMP, GMP).

Obr. 4 - degradace purinových nukleotidů

Schéma degradace je na obr. 4. U člověka je konečným produktem metabolismu purinů kyselina močová, která se vylučuje do moči. U většiny savců se kyselina močová dále štěpí urikasou (urátoxidázou) za tvorby allantoinu. U člověka je však jeho tvorba nepatrná.

Onemocnění spojená s metabolismem purinů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Deficit hypoxanthin-guaninfosforibosyltransferasy vyvolává genetické onemocnění, Lesch-Nyhanův syndrom. Při tomto onemocnění je omezen chod šetřící dráhy. To se projeví zvýšenou tvorbou urátu (hyperurikemií) a zvýšeným intracelulárním množstvím PRPP.

Deficit adenosindeaminasy podmiňuje těžkou kombinovanou imunodeficienci (SCID).

Hyperurikemie způsobuje dnu (arthritis uratica). Toto závažné kloubní onemocnění nemá jednotnou příčinu, bylo prokázáno několik odchylek metabolismu purinů. Nejčastější a nejběžnější příčinou je defekt v synthese PRPP. U pacientů se hromadí velké množství kyseliny močové v měkkých tkáních, čímž vznikají tzv. tofy. Běžným důsledkem je též nephrolithiasis. Hlavním příznakem dny jsou velmi bolestivé akutní záchvaty v kloubech.

Metabolismus pyrimidinových nukleotidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Biosynthesa pyrimidinů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obr. 5 - synthesa pyrimidinových nukleotidů

Stejně jako u purinů i zde platí, že je synthesován hotový nukleotid, nikoliv samostatná dusíkatá organická base s následným připojením pentózy a fosfátu. Biosynthesa probíhá v cytosolu a prvním krokem je synthesa karbamoylfosfátu cytosolovou karbamoylfosfátsynthetasou (mitochondriální karbamoylfosfátsynthetasa funguje při synthese močoviny). Karbamoylfosfát vzniká reakcí glutaminu s CO2 za spotřeby ATP. Několika reakcemi se cyklisací karbamoylfosfátu s aspartátem odštěpí voda a následnou dehydrogenací se vytvoří kyselina orotová (orotát). Následnou reakcí s PRPP vzniká orotidin-5´-fosfát (orotidinmonofosfát, OMP), který se dekarboxylací mění na uridin-5´-fosfát (UMP). Část enzymů je při synthese pyrimidinů umístěna na jediném proteinovém enzymovém řetězci, což výrazně urychluje chod reakcí. UMP je společným prekursorem pro TTP, CTP a UTP (viz obr. 5). Z CDP působením ribonukleotidreduktázy vzniká dCDP, následnou fosforylací dCTP.

Šetřící dráha[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V metabolismu pyrimidinů má význam také šetřící dráha. Její princip je stejný jako u purinových nukleotidů.

Katabolismus pyrimidinových nukleotidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Katabolismus pyrimidinů probíhá převážně v játrech. Jednotlivé pyrimidinové base vznikají degradací nukleových kyselin podobně, jako purinové (viz obr. 4). Degradační pochody jednotlivých pyrimidinových basí jsou přibližně obrácenou synthesou. Konečné produkty degradace jsou (na rozdíl od degradace purinů) vesměs dobře rozpustné ve vodě (viz obr. 6).

Obr. 6 - produkty degradace pyrimidinových nukleotidů

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LEDVINA, Miroslav, et al. Biochemie pro studující medicíny 1. díl. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 269 s. s. 248 - 258. ISBN 978-80-246-1416-8.
  • MURRAY, Robert K., Daryl K. GRANNER a Peter A. MAYES, et al. Harperova biochemie. 4. vydání. Jinočany : H & H, 2002. 872 s. s. 379 - 393. ISBN 80-7319-013-3.
  • MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 517 s. s. 257 - 280. ISBN 978-80-7262-702-8.