Methemoglobin

Z WikiSkript
Symbol kept vote.svg

Methemoglobin (metHb; též hemiglobin nebo ferihemoglobin[1]) je charakterizován přítomností trojmocného železa, které vzniká oxidací dvojmocného železa v hemoglobinu[2]. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík. Na jeho místě váže FeIII+ šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá.

Methemoglobin je v erytrocytech v malém množství přítomen i fyziologicky (asi 1–3 % celkové koncentrace hemoglobinu[3]). Děje se tak především účinkem dusitanů, které vznikají z dusičnanů obsažených v potravě. Zpětnou redukci methemoglobinu na hemoglobin zajišťuje především NADH-dependentní cytochrom-b5 reduktáza (též methemoglobinreduktáza). Menší roli hraje NADPH-dependentní methemoglobinreduktáza, která je závislá na dodávce NADPH z pentózového cyklu a na přítomnosti dalšího elektronového přenašeče (např. flavinu).[4] Neenzymové mechanismy zahrnují působení glutathionu a kyseliny askorbové.

Methemoglobinemie - vznik a terapie

Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako methemoglobinemie. Příčiny vzniku jsou různé:

  • Dědičná methemoglobinemie je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktázy nebo přítomností abnormálního hemoglobinu M.
  • Získaná methemoglobinemie je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek[5]:
  • otravou některými látkami (nitrobenzen, anilin a jeho deriváty – např. některá barviva),
  • působením některých léků (lokální anestetika – benzokain, dále fenacetin, sulfonamidy),
  • zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách.

Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snáze oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje cyanózou s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií.

Příznaky methemoglobinemie
Hodnoty methemoglobinu Příznaky
0–2 % normální hodnota
< 10 % cyanóza
< 35 % cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost)
70 % smrtelná koncentrace

Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Methemoglobin [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-12]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Methemoglobin>.
  2. ŠVECOVÁ, D a D BÖHMER. Vrozená a získaná methemoglobinémia a ich liečba. Časopis lékařů českých. 1998, vol. 137, s. 168-170, ISSN 1803-6597. 
  3. RICHARD, Alyce M, James H DIAZ a Alan David KAYE. Reexamining the risks of drinking-water nitrates on public health. Ochsner J [online]2014, vol. 14, no. 3, s. 392-8, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4171798/?tool=pubmed>. ISSN 1524-5012. 
  4. XU, F, K S QUANDT a D E HULTQUIST. Characterization of NADPH-dependent methemoglobin reductase as a heme-binding protein present in erythrocytes and liver. Proc Natl Acad Sci U S A [online]1992, vol. 89, no. 6, s. 2130-4, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC48610/?tool=pubmed>. ISSN 0027-8424. 
  5. CORTAZZO, Jessica A a Adam D LICHTMAN. Methemoglobinemia: a review and recommendations for management. J Cardiothorac Vasc Anesth [online]2014, vol. 28, no. 4, s. 1043-7, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23953868>. ISSN 1053-0770 (print), 1532-8422.