Paraneoplastický syndrom

Z WikiSkript

Termínem paraneoplastický syndrom rozumíme klinické projevy nádoru, které jsou přítomností nádoru podmíněné, ovšem manifestují se ve tkáni, ve které se nádor nenachází.

Malobuněčný (ovískový) karcinom plic – cytologie

Ektopická produkce hormonů[upravit | editovat zdroj]

Nádory mohou vykazovat produkci hormonů, nebo jim funkčně i strukturálně podobných působků, přestože nevznikly ve tkáni s fyziologicky hormonální aktivitou.

  • Erytropoetin – jeho zdrojem mohou být nádory ledvin a jater, projevy pak vyplývají z fyziologického účinku erytropoetinu, jde tedy především o polycytémii.
  • Serotonin – produkován nádory GIT tvořenými prekurzory slizničních neuroendokrinních buněk, serotonin má vazokonstrikční účinek a může způsobit hypertenzi, v některých případech vyvolává u nemocných s karcinoidem střeva tzv. karcinoidový syndrom (vazivové ztluštění chlopní pravého srdce, astmatické stavy, průjmy a záchvatovitý erytém obličeje a krku (tzv. flush).
  • ACTH – typicky je zdrojem malobuněčný (ovískový) karcinom plic, případně i karcinom thymu, vyvolává paraneoplastický Cushingův syndrom (obezita faciotrunkálního typu, měsícovitý obličej, strie, hypertenze, hyperglykémie, u žen virilizace a amenorea).
  • PTHrP – parathormon related peptide, též produkován malobuněčným karcinomem plic, způsobuje hyperkalcémii.

Kachexie jako součást paraneoplastického syndromu[upravit | editovat zdroj]

Kachexie se vyskytuje až u poloviny nemocných s maligním nádorovým onemocněním. Kromě viditelného úbytku na váze a svalové slabosti se projevuje i zeslabením imunitních reakcí a nechutí k jídlu (anorexií).

Patogeneze nádorové kachexie zatím není přesně známa. Uvažuje se o možnosti nastartování glukoneogeneze nádorem v důsledku jeho zvýšené utilizace glukózy, což vede k odbourávání proteinů a tuků za účelem tvorby glukózy. Stav není možno ovlivnit podáním živin a vitaminů. V celém procesu se nejspíš uplatňují mnohé cytokiny. Velký význam se připisuje TNF-α, IL-1β a IFN-γ.

Další projevy nádorů[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NEČAS, Emanuel. Obecná patologická fyziologie. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1688-9.
  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.