Poranění periferních nervů

Z WikiSkript

Poranění nervů nemocného často invalidizuje, je proto důležité trvalému poškození předejít včasným ošetřením. Jedná se o mikrochirurgické operace s možností překlenutí nervu autotransplantátem. Tyto operace mají dobré výsledky (až 90 % se vrací funkce).

Klasifikace poranění nervů[upravit | editovat zdroj]

Na základě Seddonovy klasifikace rozeznáváme stupně poranění nervů:

  • neurapraxie – nejlehčí poranění, reverzibilní postižení, nerv ani axony nejsou přerušeny, je to jen útlak nervu, nedochází k Wallerově degeneraci, úprava funkce nervu v průběhu hodin až 2 týdnů
  • axonotmeze – axony jsou přerušeny, nerv jako celek je kontinuální, dochází k Wallerově degeneraci, regenerace spontánní
  • neurotmeze – anatomické přerušení nervu, dochází k Wallerově degeneraci, spontánní regenerace není možná, pro regeneraci musíme nerv sešít, případně defekt vyplnit transplantátem (obvykle některý povrchový kožní nerv, např. n. suralis)

Dle rozsahu poranění – částečné nebo úplné přerušení nervu. Dle příčiny poranění – otevřená, trakční, komprese a kontuze nervů; dále poranění neurovaskulární a iatrogenní.

Degenerace a regenerace nervu[upravit | editovat zdroj]

  • Wallerova degenerace – bez spojení s tělem nemohou výběžky samostatně existovat; po přerušení dochází k rozpadu dist. pahýlu nervu
  • Wallerova regenerace – tělo neuronu reaguje na přerušení axonu mohutnou tvorbou proteinů; z proximálního pahýlu vyrůstají drobné výběžky, pokud některý z nich najde myelinovou pochvu, začne do ní růst a zbytek výběžků zanikne; pokud není nerv po přerušení spojen, vzniká na jeho konci změť axonů – amputační neurom (změť vaziva a axonů), neurom je na poklep citlivý – tzv. Tinelův příznak (viz též u SKK)
  • spontánní regenerace jsou schopny jen nervy bez přerušení, přerušené je nutné sešít
  • časové faktory – nerv regeneruje max. 1mm/den (přesněji 5 mm týdně), tedy 2 cm za měsíc
  • musíme přičíst dobu zdržení regenerace v oblasti sutury – 4–6 týdnů (pokud je nerv transplantován jsou sutury dvě!)
  • z výše uvedeného lze vypočítat dobu reinervace – je to důležité, protože pro dobrý funkční výsledek má být sval reinervován do jednoho roku (později je už svalová atrofie ireverzibilní z důvodu degenerace nervosvalové ploténky)
  • senzitivní reinervace probíhá rychleji

Diagnóza poranění[upravit | editovat zdroj]

  • klinické neurologické vyšetření motoriky, poruch čití, trofických změn
  • EMG a neurografie
  • peroperační neurografie – prokáže přímo na nervu, zda regenerace probíhá, nebo zda je poškozený úsek nutno nahradit autotransplantátem; používá se u nepřerušených nervů nebo ke kontrole sutury

Principy operační techniky[upravit | editovat zdroj]

  • výhradně mikrochirurgickou technikou, velmi tenkým monofilním atraumatickým materiálem (8/0 − 10/0), perineuriepineurální steh
  • alternativní cestou je lepení tkáňovým plazmovým lepidlem
  • zásady úspěšného spojení – konce nervu musí být resekovány až ke zdravé části axonu (odstranění neuromů, fibróz aj.)
  • spojení nesmí být pod napětím (vede k ischemizaci)
  • správně rozpoznat a našít jednotlivé druhy nervových svazků na sebe
  • defekt nervu je nutné překlenout autotransplantátem
  • do sutury se nesmí interpolovat vazivo (hlavně z epineuria nebo perineuria, proto se toto vazivo resekuje)
  • v sutuře nesmí být zalomené axony
  • výkony na nervu:
  • neurolýza – uvolnění nervu, vypreparování
  • sutura za epineurium (obal nervu)
  • sutura za perineurium (obal fascikulu)
  • autotransplatát – využíváme méně významné kožní nervy (n. suralis - přerušený nerv nijak neošetřujeme)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
  • SAMEŠ, Martin, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2005. 127 s. ISBN 80-7345-072-0.