Průvodce:Patologie (1. LF UK)

Z WikiSkript
Patologie 1, 2
B00048 (ZS), B00384 (LS)
Garant prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.
Kredity 7 (ZS), 8 (LS)
Web Ústav patologie 1. LF UK a VFN
SIS patologie 1, patologie 2
Počet hodin 120 (ZS), 120 (LS)
Způsob výuky přednášky, semináře
Zkouškové otázky

seznam otázek

otázky na WikiSKriptech
Absence 3
Způsob ukončení zkouška


Patologie je klíčovým předmětem 3.ročníku. Je vyučována v průběhu celého školního roku, v letním semestru je zakončena zkouškou. Forma předmětu je klasická: 2× týdně nepovinné přednášky a 1× týdně povinný seminář následovaný hodinou mikroskopie, popřípadě občasná návštěva piteven.

Přednášky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přednášky jsou dobré a pokud ve 3. ročníku nebudete na jiné přednášky docházet, tak na tyhle choďte. Vyplatí se to a aspoň pochopíte, jaké požadavky na vás u zkoušky asi budou mít. Textové části většiny přednášek jsou ke stažení na webu ústavu .

Semináře a cvičení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na seminářích se vykládá teorie a na cvičeních se společně prohlížejí jednotlivé mikroskopické preparáty. Dle vyučujícího se na hodinách píše test nebo je ústně položen dotaz z minulé hodiny, výjimečně se vás nikdo za celý semestr na cvičeních na nic nezeptá. Většina asistentů z patologie je velice příjemná a hodiny bývají přínosné.

Pitevna[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Po 1. lednu 2014 se na pitevnu chodí méně často. Záleží i na vašem kroužkovém asistentovi, jak bude aktivní. Na pitevně je studentům demonstrována makroskopická patologie, doplněná užitečnými teoretickými poznámkami. Na pitevnu určitě zajděte, lépe se to pamatuje, když to vidíte na vlastní oči. Nenásilnou formou jsou také pokládány základní dotazy, za jejichž nevědomost vás nikdo z pitevny nevyhodí.

Zápočet[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zápočet je udělen na základě splněné docházky a závěrečného zkoušení z preparátů. Zkouší vás kroužkový asistent na konci letního semestru v posledních dvou týdnech výuky. Preparáty nepodceňte a několikrát se na ně běžte podívat alebo si vyzkoušejte poznávačku na Wikiskriptech. Spoustu z nich se stejně budete učit víceméně nazpaměť, protože většinou je zázrak poznat původní zdravou tkáň, natožpak patologický proces. Poznání původní zdravé tkáně je velmi důležité, protože od toho se můžete odrazit v tipovačce, o jakou nemoc asi může jít. V případě udělení zápočtu je většina asistentů benevolentních. Je ovšem potřeba poznat dva vybrané preparáty. Po správné identifikaci se vás zeptají na pár doplňujících otázek.

Ústní zkouška[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U ústní zkoušky se doporučuje jedno – nedejte na nejrůznější pověsti, poctivě se to naučte a jděte tam kdykoliv ve zkouškovém. Když nebudete umět na předtermínu, vyhodí vás stejně jako v jakýkoliv jiný termín. Celkově se dá ovšem říct, že na prvním termínu (ať už ho máte kdykoliv) se vyhazuje hodně a až na takovém třetím se zkoušející často slitují a dají vám to s větší pravděpodobností. Myslím, že většina zkoušejících je docela fér a když to budete umět, tak vám to dají vcelku bez problémů.

Z čeho se učit[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Standard jsou učebnice patologie od Povýšila. Bednář se už moc nepoužívá, jsou tam i zastaralá data. Má taky svoje výhody, českou terminologii a vychytávky na které se může někdo zeptat. Pak je tu hodně dobrá učebnice ze Slovenska – Mohan (spíše pro slovenské studenty) a pak ještě anglické texty jako Robbins Basic Pathology. V školním roce 2012/2013 se otázky měnily a tak vypracované otázky od J.Pastora (alias Langenbeck) nejsou úplně aktuální, ale můžou se hodit. Najdete je tady. Existují taky novější otázky od Kuby Holešovského. Jsou to výpisky z Povýšila obohacené o obrázky a informace z přednášek. Určitě se nestihnete učit ze všech dostupných zdrojů, využijte alespoň dva, ať se překrývají. Ještě perlička na závěr – můžete také použit skripta od jednoho asistenta a na zkoušku u něho jsou hodně dobrá volba.

Materiály ke studiu samozřejmě najdete i zde ve Wikiskriptech, na portálu Patologie.

Jak se učit[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

I když do vás patologové pořád hustí svoje preparáty a mikroskopické obrazy, učte se patologii jinak. U každé otázky se zejm. Pokuste postupovat takhle:

  1. Definice (na špatné definici nebo při neznalosti definice můžete hned letět);
  2. jaké jsou charakteristiky daného procesu/nemoci a jak se ona nemoc u pacienta projevuje (věk, pohlaví KO);
  3. jaké jsou MAKROSKOPICKÉ změny na orgánech;
  4. jaká případná vyšetření by byla na místě;
  5. jaká je mikroskopie.

Otázka učení se mikroskopie je hodně komplikovaná. Některé patologie je NUTNÉ znát i mikroskopicky a některé jsou absolutně zbytečné. Hodně práce vám usnadní najít zlatý standart v učení, co je důležité.


Kromě toho bych radil patologii nepodceňovat – rozsahem se to nezdá nijak velké, ale patologie obsahuje obrovské množství nových informací a definic, které po vás – světe div se – na zkoušce vážně budou chtít. Jestli nabudete dojmu, že si z vás jen tak dělají během roku legraci a chtějí vás postrašit, tak se mýlíte. Učte se patologii průběžně a před zkouškou jí tak 2 měsíce dejte. Myšlenka na to, že byste se patologii naučili až v letním zkouškovém, je nereálná.

Na stránkách paní docentky Duškové, si rozhodně stáhněte dokument nazvaný „Jak zvýšit pravděpodobnost úspěchu u zkoušky?“. Informace tam sepsané si přečtěte a řiďte se jimi. Pokud vám bude při prvním čtení lehce běhat mráz po zádech, tak to je normální a nic si z toho nedělejte ☺.

Závěr[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Patologie vám zabere hodně času, dobré je se připravovat průběžně. Otázky jako "zánět" či "tuberkolóza" jsou zákeřné. Vypadají snadně, ale když je nebudete znát, poletíte. Nebojte se učit, neztrácejte naději a neprokrastinujte. Když se budete snažit, můžete se dočkat krásného léta!

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]